Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
MODRO-ZELENÁ INFRASTRUKTURA V PRAŽSKÉ ADAPTACI
NA ZMĚNU KLIMATU BLUE-GREEN INFRASTRUCTURE IN
PRAGUE'S ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE
Koucká Michaela
Klíčo á slo a: klima ická změna; mod o-zelená in as uk u a; s a egie adap ace na
z
měnu klima u; koncepční přís up; odolnos ; s a egické pláno ání
Mg . Michaela Koucká
michaela.koucka@ a.c u .cz
Depa men o U ban Design,
Facul y o A chi ec u e,
Czech Technical Uni e si y in P ague,
Tháku o a 9, 160 00 P aha 6, Czech Republic
The au ho is a Social Ecology Mas e 's deg ee holde wi h 15
y
ea s o sus ainable de elopmen expe ience in P ague,
specializes in u ban se ings and s a egic planning.
A
s he
"Wa e Ma e s" educa ional p ojec leade , she in luences
Czech local go e nance wi h en i onmen ally conscious
p
ac ices. Cu en ly pu suing a pos -g adua e U ban
Planning p og am a The Czech Technical Uni e si y, he
esea ch del es in o blue-g een in as uc u e's ole in
building ci ies amid clima e change.
Abs ak : Sídla jsou nucena eago a na pos upující změnu klima u a nu nou
adap aci sídel na ex émní p oje y s ou o změnou spojené. Účinným
nás ojem je budo ání unkční mod o-zelené in as uk u y (MZI)
a sou isející hospodaření s dešťo ou odou zas a ěném území. Do
na ho ání eřejných p os ans í se posledních le ech s ále íce
dos á á znalos a zkušenos s pláno áním a implemen ací MZI, k e á
se s á á nezby nos í p obíhající adap aci českého p os ředí na změnu
klima u.
Měs o P aha i jiná měs a ČR ykazují elkou mí u dispa i mezi
s a egickým pláno áním adap ačních opa ření na změnu klima u –
konk é ně p ků mod o-zelené in as uk u y – a jejich implemen ací e
ys a ěném p os ředí. Cílem oho o článku je sh nou pozna ky od
s a egického pláno ání po ealizaci konk é ních opa ření e eřejném
p
os o u, a současně, jak se ynakládají eřejné p os ředky e z ahu
k adap aci na změnu klima u, a o na případo é s udii hla ního měs a
P ahy. Výzkum p obíhal pomocí analýzy s a egických dokumen ů,
ozho o y se zás upci měs a P ahy a ná š ě ou konk é ních opa ření.
Hla ním a přek api ým pozna kem je ak , že jsou ynakládány eřejné
p
os ředky, k e é ale nejsou yuži y přímo s cílem zm
í
ni dopady změn
y
klima u nebo z ani elnos území. In es iční akce jedno li ých měs ských
čás í, k e é čas o s adap ací nesou isí, musí pouze splni u čená k i é ia
p
o obd žení do ace. Článek se snaží poodhali možnos i ole a chi ek ů
a u banis ů, k eří mohou maximalizo a p ospěch s ých ná hů e
eřejném p os o u i mimo mís ní s a egické cíle a pomoci ak měs ům
a obcím k ě ší ud ži elnos i a odolnos i.
Recenze | Re iew
doc. Ing. a ch. Jana Zd áhalo á, Ph.D.
Ing. a ch. Zdeňka Ha lo á, Ph.D.
156
www.k ajinasidlapama ky.cz
Ú od
Během s é dese ile é p axe oblas i zdělá ání poli iků a zás upců
eřejné sp á y oblas i adap ací měs na změnu klima u,
hospodaření s dešťo ou odou a na ho ání z . mod o-zelené
in as uk u y, jsem na azila ůzných měs ech na ě ší či menší
meze u mezi ím, co si měs a kladou za cíl a ím, co sku ečně zniká
e eřejném p os o u měs a obcí ČR. Ten o článek znikl jakou
součás ýzkumu ámci dise ační p áce, e k e ém jsou y o
p ocesy zkoumány na příkladu hla ního měs a P ahy.
Mod o-zelená in as uk u a
Do jaké mí y zohledňujeme při s a bě měs nu nou adap aci na
změnu klima u? Odpo ědí může bý implemen ace mod o-zelené
in as uk u y do eřejného p os o u. Její sp á né zapojení
ýznamně o li ňuje odolnos měs a může bý ýznamným h áčem
při adap aci měs na změnu klima u, obz lášť při současném yuži í
hospodaření s dešťo ou odou. Mod o-zelenou in as uk u ou
ozumíme soubo pří odních a echnických opa ření. Jedno li á
opa ření mod o-zelené in as uk u y (MZI) můžeme děli na
ýh adně zelené ( ege ační), mod é ( odní) nebo spojené. Podle
ypů opa ření je možné ozliši d obná opa ření (např. malé odní
plochy, dešťo é záhony, e enční zařízení), s řední opa ření
(p opus né a polop opus né po chy, dešťo é zah ady, umělé
mokřady, zelené s řechy, e ikální zah ady aj.) a elká opa ření
( zájemně p opojené sys émy jedno li ých opa ření MZI nebo
sys émo ě řešený elký měs ský pa k). Speci ickým znakem MZI je
po om kombinace pří odě blízkých a echnických opa ření p o jejich
účel ungo ání e ysoce u banizo aném území. Díky zapojení
hospodaření s dešťo ou odou ámci MZI podpo ujeme při ozený
lokální koloběh ody území.
Je pa né, že se unkce MZI minulos i a dnes do elké mí y liší.
Dří e ýše u edené p ky MZI splňo aly spíše unkce ek eační,
sociální a es e ické. Nap o i omu dnešní unkce jsou ázány mimo
jiné na och anu p os ředí a klade se dů az na unkci klima ickou
(odolnos , ochlazo ání, ázání CO
2
), ekonomickou (bio e ence),
ekologickou (biodi e zi a) i u banis ickou (poby o á k ali a).
Pozi i ní li sídelní zeleně na psychiku i zd a í je podloženo
množs ím odbo né li e a u y
[1][2]
. S ejně ak jako nespo ný li
na mik oklima u bánního p os ředí ( lhkos , eplo u, p ašnos )
[3]
.
De inice pojmu mod o-zelená in as uk u a
Základem sys émo ého přís upu je jasné ymezení e mínu mod o-
zelené, esp. zelené in as uk u y, jeho no ém chápání a poje í,
k e é českém jazyko ém p os ředí chybí. Současně s ím dosud
chybí i jeho zakořenění p á ním sys ému a jednoznačná
ymaha elnos . Pojmy „zelená in as uk u a“ a „mod o-zelená
in as uk u a“ jsou české p axi mezi odbo níky olně
zaměňo ány, přes ože se nejedná o o éž. Zelená in as uk u a
a mod o-zelená in as uk u a jsou chápány jako d a koncep y
s ši okým, ale nikoli úplným přek y em. Zp a idla je zelená
in as uk u a použí ána i e olné k ajině, za ímco MZI jen
sídlech za yuži í echnických p ků nepří odního cha ak e u.
Nap o i omu samo ná zelená in as uk u a echnických řešení
zp a idla ne yuží á.
P ní sys ema ická diskuse o přís upech k řízení množs í
s ážko ých od se obje uje již od 80. le 20. s ole í e Spojených
s á ech ame ických. P ní použi í no ě chápaného pojmu „g een
in as uc u e“ se zde obje uje počá kem 90. le sou islos i
s p ojek em G eenways na Flo idě
[4]
. Přibližně e s ejné době se
e F ancii začíná použí a koncep „ ame e e e bleue“ (zelená
a mod á síť), mj. jako důsledek příp a na kon e enci Rio de
Janei u (1992). Téměř o d ace le později ydá á E opská agen u a
p o ži o ní p os ředí (EEA) echnickou zp á u č. 18/2011 s náz em
„Zelená in as uk u a a územní soud žnos – Koncep zelené
in as uk u y a její in eg ace do poli ik pomocí moni o o acích
sys émů”
[5]
. Následně zniká p aco ní de inice zelené
in as uk u y e sdělení COM (2013) 249 inal: Zelená
in as uk u a – zlepšo ání pří odního kapi álu E opy. Komise
E opského pa lamen u om o Sdělení de inuje zelenou
157
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
in as uk u u jako „s a egicky pláno anou síť pří odních a polo
pří odních oblas í s ozdílnými en i onmen álními ysy, jež byla
na žena a je řízena s cílem posky o a ši okou škálu
ekosys émo ých služeb. Zah nuje zelené plochy (nebo mod é
plochy, jde-li o odní ekosys émy) a jiné yzické p ky pe ninských
( če ně pobřežních) a mořských oblas ech. Na pe nině se zelená
in as uk u a může nacháze e enko ských oblas ech
i měs ském p os ředí.”
[6]
.
Zelená in as uk u a je no ě de ino ána aké českém p á ním
řádu zákonem č. 283/2021 Sb., o územním pláno ání a s a ebním
řádu, jako součás eřejné in as uk u y, k e ou se no ém
s a ebním zákoně ozumí pozemky, s a by a zařízení sloužící
eřejné po řebě
[7]
.
V zah aničí (obz lášť USA a Velká B i ánie) se MZI chápe jako
obohacení zelené in as uk u y o ud ži elné hospodaření
s dešťo ou odou a případná doplňující echnická řešení. Ta o
opa ření jsou e Velké B i ánii pojmeno ána jako SuDS –
Sus ainable D ainage Sys ems, USA mají označení GSI – G een
S o mwa e In as uc u e. Je žádoucí, aby se i českém p os ředí
p á ně de ino al pojem mod o-zelené in as uk u y. V p axi je
s ále pa nější, že ůzné obo y a ůzní expe i nímají pojem MZI
jinak a čas o ho zaměňují za s ou předs a u o sys ému odních
a zelených ploch e olné nebo měs ské k ajině, jímž MZI není.
Adap ace na změnu klima u ČR
S ejně jako P aha, aké několik desí ek českých měs i několik k ajů
již zp aco aly s ou adap ační s a egii na změnu klima u i na azující
implemen ační plán
[8]
. Zas řešujícím dokumen em p o y o
egionální adap ační s a egie je ná odní S a egie přizpůsobení se
změně klima u podmínkách ČR
[9]
souladu s Adap ační s a egií
EU
[10]
. Něk e á z měs již ealizují konk é ní opa ření, případně
mají zásobník budoucích p ojek ů. Pláno ání a implemen ace
ěch o opa ření jsou nicméně spíše nahodilé. Sys émo ý přís up
chybí jak na ná odní, ak na egionální ú o ni a exis uje značná
p opas mezi ím, co je dekla o áno e s a egických dokumen ech
a jaká je p axe.
Z pozo o ání ý oje posledních několika le je pa né, že
municipali y jsou o ázkách a nás ojích adap ace na změny
klima u s ále zdělanější. Vzhledem k mul idisciplina i ě éma u je
p o ně ale elmi ob ížné zadá a zakázky oho o ypu, p ojek y
dozo o a a případně i ud žo a . Obce a měs a si čas o objedná ají
a pořizují adap ační plány z pozice edení municipali . Samo ná
implemen ace plánů se ale do ýká konk é ních oddělení, např.
oz oje a in es ic, k e é požada ky adap ační s a egie neznají nebo
p o ně nejsou s ozumi elné, a jedno li é cíle adap ačních plánů se
p o o dále nep omí ají do pláno ání a o by měs . Nedos a ek
zkušenos í se p oje uje aké u odbo ných p o esí ( odohospodáři,
a chi ek i, p ojek an i aj.), k eří po enciál mod o-zelené
in as uk u y nedos a ečně čleňují do s ých p ojek ů a ealizací.
Měs a se posledních le ech snaží co nej íce yuží a možnos i
zapojení oby a el do pláno ání měs . Čas ým p oblémem, ke
k e ému při zapojení pa icipace dochází, je úspěšně komuniko aná
po řeba pa ko acích s ání oby a el na úko zelených a odních
klima ických opa ření. Tako ý přís up je ozpo u s ná odní
S a egií přizpůsobení se změně klima u a není dlouhodobě
ud ži elný. Je e iden ní, že měs a po řebují sys émo ý přís up, k e ý
jim pomůže pa ame izo a požada ky na budo ání ud ži elných
a zd a ých eřejných p os ans í.
Klima ická změna a odolnos měs
V eakci na dopady klima ické změny je žádoucí do s a by měs
zapojo a p incipy hospodaření s dešťo ou odou a budo a MZI
dle současného pa adigma u. To znamená yuží a syne gie zeleně
a ody e spojení s echnologiemi, k e é napomáhají maximálně
yuží unkce mod o-zelených opa ření č. ekosys émo ých služeb.
Sp á ný přís up zapojo ání MZI při pláno ání a s a bě měs
jednoznačně napomáhá z ýšení odolnos i měs a jejich adap aci na
změnu klima u.
158
www.k ajinasidlapama ky.cz
Odolnos měs ůči změně klima u lze posilo a sk ze implemen aci
hodných ekosys émo ě založených opa ření do měs ského
pláno ání a s uk u
[11]
. Ekosys émo é služby mohou, sk ze
zelenou a mod ou in as uk u u, gene o a služby na lokální
ú o ni, jako např. egulace mik oklima u, zasako ání dešťo é ody
a edukce izika po odní, čiš ění zduchu a odpadních od, ek eace
[12][13]
. Ekosys émo ě založená řešení mohou bý nejen elmi
e ek i ní, ale zá o eň i še ná k ozpoč u. Jako příklady lze u és
řeba po oky, jeze a, nád že, umělé mokřiny či nád že na
zad žo ání dešťo é ody
[14]
.
Ekosys émo ě založená opa ření mohou h á zásadní oli adap aci
společnos i na změnu klima u a podpoře odolnos i
[11]
. Mezi zelená
opa ření adap ace na měs ský epelný os o pa ří zelené s řechy
[15]
, zelené asády, měs ské pa ky, obno a odních oků a další.
Zelená in as uk u a e měs ě podpo uje územní pláno ání
[16][17]
a může zá o eň slouži k adap aci na íce o izik spojených
se změnou klima u. K omě oho mohou a o p os ans í slouži p o
ek eaci, obohacení biodi e zi y, čiš ění zduchu a zad žo ání
a akumulaci ody
[5]
.
Me ody
Koncepční ú o eň
Reše še koncepčních dokumen ů měs a P ahy zah no ala analýzu
S a egie adap ace hl. m. P ahy na klima ickou změnu (2018)
obsahující šes speci ických cílů, z nichž pouze d a se ýkají
adap ace měs a pomocí mod o-zelené in as uk u y
[18]
. Jedná se
o cíle A-Adap ace na z yšo ání eplo y, epelný os o měs a a lny
ho ka a B-Adap ační opa ření na snížení dopadů pří alo ých dešťů,
po odní a dlouhodobého sucha na území hl. m. P ahy. Os a ní cíle
se ýkají ene ge ické ná očnos i, k izo ého řízení, ud ži elné
mobili y a zdělá ání. Účelem s a egie je „snížení z ani elnos i
hla ního měs a P ahy ůči dopadům změny klima u s cílem
zabezpeči k ali ní ži o ní p os ředí p o oby a ele měs a
budoucnos i“ a její izí „z ýšení dlouhodobé odolnos i a snížení
z ani elnos i hla ního měs a P ahy ůči dopadům změny klima u
pos upnou ealizací hodných adap ačních opa ření a měkkými
opa řeními s cílem zabezpeči k ali u ži o a oby a el měs a“.
Na azujícími dokumen y jsou implemen ační plány s a egie, a o
konk é ně Implemen ační plán 2018–2019 a Implemen ační plán
2020-2024. Ty o plány jsou pods a ě seznamem pláno aných
nebo ealizo aných opa ření, z . zásobník p ojek ů. P ojek y jsou
zde ozděleny do č yř ka ego ií: mod ozelená in as uk u a, šedá
in as uk u a, en i onmen ální p ojek y a s udie a koncepce.
Sp á a a ealizace opa ření
P o účel o ěření in o mací z analýzy dokumen ů z koncepční ú o ně
byly edeny ozho o y se zás upci Odbo u och any p os ředí
MHMP, k e ý řídí a koo dinuje plnění Implemen ačního plánu
S a egie adap ace hl. m. P ahy. Dále byl eden ozho o se
zás upkyní sekce s a egií Ins i u u pláno ání a oz oje P ahy
o yuží ání cílů s a egií při územním pláno ání. Čás dokončených
p ojek ů cen u měs a byla na š í ena osobně a p o edena
posouzení e z ahu k z . p ojek o é ka ě zásobníku p ojek ů
če ně o odokumen ace. Vyb ané ealizace a jejich geneze je
popsána kapi ole III. P o ěření p ojek ů a p ocesů se ýká
sys émo ého nas a ení do konce oku 2023.
Výsledky
P ojek y a zámě y P aze
Současný s a implemen ace adap ační s a egie – z .
ak ualizo aný zásobník p ojek ů – čí á ke dni 31. 7. 2022 celkem 294
p ojek ů a 97 zámě ů celko é hodno ě 10 272 461 315 Kč (zd oj:
p ezen ace Te ezy Líbo é, MHMP z 06/2023). Nej ě ší čás p ojek ů
je ealizo ána e řech skupinách z celko ých dese i skupin, a edy:
a)
e i alizace pa ků, zelených ploch a ýsadba zeleně,
b)
ýs a ba, obno a a úd žba s omů a s omořadí,
c)
o ba odních ploch, mokřadů, říčních a po očních ni .
159
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
Nej ýznamnější čás p os ředků je ynakládáno na p ojek y
a zámě y mod o-zelené in as uk u y, a o 83 %. Přes ože P aha
yhodnocuje každé z implemen ačních období moni o o ací
zp á ou, ýsledky ealizací ani ozdělené inance nejsou přehledně
a jasně p ezen o ány. Ze zp á není možné zjis i , kolik p os ředků
bylo u aceno za jedno li é oky, ani za jaké ypy p ojek ů.
Dispa i a mezi adap ační s a egií a implemen ací
opa ření
Jak již bylo řečeno oddíle 2.1, adap ační s a egie P ahy dekla uje
snížení z ani elnos i měs a ůči změně klima u a z ýšení
dlouhodobé odolnos i pomocí adap ačních opa ření. Přek api ým
zjiš ěním om o smě u je, že nejspíš žádný z celko ých 294
p ojek ů nebyl pláno án a na ho án se zámě em ěch o yšších
cílů. P ojek y jsou ealizo ané měs ských čás ech jako in es iční
zámě y, k e é by se usku ečnily i bez exis ence s a egie. Jelikož ale
splnily u či ou podobnos nebo cíle adap ační s a egie, byly
nomino ány do zásobníku p ojek ů adap ační s a egie (až po jejich
ealizaci nebo napláno ání). Měs ské čás i, k e é se o do aci
přihlásily, dos aly po é úplnou nebo čás ečnou „do aci“ na y o
konk é ní p ojek y. Mo i ace p o ealizaci p ojek ů měs ských
čás ech bude součás í dalšího ýzkumu.
Příklady ealizací mod o-zelené in as uk u y P aze
Na příkladech níže bych áda ukázala ůzno odos přís upů
k ealizaci p ojek ů MZI na území hla ního měs a. P ní příklad
ukazuje p ojek ze zásobníku p ojek ů. Jedná se doslo a o přehlídku
ěch nejlepších echnologií p o unkční mod o-zelenou
in as uk u u, k e é na ho al ši oký ým odbo níků napříč obo y.
D uhý příklad ukazuje pilo ní ealizaci echnologie na zachy á ání
dešťo é ody, en ok á zcela mimo s a egii adap ace. Tře í
ob ázek předs a uje opa ření, k e é dekla uje p ky adap ace na
změnu klima u, přes ože e iden ně ako é unkce neplní nebo jen
minimálně. In o mace o p ojek ech byly zjiš ěny z da abáze
www.adap acep aha.cz, od zás upců MHMP zodpo ědných za
s a egii adap ace a přímo od au o ů ealizací. Jedná se o příklady,
k e é jsou zás upné p o dosud přibližně řice zkoumaných
p ojek ů. Výzkum na konk é ních ealizacích bude dále pok ačo a .
Ob ázek 1 – Čelako ského sady u Ná odního muzea (2018)
Při e i alizaci měs ského pa ku byla použi a celá řada echnologií zakládání
ege ačních p ků, k e é ČR doposud nebyly s anda dně použí ané. Zpe něné
p
o chy zde byly nah azeny p opus nou dlažbou s ozšířenou spá ou dlažby.
Dochází zde k ak i nímu p opojení ege ačních p ků s hospodařením se
s ážko ou odou, edy založení p ků MZI. U ýsadby je línů japonských zde byla
yuži a echnologie z . půdních buněk p o zajiš ění p okořeni elného p os o u
e zpe něné ploše. P o ýsadbu pla anu byla z olena echnologie ýsadby do z .
s uk u álního subs á u. Jedná se o pilo ní použi í é o echnologie e eřejném
p
os o u P ahy. Ten o p ojek je k i izo án za s ou ysokou inanční ná očnos .
P ojek je součás í zásobníku p ojek ů jako íce samos a ných zámě ů. Zde je
možné říci, že p ojek maximální míře přispí á k adap aci na změnu klima u.
(zd oj: au o ka, 2022)
160

www.k ajinasidlapama ky.cz
Diskuse
Hla ní zp á ou oho o článku je, že měs o P aha ynakládá eřejné
p os ředky, k e é nejsou yuži y s přímým cílem zmí ni dopady
změny klima u nebo z ani elnos území. In es iční akce jedno li ých
měs ských čás í musí pouze splni u čená k i é ia obd žení do ace.
O ázkou je, p oč měs o ne ynaloží p os ředky přímo na
ans o maci nejslabších mís jedno li ých měs ských čás í, k e á
jsou nejz ani elnější nebo nej íce přispí ají k epelnému os o u,
a edy dopadům klima ické změny na území měs a? Přes ože
p obíhá na IPR P aha ozsáhlý moni o ing eplo ní, en i onmen ální
Ob ázek 2 – Sme ano o nábřeží (2022)
Sme ano o nábřeží oce 2022 p ošlo ýznamnou ekons ukcí čás i od pa ku
Ná odního p obuzení po Ná odní di adlo. Zámě em ekons ukce bylo á i
nábřeží jeho p omenádní unkci, k e ou zas á alo od 40. le 19. s ole í. Ins i u
p
láno aní a oz oje měs a P ahy při ekons ukci myslel aké na en i onmen ální
ozmě celého p ojek u. Byly ozšířeny chodníko é plochy, znikla zde cyklos ezka
a ysazeno no é s omořadí sedmnác i je línů japonských zájemně p opojených
200 me ů dlouhou podzemní sako ací ýhou. S ážko á oda z chodníků o ploše
1321 m
2
je s edena do ýsadbo é čás i ýhy. Použi í s uk u álního subs á u
umožňuje y oření 45 m
3
e enčního objemu a usnadňuje p o ůs ání kořenů
s omů. Na é o ekons ukci eřejného p os o u je uniká ní p opojení zeleně
a hospodaření se s ážko ou odou pamá ko ě ch áněném území. P ojek není
součás í plánu implemen ace s a egie adap ace. (zd oj: au o ka, 2022)
161
Kon e ence K ajina Sídla Pamá ky 2024
i sociální si uace e měs ě, nejsou a o da a yuži a p o cílené
posílení odolnos i měs a. Více než 10 mld. Kč, k e é byly ynaloženy
na adap ace od oku 2018 mohly bý ozděleny na čás , k e á půjde
na p ojek y měs ských čás í, jis ě jako hodná mo i ace zapojo a
MZI do pláno aných s a eb, a na čás , k e á půjde přímo na
nejz ani elnější mís a ežii např. IPR P aha se zapojením
zkušených odbo níků na ud ži elné pláno ání měs .
O ázkou je, jakou P ahu chceme mí do budoucna? Tako ou, co e
s a is ikách ykazuje s o ky adap ačních p ojek ů a mnoho
u acených miliónů, nebo ako ou, k e á má přízni é mik oklima
i le ních měsících a je ados í ní ží ?
Zá ě
Účelem ýzkumu bylo p ozkouma slabá mís a p ocesu mezi
s a egickým pláno aním adap ačních opa ření na změnu klima u,
konk é ně p ků mod o-zelené in as uk u y, a jejich
implemen ací. P os řednic ím analýzy s a egických a oz ojo ých
dokumen ů a ozho o y se zodpo ědnými zás upci Magis á u
hla ního měs a P ahy bylo zjiš ěno, že adap ační opa ření
implemen ačním plánu P ahy nejsou e eřejném p os o u
ealizo ána s mo i ací či zámě em adap ace na změnu klima u. Jsou
nomino ány jako in es iční akce ůzných měs ských čás í, k e é
sou isí s mod o-zelenou in as uk u ou, nicméně dekla o ané
ynaložené eřejné p os ředky na zmí nění dopadů změny klima u
nejsou za ím eálně ynaložené ím o smě em. Výzkum bude
pok ačo a k ali a i ními ozho o y se s akeholde y jedno li ých
yb aných p ojek ů p o zjiš ění, do jaké mí y jsou ealizo ané
p ojek y o li něny s a egickými plány a cíli, a jak měs ské čás i
plánují adap ační opa ření na s ém území. Do jaké mí y jsou
o li něny ypsáním do ace MHMP apod.
Dob ou zp á ou je, že znikají samos a né p ojek y, jako je např.
Sme ano o nábřeží, k e é nejsou ázané na s a egie. Jsou
ýsledkem sp á né mo i ace a dos a ečné odbo nos i kombinaci
s meziobo o ým přís upem. Co uděla p o o, aby znikalo íce
ako ých p ojek ů? Vzniká o ázka, jaká je ole a chi ek a a u banis y
oblas i pláno ání měs odolných ůči změnám klima u? Do jaké
mí y zodpo ídají za na ho ání k ali ní mod o-zelené
in as uk u y, po ažmo do jaké mí y jsou ocho ní spolup aco a
s jinými odbo níky, např. s odohospodáři, k ajinářskými a chi ek y
či ekology, na podobě ýsledného řešení? A chi ek i a u banis é
mají dnešní době mnoho nás ojů nápomocných k o bě
odolných a poby o ě k ali ních eřejných p os ans í schopných
eago a na nepřed ída elné změny klima u. Implemen ace MZI
u bánním p os ředí je „ces a“, s jakou se ypořádáme při měnících
se eplo ách a mik oklima u e opských měs ech. P opojení
expe ů napříč obo y při ealizaci MZI může mimo jiné napomoci
zodpo ědnějšímu ynakládání eřejných p os ředků.
Ob ázek 3 – Rekons ukce objek u MŠ Šuma ská (2022)
P ojek hodno ě 1 600 000 Kč byl ealizo án ze s any ulice Slezská a U Vodá ny
na p ažských Vinoh adech. Byla zde z ekons uo ána asáda, k e á byla
opa řena popína ými os linami a ži ým plo em, aby bylo zab áněno andalismu
na ob odo ém zdi u. Nelze říci, že by zde ýznamně docházelo k naplňo ání cíle
A
-Adap ace na z yšo ání eplo y, epelný os o měs a a lny ho ka nebo B-
A
dap ační opa ření na snížení dopadů pří alo ých dešťů, po odní
a dlouhodobého sucha. Přes o je en o p ojek ykazo án mezi adap ačními
a účelo os ynaložených p os ředků je íce než spo ná. (zd oj: au o ka, 2022)
162
www.k ajinasidlapama ky.cz
Použi é zd oje:
[1]
BENEDICT, M., e al.
G een in as uc u e: Linking landscapes
and communi ies.
Biblio aul OAI Reposi o y. 2006.
[2]
ABHIJITH, K., e al.
Ai pollu ion aba emen pe o mances o
g een in as uc u e in open oad and buil -up s ee canyon
en i onmen s – a e iew, A mos. En i on.
, 162. 2017. pp. 71-
86.
[3]
KUMAR, P., e al.
The nexus be ween ai pollu ion, g een
in as uc u e and human heal h.
En i onmen In e na ional.
Volume 133. Pa A. 2019.
[4]
HOCTOR, T., e al.
The Flo ida S a ewide G eenways P ojec : i s
ealisa ion and poli ical con ex .
In: NOYES, R., ed. Landscape
planning and ecological ne wo ks. 1s ed. Camb idge:
Camb idge Uni e si y P ess. 2004. pp. 221–240.
[5]
EEA (Eu opean En i onmen Agency).
Clima e change,
impac s and ulne abili y in Eu ope 2012.
EEA Repo No.
12/2012. 2012. Dos upné z
h p://www.eea.eu opa.eu/publica ions/clima e-impac s-
and- ulne abili y-2012 [o ěřeno 14.8.2024].
[6]
COM (2013) 249 inal.
Zelená in as uk u a – zlepšo ání
pří odního kapi álu E opy.
E opská komise. 2013.
[7]
Zákon č. 283/2021 Sb., s a ební zákon. Sbí ka zákonů ke dni
14.7.2021. 2021.
[8]
Ak ualizace Komplexní s udie dopadů, z ani elnos i a zd ojů
izik sou isejících se změnou klima u ČR z oku 2015
,
Minis e s o ži o ního p os ředí, 2019. Kapi ola
U banizo aná k ajina.
[9]
S a egie přizpůsobení se změně klima u podmínkách ČR
.
MŽP. 2015.
[10]
COM (2013), 216 inal.
S a egie EU p o přizpůsobení se změně
klima u
. E opská komise, 2013.
[11]
MCPHEARSON, T., ANDERSSON, E., ELMQVIST, T.,
FRANTZESKAKI, N.
Resilience o and h ough u ban ecosys em
se ices. Ecosys em Se ices
, 1. 2014. pp. 1–5.
[12]
BOLUND, P., HUNHAMMAR, S.
Ecosys em se ices in u ban
a eas. Ecological Economics.
29(2). 1999. pp. 293–301.
[13]
YUMINOA, S., UCHIDAA, T., SASAKIB, K., KOBAYASHIA, H.,
MOCHIDAA, A.
To al assessmen o a ious en i onmen ally
conscious echniques om h ee pe spec i es: Mi iga ion o
global wa ming, mi iga ion o UHIs, and adap a ion o u ban
wa ming.
Sus ainable Ci ies and Socie y. 2015
[14]
ELMQVIST, T., SETÄLÄ, H., HANDEL, S., VAN DER PLOEG, S.,
ARONSON, J., BLIGNAUT, J. N., GÓMEZ-BAGGETHUN, E.,
NOWAK, D. J., KRONENBERG, J., DE GROOT, R.
Bene i s o
es o ing ecosys em se ices in u ban a eas. Cu en Opinion in
En i onmen al Sus ainabili y
. 14. 2015. pp. 101–108.
[15]
VAN MECHELENA, C., DUTOITB, T., HERMYA, M.
Adap ing
g een oo i iga ion p ac ices o a sus ainable u u e: A
e iew, Sus ainable Ci ies and Socie y.
Vol. 19. 2015. pp 74–90.
[16]
LAFORTEZZA, R., DAVIES, C., SANESI, G., KONIJNENDIJK, C. C.
C.
G een in as uc u e as a ool o suppo spa ial planning in
Eu opean u ban egions.
Jou nal o Biogeog aphy and
Fo es y Science, 6. 2013. pp. 102–108.
[17]
WAMSLERA C., LUEDERITZA C., BRINKA E.
Local le e s o
change: Mains eaming ecosys embased adap a ion in o
municipal planning o os e sus ainabili y ansi ions, Global
En i onmen al Change.
Vol. 29. 2014. pp 189–201.
[18]
S a egie adap ace hl. m. P ahy na klima ickou změnu.
Magis á hla ního měs a P ahy. 2018.
163