JOnÁš VICHEREK 119
p oces, něk e é jsou přece jenom akcen o ány opoznání íce než jiné. Na jednu s anu
je de ailně zkoumáno nez olení Václa a Ha la p eziden em po olbách oce 1992 ana
d uhou s anu se au oři příliš nezabý ají ozpadem Občanského ó a, edoucím k y o-
ření no ých s an, a udíž ino ých poslaneckých klubů, k e é dění e FS zásadně o li -
ňo aly. Vzhledem k omu, že no é poli ické s any (zejména ODS aHZDS) jsou b ány
jako zásadní poli ické subjek y p o ádějící demon áž s á u přímém přenosu, ocenil
bych hled kjejich z o mo ání apočá ečnímu ungo ání. S ejně ak p oces koop ací je
sh nu několika ě ách, při om o byl elmi zásadní zlom e ungo ání ede álního
pa lamen u. Další éma a, jež by zasloužila íce pozo nos i, mohou bý například olba
Václa a Ha la p eziden em p osinci 1989 nebo o mo ání le ico é opozice e FS.
Celko ě knihu hodno ím elmi pozi i ně. Příběh pa lamen u od ep ezen a i -
ního hlaso acího s oje pozdního socialismu přes e oluční ázi až k í ězs í s a-
nické disciplíny anáslednému zániku FS společně sČeskoslo enskem je cenným pří-
spě kem kpo e olučním dějinám. Včeském odbo ném p os ředí jsou na íc poli ické
dějiny nepopulá ní disciplínou aknihy jako a o by en o ý oj mohly změni . Jedná
se bezespo u ojednu ze zaklada elských p ací „no ého ins i ucionalismu“ ( espek-
i e new poli ical his o y) na české scéně akniha bude moci slouži jako s a ební
kámen kdalším podobným p ojek ům. Sko o až an opologický přís up k éma u po-
sou á zdánli ě nudné poli ické dějiny do o iny p onika é analýzy pes ých p ocesů.
Gju ičo á se Zah adníčkem dokazují, že poli ické dějiny má smysl zkouma aže se
bez podobných ýzkumů při s udiu nejen mode ních dějin neobejdeme.
Hube Lus ig
Ve onika PEHE— Apolena RYCHLÍKOVÁ— Ondřej DANIEL— Lenka KRÁTKÁ— Michal
LEHEČKA— Voj ěch ONDRÁČEK— Jana PATOČKOVÁ— Ja osla SPURNÝ, Věčná de-
adesá á. P oměny české společnos i po oce 1989, B no, CP ess, 2023, 271 s., ISBN
978-80-264-4965-2
P ní polis opado á dekáda bý á e eřejném p os o u nímána přede ším e d ou
o inách. Na jedné s aně o jsou příběhy policis ů ain es iga i ních no inářů, znichž
lze zmíni například knihy Ja osla a Kmen y okmo u M ázko i.1 Ten o pohled na-
bízí společnos i de adesá ky plné ažd, ma iánských s ře ů, p os i uce ajiných ne-
legálních činnos í. Na d uhé s aně s ojí nos algický pohled na las ní dospí ání plné
oz omilých „bizá ů“. Ma ie Doležalo á ak č enáře s é zpomínko é knihy přenáší
do las ního dě s í, jež se odeh á alo době, „kdy jeden kopeček šmoulo ý s ál d ě
ko uny padesá “2 amámy si před panelákem „míchaly u ka hliníko ou lžičkou“.3 Do
é o si uace s upuje kniha ši okého kolek i u au o ů aau o ek zakademické ino i-
nářské scény Věčná de adesá á. P oměny české společnos i po oce 1989. Sk ze yb ané
1 Ja osla KMENTA, Kmo M ázek I, P aha 2007; TÝŽ, Kmo M ázek II— K aka ice, P aha
2008.
2 Ma ie DOLEŽALOVÁ— Eliška PODZIMKOVÁ, Jeden kopeček šmoulo ý, P aha 2018, s.11.
3 Tam éž, s.28.
Jonáš Viche ek
OPEN
ACCESS
120 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024
enomény jako podnikání, konzum, bydlení nebo spo nabízí au o ský kolek i plas-
ický ob az doby čas o zužo ané jen na pá ý azných momen ů.
D a ýše u edené dominan ní pohledy y áří předs a u ode adesá ých le ech
na základě elmi speci ických záži ků. Au o ka populá ního p ojek u Pu e de ade-
sá ky Johana Fundo á sice e s é knize použí á plu ál, její zpomínky jsou šak ex-
kluzi ní. Podle nich jsme šichni jedli kuře sb osk í, dí ali se na Esme aldu, pili
balenou odu auží ali si s obodu. Au o ka přizná á, že něk eří lidé jsou dnes nespo-
kojení, zá o eň ale píše, že by p a děpodobně „ i o lidé byli nespokojeni sjakýmkoli
ežimem“.4 Možnos , že by o mohli bý lidé, k eří de adesá á lé a zaží ali ak, jak je
popisuje Pa ik Banga e Sku ečné ces ě en,5 předes řena není.
P á ě oinkluzi nější ob az de adesá ek se snaží Věčná de adesá á. P o někoho o-
iž a o dekáda mohla znamena „kouzelnou dobu, kdy bylo možné cokoli “, p o jiné
„nás up exis enciálních nejis o “.6 Jak píší au o ky ú odu, ani jeden pohled při om
není méně p a di ý. Poli ické u olnění znamenalo snazší ces u kzakládání občanských
zájmo ých aak i is ických spolků, k e é mohly o e řeněji upozo ňo a například na
ekologické p oblémy nebo špa né pos a ení sexuálních menšin. S ejně ak řadě občanů
umožnilo p aco ní zes up (například médiích) nebo ychlé naby í maje ku.
To še se o šem dělo na pozadí nas upujícího neolibe alismu. T h byl za eden
nikoli pouze jako ekonomický p ojek , ale aké jako p ojek mo ální, budující zd a-
ou společnos ab ánící s obodu před ná a em komunismu. Po enciální ne o nos i,
k e é se záhy začaly obje o a , nezajímaly ani poli iky, ani média. An ikomunismus
jakoukoli diskuzi osociálních o ázkách disk edi o al. Sociální éma a na íc zmédií
ymizela, neboť jak p o knihu řekla no inářka Jana Us ohalo á: „Vě šina no inářů
ano inářek sedí P aze, jedná se odobře si uo ané lidi, nemají moc přehled o egio-
nech, p o ože P aha jim s ačí.“7
Pos a ení základů de adesá ých le na asociální poli ice dobře ilus uje kapi ola
obydlení. Za ímco dnes mlu í zp a odajka OSN p o oblas bydlení Leilani Fa ha
op á u na důs ojné bydlení, český p emié Václa Klaus p ní polo ině polis o-
pado é dekády jakýkoli ná ok na bydlení popřel.8 Ap á ě na základech ako ého o
přís upu byla umožněna p i a izace s á ního by o ého ondu. Jaké pos a ení ní
měly sociálně slabší skupiny, si lze snadno domysle .
Kul de adesá ých le začal nejpozději sjejich kalendářním koncem. V oce 2000
ydal poli ický komen á o Bohumil Pečinka knihu To byla lé a de adesá á, níž
dekádu označuje za dobu plnou pop é. Rokem 1989 dle něj nas al zlomo ý předěl,
kdy se še začalo budo a od začá ku.9 Nabou ání é o předs a y o oku nula není
4 Johana FUNDOVÁ, De adesá ky! Roky nespou ané s obody, B no 2022, s.258.
5 Pa ik BANGA, Sku ečná ces a en, B no 2022.
6 Ve onika PEHE— Apolena RYCHLÍKOVÁ— Ondřej DANIEL— Lenka KRÁTKÁ— Michal
LEHEČKA— Voj ěch ONDRÁČEK— Jana PATOČKOVÁ— Ja osla SPURNÝ, Věčná de ade-
sá á. P oměny české společnos i po oce 1989, B no 2023, s.10–11.
7 Tam éž, s.87.
8 Tam éž, s.111.
9 Bohumil PEČINKA— Vladimí JIRÁNEK, To byla lé a de adesá á. Malý společenský příběh,
B no 2000, s.5 a7.
OPEN
ACCESS
JOnÁš VICHEREK 121
nic no ého, byť e společenských předs a ách inadále pře á á. Zřejmě ip o o se
ji kolek i au o ů a au o ek snaží opako aně y á i akořeny jedno li ých eno-
ménů hledá již na konci osmdesá ých le . Při om jak napo ídá náze , podobně po-
s upuje ina d uhou s anu časo é linky ap á se po om, co u zde adesá ek zůs alo,
co se s alo ěčným.
Kon inui u dobře ilus uje například kapi ola omédiích. Nejednalo se pouze
ope sonální o inu, k e ou idi elně ep ezen uje od šedesá ých le působící Vla-
dimí Železný. Zásadní o inou byla men ali a y ořená na konci komunis ického
ežimu. Tehdy již bylo možné publiko a k i ické ex y, nesměly ale míři na pods a u
sys ému. Přís up kin o mo ání zůs al zacho án i p ních popře a o ých le ech,
kdy nebylo e z yku k i izo a sys ém, spíše p a ico ou poli iku podpo o a .
Ty o aspek y se s aly de adesá ko ým dědic ím až do dnešních dní, kdy main-
s eamo á média zůs á ají obsazena lidmi, k eří se ke s ému ži oby í dos ali ochu
náhodně p á ě de adesá ých le ech aslo y no ináře Robe a Čásenského am dnes
s ále „za azí“.10 Ssebou ale s ále nesou mediálním p os o u čas o ne e lek o anou
ychýlenos nap a o.
Také asismus je oblas í, k e ou lze zah nou do jakéhosi dlouhého ání. P o i-
omské nálady se de adesá ých le ech neobje ily zničeho nic. Pouze se na po ch
dos alo něco, co e společnos i pře á alo delší dobu. Abyť se dnes nese káme sp o
de adesá ky ypickým pochodem skinheads, o e řeně hlásajícím asis ická hesla, in-
s i ucionální asismus pře á á adennodenně se ukazuje, například e yloučených
lokali ách.
Podobně by šlo mlu i iodalších enoménech knize, jako je podnikání nebo
quee ak i ismus. S ejně jako oekologických hnu ích, k e á se začala seskupo a již
na konci osmdesá ých le aseh ála s ou oli ipři samo né e oluci, a šak le ech
de adesá ých si ma ně snažila ydobý ýznamnější pos a ení. I en o neúspěch je
odkazem ans o mační dekády až kdnešním dnům.
Mezi jeden zp ně u edených cílů publikace jejím ú odu pa ří snaha oč enář-
sky pří ě i ou o mu podání celého ýše nas íněného ob azu. Tex y jsou p o o p a-
idelně p o ká ány odkazy kdobo ým, ale isoučasným ilmům ase iálům a éměř
každá kapi ola je doplněna o ozho o nabízející další úhel pohledu. Nepochybně je
izdů odu oho o cíle ořen au o ský kolek i lidmi jak zakademického, ak no i-
nářského p os ředí. Zde ale můžou nas a d obné p oblémy.
Za ímco p ní polo ina knihy je psána jako popula izačně-odbo ná, é d uhé se
překlopí do epo ážního modu, nebo jako kapi ole ok iminali ě dokonce do modu
epo ážně- zpomínko ého. Na jedné s aně se může jedna oč enářské os ěžení,
na é d uhé zůs á á o ázka, zda se knize daří d že poh omadě. U či á nekohe ence
je idi elná například již zmíněném dop o odném ozho o u sRobe em Čásen-
ským, k e ý s ou ezí o om, že zmediálního p os ředí po e oluci „zmizeli p ak icky
šichni, k eří am p aco ali“,11 přímo popí á kon inui u ozebí anou předcházející
s udii. Bohužel bez bližšího do ys ě lení.
10 V.PEHE— A.RYCHLÍKOVÁ— O.DANIEL— L.KRÁTKÁ— M.LEHEČKA— V.ONDRÁ-
ČEK— J.PATOČKOVÁ— J.SPURNÝ, Věčná de adesá á, s.81.
11 Tam éž.
OPEN
ACCESS
122 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024
Věčná de adesá á jsou ale ipřes o publikací, k e á zápla ě de adesá ko ého e a
chyběla. Nespokojuje se sjedním aspek em doby, k e ý by ze šeobecnila, namís o
oho naznačuje její složi os , jíž se ale zá o eň snaží dá analy ický řád. Nezůs á á ani
upopulá ního bizá u, ale zá o eň se mu nes aní. Snaží se jej uchopi ana á i mu
z acený kon ex , jenž bý á ymazá án. Například kapi ola okul uře není omezena
na popis zdnešního pohledu biza ních ilmů nebo neu ěři elné s obody hudební
scény. Snaží se zasadi ji do komplexnějšího ámu aklás si o ázky jako například „co
ilmo á p odukce ho oří o z ahu české společnos i kZápadu akVýchodu“?
Nejzásadnější o šem je, že se knize daří zah nou do společné polis opado é mi-
nulos i i y, k eří zní byli dosud ynechá áni. Bez možnos i cí i se součás í společné
his o ie o iž sama společnos může ungo a jen ob ížně. P á ě p o o bychom se ne-
měli za í a pouze do in e p e ací kon enujících našemu sociálnímu akul u nímu
pos a ení.
Jonáš Viche ek
Ja omí PATOČKA— Miloš HOŘEJŠ, Hie onymus Collo edo-Manns eld. Ži o ní ces a
akousko-uhe ského námořního důs ojníka, P aha, Ná odní echnické muzeum, 2022,
212 s., ISBN 978-80-7037-374-3
Šlech a 19.a20.s ole í s ojí posledních le ech zno u cen u zájmů bada elů. Po-
zo nos se sous ředí na ži o ní osudy šlech iců či odů, do popředí se ale dos á á
inapříklad éma yšší společnos i oli ces o a elů a u is ů. Veřejnos se ak po-
sledních le ech mohla dočís o ědeckých aces o a elských ak i i ách a ci é ody
Lud íka Sal á o a zpe a E y G ego o ičo é1 či mohla zásluhou edi o ské p áce Fi-
lipa Suchomela obje s ě na s ánkách ydaných ces o a elských zpomínek E -
wina h abě e Dubského.2 Je p o o po ěši elné, že se publikace au o ského dua Ja-
omí Pa očka aMiloš Hořejš oosudech h abě e Hie onyma Collo edo-Manns elda
(1870–1942) připojuje koběma zmíněným p oudům bádání. Do ýká se nejen ži o -
ních osudů člena jednoho zpředních odů Rakouska-Uhe ska, ale i éma u ces o ání
šlech y: šlo o iž omladšího syna ýznamného odu, omuže, k e ý si z olil ka ié u
námořního důs ojníka, sloužil jako námořní a ašé apřes oceán se ydal do exo ic-
kého O inoka či Spojených s á ů ame ických. H abě Hie onymus (kniha se důsledně
d ží é o německé podoby jména Je oným) se ak knize ukazuje jako člen důs oj-
nického sbo u c. ak. álečného námořnic a, jako ces o a el ijako a ašé Japonsku
apozději Německé říši.
Přes ože ži o ní příběh h abě e Collo edo-Manns elda, k e ý kniha podá á, je
plný pou a ých mís , čás i zabý ající se jeho ces o a elskými ak i i ami (kapi oly
4 a6) ní pa ří knejzajíma ějším anejcennějším. P ní znich (s.45–58) sleduje
1 E a GREGOROVIČOVÁ, Zhis o ie habsbu ské linie Toskánsku. Lud ík Sal á o Toskánský
(1847–1915), ědec aces o a el, P aha 2020.
2 Filip SUCHOMEL (ed.), Obeplu í s ě a sko e ou E zhe zog F ied ich 1874–1876. Ces o a elské
zpomínky císařsko-k álo ského námořního důs ojníka E wina h abě e Dubského, P aha 2022.
OPEN
ACCESS