Veronika PEHE — Apolena RYCHLÍKOVÁ — Ondřej DANIEL — Lenka KRÁTKÁ — Michal LEHEČKA — Vojtěch ONDRÁČEK — Jana PATOČKOVÁ — Jaroslav SPURNÝ, Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989, Brno 2023

JOnÁš VICHEREK 119 p oces, něk e é jsou přece jenom akcen o ány opoznání íce než jiné. Na jednu s anu je de ailně zkoumáno nez olení Václa a Ha la p eziden em po olbách  oce 1992 ana d uhou s anu se au oři příliš nezabý ají ozpadem Občanského ó a, edoucím k y o- ření no ých s an, a udíž ino ých poslaneckých klubů, k e é dění e FS zásadně o li - ňo aly. Vzhledem k omu, že no é poli ické s any (zejména ODS aHZDS) jsou b ány jako zásadní poli ické subjek y p o ádějící demon áž s á u přímém přenosu, ocenil bych hled kjejich z o mo ání apočá ečnímu ungo ání. S ejně ak p oces koop ací je sh nu několika ě ách, při om o byl elmi zásadní zlom e ungo ání ede álního pa lamen u. Další éma a, jež by zasloužila íce pozo nos i, mohou bý například olba Václa a Ha la p eziden em p osinci 1989 nebo o mo ání le ico é opozice e FS. Celko ě knihu hodno ím elmi pozi i ně. Příběh pa lamen u od ep ezen a i - ního hlaso acího s oje pozdního socialismu přes e oluční ázi až k í ězs í s a- nické disciplíny anáslednému zániku FS společně sČeskoslo enskem je cenným pří- spě kem kpo e olučním dějinám. Včeském odbo ném p os ředí jsou na íc poli ické dějiny nepopulá ní disciplínou aknihy jako a o by en o ý oj mohly změni . Jedná se bezespo u ojednu ze zaklada elských p ací „no ého ins i ucionalismu“ ( espek- i e new poli ical his o y) na české scéně akniha bude moci slouži jako s a ební kámen kdalším podobným p ojek ům. Sko o až an opologický přís up k éma u po- sou á zdánli ě nudné poli ické dějiny do o iny p onika é analýzy pes ých p ocesů. Gju ičo á se Zah adníčkem dokazují, že poli ické dějiny má smysl zkouma aže se bez podobných ýzkumů při s udiu nejen mode ních dějin neobejdeme. Hube Lus ig Ve onika PEHE— Apolena RYCHLÍKOVÁ— Ondřej DANIEL— Lenka KRÁTKÁ— Michal LEHEČKA— Voj ěch ONDRÁČEK— Jana PATOČKOVÁ— Ja osla SPURNÝ, Věčná de- adesá á. P oměny české společnos i po oce 1989, B no, CP ess, 2023, 271 s., ISBN 978-80-264-4965-2 P ní polis opado á dekáda bý á e eřejném p os o u nímána přede ším e d ou o inách. Na jedné s aně o jsou příběhy policis ů ain es iga i ních no inářů, znichž lze zmíni například knihy Ja osla a Kmen y okmo u M ázko i.1 Ten o pohled na- bízí společnos i de adesá ky plné ažd, ma iánských s ře ů, p os i uce ajiných ne- legálních činnos í. Na d uhé s aně s ojí nos algický pohled na las ní dospí ání plné oz omilých „bizá ů“. Ma ie Doležalo á ak č enáře s é zpomínko é knihy přenáší do las ního dě s í, jež se odeh á alo době, „kdy jeden kopeček šmoulo ý s ál d ě ko uny padesá “2 amámy si před panelákem „míchaly u ka hliníko ou lžičkou“.3 Do é o si uace s upuje kniha ši okého kolek i u au o ů aau o ek zakademické ino i- nářské scény Věčná de adesá á. P oměny české společnos i po oce 1989. Sk ze yb ané 1 Ja osla KMENTA, Kmo M ázek I, P aha 2007; TÝŽ, Kmo M ázek II— K aka ice, P aha 2008. 2 Ma ie DOLEŽALOVÁ— Eliška PODZIMKOVÁ, Jeden kopeček šmoulo ý, P aha 2018, s.11. 3 Tam éž, s.28. Jonáš Viche ek OPEN ACCESS 120 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 enomény jako podnikání, konzum, bydlení nebo spo nabízí au o ský kolek i plas- ický ob az doby čas o zužo ané jen na pá ý azných momen ů. D a ýše u edené dominan ní pohledy y áří předs a u ode adesá ých le ech na základě elmi speci ických záži ků. Au o ka populá ního p ojek u Pu e de ade- sá ky Johana Fundo á sice e s é knize použí á plu ál, její zpomínky jsou šak ex- kluzi ní. Podle nich jsme šichni jedli kuře sb osk í, dí ali se na Esme aldu, pili balenou odu auží ali si s obodu. Au o ka přizná á, že něk eří lidé jsou dnes nespo- kojení, zá o eň ale píše, že by p a děpodobně „ i o lidé byli nespokojeni sjakýmkoli ežimem“.4 Možnos , že by o mohli bý lidé, k eří de adesá á lé a zaží ali ak, jak je popisuje Pa ik Banga e Sku ečné ces ě en,5 předes řena není. P á ě oinkluzi nější ob az de adesá ek se snaží Věčná de adesá á. P o někoho o- iž a o dekáda mohla znamena „kouzelnou dobu, kdy bylo možné cokoli “, p o jiné „nás up exis enciálních nejis o “.6 Jak píší au o ky ú odu, ani jeden pohled při om není méně p a di ý. Poli ické u olnění znamenalo snazší ces u kzakládání občanských zájmo ých aak i is ických spolků, k e é mohly o e řeněji upozo ňo a například na ekologické p oblémy nebo špa né pos a ení sexuálních menšin. S ejně ak řadě občanů umožnilo p aco ní zes up (například médiích) nebo ychlé naby í maje ku. To še se o šem dělo na pozadí nas upujícího neolibe alismu. T h byl za eden nikoli pouze jako ekonomický p ojek , ale aké jako p ojek mo ální, budující zd a- ou společnos ab ánící s obodu před ná a em komunismu. Po enciální ne o nos i, k e é se záhy začaly obje o a , nezajímaly ani poli iky, ani média. An ikomunismus jakoukoli diskuzi osociálních o ázkách disk edi o al. Sociální éma a na íc zmédií ymizela, neboť jak p o knihu řekla no inářka Jana Us ohalo á: „Vě šina no inářů ano inářek sedí P aze, jedná se odobře si uo ané lidi, nemají moc přehled o egio- nech, p o ože P aha jim s ačí.“7 Pos a ení základů de adesá ých le na asociální poli ice dobře ilus uje kapi ola obydlení. Za ímco dnes mlu í zp a odajka OSN p o oblas bydlení Leilani Fa ha op á u na důs ojné bydlení, český p emié Václa Klaus p ní polo ině polis o- pado é dekády jakýkoli ná ok na bydlení popřel.8 Ap á ě na základech ako ého o přís upu byla umožněna p i a izace s á ního by o ého ondu. Jaké pos a ení ní měly sociálně slabší skupiny, si lze snadno domysle . Kul de adesá ých le začal nejpozději sjejich kalendářním koncem. V oce 2000 ydal poli ický komen á o Bohumil Pečinka knihu To byla lé a de adesá á, níž dekádu označuje za dobu plnou pop é. Rokem 1989 dle něj nas al zlomo ý předěl, kdy se še začalo budo a od začá ku.9 Nabou ání é o předs a y o oku nula není 4 Johana FUNDOVÁ, De adesá ky! Roky nespou ané s obody, B no 2022, s.258. 5 Pa ik BANGA, Sku ečná ces a en, B no 2022. 6 Ve onika PEHE— Apolena RYCHLÍKOVÁ— Ondřej DANIEL— Lenka KRÁTKÁ— Michal LEHEČKA— Voj ěch ONDRÁČEK— Jana PATOČKOVÁ— Ja osla SPURNÝ, Věčná de ade- sá á. P oměny české společnos i po oce 1989, B no 2023, s.10–11. 7 Tam éž, s.87. 8 Tam éž, s.111. 9 Bohumil PEČINKA— Vladimí JIRÁNEK, To byla lé a de adesá á. Malý společenský příběh, B no 2000, s.5 a7. OPEN ACCESS JOnÁš VICHEREK 121 nic no ého, byť e společenských předs a ách inadále pře á á. Zřejmě ip o o se ji kolek i au o ů a au o ek snaží opako aně y á i akořeny jedno li ých eno- ménů hledá již na konci osmdesá ých le . Při om jak napo ídá náze , podobně po- s upuje ina d uhou s anu časo é linky ap á se po om, co u zde adesá ek zůs alo, co se s alo ěčným. Kon inui u dobře ilus uje například kapi ola omédiích. Nejednalo se pouze ope sonální o inu, k e ou idi elně ep ezen uje od šedesá ých le působící Vla- dimí Železný. Zásadní o inou byla men ali a y ořená na konci komunis ického ežimu. Tehdy již bylo možné publiko a k i ické ex y, nesměly ale míři na pods a u sys ému. Přís up kin o mo ání zůs al zacho án i p ních popře a o ých le ech, kdy nebylo e z yku k i izo a sys ém, spíše p a ico ou poli iku podpo o a . Ty o aspek y se s aly de adesá ko ým dědic ím až do dnešních dní, kdy main- s eamo á média zůs á ají obsazena lidmi, k eří se ke s ému ži oby í dos ali ochu náhodně p á ě de adesá ých le ech aslo y no ináře Robe a Čásenského am dnes s ále „za azí“.10 Ssebou ale s ále nesou mediálním p os o u čas o ne e lek o anou ychýlenos nap a o. Také asismus je oblas í, k e ou lze zah nou do jakéhosi dlouhého ání. P o i- omské nálady se de adesá ých le ech neobje ily zničeho nic. Pouze se na po ch dos alo něco, co e společnos i pře á alo delší dobu. Abyť se dnes nese káme sp o de adesá ky ypickým pochodem skinheads, o e řeně hlásajícím asis ická hesla, in- s i ucionální asismus pře á á adennodenně se ukazuje, například e yloučených lokali ách. Podobně by šlo mlu i iodalších enoménech knize, jako je podnikání nebo quee ak i ismus. S ejně jako oekologických hnu ích, k e á se začala seskupo a již na konci osmdesá ých le aseh ála s ou oli ipři samo né e oluci, a šak le ech de adesá ých si ma ně snažila ydobý ýznamnější pos a ení. I en o neúspěch je odkazem ans o mační dekády až kdnešním dnům. Mezi jeden zp ně u edených cílů publikace jejím ú odu pa ří snaha oč enář- sky pří ě i ou o mu podání celého ýše nas íněného ob azu. Tex y jsou p o o p a- idelně p o ká ány odkazy kdobo ým, ale isoučasným ilmům ase iálům a éměř každá kapi ola je doplněna o ozho o nabízející další úhel pohledu. Nepochybně je izdů odu oho o cíle ořen au o ský kolek i lidmi jak zakademického, ak no i- nářského p os ředí. Zde ale můžou nas a d obné p oblémy. Za ímco p ní polo ina knihy je psána jako popula izačně-odbo ná,  é d uhé se překlopí do epo ážního modu, nebo jako kapi ole ok iminali ě dokonce do modu epo ážně- zpomínko ého. Na jedné s aně se může jedna oč enářské os ěžení, na é d uhé zůs á á o ázka, zda se knize daří d že poh omadě. U či á nekohe ence je idi elná například již zmíněném dop o odném ozho o u sRobe em Čásen- ským, k e ý s ou ezí o om, že zmediálního p os ředí po e oluci „zmizeli p ak icky šichni, k eří am p aco ali“,11 přímo popí á kon inui u ozebí anou předcházející s udii. Bohužel bez bližšího do ys ě lení. 10 V.PEHE— A.RYCHLÍKOVÁ— O.DANIEL— L.KRÁTKÁ— M.LEHEČKA— V.ONDRÁ- ČEK— J.PATOČKOVÁ— J.SPURNÝ, Věčná de adesá á, s.81. 11 Tam éž. OPEN ACCESS 122 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2024 Věčná de adesá á jsou ale ipřes o publikací, k e á zápla ě de adesá ko ého e a chyběla. Nespokojuje se sjedním aspek em doby, k e ý by ze šeobecnila, namís o oho naznačuje její složi os , jíž se ale zá o eň snaží dá analy ický řád. Nezůs á á ani upopulá ního bizá u, ale zá o eň se mu nes aní. Snaží se jej uchopi ana á i mu z acený kon ex , jenž bý á ymazá án. Například kapi ola okul uře není omezena na popis zdnešního pohledu biza ních ilmů nebo neu ěři elné s obody hudební scény. Snaží se zasadi ji do komplexnějšího ámu aklás si o ázky jako například „co ilmo á p odukce ho oří o z ahu české společnos i kZápadu akVýchodu“? Nejzásadnější o šem je, že se knize daří zah nou do společné polis opado é mi- nulos i i y, k eří zní byli dosud ynechá áni. Bez možnos i cí i se součás í společné his o ie o iž sama společnos může ungo a jen ob ížně. P á ě p o o bychom se ne- měli za í a pouze do in e p e ací kon enujících našemu sociálnímu akul u nímu pos a ení. Jonáš Viche ek Ja omí PATOČKA— Miloš HOŘEJŠ, Hie onymus Collo edo-Manns eld. Ži o ní ces a akousko-uhe ského námořního důs ojníka, P aha, Ná odní echnické muzeum, 2022, 212 s., ISBN 978-80-7037-374-3 Šlech a 19.a20.s ole í s ojí posledních le ech zno u cen u zájmů bada elů. Po- zo nos se sous ředí na ži o ní osudy šlech iců či odů, do popředí se ale dos á á inapříklad éma yšší společnos i  oli ces o a elů a u is ů. Veřejnos se ak po- sledních le ech mohla dočís o ědeckých aces o a elských ak i i ách a ci é ody Lud íka Sal á o a zpe a E y G ego o ičo é1 či mohla zásluhou edi o ské p áce Fi- lipa Suchomela obje s ě na s ánkách ydaných ces o a elských zpomínek E - wina h abě e Dubského.2 Je p o o po ěši elné, že se publikace au o ského dua Ja- omí Pa očka aMiloš Hořejš oosudech h abě e Hie onyma Collo edo-Manns elda (1870–1942) připojuje koběma zmíněným p oudům bádání. Do ýká se nejen ži o - ních osudů člena jednoho zpředních odů Rakouska-Uhe ska, ale i éma u ces o ání šlech y: šlo o iž omladšího syna ýznamného odu, omuže, k e ý si z olil ka ié u námořního důs ojníka, sloužil jako námořní a ašé apřes oceán se ydal do exo ic- kého O inoka či Spojených s á ů ame ických. H abě Hie onymus (kniha se důsledně d ží é o německé podoby jména Je oným) se ak knize ukazuje jako člen důs oj- nického sbo u c. ak. álečného námořnic a, jako ces o a el ijako a ašé Japonsku apozději Německé říši. Přes ože ži o ní příběh h abě e Collo edo-Manns elda, k e ý kniha podá á, je plný pou a ých mís , čás i zabý ající se jeho ces o a elskými ak i i ami (kapi oly 4 a6) ní pa ří knejzajíma ějším anejcennějším. P ní znich (s.45–58) sleduje 1 E a GREGOROVIČOVÁ, Zhis o ie habsbu ské linie Toskánsku. Lud ík Sal á o Toskánský (1847–1915), ědec aces o a el, P aha 2020. 2 Filip SUCHOMEL (ed.), Obeplu í s ě a sko e ou E zhe zog F ied ich 1874–1876. Ces o a elské zpomínky císařsko-k álo ského námořního důs ojníka E wina h abě e Dubského, P aha 2022. OPEN ACCESS