scieee Science in your language
[cs] (orig)

Bojana Petkovič (2024): Češko-slovenski slovar lažnih prijateljev. Lublaň: Edita

Author: Martincová, Olga
Publisher: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta,Praha
Year: 2025
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/201145/1/Olga_Martincova_11-15.pdf
BOJANA PETKOVIČ (2024)
ČEŠKO-SLOVENSKI SLOVAR LAŽNIH PRIJATELJEV
Lublaň: Edi a
Olga Ma inco á
Koncem oku 2024 yšel Lublani jazyko ém yda a els í Edi a slo níček sná-
z em Češko-slo enski slo a lažnih p ija elje 1, k e ý okamži ě y olal elký zájem.2
Slo inská ling is ka Bojana Pe ko ič něm zp aco á á na 500 mezijazyko ých ho-
monym apa onym češ iny aslo inš iny scílem y oři uži ečnou (aizába nou)
pomůcku p o jazyko ou p axi. Slo níček je u čen s udujícím češ inu aslo inš inu,
překlada elům adalším zájemcům ooba jazyky. Dodejme, že publikace znikla na zá-
kladě dlouhole ých au o činých zkušenos í sčesko-slo inským lexikem, zpozna ků,
že in e ling ální lexémy „ o málně shodné nebo podobné, ale ýznamo ě a/nebo
is ylo ě odlišné“ (Lo ko 1992: 8–9) mohou mezijazyko ém kon ak u působi komu-
nikační komplikace, bý zd ojem nedo ozumění, dezin e p e ací, někdy aké d oj-
značnos i aněkdy o šem ijazyko é komiky či jazyko ých hříček.
Mezijazyko á (in e ling ální) homonyma apa onyma označo aná o něž podle
pů odního ancouzského ob azného e mínu aux amis (du aduc eu ) ná odními
ek i alen y— případě češ iny alešní přá elé (překlada ele) nebo z ádná slo a, e
slo inš ině lažni p ija elji (p e ajalca) aj.3— se dnešních komunikačních podmín-
kách ukazují jako nikoli ma ginální lexikálně-lexikog a ická ka ego ie.4 S ědčí o om
mj.přibý ání slo níků mezijazyko ých homonym, ať již jazyků blízce příbuzných,
nebo gene icky zdálených, znikajících jak ling is ikách zah aničních, ak lin-
g is ice naší.5 Za české p os ředí připomeňme alespoň no ější p áce zposledních
d ou dese ile í ěno ané slo anským jazykům. Jmeno i ě jsou o česko-bělo uský
slo ník Falešní přá elé překlada ele češ ině abělo uš ině au o ů N.I ašino é, A.Ruden-
ko é aL.Jano ce z .2006 aZ ádná slo a  uš ině M.Csi iko é aN.Koníčko é (2015).
K omě slo níků je lexikog a ický aspek pří omen e značném poč u sla is icky o i-
en o aných bakalářských amagis e ských p ací znikajících  om éž období na y-
sokoškolských p aco iš ích.
1 Na i ulní s ánce se— na ozdíl od obálky— u ádí d ojjazyčný náze Slo a ček lažnih p i-
ja elje . Homonimi in pa onimi (slo enščina in češčina) // Slo níček alešných přá el. Homonyma
apa onyma (slo inš ina ačeš ina).
2 Viz např.pořad slo inské ele ize: h ps://365. slo.si/a hi /dob o-ju o/175102979.
Ozájmu s ědčí idalší, 2. ydání slo níčku úno u 2025. Naše ecenze zpochopi elných
dů odů ychází z1. ydání.
3 Te minologickou neus álenos ane yh aněnos oblas i mezijazyko ých homonym
apa onym přehledně ukazuje R.Ho áko á (2003). Uží áme-li našem příspě ku ná-
z ů homonyma nebo homonymie, míníme je jako s řecho é náz y p o homonyma apa-
onyma ahomonymii apa onymii, ikdyž jsme si ědomi značného e minologického
zjednodušení.
4 S ou oli zde h aje o šem imo ologická asyn ak ická homonymie.
5 Viz éž in e ne o ý p ojek False F iends o he Sla is (Bunčić).
OPEN
ACCESS
12 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2025
Přes ože lexikog a ické zp aco ání mezijazyko é homonymie slo anských jazyků
nes ojí českém p os ředí s anou, speciální slo ník zachycující homonyma apa-
onyma češ iny kombinaci se slo inš inou dosud ne znikl. Již z oho o pohledu je
ýznamné, že kjeho zp aco ání přis oupila slo inská ling is ka.
Publikace Češko-slo enski slo a lažnih p ija elje ses á á ze d ou čás í. P ní, ý-
klado á čás nás seznamuje pomě ně s učně sme odologií p áce, se zásadami uspo-
řádání slo níku as ýs a bou hesel. Dále se zde podá á soupis českých aslo inských
slo níků aná odních ko pusů, znichž au o ka při sh omažďo ání lexikálního ma-
e iálu apři jeho zp aco ání ycházela. Č enáře nespo ně zaujme kapi olka K á ká
analýza pů odu yb aných mezijazyko ých homonym. Najde ní ýklad pů odu
25 česko-slo inských homonym, a o ěch, k e á mají „nějakou společnou minulos “
(s.18), jako např.čes. dře o— sln. d e o, čes. chy ý— sln. hi e ; bo ec, kněz, o ok
aj. P o uži a ele publikace není ne ýznamné, že ú odní ýklady jsou podány z ca-
dlo ě— po ýkladu příslušného oddílu e slo inš ině následuje iden ický ýklad
češ ině. D uhou čás knížky oří slo ník homonym apa onym.
Při ses a o ání hesláře yšla au o ka zčeského jednojazyčného ýklado ého Slo -
níku spiso né češ iny p o školu a eřejnos (z ydání .2006 a2010 /Filipec 2006/2010/).
Výchozím jazykem je edy češ ina. K omě slo , „k e á jsou podobná slo inským, ale
mají alespoň jeden odlišný ýznam“ (s.8), zaznamená ala i a o á homonyma (ho-
mo o my), jako např.čes. lyže pods . jm. asln. liže 3. os. č. j. slo esa liza i. Při ýkladu
ýznamu heslo ých slo se řídila, pokud jde očeš inu, Slo níkem spiso ného jazyka
českého (Ha ánek 1958–1970) ajeho předchůdcem Pří učním slo níkem jazyka českého
(PSJČ 1935–1957); oba použí ala on-line e zi. Základním zd ojem p o ýklad ý-
znamů slo inských slo byla on-line e ze Slo a u slo enskega knjižnega jazyka.6 Ilus-
a i ní příklady ybí ala nejen ze slo níků, ale izčeského aslo inského jazyko ého
ko pusu (p o češ inu zČeského ná odního ko pusu, p o slo inš inu zko pusu Giga-
ida), popř. je sama y ářela.
Hesla slo níku jsou uspořádána abecedně, e d ou pa alelních sloupcích: české
ý azy s ýkladem ýznamu apříkladem uži í jsou le ém sloupci, jejich homo-
nymní slo inské p o ějšky p a ém sloupci.
S a bu pře ážné ě šiny hesel můžeme demons o a na homonymním pá u čes.
dře o asln. d e o (= čes. ,s om‘):
dře o n. d e o n.
Δ no anji del debla pod ličjem, Δ lesna a as lina zdeblom in ejami
d a, les
Δ ni řní čás kmene pod lýkem, dří í: Δ dře ina skmenem a ě emi:
 Kladi o je bilo pona adi na ejeno iz  Gozda je posekal d e o.
h as o ego lesa.  Lesník pokácel s om.
 Kladi a bý ala obyčejně zdubo ého
dře a.
6 Pod obnější údaje o om o zd oji au o ka neu ádí.
OPEN
ACCESS
OLgA MA TINcOVÁ 13
Zpříkladu idíme, že za heslo ými slo y umís ěnými záhla í se u ádí jejich zá-
kladní g ama ická cha ak e is ika. Vdalších řádcích se pod českým heslo ým slo-
em podá á po znaku Δ opis ýznamu, a o nejdří e e slo inš ině, po é češ ině.
Znak u ozuje příklado ou čás hesla, opě u áděnou pořadí slo inš ina–češ ina.
Ve slo inském překladu českého příkladu je učným písmem yznačen slo inský
ek i alen , zn.p o český ý az dře o ek i alen les. Ve slo inském hesle se pos u-
puje shodně: ýklad ýznamu se u ádí zp u e slo inš ině, pak češ ině. Příklad je
opě nejdří e e slo inš ině. Vjeho českém překladu se učným písmem yznačuje
český ek i alen slo inského heslo ého slo a, j. našem případě český ek i alen
s om slo inského d e o.
Odlišné g a ické p o edení mají hesla shomo o mami. S o .:
bedna . beden m. adj.
(bedna) ž.
Δ leseni o oj zbi iz desk 1.
Δ dře ěný obal sbi ý zp ken: Δ ki je  eliki ma e ialni in duho ni s iski
 Vskladišču leži zaboj jabolk. Δ en, kdo je e elké hmo né aducho ní
nouzi:
 Ve skladu leží bedna jablek.  Dela za bedno plačo.7
 P acuje za bídnou mzdu.
2.
[…]
Vu edeném příkladu oří homonymní pá české subs an i um bedna ,dře ěný obal
sbi ý zp ken‘ aslo inské adjek i um  odě ženském bedna s ýznamy 1. ,bídná‘, 2.
,ubohá‘. Za ímco základní slo níko ý a slo inského adjek i a . muž. beden je po-
dán bez g a ického z ý aznění, homonymní a , j.adjek i um odu ženského, je
yznačen učně.
U edli jsme, že Češko-slo enski slo nik lažnih p ija elje je slo níčkem u čeným p o
jazyko ou p axi. Vsouladu s ím obsahuje přede ším česko-slo inská lexikální ho-
monyma, k e á náležejí kběžné slo ní zásobě, jako např.( abecedním pořadí)8: čes.
ces a 1. ,p uh e énu up a ený p o chůzi, jízdu, dop a u‘, 2. ,chůze, jízda, pla ba, le ,
ůbec pohyb za něj. cílem‘— sln. ces a (= čes. ,silnice‘); čes. an ,zás a a, osobní ěc
ode zdá aná jako es za chybu e hře‘— sln. an 1. ,dospělý mladý muž‘, 2. …; čes.
h ana 1. ,s yk d ou ploch‘; ,ok aj předmě u‘— sln. h ana (= čes. ,jídlo; po a iny‘); čes.
jed ,lá ka poškozující nebo ničící o ganismus‘— sln. jed (= čes. ,jídlo‘); čes. koření 1.
7 Příklad ci ujeme podle 1. ydání slo níku. V2. ydání byl op a en na Moja plača je es bedna.
8 Učeských příkladů zaznamená áme jen y lexikální ýznamy, k e é podá á au o ka, čili
neu ádíme, že slo o má další ýznamy, k e é by zhlediska homonymie přicházely ú a-
hu. Opis slo níko ého ýznamu/ ýznamů  ámci možnos í zjednodušujeme, popř. na-
h azujeme synonymem/synonymy, neboť naší s a i nejde oplné lexikog a ické zachy-
cení séman iky českých lexémů, ale pouze ojejí naznačení. Z ěch o dů odů podá aná
ys ě lení ýznamu/ ýznamů nejsou ani ždy o ožná s ýkladem ýznamů Češko-slo-
enském slo a u lažnih p ija elje . Uslo inských příkladů u ádíme jen český ek i alen .
OPEN
ACCESS
14 NOVÁ ČEŠTINA DOMA A VE SVĚTĚ 1/2025
, os linná přísada kjídlům, 2. …— sln. ko enje (= čes. ,m ke ‘); čes. les ,sou islý po os
jehlična ých a/nebo lis na ých s omů‘— sln. les (= čes. ,dře o‘); čes. osa 1. ,myšlená
přímka‘, 2. …— sln. osa (= čes. , osa‘); čes. o ok 1. ,kdo je po ažo án za maje ek, ěc
d uhého‘, 2. …— sln. o ok (= čes. 1. ,dí ě p ních le ech s ého ži o a‘, 2. ,lidský po o-
mek e z ahu k odičům‘); čes. pisa el ,kdo něco napsal, sepsal‘— sln. pisa elj (=čes.
,spiso a el‘); čes. polé ka , eku ý pok m zp a . spřísadami‘— sln. poli ka (= čes.
,omáčka‘); čes. sok ,nepří el, odpů ce, p o i ník‘— sln. sok (= čes. ,1. šťá a; 2.džus‘);
čes. s ůl ,náby ek ořený deskou na nohách ap.‘— sln. s ol (= čes. ,židle‘); čes. s up
,zaschlá s a k e na áně‘— sln. s up (= čes. ,jed‘); čes. h ,koupě ap odej zboží;
mís o k omu u čené, žiš ě‘— sln. g (= čes. ,náměs í‘); čes. z ak ,o gán idění‘—
sln. z ak (= čes. , zduch‘). Zaznamená ají se aké homonymní pá y ořené abs ak y
(čes. kořis ,lup‘— sln. ko is (= čes. ,p ospěch‘), lexémy označující duše ní a yzické
s a y (čes. hlad , ělesný poci nedos a ku po a y‘— sln. hlad (= čes. ,chlad‘), d ojice
e minologického ázu (zli e á ní oblas i např.čes. báseň— sln. basen (= čes. ,bajka‘).
S anou nezůs á ají ani pá y, nichž je jednom jazyku slo o s ylo ě apod. přízna-
ko é a d uhém neu ální (čes. kme ,kniž. s ařec‘— sln. kme (= čes. ,sedlák‘); čes.
ky ice ,s azek k ě in‘— sln. ki ica li . oblas i (= čes. ,sloka, s o a‘).
Sledujeme-li slo ník zhlediska slo ních d uhů, zjišťujeme, že opods a něně pře-
ažují subs an i a, ale zas oupena jsou iadjek i a aslo esa. Mezi u áděnými pří-
da nými jmény najdeme např.d ojice: čes. děsný ,s ašný, h ozný‘— sln. desni (=
čes. ,jsoucí na opačné s aně ěla než s dce, p a ý‘); čes. chudý ,nemaje ný‘— sln.
hud (= čes. 1. , elmi přísný‘, 2. ,přinášející u pení‘, 3. ,s ašný‘); čes. chy ý , ozu-
mo ě yspělý‘, ,bys ý‘— sln. hi e (= čes. , ychlý‘); čes. ne ě ný ,k e ý nezacho á á
ě nos ‘— sln. ne e en (= čes. ,ne ěřící‘); čes. sy o ý ,ne ařený, nepečený a p.‘— sln.
si o (= čes. ,sý o ý, j.ksý ‘). O ozsahu u áděných slo es si můžeme uděla před-
s a u např.podle slo es pod písmenem o. Jsou zde zařazeny d ojice homonym jako
obd že –obd ža i, obje –obje i, obs á –obs a i, obžalo a –obžalo a i, odmyka –odmika i,
odpíchnou –odpihni i, op a i –op a i i, opus i –opus i i aj. P o uži a ele slo níku je uži-
ečné, že si au o ka aké šímá homonymie u z .malých slo ních d uhů, konk é ně
upředložek čes. ob— sln. ob, čes. z— sln. z.
Snaha, aby uži a elé měli kdispozici p ak ický slo níček česko-slo inského le-
xika, se p oje uje aké šíři u áděných ypů homonym. Těžiš ě slo níku oří le-
xikální homonyma (s o .příklady ýše). K omě lexikálních homonym se podá ají
i a o á homonyma, onichž u již byla řeč sou islos i se s a bou heslo ého od-
s a ce (čes. bedna .— sln. bedna adj. . ženského, podobně čes. úpal m.— sln. upal
příč. minulé slo esa upa i; čes. s oj m.— sln. s oj ozk. způsob p o 2. os. č. j. slo esa
s a i). Do slo níku se dále zařazují z .slo něd uho á homonyma, j.pá y, kdy
slo o jednom jazyku je jiného slo ního d uhu než jazyku d uhém. Pa ří knim
např.d ojice jako čes. leden m. (,p ní měsíc  oce‘)— sln. leden adj. (,jsoucí zledu‘);
čes. es . (, esnice‘)— sln. es p onom.; čes. nebo (spojka)— sln. nebo n. (,obloha‘).
Co se ýče lexikálních homonym, p ak ická uži ečnos z oleného zp aco ání
y olá á mís y pochybnos i. Např. e d ojici čes. dům asln. dom se učeského slo a
u ádí jen ýznam ,budo a, s a ení‘ apodle přija é koncepce se neupozo ňuje na
další ýznam ,domo ‘, ačkoli p o slo inský p o ějšek je ýznam ,domo ‘ ýznamem
základním. Podobně ud ojice h– g se uslo inského g podá á jen ek i alen
OPEN
ACCESS
OLgA MA TINcOVÁ 15
náměs í azkoncepčních dů odů se nezaznamená ají ýznamy , h‘, , žnice‘. Ty o
adalší případy ukazují, že p o slo níček přija é řešení, o iž že „jedno li é ýznamy
nejsou u edeny u šech mnoho ýznamo ých slo , ale pouze u ěch, unichž je mno-
ho ýznamo os ele an ní při kompa aci homonymních pá ů“ (s.10), může bý p o
uži a ele za ádějící. S učnou zmínku zasluhuje aké u ádění českých lexémů jako
chlap, an ap. Ulexému chlap bychom očeká ali údaj oexp esi i ě, uslo a an údaj
okolo k iálnos i ap. Pokud jde o a o ou homonymii, slo níček upozo ňuje na zá-
ažnou o ázku, j.zda, apokud ano, pak nakolik zařazo a do daného ypu slo níku
a o á homonyma.
Zamyšlení aké y olá ají české aslo inské slo níko é zd oje. Máme-li na zře-
eli dobu jejich zniku anejedno né způsoby zp aco ání, ozdíly e yčleňo ání ý-
znamů a d., je nespo né, že jejich uži í jako podkladu p o speciální slo ník mezija-
zyko ých homonym má s é limi y aže a o si uace kladla na au o ku elké ná oky.
Na zá ě našeho přiblížení dosud ojedinělého česko-slo inského slo níčku ho-
monym bychom ch ěli upozo ni na nezanedba elnou složku publikace, edy na ilus-
ace p o ázející celou knížku. V ipně laděné ob ázky k yb aným česko-slo inským
d ojicím nejenže usnadňují pochopení jejich ýznamů, ale y olá ají aké poba ení,
pohodu, zauje í p o ěc. Tak např.jeden ob ázek zachycuje d ojici slo ces a–ces a,
jiný je ěno án d ojici dře o–d e o, další si šímá homonymního z ahu mezi čes.
loupi asln. lupi i a d. Je škoda, že e slo níčku najdeme d obné, ale ela i ně čas é
zp aco a elské nepozo nos i.
T o ba p ak ických slo níčků homonym apa onym je lexikog a icky ná očná, ale
aké dnešních komunikačních podmínkách elmi uži ečná. Bylo by žádoucí, kdyby
au o ka e s é p áci nad česko-slo inským slo níkem z ádných slo inadále pok a-
čo ala.
BIBLIOGRAFIE:
Bunčić, D.: False F iends o he Sla is .
[online] [ci .2025-05-01]. Dos upné
zwww: <h p://en.wikibooks.o g/wiki/
False_F iends_o _ he_Sla is >.
Csi iko á, M.— Koníčko á, N. (2015):
Z ádná slo a  uš ině. P aha:
Leda.
Filipec, J. akol. (eds.) (2006/2010):
Slo ník spiso né češ iny p o školu
a eřejnos . P aha: Academia.
Ha ánek, B. (ed.) (1958–1970): Slo ník
spiso ného jazyka českého. P aha: ČSAV.
Ho áko á, R. (2003): In e ling álne
homonymá ako lexikog a ický p oblém,
Sla ica Slo aca 38(1), s.13–21.
I ašina, N.— Rudenka, A.— Jano ec, L.
(2006): Falešní přá elé překlada ele češ ině
abělo uš ině. P aha: Uni e zi a Ka lo a,
Pedagogická akul a.
Lo ko, E. (1992): Z ádná slo a polš ině
ačeš ině. Lexikologický pohled aslo ník.
Olomouc: Vo obia.
PSJČ (1935–1957): Pří uční slo ník jazyka
českého. P aha: SPN.
OPEN
ACCESS