BEZPEČNOST PRÁCE A POŽÁRNÍ OCHRANA
Ing. Ja osla a Koudelko á, Ph.D.
Os a a
Obsah
Ano ace ........................................................................................................................... 1
1 P ní zmínky o bezpečnos i a p aco ních podmínkách ......................................... 2
1.1 S a o ěký Egyp a s a o ěké ci ilizace .......................................................... 2
1.2 Vý oj bezpečnos i p áce od 18. do 20. s ole í ................................................ 3
2 Současné poje í BOZP ........................................................................................... 5
2.1 Ú od do p oblema iky BOZP ........................................................................ 5
2.2 Legisla i ní ámec BOZP ............................................................................... 5
2.3 Odpo ědnos zaměs na a ele oblas i BOZP ............................................... 9
2.4 Výcho a a školení k BOZP ............................................................................ 9
P á ní ámec školení k BOZP ................................................................................ 9
D uhy školení k BOZP ........................................................................................... 9
2.5 Dokumen ace BOZP .................................................................................... 10
2.6 Odbo ní po adci zaměs na a ele oblas i BOZP ........................................ 11
3 Osobní och anné p aco ní p os ředky .................................................................. 13
3.1 P á ní ámec ................................................................................................. 13
3.2 Posky o ání a použi í OOPP podle nařízení č. 390/2021 Sb. ...................... 13
3.3 Soulad s legisla i ou a ce i ikace OOPP ..................................................... 14
3.4 Sankce za nedod žení po innos í ................................................................. 14
3.5 D uhy osobních och anných p aco ních p os ředků .................................... 14
3.6 Použí ání OOPP ........................................................................................... 18
3.7 Dokumen ace OOPP dokumen aci BOZP ................................................. 21
3.8 Po innos i zaměs na a ele oblas i mycích, čis icích a dezin ekčních
p os ředků 21
3.9 Technické požada ky na OOPP ................................................................... 23
4 Bezpečnos ní značky, signály a ýznam ba e z hlediska bozp ........................... 25
Vizualizo ané značky ........................................................................................... 25
Akus ické signály ................................................................................................. 26
Ges ikulace a uční signály ................................................................................... 26
Kombino ané signály ........................................................................................... 27
4.1 P a idla při umisťo ání bezpečnos ních značek .......................................... 27
4.2 Sklado ání a značení nebezpečných lá ek.................................................... 31
5 Ka ego izace p áce, iziko á p aco iš ě a iziko é p áce .................................... 33
5.1 P á ní ámec ................................................................................................. 33
5.2 Fak o y ozhodující o zařazení p áce do ka ego ií ....................................... 33
5.3 Zařazo ání p ací do ka ego ií ....................................................................... 34
5.4 Rozhodnu í o zařazení .................................................................................. 34
5.5 Riziko á p aco iš ě ...................................................................................... 35
6 P aco ní ú az ........................................................................................................ 37
6.1 Pojmem „plnění p aco ních úkolů“ a „přímá sou islos s plněním p aco ních
úkolů“ 38
Plnění p aco ních úkolů ....................................................................................... 38
Přímá sou islos s plněním p aco ních úkolů ...................................................... 38
6.2 E idence ú azů, hlášení a zasílání záznamu o ú azu .................................... 39
6.3 Zjišťo ání příčin a okolnos í zniku p aco ního ú azu ............................... 40
6.4 Rozsah náh ady škody a nemaje ko é újmy a zp oš ění se po innos i k
náh adě škody a nemaje ko é újmy ..................................................................................... 40
Rozsah náh ad škody a nemaje ko é újmy .......................................................... 40
Zp oš ění se po innos i k náh adě škody a nemaje ko é újmy ............................ 41
7 Podmínky a po innos i oblas i p aco ně lékařských služeb. Obsah a ozsah PLS.
Dokumen ace o p aco ně lékařských službách. P aco nělékařské p ohlídky, d uhy p ohlídek.
43
7.1 Po innos i zaměs na a ele ........................................................................... 43
7.2 Po innos i zaměs nanců ............................................................................... 44
7.3 Obsah p aco ně lékařských služeb .............................................................. 44
Posuzo ání zd a o ní způsobilos i k p áci ........................................................... 44
Po adens í oblas i och any zd a í při p áci ..................................................... 45
Dohled nad p aco iš i ........................................................................................... 45
Odbo né školení a zdělá ání .............................................................................. 45
Spolup áce s os a ními odbo níky a o gány ......................................................... 45
Och ana osobních údajů a dů ě nos .................................................................... 45
7.4 Riziko é ka ego ie p áce .............................................................................. 46
7.5 Sankce .......................................................................................................... 46
7.6 Hla ní ypy dokumen ace o PLS .................................................................. 46
8 Riziko é ak o y p aco ních podmínek ............................................................... 49
Zá ěž eplem ......................................................................................................... 49
Zá ěž chladem ....................................................................................................... 50
Chemické ak o y a p ach ..................................................................................... 51
Olo o .................................................................................................................... 51
Chemické ka cinogeny, mu ageny a oxické lá ky ............................................... 52
Azbes ................................................................................................................... 52
P áce s biologickými čini eli ................................................................................ 53
Fyzická zá ěž ........................................................................................................ 53
Psychická zá ěž ..................................................................................................... 54
9 Odbo ný dozo oblas i BOZP ............................................................................ 55
9.1 Inspekce p áce na úseku BOZP .................................................................... 55
S uk u a SÚIP ...................................................................................................... 56
P a omoc úřadu a inspek o á ů ............................................................................ 58
9.2 Technická inspekce České epubliky ........................................................... 60
9.3 Vyh azená echnická zařízení ....................................................................... 60
Vyh azená lako á echnická zařízení .................................................................. 61
Vyh azená zd ihací echnická zařízení ................................................................. 62
Vyh azená elek ická echnická zařízení .............................................................. 62
Vyh azená elek ická echnická zařízení jsou elek ická zařízení p o ý obu,
přeměnu, přenos, oz od, dis ibuci a odbě elek ické ene gie a elek ické ins alace s a eb
a echnologií, a zařízení u čená k och aně před účinky a mos é ické nebo s a ické elek řiny.
.......................................................................................................................................... 63
Vyh azenými elek ickými zařízeními nejsou ...................................................... 63
Vyh azená plyno á echnická zařízení ................................................................. 63
10 Požá ní och ana .................................................................................................... 64
10.1 Legisla i a .................................................................................................... 64
10.2 Pojmy a jejich de inice ................................................................................. 66
10.3 Členění činnos í do ka ego ie požá ního nebezpečí ..................................... 67
10.4 Dokumen ace požá ní och any ..................................................................... 68
10.5 Školení o požá ní och aně ............................................................................ 71
10.6 Ces y šíření požá u ....................................................................................... 74
10.7 Věcné p os ředky požá ní och any ............................................................... 75
10.8 Vyh azené požá ně bezpečnos ní zařízení .................................................... 77
Seznam zd ojů .............................................................................................................. 82

1
ANOTACE
Bezpečnos a och ana zd a í při p áci (BOZP) je klíčo ým p kem každého p aco ního
p os ředí, k e ý zah nuje p e en i ní opa ření, po innos i a p á a zaměs na a elů i zaměs nanců
k zajiš ění bezpečného ýkonu p áce. BOZP zah nuje soubo legisla i ních, echnických a
o ganizačních opa ření, k e á mají za cíl ch áni zd a í zaměs nanců a zajis i bezpečné
p aco ní podmínky. Mode ní poje í BOZP se sous ředí nejen na dod žo ání předpisů, ale i na
ak i ní zapojení šech účas níků p aco ního p ocesu s cílem minimalizo a izika na p aco iš i.
To o dílo je licenco áno pod CC BY 4.0
2
1 PRVNÍ ZMÍNKY O BEZPEČNOSTI A PRACOVNÍCH PODMÍNKÁCH
1.1 S a o ěký Egyp a s a o ěké ci ilizace
S a o ěký Egyp (1500 př. n. l.)
Pano ník Ramses III. a péče o dělníky: Jedna z nejs a ších zmínek o bezpečnos i p áce
pochází z období lády a aona Ramsese III., kolem oku 1500 př. n. l. Ten o egyp ský pano ník
měl e s é službě lékaře, k eří pečo ali o zd a í a bezpečnos jeho dělníků, zejména ěch
p acujících ná očných podmínkách při s a bě monumen ů a ěžbě kamenolomech.
O ganizace p áce dolech a kamenolomech: V Egyp ě byly oz inu é echniky ěžby
kamene, přede ším oblas i Asuánu, kde se ěžil žulo ý kámen na s a bu monumen ů. Egyp š í
dělníci byli ozděleni do ýmů, jejichž p áce byla o ganizo ána ak, aby minimalizo ala izika
z anění při lámání a anspo u kamene.
S a o ěká Mezopo ámie (Chammu apiho zákoník, 18. s ol. př. n. l.)
Chammu apiho zákoník: P ní docho aný souh n zákonů, k e ý se ěno al ůzným
aspek ům lidského ži o a, če ně p a idel p o och anu zd a í a bezpečnos i při p áci. V
zákoníku se přímo neřeší ěžba, ale jsou zde zmínky o odpo ědnos i lékařů a s a i elů za škody
způsobené špa ně p o edenou p ací.
§ 197: "Jes liže zlomil kos plnop á ného občana, zlomí mu kos ."
§ 229: "Jes liže s a i el p o někoho s a í dům a nepos a í jej řádně, a dům k e ý pos a il
spadne a zabije las níka domu, pak bude en o s a i el po es án sm í."
Ty o příklady ukazují dů az na odpo ědnos p aco níků (lékařů, s a i elů) za p o edení
jejich p áce, což je základem mode ního koncep u bezpečnos i při p áci.
S a o ěký Iz ael (Bible – II. kniha Mojžíšo a)
Zákon o och aně lidí před iziky: V Bibli, konk é ně e II. knize Mojžíšo ě, se obje ují
p a idla ýkající se och any lidí před iziky. Například p a idla o s a bě domů a bezpečnos ních
opa řeních:
Exodus 21:33-34: "Když někdo o e ře jámu, anebo když někdo ykopá jámu a
nepřik yje ji a padne do ní ůl nebo osel, en, kdo jámu ykopal, nah adí škodu."
Ten o s a o ěký ex ukazuje důleži os p e ence izik a zodpo ědnos i za y áření
bezpečného p os ředí p o os a ní.
S a o ěké Řecko a Řím (cca 5. s ol. př. n. l. – 2. s ol. n. l.)
O ganizace p áce dolech: Řeko é a Římané oz inuli ho nické echnologie a
zaměs ná ali mnoho dělníků při ěžbě zla a, s říb a a dalších ko ů. V římském období byly
3
zřizo ány odní pumpy a sys émy na od odňo ání dolů, k e é ch ánily dělníky před zápla ami,
což bylo jedno z p ních opa ření ke z ýšení bezpečnos i dolech.
Římské ho nické p á o: V ámci římského p á a exis o aly předpisy, k e é up a o aly
ěžbu a bezpečnos dolech. Byly za edeny p a idla, k e á u čo ala, jak se mají s a ě důlní
chodby a šach y, aby nedocházelo ke zřícení. Také byly oz inu é kompenzační mechanismy
p o p aco níky z aněné při p áci.
S a o ěké ci ilizace posky ly základy p o oz oj bezpečnos i a och any zd a í při p áci.
I když se nezabý aly mode ními koncep y bezpečnos i ho nic í jako dnes, začaly o mo a
p ní zákony odpo ědnos i a p e en i ní opa ření, k e á směřo ala k och aně p aco níků.
Nejs a ší doložené zmínky zah nují jak och anu zd a í (lékaři pečující o dělníky
Egyp ě), ak p á ní odpo ědnos za izika (Chammu apiho zákoník), což oří základ
mode ního přís upu k bezpečnos i p áce.
1.2 Vý oj bezpečnos i p áce od 18. do 20. s ole í
Bezpečnos a och ana zd a í při p áci (BOZP) se období od 18. do 20. s ole í y íjely
souladu s měnícími se socioekonomickými podmínkami, echnologickým pok okem a
z yšujícím se po ědomím o důleži os i och any zd a í zaměs nanců. Ten o p oces byl
pos upný, počínaje jednoduchými p a idly 18. s ole í až po komplexní legisla i u e
20. s ole í.
Počá ky egulace bezpečnos i p áce jsou úzce spojeny s ho nic ím, což bylo é době
klíčo é od ě í. P aco ní podmínky obecně byly elmi ná očné a nebezpečné, přičemž péče o
och anu zaměs nanců byla minimální.
Ho ní řády (např. Ho ní řád Ma ie Te ezie z oku 1755) zah no aly p a idla p o
bezpečnos p áce dolech. Ta o p a idla up a o ala použí ání en ilačních sys émů k och aně
před ýbušnými plyny, zajiš ění dře ěných ýz uh p o p e enci zá alů. Za edena byla kon ola
p áce ho nických úředníků a základní p a idla p o o ganizaci p áce.
Re o my Ma ie Te ezie a Jose a II. nepřímo o li nily p aco ní podmínky, zejména
omezením dě ské p áce p os řednic ím za edení po inné školní docházky (1774).
Hygienická opa ření e měs ech začala klás dů az na ě ání a os ě lení p os o , což
o li nilo i p aco ní p os ředí.
P ůmyslo á e oluce přinesla masi ní oz oj o á en a manu ak u , což z ýšilo
p aco ní izika. Špa né p aco ní podmínky, zejména ex ilním p ůmyslu, hu nic í a
ho nic í, edly k os oucímu laku na za edení zákonných opa ření.
P ní p aco ní předpisy, k e ý se ýkaly Rakouska-Uhe ska znikly 19. s ole í.
Rakouský ho ní zákon (1854) ak ualizo al p a idla ho nic í, če ně požada ků na
och anu před ýbušnými plyny a o ganizace p aco ních p ocesů.
4
V oce 1885 byl přija zákon o och aně p aco ních podmínek žen a dě í (známý aké
jako "P aco ní zákon p o ženy a dě i"), k e ý byl součás í ši šího úsilí o zlepšení p aco ních
podmínek a och anu p aco níků. Ten o zákon měl za cíl omezi p aco ní dobu žen a dě í na
maximálně 11 hodin denně a aké zakazo al p áci dě í mladších 14 le , přičemž s ano il
po innou školní docházku.
Zákon o ú azo ém pojiš ění (1887) přinesl us ano ení po inného pojiš ění
zaměs nanců p o i p aco ním ú azům Rakousku-Uhe sku. Ten o zákon byl ýznamným
k okem oblas i sociální och any.
Koncem 19. s ole í začaly znika odbo o é o ganizace, k e é p osazo aly lepší
p aco ní podmínky, k a ší p aco ní dobu a och anu zd a í zaměs nanců.
Ve 20. s ole í se zajiš ění BOZP s alo jednou z p io i zaměs na a elů a s á ních ins i ucí.
Byl přija Zákon č. 91/1918 Sb., o osmihodino é p aco ní době. K omě za edení 8 hodino é
p aco ní doby s ano il aké maximální p aco ní ýden na 48 hodin (6 dnů). Umožňo al
ýjimky p o něk e é p o ese (např. zeměděls í a sezónní p áce), kde byla p aco ní doba delší,
a šak s kompenzačními opa řeními.
Zákon č. 330/1921 Sb., o och aně zd a í při p áci s ano il hygienické podmínky na
p aco iš ích a p e ence nemocí z po olání. Byly za edeny p a idelné kon oly p aco ních
podmínek ze s any s á ních inspek o ů. Pojiš ění zaměs nanců p o i p aco ním ú azům se
ozšířilo na šechny sek o y. Vě ší podniky zřizo aly zá odní lékařskou péči.[1] [2]
D uhá polo ina 20. s ole í přinesla p o Českoslo ensko Zákoník p áce (1965), en o
zákon zah no al obsáhlé po innos i zaměs na a elů oblas i BOZP, če ně zajiš ění osobních
och anných p aco ních p os ředků (OOPP) a školení zaměs nanců.
Speci ické předpisy se ýkaly ysoce iziko ých od ě í, jako bylo hu nic í, ho nic í
a chemický p ůmysl, něk e é jsou s ále pla né a účinné.
Českoslo ensko se zapojilo do ak i i Meziná odní o ganizace p áce (ILO), k e á
o mulo ala dopo učení p o bezpečnos p áce a och anu zd a í.
Au oma izace a no é echnologie přinesly no á izika, jako jsou ib ace, hluk a
expozice chemickým lá kám. Byly edy přija y speci ické předpisy na jejich egulaci.
11
 Kniha ú azů
 T auma ologický plán
 Smě nice p o OOPP
 a další dle zaměření i my a sou isejících předpisů
2.6 Odbo ní po adci zaměs na a ele oblas i BOZP
Odbo ní po adci oblas i BOZP jsou osoby nebo o ganizace, k e é zaměs na a eli
pomáhají plni jeho po innos i sou isející s bezpečnos í a och anou zd a í při p áci. Ti o
odbo níci zajišťují specializo ané služby a po adens í p o iden i ikaci, p e enci a
minimalizaci izik na p aco iš i. Jejich činnos je legisla i ně up a ena a čas o se jedná o
po inné ole, zejména e i mách s yšším izikem p ací.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník p áce - § 101 ods . 4 říká, že zaměs na a el musí zajis i
BOZP, a o případně p os řednic ím odbo ně způsobilých osob nebo ex e ních o ganizací,
k e é de inuje § 9 zákona č. 309/2006 Sb. o zajiš ění dalších podmínek BOZP, k e ý s ano í
požada ky na odbo nou způsobilos osob ykoná ajících úkoly oblas i p e ence izik.
Odbo ně způsobilé osoby (OZO) p e enci izik
Jedná se o osoby s odbo nou způsobilos í podle zákona č. 309/2006 Sb. (§ 10). Ti o
specialis é zajišťují p e enci izik na p aco iš i, iden i ikují nebezpečí, na hují opa ření a
dohlížejí na jejich ealizaci. K ali ikace: OZO musí mí os ědčení o odbo né způsobilos i
ydané au o izo aným o gánem.
K ali iko aný zaměs nanec nebo ex e ní konzul an
Zaměs na a el může us ano i in e ního zaměs nance nebo najmou ex e ního po adce,
pokud mají dos a ečné znalos i a zkušenos i k zajiš ění BOZP.
Koo diná o BOZP na s a eniš i
Podle § 14–18 zákona č. 309/2006 Sb. je po inný při ealizaci s a ebních p ojek ů,
pokud zde současně působí íce než jeden zho o i el. Jeho úkoly zah nují pláno ání BOZP,
komunikaci mezi zho o i eli a kon olu bezpečnos ních opa ření.
Posky o a el p aco nělékařských služeb
Lékaři nebo zd a o nická zařízení zajišťující p aco nělékařské p ohlídky, hodnocení
zd a o ní způsobilos i zaměs nanců a po adens í ohledně p aco ních podmínek podle zákona
č. 373/2011 Sb. o speci ických zd a o ních službách.
Specialis a na echnická zařízení (např. e izní echnici)
Odbo níci, k eří p o ádějí kon oly a e ize s ojů, zařízení a p aco ních p os ředků
podle příslušných echnických a p á ních předpisů.
Požá ní echnik (odbo ně způsobilá osoba PO)

12
Dohlíží na dod žo ání požá ní bezpečnos i na p aco iš i podle zákona č. 133/1985 Sb.
o požá ní och aně.
Odbo ní po adci mají za úkol:
 iden i ikaci a hodnocení izik na p aco iš i,
 na ho ání p e en i ních opa ření k eliminaci izik,
 posky o ání konzul ací a školení zaměs nancům,
 dohled nad dod žo áním BOZP a yp aco ání dokumen ace,
 zajiš ění souladu s ak uální legisla i ou.
13
3 OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY
Osobní och anné p aco ní p os ředky (OOPP) jsou p os ředky, k e é ch ání
zaměs nance před konk é ními iziky na p aco iš i. To může zah no a yzická izika (např.
padající předmě y), chemická izika ( oxické lá ky), biologická izika (kon aminace) nebo
e gonomická izika (opako ané pohyby edoucí k poškození ěla). Hla ní unkcí OOPP je
minimalizo a izika případech, kdy jiná opa ření, jako je například echnická p e ence nebo
o ganizační změny, nedokážou a o izika elimino a , nebo nejsou dos a ečné.
3.1 P á ní ámec
Zákoník p áce (zákon č. 262/2006 Sb.): Po innos i zaměs na a elů a
zaměs nanců oblas i bezpečnos i a och any zd a í při p áci.
 § 104: Zaměs na a el musí zajis i posky o ání OOPP na základě yhodnocení
izik.
 Po innos i zaměs na a ele (zajis i , že izika nelze sníži jinými opa řeními).
 Po innos i zaměs nanců (OOPP sp á ně použí a a in o mo a o jejich
poškození).
Nařízení lády č. 390/2021 Sb.:
 To o nařízení up a uje podmínky p o posky o ání OOPP, če ně jejich
použí ání, úd žby a ýměny.
 OOPP musí bý posky o ány am, kde není možné dos a ečně sníži izika jinými
opa řeními.
 Zaměs na a elé jsou po inni zajis i školení zaměs nanců o sp á ném použí ání
OOPP.
3.2 Posky o ání a použi í OOPP podle nařízení č. 390/2021 Sb.
Po innos i zaměs na a ele:
 Iden i ikace izik na p aco iš i a jejich p a idelné yhodnoco ání.
 Posky o ání OOPP zda ma a zajiš ění, že jsou ce i iko ány souladu s
e opskými no mami.
 P a idelná úd žba, čiš ění, kon ola a případná ýměna OOPP.
 Po innos i zaměs nanců:
 Sp á né použí ání OOPP podle pokynů a školení.
 In o mo ání zaměs na a ele o případném poškození nebo ne unkčnos i
p os ředků.
14
3.3 Soulad s legisla i ou a ce i ikace OOPP
OOPP musí bý souladu s příslušnými e opskými no mami (např. označení CE
smě nice (EU)2016/425). Dále je zaměs na a el je po inen zajis i , aby OOPP byly řádně
ce i iko ány, aby byly hodné p o speci ická izika a p aco ní podmínky.
3.4 Sankce za nedod žení po innos í
Inspek o á y p áce mohou uloži poku y za neplnění po innos í oblas i
posky o ání OOPP.
3.5 D uhy osobních och anných p aco ních p os ředků
Rozdělení OOPP podle čás í ěla, k e é ch ání, a ypů izik, před nimiž ch ání:
KATEGORIE I. – minimální izika (nízké požada ky na och anu)
KATEGORIE II. – s řední izika (např. p o i mechanickým nebezpečím)
KATEGORIE III. – ysoká izika (och ana před ne a ným poškozením a
sm elným nebezpečím např. poškození chemikáliemi, eplem, chladem, zářením...)
Och ana hla y: Přilby a och anné helmy (no ma ČSN EN 397) ch ání před
padajícími předmě y, ná azy nebo mechanickým po aněním hla y. Příklady zah nují
s a ebnic í, ěžební p ůmysl a ý obu.
Ob ázek 1 Och anná helma
Och ana z aku: Och anné b ýle, š í y a och anné masky (ČSN EN 166) ch ání z ak
před řískami, p achem, chemikáliemi nebo in enzi ním s ě lem. Jejich použi í je čas é
labo a ořích, ko o ý obě a s a ebnic í.
Och ana sluchu: V hlučných p os ředích (s a ebnic í, ěžba) jsou zaměs nanci
oh oženi poškozením sluchu. Ch ániče sluchu a špun y do uší (ČSN EN 352) edukují
hladinu hluku, k e é jsou zaměs nanci ys a eni.
15
Ob ázek 2 Mušlo é (sluchá ko é) ch ániče sluchu
Ob ázek 3 Zá ko é ch ániče sluchu
Och ana dýchacích ces : Respi á o y a masky (např. ČSN EN 149) ch ání
zaměs nance před decho áním nebezpečných lá ek, jako jsou p ach, chemické lá ky nebo
kouř. Respi á o y mohou bý na ženy k il aci pe ných čás ic nebo plynných lá ek.
Och ana ukou: Ruka ice (ČSN EN 420) ch ání před pořezáním (ČSN EN 388),
chemikáliemi (ČSN EN 374), epelnými iziky (ČSN EN 407), chladem (ČSN EN 511)
nebo elek ickým p oudem. Ruka ice jsou klíčo ým p kem och any e s a ebnic í,
chemickém p ůmyslu a elek o echnice.
16
Ob ázek 4 Pik og amy p o uka ice ch ánící před chemickým nebezpečím
Och ana ěla: Och anné odě y (ČSN EN 340) ch ání ělo před ůznými iziky, jako
jsou chemikálie, oheň nebo mechanické po anění. Vys ě le e příklady použi í och anných
odě ů nebezpečných p os ředích, jako je chemická ý oba nebo ěžební p ůmysl.
Ob ázek 5 Značení och anných odě ů (ČSN EN ISO 13688)
Och ana nohou: Och anná obu (ČSN EN ISO 20345) ch ání před pády, ná azy,
p oříznu ím nebo chemikáliemi. V ěžebním a s a ebním p ůmyslu jsou p aco ní bo y čas o
opa řeny ko o ou špičkou p o och anu před ěžkými předmě y.

17
Och ana p o i pádu z ýšky: Pos oje, lana a ko ící sys émy (ČSN EN 361) jsou
zásadní p o p áce e ýškách. Pa ří sem i ůzné d uhy lan a och anné sys émy p o i pádu.
Použí ání osobních och anných p aco ních p os ředků (OOPP) je p aco ních
p os ředích, jako je ěžba, nap os o zásadní p o och anu zaměs nanců. Ta o p os ředí
obsahují mnoho izik, od mechanických a chemických nebezpečí až po pád z ýšky nebo
expozici p achu. Následuje přehled ypických OOPP ěch o p os ředích a příklady jejich
použi í.
Těžební p ůmysl
P aco ní p os ředí: Těžba předs a uje jedno z nejnebezpečnějších p aco ních
p os ředí k ůli izikům, jako je padající ma e iál, hluk, p ach, chemické lá ky a iziko ýbuchu
podzemí.
Použí ané OOPP:
 Och anné přilby: Ch ání před padajícím kamením a ma e iálem. Něk e é přilby
mají s ě la, k e á zajišťují lepší idi elnos emných šach ách.
 Respi á o y nebo masky: Ch ání před p acho ými čás icemi, k e é mohou
způsobi espi ační onemocnění, jako je silikóza.
 Ch ániče sluchu: Pomáhají snižo a poškození sluchu způsobené ysokou
hladinou hluku, např. při ání nebo hání ho nin.
 Och anné uka ice: Zajišťují och anu před os ými kameny, nás oji a
chemikáliemi (např. mazadla).
 Och anné b ýle nebo obličejo é š í y: Ch ání před p achem a odle ujícími
čás icemi.
 Och anná obu s ocelo ou špičkou: Ch ání nohy před ěžkým ma e iálem a
os ými předmě y.
 Bezpečnos ní pos oje: Použí ají se při p áci e ýškách nebo úzkých
p os o ech, aby zab ánily pádům.
P o odohospodáře, k eří p acují p os ředí s ysokou lhkos í, odními plochami,
kanály, kanalizací nebo při sp á ě odních oků, jsou speci ické OOPP klíčo é p o zajiš ění
bezpečnos i. P acují ůzných podmínkách, k e é mohou zah no a iziko pádu do ody,
kon ak s kon amino anou odou, biologickými nebezpečími či nebezpečím uklouznu í.
OOPP p o odohospodáře
P aco ní p os ředí: Vodohospodáři se mohou se ká a s p acemi deš i, na mok ém
po chu, bahně nebo při manipulaci s ůznými chemikáliemi p o úd žbu odních oků či
sys émů.
Použí ané OOPP:
18
 Nep opus né oblečení:
o Voděodolné bundy, kalho y a kombinézy ch ání před odou a blá em.
o Oblečení by mělo bý aké chemicky odolné p o případy kon ak u s
po enciálně kon amino anou odou.
 Och anné uka ice: Ruka ice odolné p o i chemikáliím (např. ni ilo é) ch ání
uce při manipulaci s čis icími lá kami nebo kon amino anými ma e iály.
o Voděodolné uka ice zajišťují och anu p o i lhkos i při p áci s odními
p ky.
 Obu s p o iskluzo ou úp a ou: Bezpečnos ní gumo é nebo PVC bo y,
ideálně s p o iskluzo ou pod ážkou, jsou nu né p o pohyb po mok ých nebo
kluzkých po ších. Vyz užené špičky bo ch ání před ná azy nebo lako ým
za ížením při manipulaci s ěžkými předmě y.
 Och anné b ýle nebo š í y: B ýle nebo och anné š í y ch ání před s říkající
odou a chemikáliemi. Zab aňují aké z anění očí při p áci s nás oji blízkos i
ody.
 Respi á o y nebo masky: Respi á o y ch ání dýchací ces y případě p áce
kanalizacích nebo u ody obsahující nebezpečné ýpa y. Masky jsou důleži é i
při p áci oblas ech s ysokou koncen ací p achu či ýpa ů.
 Plo ací es y nebo zách anné pomůcky: Vodohospodáři p acující blízkos i
ody či kanálů by měli mí plo ací es y, zejména p os ředí s hlubokou odou
nebo silným p oudem.
 Výs ažné odě y: Re lexní p ky na oblečení zajišťují dob ou idi elnos při
p áci u odních oků nebo při úd žbě eřejných odních sys émů poblíž ces .
Ty o OOPP jsou nezby né k zajiš ění bezpečnos i odohospodářů při p áci
iziko ých podmínkách, kde h ozí nejen z anění, ale i kon ak s kon amino anými odami
nebo po enciální pády do ody.
3.6 Použí ání OOPP
Zaměs na a elé musí na základě analýzy izik iden i iko a po řebu OOPP a zajis i
jejich dos upnos zaměs nancům. Školení o použí ání OOPP je po inné. Zaměs na a elé musí
zajis i , že zaměs nanci ozumí omu, jak OOPP sp á ně použí a a jak o ně pečo a . OOPP
musí bý p a idelně kon olo ány a ud žo ány. Například och anné přilby a pos oje musí bý
p a idelně kon olo ány na známky opo řebení nebo poškození. Poškozené OOPP musí bý
yměněny.
Osobní och anné p aco ní p os ředky jsou jakékoli p os ředky, k e é ch ání
zaměs nance p o i jednomu nebo íce izikům oh ožujícím jeho bezpečnos nebo zd a í
p aco ním p os ředí. Ty o p os ředky musí bý posky o ány případech, kdy nelze izika
elimino a jiným způsobem, například echnickými opa řeními nebo o ganizací p áce.
19
Důleži é body z é o de inice:
 OOPP zah nují nejen och anné p os ředky samo né (např. helmy, b ýle,
espi á o y), ale i eške é doplňky, k e é z yšují jejich účinnos (např. och anné
š í y, bezpečnos ní pos oje).
 OOPP musí bý použí ány am, kde echnická opa ření, jako například uza řené
sys émy, nebo o ganizační opa ření, jako změny p aco ních pos upů, nejsou
schopné sníži izika na přija elnou ú o eň.
 OOPP zah nují p os ředky, k e é ch ání zaměs nance před yzickými,
chemickými, biologickými, mechanickými a dalšími iziky.
 Po innos i zaměs na a ele podle legisla i y:
 Posky o a OOPP zda ma na základě iden i ikace izik na p aco iš i.
 Zajis i , aby OOPP byly souladu s pla nými no mami (např. označení CE) a
byly hodné p o konk é ní izika.
 P a idelně kon olo a a ud žo a OOPP, aby byly unkční a dob ém s a u.
 Zajis i školení zaměs nanců o sp á ném použí ání OOPP.
Všechny y o požada ky zajišťují, že zaměs nanci jsou ch áněni souladu s pla nými
předpisy a bezpečnos ními no mami.
V souladu s nařízením lády č. 390/2021 Sb., něk e é předmě y a zařízení nejsou
po ažo ány za osobní och anné p aco ní p os ředky (OOPP), a o i přes o, že mohou mí
li na bezpečnos a zd a í zaměs nanců. Ta o nařízení jasně ymezuje, co není OOPP, aby se
předešlo nejasnos em.
Zde je axa i ní ýče p os ředků, k e é nejsou OOPP:
Oblečení p o běžné p aco ní účely – například běžné uni o my nebo p aco ní
odě y, k e é nemají speci ickou och annou unkci p o i izikům (např. kancelářské
uni o my, mon é ky bez och anných p ků).
Výs oj a yba ení zách anných složek – speciální ýs oj použí aná
zách annými a zásaho ými složkami (hasiči, zách anáři) není po ažo ána za OOPP, i když
posky uje och anu.
Och anné p os ředky p o ojenské nebo policejní účely – ýs oj použí aná
ozb ojenými silami nebo bezpečnos ními sbo y, k e á je u čena p o speciální ope ace (např.
nep ůs řelné es y, přilby).
Spo o ní yba ení – och anné p os ředky použí ané p o spo o ní účely (např.
helmy p o cyklis y, ch ániče na hokej) nejsou po ažo ány za OOPP, i když ch ání uži a ele
při spo u.
P os ředky u čené p o sebeob anu
20
Výs oj a yba ení použí ané při p o ozu na pozemních komunikacích –
například bezpečnos ní pásy a ai bagy e ozidlech nejsou po ažo ány za OOPP.
Ty o předmě y jsou běžně použí ány ůzných si uacích, ale z hlediska zákona
nejsou po ažo ány za OOPP, p o ože nejsou přímo u čeny k och aně před speci ickými
p aco ními iziky nebo nesplňují požada ky na OOPP dle pla né legisla i y.
P os ředky u čené p o signalizaci izik (například e lexní es y, ýs ažné oblečení
nebo doplňky) pa ří do osobních och anných p aco ních p os ředků (OOPP), pokud
splňují podmínky s ano ené legisla i ou, edy pokud mají och annou unkci a jsou u čeny k
omu, aby ch ánily zaměs nance před konk é ními p aco ními iziky.
V případě ýs ažného oblečení s ysokou idi elnos í (např. e lexní es y) se jedná
o OOPP, p o ože jeho účelem je ch áni zaměs nance před izikem s ažení nebo jiného ú azu
při p áci nebezpečných podmínkách, například blízkos i dop a ních komunikací, na
s a bách nebo e špa ně os ě lených p os ředích.
Podle no my ČSN EN ISO 20471 musí bý ýs ažné oblečení zajišťující ysokou
idi elnos po ažo áno za OOPP, pokud splňuje speci ické echnické požada ky a je na ženo
ak, aby bylo účinné při signalizaci pří omnos i p aco níka za šech s ě elných podmínek
(den/noc).
Takže ano, p os ředky p o signalizaci izik, k e é mají och annou unkci (např.
e lexní es y), jsou po ažo ány za OOPP, pokud splňují příslušné no my a jsou součás í
och anného yba ení zajišťujícího bezpečnos na p aco iš i.
P os ředky p o signalizaci izik a škodli in na p aco iš i, jako jsou například
a o né a signalizační sys émy (s ě elné nebo z uko é ala my, cedule nebo značky
upozo ňující na izika či nebezpečné lá ky), nejsou po ažo ány za osobní och anné p aco ní
p os ředky (OOPP).
Zde je důleži é ozlišení:
1. OOPP jsou p os ředky, k e é zaměs nanec přímo použí á nebo nosí na
s ém ěle (např. helmy, uka ice, espi á o y) a k e é jej osobně ch ání před
konk é ními iziky p aco ním p os ředí.
2. Signalizační p os ředky (např. a o né značky, s ě la, ala my) naopak
slouží ke časnému a o ání nebo in o mo ání zaměs nanců o pří omnos i izika
nebo škodli iny na p aco iš i. Jejich úlohou není och ana ěla zaměs nance, ale
upozo nění na nebezpečí, aby mohli přijmou hodná opa ření.
Takže signalizační p os ředky, k e é a ují před iziky nebo škodli inami na p aco iš i,
nejsou OOPP podle legisla i y, p o ože se nejedná o osobní och anné yba ení, ale o
in o mační a bezpečnos ní zařízení. Ty o p os ředky jsou součás í jiných sys émů řízení
27
Ob ázek 10 Signály ukama
Kombino ané signály
Použí ají kombinaci izuálních a akus ických p ků p o z ýšení účinnos i sdělení.
Příklad: Va o né s ě lo spolu se si énou při požá u nebo ýbuchu.
4.1 P a idla při umisťo ání bezpečnos ních značek
Umís ění bezpečnos ních značek na p aco iš i je klíčo é p o zajiš ění bezpečnos i a
och any zd a í zaměs nanců. V České epublice jsou a o p a idla up a ena nařízením lády č.
375/2017 Sb., k e é s ano uje zhled, umís ění a p o edení bezpečnos ních značek a za edení
signálů.
Při umisťo ání bezpečnos ních značek je řeba dod žo a následující zásady:
Vidi elnos a či elnos : Značky musí bý umís ěny ak, aby byly snadno idi elné a
či elné p o šechny zaměs nance. To zah nuje umís ění e hodné ýšce a na mís ech, kde
nejsou zak y y jinými objek y.

28
Os ě lení: V případě snížené idi elnos i musí bý značky os ě leny nebo y obeny z
o oluminiscenčního či e lexního ma e iálu, aby byly dobře idi elné i za zho šených
s ě elných podmínek.
Konzis ence a s ozumi elnos : Použi é pik og amy a symboly musí bý jedno né a
s ozumi elné, aby nedocházelo k nejasnos em. Je důleži é, aby zaměs nanci byli s ěmi o
značkami seznámeni a ozuměli jejich ýznamu.
Úd žba: Značky musí bý p a idelně kon olo ány a ud žo ány dob ém s a u.
Poškozené nebo neči elné značky je nu né okamži ě yměni , aby byla zacho ána jejich
unkčnos .
Umís ění souladu s iziky: Značky by měly bý umís ěny blízkos i iden i iko aných
izik nebo nebezpečí, aby e ek i ně upozo ňo aly na konk é ní h ozby na p aco iš i.
Kombinace s jinými opa řeními: Bezpečnos ní značky by měly bý součás í
komplexního sys ému bezpečnos ních opa ření, če ně školení zaměs nanců, použí ání
osobních och anných p os ředků a dalších p e en i ních opa ření.
Dod žo ání ěch o p a idel přispí á k y oření bezpečného p aco ního p os ředí a
minimalizaci izika ú azů či jiných nehod na p aco iš i.
Podle nařízení lády č. 375/2017 Sb. se bezpečnos ní značky dělí na několik skupin
podle účelu a ýznamu. To o nařízení ychází z e opských smě nic a s anda dů, k e é up a ují
bezpečnos ní značení na p aco iš i. Dělení zah nuje následující ypy značek:
Značky zákazu mají k uho ý a s če ným pik og amem na bílém pozadí,
če eným ok ajem a šikmým p uhem; če ený ok aj a šikmý p uh zaujímají nejméně 35 %
plochy značky. Če ený šikmý p uh p ochází s ředem značky přes pik og am a směřuje
zle a sesho a dop a a dolů pod úhlem 45 s upňů od odo o né o iny.
Ob ázek 11 Značka zákazu
Značky ýs ahy mají ojúhelníko ý a s če ným pik og amem na žlu ém pozadí s
če ným ok ajem; žlu á čás zaujímá nejméně 50 % plochy značky.
29
Ob ázek 12 Značka ýs ahy
Značky příkazu mají k uho ý a s bílým pik og amem na mod ém pozadí; mod á
čás zaujímá nejméně 50 % plochy značky.
Ob ázek 13 Značka příkazu
In o ma i ní značky p o označení úniko é ces y a nouzo ého ýchodu nebo mís a
p ní pomoci a zařízení p o při olání p ní pomoci mají obdélníko ý nebo č e co ý a s
bílým pik og amem na zeleném pozadí; zelená čás zaujímá nejméně 50 % plochy značky.
Ob ázek 14 In o ma i ní značka
30
In o ma i ní značky p o ěcné p os ředky požá ní och any, požá ně bezpečnos ní
zařízení a smě ces y k nim mají obdélníko ý nebo č e co ý a s bílým pik og amem na
če eném pozadí; bílý pik og am zaujímá nejméně 50 % plochy značky.
Ob ázek 15 In o ma i ní značka p o ěcný p os ředek PO
Značky označující iziko s ře u osob s překážkami nebo iziko pádu osob a předmě ů
mají s řídající se p uhy žlu o-če né nebo če eno-bílé s ejné elikos i pod úhlem 45o.
Ob ázek 16 Značky p o označení izika s ře u osob s překážkami nebo izika pádu
Značky označující komunikace p o ozidla a pojízdná zařízení e ni řních
p aco ních p os o ách objek ů mají idi elné sou islé p uhy, jejichž ba a musí bý kon as ní
s po chem komunikace. P uhy mají zp a idla bílou nebo žlu ou ba u a jsou umís ěny ak,
aby ymezo aly bezpečnou zdálenos . T alé komunikace e enko ních p aco ních
p os o ách jsou podle možnos í značeny obdobně, pokud nejsou opa řeny hodným oh azením
nebo chodníky.
Při dosažení s ejné účinnos i je možno zaměni
a) s ě elné značky se z uko ými signály,
b) s ě elné značky s hlaso ými signály,
31
c) signály dá ané ukou s hlaso ými signály,
d) bezpečnos ní ba u se značkou k označení nebezpečí pádu či zakopnu í.
4.2 Sklado ání a značení nebezpečných lá ek
Značení nebezpečných chemických lá ek a směsí České epublice je de ino áno
legisla i ou, k e á ychází z e opské p á ní úp a y, konk é ně z nařízení CLP (Classi ica ion,
Labelling, and Packaging), j. nařízení E opského pa lamen u a Rady (ES) č. 1272/2008.
Každá nebezpečná chemická lá ka nebo směs musí bý označena š í kem, k e ý
obsahuje:
 Náze lá ky/směsi a její iden i iká o (např. chemický náze nebo CAS číslo).
 Iden i ikace doda a ele (jméno, ad esa, ele onní číslo).
 Pik og amy nebezpečnos i.
 Signální slo o: "Nebezpečí" (p o zá ažná izika) nebo "Va o ání" (p o méně zá ažná
izika).
 S anda dní ě y o nebezpečnos i (H- ě y): U ádějí speci ická izika spojená s
lá kou/směsí (např. „H225 – Vysoce hořla á kapalina a pá y“).
 Pokyny p o bezpečné zacházení (P- ě y): Posky ují ady p o bezpečné sklado ání,
manipulaci a opa ření při nehodách (např. „P102 – Ucho á ej e mimo dosah dě í“).
 Množs í lá ky/směsi (u obalů s obsahem do 125 ml může bý značení zjednodušeno).
Každá nebezpečná lá ka nebo směs musí bý dop o ázena bezpečnos ním lis em, k e ý
obsahuje pod obné in o mace o yzikálních a chemických las nos ech, izicích, bezpečné
manipulaci, pos upech při úniku nebo požá u. Ty o in o mace jsou po inné podle nařízení
REACH (ES č. 1907/2006).
Pik og amy jsou če enobílé značky s če ným symbolem, k e é izuálně upozo ňují na
d uh nebezpečí. Ty o pik og amy jsou de ino ány přímo nařízení CLP.
32
Ob ázek 17 Výs ažné symboly dle CLP
Značení nebezpečných lá ek je důsledně egulo áno a musí bý souladu s
meziná odními s anda dy (CLP a REACH), přičemž pik og amy, H- ě y a P- ě y h ají zásadní
oli při posky o ání in o mací o izicích a bezpečnos i.
Ba y po ubního edení jsou s anda dizo ány podle no em (např. ČSN 13 0072 nebo
ISO 20560) a slouží k iden i ikaci přep a o ané lá ky.

33
5 KATEGORIZACE PRÁCE, RIZIKOVÁ PRACOVIŠTĚ A RIZIKOVÉ
PRÁCE
Ka ego izace p áce je klíčo ým nás ojem k hodnocení p aco ních podmínek a jejich
li u na zd a í zaměs nanců. Legisla i a s ano í p a idla, jak zařazo a jedno li é p áce do
ka ego ií podle iziko ých ak o ů a mí y oh ožení zd a í.
5.1 P á ní ámec
 Zákon č. 258/2000 Sb., o och aně eřejného zd a í, pla ném znění.
 Vyhláška č. 432/2003 Sb., k e ou se s ano í podmínky p o zařazo ání p ací do
ka ego ií a další sou isející požada ky.
 Nařízení lády č. 361/2007 Sb., o podmínkách och any zd a í při p áci.
 Nařízení lády č. 291/2015 Sb., o och aně zd a í před neionizujícím zářením.
 Nařízení lády č. 272/2011 Sb., o och aně zd a í před nepřízni ými účinky hluku
a ib ací.
5.2 Fak o y ozhodující o zařazení p áce do ka ego ií
Za ozhodující ak o y při ka ego izaci p áce jsou po ažo ány yzikální, chemické a
biologické čini ele, k e é mohou o li ni zd a í zaměs nanců. Mezi y o ak o y pa ří například:
1. P ach.
2. Chemické lá ky a směsi.
3. Hluk.
4. Vib ace.
5. Neionizující záření.
6. Fyzická zá ěž.
7. P aco ní poloha.
8. Zá ěž eplem.
9. Zá ěž chladem.
10. Psychická zá ěž.
11. Z ako á zá ěž.
12. P áce s biologickými čini eli.
13. P áce e z ýšeném laku zduchu.
Příklad:
P áce s ářeče spadá do ka ego ie, k e á zah nuje zá ěž hlukem, chemickými lá kami (s ářecí
plyny) a z ako ou zá ěž (jasné s ě lo).
34
5.3 Zařazo ání p ací do ka ego ií
Zařazení p ací do ka ego ií umožňuje komplexní hodnocení p aco ních podmínek z
hlediska izik p o zd a í. P áce se zařazují do jedné ze č yř ka ego ií podle mí y izika.
Ka ego ie 1- P áce, při nichž není p a děpodobný nepřízni ý li na zd a í.
Příklad: Adminis a i ní činnos i kanceláři.
Ka ego ie 2 - p áce, při nichž podle současného poznání lze očeká a jejich nepřízni ý
li na zd a í jen ýjimečně, zejména u níma ých jedinců, edy p áce, při nichž nejsou
přek ačo ány hygienické limi y jedno li ých ak o ů, a p áce naplňující další k i é ia p o jejich
zařazení do ka ego ie d uhé.
Příklad: P áce s hlukem nepřek ačujícím hygienické limi y, např. iché dílně.
Ka ego ie 2R – p áce, o níž ak o ozhodne příslušný o gán och any eřejného zd a í
nebo ak s ano í z láš ní p á ní předpis.
Ka ego ie 3 – p áce při nichž jsou přek ačo ány hygienické limi y anebo splňují k i é ia
p o zařazení p o jedno li é ak o y, přičemž expozice zaměs nanců ak o ům není spolehli ě
snížena echnickými opa řeními pod ú o eň s ano enou hygienickými limi y, p o zajiš ění
och any zd a í je nezby né použi í OOPP, o ganizační a jiná opa ření.
Jedná se aké o p áce, při nichž dochází opako aně k ýsky u nemocí z po olání.
Příklad: P áce p os ředí s ib acemi u s ojů.
Ka ego ie 4 – p áce, při nichž je ysoké iziko oh ožení zd a í, k e é nelze zcela
ylouči ani při použí ání dos upných a použi elných och anných opa ření.
Příklad: Ho nická p áce podzemí s ysokou expozicí p achu a chemickým lá kám.
Ka ego ie, do k e é má bý p áce zařazena, se případě současnému ys a ení d ěma
nebo íce ak o ům s ano uje podle nejméně přízni ě hodnoceného iziko ého ak o u.
5.4 Rozhodnu í o zařazení
Do žádné ka ego ie se nezařazují p áce p o áděné na p aco iš ích s a eb p oza ímně
uží aných ke zkušebnímu p o ozu, k e ý nepřek očí jeden ok, přičemž se nejedná o s a ební
p áce a p áce obdobné na é o s a bě p o áděné.
O zařazení do ře í a č é ka ego ie ozhoduje příslušný o gán och any eřejného
zd a í (MZ, KHS) žádá zaměs na a el a o do 30 dnů ode dne zahájení ýkonu p áce.
P áce zařazené do 2. ka ego ie u čuje zaměs na a el, pokud z láš ní předpis nes ano í
jinak.
Os a ní p áce jsou pak ka ego ii p ní.
35
V případě zařazení p ací do d uhé ka ego ie je zaměs na a el po inen nep odleně
oznámi příslušnému o gánu och any eřejného zd a í, k e é p áce byly o é o ka ego ie
zařazeny a současně předloži údaje ozhodné p o o o zařazení če ně p o okolů o měření nebo
yše ření ak o ů p aco ních podmínek (p o edená p os řednic ím d ži ele os ědčení o
ak edi aci nebo d ži ele au o izace k příslušným měřením a yše řením, je-li a o au o izace
nebo ak edi ace dána p á ním předpisem, nebo musí bý zaměs na a el sám ak o
k ali iko aný).
V případě změny p aco ních podmínek, k e é mají li na zařazení do ka ego ie p áce,
a o do d uhé iziko é, ře í a č é, je zaměs na a el po inen okamži ě předloži žádos o gánu
och any eřejného zd a í.
K ajská hygienická s anice nebo Minis e s o zd a o nic í může z moci úřední
ozhodnou o zařazení p áce, k e á spadala do p ní nebo d uhé ka ego ie, do ka ego ie yšší
(d uhá iziko á, ře í, č á).
5.5 Riziko á p aco iš ě
Riziko é p aco iš ě je de ino áno jako mís o ýkonu p áce, kde jsou zaměs nanci
ys a eni z ýšenému iziku zniku nemocí z po olání nebo jiných zd a o ních p oblémů, k e é
přímo sou isejí s ýkonem jejich p aco ní činnos i. Ta o p aco iš ě ob ykle zah nují expozici
škodli ým ak o ům p aco ního p os ředí, k e é nelze dos a ečně elimino a ani při použi í
dos upných och anných opa ření.
Cha ak e is iky iziko ých p aco išť:
Přek ačo ání hygienických limi ů: Na p aco iš i dochází k přek ačo ání limi ů
s ano ených p o yzikální, chemické nebo biologické ak o y, např. hluk, ib ace, p ach,
chemické lá ky.
Nedos a ečná eliminace izik: I přes za edení echnických nebo o ganizačních
opa ření pře á á ýznamné iziko p o zd a í zaměs nanců.
Vyšší ýsky nemocí z po olání: Na iziko ých p aco iš ích je čas ější ýsky nemocí
z po olání nebo jiných zd a o ních komplikací, např. dýchací, pohybo é či kožní p oblémy.
Speci ické p aco ní podmínky: P áce e z ížených nebo nebezpečných podmínkách,
jako je podzemní ěžba, p áce chemických p o ozech, ysoko laké nebo ex émní eplo ní
p os ředí.
Příklady iziko ých p aco išť jsou p ůmyslo é p o ozy ( o á ny s ysokou hlučnos í
(např. nad 85 dB), p o ozo ny s ýsky em chemických lá ek (např. lako ny, labo a oře), ěžba
(p áce podzemních dolech s ysokou koncen ací p achu a plynu, po cho á ěžba s
ys a ením ex émním eplo ám nebo yzické zá ěži).
36
E idence iziko ých p ací je klíčo ým nás ojem p o moni o o ání a och anu zd a í
zaměs nanců ys a ených z ýšeným izikům na p aco iš i. Ta o po innos je s ano ena
zákonem č. 258/2000 Sb., o och aně eřejného zd a í, konk é ně § 40. Délka ucho á ání
e idence zá isí na po aze iziko é p áce:
 10 le po ukončení expozice u běžných iziko ých p ací.
 40 le po ukončení expozice u p ací s chemickými ka cinogeny, azbes em,
ib ogenním p achem nebo biologickými čini eli, k e é mohou y ola la en ní
onemocnění či mají dlouhou inkubační dobu.
43
7 PODMÍNKY A POVINNOSTI V OBLASTI PRACOVNĚ LÉKAŘSKÝCH
SLUŽEB. OBSAH A ROZSAH PLS. DOKUMENTACE O PRACOVNĚ
LÉKAŘSKÝCH SLUŽBÁCH. PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ PROHLÍDKY, DRUHY
PROHLÍDEK.
V oblas i p aco ně lékařských služeb (PLS) České epublice jsou podmínky a
po innos i zaměs na a elů a zaměs nanců up a eny přede ším zákonem č. 373/2011 Sb., o
speci ických zd a o ních službách, a sou isejícími p á ními předpisy. P aco nělékařské služby
jsou zd a o ní služby p e en i ní, jejichž součás í je hodnocení li u p aco ní činnos i,
p aco ního p os ředí a p aco ních podmínek na zd a í, p o ádění p aco nělékařských
p ohlídek, k e é jsou p e en i ními p ohlídkami, a hodnocení zd a o ního s a u za účelem
posuzo ání zd a o ní způsobilos i k p áci, po adens í zaměřené na och anu zd a í při p áci a
och anu před p aco ními ú azy, nemocemi z po olání a nemocemi sou isejícími s p ací, školení
posky o ání p ní pomoci a p a idelný dohled na p aco iš ích a nad ýkonem p áce.
7.1 Po innos i zaměs na a ele
Zajiš ění p aco ně lékařských služeb: Zaměs na a el je po inen zajis i PLS p o s é
zaměs nance p os řednic ím posky o a ele ěch o služeb. Ty o služby zah nují p a idelné
lékařské p ohlídky, po adens í a dohled nad p aco iš i.
Výbě posky o a ele PLS: Zaměs na a el musí uza ří písemnou smlou u s
posky o a elem PLS. Ten o posky o a el musí splňo a podmínky dané zákonem, zejména
oblas i odbo né způsobilos i.
P e en i ní p ohlídky: Zaměs na a el je po inen zajis i p e en i ní lékařské
p ohlídky, jejichž ek ence zá isí na míře izik spojených s ýkonem p áce. Dělí se na s upní,
pe iodické, mimořádné a ýs upní p ohlídky.
Vs upní p ohlídka: Před nás upem do zaměs nání nebo při změně p aco ní pozice,
pokud jsou s p ací spojena u či á izika.
Pe iodické p ohlídky: P o ádějí se p a idelně zá islos i na ypu p áce a zd a o ních
izicích (ob ykle každé d a až č yři oky, podle iziko é ka ego ie p áce).
Mimořádné p ohlídky: P o ádí se například po p aco ním ú azu nebo na dopo učení
lékaře.
Výs upní p ohlídka: Před ukončením p aco ního pomě u u p ací, k e é jsou zařazeny
do 2. až 4. ka ego ie izik.
E idence a a chi ace: Zaměs na a el musí és e idenci o p aco ně lékařských
službách a zajis i a chi aci záznamů o lékařských p ohlídkách.

44
7.2 Po innos i zaměs nanců
Po innos pod obi se p ohlídkám: Zaměs nanec je po inen se pod obi lékařským
p ohlídkám, k e é zaměs na a el nařídí souladu se zákonem.
Spolup áce s posky o a elem PLS: Zaměs nanec je po inen spolup aco a při ýkonu
p aco ně lékařských služeb, posky o a po řebné in o mace a plni dopo učení lékaře ýkající
se zd a o ních opa ření na p aco iš i.
7.3 Obsah p aco ně lékařských služeb
Obsah a ozsah p aco ně lékařských služeb České epublice je up a en přede ším
zákonem č. 373/2011 Sb., o speci ických zd a o ních službách, a yhláškou č. 79/2013 Sb. o
p aco nělékařských službách a něk e ých d uzích posudko é péče. PLS jsou zaměřeny na
p e enci nemocí z po olání a ú azů, zajiš ění zd a o ní způsobilos i k p áci a och anu zd a í
zaměs nanců na p aco iš ích.
Posuzo ání zd a o ní způsobilos i k p áci
Ta o oblas je hla ní náplní p aco ně lékařských služeb. Zah nuje:
Vs upní lékařské p ohlídky: P o áděné před nás upem zaměs nance do zaměs nání
nebo při změně p aco ní pozice. Cílem je zjis i , zda je zaměs nanec zd a o ně způsobilý
ykoná a konk é ní p aco ní činnos i.
Pe iodické lékařské p ohlídky: P o ádějí se p a idelných in e alech (dle iziko é
ka ego ie p áce) s cílem sledo a , zda zaměs nanec nadále splňuje zd a o ní požada ky na
ýkon s é p áce. Če nos je s ano ena dle iziko os i p aco ní činnos i:
Ka ego ie 1: Zd a o ní p ohlídky ob ykle nejsou po inné, ale mohou bý nařízeny
zaměs na a elem.
Speci ické případy yžadující p ohlídky i 1. ka ego ii:
Noční p áce: P aco níci ykoná ající noční p áci, byť 1. ka ego ii, musí p a idelně
absol o a lékařské p ohlídky.
P áce u ob azo ek: I když je p áce zařazena do 1. ka ego ie, pokud zaměs nanec á í u
ob azo ky íce než 4 hodiny denně, může bý yžado ána lékařská p ohlídka.
Ka ego ie 2: Pe iodické p ohlídky každé 4 oky (nebo každé 2 oky u zaměs nanců nad
50 le ).
Ka ego ie 3 a 4: P ohlídky se konají čas ěji, ě šinou každé 2 oky nebo čas ěji dle
podmínek.
45
Mimořádné lékařské p ohlídky: P o ádějí se například při změně p aco ních
podmínek, po p aco ním ú azu, při zho šení zd a o ního s a u zaměs nance nebo na
dopo učení oše řujícího lékaře.
Výs upní lékařské p ohlídky: P o áděny před ukončením p aco ního pomě u u p ací
zařazených do yšších iziko ých ka ego ií (2 až 4). Slouží k posouzení, zda ýkon p áce
nezpůsobil zd a o ní újmu.
Po adens í oblas i och any zd a í při p áci
Ta o čás zah nuje po adens í zaměs na a eli a zaměs nancům ohledně zd a o ních
izik a och any zd a í na p aco iš i. To zah nuje:
 Posuzo ání hodnos i och anných p aco ních p os ředků zá islos i na
p aco ních izicích.
 Dopo učo ání opa ření k p e enci nemocí z po olání a ú azů.
 In o mo ání zaměs nanců o sp á ném způsobu použí ání OOPP a zásadách
bezpečné p áce.
Dohled nad p aco iš i
P a idelné kon oly p aco išť: Posky o a el p aco ně lékařských služeb p o ádí
p a idelné ná š ě y p aco išť, aby posoudil podmínky, e k e ých zaměs nanci p acují. Sleduje
například ú o eň hygieny, e gonomii, ys a ení iziko ým ak o ům (hluk, p ach, chemické
lá ky) a dopo učuje úp a y p os ředí.
Iden i ikace a hodnocení p aco ních izik: Posky o a el PLS iden i ikuje zd a o ní
izika spojená s konk é ními p aco ními pozicemi a dopo učuje p e en i ní opa ření ke snížení
ěch o izik.
Odbo né školení a zdělá ání
PLS zah nují i školení zaměs nanců a edoucích p aco níků o zd a o ních izicích,
sp á ném použí ání OPP a dalších aspek ech bezpečnos i a och any zd a í při p áci.
Spolup áce s os a ními odbo níky a o gány
Posky o a el p aco ně lékařských služeb spolup acuje s odbo níky na hygienu p áce,
e gonomii, bezpečnos ními echniky a o gány och any eřejného zd a í (např. k ajskými
hygienickými s anicemi).
Spolup áce při yše řo ání nemocí z po olání nebo p aco ních ú azů, kde se lékař PLS
účas ní hodnocení, zda zd a o ní p oblémy zaměs nance sou isejí s ýkonem p áce.
Och ana osobních údajů a dů ě nos
46
Posky o a el PLS je po inen zacho á a mlčenli os o zd a o ním s a u zaměs nanců
a zajišťo a , že údaje o p ohlídkách a zd a o ní způsobilos i jsou ch áněny souladu s
příslušnými předpisy o och aně osobních údajů.
Ten o komplexní přís up má za cíl zajis i , aby p áce nebyla oh ožením zd a í
zaměs nanců a aby p aco iš ě byla co nejbezpečnější.
7.4 Riziko é ka ego ie p áce
P aco ní mís a jsou podle mí y izika ozdělena do č yř ka ego ií. Čím yšší iziko, ím
přísnější požada ky na p e en i ní p ohlídky a p aco ně lékařské služby:
 Ka ego ie 1: Nejnižší iziko, čas o adminis a i ní p áce.
 Ka ego ie 2: Z ýšené iziko, např. p áce e ý obě, kde h ozí ú azy.
 Ka ego ie 3 a 4: Vysoké iziko, např. ěžba, chemický p ůmysl, kde je nu ná
in enzi ní kon ola a čas ější lékařské p ohlídky.
7.5 Sankce
Nedod žení po innos í oblas i PLS může és k sankcím ze s any inspekce p áce nebo
hygienické služby, če ně poku .
7.6 Hla ní ypy dokumen ace o PLS
Dokumen ace o p aco ně lékařských službách (PLS) zah nuje ši okou škálu záznamů a
dokladů, k e é zaměs na a el a posky o a el PLS musí és . Cílem je doloži splnění po innos í
oblas i och any zd a í při p áci a zd a o ní způsobilos i zaměs nanců. Ta o dokumen ace
podléhá p a idelným kon olám, zejména ze s any inspekce p áce a hygienických s anic.
Záznamy o lékařských p ohlídkách
 P o okoly o s upních p ohlídkách: Musí obsaho a in o maci o om, že
zaměs nanec p ošel s upní lékařskou p ohlídkou a že je zd a o ně způsobilý
ykoná a konk é ní p áci.
 P o okoly o pe iodických, mimořádných a ýs upních p ohlídkách:
Zah nují ýsledky p a idelných p ohlídek, k e é zaměs nanec absol o al během
s ého p aco ního pomě u. Záznamy aké obsahují posouzení, zda je
zaměs nanec nadále zd a o ně způsobilý ykoná a s ou p áci.
 Zd a o ní posudky: Posky o a el PLS ys a uje písemný zd a o ní posudek,
e k e ém je u edeno, zda je zaměs nanec zd a o ně způsobilý k ýkonu dané
p áce. Ty o posudky musí bý součás í dokumen ace a jsou zá azné p o
ozhodnu í o om, zda zaměs nanec může pok ačo a p áci.
Dokumen ace o smlou ě s posky o a elem PLS
47
 Smlou a mezi zaměs na a elem a posky o a elem PLS: Zaměs na a el musí
ucho á a písemnou smlou u uza řenou s posky o a elem PLS. Ta o smlou a
musí obsaho a pod obnos i o ozsahu posky o aných služeb, ha monog amu
p ohlídek a dalších podmínkách spolup áce.
 Dokumen ace o změnách posky o a ele PLS: V případě změny posky o a ele
musí bý eške é sou isející dokumen y a chi o ány, če ně no ých smlu a
případných doda ků.
Plán p aco ně lékařských služeb
 Zaměs na a el by měl és dokumen aci o plánu PLS, k e ý zah nuje
ha monog am lékařských p ohlídek a p e en i ních opa ření p o jedno li é
p aco ní pozice podle iziko os i p áce. Ten o plán může bý součás í ši šího
plánu BOZP (bezpečnos a och ana zd a í při p áci).
Záznamy o kon olách p aco išť
 Zp á y z p a idelných kon ol p aco išť: Posky o a el PLS p o ádí
p a idelné kon oly p aco išť, aby posoudil hygienické a p aco ní podmínky. O
ěch o kon olách musí bý yp aco ány záznamy, k e é zah nují ýsledky
hodnocení izik, ná hy na zlepšení p aco ního p os ředí a přija á opa ření.
 Záznamy o p e en i ních opa řeních: Dokumen ace o om, jaká opa ření byla
přija a na základě dopo učení posky o a ele PLS, například změny použí ání
och anných p aco ních p os ředků (OPP), úp a y p aco išť apod.
Záznamy o p aco ních ú azech a nemocech z po olání
 Záznamy o p aco ních ú azech: V případě p aco ního ú azu musí
zaměs na a el és záznam o ú azu, k e ý se může ýka i p aco ně lékařských
služeb. Pokud posky o a el PLS posuzuje ú az, en o záznam musí bý součás í
dokumen ace.
 Záznamy o podezřeních na nemoci z po olání: Pokud zaměs nanec ykazuje
příznaky nemoci z po olání, posky o a el PLS musí és záznamy o yše řeních,
k e á byla p o edena, a případných opa řeních.
Zd a o ní dokumen ace zaměs nanců
 Osobní zd a o ní dokumen ace: Vede se p o každého zaměs nance a obsahuje
eške é lékařské záznamy ýkající se p aco ně lékařských p ohlídek. Ta o
dokumen ace je přísně ch áněna a přís up k ní má pouze posky o a el PLS a
zaměs nanec.
Školení a ins uk áže o och aně zd a í při p áci
48
 Dokumen ace o školení: Zaměs na a el musí és záznamy o školeních
oblas i BOZP, če ně školení ýkajících se zd a o ních izik a och anných
p aco ních p os ředků. Záznamy zah nují da um školení, obsah a seznam
účas níků.
 Ins uk áže o použí ání OPP: Dokumen ace o školeních zaměřených na
sp á né použí ání och anných p aco ních p os ředků, k e é posky o a el PLS
může dopo uči .
Souhlas zaměs nance s lékařskými p ohlídkami
 Písemný souhlas: U něk e ých ypů yše ření (zejména mimořádných nebo
speci ických p e en i ních p ohlídek) může bý yžado án písemný souhlas
zaměs nance.
A chi ace dokumen ace
 Doba ucho á ání dokumen ace: Dokumen ace o PLS musí bý ucho á ána po
u či ou dobu s ano enou zákonem (např. zd a o ní posudky ob ykle 10 le od
jejich ydání). Dokumen y musí bý uloženy ak, aby byly ch áněny před
neop á něným přís upem.
Po innos i oblas i och any osobních údajů (GDPR)
 Zaměs na a el i posky o a el PLS musí zajišťo a och anu osobních údajů,
k e é se ýkají zd a o ního s a u zaměs nanců. Veške á zd a o ní dokumen ace
musí bý edena souladu s p a idly GDPR, což znamená například ch áněné
úložiš ě dokumen ů a přís up jen op á něným osobám.
Dokumen ace o PLS zah nuje ši okou škálu záznamů, k e é jsou důleži é p o zajiš ění
sp á ného ungo ání p aco ně lékařských služeb a och any zd a í zaměs nanců. Pa ří sem
smlou y s posky o a eli PLS, p o okoly o lékařských p ohlídkách, záznamy o kon olách
p aco išť, zd a o ní dokumen ace zaměs nanců, záznamy o školeních a další doklady. Ty o
dokumen y musí bý sp á ně ucho á ány a ch áněny před zneuži ím, zejména s ohledem na
och anu osobních údajů.

49
8 RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK
Riziko é ak o y p aco ních podmínek jsou li y p aco ního p os ředí, k e é mohou
nega i ně o li ni zd a í, bezpečnos a pohodu zaměs nanců. Iden i ikace a hodnocení ěch o
ak o ů je základem p o p e enci p aco ních ú azů, nemocí z po olání a dalších zd a o ních
komplikací. Riziko é ak o y jsou legisla i ně up a eny například nařízením lády č. 361/2007
Sb., k e ým se s ano í podmínky och any zd a í při p áci, a dalšími sou isejícími předpisy,
jako je yhláška č. 432/2003 Sb., k e ou se s ano í podmínky p o zařazo ání p ací do ka ego ií,
limi ní hodno y ukaza elů biologických expozičních es ů, podmínky odbě u biologického
ma e iálu p o p o ádění biologických expozičních es ů a náleži os i hlášení p ací s azbes em a
biologickými čini eli.
Riziko é ak o y znikající důsledku nepřízni ých mik oklima ických podmínek:
 zá ěž eplem
 zá ěž chladem
Chemické ak o y se člení na:
 chemické ak o y obecně
 olo o
 chemické ka cinogeny
 mu ageny
 lá ky oxické p o ep odukci
 azbes
 biologické čini ele
Fyzická zá ěž se člení na:
 celko ou yzickou zá ěž
 lokální s alo ou zá ěž
 p aco ní polohy
 uční manipulaci s břemeny
Fyzikální ak o y:
 hluk
 ib ace
 neionizující záření a ionizující záření
Zá ěž eplem
Fak o y p os ředí se ozumí eplo a zduchu, eplo a okolních ploch, ychlos p oudění
a ela i ní lhkos zduchu.
Zá ěž eplem se hodno í z hlediska:
50
 k á kodobé únosnos i ( yjadřuje se jako k á kodobě únosná doba p áce a je limi o aná
množs ím akumulo aného epla o ganismu, k e é nesmí přek oči p o zaměs nance
180 kJ.m⁻²)
 dlouhodobé únosnos i ( yjadřuje se jako dlouhodobě únosná doba p áce a je
limi o aná množs ím ody z acené při p áci z o ganismu po em a dýcháním)
V budo ách se zá ěž eplem hodno í podle ope a i ní eplo y o nebo eplo y kulo ého
eplomě u g e spojení s ela i ní lhkos í zduchu a ychlos í jeho p oudění. Na enko ních
p aco iš ích se zá ěž eplem hodno í podle eplo y zduchu °C a ychlos i jeho p oudění.
Množs í epla y ářeného o ganismem se hodno í podle ene ge ického ýdeje
spojeného s ou o p ací. Ene ge ický ýdej (M) se yjadřuje b u o hodno ách (jedno kou je
1 wa na 1 m² ělesného po chu zaměs nance).
Opa ření k och aně zd a í: Musí bý zajiš ěno dod žení hodno dlouhodobé a
k á kodobé únosné doby p áce, což se zjišťuje měřením a dopo učuje podle ýpoč u.
Při p áci e směně delší, než osmihodino é se up a í doba p áce ak, aby z á a eku in
nepřek očila množs í odpo ídající z á ě eku in osmihodino é směně.
Vě ání p aco iš ě: Na p aco iš i musí bý zajiš ěná dos a ečná ýměna zduchu
při ozeným nebo nuceným ě áním. Množs í yměňo aného zduchu se u čuje s ohledem na
ykoná anou p áci a její yzickou ná očnos .
Nucené ě ání: Použí á se am, kde při ozené ě ání p okaza elně nepos ačuje k
celo očnímu zajiš ění och any zd a í zaměs nance. Vzduch při áděný na p aco iš ě
zducho echnickým zařízením musí obsaho a ako ý podíl enko ního zduchu, k e ý
pos ačuje p o snížení koncen ace chemické lá ky nebo ae osolů če ně p achů pod hodno u
přípus ného expozičního limi u i nej yšší přípus né koncen ace.
Zá ěž chladem
Při p áci ykoná ané na p aco iš i budo ě se chlado á zá ěž yjadřuje ope a i ní
eplo ou. Na enko ním p aco iš i eplo ou zduchu ko igo anou podle ychlos i jeho
p oudění.
Zaměs nanec může bý ys a en zá ěži chladem (při p áci delší jak 4 hodiny za směnu)
na p aco iš i, na němž musí bý z echnologických dů odů ud žo ána eplo a nižší, než je
minimální eplo a omin.
Opa ření k och aně zd a í
Poklesne-li eplo a na p aco iš i pod 4 °C, musí bý zaměs nanec yba en p aco ními
uka icemi ch ánícími před chladem, p aco ním odě em zajišťujícím epelně neu ální
podmínky lidského o ganismu a p aco ní obu í. Pokud jsou a o opa ření nedos ačující, má
51
zaměs nanec p á o na p aco ní přes á ku ohří á ně. Na p aco iš i, kde je eplo a 10 °C nebo
nižší, musí bý umožněno zaměs nancům p ůběhu směny p ohří ání ukou.
V eplo ách od 10 °C do 4 °C nesmí nepře ži á p aco ní doba přek oči ání 3 hodiny,
při eplo ě 4 °C do -10 °C 2 hodiny a při -10 °C a níž 75 minu . U eplo pod -30 °C zaměs nanec
p áci kona nesmí, nejedná-li se o nu né op a y, od acení nebezpečí nebo o mimořádné si uace.
Och anné nápoje
Umís ění ěch o nápojů ak, aby byly snadno a bezpečně dos upné na p aco iš i nebo
jeho blízkos i. Zd a o ně nezá adný s obsahem cuk u ne íce jak 6,5 hmo nos ních p ocen
cuk u. Obsah alkoholu max. 1 hmo nos ní p ocen o.
Před zá ěží eplem se posky uje množs í odpo ídajícím nejméně 70 % eku in
mine álních lá ek z acených z o ganismu za osmihodino ou směnu po em a dýcháním. Před
zá ěží chladem se posky uje nápoj eplý a alespoň půl li u za osmihodino ou směnu.
Ohří á na
Musí bý y ápěny nejméně na 22 °C a musí bý yba ena sedacím náby kem, s olem a
ěšáky na p aco ní odě .
Chemické ak o y a p ach
Hygienickým limi em chemické lá ky se ozumí přípus ný expoziční limi nebo nej yšší
přípus ná koncen ace. Hygienickým limi em p achu se ozumí přípus ný expoziční limi .
Nej yšší přípus ná koncen ace je ako á koncen ace chemických lá ek, k e é nesmí bý
zaměs nanec žádném úseku směny ys a en.
Hodnocení zd a o ního izika
 zjiš ění pří omnos i chem. lá ky nebo p achu na p aco iš i
 zjiš ění nebezpečných las nos í chem. lá ky nebo p achu
 yuži í údajů z bezpečnos ního lis u
 zjiš ění ú o ně, ypu a ání expozice
 posouzení účinku opa ření
Opa ření k och aně zd a í
Vhodné osobní och anné p aco ní p os ředky, účinné ě ání a mís ní odsá ání
chemické lá ky nebo p achu a upla nění echnických a echnologických opa ření na p aco iš i.
Olo o
52
Limi ní hodno a plumbémie (koncen ace olo a k i) je 400 µg/l k e. Hodnocení
izika musí bý opako áno ždy, když znikne podezření.
Opa ření k och aně zd a í
Musí bý yčleněný p os o , kde může zaměs nanec jís a pí , aniž je ys a en iziku
expozice olo em. Zaměs nanec musí bý yba en yho ujícím p aco ním odě em a osobními
och annými p aco ními p os ředky. P aní a čiš ění p aco ního odě u jen p ádelnách k omu o
u čené, pře od p ádla uza řených kon ejne ech.
Chemické ka cinogeny, mu ageny a oxické lá ky
Hodnocení zd a o ního izika
Musí bý s ano eny yp, ýše a ání expozice, aby mohla bý yhodnocena eške á
nebezpečí p o zd a í zaměs nance a s ano ena odpo ídající opa ření k och aně jeho zd a í.
Hodnocení se p o ádí p a idelně 1x očně a dále ždy, když dojde ke změně p aco ních
podmínek.
Opa ření k och aně zd a í
Pokud je o echnicky možné, snižují se izika použi ím hodných lá ek, příp a ků nebo
pos upů. V případě, že o echnicky možné není, je p o áděna p áce uza řeném sys ému.
Zaměs nanec je opa řen yho ujícím p aco ním odě em a p os ředky k och aně dýchacího
ús ojí. Po dobu ání nadmě né expozice je p os o ymezen kon olo aným pásmem.
Azbes
Azbes em se ozumí lákni é siliká y, k e ými jsou:
 ak inoli
 amosi
 an o yli
 ch ysoli
 k okydoli
 emoli
Hodnocení zd a o ního izika: O ěření pří omnos i azbes u na p aco iš i, ozsah
p áce s azbes em a doba ání p áce s azbes em.
Opa ření k och aně zd a í: Měření se p o ádí nejméně každé 3 měsíce a dále ždy,
když dojde k p o edení echnické nebo echnologické změny ykonané p áce. Dod žení
echnologických pos upů při zacházení s azbes em nebo ma e iálem obsahujícím azbes . Odpad
obsahující azbes ychle ods aněn z p aco iš ě a uložen do nep odyšně u ěsněného obalu.
59
e) p á ních předpisů o zaměs ná ání zaměs nankyň, mladis ých
zaměs nanců, zaměs nanců pečujících o dě i, jakož i zaměs nanců, k eří p okázali,
že pře ážně sami dlouhodobě pečují o yzickou osobu, k e á se podle z láš ního
p á ního předpisu po ažuje za osobu zá islou na pomoci jiné yzické osoby e
s upni II (s ředně ěžká zá islos ), e s upni III ( ěžká zá islos ) nebo e s upni IV
(úplná zá islos ),
) p á ních předpisů up a ujících ýkon umělecké, kul u ní, spo o ní a
eklamní činnos i dě mi,
g) p á ního předpisu, k e ý s ano í po innos usku ečni eřejnou ýz u
nebo ýbě o é řízení na obsazení mís a úředníka nebo na obsazení mís a edoucího
úředníka územního samosp á ného celku, jakož i o, zda eřejná ýz a nebo
ýbě o é řízení byly p o edeny če ně jejich p ůběhu,
h) p á ního předpisu up a ujícího péči o dí ě dě ské skupině.
Úřad a inspek o á y o něž kon olují dod žo ání
a) kolek i ních smlu čás ech, e k e ých jsou up a eny indi iduální
p aco něp á ní ná oky zaměs nanců yplý ající z p á ních předpisů, jakož i
ni řních předpisů podle § 305 zákoníku p áce,
b) ni řních předpisů ydaných podle zákoníku p áce, jes liže zakládají
p á a zaměs nanců.
Působnos úřadu a inspek o á ů se ne z ahuje na
a) ojáky činné službě po olané k ýkonu ojenského c ičení nebo
služby ope ačním nasazení podle b anného zákona,
b) ojáky z po olání podle zákona o ojácích z po olání,
c) yzické osoby ykoná ající službu bezpečnos ních sbo ech podle
zákona o služebním pomě u příslušníků bezpečnos ních sbo ů,
d) kon olo ané osoby ozsahu, e k e ém u nich ykoná á chní dozo
o gán s á ní báňské sp á y,
e) kon olo ané osoby ozsahu, e k e ém u nich ykoná ají dozo o gány
s á ního zd a o ního dozo u,
) kon olo ané osoby ozsahu, e k e ém u nich ykoná á kon olní
činnos S á ní úřad p o jade nou bezpečnos ,
g) kon olo ané osoby ozsahu, e k e ém u nich ykoná ají dozo d ážní
sp á ní úřady a D ážní inspekce,
h) bezpečnos p o ozu u čených echnických zařízení ozb ojených silách
České epubliky,
i) činnos bezpečnos ního sbo u při služebním zák oku nebo zásahu podle
z láš ních p á ních předpisů.

60
9.2 Technická inspekce České epubliky
Technická inspekce České epubliky (TIČR) je o ganizací s á ního odbo ného dozo u
nad bezpečnos í yh azených echnických zařízení (VTZ) na území České epubliky. S á ní
dozo ykoná á na základě zmocnění a ozsahu zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnos i p áce
sou islos i s p o ozem yh azených echnických zařízení a o změně sou isejících zákonů.
Zřizo a elem TIČR je Minis e s o p áce a sociálních ěcí. TIČR je činná od oku 1991.
9.3 Vyh azená echnická zařízení
Vyh azená echnické zařízení jsou podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnos i p áce
sou islos i s p o ozem yh azených echnických zařízení s ano ena jako zařízení se z ýšenou
mí ou oh ožení zd a í a bezpečnos i osob a maje ku. Jde o zařízení, k e á předs a ují z ýšenou
mí u oh ožení ži o a a zd a í lidí, pokud jde o jejich obsluhu, mon áž, úd žbu, kon olu nebo
op a y. Činnos i na nich mohou ykoná a a samos a ně je obsluho a jen lidé odbo ně
způsobilí. Způsobilos je o ěřo ána o ganizací TIČR za ím účelem zřízenou s á em podle
zákona.
Vyh azená echnická zařízení jsou ozdělena na:
Elek ická zařízení:
 Roz ody nízkého a ysokého napě í.
 Elek ické s oje, spo řebiče a ins alace.
 Typické iziko: Ú az elek ickým p oudem nebo požá .
Tlako á zařízení:
 Tlako é nádoby (např. ko le, komp eso y).
 Pa ní a ho ko odní ko le.
 Typické iziko: Výbuch nebo selhání lako ého sys ému.
Plyno á zařízení:
 Plyno ody a oz ody.
 Plyno é spo řebiče a egulá o y.
 Typické iziko: Únik plynu, ýbuch nebo o a a.
Zd ihací zařízení:
 Jeřáby, ý ahy, pohybli é plošiny.
 Typické iziko: Pád břemene, selhání zd ihacího mechanismu.
61
Vedle ěch o č yř skupin jsou dále de ino ána och anná a další u čená echnická
zařízení:
 d ážní dop a a,
 ob anná.
P o každou z ěch o skupin byla ydána samos a ná nařízení lády.
Dozo nad VTZ je ymezen zákoně č. 250/2021 Sb., o bezpečnos i p áce sou islos i
s p o ozem yh azených echnických zařízení, k e ý u ádí, že působnos o ganizací s á ního
odbo ného dozo u se z ahuje na šechny p á nické osoby a na yzické osoby p o ozující
podnika elskou činnos , pokud jde o p o ozo ání é o činnos i. Zá o eň je zde u edeno, že
působnos o ganizací s á ního odbo ného dozo u se z ahuje pouze na zařízení u edená na h,
přičemž yloučeny jsou činnos i, p aco iš ě a echnická zařízení působnos i s á ní báňské
sp á y, echnická zařízení na úseku ob any, dop a y, ni a, Gene ální inspekce bezpečnos ních
sbo ů či S á ního úřadu p o jade nou bezpečnos .
P o získání odbo né způsobilos i k obsluze nebo e izi yh azených echnických
zařízení (VTZ) musí žada el splňo a u či é předpoklady s ano ené p á ními předpisy, zejména
zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnos i p áce sou islos i s p o ozem VTZ, a příslušnými
p o áděcími yhláškami. Ty o předpoklady se mohou liši podle ypu zařízení a konk é ní
odbo né činnos i (např. obsluha, úd žba, e ize).
 Minimální ěk žada ele bý á zp a idla 18 le . U něk e ých zařízení může bý
yžado án yšší ěk (např. u zařízení s yšším izikem).
 Zd a o ní způsobilos – žada el musí předloži lékařské po zení o s é
zd a o ní způsobilos i, k e é dokládá, že je schopen bezpečně ykoná a
činnos i spojené s obsluhou nebo e izí VTZ.
 Požaduje se odpo ídající zdělání podle ypu zařízení:
o Vyučení obo u: Například elek o echnika, s ojí ens í nebo jiné
echnické zaměření.
o S řední odbo né zdělání s ma u i ou nebo yšší zdělání echnickém
obo u může bý ýhodou nebo požada kem u e izních echniků.
 P o činnos i jako e ize nebo kon ola zařízení je ob ykle yžado ána odbo ná
p axe:
o 1–3 oky p axe obo u, kde žada el p aco al s daným ypem zařízení.
o Délka p axe se od íjí od ú o ně zdělání – čím yšší zdělání, ím k a ší
p axe může bý požado ána.
Pla nos os ědčení je zp a idla časo ě omezená (např. 5 le ). Po uplynu í é o doby je
nu né odbo nou způsobilos obno i p os řednic ím přezkoušení.
Vyh azená lako á echnická zařízení
62
Tlako á zařízení se yznačují ím, že se u nich ysky ují nebezpečí, pocházející od laku
p aco ní lá ky, což předs a uje značnou akumulo anou ene gii a nebezpečí pocházející z
las nos í lako é lá ky, např. ysoká eplo a če ně a ných explozí, hořla os , popř.
ýbušnos , jedo a os , ží a os apod.
Vyh azená lako á zařízení jsou kons ukční lako é celky ořící ymezené p os o y s
pe nými, nepohybli ými s ěnami, na k e é působí plynné nebo kapalné lá ky ni řním
pře lakem. Tlako é zařízení musí bý kons uo ané, y obené a zkoušené na nej ě ší přípus ný
pře lak, nej ě ší, popř. nejnižší přípus nou eplo u a zabezpečené p o i jejich přek očení, dále
musí bý p o ozo ané a ud žo ané ak, aby byla zajiš ěna bezpečnos obsluhy a okolí.
Vyh azená lako á echnická zařízení (VTTZ) jsou de ino ána nařízením lády
č. 192/2022 Sb., o požada cích na yh azená lako á zařízení a požada cích na zajiš ění jejich
bezpečnos i a jde o následující zařízení:
 pa ní a kapalino é ko le, u k e ých kons ukční pře lak přesahuje 0,07 MPa a
eplo a p aco ní lá ky pře yšuje při om o pře laku bod a u,
 lako é nádoby s abilní, u k e ých nej yšší p aco ní pře lak přesahuje 0,07 MPa
a k e é obsahují plyny, pá y nebo ží a é, jedo a é a ýbušné kapaliny jakékoli
eplo y nebo jakékoli kapaliny s eplo ou pře yšující bod jejich a u při pře laku
0,07 MPa,
 ko o é lako é nádoby na přep a u plynů, u k e ých k i ická eplo a je nižší než
+50 oC, anebo plynů, u k e ých při eplo ě +50 oC je absolu ní lak ( enze) pa
yšší než 0,3 MPa.
Vyh azená zd ihací echnická zařízení
Vyh azená zd ihací zařízení (VZTZ) jsou de ino ána nařízením lády č. 193/2022 Sb.,
o yh azených echnických zd ihacích zařízeních a požada cích na zajiš ění jejich bezpečnos i
 zd ihadla a pojízdná zd ihadla o nosnos i nad 5 000 kg (kladkos oje, kočky
apod.);
 jeřáby o nosnos i nad 5 000 kg;
 pohybli é p aco ní plošiny s ýškou zd ihu nad 3 m;
 s a ební ý ahy s ýškou zd ihu nad 3 m, jimiž se dop a ují aké osoby;
 ý ahy, k e é jsou alou součás í s a eb, o nosnos i nad 100 kg a s ýškou
zd ihu nad 2 m;
 egálo é zakladače se s isle pohybli ými s ano iš i obsluhy.
Vyh azená elek ická echnická zařízení
Vyh azená elek ická echnická zařízení (VETZ) jsou speci ická elek ická zařízení,
k e á z dů odu s ého cha ak e u a p o ozních izik yžadují z láš ní ežim kon oly, úd žby a
63
odbo ného dozo u. Ta o zařízení jsou egulo ána nařízením lády č. 190/2022 Sb. o
yh azených echnických elek ických zařízeních a požada cích na zajiš ění jejich bezpečnos i,
k e é s ano ují podmínky p o jejich bezpečný p o oz, p a idelné e ize a odbo nou způsobilos
osob, k e é s nimi p acují.
Vyh azená elek ická echnická zařízení jsou elek ická zařízení p o ý obu, přeměnu,
přenos, oz od, dis ibuci a odbě elek ické ene gie a elek ické ins alace s a eb a echnologií,
a zařízení u čená k och aně před účinky a mos é ické nebo s a ické elek řiny.
Vyh azenými elek ickými zařízeními nejsou
 uční elek omechanické nářadí, elek onické přís oje a elek ické spo řebiče do
napě í 400 V če ně, pokud nejsou u čené p o pe né připojení k elek ické sí i,
 p odlužo ací šňů y a odpoji elné pří ody,
 zd a o nické elek ické přís oje,
 elek ické zařízení s ojního zařízení, k e é je po ažo áno za ý obek podle
jiného p á ního předpisu,
 elek ická zařízení a ins alace s cha ak e y p oudu nebo napě í, k e é
nepředs a ují z ýšenou mí u oh ožení ži o a, zd a í a bezpečnos i yzických
osob, pokud nejsou u čeny k použi í p os ředí s nebezpečím ýbuchu plynů,
pa nebo p achů.
Vyh azená plyno á echnická zařízení
Vyh azená plyno á zařízení (VPTZ) jsou de ino ána nařízením lády č. 191/2022 Sb.
o yh azených echnických plyno ých zařízeních a požada cích na zajiš ění jejich bezpečnos i,
a za plyno á zařízení se po ažují zařízení p o:
 ý obu a úp a u plynů,
 sklado ání a přep a u plynů,
 plnění nádob plyny, če ně lako ých s anic,
 zkapalňo ání a odpařo ání plynů,
 z yšo ání a snižo ání laku plynů,
 oz od plynů,
 spo řebu plynů spalo áním,
 ypouš ění hasebních plynů
Za plyn p o s ano ení, zda se jedná o yh azené plyno é zařízení, se po ažuje lá ka,
jejíž k i ická eplo a je nižší než 50 °C, nebo lá ka, u níž je při eplo ě 50 °C absolu ní lak pa
yšší než 0,3 MPa. Pod pojem plyn je udíž zah nu a celá řada lá ek a jejich směsí. Pa ří sem
jak plyny yuží ané p o získání epelné ene gie, ak plyny yuží ané p o jiné účely.
64
10 POŽÁRNÍ OCHRANA
Kapi ola byla zp aco ána se souhlasem Ing. Ma ka He čzíka, Ph.D.
Mlu íme-li o požá u, jehož základní čás i je hoření, nu no si ys ě li ozdíl mezi
pojmem požá a oheň, p o ože y o d a pojmy se mnohdy slučují. Požá z hlediska
společenského je je spojený s ničením ma e iálních hodno na ozdíl od ohně, pod k e ým
ozumíme spalo ání, opení nebo jinou činnos , k e ou člo ěk p o ádí úmyslně e s ůj
p ospěch. Požá se oz íjí podle objek i ně působících zákonů, nezá isle na ůli lidí. P o o je
nu né zná šechny je y s ním spojené, aby se mohl sp á ně, o ganizo aně a úspěšně p o és
zásah p o i požá u. Základní čás í požá u je hoření, přede ším je hoření chemicko-
okysličo ací-obno o ací eakce, k e á p obíhá za y íjení s ě la, epla a podle d uhu hořla é
lá ky i kouře. To znamená, že lá ka, k e á je schopna hoření, se při u či é eplo ě slučuje s
kyslíkem za ý oje epla a s ě la.
Aby mohl p oces hoření p obíha , je zapo řebí ří ak o ů:
• hořla é lá ky ( uhé, kapalné, plynné),
• kyslíku (okysličo adla),
• epla (zápalné eplo y).
Ods aněním jednoho z ěch o ozhodujících ak o ů přes á á další hoření. Při hoření se
y ářejí p oduk y hoření a zniká značné množs í epla. P oduk y yloučené hořením se
s á ají lehčími a s oupají zhů u. Čás epla je předá ána lá kám, k e é dosud nejsou zapáleny,
čímž dochází k jejich zahří ání a hoření. Lá ky, k e é nejsou schopny hoření, se předá aným
eplem de o mují nebo bo í. Náhlý p oces okysličo ání e elkém ozsahu s náhlým ý inem
epla se nazý á ýbuch.
Každý požá lze ozděli do 4 ází požá u:
P ní áze – od zniku požá u do počá ku in enzi ního hoření. I když s a icky á a o
áze pouhých 3 až 10 minu , je naděje na úspěšný zásah.
D uhá áze – od počá ku in enzi ního hoření až do ch íle, kdy požá zach á í šechny
hořla é ma e iály. Zásah je již elmi kompliko aný.
Tře í áze – od konce d uhé áze do ch íle, kdy se začne in enzi a požá u snižo a . Zásah
není již příliš e ek i ní.
Č á áze – končí pos upným yhasnu ím požá u.
Nepsaným p a idlem hasičů je, že jen zásah zahájený p ní, maximálně začá kem
d uhé áze, může přinés naději na ý aznější úspěch.
10.1 Legisla i a
Zákon o požá ní och aně

65
Zákon č. 133/1985 Sb., o požá ní och aně, e znění pozdějších předpisů, je nej yšší
p á ní no ma na úseku požá ní och any.
Vyhlášky
1. Vyhláška MV ČR č. 246/2001 Sb. ( e znění yhlášky č. 221/2014 Sb.),
o s ano ení podmínek požá ní bezpečnos i a ýkonu s á ního požá ního dozo u
( yhláška o požá ní p e enci), k e ou se p o ádějí něk e á us ano ení zákona o požá ní
och aně.
2. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o echnických požada cích na s a by.
3. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o echnických podmínkách požá ní och any
s a eb.
4. Vyhláška MV č. 87/2000 Sb., k e ou se s ano í podmínky požá ní
bezpečnos i při s ařo ání a nahří ání ži ic a ných nádobách.
České echnické no my
Požada ky na s a by z hlediska požá ní bezpečnos i s a eb jsou řešeny kodexem
požá ních no em. Ty o no my s ano ují požada ky a de inují p ůkaz ěch o požada ků. Kodex
požá ních no em můžeme ozděli do následujících základních skupin:
a) no my ná ho é (s ano ují požada ky na řešení s a eb),
b) no my zkušební (s ano ují me odiky zkoušek a p ůkaz požado aných
las nos í kons ukcí a s a ebních ý obků),
c) no my klasi ikační (s ano ují p a idla a podmínky p o za řídění
s a ebních ý obků a kons ukcí do příslušných říd – požá ní odolnos nebo eakce
na oheň), če ně podmínek přímé aplikace ak o klasi iko aných ý obků ak, aby
splňo aly podmínky jedno ného e opského hu a byly souladu s požada ky
p ojek o ých no em,
d) eu okódy ( oce 1975 ozhodla Komise ES y oři , ámci
ha monizo aných echnických speci ikací, p a idla p o kons ukční ná hy –
p ojek y). Ta o p a idla byla naz ána Eu okódy. Příslušné komise zp aco á ají
Eu okódy jedné základní a de í i ma e iálo ých skupinách.
Je řeba zmíni i os a ní požá ně bezpečnos ní zařízení, a šak zhledem k omu, že se
jedná o elice obsáhlou p oblema iku, je zde u eden jen ýče nejčas ějších ypů p o ipožá ních
kons ukcí. P o ipožá ní zabezpečení slouží k zajiš ění (nebo z ýšení) požá ní odolnos i
s a ebních kons ukcí, oří samos a né požá ní předěly, ch ání echnologické oz ody,
p os upy oz odů přes požá ní kons ukce a podobně. Jedná se o následující ypy p o ipožá ních
kons ukcí:
e) podhledo é kons ukce,
66
) obklady a ná ě y ocelo ých kons ukcí,
g) nosné s ěny a příčky,
h) spá y,
i) e izní d ířka,
j) zducho echnická po ubí,
k) p os upy po ubních oz odů,
l) kabelo é kanály,
m) kabelo é ucpá ky,
n) speciální kons ukce.
Technické no my ČSN řady 73
73 0802 - Požá ní bezpečnos s a eb – Ne ý obní objek y.
73 0804 - Požá ní bezpečnos s a eb – Vý obní objek y.
73 0818 - Požá ní bezpečnos s a eb – Obsazení objek ů osobami.
73 0831 - Požá ní bezpečnos s a eb – Sh omažďo ací p os o y.
10.2 Pojmy a jejich de inice
Hoření
Hoření – jedná se o chemickou eakci, při k e é dochází k oxidaci dané lá ky za
současného ý inu epla, s ě la a zplodin (kouř, plyny, pá y, popel). Při hoření může (ale
nemusí) znika plamen, k e ý je ořen směsí žha ých plynů s oupajících od hořícího předmě u
zhů u. Oxidační eakce p obíhá p á ě é o zóně, a nikoli hořícím předmě u.
Hoření s ejno odé (s pří omnos í plamene) – nas á á, když hořla á lá ka
ylučuje pá y a hoří plamenem.
Hoření nes ejno odé (bez plamene) – nas á á, když hořla á lá ka není schopna
ylučo a hořla é pá y a hoří pouze žhnu ím (například izolační ma e iály).
Hoření dokonalé – p oces hoření p obíhá za dos a ečného přís upu zduchu. Při
om zniklé p oduk y hoření již íce hoře nemohou. Z plynů se nej íce ysky uje oxid
uhliči ý CO2.
Hoření nedokonalé – při p ocesu hoření dochází k ako ému spalo ání, při
k e ém zniklé p oduk y mohou ješ ě hoře .
Hořla ý ma e iál
Hořla ý ma e iál je lá ka, k e á je sama o sobě hořla á, nebo je schopná y áře hořla é
pá y, mlhu nebo hořla é plyny.
Požá
67
Požá je nežádoucí, ži elné a nekon olo a elné plamenné hoření, při k e ém dochází k
ma e iálním škodám, nebo i z á ám na zd a í a lidských ži o ech. Je o p oces nes acioná ní,
dop o ázený nej ůznějšími chemickými a yzikálními je y.
10.3 Členění činnos í do ka ego ie požá ního nebezpečí
Podle mí y požá ního nebezpečí se p o ozo ané činnos i člení do 3 ka ego ií, a o bez
z ýšeného požá ního nebezpečí, se z ýšeným požá ním nebezpečím a s ysokým požá ním
nebezpečím.
Bez z ýšeného požá ního nebezpečí
Bez z ýšeného požá ního nebezpečí jsou y p o ozo ané činnos i, k e é nejsou u edeny
zákoně číslo 133/1985 Sb., o požá ní och aně.
Se z ýšeným požá ním nebezpečím
Za p o ozo ané činnos i se z ýšeným požá ním nebezpečím se po ažují činnos i:
Při nichž se ysky ují jednom p os o u nebo požá ním úseku lá ky a směsi
klasi iko ané podle z láš ního p á ního předpisu up a ujícího oblas chemických lá ek jako
oxidující, ex émně hořla é, ysoce hořla é a hořla é, nebo lá ky a směsi, k e é splňují k i é ia
říd a ka ego ií nebezpečnos i 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 ypy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 ypy A až F
s ano ených přímo použi elném předpisu E opské unie, pokud celko é množs í ěch o lá ek
a směsí přesahuje 1000 kg pe ném s a u nebo 250 li ů kapalném s a u.
Při nichž se ysky ují hořla é nebo hoření podpo ující plyny zásobnících, případně
nádobách (sudech, lah ích nebo ka uších), se souč em ni řních objemů ěch o nádob
pře yšujícím 100 li ů umís ěných jednom p os o u nebo požá ním úseku, a případě nádob
na zkapalněné uhlo odíko é plyny, s celko ým množs ím možných náplní pře yšujícím 60
kg umís ěných jednom p os o u nebo požá ním úseku,
U k e ých se při ý obě nebo manipulaci ysky uje hořla ý p ach nebo pá y hořla ých
kapalin o zduší nebo zařízení ako é míře, že nelze ylouči znik ýbušné koncen ace
nebo se hořla ý p ach usazuje sou islé s ě nejméně 1 mm.
Ve ý obních p o ozech, e k e ých se na p aco iš ích s nejméně řemi zaměs nanci
ysky uje nahodilé požá ní za ížení 15 kg/m2 a yšší.
V p os o ách, e k e ých se ysky uje nahodilé požá ní za ížení 120 kg/m2 a yšší.
Při nichž se použí á o e řený oheň nebo jiné zd oje zapálení bezp os řední
pří omnos i hořla ých lá ek pe ném, kapalném nebo plynném s a u, k omě lokálních
spo řebičů a zd ojů epla u čených k y ápění, aření a ohře u ody.
V budo ách o sedmi a íce nadzemních podlažích nebo o ýšce ě ší než 22,5 m, k omě
by o ých domů.
68
Ve s a bách p o sh omažďo ání ě šího poč u osob, e s a bách p o obchod, e
s a bách uby o acích zařízení a e s a bách, k e é jsou na základě kolaudačního ozhodnu í
u čeny p o osoby se sníženou schopnos í pohybu a o ien ace.
V podzemních p os o ách u čených p o posky o ání služeb nebo obchod s nahodilým
požá ním za ížením 15 kg/m2 a yšším, e k e ých se může současně ysky o a sedm a íce
osob.
U k e ých nejsou běžné podmínky p o zásah.
S ysokým požá ním nebezpečím
Za p o ozo ané činnos i s ysokým požá ním nebezpečím se po ažují činnos i:
Při nichž se ysky ují lá ky a směsi klasi iko ané podle z láš ního p á ního předpisu
up a ujícího oblas chemických lá ek jako oxidující, ex émně hořla é, ysoce hořla é a
hořla é, nebo lá ky a směsi, k e é splňují k i é ia říd a ka ego ií nebezpečnos i 2.3; 2.6 a 2.7;
2.8 ypy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 ypy A až F s ano ených přímo použi elném předpisu
E opské unie, pokud celko é množs í ěch o lá ek a směsí přesahuje 5000 un.
Při nichž se y ábějí nebo plní do zásobníků, cis e en nebo nádob hořla é kapaliny nebo
hořla é plyny anebo hoření podpo ující plyny s oční p odukcí 5 000 un a yšší.
V p o ozech, e k e ých se přeče pá áním a z yšo áním laku po ubí o ni řním
p ůmě u 0,8 m a ě ším zabezpečuje přep a a kapalných nebo plynných lá ek a směsí
klasi iko aných podle z láš ního p á ního předpisu up a ujícího oblas chemických lá ek jako
ex émně hořla é, ysoce hořla é a hořla é, anebo kapalných nebo plynných lá ek a směsí,
k e é splňují k i é ia říd a ka ego ií nebezpečnos i 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 ypu A až F; 2.9; 2.11 až
2.13 a 2.15 ypu A až F s ano ených přímo použi elném předpisu E opské unie.
V budo ách o 15 a íce nadzemních podlažích nebo o ýšce ě ší než 45 m. Dále
podzemních p os o ách s nahodilým požá ním za ížením 15 kg/m2 a yšším, e k e ých se může
současně ysky o a íce než 200 osob.
10.4 Dokumen ace požá ní och any
Dokumen ace požá ní och any se zp aco á á ná aznos i na „Požá ně bezpečnos ní
řešení“ a s ano ení požada ků yplý ajících z příslušného dokumen u „U čení podmínek
zajiš ění požá ní och any“ na daném p aco iš i se z ýšeným, nebo ysokým požá ním
nebezpečím. Kon ola dokumen ace se p o ádí ámci p e en i ních požá ních p ohlídek
nejméně 1x za ok.
D uhy dokumen ace požá ní och any
Dokumen aci oří:
75
Vidi elné
Jedná-li se o idi elné ces y, šíří se požá po nějším idi elném po chu hořla ých
kons ukcí, zařízení a ma e iálu. Ty o ces y jsou lehce zjis i elné a zas a ení šíření požá u lze
ihned zaháji .
Sk y é
Velice složi ou a nebezpečnou si uací je šíření požá u sk y ými ces ami. Sk y ými
ces ami jsou například du é hořla é s ěny, s opy, podlahy, po ubí zducho echniky, uza řené
echnologie apod.
10.7 Věcné p os ředky požá ní och any
Mezi d uhy ěcných p os ředků požá ní och any pa ří:
a) hasicí přís oje (přenosné, pří ěsné a pojízdné),
b) osobní och anné p os ředky,
c) p os ředky p o zách anu a e akuaci osob (např. seskoko é ma ace, plach y a
zách anné unely, žebříky, hyd aulické yp ošťo ací zařízení, pneuma ické aky),
d) p os ředky p o p áci e ýškách, nad olnými hloubkami, na odě, e odě a pod
hladinou,
e) p os ředky p o p áci s nebezpečnými lá kami a p o dekon aminaci, analyzá o y plynů,
kapalin a nebezpečných lá ek,
) požá ní ýzb oj, s ejnok ojo é a ýs ojní součás ky a doplňky,
g) spojo ací a komunikační p os ředky a echnologie ope ačních s ředisek,
h) hasi a a příměsi do hasi ,
i) požá ní příslušens í,
j) přenosné zásaho é p os ředky (např. požá ní s říkačky, gene á o y, en ilá o y).
Přenosné hasicí přís oje
Hasicí přís oje pa ří mezi základní a nej ozšířenější hasební p os ředky,
umís ěné na jedno li ých p aco iš ích, k e é slouží k p o edení p ního hasebního zásahu
případě zniku požá u. Podle d uhu hasi a je ozdělujeme na odní, pěno é, p áško é, sněho é
(CO2) a halo ono é. Při umísťo ání ěch o přís ojů na p aco iš ě ycházíme ze znalos i
příslušného p aco iš ě a znalos í hasících účinků a hodnos i přís ojů, dále z p ojek o é
dokumen ace objek u (požá ně echnické zp á y přísl. objek u) a z us ano ení „U čení způsobu
zajiš ění požá ní och any“ nebo sch áleného posouzení požá ního nebezpečí u objek ů nebo
činnos í se z ýšeným nebo ysokým požá ním nebezpečím.

76
Třídy požá ů
Třída A: Požá y pe ných lá ek, zejména o ganického pů odu, jejichž hoření je
ob ykle p o ázeno žhnu ím.
Třída B: Požá y kapalin nebo lá ek přecházejících do kapalného skupens í.
Třída C: Požá y plynů.
Třída D: Požá y ko ů.
Třída F: Požá y os linných nebo ži očišných olejů a uků.
Přenosné hasicí přís oje odní
Použí ají se na požá y řídy A, edy pe ných o ganických lá ek, žhnoucích nebo
hořících plamenem (dře o, papí , sláma, uhlí, ex ilie, p yž apod.). Jsou použi elné k hašení
menších množs í hořla ých kapalin mísi elných s odou, jako jsou alkoholy (líh). Nesmí se
použí a k hašení elek ických zařízení pod napě ím. Hasicí účinek spočí á ochlazo ání
hořícího předmě u, zniklá pá a působí čás ečně i dusi ě, jelikož zamezuje přís upu zduchu.
Přenosné hasicí přís oje pěno é
Přís oje jsou hodné p o hašení požá ů řídy A, B. Obsahují oz ok pěnidla, k e ý po
y lačení z přís oje pok ý á sou islou s ou hořící předmě nebo lá ku a zamezuje ak
přís upu zdušného kyslíku. Působí o něž ochlazo áním. Použí á se p o hašení hořla ých
kapalin nemísících se s odou (na a, benzin, mine ální oleje, uky apod.). Špa ně hasí líh a é e .
Pěno é hasicí přís oje se nesmí použí a k hašení el. zařízení pod napě ím.
Přenosné hasicí přís oje sněho é
Přís oje jsou hodné k hašení požá ů řídy B, C, hořla ých kapalin s ýjimkou
kapalin podobných lihu, k hašení požá u mo o o ých ozidel, po a in a elek ických zařízení
i pod napě ím. Sněho é hasicí přís oje nelze použí a při požá ech olně ložených sypkých
hmo a p achů.
Přenosné hasicí přís oje p áško é
Jsou éměř uni e zálně použi elné. Použí ají se k hašení požá ů pe ných o ganických
lá ek, hořla ých kapalin, elek ických zařízení, hořla ých plynů. Přednos í oho o hasi a (hasicí
p ášek ABCE na bázi os o ečnanů amonných a sí anu amonného) jsou jejich an ika aly ické
účinky, edy okamži é po lačení plamenů, dob á och ana před sála ým eplem oblakem p ášku
a dlouhodobá sklado a elnos . P ášek není jedo a ý a nezadí á o áčející se součás i s ojů.
Nesmí se šak použí a na hašení olně ložených p achů apod., kde by mohlo oz ířením dojí
k ozšíření požá u. Ro něž i na hašení jemné mechaniky.
Umís ění hasicích přís ojů
77
Umís ění hasicích přís ojů musí umožňo a jejich snadné a ychlé použi í. Hasicí
přís oje se umísťují ak, aby byly snadno idi elné a olně přís upné. Je-li o nezby né (např. z
p o ozních dů odů), lze hasicí přís oje umís i i do sk y ých p os o . V případech, kdy je
omezena nebo z ížena o ien ace osob z hlediska ozmís ění hasicích přís ojů (např.
nepřehledných, ozlehlých nebo sk y ých p os o ách) se k označení umís ění hasicích přís ojů
použije příslušná požá ní značka umís ěná na idi elném mís ě.
Hasicí přís oje se umísťují mís ech, kde je nej yšší p a děpodobnos zniku požá u
nebo jejich dosahu. Přenosné hasicí přís oje se umísťují na s islé s a ební kons ukci a
případě, že jsou k omu kons ukčně přizpůsobeny, na odo o né s a ební kons ukci. Rukojeť
hasicího přís oje umís ěného na s islé s a ební kons ukci musí bý nej ýše 1,5 m nad
podlahou. Hasicí přís oje umís ěné na podlaze nebo na jiné odo o né s a ební kons ukci
musí bý hodným způsobem zajiš ěny p o i pádu.
Kon oly hasicích přís ojů
P o ozuschopnos hasicího přís oje se p okazuje dokladem o jeho kon ole p o edené
podle podmínek s ano ených yhláškou, kon olním š í kem a plombou spouš ěcí a ma u y.
Kon ola hasicího přís oje se p o ádí po každém jeho použi í nebo ehdy, znikne-li
pochybnos o jeho p o ozuschopnos i (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za
ok, pokud p ů odní dokumen ace ý obce, o ěřená p ojek o á dokumen ace nebo posouzení
požá ního nebezpečí p o něk e é případy ins alací (např. chemicky ag esi ním p os ředí)
nes ano í lhů u k a ší. P ní kon ola p o ozuschopnos i hasicího přís oje musí bý p o edena
nejdéle jeden ok před jeho ins alací.
Pe iodická zkouška, při k e é se p o ádí po cho á p ohlídka, kon ola značení,
p ohlídka ni řku nádoby, zkouška pe nos i a ěsnos i nádoby, zkouška ěsnos i spouš ěcí
a ma u y nebo en ilu a zkouška pojis ného en ilu, se ykoná á u hasicích přís ojů odních
a pěno ých jednou za 3 oky, u os a ních jednou za 5 le .
Osoba, k e á p o ádí kon olu, úd žbu nebo op a u, yřadí z použí ání hasicí přís oj:
a) adný, k e ý nelze předepsaným způsobem op a i ,
b) en, u něhož nelze bezpečně zjis i ý obní číslo a ok ý oby,
c) s a ší 20 le , s ýjimkou hasicího přís oje CO2, k e ý se yřazuje z použí ání, je-li
s a ší 40 le .
10.8 Vyh azené požá ně bezpečnos ní zařízení
D uhy požá ně bezpečnos ních zařízení
a) Elek ická požá ní signalizace.
b) Zařízení dálko ého přenosu.
78
c) Zařízení p o de ekci hořla ých plynů a pa .
d) S abilní a polos abilní hasicí zařízení.
e) Au oma ické p o i ýbucho é zařízení,
) Zařízení p o od od kouře a epla.
g) Požá ní klapky.
h) Požá ní a e akuační ý ahy.
Elek ická požá ní signalizace
Elek ická požá ní signalizace (EPS) - u slouží k časné signalizaci zniklého ohniska
požá u. Samočinně nebo p os řednic ím lidského čini ele u ychluje předání é o in o mace
osobám u čeným k zajiš ění ep esi ního zásahu, případně u ádí do činnos i zařízení, k e á
b ání ozšíření zniklého požá u, případně p o ádějí požá ní zásah. Je pouze jedním z
p os ředků celko ého p o ipožá ního zajiš ění příslušného objek u (p aco iš ě). Jedná se o
soubo přís ojů – unkčních bloků a jedno ek - k e ými se akus icky i op icky signalizuje
ohnisko požá u.
Fib oLase II®
Lineá ní eplo ní de ekční sys ém Fib oLase II® - jedná se o mode ní lineá ní způsob
de ekce eplo y ycházející z nejno ější echnologie, jenž je elmi hodná p o och anu
například páso ých dop a níků, kabelo ých as, oz oden, dispečinků a jiných podobných
p os o . Použi í echnologie lase u a op ického lákna p o lineá ní de ekci eplo y zajišťují
mimořádně ychlou in o maci o požá u a současně maximální och anu p o i alešným
poplachům. Díky uniká nímu zp aco ání signálu posky uje de ekční kabel o něž cenné
in o mace p o yřízení poplachu na ná azné p o ozní sys émy.
VESDA®
Au oma ické de ekční zařízení kouře VESDA® - slouží k indikaci možnos i zniku
požá u hlídané oblas i. To o je umožněno pomocí es a ěného nasá acího zařízení, k e é
nasá á sí í ubek s nasá acími o o y zo ky zduchu a při ádí je k lase o ému de ek o u
hlásiči. Každý nasá ací o o je s o na elný bodo ým kouřo ým de ek o em požá u. Hlásiče
p acují na p incipu ozp ylu s ě elného pap sku. Vysokoene ge ický pulzní lase gene uje i při
nízké koncen aci dos a ečné množs í ozp ýleného s ě la, k e é je de eko áno ysoce
ýkonnými o osnímači. Použi í lase u za učuje znameni ou dlouhodobou s abili u de ekce a
ysokou ci li os . Sys ém de ekuje oheň již e s ádiu jeho zniku dlouho před ím, než eagují
běžné hlásiče. I o o zařízení je elmi hodné k och aně kabelo ých as a kanálů, ús ředen,
oz oden a dispečinků.
Mic oD op®
79
Mic oD op® - samočinné hasicí zařízení ins alo ané na zařízení dop a ních ces . Jedná
se o odní hasicí zařízení, k e é je p ezen o áno speciálními přesnými sp cho acími yskami,
a k e é se použí á lako ém ozsahu od 4 do 12,5 ba ů. To o hasicí zařízení pa ří do ka ego ie
nízko lakých hasicích odních zařízení. Zařízení slouží k oddělení požá ních zón na samos a né
celky. Při případném poplachu je ak i o án a spuš ěn en il příslušné en ilo é s anice zóny,
kde byly indiko ány plameny. Ven ilo á s anice o e í á pří od hasicí ody k hasícím yskám
a následně p obíhá hašení do doby, než bude učně uza řeno uční šoupá ko příslušné en ilo é
s anice. Jedná se o požá ní uzá ě y.
INERGEN®
INERGEN®- Náze INERGEN® znamená indi iduální složení čini elů hašení. Je o
směs ine ního plynu a gon A 40 %, dusíku N2 52 % a malého množs í kysličníku uhliči ého
CO2 8 %.
INERGEN® hasí oheň snížením obsahu kyslíku p os o u a o na hodno u nižší než
1,5 % při níž ě šina hořla ých ma e iálů nemůže již hoře . Rela i ně nízký obsah kysličníku
uhliči ého e směsi současně zajišťuje, že lidé, k eří z nějakého dů odu neměli čas p os o
opus i nebo jsou pos iženém p os o u u ězněni, mohou snadno dýcha a kon ak s plynem
nepoškozuje jejich zd a í. INERGEN® oří součás de ekčních zařízení, k e á ozpoznají
znik požá u ch áněných p os o ách, a předá hlášení řídící ús ředně, k e á u ede do činnos i
ba e ii lah í s hasicím plynem INERGEN®. Hasi o začne p oudi k hasicím yskám a
plynném s a u hasí znikající požá (je zapla en celý ch áněný p os o ). Hašení je aké možné
spus i učně pomocí učního lačí ka. Dopo učená doba pohybu osob hašeném p os o u je
cca 20 minu .
S abilní a polos abilní hasicí zařízení
S abilní a polos abilní hasicí zařízení (SHZ) - a o zařízení jsou nape no zabudo ána
objek ech (do p os o u je za edena po ubní síť a na ní ozs řiko ače). Vzniklý požá uhasí
nebo zamezí jeho šíření. U edení do činnos i se p o ádí učně nebo au oma icky, a o buď
spojením příslušnou požá ní signalizací, nebo působením li u požá u (např. eplo a) na
spouš ěcí zařízení. Podle použi ého hasi a ozezná áme SHZ odní, pěno é, p áško é, plyno é
a ae osolo é. Za u či ých podmínek (pokud síly a p os ředky jedno ek PO jsou dos a ečné a
k á kém čase k dispozici) může bý mís o SHZ zabudo áno polos abilní hasicí zařízení.
GABAR
S abilní hasicí zařízení GGABAR ses á á z ae osolo ých hasicích gene á o ů Gaba a
elek onického o ládacího sys ému Sch ack Secone .
Gene á o y GABAR P jsou u čeny p o objemo é hašení požá ů řídy A, B a ine izaci
ýbušného p os ředí. Spolehli ě hasí požá y pe ných lá ek, eku ých hořla in, lá ek
ozpouš ějících se při ysoké eplo ě, hořla ých plynů, elek ických zařízení p ůmyslo ých
80
budo ách, skladech, oby ných budo ách, kancelářích a ga ážích. Použi í je možné na hašení
šech d uhů na o ých p oduk ů, plas ických hmo , epelných izolací, kabelo ých izolací,
plynů, říčních i námořních pla idel i jiných d uhů dop a ních p os ředků. Vyznačují se ím, že
při jejich ak i aci zniká ochlazený ae osol a jejich kons ukce je přizpůsobena
několikanásobnému uži í. Gene á o y GABAR P lze použí k p o ipožá ní a p o i ýbucho é
och aně p os o ů do maximální ýšky 12 m s objemem do 5000 m3 a při exis enci elek ického
zařízení bez omezení napě í.
Mechanismus hašení ae osolem spočí á ak i ním zpomalo ání (inhibici) chemických
eakcí p o ázejících p oces hoření. Hla ní oli inhibice p os ředí seh á á pe ná áze ae osolu.
Díky neobyčejně jemné dispe zi pe né áze zůs á á ae osol e znosu při zacho ání hasební
způsobilos i po dobu 40 minu .
Ae osol je ysoce účinné hasi o, k e é je možné použí jako náh adu za halono á hasi a
(1211,1301, 2402), k e á jsou zakázána použí a . Nepoškozuje ži o ní p os ředí.
Zařízení p o zásobo ání odou
Jedná se o odbě ní mís a ( nější, ni řní), požá ní ý oko é s ojany, plnící mís a, požá ní
po ubí, hadico é sys émy p o p o ní zásah,
Zařízení p o od od kouře
Zařízení p o od od kouře a epla – mají za úkol y oři nezakouřenou s u a o 2,5
m nad podlahou, p o bezpečnou e akuaci osob a snížení epelného namáhání s a ebních
kons ukcí.
Požá ní klapky
Požá ní klapky jsou uzá ě y po ubních oz odech zducho echnických zařízení,
k e é zab aňují šíření požá u a zplodin hoření z jednoho požá ního úseku do d uhého uza řením
klapky mís ě osazení.
Nouzo é os ě lení
Nouzo é os ě lení je e smyslu §2 ods . 4 písm. d) yhl. MV ČR č. 246/2001
Sb. ( e znění yhlášky č. 221/2014 Sb.) požá ně bezpečnos ním zařízením sloužícím p o únik
osob při požá u.
Zá ě
Vždy je nu né ěno a maximální pozo nos iniciačním zd ojům zapálení, p o ádě
komplexní de ailní analýzu izik a u o konzul o a s expe y daném obo u (p oblema ice).
Přesná znalos izik je nu ná, p o ože na jejich základě lze s ano o a účinná p o ipožá ní
opa ření.

81
Požá y musí bý de eko ány zá odku jejich zniku, edy dří e, než znikne sku ečné
nebezpečí. Za zmínku s ojí, že e s a ší hasičské li e a uře bylo dokonce u áděno, že na požá ,
k e ý je zpozo o án do jedné minu y, s ačí sklenice ody, na požá , je-li zpozo o án do d ou
minu , s ačí ješ ě mnohdy kone ody a na lik idaci ohniska požá u, je-li zpozo o án do pě i
minu , je již po řeba isíc li ů ody.
Riziko požá u musí bý posuzo áno komplexně s ohledem na p o ozní podmínky
hodnoceném objek u (p o ozu). Vlas ní hodnocení izik požá u musí bý sys ema ické,
s uk u o ané a mí objek i ní a logický základ. P o případ ýsky u mimořádné událos i se
nesmí zapomenou ani na yho o ení ha a ijních a e akuačních plánů a o něž ak nác ik
e akuačních c ičení.
Každá mimořádná událos spojená s požá em předpokládá ealizaci exis ujícího
nebezpečí následného ýbuchu a je edy bezpodmínečně nu né yše ři sled událos í
předcházejících zniku požá u. Ta o posloupnos se musí níma jako „scénář“, k e ý ede
k mimořádné událos i. Jedná se o popis oz oje mimořádné událos i, zah nující popis oz oje
příčinných a následných na sebe na azujících a edle sebe i posloupně p obíhajících událos í.
Jednak spon ánně p obíhajících a jednak událos í p obíhajících jako činnos i zaměs nanců,
k e é mají za úkol z ládnou p ůběh ha á ie.
Požá y jsou událos mi, kde příčinou je čas o souh a ůzných okolnos í.
82
SEZNAM ZDROJŮ
[1] MAKARIUS, Roman, 2004. Z dějin k álo ské, císařské a s á ní báňské sp á y. Os a a:
Mon anex. ISBN 80-7225-130-9.
[2] VÍCHA, ONDŘEJ. 2017. Ho ní zákon: Zákon o ho nické činnos i, ýbušninách a o s á ní
báňské sp á ě: komen ář. Komen áře (Wol e s Kluwe ČR). P aha: Wol e s Kluwe .
[3] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník p áce. Sbí ka zákonů České
epubliky. 2006.
[4] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení lády č. 390/2021 Sb., o s ano ení podmínek posky o ání
osobních och anných p aco ních p os ředků, mycích, čis icích a dezin ekčních p os ředků.
Sbí ka zákonů České epubliky. 2021.
[5] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajiš ění dalších podmínek bezpečnos i a
och any zd a í při p áci. Sbí ka zákonů České epubliky. 2006.
[6] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzo ání shody s ano ených ý obků
při jejich dodá ání na h. Sbí ka zákonů České epubliky. 2016.
[7] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 91/2016 Sb., k e ým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o
echnických požada cích na ý obky a o změně a doplnění něk e ých zákonů, e znění
pozdějších předpisů, a něk e é další zákony. Sbí ka zákonů České epubliky. 2016.
[8] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení lády č. 375/2017 Sb., o s ano ení p a idel p o
bezpečnos ní a zd a o ní značky a za edení signálů.
[9] EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA. Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasi ikaci,
označo ání a balení lá ek a směsí (CLP). Úřední ěs ník E opské unie, L 353, 31.12.2008,
s. 1–1355.
[10] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 258/2000 Sb., o och aně eřejného zd a í, pla ném
znění. Sbí ka zákonů České epubliky. 2000.
[11] ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 432/2003 Sb., k e ou se s ano í podmínky p o
zařazo ání p ací do ka ego ií a další sou isející požada ky. Sbí ka zákonů České epubliky.
2003.
[12] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení lády č. 361/2007 Sb., o podmínkách och any zd a í
při p áci. Sbí ka zákonů České epubliky. 2007.
[13] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení lády č. 291/2015 Sb., o och aně zd a í před
neionizujícím zářením. Sbí ka zákonů České epubliky. 2015.
[14] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení lády č. 272/2011 Sb., o och aně zd a í před
nepřízni ými účinky hluku a ib ací. Sbí ka zákonů České epubliky. 2011.
[15] ČESKÁ REPUBLIKA. Nařízení lády č. 201/2010 Sb., o způsobu e idence ú azů,
hlášení a zasílání záznamu o ú azu. Sbí ka zákonů České epubliky. 2010.
[16] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 373/2011 Sb., o speci ických zd a o ních službách.
Sbí ka zákonů České epubliky. 2011.
83
[17] ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o p aco nělékařských službách a
něk e ých d uzích posudko é péče. Sbí ka zákonů České epubliky. 2013.
[18] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci p áce. Sbí ka zákonů České
epubliky. 2005.
[19] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnos i p áce sou islos i s
p o ozem yh azených echnických zařízení. Sbí ka zákonů České epubliky. 2021.
[20] ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 133/1985 Sb., o požá ní och aně, e znění pozdějších
předpisů. Sbí ka zákonů České epubliky. 1985
[21] ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o s ano ení podmínek požá ní
bezpečnos i a ýkonu s á ního požá ního dozo u ( yhláška o požá ní p e enci), e znění
yhlášky č. 221/2014 Sb. Sbí ka zákonů České epubliky. 2001
[22] MOKOŠ, L. Základní požá ně echnické cha ak e is iky a jejich ýznam echnické
p axi. Sbo ník přednášek 6. meziná odní kon e ence – Bezpečnos p ůmyslu – ýbuch –
požá – ha á ie. 2007.
[23] ČESKÁ REPUBLIKA. ČSN 05 0610 – Bezpečnos ní us ano ení p o s ařo ání
plamenem a řezání kyslíkem. Český no malizační ins i u , 2003.
[24] ČESKÁ REPUBLIKA. ČSN EN 15188 – S ano ení cho ání nah omaděného p achu z
hlediska samo olného znícení. Český no malizační ins i u , 2007.
[25] ČESKÁ REPUBLIKA. Vyhláška č. 87/2000 Sb., k e ou se s ano í podmínky požá ní
bezpečnos i při s ařo ání a nahří ání ži ic a ných nádobách. Sbí ka zákonů České
epubliky. 2000.
[26] ČESKÁ REPUBLIKA. ČSN 73 0804 – Požá ní bezpečnos s a eb – Vý obní objek y.
Český no malizační ins i u , 2009.
[27] HERČZÍK, Ma ek a Ja osla a KOUDELKOVÁ. Požá ní och ana. Os a a: VŠB-TUO,
2023.
[28] DAMEC, J.: Bezpečnos ní echnologie. VŠB-TU Os a a, Os a a 1996, ISBN 80-
7078-314-1.
[29] BEBČÁK, P., DUDÁČEK, A., ŠENOVSKÝ, M., Vyb ané kapi oly z požá ní och any
III. Fakul a bezpečnos ního inžený s í, VŠB – TU Os a a, 2006, ISBN 80-86634-98-1.
[30] ORLÍKOVÁ, K., ZAPLETALOVÁ, I. Chemie hoření a p ocesů hašení. Učební ex y
p o ek ali ikační s udium. Os a a: VŠB-TU Os a a, 1991
[31] OpenAI. Ob ázek och anné přilby p o p ůmyslo é použi í [online]. Vy ořeno pomocí
DALL-E, 4. p osince 2024. Dos upné z: h ps://openai.com/
[32] OpenAI. Ob ázek mušlo ých ch áničů sluchu p o p ůmyslo é použi í [online].
Vy ořeno pomocí DALL-E, Dos upné z: h ps://openai.com/
[33] OpenAI. Ob ázek zá ko ých ch áničů sluchu p o p ůmyslo é použi í [online].
Vy ořeno pomocí DALL-E, Dos upné z: h ps://openai.com/
84
[34] BOZPin o.cz. Och anné p aco ní uka ice – sp á ný ýbě p o chemická izika
[online]. P aha: Výzkumný ús a bezpečnos i p áce, Dos upné z:
h ps://www.bozpin o.cz/och anne-p aco ni- uka ice-sp a ny- ybe -p o-chemicka- izika
[35] Výzkumný ús a bezpečnos i p áce. Znalos ní sys ém p e ence izik BOZP [online].
P aha: VÚBP. Dos upné z: h ps://zsbozp. ubp.cz/pik og amy-p o-oopp
[36] OpenAI. Va o né blikající s ě lo majáku [online]. Vy ořeno pomocí DALL-E.
Dos upné z: h ps://openai.com/
[37] E opská komise. Označení CE. [online]. Dos upné z:
h ps://eu opa.eu/you eu ope/business/p oduc - equi emen s/compliance/con o mi y-
assessmen /index_cs.h m#inline-na -7
[38] Sa e yshop.cz. Cedulky a š í ky [online]. KRIŽAN, [ci . 2024-12-04]. Dos upné z:
h ps://www.sa e yshop.cz/ka ego ie-p oduk u/bezpecnos ni- abulky-a-znaceni1/
[39] PRUCEK, Robe . Výs ažné symboly dle CLP. Bezpečnos ní předpisy chemii.
Uni e zi a Palackého Olomouci, Pří odo ědecká akul a, Ka ed a yzikální chemie
[online]. [ci . 2024-12-04]. Dos upné z: h ps://docplaye .cz/2508263-Uni e zi a-
palackeho- -olomouci-p i odo edecka- akul a-ka ed a- yzikalni-chemie-bezpecnos ni-
p edpisy- -chemii- obe -p ucek.h ml