VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA
HORNICKO-GEOLOGICKÁ FAKULTA
Ka ed a ho nického inžený s í a bezpečnos i
S udie p o edi elnos i
Využi í geo e málního po enciálu
důlních od z ložiska Rožná k cen álnímu
zásobo ání eplem sídliš ě Dolní Rožínce
Odpo ědný řeši el: Ing. e Ing. Michal Voku ka
Spoluřeši el: doc. Ing. An onín Kunz, Ph.D.
Da um: 15. 1. 2022
Obsah
1 Ú od ................................................................................................................................................ 1
1.1 U edení do p oblema iky ......................................................................................................... 1
1.2 Obsah s udie p o edi elnos i .................................................................................................... 2
1.3 Základní údaje o p ojek u ........................................................................................................ 2
2 Základní pa ame y p ojek u............................................................................................................ 4
2.1 Popis základních pa ame ů p ojek u ....................................................................................... 4
2.2 Pa ame y yžadující další upřesnění ...................................................................................... 6
2.3 Financo ání .............................................................................................................................. 6
2.4 Rizika ....................................................................................................................................... 7
2.5 Dopo učení ............................................................................................................................... 7
3 Legisla i ní podmínky ..................................................................................................................... 8
4 Pa icipující s any ......................................................................................................................... 10
5 Lokalizace ...................................................................................................................................... 12
5.1 Lokalizace zd oje ................................................................................................................... 12
5.2 Lokalizace pří odních po ubí ............................................................................................... 12
5.3 Lokalizace ko elny ................................................................................................................. 13
5.4 Lokalizace odbě a elů ............................................................................................................ 13
6 Geologie a hyd ogeologie oblas i .................................................................................................. 14
6.1 Geologie ................................................................................................................................. 14
6.2 Pedologie ............................................................................................................................... 18
6.3 Geomo ologie ....................................................................................................................... 18
6.4 Klima ologie .......................................................................................................................... 19
6.5 Hyd ologie ............................................................................................................................. 19
6.6 Hyd ogeologie........................................................................................................................ 20
6.7 Vyhodnocení možnos i yuží ání geo e mální ene gie ......................................................... 24
7 Technické řešení p ojek u .............................................................................................................. 30
7.1 P o oz dolu ............................................................................................................................ 30
7.2 Současný o opný sys ém Dolní Rožínce ............................................................................. 32
7.3 Možnos i yuži í če paných důlních od p o ene ge ické účely ............................................ 36
8 In es iční a p o ozní náklady ........................................................................................................ 46
9 Finanční model .............................................................................................................................. 48
10 En i onmen ální podmínky ........................................................................................................... 49
11 P ojek o ý managemen a p o oz p ojek u ................................................................................... 51
12 SWOT ............................................................................................................................................ 52
13 Zá ě y a dopo učení ...................................................................................................................... 53
14 Re e ence ....................................................................................................................................... 54
15 Přílohy ........................................................................................................................................... 59
Seznam použi ých zk a ek
BTES V aný podzemní zásobník epla (Bo ehole The mal Ene gy S o age)
CAES Comp essed Ai Ene gy S o age
COP Topný ak o (Coe icien o Pe o mance)
CZT Cen ální zásobo ání eplem
ČR Česká epublika
DS Buko Dekon aminační s anice Buko
DS R1 Dekon aminační s anice Rožná 1
ERÚ Ene ge ický egulační úřad
EU E opská unie
CHLÚ Ch áněné ložisko é území
IRR Vni řní ýnoso é p ocen o (In e nal Ra e o Re u n)
MŠ Ma eřská škola
NPV Čis á současná hodno a (Ne P esen Value)
OZE Obno i elné zd oje ene gie
PVP Buko Podzemní ýzkumné p aco iš ě Buko
SEI S á ní ene ge ický ins i u
SPP P os á ná a nos in es ice (Simple Payback Pe iod)
SÚRAO Sp á a úložišť adioak i ních odpadů
TČ Tepelné če padlo
VŠB-TU Vysoká škola báňská – Technická uni e zi a
ZŠ Základní škola
ZZZK Z láš ní zásah do zemské ků y
Seznam použi ých pojmů
p imá ní ok uh
úsek od zd oje důlní ody k e enční nád ži
sekundá ní ok uh
úsek od e enční nád že ke ko elně
CZT ok uh
úsek od ko elny k jedno li ým objek ům
ko elna
cen ální objek se zásadním echnickým yba ením
záložní zd oj CZT
záložní plyno ý ko el umís ěný ko elně
záložní zd oj TČ
bi alen ní epelné če padlo ins alo ané objek u
(ne ko elně)
opný ak o (COP)
udá á pomě yp oduko aného epla a spo řebo ané
ene gie
p ůmě ná oční spo řeba epla
s a is ická hodno a dle sku ečných odbě ů epla z le 2016-
2020
cena epla
p ůmě ná cena epla na s udo ané lokali ě oce 2020
cena elek řiny
p ůmě ná cena elek řiny na hu České epublice za ok
2021 a i u p o TČ
op imální poče p o ozních hodin
TČ za ok (s odchylkou)
udá á ý obcem dopo učený ozsah použí ání p o
sp á né ungo ání TČ
koe icien disponibilního ýkonu TČ
udá á pomě ýkonu TČ zhledem k eo e ickému
maximálnímu možnému ýkonu ( ýkon max.)
ýkon max.
ýpoč em s ano ený pa ame udá ající maximálně
dosaži elný ýkon při maximálním p ů oku důlních od
ýkon min.
ýpoč em s ano ený pa ame udá ající minimálně
dosaži elný ýkon při minimálním p ů oku důlních od
špičko ý ýkon
ýkon nu ný p o pok y í špičko ých odbě ů obce Dolní
Rožínka zimním období
p o ozní účinnos
udá á pomě yp oduko aného a odeb aného epla za ok
na lokali ě
účinnos BTES
udá á pomě epelné ene gie yče pané z BTES k epelné
ene gii uskladněné do BTES za ok

1
1 Ú od
Předmě em s udie p o edi elnos i je zhodnocení možnos i yuži í důlních od z ložiska Rožná.
Důlní ody jsou ámci p o ozních činnos í če pány z dolu na po ch, následně čiš ěny a ypouš ěny
bez dalšího yuži í do mís ní odo eče. Množs í a eplo y důlních od, se k e ými je ak o nakládáno,
předs a ují zajíma ý ene ge ický po enciál p o p ak ické yuži í. Možnos p ak ické aplikace nabízí
cen ální plyno á ko elna Dolní Rožínce, k e á zajišťuje cen ální zásobo ání eplem čás i obce Dolní
Rožínka. Vzhledem ke s áří ko elny a nízkým odbě ům epla je jeho dis ibuce nee ek i ní a ko elna
yžaduje ý aznou mode nizaci. Ten o s a ede k yp aco ání s udie p o edi elnos yuži í
ene ge ického po enciálu če paných důlních od z Dolu Rožná I, k e ý je jeho blízkos i, p o účely
cen álního zásobo ání eplem. Cílem s udie p o edi elnos i je p o ěři echnickou možnos kon e ze
ko elny na echnologii yuží ající obno i elné zd oje ene gie (OZE) a p o ěři ekonomickou
smysluplnos ako é kon e ze p o dodá ky epelné ene gie do s á ajících objek ů p os řednic ím
cen álního zásobo ání eplem (CZT).
1.1 U edení do p oblema iky
Současným celos ě o ým endem je omezo ání adičních osilních pali p o ý obu elek ické
a epelné ene gie a získá ání é o ene gie z jiných, en i onmen álně še nějších zd ojů. Na základě
dokumen u The Eu opean G een Deal (EC.EUROPA, 2021a) je přechod na al e na i ní zd oje
ýchodiskem k ý obě ene gie bez emisního znečiš ění. Je nezby né en o end získá ání ene gie
p omí nou do podmínek České epubliky, kde je au o ům znán pouze jeden p ojek podobného
cha ak e u, a o e měs ě Děčín na se e u České epubliky (MVV, 2002).
Na u ano ém dole Rožná I byla ukončena ěžba yh azeného ne os u dubnu oku 2017. Od oho o
okamžiku p obíhá na dole komplex činnos í, k e é jsou zaměřeny zejména na zahlazo ání následků
ho nické činnos i, úd žbo é p áce zajišťující minimální po řebnou p o ozuschopnos dolu či p o oz
podzemního ýzkumného p aco iš ě na lokali ě Buko . Jedna z nezby ných ak i i , k e á p obíhá
ámci současného p o ozního ežimu, je če pání důlních od na po ch, jejich čiš ění a následné
ypouš ění do lokální odo eče. P á ě množs í, a přede ším pak eplo a ěch o yčiš ěných důlních
od, z . dekon amino aných od, předs a ují zajíma ý ene ge ický po enciál p o p ak ické yuži í.
Z hlediska odebí ání dekon amino ané je nu né zmíni , že budo y dekon aminačních s anic jsou
ela i ně malé zdálenos i od obce Dolní Rožínka.
V obci Dolní Rožínka bylo padesá ých a šedesá ých le ech minulého s ole í ybudo áno no é
sídliš ě p o zajiš ění uby o ání p aco níků oz íjejícím se důlním p ůmyslu. V současné době sídliš ě
předs a uje řadu objek ů by o é ýs a by če ně domo a p o senio y, školy či kul u ního domu. Teplo
je do ěch o budo při áděno z cen ální ko elny, k e á yuží á zemní plyn jako zd oj ene gie p o d a
plyno é ko le a kogene ační jedno ku. Vzhledem k nízkým odbě ům epla e s o nání s pů odně
2
pláno anými je ý oba a dis ibuce epla ekonomicky nee ek i ní. Vý obce a doda a el epla společnos
SATT a.s. u ažuje o mode nizaci, k e á by en o nepřízni ý s a změnila (SATT, 2018).
Na základě ýše u edeného lze kons a o a , že yuži í ene ge ického po enciálu če paných důlních
od z dolu Rožná I je hodnou a ekologickou al e na i ou možného způsobu cen álního zásobo ání
eplem čás i obce Dolní Rožínka.
1.2 Obsah s udie p o edi elnos i
Obsahem s udie p o edi elnos i je:
 posouzení zd ojo é čás i:
- dos a ečné dodá ky epelného ýkonu (dos a ečná elikos po dlouhou dobu),
- nu né doplnění in as uk u y p o plynulé při edení důlní ody do ko elny či
ko elen, j. nezby ný po ubní sys ém, če ně e enční kapaci y,
- izika,
 posouzení ý obny:
- možné a ian y yuži í, j. jeden zd oj ko elně s následným oz odem epla,
s možnou kombinací s podzemním zásobníkem epla, nebo pouze oz od důlní
ody do jedno li ých objek ů s ins alací lokálních TČ p o každý objek z lášť,
- nu né doplnění in as uk u y, j. po ubí mezi ko elnou a objek y,
- izika,
 posouzení p á ních a en i onmen álních podmínek,
 ses a ení inančních modelů e řech a ian ách a jejich posouzení,
 zp aco ání zá ě ů a dopo učení p o případnou ealizaci.
1.3 Základní údaje o p ojek u
Zd ojem důlní ody je Důl Rožná I odš ěpného zá odu GEAM Dolní Rožínka, s á ního podniku
DIAMO S áž pod Ralskem. Če paná důlní oda je up a o ána na d ou dekon aminačních s anicích.
Celko ý objem přečiš ěných a ypouš ěných od do mís ní odo eče je ozmezí 0,80 až 1,25 mil m3
za ok. Teplo a če pané ody se pohybuje ozmezí 10 až 12 °C a p ů ok cca 50 l.s-1. Teplo a
dekon amino ané ody je pak 16 °C. Minimální předpoklad doby če pání a čiš ění důlních od je cca
30 le .
Ko elna Dolní Rožínce společnos i SATT a.s. posky uje cen ální zásobo ání eplem na sídliš i
Dolní Rožínce. Celko á ý oba epelné ene gie cen álního zásobo ání eplem se pohybuje na ú o ni
6 500 GJ za ok, sku ečná spo řeba je zaok ouhlena na 4 350 GJ očně. Délka současných eplo odů je
1 656 m. Z dos upných in o mací nebylo za posledních několik le po řeba yššího okamži ého ýkonu
p o CZT než cca 1 MW . Současný s a ko elny je unkční, a šak yžadující ý aznou ekons ukci.
Nabízí se edy možnos ýměny s á ajících plyno ých ko lů a kogene ační plyno é jedno ky za epelná
če padla, k e á by ýkonem byla schopna pok ý s ěžejní čás epelných po řeb zákazníků, napojených
na CZT. V současné době není znáno echnické řešení oz odu epla jedno li ých objek ech CZT
a echnické řešení dis ibuční sous a y, j. eplo odů.
3
Na základě é o sku ečnos i jsou možné ři a ian y echnického řešení CZT. P ní a ian a
zah nuje e i alizaci ko elny, yuži í po řebného a unkčního zařízení a ins alo ání cen álního
epelného če padla. Následně by bylo nu né ze ek i ni , případně no ě zbudo a oz ody epla od
ko elny ke konco ým spo řebi elům. Ta o a ian a může bý ealizo ána aké kombinaci s yuži ím
podzemního zásobníku epla, což je oz edeno e a ian ě d uhé. Tře í a ian a nepočí á se zásadní
ekons ukcí ko elny, a šak pouze s oz ody, j. eplo ody, k e é by sloužily k dodání dekon amino ané
ody do objek ů konco ých spo řebi elů. V objek ech by bylo nains alo áno epelné če padlo a ý oba
epla by byla p o áděna mís ě odbě u, nikoli cen ální ko elně. Ta o a ian a yžaduje ins alaci
epelných če padel jedno li ých objek ech. Všechny a ian y yžadují mon áž eplo odního po ubí
od zd oje důlní ody, j. od dekon aminačních s anic Dolu Rožná I. P o yuži í dekon amino ané důlní
ody z DS R1 je nu né zbudo a eplo ody o délce cca 1,5 km, případě DS Buko je nu né zbudo a
eplo ody o délce cca 3,0 km.
Každá ealizace sebou nese u či é množs í izik. Nezanedba elným izikem je iziko z á y
dodá ek dekon amino ané ody sou isející s budoucnos í podpo cho é činnos i Dolu Rožná I, k e á
byla p odloužena do oku 2035. A šak zá islos i na zákonu č. 44/1988 Sb. (ho ní zákon) bude i po
ukončení činnos i nu né důlní ody odče pá a a čis i , a o po dobu minimálně dalších 15 až 20 le .
V é o oblas i spočí á eo e ické iziko e s abili ě množs í dodá aných důlních od p o po řeby
y ápění, k e é musí zajis i kon inuální ý obu a dodá ky epla. Z nějších li ů je izikem například
zásah egulá o u, k e ý by budoucnu s ano il cenu epla p o CZT na ako é ú o ni, k e á by p ojek
učinila z á o ý.
4
2 Základní pa ame y p ojek u
Kapi ola popisuje základní echnické a ekonomické pa ame y p ojek u, če ně požada ků na
upřesnění. Dále možnos i inanco ání budoucí ealizace z do ačních p og amů a možná izika.
2.1 Popis základních pa ame ů p ojek u
Důl Rožná I ud žuje podzemní p os o y če páním důlní ody sk ze jámu R1 a jámu B1. Ty o ody
jsou čiš ěny dekon aminačních s anicích Rožná I a Buko . V současné době je čás ložiska za ápěna,
a udíž lze s u ažo aným objemem 48 l.s-1 če paných od počí a až po ukončení za ápění, j. po oku
2024, iz abulka č. 1. Od oho o oku lze počí a s dos a ečným množs ím dekon amino aných od
p o účely y ápění. V současné době lze doloži i dos a ečný odbě epla p o smysluplnos ealizace.
Tabulka č. 1: Pa ame y če pané důlní ody na dekon aminační s anice
Současný s a
(2021-2023)
Předpokládané
množs í
(od oku 2024)
Teplo a na
s upu
Teplo a na
ýs upu
Dekon aminační
s anice Rožná 1
8-10 l.s-1
26 l.s-1
10-12 °C
16 °C
Dekon aminační
s anice Buko
10-12 l.s-1
22 l.s-1
10-12 °C
16 °C
Na ýs upu čis ící echnologie DS R1 je umís ěna be ono á nád ž o objemu cca 5 m3, odkud jsou
ody kon inuálně če pány do odo eče. U či ý objem ěch o od je yuží án zpě na dole Rožná I jako
oda echnologická a požá ní. Na ýs upu čis ící echnologie DS Buko je umís ěna ocelo á álco á
nád ž o objemu 10 m3, odkud dekon amino aná oda od éká přepado ým po ubím do odo eče.
Ko elna Dolní Rožínce y ábí epelnou ene gii nepře ži ém p o ozu po celý ok. Disponuje
ins alo aným epelným ýkonem 4,280 MW a elek ickým ýkonem 0,140 MWe. Dle s a is ik spo řeby
epla konco ých odbě a elů obci Dolní Rožínka lze počí a s p ůmě nými odbě y 4 350 GJ epla očně,
iz abulka č. 2. Spo řeba epla je zá islá na očním období, a přede ším pak na enko ní eplo ě.
V důsledku é o sku ečnos i le ních měsících dochází ke značným ene ge ickým i inančním z á ám.
V současném p o ozu ko elny Dolní Rožínce činí y o z á y okolo 30 %, z celko é p ůmě né ý oby
za poslední ři oky, j. 6 000 GJ epla, iz abulka č. 3 (SATT, 2020a, SATT, 2020b, SATT, 2020c).
Tabulka č. 2: Celko é spo řeby epla odbě a elů Dolní Rožínce období 2016-2020 [GJ] (SATT, 2020c)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
Celkem
2016
887
603
595
338
165
64
51
59
86
404
653
739
4 643 GJ
2017
1006
661
484
373
174
77
49
45
145
300
542
726
4 582 GJ
2018
754
748
712
223
68
55
48
48
74
284
550
771
4 336 GJ
2019
901
669
539
294
245
54
47
52
106
311
488
674
4 380 GJ
2020
774
586
451
263
155
83
35
32
58
277
396
932
4 041 GJ
11
Po odí Mo a y, s.p.
P o oz Bys řice nad
Pe nš ejnem
Nád ažní 626
Bys řice nad Pe nš ejnem
593 01
Lesy České epubliky, s.p.
Lesnické služby No ém Měs ě na
Mo a ě
V a isla o o nám. 3
No é Měs o na Mo a ě
592 31
Obec Dolní Rožínka
Dolní Rožínka 3
592 51
Obec Rožná
Rožná 8
592 52
Obec Buko
Buko 88
Dolní Rožínka
592 51
Kul u ní dům Dolní Rožínka
Dolní Rožínka 116
592 51
Základní a Ma eřská
škola Dolní Rožínka
Dolní Rožínka 1
592 51
Pečo a elská služba Dolní Rožínka
Dolní Rožínka 117
592 51
COOP d užs o Velké
Meziříčí
Dolní Rožínka 38
592 51
Zd a o ní s ředisko Dolní Rožínka
Dolní Rožínka 81
592 51
By o é domy osobním
las nic í
č. p. 68, 69, 77, 78, 79,
80, 125, 126

12
5 Lokalizace
Umís ění zájmo ých objek ů se nachází blízkos i obce Dolní Rožínka do zdálenos i cca 3,0 km.
S ěžejními objek y p ojek u je umís ění nosiče geo e mální ene gie, j. důlní (dekon amino ané) ody,
pří odních po ubí spojující zd oje a mís o ý oby epla a odbě u, současnou ko elnu a konco é
odbě a ele.
5.1 Lokalizace zd oje
Nosičem geo e mální ene gie je důlní oda z u ano ého dolu Rožná I, k e á po p ocesu
dekon aminace dosahuje eplo y 16 °C. Důlní oda je dekon amino aná na d ou s anicích, z nichž
DS R1 je lokalizo ána cca 1,5 km se e ně od ko elny Dolní Rožínce, a DS Buko cca 2,8 km JV od
ko elny Dolní Rožínce.
5.2 Lokalizace pří odních po ubí
Pří odní po ubí je ozděleno do d ou ě í. Se e ní ě e dodá ající důlní odu z dekon aminační
s anice R1 dosahuje délky cca 1,5 km. Jižní ě e dodá ající důlní odu z dekon aminační s anice
Buko dosahuje délky cca 3,0 km, iz ob ázek č. 1.
Ob ázek č. 1: Na ho ané pří odní po ubí z dekon aminačních s anic
13
5.3 Lokalizace ko elny
Objek plyno é ko elny je si uo aný na up a ené oplocené ploše p os o u za bý alým zámeckým
pa kem blízkos i zemědělského a eálu Dolní Rožínce, iz ob ázek č. 2.
Ob ázek č. 2: Lokalizace plyno é ko elny Dolní Rožínce
5.4 Lokalizace odbě a elů
Hla ní objek y y ápěné ko elnou Dolní Rožínce jsou napojeny ho ko odem z p ůchozího
kolek o u p ocházejícího pod hla ní silnicí smě Bys řice nad Pe nš ejnem. Jedná se o se e ní čás obce
Dolní Rožínka, kde mezi hla ní odbě a ele pa ří objek y obce a několik by o ých domů osobním
las nic í.
14
6 Geologie a hyd ogeologie oblas i
Al e na i ní yuži í p oduk ů důlní činnos i jako jsou důlní ody, je ždy dáno konk é ními
pří odními pomě y předmě ného území. Hla ním pa ame em je egionální geologická si uace, podle
k e é lze u či hyd ogeologickou si uaci a ežim podzemních od. Vli em his o ických geologických
změn znikaly ele ace a dep ese, jejichž e ozí je de ino án pok y podle mine alogického složení
ho nino ého masi u. Ty o pa ame y jsou pod obněji a konk é něji oz edeny do následujících
podkapi ol.
6.1 Geologie
Ložisko Rožná se nachází na se e o ýchodním ok aji moldanubické zóny, na ozh aní jedno ek
s ážeckého moldanubika a s a eckého k ys alinika. Do s udo ané oblas i zasahují dále ho niny
s a šího paleozoika pozdně a iské g ani oidy (Če ník, 2009).
Vě šina území je ořena ho ninami moldanubika, děleného na mono ónní a pes ou skupinu.
Mono ónní skupina je ořena přede ším ůznými ypy pa a ul, pes á skupina je ořena pa a ulami
s množs ím ložko ých ho nin jako jsou g a i ické uly, am iboli y, e lány, k ys alické ápence,
ul abazika a g anuli y, iz ob ázek č. 3. Vyjma me amo o aných ho nin se zde nacházejí aké če né
masi y g ani oidů a celá oblas je p onikána žílami apli ů a pegma i ů. Moldanubikum má přík o o ou
s a bu, k e á znikla důsledku a iské kolize. Během nasou ání moldanubických přík o ů došlo ke
zniku izoklinální áso é s a by e smě u SV-JZ. V ámci áso é s a by é o oblas i je yčleněna
hla ní, j. ožensko-olšínská an iklinála, k e á přechází do ozsošské synklinály, níž se nachází ložisko
Rožná, a do synklinály ýchodní, j. olšínské. Oblas ložiska Rožná je elmi ý azně po ušena
podmínkách na ozh aní duk ilní a křehké de o mace. S udo ané území je ořena přede ším
me amo o anými ho ninami, méně pak ho ninami y řelými a žilnými. K nejmladším ho ninám pa ří
e cié ní sedimen y jiho ýchodní čás i území a nepříliš y inu ý k a é ní pok y .
Ložisko Rožná je součás í udního pole Rožná-Olší, k e é se nachází na se e o ýchodním ok aji
s ážeckého moldanubika. S ážecké moldanubikum je na západě omezeno přibysla skou myloni o ou
zónou, na se e o ýchodě se do ýká nasa ckého masi u, esp. nejjižnějším ýběžkem hlinské zóny
a s a eckou an iklinálou (Myslil & F yd ych, 2004). Východní omezení oří ho niny s o o é zóny.
15
Ob ázek č. 3: S uk u ně-geologická mapa oblas i (Kříbek & Hájek, 2005)
Rudní pole Rožná-Olší je ymezeno křídelskou dislokací na se e u, jižním ýběžkem s a eckého
k ys alinika na ýchodě a bí ešským zlomem na jihu (Kříbek & Hájek, 2005). Západní h anice je
kladena do mís ího é ele ace se e ozápadního smě u mezi obcemi Bob o á, Mo a ec a Vlko .
V udním poli se nachází dnes již y ěžené ložisko Rožná (1956 – 2017), ložisko Olší (1956 – 1989)
a Sla ko ice-Pe o ice (1957 – 1970) (Voku ka, 2018).
Z hlediska ohybo é ek oniky je nej ě ší s uk u ou é o oblas i žďá sko-s ážecké synklino ium,
k e é je p o aženo e smě u SZ-JV (300 až 320°). Křídla oho o synklino ia mají dos i nízký úklon
(35 až 55°), s osou ponořující se se e ozápadním smě em (Myslil & F yd ych, 2004). Křídla synklino ia
jsou kompliko ána ásami d uhého a yšších řádů. V áso é s uk u y jsou e s ážeckém moldanubiku
16
značně nehomogenní. S uk u y se ozpadají na řadu ele ačních a dep esních zón, přičemž cen ální čás
území je cha ak e izo ána plochými an iklinálními a synklinálními s uk u ami, celko ě naznačujícími
subho izon ální uložení me amo o aných sou s í moldanubika (Kříbek & Hájek, 2005).
Zlomo é s uk u y udním poli Rožná-Olší můžeme děli na elké zlomy I. řádu egionálního
ýznamu (přibysla ská zóna a železnoho ský zlomo ý sys ém) a zlomo é s uk u y menších ozmě ů.
Zlomo á ek onika je in enzi ně y inu a hla ně ok ajo ých čás ech s ážeckého moldanubika.
Jedno li é sys émy dle z ahu k oliaci, označo ané jako smě né, příčné a kosé, seh á ají ýznamnou
oli, jak celko é s a bě é o čás i Českého masi u, ak u čují i pozici magma ických ěles,
hyd o e málních al e ací ho nin a h ají základní oli p os o o é dis ibuci udních akumulací apod.
Ložisko se nachází ek onicky ý azném pásmu při se e o ýchodním ok aji s ážeckého
moldanubika, k e é je cha ak e is ické in enzi ním p o ásněním ho nino ého masi u do p o áhlých
izoklinálních ás ze se e u na jih, překocených k ýchodu a ý ojem mohu ných zón hlubokého
dosahu. Ložisko leží cen ální čás i z . ozsošské synklinály, k e á je kompliko ána dílčími
lexu ními ohyby, iz ob ázek č. 4. Ty o áso é s uk u y jsou disloko ány zlomo ými liniemi několika
smě ů.
 Podélné (smě né) dislokace smě u 340 – 355° s úklonem 45 – 70° k západu lze z gene ického
pohledu ozděli na ek onické zóny a k nim zpeřené dislokace – žíly. Smě ná délka žil dosahuje
10 až 15 km s mocnos í pře ážně několika me ů, maximálně šak 25 až 30 m. Výplň oří
d cená okolní ho nina cha ak e u myloni u nebo b ekcie s ý aznou g a i izací. Podíl žilných
mine álů (kalci , g a i , py i ) činí maximálně 5 až 10 %. U ano é z udnění ěch o zónách se
ysky uje e elkých udních ělesech a je ořeno pře ážně mine alizací dispe zního
( ozp ýleného) cha ak e u.
 Smě ná délka žil, k e é jsou zpeřenými dislokacemi hla ních zón, je maximálně 4 až 5 km
s mocnos í až 2,5 m a ýplň je ořena yšším podílem žilné ýplně (kalci až 50 %). U ano é
z udnění je ě šinou kon as ního čočko i ého cha ak e u.
 Diagonální dislokace SZ a SV smě u jsou y inu y malých mocnos ech a smě ných délkách.
U ano á mine alizace se nich ysky uje čočko i ých udních ělesech ázaných na s yk
s podélnými zónami nebo žílami.

17
Ob ázek č. 4: Schéma ické znázo nění smě ných zón ka aklázy a udních uzlů na ložiscích Rožná (R) a Olší (O)
a hla ních sys émů příčných dislokací udního pole (Kříbek & Hájek, 2005)
Vlas ní ložisko é s uk u y byly ozděleny na základě gene ické příbuznos i do de í i udonosných
sys émů. Příčné pásmo odko ských po uch a buko ská lexu ní dislokace ozdělují ložisko na ři
základní odlišné bloky – ozsošský blok na se e u, cen ální ožínecký blok a buko ský blok na jihu.
Základními udonosnými zónami na ložisku Rožná jsou 1. zóna, k e á p obíhá podloží ložiska
a 4. zóna, k e á omezuje ložisko nadloží.
 Zóna je ořena pře ážně jedním 4 až 15 m mocným po ucho ým pásmem se s ředním až
in enzi ním d cením okolních ho nin.
 4. zóna je ořena několika subpa alelními dislokacemi do mocnos i 10 m yplněnými s ředně
až in enzi ně d cenou okolní ho ninou. Pe nos ýplně zón jednoosém laku nepřesahuje
35 MPa. Zóny jsou boři é, se silnou endencí k za alo ání. U ano é z udnění se zónách
ob ykle ysky uje e ě ších mocnos ech a sou islejších polohách.
Mezi základními zónami p obíhající ložisku e smě u 320 – 340° jsou sys émy s uk u 2., 3. a 3.
Z žíly. Jsou cha ak e is ické menší mocnos í 0,3 až 3,0 m se sklonem 55 – 90°. Výplň oří slabě až
s ředně d cené okolní ho niny s yšším podílem žilných mine álů, k e é ýplň zpe ňují. Úseky
s u ano ým z udněním jsou čas o lokalizo ány mís ech složi ější s uk u ní s a by na s ycích
s odžilky (Myslil & F yd ych, 2004; Kříbek & Hájek, 2005).
18
U ano á mine alizace je na ložisku Rožná ázána na mlado a iské zóny myloni izace a ka alázy
moldanubických me amo i ech. Je úzce spja a s po ucho ými zónami s uk u SSZ až SZ smě u
s ýplněmi ka aklazi ů a yloni ů. Dále polohami po ézních ho nin s p oje y albi izace a chlo i izace,
označo aných jako me asoma i y (Hájek & Uhlík, 1987). Tak o lze ozliši ři základní ypy u ano ých
ud (A apo e al., 1984):
1. Mine alizace udních žil ořící ýplň po uch ě šinou kombinaci s ka boná o ou žilo inou,
2. Mine alizace udních zón s ý aznými p oje y g a i izace, py i izace a chlo i izace,
3. Mine alizace ázaná na me asoma i y, j. albi izo ané, hema i izo ané a chlo i izo ané čas o
elmi po ézní bio i ické uly.
Mezi nej ýznamnější a ekonomicky nejdůleži ější u ano é mine ály pa ří co ini a u anini (např.
A apo e al., 1984; Kříbek e al., 2008). Přes ože něk e ých s a ších s udiích bý á čas o zmiňo án
b anne i (A apo e al., 1984), no ějších s udiích nebyl nikdy zas ižen (Ja oš, 2014; Scha m &
Scha mo á, 2001).
Dop o odnou mine alizaci ložiska oří nejčas ěji ka boná y a sul idy (py i > chalkopy i > galeni
> py ho in). Mezi žilami mají ýznamnější zas oupení ob ykle pouze y ka boná o é (sul idické jsou
pomě ně zácné a jejich mocnos nepřesahuje několik mm; (Pa očka & Ja oš, 2018)), sul idy oří
nejčas ěji imp egnace, nebo d obné ag egá y.
6.2 Pedologie
V předmě né oblas i dominuje pomě o ém zas oupení 86 % kambizem, k e á je nej ozšířenějším
půdním ypem České epublice. Vysky uje se paho ka inách a cho inách nadmořské ýšce 400-
800 m. Ma ečné ho niny jsou ořeny z ě alinami éměř šech ho nin (žul, ul, s o ů, yli ů, čedičů,
písko ců, břidlic a d.). Hla ním půdo o ným p ocesem je in enzi ní ni opůdní z ě á ání, z .
b auni ikace, přičemž se u olňují hyd á y Fe2O3, k e é zba ují s řední čás p o ilu hnědě. Z oho o
pomě o ého zas oupení oří 85 % a ie a mesobazická a 1 % a ie a dys ická (Tomášek, 2014).
6.3 Geomo ologie
Z hlediska geomo ologie se ložisko Rožná nachází p o incii Česká ysočina, sous a ě Česko-
mo a ské a podsous a ě Českomo a ská cho ina. Dále je oblas ozdělena mezi d a celky, a o na
Ho nos a eckou a Křižano skou cho inu, iz abulka č. 5. U ano é ložisko Rožná je oh aničeno
ch áněným ložisko ým územím, e k e ém je dále s ano en dobý ací p os o o ozloze na 8,76 km2
(po jeho zmenšení oce 1996 z 11,95 km2). Obec Dolní Rožínka se nachází jihozápadně od Bys řice
nad Pe nš ejnem a cca 60 km se e ozápadně od B na. Zájmo á oblas leží p ůmě né nadmořské ýšce
520 m n. m. Nej yšším bodem oblas i je K a í ho a (611 m n. m.), nejnižším je sou ok Hadů ky
s Loučkou (340 m n. m.) (Bala ka e al., 2006).
19
Tabulka č. 5: Geomo ologické členění CHLÚ ložiska Rožná (Bala ka e al, 2006)
II Česko-mo a ská sous a a
IIC Českomo a ská cho ina
IIC-5 Křižano ská cho ina
IIC-5A Bí ešská cho ina
IIC-5A-7 Bob o ská paho ka ina
IIC-4 Ho nos a ecká cho ina
IIC-4B Ned ědická cho ina
IIC-4B-g Pe nš ejnská cho ina
6.4 Klima ologie
Zájmo é území ložisko Rožná pa ří do mí ně eplé oblas i, iz abulka č. 6. S řední od ozená
p ůmě ná oční eplo a je cca 6,25 °C. P ůmě ná ledno á eplo a je -4,5 °C, p ůmě ná eplo a če enci
je 16,5 °C. P ůmě né oční s ážky činí cca 600 až 650 mm. P ůmě ný speci ický základní od ok dané
oblas i činí 2,00 – 2,99 l.s-1.km-2. P ůmě ný oční úh n e e enční e apo anspi ace činí cca 550 až
600 mm (H nčia o á e al., 2009).
Tabulka č. 6: Klasi ikace mí ně eplé oblas i ka ego ie MT5 dle Qui a (H nčia o á e al., 2009)
Pa ame
Pa ame
Poče le ních dnů
30 – 40
P ůmě ná eplo a říjnu
6 – 7
Poče dnů s p ůmě nou
eplo ou ≥ 10 °C
140 – 160
P ůmě ný poče dnů se s ážkami
≥ 1 mm
100 – 120
Poče m azo ých dnů
130 – 140
S ážko ý úh n e ege ačním
období
350 – 450
Poče ledo ých dnů
40 – 50
S ážko ý úh n zimním období
250 – 300
P ůmě ná eplo a lednu
(-4) – (-5)
Poče dnů se sněho ou pok ý kou
60 – 100
P ůmě ná eplo a dubnu
6 – 7
Poče za ažených dnů
120 – 150
P ůmě ná eplo a če enci
16 – 17
Poče jasných dnů
50 – 60
6.5 Hyd ologie
Ložisko Rožná spadá do hyd ologického pořadu 4-15-01, e k e é jsou hla ní oky Ned ědička,
Rožínka a Buko ský po ok. Z hyd ologického hlediska je ložisko Rožná si uo áno dílčím po odí
3. řádu 4-15-01 S a ka po S i a u s po odími 4. řádu, iz ob ázek č. 5.
20
Číslo HP
Hla ní ok
Řád po odí
Plocha [km2]
Dlouhodobý p ůmě ný p ů ok [m3.s-1]
4-15-01-0600
Ned ědička
4.
15,92
0,477
4-15-01-0620
Ned ědička
4.
10,48
0,477
4-15-01-0640
Ned ědička
4.
4,37
0,477
4-15-01-0650
Rožínka
4.
13,79
neměřené
4-15-01-0930
Buko ský
po ok
4.
7,06
neměřené
Ob ázek č. 5: Hyd ologické pořadí s yznačením CHLÚ ložiska Rožná (CHMI, 2021)
6.6 Hyd ogeologie
Základní hyd ogeologická cha ak e is ika je dána geologickou s a bou ložiska a geologickou
s a bou ši šího okolí. Na ložisku Rožná se jedná celém komplexu o ho niny k ys alinika, j.
me amo o ané ho niny moldanubika.
Hyd ogeologické pomě y na ložisku jsou dále o li ňo ány geologicko-p ůzkumnými p acemi
p o áděné ho nickým způsobem, příp a ou a o í kou a samozřejmě dobý áním ložiska. Celko á
hyd ogeologická si uace ši šího okolí ložiska a hyd ogeologické pomě y o li ňují i následný odní
ežim po skončení ěžby a celko ém za opení ložiska. Základní podmínky p o hodnocení hyd ologické
a hyd ogeologické cha ak e is iky ložiska jsou pak dány pří odními podmínkami ši šího zájmo ého
území. Oblas ložiska Rožná spadá do hyd ogeologického ajónu 6560 K ys alinikum po odí S a ky.
27
6.7.3 Zemský epelný ok
Hodno y zemského epelného oku jsou na s udo aném území pomě ně nízké. Ši ší oblas ložiska
Rožná má šak jen elmi omezený poče měření in si u (Hazd o á e al., 1981). Hodno y epelného oku
se na kon inen ech pohybují ozmezí 30-120 mW.m-2, při čemž p ůmě ná eplo a je cca
60 ± 10 mW.m-2. Je pa ná úzká ko elace mezi hodno ou epelného oku a ek onickou s a bou. Nižší
epelný ok je pozo o án na s a ých pe ninských š í ech, naopak ysoký epelný ok je oblas ech
ecen ní ulkanické činnos i. Příhodné hodno y epelného oku jsou zaznamenány oblas ech
s oslabenou mocnos í zemské ků y, mís ech s ýznamnými ecen ními pohyby, s ulkanickou činnos í
a pos ulkanickými p oje y. Vhodné geo e mální oblas i jsou ázány na anomální ího é pole, ele ace
zónách z ýšené elek ické odi os i ho nin i úseky snížené seismické ychlos i e s chním pláš i.
𝑞 = −𝜆 ∙ 𝐺𝑔𝑟 [𝑊. 𝑚−2]
(3)
Dle dos upných údajů p ůmě ného geo e mického g adien u Gg = 0,0179 °C.km-1, p ůmě né
epelné odi os i λ = 1,5-2,7 W.m-1.°C-1 lze dosazením do z ahu (3) s ano i zemský epelný ok
zájmo ého území T = 27-48 mW.m-2. Oblas ložiska Rožná edy podle ex apolace hodno spadá do
oblas i s nižším epelným okem 20-40 mW.m-2, ýjimečně až 50 mW.m-2, iz ob ázek č. 6 (Blažko á,
2010; Myslil e al., 2002).
Ob ázek č. 6: Tepelný ok hloubce 500 m pod po chem (Myslil e al., 2002)

28
6.7.4 Radioak i i a ho nin
Geo e mální ene gie předs a uje epelnou ene gii zemského ělesa, jejíž znik je současné době
ys ě lo án ene gií u olněnou při přeměnách adionuklidů (Če mák, 1971). Hla ním zd ojem
zemského epla je eplo u olněné při samo olném ozpadu adioak i ních p ků (izo opy U235, U238,
Th232, K40), ozp ýlených ho ninách (Če mák, 1972a). Byla p okázána ko elace mezi úh nnou
ak i i ou gama a epelnou p odukcí ho nin. V ámci každé geologické s a by pla í p o měření epelného
oku a adioak i i y ho nin lineá ní z ah (4)(Če mák, 1972b):
𝑄 = 𝑞0+𝑏𝐴 [𝑊. 𝑚−2]
(4)
kde A … p odukce epla objemo é jedno ce, u čená z adioak i ních izo opů U, Th, K
(µW.m-3),
q0 … ozmě epelného oku, expe imen álně s ano ená kons an a (W.m-2),
b … ozmě délky, expe imen álně s ano ená kons an a (km),
Vysokou epelnou p odukci a (µW.m-3) ykazují syeni y, g anodio i y a magma ické ho niny
(5,9-2,7), nižší hodno y mají žuly, pegma i y, apli y, migma i y a o o uly (2,5-1,4) (Hazd o á e al.,
1981).
6.7.5 Voda jako epelný odič
Přenos epla podzemními odami předs a uje neods ani elnou překážku úspěšného geo e mického
měření sedimen á ních pán ích. P o ože p oudění podzemních od zá isí na p opus nos i ho nin, není
řeba uši é hyd ogeologické ak o y ob ykle u ažo a při měření e y řelých, me amo o aných
nebo i dos a ečně zpe něných sedimen á ních ho ninách, jejichž p ůlino á p opus nos je malá
(Če mák, 1972a).
Voda má něk e é yzikální las nos i, k e é jsou ýznamné p o geo e mální p ocesy. Mě ná epelná
kapaci a ody je 4,187 kJ.kg.-1.°C-1, a šak u áděná epelná odi os λ = 0,6 W.m-1.K-1 je naopak elmi
nízká (Myslil & F yd ych, 2004).
6.7.6 Využi elný geo e mální po enciál
K o ěření yuži elnos i geo e málního po enciálu dekon amino aných od bylo p o edeno několik
ýpoč ů.
P opoče jen p o las ní oz á ané důlní pole
Geo e mální ene gie důlních od je zá islá o něž na pos a ení dolu egionálním oběhu
podzemních od a geo e mální ak i i ě oblas i (Baj oš, 2001). Množs í yuži elné geo e mální ene gie,
esp. yuži elný ýkon je ý azně o li něn od okem důlních od, a lze ho s ano i následující o nicí
(5):
29
𝑃𝑡= 𝑄 ∙ 𝑐 ∙ 𝜌 ∙ (𝑇2− 𝑇1) [𝑊]
(5)
kde Q … je množs í če paných důlních od (m3.s-1),
c … je mě né eplo důlní ody, předpoklad c = 4,187 kJ.kg-1.°C-1,
ρ … je hus o a důlní ody, předpoklad ρ = 1 000 kg.m-3,
T1 … je eplo a důlních od na ýs upu z ýměníku (°C),
T2 … je eplo a důlních od při s upu do ýměníku (°C).
Z oz á aných důlních polí je p ůmě u odče pá áno Q = 50 l.s-1. Teplo a yuží aných
dekon amino aných od je 16 °C. Při předpokládané epelné ýměně 4 °C a předpokládané dis ibuční
z á ě 5 °C lze p opoč em získa ýkon hodno ě 837,4 kW.
P opoče p o y ubané objemy
Za předpokladu za opení y ubaných p os o , dojde k eplo nímu oz s ení zemského epla do
z . podzemního eze oá u. Za předpokladu, že by se před lik idací dolu ys ojily něk e é jámy PE
po ubím, bylo by možné če pa odu p o epelná če padla podle požado ané po řeby. Tak éž by bylo
možné če pa odu z ůzných hloubek a zpá ky na ace do dalších jam.
Kon enční způsob odhadu geo e mální ene gie uložené za opených p os o ech dolu je založen
na objemo é me odě (Raymond & The ien, 2008). Tepelná ene gie dos upná důlních odách je
zá islá na objemu uložených důlních od a na ozdílu eplo mezi s upem a ýs upem epelného
če padla. Objem důlních od uložených za opených p os o ech ložiska Rožná byl s ano en 12.106 m3
(Voku ka, 2018). Sklado ání s a ické ene gie spojené s důlní odou je edy dáno následující o nicí (6):
𝐸𝑠= 𝜂 ∙ 𝑐 ∙ 𝜌 ∙ 𝑉 ∙ (𝑇2− 𝑇1) [𝐺𝐽]
(6)
kde η … pře odní kons an a, předpoklad η = 2,7.10-4 kWh.kJ-1,
c … je mě né eplo důlní ody, předpoklad c = 4,187 kJ.kg-1.°C-1,
ρ … je hus o a důlní ody, předpoklad ρ = 1 000 kg.m-3,
V … objem důlních od za opených důlních p os o (m3),
T1 … je eplo a důlních od na ýs upu z ýměníku (°C),
T2 … je eplo a důlních od při s upu do ýměníku (°C).
Za předpokladu, že eplo a důlních od při p ůchodu ýměníkem klesne o 4 °C (Bao e al., 2019;
Banks e al., 2009), a en o eplo ní spád bude ale ud ži elný u edených eplo ách, lze ypočí a
yuži elné množs í na ú o ni 200 544 GJ geo e mální ene gie za opených důlních p os o ech ložiska
Rožná.
Na základě doposud u edených sku ečnos í je zřejmé, že eške é geologické, hyd ogeologické
a geo e mální in o mace po zují exis enci ale ud ži elného zd oje s po řebným ýkonem.
30
7 Technické řešení p ojek u
Ta o kapi ola de ailněji oz ádí s ěžejní čás p ojek u. Cha ak e izuje minulý i současný p o oz
dolu Rožná I o.z. GEAM Dolní Rožínka. Dále popisuje změnu če pacího sys ému po čás ečném
za opení dolu, ke k e ému došlo začá kem oku 2021. Součás í kapi oly je ak éž nas ínění
předpokládaného ý oje s a u dolu, k e ý umožňuje odhad ži o nos i p ojek u. Následně je popsán
současný s a ko elny Dolní Rožínce, č. echnické in as uk u y a oz odné sí ě. Ro něž jsou
kapi ole 7.3 oz edeny možnos i yuži í če paných důlních od k y ápění čás i obce. Byly edy
echnicky namodelo ány ři a ian y, skládající se z p imá ního, sekundá ního ok uhu a ok uhu CZT.
7.1 P o oz dolu
Důl Rožná I je p o ozo án na základě po olené ho nické činnos i odš ěpným zá odem GEAM
Dolní Rožínka, k e ý je součás í s á ního podniku DIAMO e S áži pod Ralskem. V současné době je
oz á áno 26. pa e do hloubky až 1 350 m. Za účelem zpřís upnění a y ěžení u ano é udy bylo od
oku 1957 yhloubeno 6,7 km p ůzkumných a ěžebních jam, y aženo 509,2 km překopů a chodeb
a 95,9 km komínů. Celko ě bylo na ložisku Rožná ylomeno íce jak 12.106 m3 ho nin. Hla ním
předmě em činnos i byla do 17. dubna 2017 hlubinná ěžba u ano é udy a její následná úp a a do
u ano ého koncen á u - diu aná u amonného (NH4)2U2O7.
Ú lumem u ano ého ho nic í 90. le ech 20. s ole í bylo pa né, že ěžba u anu bude pos upných
le ech snižo ána a následně ukončo ána. P o p odloužení činnos i dolu Rožná I byly na ho ány
a ian y yuži í důlních p os o p o mimou ano é činnos i. Zajíma é byly a ian y yuži í již
exis ujících důlních p os o , sloužící např. jako eze oá s lačeného zduchu p o y ábění elek ické
ene gie (CAES), anebo jako zásobník na zemní plyn.
Dalším ná hem, jak yuží po cho ou in as uk u u, odbo nos o ganizace a oz á ání důlních
p os o bylo ybudo a gene ickou labo a oř. Podzemní sys ém ho izon álních důlních děl, k e é byly
budo ány za účelem ýzkumu se zaměřením na p oblema iku bezpečného ukládání yhořelého
jade ného pali a, byl zbudo án na 12. pa ře jámy B1. Razicí p áce byly zahájeny oce 2013 na základě
smlou y o dílo mezi doda a elem DIAMO, s. p. a objedna elem SÚRAO na ealizaci p ojek u
„Vybudo ání Podzemního ýzkumného p aco iš ě Buko “. Po ukončení azicích a důlně-s a ebních
p ací oce 2017 ( y aženo celkem 478,5 m) bylo p aco iš ě předáno in es o o i.
Podzemní ýzkumné p aco iš ě Buko (dále PVP Buko ) je lokalizo áno na 12. pa ře jámy B1
(hloubka cca 550 m) a slouží jako gene ická labo a oř o ganizace SÚRAO p o ýzkum a hodnocení
p ocesu příp a y hlubinného úložiš ě. P aco iš ě posky uje mul idiscipliná ní da a nejen p o ýbě
konečné lokali y hlubinného úložiš ě ČR, ale aké k p okázání bezpečnos i, s ejně jako způsobu
nakládání s yhořelým jade ným pali em a adioak i ním odpadem. V oce 2019 byl ukončen p ojek
31
o ganizace SÚRAO pod 12. pa em. Z oho o dů odu bylo oce 2021 zahájeno čás ečné za ápění
důlních p os o ozsahu mezi 13. a 24. pa em.
Jakmile hladina důlních od dosáhne ú o ně 13. pa a, bude opě obno eno če pání důlních od
přes če pací sys ém. Obno ení če pacího sys ému je yžado áno z dů odu s álého yuží ání ložiska
nad 12. pa em o ganizací SÚRAO s předpokladem yuži elnos i důlních p os o do oku 2035.
Rekon igu ace Dolu Rožná I na no ý če pací sys ém
Začá kem oku 2021 došlo k zas a ení s á ajícího če pacího sys ému a bylo zahájeno čás ečné
za ápění, k e é bude ukončeno po dosažení ú o ně 13. pa a. P o y o účely dojde k ekon igu aci
če pacího sys ému dolu.
Up a ený če pací sys ém bude ealizo án yuži ím s á ajícího kaskádního če pacího sys ému
jámě R1 a B1, iz ob ázek č. 7 (Voku ka & Hummel, 2021). V ámci ekon igu ace če pacího sys ému
budou demon o ány s oje a zařízení na jamách R3 a R7S. Bude p o edena demon áž 2 ks
ho izon álních ý lačných řádů z již ods a eného če pacího sys ému mezi R7S a B1 a bude nah azen
1 ks ho izon álního ý lačného řádu DN 150 celko é délce cca 1 260 m. Následně bude p o edena
mon áž 1 ks ho izon álního ý lačného řádu no ého če pacího sys ému mezi R7S a R1 celko é délce
2 400 m.
Ob ázek č. 7: Kaskádní če pací sys ém e s a u čás ečného za opení dolu
32
No ě bude zbudo ána pono ná če pací s anice jámě R7S. Zařízení ohlubně jámy R7S bude
demon o áno. Če padla budou pomocí zd ihacího zařízení uko ena na ohlubni jámy. Jáma R7S bude
slouži k moni o o ání os oucí hladiny při za ápění spodních pa e ložiska ins alo áním sys ému
piezo ezis i ních senzo ů (Kříž e al., 2004).
V konečné ázi p oběhnou čás ečné ekons ukce hla ních če pacích s anic na jamách R1 a B1. Do
hla ních če pacích s anic bude doplněn příslušný poče če padel z demon o aných če pacích s anic jam
R3 a R7S a doplněny o au oma izační p ky. Na zá ě bude ins alo án, zp o ozněn a odzkoušen no ý
řídicí sys ém če pání důlních od.
Po ukončení čás ečného za opení bude obno eno če pání důlních od p os řednic ím no é
ekon igu ace če pacího sys ému, Na no ě zbudo anou pono nou če pací s anici jámě R7S bude
napojen ozdělo ač, kde budou důlní ody ozdělo ány na ho izon ální po ubí, k e é budou od ádě
důlní ody k jámě R1 objemu cca 26 l.s-1 a k jámě B1 objemu cca 22 l.s-1, iz abulka č. 9.
Tabulka č. 9: P ůmě né množs í če paných důlních od l.s-1 (Voku ka & Hummel, 2021)
S a če pání před
čás ečným za opením
2008-2020
Současný s a
če pání při
čás ečném za ápění
2021-2023
Předpoklad če pání po
obno ení če pání
2024-
Rozsah če pání
Jáma R7S
12
0
31
24. p. → 12. p.
Jámy R2,
R3
19
0
0
24. p. → po ch
Jáma R1
7
9
26
12. p. → po ch
Jáma B1
10
11
22
12. p. → po ch
Celý důl
48
20
48
7.2 Současný o opný sys ém Dolní Rožínce
Objek plyno é ko elny a komína je si uo aný na up a ené oplocené ploše p os o u za bý alým
zámeckým pa kem blízkos i zemědělského a eálu Dolní Rožínce. Hla ní objek y y ápěné ou o
ko elnou jsou napojeny ho ko odem z p ůchozího kolek o u p ocházejícího pod hla ní silnicí 3835
smě Bys řice nad Pe nš ejnem.
Pů odní ozsah a dimenze sous a y CZT Dolní Rožínce byl p ojek o án na zcela jinou elikos
odbě u epla, a o pods a ně ě ší. Hla ním zd ojem epla byla do dubna 2019 plyno á eplá na se řemi
ý obními jedno kami (nízko laký ko el č. 2 a 3, kogene ační jedno ka), jejichž celko ý ýkon byl 4,280
MW a elek ický ýkon 0,140 MWe. V současné době je již kogene ační jedno ka ods a ená (SATT,
2018).

33
7.2.1 Základní popis plyno é ko elny
Objek ko elny je přízemní s a ba s nosným sys émem ořeným ocelo ým ámem yzdí aným
cihlo ým zdi em. Objek je k y ý pul o ými s řechami ořenými be ono ými kaze o ými panely se
za eplením a lepenou k y inou z modi iko aných pásů. K objek u ko elny je přis a ěn p e ab iko aný,
segmen o ý komín sloužící k od odu spalin od ni řně ins alo aných plyno ých ko lů a kogene ační
jedno ky (Musil, 2020).
7.2.2 Současná yba enos
Plyno á ko elna obci Dolní Rožínka disponuje ins alo aným epelným ýkonem 4,280 MW
a elek ickým ýkonem 0,140 MWe (SATT, 2018). Plyno á ko elna disponuje yba ením ří
nízko lakých ko lů na zemní plyn, jednou kogene ační jedno kou, chemickou úp a nou ody, d ěma
lako ými s oja ými nádobami a echnologickými oz ody, iz abulka č. 10.
Tabulka č. 10: Vyba ení a s a plyno é ko elny ke dni 12. 11. 2020 (Musil, 2020)
Náze zařízení
Typ
Vý obce
Výkon/objem
Rok ý oby
S a
Nízko laký ko el č. 1
PGVE 65
ČKD Dukla, k.p.
670 kW
1990
ods a eno
Nízko laký ko el č. 2
KDVE 160
ČKD Dukla, k.p.
1 700 kW
1991
p o ozu
Hořák
PHD 32 PZ
ČKD Dukla, k.p.
3 100 kW
1991
p o ozu
Nízko laký ko el č. 3
KDVE 160
ČKD Dukla, k.p.
1 700 kW
1991
p o ozu
Hořák
PHD 32 PZ
ČKD Dukla, k.p.
3 100 kW
1991
p o ozu
Kogene ační jedno ka
Tedom MT
140 SP
Tedom, a.s., Třebíč
140 kW
1996
ods a eno
Úp a na ody
BUV 1,6
2 000 l
1991
p o ozu
Tlako á nádoba č. 1
Ø 1800/6
8 000 l
1991
p o ozu
Tlako á nádoba č. 2
Ø 1800/6
8 000 l
1991
p o ozu
Technologické oz ody, če padla a yba ení
1991-1992
p o ozu
Dne 12. lis opadu 2020 byl p o eden znalecký posudek plyno é ko elny (Musil, 2020). S a
yba ení plyno é ko elny umís ěné Dolní Rožínce celko ě ykazuje značné opo řebení p o ozem.
Nízko laký ko el č. 1 je ods a en z p o ozu jako ne unkční. Je nekomple ní s ods aněným pří odem
zemního plynu a chybí plyno ý hořák. Dále je pře ušeno edení eplé ody do oz odu.
Nízko laký ko el č. 2 je plně unkční a plném p o ozu při ý obě eplé ody. Ko el je pů odní
če ně plyno ého hořáku, k e ý šak současné době nesplňuje emisní podmínky. Nízko laký ko el č. 3
je s ejně jako ko el č. 2 plně unkční, a šak je yuží án jako záložní ko el, případně jako ko el, k e ý je
u áděn do p o ozu při z ýšené spo řebě epla a ypomáhá při ohře u eplé ody ko li č. 2. Oba y o
ko le jsou nadále p o ozo ány ežimu ýjimky z emisního limi u p o NOx, dle ýjimky ydané
K ajským úřadem K aje Vysočina č.j. KUJI 12952/2020, sp. zn. OZPZ 3/2020 Kří ze dne 6. úno a 2020.
34
Umís ěná kogene ační jedno ka na zemní plyn TEDOM MT 140 SP je současné době dlouhodobě
ods a ena z p o ozu z dů odu nu né op a y mo o u zařízení a důsledku ysokého p oběhu
p o ozních hodin je nu né p o edení gene ální op a y. Ta o jedno ka není schopna p aco a ežimu
u čení, a p o o je ods a ena z p o ozu od dubna 2019.
Chemická úp a na ody je si uo ána ěsné blízkos i ko le č. 1. Zde je up a ená oda při áděna
oz ody ody do jedno li ých ko lů p o doplňo ání sous a y. Komplex doposud u edených echnologií
doplňují d ě lako é s oja é nádoby, k e é jsou pů odní a jsou řádně připojeny na oz ody ko elně.
Jejich úkolem je elimino ání z ýšených laků sous a ě.
Technický s a opo řebeného yba ení a zařízení ko elny je úmě né s áří, době p o ozu a uži í.
Technologické yba ení ko elny je echnicky zas a alé a nesplňuje požada ek na zpřísněné emisní
limi y. Tak éž echnologické oz ody, če padla a yba ení jsou značně opo řebo ané p o ozem,
nicméně ykazují pouze lokální po ušení ěsnos i spojů sous a y.
7.2.3 Roz odná síť
Celko á délka oz odů epla Dolní Rožínce je cca 1 656 m (SATT, 2018). Roz ody epla od
objek u ko elny jsou řešeny sk ze opné médium po cho ě zaizolo aném po ubí, k e é je osazeno
na ocelo ých nosnících p ůchozím kanálu ořeném be ono ými p e ab iko anými p ky zak y ými
be ono ými deskami. Kanál je umís ěn a zasypán pod enko ním e énem. V om o kanálu jsou edeny
i o ládací p ky egulace. Na en o p ůchozí kolek o dále na azují menší nep ůchodné kanály
zajišťující oz ody k jedno li ým mís ům spo řeby epla. Ty o podzemní oz ody epla jsou budo ány
celko é délce cca 977 m. No á připojení p o áděná posledních le ech byla p o edena izolo anými
opnými po ubími uloženými olně do e énu celko é dolce cca 679 m, iz ob ázek č. 8.
Mezi konco é odbě a ele epla pa ří hla ní oby ná čás Dolní Rožínky, j. se e ní čás obce Dolní
Rožínka. Mezi odbě a ele pa ří by o é doby osobním las nic í s č. p. 68, 69, 77, 78, 79, 80, 125, 126
a obecní by o é domy s č. p. 38, 81, 116, 117, 136, na jejichž ad ese sídlí COOP Jedno a, Zd a o nické
s ředisko, ZŠ a MŠ, Kul u ní dům a Pečo a elská služba (SATT, 2020c).
35
Ob ázek č. 8: Současný s a oz odné eplo odní sí ě
36
7.3 Možnos i yuži í če paných důlních od p o ene ge ické účely
Me oda ý oby epelné ene gie z důlní ody je založena na použi í ci kulace důlní ody přes
epelné če padlo o e řeném oběhu (Cabeza e al., 2017; Hall e al., 2011; Rod íguez & Díaz, 2009).
Použi ý oběh zá isí přede ším na k ali ě důlní ody, k e á byla dekon amino ána, a udíž bude po
epelné ýměně kon olo aně ypouš ěna do odo eče.
Na základě známých s a is ických údajů o celko é spo řebě epla zákazníků Dolní Rožínce,
dosahující p ůmě u 4 350 GJ. ok-1 (SATT, 2020c), byly na ženy ři a ian y echnického modelu.
Rozložením celko é spo řeby do jedno li ých měsíců podle pomě u ycházejících ze s a is ik z le
2016-2020 je nu né u ažo a s minimálním odbě em le ních měsících a maximálním odbě em
zimních měsících, kde dochází k odbě o ým špičkám dosahující až 750 kWh (SATT, 2020a).
Technologie ý oby epla a eplé uži ko é ody je na žena e řech a ian ách:
Ve a ian ě 1 je p imá ním ok uhem důlní oda kumulo ána e enční nád ži a sekundá ním
o e řeným ok uhem následně dop a ena do ko elny k epelným če padlům, kde ode zdá s é eplo a je
dále ypouš ěna do odo eče. Teplo, y obené epelnými če padly, je posléze CZT ok uhem
dis ibuo áno k jedno li ým objek ům. V ko elně je umís ěn aké záložní zd oj epla e o mě
plyno ého ko le.
Ve a ian ě 2 je, s ejně jako předchozí a ian ě, důlní oda kumulo ána e enční nád ži
a sekundá ním o e řeným ok uhem následně dop a ena do ko elny k epelným če padlům, kde ode zdá
s é eplo a je dále ypouš ěna do odo eče. Teplo, y obené epelnými če padly, je posléze
dis ibuo áno CZT ok uhem k jedno li ým objek ům (hla ně zimní sezóně), ale aké dochází k jeho
uskladnění podzemním zásobníku epla (přede ším le ní sezóně), odkud je následně yuži o p o
posílení dodá ek epla zimě. V ko elně je s ejně jako předchozí a ian ě umís ěn záložní zd oj epla
e o mě plyno ého ko le.
Ve a ian ě 3 je p imá ním ok uhem důlní oda kumulo ána e enční nád ži a sekundá ním
ok uhem je dop a o ána přímo k indi iduálním epelným če padlům, k e á jsou ins alo ána z lášť
u každého y ápěného objek u. V ko elně jsou umís ěny pouze oběho á če padla a měření a egulace
p ů oků důlních od. Zálohy jsou yřešeny bi alen ními epelnými če padly u objek ů.
43
Z ob ázku č. 14 je zřejmé, že se e 4. měsíci dos ane spo řeba odbě a elů pod ý obní ú o eň,
a udíž eške é na íc y obené eplo se začne ukláda do podzemního zásobníku epla. Zde se bude
ukláda p a idelně období od 4. do 9. měsíce. Od 10. do 3. měsíce bude podzemní zásobník epla
slouži k doplnění dodá ek epla, k e é by jinak s anda dní ý oba nedokázala pok ý .
Jakmile se edy p o oz dos a ečně ozběhne, j. jakmile bude zásobníku uskladněno dos a ečné
množs í epla, bude možné dosáhnou p ůmě né účinnos i BTES 64,1 % a bude umožněno pok ý a
pop á ku plynule. V případě špičko ého odbě u bude podzemní zásobník epla slouži jako záloha,
z k e é bude možné eplo kdykoli odeb a dle požada ků odbě a elů. V kombinaci s podzemním
zásobníkem epla sice nebude bez ýh adně splněna podmínka dosažení 67% špičko ého ýkonu,
nicméně s ohledem na dosaženou p o ozní účinnos je en o nedos a ek zanedba elný. Zá o eň šak
musí bý s ejně jako e a ian ě 1 ins alo án ko elně záložní plyno ý ko el. Díky yuži í podzemního
zásobníku epla je možné sníži požada ek na ýkon epelných če padel, a udíž je možné yuží a
minimálních hodno ýkonu zd oje. Modelem bylo o ěřeno, že op imální p o oz je při 55% koe icien u
disponibilního ýkonu, iz abulka č. 13.
Tabulka č. 13: Souh n pa ame ů a ian y 2
Pa ame
Jedno ka
Hodno a
Výkon min.
kW
424,7
Výkon max.
kW
663,6
Disponibilní ýkon min.
kW
233,6
Disponibilní ýkon max.
kW
365,0
Koe icien disponibilního ýkonu TČ
%
55,0
COP
-
4,0
Příkon TČ
kW
120,0
Topný ýkon TČ
kW
485,0
P o ozní hodiny TČ za ok
hod
3 066
Minimální oční ý oba při 3000 hod. ok-1
kWh
1 454 910,6
Minimální oční ý oba při 3000 hod. ok-1
GJ
5 233,5
Účinnos BTES
%
64,1
P o ozní účinnos
%
83,0

44
7.3.4 Va ian a 3: Cen ální sys ém zásobo ání s indi iduálními ins alacemi epelných
če padel
Ten o sys ém zásobo ání eplem je p ezen o án ins alacemi jedno li ých epelných če padel
mís ě odbě u epla. Indi iduální ins alací epelných če padel do jedno li ých objek ů lze
nakon igu o a jejich p o oz podle eálné spo řeby, iz ob ázek č. 15. Ve s á ající ko elně budou
umís ěna oběho á če padla, echnické p os ředky měření a egulace a bude zde zázemí p o obsluhu.
u konco ých odbě a elů budou ins alo ána epelná če padla podle požada ků na y ápění objek u.
Ochlazená oda bude následně od áděna zpě do ko elny, kde bude kon olo aně ypouš ěna do mís ní
odo eče. Záložní zd oj bude ořen bi alen ní kons ukcí epelných če padel, p o účely modelu byl
přija pomě bi alence 50:50. Z dos upných s a is ických údajů o konk é ní spo řebě jedno li ých
odbě a elů z le 2016-2020 je nu né na hnou ako ou kon igu aci, aby byl celko ý opný ýkon če ně
eze y alespoň 400 kW (SATT, 2020c). Výhodou é o a ian y jsou minimální náklady na ekons ukci
s á ající ko elny, lexibilnos při změně spo řeby a možnos přímé egulace y ápění konco ými
odbě a eli.
Technický model byl pos a en na následujících pa ame ech:
 p o oz epelných če padel ideálně 3000 ± 10 % hodin,
 špičko ý ýkon 750 kW,
 op imální ýkon TČ ako ý, aby byla celko á oční p o ozní účinnos min. 90 %, a zá o eň byl
dod žen požada ek min. 50% špičko ého ýkonu a COP na ú o ni 4,
 zálohy jsou y ořeny bi alen ní kons ukcí epelných če padel,
 celko ý opný ýkon sous a y epelných če padel je menší než ýkon minimální, z čehož
yplý á, že při minimálním p ů oku důlní ody nebude eplo ní spád 4 °C, ale nižší, což není
na zá adu.
Ob ázek č. 15: Schema ické znázo nění a ian y 3 yuži í epla dekon amino aných od
45
Technický model je založen na indi iduálním řízení ýkonů samos a ných epelných če padel, což
zabezpečuje přesnější řízení jedno li ých o opných ežimů u daných objek ů. Důsledkem oho o
přís upu je celko ý nižší po řebný ýkon a ím i nižší in es iční náklady. Vzhledem k omu, že nejsou
známy po řebné špičko é ýkony p o jedno li é objek y, jsou zálohy ýkonů p o k y í špiček řešeny
u šech objek ů s ejně, a o kons ukčním řešením bi alence pomě u 50:50. To o se naopak p omí ne
nega i ně do nákladů p o ozních. Pa ame y a ian y 3 souh nně p ezen uje abulka č. 14.
Tabulka č. 14: Souh n pa ame ů a ian y 3
Pa ame
Jedno ka
Hodno a
Výkon zd oje (min.)
kW
424,7
Výkon zd oje (max.)
kW
663,6
Disponibilní ýkon (min.)
kW
191,1
Disponibilní ýkon (max.)
kW
298,6
Koe icien disponibilního ýkonu TČ
%
45,0
COP
-
4
Příkon TČ
kW
101,0
Topný ýkon TČ
kW
400,0
P o ozní hodiny TČ za ok
hod
3 215
Minimální oční ý oba při 3000 hod. ok-1
kWh
1 198 836,0
Minimální oční ý oba při 3000 hod. ok-1
GJ
4 312,4
P o ozní účinnos
%
95,0
46
8 In es iční a p o ozní náklady
In es ice po řebné k ealizaci případo é s udie jsou ořeny pouze základními položkami
následujícím ozsahu a jsou yčísleny abulka č. 15.
Tabulka č. 15: Kompa ace in es ic jedno li ých a ian ( CZK)
Položka
Va ian a 1
Va ian a 2
Va ian a 3
Množs í
Cena
celkem
Množs í
Cena
celkem
Množs í
Cena
celkem
Tepelná če padla
7,6 ks
4 173 316
6,9 ks
3 779 197
5,7 ks
3 139 808
Po ubí od zd oje do
ko elny
4 500 m
4 950 000
4 500 m
4 950 000
4 500 m
6 750 000
Po ubí od ko elny k
objek ům
1 398 m
11 184 000
1 398 m
11 184 000
1 398 m
2 097 000
Oběho á če padla od
zd oje do ko elny
2 ks
400 000
2 ks
400 000
2 ks
400 000
Oběho á če padla od
ko elny k objek ům
2 ks
400 000
2 ks
400 000
2 ks
400 000
Výměník ko elně
1 ks
250 000
1 ks
250 000
0 ks
0
S a ební úp a y ko elny
1 akce
2 000 000
1 akce
3 500 000
1 akce
1 500 000
Měření a egulace
2 sady
400 000
2 sady
400 000
2 sady
400 000
Podzemní zásobník epla
0 ks
0
1 ks
3 000 000
0 ks
0
Celkem
23 757 316
28 013 197
14 686 808
Hodno a in es ic byla s ano ena na základě expe ního odhadu, případně současné ceny na hu.
Jedno li é položky jsou oz edeny následo ně:
Tepelná če padla – P o jednoduchos ýbě u byl z olen e alon kome čního epelného če padla
o ýkonu 70 kW, k e ými byl modelo ě zajiš ěn požado aný ýkon. Řešení ychází z eálné ins alace
o opného sys ému na VŠB-TU Os a a, kde jsou y o moduly ins alo ány e ýkonu 2x 700 kW p o
y ápění d ou ýznamných objek ů uni e zi ního kampusu (Bujok e al., 2014a; Bříza e al., 2007).
Po ubí od zd oje důlní ody (dekon aminační s anice) ke ko elně ( a ian a 1 a 2) nebo přímo
k pa ám y ápěných objek ů ( a ian a 3) – Celko á délka ak o u ažo aného po ubí je 4 500 + 1 400 m.
Použi é ceno é elace byly od ozeny z ob yklých jedno ko ých cen ýs a by oho o ypu odo odní
in as uk u y České epublice. Zde není zah nu náklad na případné yřešení s ře ů zájmů či echnická
izika (např. na nákladné překoná ání pří odních překážek). Ta o položka má ysoký s upeň ola ili y,
nicméně a o nejis o a je p o šechny a ian y s ejná a na samo né ela i ní po o nání a ian nemá li .
Po ubí od ko elny k jedno li ým objek ům – Je ořeno předizolo aným po ubím u ažo aného
pouze e a ian ě 1 a 2 e s á ající ase. Cena je s ano ena na základě odbo ného odhadu mís ní i my,
p o ozující současnou ko elnu.
47
Technická úp a a ko elny, p o a ian y 1 a 2 če ně záložního zd oje – Náklady na ekons ukci
ko elny jsou o něž jako předchozím případě odbo ně odhadnu y mís ními specialis y s ím, že záložní
zd oj ( a ian a 1 a 2) je ořen s á ajícím plyno ým ko lem, k e ý by p ošel gene ální op a ou. Náklady
na gene ální op a u jsou součás í položky.
Oběho á če padla, ýměníky a měření a egulace – V kon ex u celko é in es ice oří ne ýznamné
položky, jejichž echnický ozsah a náklady na jejich pořízení jsou u šech a ian éměř s ejné.
Podzemní zásobník epla BTES – Vychází z ědecko- ýzkumné ins alace podzemního zásobníku
epla objek u společnos i G een Gas DPB, a.s. Pasko ě (Česká epublika) k e ý byl ins alo án
součinnos i s VŠB-TU Os a a (Bujok, e al., 2015; Bujok e al., 2014b). Ten o zásobník má e
s o na elných geologických a hyd ogeologických podmínkách s o na elnou uskladňo ací kapaci u
a s ejně ak i s o na elnou účinnos . Technické řešení předs a uje 16 ů do hloubky 60 m. Celko é
náklady ychází z oho o předpokladu.
Model předpokládá zd oje in es ic kombinací las ních zd ojů a bezú očných in es ičních do ací.
Roční p o ozní ýnosy byly s ano eny jako součin p odaných jedno ek (GJ) za daný ok a ceny za
jedno ku. Poče p odaných jedno ek byl modelo án každém oce s ejný, a o hodno a odpo ídá
p ůmě u sku ečně p odaných jedno ek za uplynulých 5 le . Cena za jedno ku byla p ním oce
s ano ena jako cena sku ečná ak uální, každý další ok pak byla s ohledem na očeká ané zd ažo ání
žní ceny ene gií na yšo ána o 2 %.
Co se ýče p o ozních nákladů, pak přede ším elek ické ene gie, jejíž nákup je nu ný p o pohon
komp eso ů epelných če padel, oří majo i ní a iabilní p o ozní náklad. S kalkulo aným opným
ak o em 4 je oční náklad ypoč en jako součin po řebných kWh a současné jedno ko é ceny za kWh
a i u p o epelná če padla. Do é o ka ego ie spadají i náklady na elek ickou ene gii nezby nou p o
pohon mo o ů oběho ých če padel a p ků měření a egulace sys ému. Os a ní p o ozní náklady
následně oří náklady na obsluhu a úd žbu zařízení, k e é jsou s ano eny paušální čás kou, s ejné p o
šechny a ian y. Reze a je p o a ian u 1 a 2 s ano ena jako jedno ázo á položka. Ve a ian ě 3 je
a o položka po ýšena za účelem pok y í případných ícenákladů na elek ickou ene gii při yuži í
zálohy bi alen ních epelných če padel.
48
9 Finanční model
Zp aco áním ekonomického modelu u edených a ian kap. 7.3 y s á ají d a hla ní cíle.
P ním cílem je, z ýše u edených a ian yb a , podle z oleného k i é ia, a ian u, k e á bude
ekonomicky ela i ně nej hodnější. D uhým cílem je s ano ení nej hodnější a ian u na základě
ela i ních ýpoč ů a posoudi sku ečnou ealizo a elnos .
P o po o nání jedno li ých a ian byl z olen in e al 20 le p o ozu o opného sys ému. Na
základě odhadnu é ýše in es ic p o každou a ian u a modelu ýnosů a nákladů byl každém oce
ypoč en cash low z p o ozní činnos i, ponížený o předpokládanou daň e ýši 19 % a diskon o aný
diskon ní mí ou 10 %. Hodno y diskon o aného cash low byly použi y p o s ano ení ří základních
inančních ukaza elů in es ičních p ojek ů, a o p os é ná a nos i in es ice (SPP), čis é současné
hodno y (NPV) a ni řního ýnoso ého p ocen a (IRR). Je po řeba zdů azni , že jak hodno y ýše
in es ic, ak hodno y jedno li ých p o ozních ýnosů a nákladů byly odhadnu y o ien ačně bez hlubších
analýz, ýbě o ých řízení, yhodnocení nákladů na k y í po encionálních izik či ná oků ře ích s an.
S ejně ak nebyl u ažo án li in lace. Základním k i é iem p o po o nání jedno li ých a ian je nu ná
ýše in es iční do ace, při k e é bude daná a ian a yho o a požado aným hodno ám zmíněných
ukaza elů hodnocení in es ic:
 SPP do dese i le ,
 NPV musí bý ě ší než nula (při diskon ní sazbě 10 %),
 IRR musí bý ě ší nebo o no 10 %.
Výsledky modelo ání jsou sh nu y následující abulka č. 16.
Tabulka č. 16: Výsledky modelo ání ( CZK)
Va ian a
Výše in es ic
celkem
SPP le
NPV
IRR%
Výše in es iční
do ace
1
23 757 316
10
126 672
10 %
19 500 000
2
28 013 197
10
122 184
10 %
23 000 000
3
14 686 808
10
262 360
11 %
11 850 000
Je zřejmé, že a ian a 1 dosahuje nej yšších ýkonů s nejnižší účinnos í a yžaduje nu nou ins alaci
předizolo aného po ubí od ko elny k objek ům. Z pohledu ekonomického modelu je d uhou pořadí.
Naopak a ian a 2 disponuje s nižšími ýkony s yšší účinnos í e s o nání s a ian ou 1. Úby ek
ýkonu, j. nižší in es iční náklady na epelná če padla, je echnicky řešen ýs a bou podzemního
zásobníku epla, k e ý ale yžaduje in es ice ě ší, než je úspo a plynoucí z menšího poč u epelných
če padel. Z oho o dů odu je a ian a 2 yhodnocena jako ekonomicky nejho ší. Ve a ian ě 3 není
u ažo áno předizolo ané po ubí mezi ko elnou a jedno li ými objek y, p o o je zde nu ná in es ice
ýznamně nižší. Zá o eň je kalkulo aný celko ý po řebný ýkon nejnižší a účinnos nej yšší, což
ychází z předpokladu, že řízení jedno li ých menších jedno ek bude e ek i nější. Na d uhou s anu
jsou ale nezby né yšší p o ozní náklady na elek ickou ene gii. Přes o a o a ian a je ze šech ří
a ian ekonomicky nej ýhodnější.

49
10 En i onmen ální podmínky
Hla ním en i onmen álním posouzením s udie p o edi elnos i je přede ším nakládání
s dekon amino anými odami po jejich yuži í. V současné době jsou y o ody ypouš ěny bez dalšího
yuži í z dekon aminačních s anic do odo eče Ned ědička a Buko ský po ok na základě pla ného
ozhodnu í mís ně příslušného odop á ního úřadu dle zákona č. 254/2001 Sb. ( odní zákon). V případě
předložené s udie budou dekon amino ané ody yuži y p o CZT, a po odeb ání jejich epelné ene gie,
budou s ejným způsobem ypouš ěny do nejbližší odo eče. Jelikož budou y o ody od áděny do
cen ální ko elny Dolní Rožínce, a o z obou dekon aminačních s anic, bude mís o ýpus ného p o ilu
lokalizo áno u é o ko elny, jejíž nejbližší odo ečí je odní ok Rožínka.
Sp á cem odo ečí Ned ědička a Buko ský po ok je Po odí Mo a y, s.p., kdež o odo eč Rožínku
sp a ují Lesy ČR. Na odo eči Ned ědička jsou měřeny dlouhodobé p ů oky, kdež o na Buko ském
po oce a Rožínce nikoli . Výpus ný p o il yuži ých od do odního oku Rožínka bude lokalizo án na
ře ím kilome u odo eče, iz ob ázek č. 16. Vodní ok Rožínka se následně lé á do odo eče
Ned ědička. Buko ský po om se lé á do odo eče Bob ů ka. V Tišno ě je sou ok ěch o odo ečí do
řeky S a ky. V případě ealizace p ojek u je edy nu né:
 yřeši podmínky změny ypouš ění dekon amino aných od,
 yřeši li změny do ace u edených oků,
 získa ozhodnu í mís ně příslušného odop á ního úřadu,
 získa s ano isko DIAMO s.p., o.z. GEAM Dolní Rožínka.
Ob ázek č. 16: Hyd ologická si uace s yznačením ýpus ného p o ilu ko elny (HEIS.VUV, 2021)
50
Rekons ukce s á ající ko elny a ekons ukce a ýs a ba linio ých s a eb (neizolo aného
a izolo aného po ubí) podléhá s anda dním požada kům podle zákona č. 183/2006 Sb. (s a ební
zákon). Je nu né yřeši s ře y zájmů maji elů pozemků. Na území linio ých s a eb nejsou žádná
ch áněná území, och anná pásma odních zd ojů a odá enských nád ží, aj.
51
11 P ojek o ý managemen a p o oz p ojek u
V ámci p ojek o ého managemen u je nu né:
 speci iko a ozsah p ací, k i é ia ná hu a pa ame y k ali y p ojek u,
 komple ní echnický ná h k eliminaci echnických izik, umožnění přesné k ali y a od ození
odhadů p aco ní doby,
 získa a yhodno i pe né nabídky na dodá ky elkého množs í klíčo ých položek yba ení –
ceno é nabídky p o úp a u zařízení ko elny,
 získa a yhodno i pe né nabídky na odbě epla – lze ycháze ze s a is ických zp á
z posledních ří le ,
 získa a yhodno i pe né nabídky na ýs a bu po ubní sí ě a na úp a u ko elny,
 přesně de ino a náklady na zbý ající služby oblas i inžený s í a řízení s a by,
 s ano i ha monog am šech p ací na ý oji řady e mínů dokončení ýs a by, u edení do
p o ozu a před ý obních činnos í – iz příloha č. 1: Gan ů diag am.
52
12 SWOT
Silné s ánky:
 nulo é pali o é náklady ( eplé ody jsou če pány na náklady dolu),
 podpo o aná zelená ene gie, zn. ě ší šance na do aci,
 dlouhodobě ud ži elná cena za GJ epla,
 p o ozně nená očné,
 jedinečná ealizace,
 yuži í s á ající in as uk u y.
Slabé s ánky:
 in es ičně ná očné (bez do ace neekonomické),
 s ře y zájmů při ýs a bě,
 nu nos ý obní zálohy (bi alence).
Příleži os i:
 na ýšení poč u odbě ných mís (pak by byla ealizace možná i bez do ace),
 model do budoucna p o podobné ealizace (pilo ní p ojek ),
 použi í o o ol aiky p o nezá islos na elek ické sí i a ceno ých ýky ech (os o ní p o oz).
H ozby:
 ukončení dodá ek eplé ody, j. důl přes ane če pa ,
 eno mní ná ůs ceny elek ické ene gie,
 zá islos na elek ických sí ích (možné ýpadky p oudu).
59
15 Přílohy
Příloha č. 1: Gan ů diag am

Příloha č. 1: Gan ů diag am