Pa ikule P ažském mlu eném ko pusu
Ana Adamo ičo á
ABSTRACT:
Pa icles in P ague Spoken Co pus. The a icle deals wi h pa icles, usually conside ed o be a e-
sidual pa o speech, and s i es o come o some gene al conclusions on occu ence and equency
o pa icles as well as hei unc ion in common spoken language. The basic sou ce is he e e ence
P ague Spoken Co pus (PSC) which is apa o he Czech Na ional Co pus. The ac ha pa icles a e
a e e bs and p onouns he hi d mos equen wo d in spoken Czech appea s o he i s ime
in he F equency Dic iona y o Spoken Czech based on he PSC. This inding demands new asks on
linguis s, especially mo e de ailed desc ip ion o his so equen ly used pa o speech, which hasn’
been so a ho oughly analyzed on he basis o ue au hen ic da a. PSC p o ides he unique possi-
bili y o desc ibe unc ions and he meaning o pa icles in he di ec au hen ic con ex and usage,
whe e hey na u ally appea . La ge con ex ual scope is he decisi e c i e ion o hei iden i ica ion.
Desc ip ion o pa icles equi es ap ac ical app oach and by analyzing hei eal occu ence and
co-occu ence one can p o e, deny o change all heo e ical p emises. Wha we ha en’ ound in he
co pus is also aposi i e knowledge— he p o e ha in he co pus wi h asize o almos h ee qua e
million okens apa icula wo d didn’ appea . The a icle p esen s all ypes o pa icles which ap-
pea in he co pus and p o ides bo h i s quan i a i e analyses dealing wi h o iginal pa icles as well
as wi h hose homonymous wi h o he pa s o speech. I also deals wi h he exis ing p ocessing o
pa icles in a ious linguis ic manuals.
KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS:
čás ice, ek ence slo , homonymní slo a, ko puso á ling is ika, k an i a i ní analýza, mlu ený ja-
zyk, pa ikule, slo ní d uhy
co pus linguis ics, equency o wo ds, homonymous wo ds, pa icles, pa s o speech, quan i a i e
analysis, spoken language
0 ÚVOD
Článek pojedná á opa ikulích, adičně zby ko ém slo ním d uhu, apokouší se do-
b a něk e ých obecnějších zá ě ů ojejich ýsky u a ek enci běžně mlu eném
jazyce. Vp ní čás i článku se s učně poohlédneme za zp aco áním pa ikulí ně-
k e ých yb aných pří učkách. Vdalší čás i předs a íme P ažský mlu ený ko pus
(PMK) akonečně  ře í čás i se zaměříme na popis d uhů pa ikulí ysky ujících se
PMK.
1 SLOVNÍ DRUH PARTIKULE
Opa ikulích jako oslo ním d uhu se začalo u ažo a pomě ně pozdě: např.p ní
řecké g ama iky, k e é pře zali s aří Římané, u áděly jen osm slo ních d uhů, mezi
OPEN
ACCESS
ANA ADAMOVIčOVá 89
nimiž se pa ikule ješ ě ne ysky o aly.1 Ve 4. s ole í byl člen, pů odní slo ní d uh y-
sky ující se s a ořeckých g ama ikách, nah azen in e jekcemi. P ní zmínka opa -
ikulích se obje uje Číně, a o dos pozdě, až e 14. s ole í. Nicméně p á ě čínský spis
opa ikulích se po ažuje za p ní, alespoň čás ečný pokus osepsání p ní čínské
g ama iky— do é doby se čínš í jazyko ědci ěno ali hla ně z uko é s ánce jazyka,
popisu ónů ain onace. Musíme šak mí na zře eli, že pa ikule čínš ině nebo ja-
ponš ině nelze s o ná a spoje ím pa ikulí, k e é je ozšířeno E opě. Do e opské
ling is iky se ú ahy opa ikulích dos á ají až začá kem 20. s ole í, a o spíše ok a-
jo ě. Vě šinou se za ně označuje jen několik málo slo ních a ů, sjejichž popisem či
zařazením do jazyko ého sys ému si jazyko ědci ne ěděli ady.
1.1 NĚKOLIK POZNáMEK KSOUčASNÉMU STAVU BáDáNí
Během posledních č yřice i le přís up kpa ikulím, slo nímu d uhu pos iženému syn-
d omem „odpadko ého koše“ (Če mák, 2008, s.63), bezespo u zaznamenal pozo u-
hodný ý oj, k e ý šak za ím ješ ě nebyl zcela sys ema icky zp aco án. P ůlom na-
hlížení na pa ikule přináší až o ien ace ling is iky kp agma ice aběžně mlu enému
jazyku. Genezi oho o přís upu ke zkoumání jazyko ých da ajejich unkcí e ě ě lze
pa ně hleda již pomě ně dá né minulos i, asice časo ém ho izon u zh uba p ní
polo iny azačá ku d uhé polo iny 20. s ole í. V ěch o sou islos ech je jis ě řeba zmí-
ni de Saussu a aWi gens eina— zpomeňme jejich známé ý oky „ mlu ě se na-
lézá zá odek šech změn“, k e é se pos upně dos á ají „do obecného úzu“ (de Saussu e,
1996, s.125), a„ ýznam slo je jejich uži í“ (Wi gens ein, 1993, s.34–43)— anebo Aus-
ina aSea la sjejich eo ií mlu ních ak ů zasazených do kon ex u p omlu y. Při po-
s upném odklonu ling is iky od g ama iky (mo ologie či syn axe) az ýšené o ien aci
na séman iku, p agma iku a ex o ou ling is iku se začalo u ažo a o komunikačních
unkcích jazyka, na jejichž ealizaci se e elké míře podílejí éž pa ikule.
Začá kem sedmdesá ých le minulého s ole í si e s ě le no ých eo ií ičeš í lin-
g is é u ědomili, že modální ad e bia mají e ě ě přede ším unkci pos ojo ou,
a ak se znich s aly modální pa ikule (Baue — G epl, 1972). Vosmdesá ých le ech
ychází 2. díl z .akademické Mlu nice češ iny (MČ2), němž se řady pa ikulí ozší-
řily odalší desí ky příkladů (Uličný, 1986). G epl (2011) de adesá ých le ech ydá á
sé ii přednášek Co děláme, když mlu íme, nichž aké pojedná á omlu ních ak ech
apa ikulích. Vpolo ině de adesá ých le azačá kem no ého isícile í ycházejí další
p áce— Pří uční mlu nice češ iny (PMČ), pa ikulím se zde ěnuje Nekula, aEncyk-
lopedický slo ník češ iny (ESČ), kde hesla opa ikulích zp aco á ají G epl aNekula.
Tak o mohu ný ý oj se koncem sedmdesá ých le do jis é mí y od azil i lexikog a-
ické o ině: SSČ (1978) se řada ad e bií přehodnocuje na pa ikule.
Pa ikule jsou šak  ůzných pří učkách de ino ány čas o nejedno ně aněkdy
inahodile. ESČ (2002, s.62) o přímo připouš í, když je označuje za „jeden ze slo -
1 Ačkoli se ne ysky o aly g ama ikách, dnes už máme důkazy, že se onich ědělo,
s o .např.Wik iona y, seznam Ancien G eek Pa icles, němž se u ádí, že je jich ales-
poň20, apě is azko ý sbo ník Pa icles in Ancien G eek Discou se (Boni azi— D um-
men— de K eij, 2016).
OPEN
ACCESS
90 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
ních d uhů, k e ý je ymezo án elmi ůzně“. PMČ (1995, s.358) u ádí, že čás ice
jsou „slo a se synséman ickým ýznamem nezah nující předložky aspojky“. Ta o
poslední de inice jednak obsahuje jis ý p o imlu , asice „synséman ický ýznam“,
jednak yzní á ak, že se, na ozdíl od předložek aspojek, ok e ých nejspíš íme,
jaký mají ýznam a unkci, opa ikulích o éž říci nedá. Dalším p oblémem při u -
čo ání pa ikulí je splý a á, nejasná h anice mezi pa ikulemi adalším „zby ko ým“
slo ním d uhem, in e jekcemi, na což e ně e s é s udii upozo nil M.Vond áček
(1998). K omě nejedno ného přís upu je mnohem ážnějším p oblémem sku ečnos ,
že příklady u áděné p o ilus aci jedno li ých ezí ycházejí z eo ie, k e á šak ne-
byla empi icky o ěřena úzu, o šem aké sku ečnos , že se kp agma ice přis upuje
z ůzných ýchodisek.
Zlom, k e ý do ling is iky neslo ko puso é zp aco ání jazyko ých da , je ak
ob o ský, že p á em lze mlu i omezníku ozdělujícím ling is ická bádání na é u
před znikem ko puso é ling is iky ana é u zahájenou po jejím zniku. Ko puso ý
ma e iál je aké nepřebe ným zd ojem da posky ujícím cenné in o mace p á ě při
s udiu pa ikulí.
1.2 VYMEZENí PA TIKULí
Klíčem klepší či přehlednější s uk u aci pa ikulí je hledisko, němž se p o-
líná unkčně- o mální přís up: unkce p omlu ě je p ezen o ána jis ou o mou.
Máme-li už zjiš ěnou o mu a yjdeme-li zní, dos aneme se zno u k unkci ozřej-
mené ozpůsob uži í, kon ex , ýznam, alenci azačlenění do ex u/p omlu y. Tam
se ukáže ionen séman ický posun, ke k e ému dochází při slo něd uho é anspo-
zici, k e á znik pa ikulí čas o p o ází. Jde přede ším od a p ocesy: p ocesy lexi-
kalizace g ama ických slo (co když, jen aby, ješ ě že, už aby apod.) ap ocesy delexi-
kalizace (p agma izace) au oséman ik (čis ě, p os ě, klidně, pomalu, ozhodně apod.).
Pa ikule jsou jis ými p agma ickými komen áři, e e ujícími o málně iséman icky
k ozličným aspek ům p omlu y/ ex u, kpos ojům mlu čího, čas o šak ikši ší mi-
mojazyko é si uaci (Če mák, 2008, s.66). Obecně za o by se dalo říc , že je pa ikule
speci ickým „kořením“ jazyka amá, na ozdíl od ad e bia, přede ším komunikační
ýznam, k e ý se ealizuje kon ex u. Zá o eň je řeba zdů azni , že se pa ikule, na
ozdíl od in e jekce, nikdy ne ysky uje samos a ně, nýb ž kombinaci sdalším slo-
em (adlexémo é pa ikule) či ě ou (adp opoziční pa ikule) apři om může s á na
ůzných mís ech p omlu ě.
2 PRAŽSKÝ MLUVENÝ KORPUS
P ažský mlu ený ko pus (PMK), k e ý začal znika koncem 80. le minulého s ole í,
je p ním ko pusem mlu ené češ iny zachycujícím au en ický aspon ánní mlu ený
jazyk. Budo ání PMK začalo na popud F.Če máka, k e ý již delší dobu pociťo al po-
řebu sys ema icky, důsledně a axa i ně popsa mlu ený jazyk jakož o „p imá ní
zd oj komunikace azd oj jazyko ých změn zakládajících jeho ý oj“ (Adamo i-
čo á— Če mák— Pešička, 2008, s.7).
OPEN
ACCESS
ANA ADAMOVIčOVá 91
2.1 P VNí FáZE P OJEKTU
Na začá ku p ojek u bylo pořízeno 304 nah á ek2 obsahujících přes 15 015 p omlu ,
čímž zniklo 7600 minu nah aných monologů adialogů, j.316 hodin mlu eného
p oje u. Při nah á kách byly pořízeny jak o mální ozho o y čili řízené podle pře-
dem přip a eného scénáře (193 nah á ek), ak ozho o y ne o mální čili neřízené,
spon ánní (103 nah á ek). Fo mální nah á ky neboli monology ycházely zdo az-
níku zaměřeného na zachycení názo ů esponden ů na o ázky ýkající se běžného
ži o a: škola, zdělá ání, p áce, pos a ení žen na p aco iš i, manžels í, odina, ý-
cho a dě í, mezilidské z ahy, ži o e měs ě s. ži o na enko ě, šťas ný aúspěšný
ži o apod., d uhé lně nah á ání po změně poli ického klima u  . 1989 přibyly
o ázky opodnikání aces o ním uchu. Ne o mální nah á ky neboli dialogy jsou ol-
ným ozho o em d ou esponden ů, k eří se dobře znají, na jakékoli éma. Jde edy
op o o ypickou mlu ní si uaci— ne o mální, nepřip a enou adialogickou.
Responden ům ( úh nu jich bylo 504: 287 žen a217 mužů) byla za učena anony-
mi a anebyl jim předem sdělen účel ( j. yze jazyko ý ýzkum), za jakým se nah á ky
pořizují. Mnozí se ak domní ali, že jde ojakési sociologické či socioling is ické
še ření zaměřené na názo do azo aných na běžná éma a zosobního, p aco ního
aspolečenského ži o a. Přes ože se ě šina mlu čích dokázala u olni a ozpo ída ,
pří omnos nah á acího zařízení p o něk e é z esponden ů byla nicméně s esují-
cím ak o em, mnohem čas ěji šak začá cích na áčení, kdy oli h ála i šeobecně
panující nedů ě a (před okem 1989), což se nejednou od azilo  om, že esponden i
mlu ili íce spiso ně as ojeně, íce se hlídali, uněk e ých byl dokonce pa ný
is ach mlu i o e řeně. Vd uhé lně nah á ání polo ině de adesá ých le se y o
oba y esponden ů celkem ozplynuly, a ak nah á ky působí poněkud při ozeněji.
P o úplnos je ješ ě po řeba doda , že se při kombinaci dalších socioling is ických pa-
ame ů, jako jsou ěk a zdělání esponden ů, če ně ypu p omlu y, dbalo ojejich
maximální y áženos .
2.2 D UHá FáZE P OJEKTU
Ve d uhé ázi p ojek u byly šechny pořízené nah á ky přepsány do počí ače maxi-
málně ě ně, což bylo časo ě elmi ná očné. Při přepisu se hla ně dbalo na o, pře-
nés do psané podoby každý z uk, če ně hezi ačních, ůzné odchylky e ýslo nos i,
delší či k a ší odmlky mlu čího, zánik k an i y apod. Rozhodující slo o šak měl pře-
piso ač, a ak o, zda polodélku zachy il jako délku, či nikoli, záleželo pouze na jeho
posouzení. Asimilace souhlásek se šak nezaznamená ala (mělo se zapiso a ýlučně
např. adši; ko pusu se šak ojediněle ysky ují i a y ači). Počí ačo ý přepis má
edy spíše onologicko-mo ologický cha ak e , aje udíž snadno či elný ip o méně
zas ěceného uži a ele. Hla ním dů odem ak o z olené přepiso ací s a egie bylo
ýhledo é zařazení PMK do da abáze Českého ná odního ko pusu (ok e ém se  é
2 Pů odně bylo nah á ek mnohem íce, a šak řada znich musela bý zdalší áze zp aco á-
ání ma e iálu yřazena p o špa nou k ali u z uku způsobenou nedokonalým nah á a-
cím zařízením.
OPEN
ACCESS
92 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
době ep e u ažo alo). Přepis je ak o kompa ibilní spsanými ko pusy, na d uhou
s anu šak obsahuje méně in o mací sup asegmen álního cha ak e u, než je p o ně-
k e é, přede ším no ější mlu ené ko pusy běžné. Tak o las ně znikl P ažský mlu-
ený ko pus, k e ý můžeme označi za e e enční, j.s álý, uza řený aneměnící se
(de ailněji iz FSMČ, 2007, s.11–35).
2.3 TřETí FáZE P OJEKTU
Ve ře í ázi p ojek u se přis oupilo kano aci ak o získaného ma e iálu na základě
kódo níku, k e ý p o y o účely ses a il F.Če mák. Šlo o uční označení každého
slo a až jedenác imís nými kódy posky ujícími přede ším úplnou mo ologickou in-
o maci, če ně ši oce poja é alence a unkce, čás ečně aké syn ak ickou in o maci3
aúdaj os ylo é cha ak e is ice p omlu y. Celý ma e iál obsahuje íce než 7 milionů
indexů.
P ažský mlu ený ko pus je edy p ní český ko pus, k e ý nabízí plné, sys ema-
ické apečli ě o ěřo ané ago ání šech s ých o em. P o časo ou ná očnos celé
p áce byla čás ko pusu okódo ána jen eduko aně, j.označena jen ří- až č yřmís -
nými kódy. Vedle dese i slo ních d uhů byly aké označeny ablíže zařazeny ici á-
o é ý azy jednoslo né i íceslo né (CV), neslo ní zk a ky (ZKRAT), p op ia (PROP)
a azémy (IF). Byly aké pop é označeny šechny íceslo né analy ické g ama ické
o my (abych šel, kdyby p šelo a d.), jakož idalší íceslo né ý azy če ně pa ikulí
(PAR), íceslo ných spojek (CONJ) a azémů. Iden i ikace aoznačení azémů ychá-
zejí ze zp aco ání azeologie e Slo níku české azeologie aidioma iky.
Velmi p acná uční ano ace op o i mnohem běžnějšímu au oma ickému ago ání
má bezespo u ýhody p á ě případě zkoumání pa ikulí: zhledem k ysokému
p ocen u homonymních a ů řady pa ikulí sdalšími slo ními d uhy je jejich au o-
ma ická iden i ikace jinde dos i nepřesná. Au oři modi iko aného analyzá o u Ajka
p o ano aci mlu ených ko pusů (Hla áčko á— Osolsobě, 2008, s.111) u ádějí, že
např.kslo nímu a u ak analyzá o přiřadí až č yři možné in e p e ace— ad e -
bium, spojka, ci oslo ce nebo čás ice— [ ag="k6"] [ ag="k8"][ ag="k9"][ ag="k0"],
což bez časo ě ná očné kon ex o é amanuální analýzy nelze úspěšně disambiguo a ,
j.zjednoznačni . O ázkou zůs á á, zda ůbec, anebo do jaké mí y, lze p o éno ací
ko pus jednoznačně pos ihnou šechny kon ex o é ýsky y řady pa ikulí, což by
3 Ksyn ak ické in o maci nu no podo knou , že ačkoli se sjejí analýzou při ses a o ání kó-
do níku pů odně počí alo, p axi se od oho z ě ší čás i upus ilo, neboť se ozdíly syn-
axi mlu eného apsaného jazyka ukázaly bý ak elké, že se syn ax psaného jazyka, ob-
z lášť na ú o ni ě něčlenské ka ego izace, p o analýzu jazyka mlu eného s ala jen s ěží
použi elnou. Vznikaly mj. ůzné p oblémy sou isející nejen soznačením h anice ě y
sou islém p oudu yp á ění, ale aké sjejím ni řním členěním aodlišnou ě nou pe -
spek i ou mající čas o elip ický áz. Není o nic přek api ého: každý ko pus, obz lášť šak
mlu ený, je zásadě pes řejší aboha ší než sebelépe na žený sys ém značek. P o o aké
uřady ka ego ií přibyly značky— jiné, příp. jiné/nejasné, nebo nelze u či , k e é byly po-
mě ně čas o obsazo ány, ačkoli se ješ ě, pokud je nám známo, nikdo popisu ěch o p oblé-
mo ých ka ego ií ne ěno al.
OPEN
ACCESS

ANA ADAMOVIčOVá 93
mohlo značně z ýši úspěšnos au oma ické disambiguace. Při další analýze ma e i-
álu bychom se šak měli dob a něk e ých konk é ních ná hů na zlepšení au oma-
ického ozpoznání pa ikulí.
PMK se s al podkladem p o y oření F ek enčního slo níku mlu ené češ iny
(FSMČ), ydaného naklada els ím Ka olinum  oce 2007. Slo ník obsahuje 780 322
pozic če ně in e punkcí, po jejichž odeč ení máme přesně 644 909, espek i e 548
091 slo (p ní číslo udá á poče šech a ů če ně a ů ázaných e íceslo ných
spojeních; komponen y ázané na ýsky e íceslo ných jedno kách mají 96 818 ý-
sky ů). VPMK najdeme 46 798 ůzných slo , j.lemma , espek i e 30 570 slo (opě
po odeč ení ázaných slo ).
Cílem p ojek u PMK–FSMČ bylo ůbec pop é sou isle a yče pá ajícím způso-
bem zmapo a au en ickou mlu enou češ inu anezk esleně předs a i její jád o—
obecnou češ inu. Ko pus má přídomek „p ažský“, p o ože se ycházelo zpředs a y,
že P aha, zhledem ke s ému cen álnímu pos a ení, s ým způsobem ep ezen uje
běžnou českou mlu u Čechách azčás i ina Mo a ě, mj. i zhledem kmnožs í pů-
odem mimop ažských P ažanů. PMK díky é o s a egii— sys ema ickému pok y í
jazyko é oblas i obohacenému oin enzi ní ano aci— ský á zcela ojedinělý ob az
české mlu ené si uace zkonce 20. s ole í, přičemž od áží jak jazyk předchozího spo-
lečenského uspořádání, ak začá ek no ého. Přes ože lze namí a , že je daný ozsah
pok y í omezený, slo ník předs a uje cennou ma e iálo ou bázi p o s udium běžně
mlu ené češ iny.
Pokud jde olexikon, je zde ale nu no poznamena , že če nos ýsky ů něk e ých
slo , obz lášť subs an i aněk e ých ází, může bý poněkud zk eslena, neboť e-
sponden i au oma icky opako ali slo a obsažená o ázkách do azníku ana íc se y-
jadřo ali kpředem u čeným éma ům. Týká se o hla ně slo aob a ů jako škola, uči-
elka, odiče, dě i, es a , zí pásek, pos a ení žen na p aco iš i, zaměs nání, doplňo a si
k ali ikaci, ži o e měs ě s. ži o na enko ě, idě si do alíře, šťas ný aúspěšný ži o a p.
Výsky pa ikulí, na ozdíl od zmíněných au oséman ik aněk e ých azémů,
není šak o li něn žádnými nějšími ak o y, ajejich ek enci lze udíž po ažo a
za plně ypo ídající anosnou. FSMČ pop é u eřejnil údaj, že jsou pa ikule ře ím
nej ek en o anějším slo ním d uhem mlu ené češ ině, jinými slo y— p ůmě u
každým osmým slo em p omlu ě bude pa ikule.
3 PARTIKULE VPRAŽSKÉM MLUVENÉM KORPUSU
Podí ejme se nyní blíže na posledně zmíněný údaj o ek enci pa ikulí, o šem aké
dalších slo ních d uhů běžně mlu eném p oje u, k e ý znázo ňuje g a 1.
F ek enční pořadí slo ních d uhů psaném ko pusu je pochopi elně značně jiné.
U eďme p o s o nání, že dis ibuce slo ních d uhů žán o ě y áženém s omilio-
no ém ko pusu SYN2000, němž pře ažují ex y zle 1990–1999, edy zpodobného
období jako nah á ky ořící PMK, ypadá ak o: 1. subs an i a ( oří zh uba ře inu
elikos i ko pusu), 2. slo esa (jejich ýsky je šak na p ní pohled přek api ě opo-
lo inu nižší), 3. adjek i a (12,5 mil.), 4. předložky, 5. zájmena, 6. spojky, 7. ad e bia,
8.číslo ky, 9. pa ikule ana posledním, 10. mís ě ci oslo ce. Je zajíma é, že s ejné
OPEN
ACCESS
94 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
ek enční pořadí, pokud jde op ní ři nej ek en o anější slo ní d uhy (S, VaADJ),
u ádí ip ní česká publikace ěno aná ek enci slo (Jelínek— Bečka— Těši elo á,
1961). Jejich ko pus oří 1 623 527 slo , je pře ážně ses a en zbele ie, li e a u y p o
dě i amládež ad ama (cca 57 % hesel), odbo né a ědecké li e a u y (cca 25 % he-
sel) a poslední necelé č ině se pře ážně ysky uje žu nalis ika, ok ajo ě poezie
amlu ený p oje (nu no podo knou , že ě šinou šlo op oje y čelných komunis-
ických předs a i elů é doby). P o nás je obz lášť cenný pozna ek, že se  oce 1961
pa ikule jako slo ní d uh ůbec neu ažo ala.
Vpo o nání smlu eným ko pusem psaném ko pusu nej ý aznější p opad za-
znamenaly p á ě pa ikule (z3. na 9. mís o), o šem aké zájmena (z2. na 5. mís o),
přičemž jsou slo esa p ocen uálně mnohem méně zas oupena psaném než mlu-
eném ko pusu, na ozdíl od subs an i , k e á jsou ý azně íc zas oupena ko -
pusu psaném. Ty o ýsledky nejsou šak nik e ak přek api é. Pa ikule (jak už jsme
na o upozo nili) jsou při au oma ické ano aci ěžko ozpozna elné ( au oma icky
ago aném ko pusu je ozlišení pa ikulí značně p oblema ické zhledem k ysoké
míře homonymie, k e ou pa ikule ykazují sdalšími slo ními d uhy: řada pa ikulí
 ako ém, přede ším psaném ko pusu zůs á á p o o sk y a zejména za ad e bii,
spojkami, a y slo es, ci oslo ci apod.), deik ika se mlu ených p oje ech ysky ují
mnohem íce. Pokud jde onízký p ocen ní podíl slo es op o i subs an i ům, zde se
nabízí ys ě lení, že psaném p oje u íhnoucím ke kondenzaci mají nominální kon-
s ukce jednoznačnou pře ahu. S ím přímo sou isí i ysoká zas oupenos předložek
G a 1:F ek ence slo ních d uhů, IF, p op ií, ci á o ých ý azů azk a ek PMK.
OPEN
ACCESS
ANA ADAMOVIčOVá 95
psaném ko pusu ( mlu eném ko pusu je najdeme na 7. mís ě, psaném na 4.).
Na elkém zas oupení předložek psaném ko pusu se podílejí přede ším íceslo né
předložky ysky ující se hojně p á ě nominálních kons ukcích, k e é nejsou cha-
ak e is ické p o mlu ený p oje .
Přek api ě ysoko se šak po o nání smlu eným ko pusem umís ila adjek i a
( mlu eném ko pusu jsou na 8. mís ě, psaném na 3.). Vsou islos i s ím o zjiš ěním
se nu ně nabízí možné ys ě lení: psaném jazyce se čas o při popisu uchylujeme
kme a o ickému yjadřo ání, p o něž jsou p á ě cha ak e is ické synonymické řady
adjek i . Při edakční p áci ex dále říbíme, obohacujeme ho odalší řady synonym.
Při mlu eném p oje u na o není čas. S ačí se podí a na nej ek en o anější adjek-
i a psaném amlu eném ko pusu. Vp ní s o ce nej ek en o anějších au osé-
man ik se mlu eném ko pusu ysky lo pouze 8 adjek i : dob ej (36), jinej (37), elkej
(41), mladej (57), malej (74), celej (78), s ejnej (96), špa nej (100). M.Kopři o á (2006, s.17)
e s é p áci u ádí seznam 100 nej ek en o anějších adjek i ních lemma ko pusu
SYN2000. S ejné, anebo podobné ek enční pořadí se ysky lo pouze uslo , k e á
můžeme označi za jakési neu ální kons an y popiso ání k ali y, případně elací.
Pa ikule jsou op o i adjek i ům uni e zálnějšími komen á o y p omlu y, jejichž ý-
znam se konk e izuje až kon ex u— pods a né je, že se na ozdíl od adjek i čas o
z ahují kcelé p omlu ě ajsou jednoznačnější zhlediska pos ojů mlu čího.
Podí áme-li se o šem na zas oupení slo ních d uhů PMK zhlediska poč u le-
mma e FSMČ znázo něného g a u 2, si uace se je í značně jinak.
Zde dle očeká ání u chu abulky najdeme slo esa, subs an i a, po nich azémy,
adjek i a, p op ia aad e bia. U ěch o slo ních d uhů se ysky lo nej íce ůzných
slo , espek i e jejich epe oá je nejpes řejší. Poče ůzných lemma upa ikulí
je 400, a ak o se pa ikule umís ily dolní čás i abulky mezi číslo kami (NUM)
aci oslo ci (INT), předčí šak zájmena (PRON; 249 lemma ) nebo předložky (PREP;
199lemma ) ahodně zaos á ají za ad e bii, unichž najdeme až 1324 ůzných lemma .
Těch o 400 ůzných lemma pa ikulí předs a uje jen 1,32 % slo níku. Ta o slo a šak,
jak už íme, ykazují ak ysokou ek enci, že pa ikule jsou celko ě ře ím nej-
ek en o anějším slo ním d uhem mlu eném jazyce, espek i e každým 8. slo em
p omlu ě (13,51 % slo níku).
Po o náme-li pa ikule zobou zmíněných hledisek— ek ence a ů a ek-
ence lemma — například sčíslo kami, zjis íme, že 480 lemma číslo ek předs a-
G a 2:F ek ence lemma PMK.
OPEN
ACCESS
96 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
uje 1,57 % slo níku, zhlediska ek ence jejich ýsky u je šak zas oupení číslo ek
podobné (1,42 %), ajde edy na ozdíl od pa ikulí oslo ní d uh spomě ně dos i níz-
kou ek encí. Po o nejme ješ ě z oho o hlediska ad e bia apa ikule: 1324 šech
lemma ad e bií oří 4,33 % slo níku (je jich edy 3× íce než pa ikulí), ek ence
jejich a ů je pak 8,47 % ( íce než o ře inu nižší než upa ikulí).
U eďme nyní ješ ě p ních 20 nej ek en o anějších slo / s ylo ých lemma do-
ložených PMK.
1. en 40 271 11. ak 6 224
2. bej 20 255 12. ale 6 022
3. a 19 590 13. am 5 704
4. že 13 542 14. eda 4 276
5. já 8 743 15. p os ě 3 924
6. mí 7 871 16. mysle si 3 263
7. no 7 785 17. nebo 3 262
8. 7 716 18. řeba 3 186
9. na 7 067 19. s 3 151
10. jako 6717 20. p o ože 3 086
Tabulka 1:20 nej ek en o anějších slo PMK.
Zau oséman ik na seznamu najdeme pouze ři e ba (bej , mí amysle si) ajedno
ad e bium ( am). Zjednoznačných synséman ik se zde nej íce ysky ují pa ikule,
asice č yři (no, eda, řeba4 ap os ě), dále ři p epozice ( , na as), d ě zájmena ( en ajá)
ad ě spojky (nebo ap o ože). Na ek enci šech dalších pě i slo (a, že, jako, ak, ale)
se šak  ůzné, někdy i e ě ší míře (např.ujako), podílejí éž pa ikule.
Je řeba si u ědomi , že a o čísla jsou e sku ečnos i ješ ě yšší, neboť se do nich
p omí ají jen poč y šech a ů ěch o slo izolo aně čili slo níko é lemma, ne šak
další kombinace lemma . A ak např.slo eso bej nezah nuje celou řadu p opozičních
azémů ypu o je bez adný, o je blbos , o je dob ý aspous y dalších, do ek ence
spojky apa ikule ase éž nep omí ají p opoziční azémy ados , aho o o, aje o, a ak
dále, ašmy ec a p. či íceslo né spojky ap o o, apři om, a ak, do ek ence spojky
apa ikule že nejsou zah nu y ý azy že jo, že ano, že ne, do poč u ýsky ů zájmena já
se nep omí ají p opoziční azémy já ne/ ím, (co šechno) a p., pa ikule ain e jekce
no nezah nuje p opoziční íceslo né pa ikule či azémy no ak, no jo, no idíš, no
nazda apod., slo eso mí je éž základním komponen em spous y azémů, např.mí
ambice, mí co děla , mí chuť, mí logiku, mí ád a d., p epozice je součás í řady a-
zémů či íceslo ných p epozic, např. každým případě, pods a ě, pohodě, p ůmě u,
 omhle smě u, zásadě, žádným případě či důsledku, po o nání s, p ůběhu, pří-
padě, s ejně jako p epozice ain e jekce na, např.na co, na d uhou s anu, na d uhý
s aně, na p ní pohled, na ú o ni či na konci, na počá ku, na základě, pa ikule aspojka
jako je éž součás í íceslo ných spojek jako dyby, jako když či azému jako ako ej,
4 Vý az řeba byl jen 58× ano o án jako ad e bium.
OPEN
ACCESS
ANA ADAMOVIčOVá 103
3.3.1 LEMMATIZAcE SLOVNícH TVA Ů
Při značko ání ko pusu ano á oři použí ali značko ací p og am EDITIN (Sa ický,
1994), k e ý při lemma izaci ko pusu nabízel ři k oky: 1. up a ený ex o ý a
umožňo al op a i případné e iden ní překlepy, 2. za és s ylo é lemma, což je pak
pře edení a u na základní, s anda dizo anou no mu (in ini i uslo esa, 1. pád
ujmen, pozi i uadjek i aad e bií, ne okalizo aný a upředložek), a3. doda p o
s o nání spiso né lemma, k e é ep ezen uje základní a e spiso né podobě, což je
důleži é z láš ě jako společný jmeno a el umožňující souh nné s a is iky šech s ylů
doh omady. Vpřípadě pa ikulí se spiso ná podoba u áděla jen uněk e ých a ian
(např.obz lášť, edy, eď apod.). Něk e é a y jako například u spiso nou podobu
nemají (spiso ná synonyma se zásadně nepouží ala), a ak se jako spiso né lemma
u ádí en o a .
1. up a ený ex o ý a přede šim u edy ea řikali bysme abysme
2. s ylo é lemma přede šim u edy eda řika abysme
3. spiso né lemma přede ším u edy edy říka abychom
Tabulka 6:Příklady lemma izace a ů.
Slo níko é lemma předs a uje pak souh n íce ek en o aných a ů lemma . Na-
příklad a bez k an i y přede šim se ysky uje s ejně čas o jako přede ším, a šak po
zohlednění 6. pozice kódo níku— s ylo á cha ak e is ika slo a ( iz níže), k e á se
poslední ázi u čo ání ýsledné podoby lemma u s ala ozhodujícím řídicím k i é-
iem od ážejícím celko ý s yl p omlu y, se a ian a bez k an i y s ala slo níko ým
lemma em. Uřady dalších a ů byla si uace mnohem jednodušší: eda se ysky uje
10× čas ěji než edy, p ej 26× čas ěji než p ý, a ak se jako slo níko é lemma— s an-
da dní a mlu eného jazyka—  ěch o adalších podobných případech u ádějí le-
mma a přede šim, eda, p ej.
3.4 PA TIKULE PODLE KÓDOVNíKU PMK
Kódo ník, na jehož základě p oběhla uční ano ace celého ma e iálu, p o slo ní d uh
čás ice obsahuje 6 pozic: na 1. pozici se značí slo ní d uh, edy pa ikule, na 2. po-
zici d uh pa ikulí (bližší u čení jejich pů odu), na 3. pozici řída (in o mace ojejich
unkcích, případně jejich séman ických las nos ech), na 4. pozici alence ( espek-
i e mís o ýsky u čás ice p omlu ě), na 5. pozici modus ě y (oznamo ací, ázací,
z olací), níž se pa ikule obje uje, ana 6. pozici s ylo á cha ak e is ika pa ikulí (od-
áží s ylo ou cha ak e is iku oho k e ého slo a spřihlédnu ím kcelko ému yznění
p omlu y). P ní ašes á pozice jsou p o šechny slo ní d uhy s ejné. Nyní se ješ ě
blíže podí áme na d uhou pozici kódo níku.
OPEN
ACCESS

104 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
3.4.1 D UH PA TIKULí
Na d uhé pozici, jak je pa no zníže u edeného seznamu, ozlišujeme 5 pod říd:
1. las ní, nehomonymní pa ikule: ať, asi, p ej, 2. pa ikule homonymní sad e -
biem: jis ě, klidně, s ejně, do op a dy, z lášť, jen, 3. pa ikule homonymní se spojkou:
šak, edy, 4. jiné pa ikule, a o a) homonymní se subs an i em nebo jeho předložko-
ým pádem: ak , celkem, například, dokonce, b) homonymní se zájmenem nebo jeho
předložko ým pádem: což, copak, ono ( on, oni), o, o šem, c) homonymní se slo es-
ným a em: myslím, p osím, d) mající o mu ad e bia, ale nehomonymní sad e -
biem uží aným jako deadjek i ní ad e biale: hla ně, las ně, e) homonymní sci o-
slo cem nebo ci oslo ečným azémem: id’, íš, bohužel, ) jinojazyčného pů odu:
hol , kó , 5.pa ikule íceslo né: že jo, dejme omu, no ak, nějak ak, (k)dyž ak, když už,
přece jenom, hla ně že.
Vyjdeme-li z oho o popisu, zcelko ého poč u 269 s ylo ých lemma se ysky lo
jen 20 las ních pa ikulí (např.asi, aky, ůbec, spíš, p á ě, snad, dyť, aspoň, o iž,
přece, p ej, ep e), což je jen oněco málo přes 7 % zkoumaného ma e iálu. Upla níme-
-li šak kon ex o é k i é ium, nehomonymních jednoslo ných pa ikulí se ysky lo
mnohem íce— 85. Všech dalších 65 lemma pa ikulí, k e é jsou s ým pů odem sice
obecně homonymní sdalšími slo ními d uhy, se šak kon ex u pořízených p o-
mlu ysky lo pouze e unkci pa ikule, a udíž našem ma e iálu nejsou homo-
nymní co do s é unkce sdalšími slo ními d uhy, a ak bychom zhlediska úzu, ok e ý
nám hla ně jde, na ně měli nazí a jako na pa ikule las ní. Jsou o např.pa ikule
bohužel, bohudík, celkem, dokonce, do op a dy, hla ně, jakoby, jaksi, každopádně, konec-
konců, kó , kupodi u, mimochodem, obz lášť, popřípadě adalší. V om o bodě se edy
ozcházíme skódo níkem.
Do é o klasi ikace se p omí á hned několik o in: séman ika, e ymologie, o ma,
unkce aúzus (p agma ika), přičemž se něk e ých bodech něk e é o iny p olínají.
Funkčně-séman ické hledisko se z ahuje kbodu 2, unkční kbodu 3, bod 4 je z oho o
hlediska nejpes řejší: na spřežky zbodů a) ab) se upla ňuje hledisko e ymologické,
bodě d) dominuje o mální hledisko, bodě e) zase unkční, za ímco bodě ) e y-
mologie. P agma ika se samozřejmě ýká šech bodů aje ozhodujícím k i é iem, na
jehož základě můžeme sjis o ou u či , zda se jedná opa ikuli, anebo oněk e ý zdal-
ších homonymních slo ních d uhů. P o naši analýzu je p á ě o o hledisko klíčo é.
Kpřeřazení zh uba dalších d ou ře in pa ikulí do ka ego ie „ las ní“ nás edy
ede sku ečnos , že ycházíme pouze z unkcí auži í pa ikulí sku ečně doložených
PMK (např.bohužel se e unkci in e jekce ůbec ne ysky uje). Dále se domní áme,
že ze synch onního hlediska homonymie něk e ých z ýše zmíněných slo má yze
o mální cha ak e (např.homonymie se subs an i y udokonce, naš ěs í, například),
a udíž není p o naše účely p opláno á. Tím o synch onním přís upem op oš ěným
od e ymologického anebo diach onního hlediska značně ozšiřujeme seznam las -
ních pa ikulí. Ten o posun, k e ý přede ším zá isí na kon ex u ap agma ice, je be-
zespo u důkazem oho, že se řída pa ikulí poz olna oz ůs á. Dalo by se zde p á em
namí nou , že „nehomonymnos “ něk e ých z ýše zmíněných pa ikulí „pla í“ jen
p o ma e iál doložený PMK. Ano, lze připus i , že je o p a da. Budeme-li se šak
d že ma e iálu, musíme zá o eň uzna , že jde o elmi ý aznou endenci, k e ou je
OPEN
ACCESS
ANA ADAMOVIčOVá 105
řeba jasně pojmeno a . Kon ex o é hledisko je ozhodující amělo by mí poslední
slo o. Zas á áme-li o o hledisko, pak mezi nehomonymní pa ikule musíme zařadi
ješ ě dalších 9 hapaxů: bohudíky, cožpak, di , neřkuli, p anic, přinejlepšim, op a dicky,
zaboha azhola aněkolik dalších íceslo ných hapaxů zmíněných ýše.
Dále bych se ješ ě ch ěla zas a i u e mínu „ las ní“ e smyslu „pů odní“, k e ý
zde asociuje, či spíše přímo ko esponduje s e mínem las ní předložky, edy před-
ložky pů odní. Pokud jsme řídu las ních pa ikulí ozšířili ořadu příkladů dolože-
ných ma e iálem,  om o ozšířeném přís upu k é o řídě bych p o ni spíše na hla
e mín p imá ní, j.pa ikule nehomonymní zhlediska uži í. Pak se přímo nabízí
i e mín sekundá ní, j.pa ikule homonymní sdalšími slo ními d uhy. Mezi las -
ními (či p imá ními) pa ikulemi najdeme edy ipa ikule bohužel, do op a dy, na-
š ěs í, dokonce, o šem, las ně, hal , kó , eda/ edy, šak apod.
G a y 5 a6 znázo ňují ek enci lemma a a ů pa ikulí kon ex u p omlu y.
Zh uba polo ina lemma a d ě ře iny a ů pa ikulí doložených PMK jsou homo-
nymní slemma y a a y dalších slo ních d uhů.
G a 5:F ek ence lemma las ních ahomonymních pa ikulí.
G a 6:F ek ence a ů las ních ahomonymních pa ikulí.
OPEN
ACCESS
106 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
Dále jsme zkoumali podíl pa ikulí homonymních sdalšími slo ními d uhy. Ze šech
ypů pa ikulí homonymních sdalšími slo ními d uhy jsou na p ním mís ě pa i-
kule homonymní sad e bii.8 Je o zá o eň po las ních jednoslo ných pa ikulích
d uhá nejpoče nější skupina, yjdeme-li zcelého ma e iálu (23 %).
8 K omu de ailněji Adamo ičo á (2014).
G a 7:F ek ence lemma pa ikulí homonymních sdalšími slo ními d uhy.
G a 8:F ek ence a ů jedno li ých d uhů pa ikulí.
OPEN
ACCESS
ANA ADAMOVIčOVá 107
Na zá ě se ješ ě podí áme na ek enci a ů jedno li ých d uhů pa ikulí.
Izde se p omlu ě nejčas ěji ysky ují las ní jednoslo né pa ikule. Zpa ikulí
homonymních sdalšími slo ními d uhy jsou nej íce zas oupeny pa ikule homo-
nymní sad e bii, spojkami aci oslo ci. Souče a ů ěch o č yř skupin doh o-
mady předs a uje 86,5 % ýsky u šech ypů pa ikulí p omlu ě. Za ý aznější
skupinu lze ješ ě po ažo a las ní íceslo né pa ikule (6,16 %), za ímco poslední
č yři ypy— pa ikule homonymní zá o eň s íce slo ními d uhy, dále se zá-
jmeny, e by a azémy, předs a ují co do ek ence s ých a ů spíše ma ginální
skupinu.
4 ZÁVĚR
Z oho o k á kého nás inu ýsky u pa ikulí PMK plyne hned několik zá ě ů. Pa -
ikule jsou nesmí ně ek en o aným slo ním d uhem, k e ému doposud nebyla ě-
no ána pa řičná asys ema ická pozo nos e s ě le no ých možnos í, jež posky uje
ko puso é zp aco ání da . Nyní se pop é na pa ikule můžeme dí a au en ickém
kon ex u, am, kde se při ozeně ysky ují akde čas o i znikají. De ailní popis ý-
sky u asou ýsky u pa ikulí, jejich unkce apozice p omlu ě pomůže šak při je-
jich lepší klasi ikaci, k e á by se měla od azi jak lépe p op aco aných éno acích
soubo ech p o au oma ickou ano aci, ak i lexikog a ické p axi a neposlední řadě
aké při ýuce češ iny jako cizího jazyka.
Všechny y o ři oblas i jsou mimořádně důleži é. Au oma ická ano ace pa ikulí
má za ím elmi nízkou úspěšnos , zp aco ání oho o slo ního d uhu pří učkách
aslo nících je doposud nedos ačující, sčímž přímo sou isí ijeho nedos a ečné ane-
sys ema ické zapojo ání do učebnic češ iny p o ne odilé mlu čí aobecně zřejmě ido
ýuko ého p ocesu. Nemám při om na mysli jen jazyk mlu ený, nýb ž ijazyk psaný.
Vyče pá ající popis kon ex o ého ýsky u pa ikulí ajejich klasi ikace by měly zapl-
ni šechny ýše u edené meze y.
LITERATURA:
Adamo ičo á, Ana— Če mák, F an išek—
Pešička, Jiří (2008): Čí anka mlu ené češ iny.
P aha: Ka olinum.
Adamo ičo á, Ana (2014): Pa ikule s.
ad e bia— ozpoznání slo ního d uhu. In:
Vladimí Pe ke ič— Ana Adamo ičo á—
Václa C ček (eds.), Rados zjazyků: Sbo ník
příspě ků k75. na ozeninám p o . F an iška
Če máka. P aha: Naklada els í Lido é no iny,
s.188–200.
Baue , Ja osla — G epl, Mi osla (1972):
Skladba spiso né češ iny. P aha: S á ní
pedagogické naklada els í.
Boni azi, Anna— D ummen, Annemieke—
de K eij, Ma k (2016): Pa icles in Ancien
G eek Discou se [online]. Bos on, MA: Cen e
o Hellenic S udies, Ha a d Uni e si y.
Ci .12.6.2017. Dos upné zWWW: <h ps://
kleos.chs.ha a d.edu/?p=5982>.
Če mák, F an išek (2008): Pa ikule, jejich
syn agma ika akumulace mlu ené češ ině.
In: Ma ie Kopři o á— Ma ina Waclawičo á
(eds.), Češ ina mlu eném ko pusu. P aha:
Naklada els í Lido é no iny, s.63–74.
Če mák, F an išek (2011): Jazyk ajazyko ěda:
Přehled aslo níky. P aha: Ka olinum.
OPEN
ACCESS
108 STUDIE ZAPLIKOVANÉ LINGVISTIKY
de Saussu e, Fe dinand (1996): Ku s obecné
ling is iky. P aha: Academia.
ESČ: Ka lík, Pe — Nekula, Ma ek—
Pleskalo á, Jana (eds.) (2002):
Encyklopedický slo ník češ iny. P aha:
Naklada els í Lido é no iny.
FSMČ: Če mák, F an išek e al. (2007):
F ek enční slo ník mlu ené češ iny. P aha:
Ka olinum.
G epl, Mi osla (2011): Co děláme, když
mlu íme. In: Mi osla G epl, Jak dál syn axi.
B no: Hos , s.61–106.
Hla áčko á, Dana— Osolsobě, Klá a
(2008): Mo ologické značko ání mlu ených
ko pusů, zkušenos i ao e řené o ázky.
In: Ma ie Kopři o á— Ma ina Waclawičo á
(eds.), Češ ina mlu eném ko pusu.
P aha: Naklada els í Lido é no iny,
s.105–114.
Jelínek, Ja osla — Bečka, Jose Václa —
Těši elo á, Ma ie (1961): F ek ence slo ,
slo ních d uhů a a ů českém jazyce. P aha:
S á ní pedagogické naklada els í.
Kopři o á, Ma ie (2006): Valence českých
adjek i . P aha: Naklada els í Lido é no iny.
MČ2: Komá ek, Mi osla — Kořenský, Jan—
Pe , Jan— Veselko á, Ja mila (eds.)
(1986): Mlu nice češ iny: 2, T a oslo í. P aha:
Academia.
PMČ: Ka lík, Pe — Nekula, Ma ek—
Rusíno á, Zdenka (eds.) (1995): Pří uční
mlu nice češ iny. P aha: Naklada els í Lido é
no iny.
Uličný, Oldřich (1986): Čás ice. In: Mi osla
Komá ek— Jan Kořenský— Jan Pe —
Ja mila Veselko á (eds.), Mlu nice češ iny: 2,
T a oslo í. P aha: Academia, s.228–238.
Vond áček, Milosla (1998): Ci oslo ce
ačás ice— h anice slo ního d uhu. Naše řeč,
81(1), s.29–37.
Wi gens ein, Ludwig (1993): Filoso ická
zkoumání. P aha: Filoso ia.
Ana Adamo ičo á | Ús a bohemis ických s udií FF UK
<ana.adamo ico a@ .cuni.cz>
OPEN
ACCESS