KNUT HAMSUN JAKO NÁRODNÍ TRAUMA
Dings ad, S åle. Knu Hamsun og de no ske holocaus . Oslo: D eye Fo lag, 2021. 551 s.
Miluše Juříčko á
Masa yko a uni e zi a
ju icko[email p o ec ed]
Knu Hamsun je edle Hen ika Ibsena nejpřekládanějším no ským spiso a elem.
Také českém p os ředí je ecepce jeho ománů, po ídek, di adelních he , básní
ices opisů značně obsáhlá. Česky yšel jako p ní omán Pan  oce 1896, edy pouhé
d a oky po o iginálu. Aza ím poslední, gene ačně e e enční překlad, pochází zpe a
Heleny Kadečko é; p ůlomo ý me a omán Hlad ydalo naklada els í Dybbuk  oce
2016, d a oky před překlada elčinou sm í. Hamsunů kon o e zní z ah knaci-
smu byl analyzo án zmnoha hledisek napříč E opou, česky nejdůkladněji  ex ech
Bře isla a Mencáka (1959) aMa ina Humpála (2002).
S åle Dings ad (* 1965) je p o eso em li e a u y na Uni e zi ě Oslo, Hamsuno-
ým dílem se zabý á od de adesá ých le anyní předkládá ozsáhlou publikaci, k e á
No sku zbudila elmi smíšené eakce. Bada elským zámě em knihy Knu Hamsun
og de no ske holocaus (Knu Hamsun ano ský holokaus ) je skonečnou pla nos í oz-
lomi dosa adní p opojení li e á ní ikony aná odního auma u apředloži důkazy
o om, že adičně p oklamo aná dicho omie elkého básníka snesp á nými poli ic-
kými názo y se s ala současnos i neobhaji elnou. Au o řadí Hamsuna po bok nej-
li nějším e opským in elek uálům, k eří si osudo ě zadali s ašis ickou ideologií
ip axí, a o nikoli shodou nějších náhod, nýb ž zpods a y s ého myšlení. Dings ad
pod obně mapuje an isemi ismus no ské li e a uře— k i icky ozebí á ýznamná
iméně známá jména napříč no skými li e á ními dějinami, konk é ně os ícenského
Lud iga Holbe ga, na u alis y A neho Ga bo ga aAmalii Sk amo ou, ale imode ni-
s ického básníka Rol a Jacobsena.
Dings ado ým zámě em e iden ně není opako a známá his o ická ak a dokazu-
jící Hamsuno y sympa ie knacismu, jako například okolnos , že s ou nobelo skou
medaili odeslal sobdi ným dopisem Goebbelso i, nebo ado ace Hi le a nek ologu
z3.k ě na 1945. Jde mu op oje y an isemi ismu, nikoli ojedno li é poli ické a é y,
znichž nej a álnější byly spiso a elo y a aky ůči ězněnému německému paci is-
o i Ca lu on Ossie zkému, jenž obd žel Nobelo u cenu za mí za ok 1935. Ham-
sun nebyl pří žencem p á ního s á u, pa lamen a ismem opo ho al amyšlenka
o nop á nos i mezi pohla ími, ba ou ple i, nábožens ím asexuální o ien ací mu
byla cizí, opakuje Dings ad. Míšení as označo al za odpudi é asch alo al, ano olal
po ys ěho ání Židů ze opských zemí, řeba inásilím. Dings ad dále ema izuje
spiso a elo y nepok y é ýpady ůči kul u ním osobnos em sžido skými kořeny,
li e á nímu k i iko i Geo gu B andeso i, adokonce las ním naklada elům Bonnie-
o i aKnop o i. Hamsuno u p agma ičnos adůsledné sledo ání las ních ekono-
mických zájmů u ádí do méně známého kon ex u; Hamsun byl o iž inančně přímo
napojen na nej ě ší no ské naklada els í Gyldendal, jež bylo za německé okupace
OPEN ACCESS
MILUŠE JUŘÍČKOVÁ 187
naci iko áno ado jehož čela byl dosazen Hamsunů nejs a ší syn To e, k e ý byl po-
dobně jako jeho b a A ild (dob o olník na ýchodní on ě ačlen Wa en-SS) po
álce ězněn za činnos nacis ické s aně. Dings ad předkládá důkazy o om, že
Knu Hamsun explici ně odmí l podpoři syno u snahu dopomoci německému spi-
so a eli Maxi Tauo i kazylu No sku; ačkoli se Max Tau do No ska nakonec dos al,
bylo o zásluhou ijiných, mimo jiné ehdejší předsedkyně Spolku no ských spiso a-
elů, Sig id Undse o é. „Hamsun byl  om o ohledu ho ší než jiní, neboť byl dobře
in o mo án, jakém oh ožení se Židé Německu nacházejí, ždyť se na něj opomoc
ob aceli mnozí. Od á il se od nich apřenechal je jejich osudu“ (s.264).
Dings ado u publikaci oHamsuno i je řeba idě kon ex u p obíhajícího
no ského disku zu. Hla ně posledním dese ile í p oží á No sko mnohos annou
sebe e lexi so ázkami ohledně oho, co ni opoli icky předcházelo d uhé s ě o é
álce aco po ní následo alo, jaká byla ole in elek uálů aumělců e z ahu kosudu
žido ských občanů iup chlíků, k eří se období po oce 1939 na území No ska na-
cházeli. Up chlíci pocházeli ze s řední E opy; málo známá je sku ečnos , že nejméně
s o padesá osob přišlo aké zČeskoslo enska, mezi nimi lékař Leo Ei inge , a chi ek
O a Eisne , li e á ní his o ik Pa el F aenkl nebo Ru h Meie o á zVídně, jejíž deníky
yšly le os českém naklada els í Edika. Mezi několika zach áněnými dě mi zB a-
isla y byl ipozdější no ský psychia Be hold G ün eld; ě šina e opských up ch-
líků šak sdílela agický osud no ských Židů za lečených do koncen ačních ábo ů.
Předsudky, xeno obie aak i ní součinnos se s á ním apa á em, k e ý byl zcela pod
li em okupan ské moci aideologie, jsou předmě em analýz, jež od konce de adesá-
ých le zohledňují aké ekonomické bezp á í ůči za ažděným apřeži ším. Nej-
ýznamnějším odbo ným ýs upem je bezmála de í ise s ánko á p áce Holocaus
iNo ge his o ika Bja e B ulanda (2017), k e á zachycuje aké osudy českoslo enských
up chlíků; současně znikají ibele is ická zp aco ání— omán Simona S ange a
z oku 2018 yšel le os česky jako Lexikon s ě la a my.
S åle Dings ad se dožaduje adikálního přehodnocení dosa adního úzu „d ojího
úče nic í sHamsunem“ a yloučení šech apologe ických pe spek i , k e é idí
pře ážné ě šině dosa adních koncepcí dějin no ské li e a u y. Od olá á se na
s é předchůdce, přede ším na ame ického sociologa kul u y Leo Löwen hala (esej
„Zu Vo geschich e de au o i ä en Ideologie“ z oku 1937) ano ského his o ika To e
Rema. Remo a kniha nese náze Knu Hamsun: Reise il Hi le (2017), k e ý můžeme
přeloži jako „Ces a za Hi le em“ sodkazem na nepříliš po edenou audienci na Be g-
ho u 23.če na 1943, i ul je šak možné chápa jako aluzi ů čího ý oje au o a
smě em k asismu aan isemi ismu. Už Rem— apo něm šířeji Dings ad— ozebí á
Hamsunů no ino ý ex zbřezna 1940, němž z e nacis ické Německo do No ska,
aby zemi och ánilo před b i skou ag esí, a ím mo ální zkázou, aby se na se e u
upe nilo aso ě čis é ge mánské společens í.
„Názo , že umění aumělec jsou p os i jakékoli odpo ědnos i za způsobené po-
li ické následky, je současnos i už zcela neud ži elný,“ domní á se Dings ad.
Sohledem na s ylis ické umění oceňo aného au o a, na magickou sílu slo a, ozna-
čuje Hamsunů jazyk za zneuži elný nás oj manipulace, nebo dokonce za speci ic-
kou zb aň. Vcelém s ém díle zásobil p ý Hamsun s é č enáře ob azy aa gumen y,
k e é konečném důsledku edly kmaso ému aždění ne inných lidí. „Využí al
s ého alen u ameziná odního pos a ení e službě zlu“— ako é o mulace musejí
OPEN ACCESS
188 SVĚT LITERATURY 64
mnohému č enáři připada jako přehnané nebo nes a i elné. „Měl e společnos i
ako é pos a ení apoží al ako ého espek u, že by byl schopen změni pos up úřed-
ních mís e z ahu kŽidům, kdyby si o přál. Ale nepřál si o— poli iku okupačních
úřadů podpo o al, agi o al p o ni no inách anikdy nesk ý al blízkos asympa ie
ke Quislingo ě s aně NS“ (s.295). Ve zpomínko é— apodle Dings ada neúnosně
apologe ické— po álečné knize Po za os lých s ezkách (česky 2002) na sebe „ zal oli
s a ého amoud ého muže […] ai en ok á dokázal o li ni č enáře do é mí y, že
au o o i u ěřil, že se opě nechal přes ědči , že o, co napsal, je p a da aže o, co
dělal, bylo sp á né“ (s.439).
Dings ad yuží á kon as u mezi ado o aným pos a ením Hamsuna po álce
abezmála zapomenu ým s ědec ím ožido ské odině zLa iku, k e ou Hamsun
osobně znal. Kniha He mana Sachnowi ze snáz em De angå også deg (To se ýká
i ebe) yšla bez ě šího po šimnu í  oce 1976, edy období, kdy byl cen u po-
zo nos i ci ilní i ojenský odboj No ů p o i německé okupaci isoudní p ocesy sko-
labo an y az ádci. Je až neu ěři elné, že depo ace no ských spoluobčanů anásledky
holokaus u se s aly součás í ná odního na a i u až na přelomu isícile í. Přes o je po
mém soudu disku abilní s o ná a dopad bele ie amemoá o é li e a u y.
Dings ad s ůj ozbo nepsychologizuje, a šak ne zcela chladně s a í na ůzných
ypech ex ů souk omého i eřejného cha ak e u, disku uje s é o ázky se ši okou
škálou au o i če ně ilozo ů z . ank u ské školy; jeho zá ě y jsou jednoznačné
aexplici ní už na samém začá ku knihy: „Jsem přes ědčen, že je nej yšší čas uzna ,
že Hamsuno o dílo je e s é pods a ě eakční.“ Zpochopi elných dů odů neanalyzuje
až na ýjimky au o o y omány zde adesá ých le , ale zaměřuje se na pozdější díla,
například na z . uláckou ilogii. Snad nejpádnější a gumen y jsou sh omážděny
li e á ní analýze ománu Ma ka Země (Ma kens G øde), díla ydaného 1917 ao ři
oky později oceněného Nobelo ou cenou. Ten o omán není uDings ada amnohých
dalších osla ou p apů odního sží ání člo ěka spří odou, ale p oz azuje nacionali-
s ickou (Blu und Boden) a asis ickou ideologii p o i Sámům. Hamsun s a í země-
děls í p o i mode nímu p ůmyslu, enko p o i měs skému dělnic u, p áci ukou
p o i školnímu zdělání. Vpes é gale ii pos a se p oje ují nega i ní s e eo ypy e
z ahu kženám amenšinám, no ské sedlácké p os ředí je líčeno jako oh ožené kos-
mopoli ismem, meziná odními kon ak y aobchodními úspěchy měs ských lidí.
V ámci hledání co nejsoučasnějšího ob azu no ské li e a u y dá á S åle Dings ad
knihou Knu Hamsun og de no ske holocaus do značné mí y sázku s ou odbo nou
in eg i u. Očeká á šak, že ani p o ad esá a nezůs anou sh omážděné a gumen y bez
následků. To o očeká ání je če enou ni í ex u až do é mí y, že ho něk e é ecenze
ob iňují, že č enářem, k e ý jeho p emisy zjakéhokoli dů odu nepřijme, e iden ně
opo huje. Na íce než s o s anách je kniha dop o ázena poznámkami, a chi ními
doklady, jmennými ejs říky, odkazy na li e á ní díla p imá ní isekundá ní, končí
šak elmi neob ykle: d anác i ezemi, k e é jsou o mulo ány nu ně „ ezo i ě“ ajsou
s undo aným jád em knihy ěžko kompa ibilní. Teze jsou nekomp omisní obžalobou
ikonického spiso a ele, ale jsou příliš s učné na o, aby mohly bý ep ezen a i ním
ýs upem li e á ně ědného bádání. Vposlední kapi ole o muluje Dings ad aké d ě
ka dinální o ázky, k e é mají přesaho a ámec jeho knihy: a) Je Hamsun spolu in-
ným na depo acích no ských Židů do koncen ačních ábo ů? b)Je dnes dů od Ham-
suno o dílo čís ? Na obě o ázky odpo ídá podmínečně „ano“. Čís Hamsuna lze dnes
OPEN ACCESS
MILUŠE JUŘÍČKOVÁ 189
jen k i icky sohledem na jeho i acionali u aau o i ářské sklony, edy ozhodně ne
ak, jak si spiso a el sám přál: se sympa ií adů ě ou. „Hamsun jako spiso a el dodá-
al publiku myšlenko é impulsy, k e é edly až kno skému holokaus u. Po ažo a
ho ješ ě po Os ě imi za elkého adob ého spiso a ele, je ba ba ské“ (s.452).
Tex S åle Dings ada mapuje li e á ní o bu au o a, k e ý je našem ecepčním
p os ředí známý už bezmála s o řice le . Je edy možné á i se kpřeloženým dílům
nebo po o na české, no ské ae opské pa a ex y oHamsuno ě díle před holokaus-
em ipo něm. S åle Dings ad bude  om o s o nání h á cen ální oli.
OPEN ACCESS