Dėl kai kurių metrologijos terminų

Vytautas VALIUKĖNAS, Pranas Juozas ŽILINSKAS K NĚKTERÝM METROLOGICKÝM TERMÍNŮM V „Slovníku současné litevštiny“ [1] je slovo metrologie definováno takto: metrologie – věda o měrách. V litevské normě LST 1281-93 „Metrologie. Termíny a definice“ [2] nacházíme, že jde o „vědu o měření, metodách a prostředcích k zachování jejich jednotnosti a o způsobech dosažení požadované přesnosti měření“. V „Mezinárodním slovníku základních a všeobecných metrologických termínů“, připravovaném k vydání [3], je metrologie definována jako věda o měření (angl. science of measurement, franc. science de la mesure). V „Mezinárodním slovníku cizích slov“ [4] jde o vědu, která zkoumá měření, jejich metody, měřicí jednotky a etalony jednotek. V LTE [5] nacházíme: metrologie – obor fyziky, který zkoumá měření a metody, jimiž se dosahuje jejich jednotnosti a požadované přesnosti. Vidíme, že definice metrologie jako vědy nejsou v současné litevské literatuře jednotné, avšak téměř v každé definici se vyskytuje slovo měření, s výjimkou „Slovníku současné litevštiny“. V „Mezinárodní klasifikaci norem“ [6] je metrologii vyhrazena oblast nazvaná „Metrologie a měření. Fyzikální jevy“. Domníváme se, že definici metrologie ve „Slovníku současné litevštiny“ je třeba opravit. V nově připravovaném slovníku by měla být metrologie definována takto: „metrologie – věda o měření“. Již několik let se diskutuje o užívání termínů hodnota a význam [7-9]. V litevské normě [2] je hodnota fyzikální veličiny definována takto: číselné vyjádření fyzikální veličiny ve zvolených jednotkách. V části 0 litevské normy LST ISO 31 „Veličiny a jednotky“ najdeme: hodnota – součin jednotky veličiny a čísla; takové číslo se nazývá „číselná hodnota veličiny vyjádřené touto jednotkou“. Ve slovníku [3] je hodnota veličiny (angl. value of a quantity, franc. valeur d’une grandeur) definována takto: „kvantitativní vyjádření určité jednotlivé veličiny, obvykle tvořené měřicí jednotkou vynásobenou číslem“. Zvláštní metrologické publikace tedy objasňují, co je hodnota veličiny, kterou bychom stručně mohli definovat takto: hodnota veličiny – této 48 veličiny vyjádřené číselně ve zvolených jednotkách. Protože se ve „Slovníku současné litevštiny“ [1] při výkladu slova hodnota nehovoří o hodnotě veličiny, navrhujeme doplnit významy tohoto slova o velmi důležitý metrologický termín užívaný ve fyzice, technice a dalších oborech, hodnota veličiny, a používat námi navrhovanou definici. Užívání termínu význam je pojednáno v [7]. Je třeba se zabývat také užíváním českého ekvivalentu anglického a francouzského slova reference a référence. V normě [2] je českým ekvivalentem anglického termínu reference material a francouzského termínu matériau de référence termín etalonová matrice. Anglické a francouzské slovo reference (angl.) a référence (franc.) se tedy překládají českým přídavným jménem referenční. Pokud se dodrží zásada systémovosti, českým ekvivalentem anglického termínu reference standard a francouzského étalon de référence, jejichž definice zní „měřidlo, měřicí přístroj, referenční materiál nebo měřicí systém určený k definování, realizaci, uchovávání nebo reprodukci jednotky veličiny, jedné či několika jejích hodnot jako referenčních“[3], by byl výraz referenční etalon (?). Je třeba upozornit na to, že v žádném z jazyků – angličtině, francouzštině, němčině ani ruštině – se ve složeném termínu reference material (angl.), matériau de référence(franc.), Referenzmaterial(něm.), стандартное вещество (rus.) nevyskytuje slovo etalon. V metrologii je etalon specifickým pojmem, který se má užívat pouze ve správném významu. V připravovaném „Mezinárodním slovníku základních a všeobecných metrologických termínů“ se jako český ekvivalent angl. reference material, franc. matériau de référence uvádí výraz referenční materiál, nikoli etalonová matrice. Termín referenční materiál se používá i v dalších normách [10–12]. Uvádějí se v nich také výrazy referenční metoda, referenční prostředí, referenční roztok, pracovní referenční roztok, vzorek referenčního materiálu, primární (sekundární) referenční materiál, charakteristika referenčního materiálu apod., měly by se však používat výrazy referenční metoda, referenční materiál, referenční roztok, pracovní referenční roztok, vzorek referenčního materiálu (prostředí), primární (sekundární) referenční materiál (prostředí), parametry referenčního materiálu apod. 49 Dalším termínem, v němž se používají slova reference (angl.) a référence (franc.), je reference standard (angl.) a étalon de référence (franc.). V připravovaném „Mezinárodním slovníku základních a všeobecných metrologických termínů“ je jeho ekvivalentem pamatinis etalonas. Byly návrhy nazývat jej atraminiu etalonu. Tedy opěrný, nebo základní etalon? Atrama je podpěra, věc, která n ě c o p o d p í r á, zatímco pamatas je místo nebo věc, o niž se o p í r á m e [1]. Pojednávaný etalon je etalon, „který má obvykle nejlepší metrologické vlastnosti v daném místě nebo organizaci, kde se měří“. Je to zásadní, nejdůležitější, základní etalon, o n ě j ž s e o p í r a j í všechny ostatní etalony, které jsou na něm závislé podle hierarchie. Není tedy pochyb, že reference standard (angl.) a étalon de référence (franc.) je třeba nazývat nikoli atraminiu etalonu, ale pamatiniu etalonu (srov. pamatinis dėsnis [1], pamatiniai filosofijos klausimai [13], pamatinis žodis nebo darybos pamatas (v lingvistice) atd.). Podle definice by bylo možné uvedený etalon nazývat pagrindiniu etalonu, v soustavě etalonů však existuje také pirminis etalonas, „schválený nebo široce uznávaný jako etalon s nejlepšími metrologickými vlastnostmi, jehož hodnota je stanovena bez opory o jiné etalony téže veličiny“. Názvy dvou etalonů s různým stupněm hierarchického podřízení by se tedy mohly zaměňovat. Domníváme se, že k nápravě jsou i některé věci ve státních dokumentech. Například v „Zákoně o metrologii“ (I-1452) se používá termín valstybės etalonas. Známé jsou také termíny masės etalonas, laiko etalonas, dažnio etalonas atd. Nyní připravilo Oddělení pro standardizaci další dokument, schválený usnesením vlády Litevské republiky č. 518 (27. 5. 1997), který již počítá s existencí valstybės etalono saugotoją. Platná norma [2] uvádí lepší termín valstybinis etalonas (přídavné jméno valstybinis označuje druh etalonu), který z neznámého důvodu nepoužívají Seimas Litevské republiky, vláda ani Litevské oddělení pro standardizaci. Taková nepodložená změna názvu etalonu narušuje terminologickou soustavu etalonů, srov. tarptautinis etalonas, pirminis etalonas, antrinis etalonas, darbinis etalonas, tarpinis etalonas, pamatinis etalonas. 50 Používání termínu kalibravimas v dokumentech by mělo být velmi pečlivě posouzeno. Termín kalibravimas je definován takto: soubor úkonů, který za stanovených podmínek určuje vztah mezi hodnotami veličin indikovanými měřicím přístrojem nebo měřicím systémem, případně hodnotami poskytovanými mírou nebo referenčním materiálem, a odpovídajícími hodnotami vytvořenými etalony [3]. Norma [2] uvádí tyto termíny: kalibravimas, calibration (angl.), étalonnage (franc.). S ohledem na definici a vycházeje z francouzštiny by bylo mnohem logičtější používat místo termínu kalibravimas termín etalonavimas (srov. franc. étalonnage). Tím by se předešlo nedorozuměním jak při výkladu tohoto termínu, tak při použití postupu uvedeného v definici. Pochybnosti vyvolává také používání termínu matavimo vienovė. V „Zákoně o metrologii“ (I-1452) a platné normě [2] je tento termín definován takto: Charakteristika kvality měření, při níž jsou jejich výsledky vyjádřeny v zákonných jednotkách, chyby jsou známy s požadovanou pravděpodobností a nepřekračují stanovené meze. Naproti tomu slovník [3] (srov. angl. traceability, franc. traçabilité) uvádí: Vlastnost výsledku měření nebo etalonu, která umožňuje jejich spojení s referenčními hodnotami, obvykle se státními nebo mezinárodními etalony, prostřednictvím nepřerušeného řetězce porovnání, při němž je určena zvolená nejistota. Z anglických a francouzských přídavných jmen, srov. angl. traceable, franc. traçable, byla utvořena podstatná jména, srov. angl. traceability, franc. traçabilité, která se do litevštiny překládají jmenným spojením matavimų vienovė, které nemá přídavné jméno. Výrazy traceable (angl.) a traçable (franc.) tedy nemají litevský ekvivalent. To způsobuje při překladu různých dokumentů do litevštiny mnoho obtíží. Jako litevský ekvivalent termínu traceability (angl.), traçabilité (franc.) ve slovníku [3] bychom navrhli slovo sietis (srov. slovo imtis odvozené od slova imti a obdobně: jungtis od jungti, sudėtis od sudėti, baigtis od baigti, šlytis od šlyti atd.). Anglickým a francouzským slovům traceable (angl.) a traçable (franc.) by pak odpovídalo příčestí susietas, které se používá jako přídavné jméno. To je jen několik metrologických termínů, jejichž používání v litevštině se dosud neustálilo. Je jich více. Domníváme se, že svůj názor vyjádří i další odborníci z oboru metrologie. 51 Literatūra 1. Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. V., 1983. 2. LST 1281-93. Metrologija. Terminai ir apibrėžimai. 3. International Vocabulary of Basic and General Terms in Metrology. Geneva, 1993. P59. 4. Tarptautinių žodžių žodynas. V., 1985. 5. Lietuviškoji tarybinė enciklopedija. V., 1981.T. 7. P. 447. 6. Tarptautinė standartų klasifikacija, 1997 (Lietuvos standartizacijos departamento leidinys). 7. Ušpalis K. Matematikos terminų žodyno sulaukus // Terminologija. V., 1995. Kn. 2. P. 27-31. 8. Zajankauskas S. Dėl kai kurių bendrųjų technikos terminų // Terminologija. V., 1996. Kn. 2. P. 65-69. 9. Žebrauskas S. Kai kurių elektrotechnikos terminų vartosenos sunkumai // Terminologija ir dabartis (Mokslo darbai). K., 1997. P. 216-221. 10. LST 1320:1993. Kokybės užtikrinimas laboratorinėje medicinoje. Pagrindiniai terminai ir apibrėžimai. 11. LST 1386:1995. Cheminė analizė. Terminai ir apibrėžimai. 12. LST 1435:1996. Etaloninės medžiagos ir sertifikuotos etaloninės medžiagos. 13. Šliogeris A. Transcendencijos tyla. V., 1996. 52 SUMMARIES OF THE MAIN PAPERS Kazimieras Gaivenis. Terminisation and de-terminisation. This article analyses two processes: the turning of words into terms and the turning of terms into simple words. The former often changes the grammatical and lexical character of words: valency, relations of synonymy and antonymy. For example, a word of standard language druska (salt) does not have a plural, but in chemistry the plural druskos is used to name a class of chemical compounds. The antonym of the standard language word šiluma (heat) is the word šaltis (cold), but the term of physics šiluma does not have an antonym, because as a concept “šaltis” does not exist in physics. In some fields of science (botany, zoology, cattle-breading, meteorology) the creation of terms using terminologisation is a frequent occurrence. In other fields (chemistry, computer science, astronomy) it happens quite rarely. There have to be certain conditions for terms to turn into standard language words. First of all a term has to be widespread and well known not only to specialists. Most often it happens to terms of physics and engineering (e.g. kalibras (calibre), spektras (spectrum), aparatas (apparatus), impulsas (pulse, impulse), etc.). Stasys Keinys. The penetrating suffix of adjectives -inis, -ė It is stated in this paper that the number of adjectives with the suffix -inis, -ė in Lithuanian increased considerably in the 20th century. They took the place of adjectives with the suffix -iškas, -a which were frequently corrected by linguists and they also push cases out of usage. Such activity of these suffixes is kept up and often stimulated by foreign languages (especially Slavonic and Germanic). This statement is supported by the analysis of terms and combinations of words such as konstitucinė pataisa (amendment to the Constitution), autorinės teisės (copyright), prezidentiniai rinkimai (presidential elections), etc. 53 Jonas Klimavičius. Sirgalius, aistruolis, mėgėjas, fanas (fan). This paper deals with usage of four sporting synonyms (sirgalius, aistruolis, mėgėjas, fanas) in standard language and terminology. All of these synonyms name one concept – “sports fan”. The spreading of these words in dialects and writings is reviewed and their semantics is analysed. It is stated that attempts to push the word sirgalius out of usage were unsuccessful. The usage of the word aistruolis is not settled yet. The word mėgėjas is suitable to name a person who is interested in sports and likes it, although fanas names only a sports fan who thinks positively about himself. It is suggested not to use this word. None of these words are strictly standardised. Vilius Palenskis, Vytautas Valiukėnas, Valerijonas Žalkauskas. On terms of darbas (work), veikimas (operation), veika (action) and veiksena (operating mode). This paper discusses the usage of Lithuanian terms darbas, veikimas, veika, poveikis and their relations with English (work, working, operation, action), French (travail, fonctionnement, action), German (Arbeit, Betrieb, Wirkung, Einwirkung), Russian (работа, функционирование, действие, воздействие) terms. Their preciseness and correctness are also discussed. For example, to emphasise the functioning of some device or equipment, the Lithuanian term veikimasshould be used, not darbas. It is suggested to use the Lithuanian term veika as an equivalent of the English term actionto describe the effect of one object or its part on another one. Antanas Buračas. Economic information and problematic aspects of terminology. In this paper, terms of the Lithuanian translation of Christopher Pass, Bryan Lowes and Leslie Davies “Dictionary of economics” (London, 1988) are discussed. The author touched upon some general 54 questions of formation of terminology, selection of borrowings and usage of professional jargon. In this translation, consistency of terms is not always observed, e.g. the English term permanent income has the Lithuanian equivalent nuolatinės pajamos, but economists normally use the term pastoviosios pajamos. Specific terms are not always properly laid out, e.g. the term akcijomis išmokamas dividendas (stock dividend) is given by the term akcija (share), not by dividendas (dividend). Vytautas Valiukėnas, Pranas Juozas Žilinskas. About some Lithuanian terms of metrology. The article deals with the problems of translation into Lithuanian used in metrology. The standardisation, consistency and coherence and harmonisation of terms in different languages is accentuated. Some terms, i.e. metrology, value, reference material, reference standard, national standard, traceability and traceable are analysed and corresponding terms and definitions in Lithuanian are suggested. 55