Regina Kvašytė. Mokomasis terminologijos žodynėlis

Regina Kvašytė. UČEBNÍ TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK. Šiauliai: Vydavatelství Univerzity v Šiauliai, 2005, 148 s. V roce 2005 vyšel v nákladu 200 výtisků výkladový překladový Mokomasis terminologijos žodynėlis, který připravila doc. dr. Regina Kvašytė z katedry litevské jazykovědy a komunikace Fakulty humanitních věd Univerzity v Šiauliai. Jde o první pokus předložit slovník termínů potřebných pro studium terminologie. Ačkoli počet termínů není uveden ani v předmluvě, ani na titulní straně, slovníček by měl obsahovat více než 230 termínů. Prohlédla jej vedoucí Terminologického centra Institutu litevského jazyka dr. A. Auk-soriūtė a doc. dr. Jolanta Vaskelienė z katedry litevské jazykovědy a komunikace Fakulty humanitních věd Univerzity v Šiauliai. Slovníček je určen studentům různých oborů denního i kombinovaného studia na vysokých školách, zejména studentům magisterského studia. Učební knížku tvoří Předmluva (4), úvodní část – Struktura slovníčku (5), Zkratky (7) a Konvenční značky (7), hlavní část – Slovníček termínů (8–90), rejstříky anglických (91–94), ruských (95–98) a lotyšských (99–102) termínů. Kromě toho jsou zde rejstříky termínových komponent (103–106) a ilustračních slov (107–117). Na konci slovníčku jsou seznamy pramenů (118–120), literatury (121–123), doplňkové literatury (124–127) a přílohy (128–148). Jak píše autorka, „příloha slovníčku obsahuje schémata a ukázky stránek slovníků termínů z různých oborů a různých typů“ (6). Učební slovníček je výkladový překladový slovník abecedního hnízdového typu. Všechny termíny v heslech jsou opatřeny přízvukem. Nepřesnosti v označení přízvuku se nevyskytují. Při popisu struktury slovníčku autorka uvádí, že původ mezinárodních termínů byl určen „na základě slovníků mezinárodních termínů“ (5), přičemž v seznamu pramenů se uvádí pouze jeden slovník cizích slov vydaný v roce 2001. Etymony cizích slov se uvádějí v závorkách. Bylo zjištěno, že se liší výklady původu mezinárodních termínů ekstensija ir intensija – lat. extensio „natažení, rozšíření, prodloužení“ (ekstensija), ale lat. extensio „rozšíření“ (ekstensinė apibrėžtis), lat. intensio „napnutí“ (intensinė apibrėžtis), ačkoli lat. intentio znamená „napnutí, úsilí“ (intensija). Chybí etymologie mezinárodní složky u dvouslovných termínů darybos kompleksas (20), gramatinė kategorija (34), gramatinis ryšys (34), srov. gramatinė reikšmė (52). Je třeba upřesnit původ slov motyvacija (viz darybos motyvacija; 21), internacionalybė (37), internacionalizmas (37), kalkė (38). Je otázkou, zda je třeba vysvětlovat původ cizích slov. Snad ano – v učebním slovníčku. 166 V Mokomajame terminologijos žodynėlyje jsou uvedeny také termíny z tvoření slov, lexikologie a dalších vědních oborů; říká se, že jsou zde shromážděny termíny potřebné ke studiu terminologie. Neuvádí se, odkud pocházejí definice. Možná je napsala sama autorka… Výklady významů termínů jsou uvedeny na novém řádku. Významy se většinou vysvětlují stručně. Zajímavým rysem slovníčku je, že výklady termínů jsou doplněny také různými příklady, jak píše autorka, ilustracemi (5). Pochybnosti vzbuzují vysvětlení ilustrací, tj. slovotvorných vztahů některých slov, například: tarifikav-imas (: tarifikuoti; 18). Je zřejmé, že slovo tarifikavimas není odvozeno od infinitivu slovesa tarifikuoti, nýbrž od minulého času tarifikavo (Keinys 1999: 39). Takových nepřesností je více, např.: mit-yba (: mįsti; 45), asmenav-imas (: asmenuoti; 45), emaliav-imas (: emaliuoti; 45) aj. Nepřesná vysvětlení slovotvorných vztahů slov čtenáře matou, zvláště toho, kdo je teprve studuje. V Mokomajame terminologijos žodynėlyje yra vartojama vientisinis terminas ir sudėtinis terminas, pvz.: antonimas ir leksinis antonimas, metaforinis terminas aj. Kromě toho se na konci hesla jednoslovný termín uvádí odkaz viz, který znamená, že termín odkazuje k termínu doporučenějšímu k užívání; v tomto případě je podle sestavovatelky slovníčku doporučenější vientisinis terminas (74), ačkoli se v terminologické literatuře běžně užívá termín jednoslovný termín. Několik termínů je třeba opravit. Mělo by se užívat nikoli tvoření, nýbrž tvoření slov (KTŽ 1990; Keinys 1999: 115), nikoli tvoření příponou, nýbrž tvoření pomocí koncovek (KTŽ 1990; Keinys 1999: 109). Opravit je třeba i tyto termíny: hybridní tvoření (= tvoření hybridů), tvoření pomocí přípon (= tvoření přípon Keinys 1999: 112), tvoření pomocí předpon (= tvoření předpon Keinys 1999: 112), slovotvorná pohodlnost (= pohodlnost tvoření slov). Není jasné, proč slovníček uvádí termíny determinavimas, reterminizavimas, standartizavimas, terminizavimas, transtermin izavimas. Protože je v terminologii obvyklé hovořit o v ý z n a m u, p ř e d m ě t u, nikoli o č i n n o s t i, měly by se proto užívat termíny s příponou -ace, tj. determinacija, reterminizacija, standardizacija, terminizacija, transtermin izacija (srov. motivacija, denotacija aj.). Zajímavé je, že termín antonimas je definován takto: „J e d n o d u c h ý nebo s l o ž e n ý t e r m í n či jeho s l o ž k a, označující pojem téže kategorie, který se užívá v téže oblasti činnosti a je protikladný z hlediska podstatného znaku. Δ je členem binární opozice, původem litevský nebo mezinárodní.“ V KTŽ 1990 jsou antonimai vysvětleny jako „slova opačného významu“. Možná by bylo přesnější říci 167 nikoli antonymum, nýbrž antonymní termín. Přesnější je také termín synonymní termín, nikoli synonymum (59). V předmluvě se vyskytují stylistické drobné chyby, např.: Pokud termín netvoří hnízdo, je zařazen v abecedním pořadí (= abecedně, 5) podle prvního členu (viz KP 2003: 93). Členy termínů uvedených ve slovníčku a spojení, v nichž se používají, jsou v abecedním pořadí (= podle abecedy, 5) uvedeny v rejstříku členů termínů (viz KP 2003: 93). Publikace byla připravena opravdu pečlivě, byla nalezena pouze jedna tisková chyba – asbėstcemen tis (= asbėstcemen tis). Tyto poznámky v žádném případě nesnižují Mokomojo terminologijos žodynėlio hodnotu. Obohacuje litevskou terminografii. Poznámky snad přijdou vhod při přípravě dalšího, dokonalejšího vydání tohoto slovníku. LITERATŪRA Keinys St. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai. KP 2003: Kalbos patarimai 2: Sintaksė: 1. Linksnių vartojimas. Sudarė R. Miliūnaitė. Vyr. red. A. Pupkis, Vilnius. KTŽ 1990: Gaivenis K., Keinys St. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas. LoLėŽ 1996: Kuzavinis K. Lotynų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius. TŽŽ 2001: Tarptautinių žodžių žodynas. Ats. red. A. Kinder ys, Vilnius. VaitkTŽŽ 2003: Vaitkevičiūtė V. Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius (e. leidimas). Aušra RIMKUTĖ Gauta 2005-12-07 Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected], [email protected] 168