Tarptautinė terminologijos konferencija „Tautinių kalbų terminologija ir globalizacija“

Mezinárodní terminologická konference Terminologie národních jazyků a globalizace ALBINA AUKSORIŪTĖ Institut litevského jazyka Ve dnech 11.–13. října 2006 se v Institutu litevského jazyka konala mezinárodní terminologická konference Terminologie národních jazyků a globalizace, kterou uspořádalo Terminologické centrum Institutu litevského jazyka. Konferenci podpořila Správa pro připomínku tisíciletí Litvy při kanceláři prezidenta Litevské republiky a Litevský státní fond pro vědu a studium. Na konferenci předneslo příspěvky 11 vědců z Litvy a 20 zahraničních hostů z Lotyšska, Polska, Ruska, Švédska, Ukrajiny a Maďarska. Příspěvky byly předneseny v litevštině, angličtině a ruštině. Konference trvala dva dny a třetí den byla uspořádána exkurze do Litevského muzea lidového života v Rumšiškės. Konferenci zahájil zástupce ředitele Institutu litevského jazyka, doktor humanitních věd Artūras Judžentis. Na plenárním zasedání přednesli hosté Sergiusz Griniewicz, Vladimir Lei čikas, Ágota Fóris, Valentina Novodranova a Sergej Šelov teoretické příspěvky shrnujícího charakteru. Profesor Bialystocké univerzity, habilitovaný doktor věd S. Griniewicz, ve svém příspěvku „Terminologie v éře globalizace“ zdůraznil, že globalizace průmyslu, ekonomiky, kultury, a dokonce i každodenního života vytváří nové podmínky pro existenci a vzájemné působení národních jazyků. Jednou z nich je snižování počtu aktivně používaných jazyků, takže se funkční oblast a území jazyků, které přežijí, rozšíří. Proto je nezbytné připravit spolehlivá a nestranná doporučení založená na analýze přirozených evolučních procesů a především na mezinárodní jazykové interakci. Podle autora se několik vědeckých směrů terminologie jeví jako velmi perspektivních, a proto se příspěvek podrobněji zabýval typologickým a srovnávacím výzkumem terminologie. Profesor katedry obecné a ruské jazykovědy Státního institutu ruského jazyka A. Puškina, habilitovaný doktor filologických věd V. Lei čikas, přednesl příspěvek „Globalizace a problémy terminologie“, v němž podrob- 218 Albina Auksoriūtė | Tarptautinė terminologijos konferencija... … podrobně zhodnotili a porovnali tři přístupy k současné globalizaci. Zastánci prvního přístupu uznávají globalizaci jako nevyhnutelný trend současného světa. To umožňuje vysvětlit mezinárodní výměnu v oblasti duchovní kultury i tvorbu hmotných a duchovních děl, která jsou svým obsahem světová a svou formou národní, přesněji řečeno svým jazykem. Druhým přístupem je přístup antiglobalistů, jejichž cílem je odstranit nadvládu USA a některých dalších vyspělých států a vyhlásit nadřazenost nacionalismu (dokonce rasismu a šovinismu). Podle V. Leièika se třetí přístup začal formovat teprve v posledních letech – jde o reakci na první dva přístupy. Jeho zastánci tvrdí, že přirozeného rozvoje globalizace a společné mezinárodní hmotné i duchovní kultury lze dosáhnout pěstováním kultury na národní, nebo alespoň regionální úrovni. Hostka z Maďarska, doktorka věd Á. Fórisová z Univerzity v Pécsi, se ve svém příspěvku „Terminologie a sociálně-ekonomická globalizace“ zabývala problémy terminologie a spojovala je se sociální a ekonomickou globalizací. Zdůraznila, že na konci 20. století se sociální a ekonomické podmínky radikálně změnily: vzniklo mnoho nových pojmů a termínů, které je označují, a nové pojmy je třeba klasifikovat a termíny volit velmi rychle. Pokud se člověk důkladně neseznámí s podstatou a definicemi pojmů, volí termíny náhodně, což způsobuje problémy jak při používání pojmového systému, tak při užívání termínů. Vhodné systémy pojmů a termínů lze vytvořit pouze na základě důkladnějších odborných i jazykových znalostí. Profesorka, doktorka věd V. Novodranovová z Moskevské státní univerzity medicíny a stomatologie vysvětlovala, jak se vytvářejí kognitivní vědecká schémata. Podle ní lze termín a jeho vlastnosti odhalit pouze ze dvou hlavních hledisek – kognitivního a komunikačního. Kognitivní hledisko znamená, že jednotky terminologie odhalují podstatu terminologických systémů, které lze pojmově vymezit jako určité systémy poznání (systémy odborných znalostí). Příspěvek hosta z Moskvy, prorektora Institutu jazyků a kultur, doktora filologických věd S. Šelova, „Nomenklatura a terminologie (Tři hlavní přístupy k nomenklatuře)“ se zabýval vztahem mezi nomenklaturou a terminologií, představil nejčastější definice nomenklatury a porovnal je s definicemi terminologie, protože terminologie a nomenklatura jsou považovány za velkou část slovní zásoby odborného jazyka (LSP). S. Šelov vymezil tři pojmy nomenklatury: 1) soubor vědeckých a lidových názvů rostlin a živočichů; 2) soubor označení jednotek nižšího přirozeného řádu; Terminologija | 2006 | 13 219 3) soubor konvenčních značek určených k označování konkrétních pojmů a objektů. Přednášející zdůraznil, že různé definice nomenklatury nejsou zcela nesouvisející a nezávislé; mají mnoho společného. Ačkoli je poměrně obtížné jednu od druhé odlišit, lze si všimnout jejich rozdílného původu. První zasedání konference zahájil profesor, doktor věd János Pusztay, vedoucí katedry ugrofinské filologie na Berzsenyiho Dánielově koleji. Ve svém příspěvku „Terminologie – záruka přežití jazyka“ zdůraznil, že jazyk přežívá pouze tehdy, když se používá ve všech oblastech života. Všestranně lze používat pouze jazyky se státním statusem. Jazyky se státním statusem, které však mají málo mluvčích, čelí těmto nebezpečím: sílící globalizaci, převaze angličtiny v politickém a vědeckém životě a praktickému vytlačování národního jazyka. Aby byl národní jazyk zachován, je třeba posilovat národní vědomí a podporovat úctu k mateřskému jazyku. První den konference zaznělo několik přehledových a informativních příspěvků. Generální ředitelka Švédského terminologického centra Anna Lena Bucherová představila zkušenosti Švédska s terminologickou prací, které se nashromáždily za více než 60 let. Jak přednášející uvedla, první etapa švédského centra technické terminologie začala v roce 1936, kdy byla při Akademii technických věd zřízena nomenklaturní komise; o pět let později ji nahradilo stálé centrum technické terminologie – Švédské centrum technické terminologie (TNC), jehož statut stanovila vláda. Od založení TNC se svět velmi změnil, cíle a základní zásady centra však zůstaly stejné. Podle přednášející jsou i dnes terminologická práce a terminologie potřebné ze stejných důvodů: zlepšovat vztahy, přesněji řečeno řešit komunikační problémy, které vznikají u konkrétních skupin uživatelů, a usnadňovat dorozumívání. Příspěvek „Norma a její kodifikace v současné ukrajinské terminologii“ přednesla hostka z Charkovské národní univerzity V. N. Karazina, profesorka katedry ukrajinského jazyka Liudmyla Bojarovová. Uvedla, že jazykovým základem terminologické normy je norma spisovného jazyka, přičemž se zohledňují ty zvláštnosti tvoření slov a užívání, které jsou pro termíny charakteristické a které lze považovat za profesní varianty ukrajinské jazykové normy. Od posledního desetiletí 20. století je v ukrajinské lingvistice hlavním kritériem hodnocení normy kterékoliv jazykové jednotky její soulad s produktivními modely tvoření slov, morfologie, syntaxe a dalších oblastí mateřského jazyka. Na základě tohoto systémového kritéria ukra- 220 Albina Auksoriūtė | Tarptautinė terminologijos konferencija... Ukrajinští terminologové nedoporučují používat kalky, které pronikly do národního terminologického systému z ruštiny a které zdvojují odedávna užívané výrazy vlastního jazyka. Ze slovníků vydaných v posledních letech na Ukrajině je patrná řada změn souvisejících s teoretickým hodnocením tvorby termínů a norem jejich užívání v ukrajinštině. Předseda Maďarské terminologické rady, profesor univerzity Loránda Eötvöse, habilitovaný doktor a doktor Maďarské akademie věd Vilmos Voigt informoval o Maďarské terminologické radě, založené v květnu 2005 v Szombathely, a představil její cíle a pracovní program. Zdůraznil, že nejprve byl sestaven plán správy maďarské terminologie, který zohledňuje skutečnost, že maďarština, jejíž identita sahá více než tisíc let do minulosti, se užívá nejen v Maďarsku, ale je také mateřským jazykem milionů lidí žijících mimo Maďarsko. Dalším důležitým problémem rady je přizpůsobit se globalizaci, zejména v Evropském společenství. Lotyšští kolegové – profesor habilitovaný doktor Juris Borzovs a doktorka informatiky Ilze Irena Ilzinia z Rižského institutu informačních technologií, profesorka habilitovaná doktorka Valentina Skujinia z Ústavu lotyšského jazyka a doktorand Lotyšské univerzity, člen rady Tilde Andrejs Vasiljevs – hovořili o problémech harmonizace mezinárodní terminologické databáze. Představili projekt EUROTERMBANK, upozornili na problémy, s nimiž se setkávají při budování mezinárodní terminologické banky, a na základě lotyšských zkušeností uvedli několik způsobů jejich řešení. Překladatelka vilniuské kanceláře Oddělení litevského jazyka Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady, doktorka humanitních věd Vitalija Špokienė, seznámila posluchače se společnou vícejazyčnou terminologickou databází institucí a orgánů Evropské unie IATE (angl. Interactive Terminology for Europe), s cíli jejího vytváření, jednotlivými etapami její organizace a prací na shromažďování, prezentaci a správě litevských ekvivalentů. Hovořila také o praktické práci terminologů, odborníků a překladatelů Oddělení litevského jazyka Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady při správě termínů v IATE. Hosté z Lotyšska se ve svých příspěvcích zabývali problémy překladu termínů. Pracovník Centra překladů a terminologie, doktor fyzikálních věd Valerijs Kruglevskis, analyzoval automatizaci některých faktorů správy terminologie při překladu dokumentů a představil nástroje usnadňující přenos termínů z textu do databáze. Docentka Lotyšské univerzity, doktorka Gunta Lu očmele, pojednala o terminologických problémech, s nimiž se setkává překladatel pracující jak v Evropské unii, tak v Lotyšsku. Lotyšská Terminologija | 2006 | 13 221 profesor Lotyšské univerzity, habilitovaný doktor filologických věd Andrejs Veisbergs, ve svém příspěvku „Terminologie a ústní i písemný překlad“ zdůraznil, že nejdůležitějším jazykovým problémem, s nímž se lotyšští překladatelé potýkají, je terminologie a její standardizace. Protože služby Evropské unie pro ústní i písemné překlady nejsou koordinovány s prací lotyšských terminologických institucí, panuje v oblasti terminologie chaos. Podle přednášejícího je třeba vytvořit centrální společnou databázi lotyšské terminologie a najít možnosti jejího soustavného redigování. Doktorandka Marta Małachowicz z Katedry odborných jazyků Varšavské univerzity hovořila o tezauru jako o nástroji pro uspořádání znalostí v určitých oborech a teoretické pojmy týkající se struktury tezaurů ilustrovala anglickými a polskými ekonomickými termíny. První den konference zakončila příspěvkem „Tvorba standardizované terminologie a její význam pro mezinárodní vztahy“ Nijolė Dudlauskienė, vedoucí metodického oddělení Litevského úřadu pro normalizaci. Vyprávěla, jak se připravují litevské terminologické normy, kolik jich bylo vypracováno a jak probíhá odborné posuzování litevských termínů v litevských normách. Druhý den konference přednesly tři příspěvky zahraniční hostky – Iveta Putele, Anita Ščucka a Elena Pachomova. Asistentka Ústavu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity I. Putele v příspěvku „Jazykové kontakty a jejich projevy v lotyšské terminologii“ zdůraznila, že jazykové kontakty určují vývoj každého jazyka i jeho terminologie – působí na něj pozitivně i negativně. Jedním z nejrozšířenějších a nejčastěji pozorovaných důsledků tohoto vlivu jsou výpůjčky a v oblasti slovotvorby mezinárodní prostředky a modely. Jazykové kontakty vedou ke vzniku doslovných překladů a kalků; pod jejich vlivem se začínají objevovat rysy, které jsou danému jazyku cizí. Asistentka Ústavu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity A. Ščucka se ve svém příspěvku zabývala termíny v právních předpisech Evropské unie ze syntaktického hlediska, zatímco vyučující angličtiny na Kaliningradské státní technické univerzitě E. Pachomova pojednala o terminologii užívané na internetových ekonomických fórech. Druhý den konference bylo vyslechnuto nejvíce příspěvků litevských jazykovědců a odborníků. Profesor Vilniuské pedagogické univerzity Vincentas Drotvinas v příspěvku „Z dějin jazykovědných termínů“ představil učebnici Adomase Stuobrise (vlastním jménem Adomas Sketeris), určenou k praktické výuce litevského jazyka Kalbamokslis lietuviškos kalbos (1906). Přednášející analyzoval termíny v učebnici, jejich tvoření, zdroje a původ, ocenění- 222 Albina Auksoriūtė | Tarptautinė terminologijos konferencija... … autorovo úsilí vytvářet vlastní termíny a zhodnotila, kolik termínů užívaných A. Stuobriem se dochovalo v současné lingvistické terminologii. Příspěvek Palmiry Zemlevičiūtė, doktorandky Terminologického centra Ústavu litevského jazyka, byl rovněž věnován historickému výzkumu litevské terminologie; přehledně představila prameny litevské lékařské terminologie z konce 19. století. Přednášející zdůraznila, že sílící a upevňující se národní obrozenecké hnutí na konci 19. století významně přispělo k rozšíření litevského tisku. Navzdory zákazu tisku vyšlo přes 20 různých populárně-naučných lékařských brožur, dobové kalendáře vedle rozmanitých vědeckých poznatků šířily také poznatky lékařské a v šestnácti tehdy vydávaných novinách bylo publikováno téměř 100 článků o různých otázkách medicíny a hygieny. Lékařské tiskoviny z konce 19. století jsou tedy cenným materiálem z počátečního období litevské lékařské terminologie. Nijolė Čepienė, vedoucí vědecká pracovnice Oddělení dějin jazyka a dialektologie Ústavu litevského jazyka, doktorka humanitních věd, zkoumala výpůjčky a jejich varianty ve starších i pozdějších litevských písemných památkách, především ve slovnících litevštiny a němčiny a němčiny a litevštiny z východního Pruska. Irma Zeller, lektorka Univerzity Vytautase Velikého a doktorka humanitních věd, přednesla příspěvek „Definice pojmu z praktického hlediska terminologie“. Upozornila, že v terminologii se obsah pojmu stanovuje a popisuje ve vztahu k ostatním pojmům téhož souboru a že definice pojmu a jeho přesné pojmenování určují kvalitu odborného jazyka vědy a techniky. Podle formy a obsahu se rozlišuje řada druhů definic, za nejdůležitější se však považují takzvané definice obsahu, rozsahu a množství, jimiž se přednášející podrobněji zabývala. Vývoj počítačové terminologie analyzovala ve svém příspěvku Angelė Kaulakienė, vedoucí vědecká pracovnice Terminologického centra Ústavu litevského jazyka a doktorka humanitních věd. Zdůraznila, že terminologie deseti dosud vydaných slovníků počítačové terminologie ukazuje, že pětatřicetileté období vývoje počítačové terminologie je etapou jejího utváření, jejíž hlavními rysy jsou odůvodněná synonymie a variantnost. Současný stav počítačové terminologie je dán několika jazykovými, sociolingvistickými i interlingvistickými faktory. Tématu počítačové terminologie se dále věnoval Gintautas Grigas, docent Ústavu matematiky a informatiky a doktor matematických věd. Hovořil o zkratkách v počítačové terminologii a hledal řešení, jak nakládat se zkratkami užívanými v anglické terminologii: přejímat je z angličtiny Terminologija | 2006 | 13 223 , překládat je, nahrazovat je úplnými názvy pojmů nebo vytvářet vlastní zkratky. Další tři příspěvky přednesli odborníci z jiných oblastí. Nijolė Bliūdžiuvienė, doktorandka Institutu knihovědy a dokumentologie Fakulty komunikace Vilniuské univerzity, představila vývoj a proměny knihovnické a bibliografické terminologie. Upozornila, že současný vývoj terminologie v této oblasti je zčásti ovlivňován využíváním nových technologií v knihovnictví i proměnou samotného pojetí knihovny. Dva příspěvky se zabývaly konkrétními pojmy a termíny: Stasys Zajančkauskas, lektor Katedry zpracování signálů Fakulty telekomunikací a elektroniky Technologické univerzity v Kaunasu, hovořil o úskalích při vyjadřování polarity a souvisejících pojmů, zatímco Valerijonas Žalkauskas, vedoucí vědecký pracovník Katedry radiofyziky Fyzikální fakulty Vilniuské univerzity a doktor přírodních věd, pojednal o užívání termínů veikseną, valdyseną, vaizduoseną. Průběh konference shrnuli a zhodnotili Jonas Klimavičius, vedoucí vědecký pracovník Terminologického centra Ústavu litevského jazyka a doktor humanitních věd, a habilitovaný doktor filologických věd Sergejus Šelovas. Téma konference, otázky probírané v příspěvcích i vznesené dotazy jsou aktuální nejen pro ty, kdo se terminologické práci věnují v Litvě, ale také pro lingvisty, terminology a překladatele z jiných zemí. Mnoho diskusí se odehrávalo nejen mezi přednášejícími, ale i mezi přítomnými posluchači. Této, v podstatě již třetí mezinárodní terminologické konference pořádané Terminologickým centrem Ústavu litevského jazyka, se zúčastnili nejen vědci a terminologové z Lotyšska, Maďarska a Ruska, s nimiž se spolupracuje již řadu let, ale také hosté ze zemí, s nimiž dosud nebyly navázány úzké vztahy – ze Švédska, Ukrajiny a Polska. Seznámení se zvláštnostmi terminologické práce v těchto zemích a s tamními terminology bylo tedy velmi důležité a přínosné. Obdrženo 2006-11-30 Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] 224 Albina Auksoriūtė | Tarptautinė terminologijos konferencija...