Vida Stravinskienė. Ekologijos ir aplinkotyros žodynėlis: mokomoji knyga

ASTA MITKEVIČIENĖ Ústav litevského jazyka Vida Stravinskienė. EKOLOGICKÝ A ENVIRONMENTÁLNÍ SLOVNÍČEK: učebnice. Kaunas: Šviesa, 2004, 238 s. Abecední výkladový slovníček termínů profesorky Vytautasovy univerzity V. Stravinskienė je, jak se uvádí v předmluvě, určen budoucím odborníkům na ekologii, environmentalistiku, lesnictví, zemědělství a environmentální inženýrství, pedagogům různých přírodovědných oborů i dalším čtenářům. Podle odhadu recenzentky obsahuje více než 650 heslových termínů. Vymezených či vysvětlených termínů je však mnohem více: druhové nebo přímo související termíny jsou zaznamenány v heslových článcích. Například v hesle endosperm jsou vysvětleny druhové termíny primární endosperm a sekundární endosperm (76), v hesle alergen pak období alergizace (12). Slovníček schválila Státní komise pro litevský jazyk (hodnocení: Státní komise pro litevský jazyk nemá námitek). Heslová hesla slovníčku jsou opatřena přízvukovými značkami; nalezeno bylo jen několik chyb v přízvuku (korektorských chyb): flūoro (= flúoro) vandenilis, pelkėjimas (= pelkėjimas); u základních termínů egzoterminis procesas, limnoglacialinės nuosėdos nejsou přízvukové značky uvedeny. Ekvivalenty v jiných jazycích chybějí – slovníček je jednojazyčný, u systematických názvů jsou však uvedena latinská jména (srov. žinduoliai (Mammalia) aj.). Určité nejednotnosti v prezentaci jsou však patrné: například u vėžiagyviai latinský název nenajdeme. Bohužel chybí vysvětlení struktury slovníku. Etymologie termínů je uvedena, lze však pozorovat mezery v jejím podání. Například etymologie cizího druhého členu se obvykle vysvětluje za tímto členem (například heteroterminiai gyvūnai), někdy však až za celým termínem (například indikatoriniai augalai). Někdy etymologie uvedena vůbec není (například morfologinė adaptacija). Vysvětlení etymologie jsou místy nepřesná, např.: bionika [řec. bios – život (= bio... Terminologija | 2006 | 13 207 + (elektro)nika)]; evoluční teorie [lat. evolutio – vývoj + řec. theoria – zkoumání) (jako by termín byl složený, nikoli víceslovný). Chybná etymologie je uvedena v hesle litevského termínu anglis (C). Jako heslová hesla jsou ve slovníčku uvedena tři přídavná jména: aridinis, borealinis, mediteraninis. Do jejich hesel jsou zařazeny a vysvětleny také víceslovné termíny utvořené s těmito přídavnými jmény. Do slovníku je zařazeno několik vlastních názvů, např.: EKOAGROS, „Natura 2000“, Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní unie ochrany přírody a přírodních zdrojů aj. Užitečné by bylo uvést kritéria výběru materiálu. Čtenáře například může napadnout, proč ve slovníčku najdeme heslo aerobinės sąlygos, ale chybí heslový termín anaerobinės sąlygos; jsou zde hesla antrinis teršalas, cheminiai teršalai, fiziniai teršalai, ale nikoli heslo teršalai; nacházíme heslový termín in situ apsauga, ale chybí ex situ apsauga. Při definování termínu alergija se používá termín alergenas (12), který ve slovníku vysvětlen není. Je škoda, že slovník neobsahuje odkazy – jeho používání by tak bylo mnohem pohodlnější. V heslovém článku jsou nyní kurzivou vyznačeny jednotlivé termíny, některé z nich však najdeme jako samostatná hesla (např.: v hesle magminės uolienos, metamorfinės uolienos termín uolienos, 223), jiné nikoli (nuosėdinės uolienos v témže hesle). Heslové termíny slovníčku jsou většinou dobré. Nejhorší je asi termín gimtoji uoliena „půdotvorná hornina zahrnující svrchní (= svrchní) vrstvu zemského povrchu, z níž působením půdotvorných činitelů vzniká půda“. Je nevhodný (ačkoli byl zařazen i do AATŽ), protože neodpovídá sémantice slova gimtas (srov. gimtoji (= kilminė) uoliena TT, kilminė uoliena ChŽ; dirvodarinė uoliena SDTŽ, ŽŪE I). Místo fjordas měl překladatel uvést již ustálenou variantu fiordas (DŽ₅). Dnes je běžným jednoslovným termínem bioritmai (srov. DŽ₅, AATŽ, SpŽ, PsichŽ aj.), zatímco ve slovníčku je jen delší dvouslovná varianta biologiniai ritmai. Upřesnit je třeba termín plėšrieji jūros (= jūrų; srov. jūrų kiaulė) žinduoliai. Termín vandens „žydėjimas“ mohl být bez obav uveden bez uvozovek, protože žydėti znamená „zelenat se“ (DŽ₅). V textu slovníčku jsou synonymní termíny jasně označeny a nejsou nadužívány. Synonyma však nemají vyznačen přízvuk a chybějí k nim odkazová hesla. Synonyma letal(inė (mirtina) dozė, lokali (vietinė) tarša měla být uvedena v opačném pořadí – termíny s litevskými složkami jsou mnohem srozumitelnější. Jako synonyma jsou uvedeny termíny různé úrovně teršalų emisija a išmetamieji teršalai. Termín stratosferos ozono sluoksnis (syn. ozonosfera) připomíná spíše vysvětlení než termín – vhodnější by bylo jeho kratší synonymum. V samostatných heslech 208 Asta Mitkevičienė Vysvětlují se termíny býložravé zvíře a fytofágové (u druhého je doplněno synonymum býložravci). U hesla trofická úroveň nacházíme v článku býložravá zvířata (fytofágové) (138). Nabízí se otázka, zda jsou ve slovníčku býložravé zvíře a fytofágové považovány za synonyma; pokud ano, proč nejsou propojeny. Mimochodem, protože synonyma fytofágové (syn. býložravci) jsou uvedena jako samostatné heslo, bylo by logické najít u zoofágů termín masožravci. Uvedení ekvonym konzumenti (syn. spotřebitelé) a rozkladači (syn. reducenti)1 mohlo být sjednoceno: pokud se dává přednost českému termínu, měl by být upřednostněn v obou případech. Do slovníčku byly zařazeny dva druhové synonymní termíny – morfologická adaptace (syn. morfologické přizpůsobení), avšak pouze jeden rodový termín – přizpůsobení. Jako synonymum mělo být uvedeno české ekvivalentní označení termínu domestikace, zdomácnění (srov. AATŽ domestikacija, prijaukinimas). Vždyť do slovníčku bylo zařazeno i synonymum termínu domestikované druhy, zdomácnělé druhy. Termín ekosystémová sukcese bylo možné nahradit přirozenějším českým termínem (nebo alespoň doplnit synonymum) – změna ekosystému (srov. změna, sukcese AATŽ). Chybí také humus vedle termínu humus; lokální úhyn vedle termínu nekróza. Nemělo být uvedeno české synonymum hydrobionti, totiž vodní organismy? Je zajímavé, že některé termíny, jak už bylo vidět, se neshodují s termíny slovníku z blízkého oboru – AATŽ –, který vyšel v roce 2000. V některých případech byla zvolena lepší cesta, například ekologie populací (AATŽ definuje populační ekologii, zatímco v hesle ekologie je uvedeno ekologie populací); sluneční záření (AATŽ sluneční radiace); polární záře (AATŽ polární záře, severní záře). Slovníček uvádí synonyma biologicky rozložitelné (–rozkladné) odpady, biodegradovatelné odpady, zatímco AATŽ uvádí pouze biodegradovatelné odpady. Články o termínech jsou skutečně informativní a poměrně podrobné. Někdy se uvádí historie zkoumání pojmu, objevitel jevu nebo tvůrce pojmu. V článku o termínu udržitelný rozvoj lze nalézt dokonce „protokolární“ informace: „Dříve (do rozhodnutí Státní komise pro litevský jazyk ze dne 2003 01 31) se užívaly termíny vyvážený rozvoj, kontinuální rozvoj, šetrný rozvoj, udržitelný vývoj“ (56). Slovníček obsahuje komentáře k užívání termínů. Informace tohoto druhu však nejsou vždy přesné. Například vegetace je „termín nevhodný pro označení rostlinných společenstev; má být nahrazen termínem rostlinstvo“ (32), není však uvedeno, v jakém významu se používá (například v hesle mikroekosystém (134)). Heslo efekt nemá místo definice 1 Třetí člen skupiny termínů – producenti (nebo producenti) není uveden jako samostatné heslo. Terminologija | 2006 | 13 209 poznámku, že v ekologii a vědě o životním prostředí jde o nevhodný termín, který má být nahrazen termíny účinek, výsledek činnosti, důsledek nebo jev (70). Ve slovníčku tedy najdeme skleníkový jev, nikoli skleníkový efekt. Lze si všimnout, že v některých slovnících z konce minulého století (např. AstrŽ, GeogrŽ) byl za hlavní termín rovněž považován skleníkový jev. Dnes slovníky (srov. AATŽ, ChŽ, Eurovoc) uvádějí skleníkový efekt: termín skleníkový jev sice zní přirozeněji, může však vyvolávat nejasnosti. Většina termínů, které se vyskytují v samotných textech hesel, je správná. Lze uvést několik připomínek k nim nebo k jejich užívání. Například ve slovníčku jsou nepřesně uvedeny litevské a latinské názvy rostlin: porostnice mnohotvárná (= maršantie, 208; viz BotVŽ) a Marchantia polymorpha (= polymorpha, 208). Ve slovníčku se užívá výraz subtropikų pakaitas paatogrąžos (88, 122 aj.), zatímco DŽ₅ uvádí paatogrąžiai. V hesle biologické rytmy se užívá termín rytmus přílivu a odlivu (44), ačkoli v témže slovníčku je heslovým termínem příliv a odliv (176). Místo termínu separátor (130), zaznamenaného v hesle mechanické čištění odpadních vod, by bylo vhodnější užít český výraz oddělovač; hypotalamus (heslo termoregulace, 216) – hypotalamus. Obvyklý název je bříza trpasličí (ve slovníčku trpasličí bříza, 181, 222; srov. BotVŽ). Místo benz(a)pyren (21, 65, 155) by postačovala varianta benzpyren (srov. ChŽ). Termín systematická skupina (93) se nerozlišuje od termínu systematická skupina (srov. systém a systematika). Místo tříslovného termínu poloparazitické rostliny (v hesle termínu hemiparazitismus, 96) je vhodné užít poloparaziti (srov. BotŽ poloparaziti, hemiparaziti). Ještě několik poznámek: ekonomické (= hospodářské) vědy (23) (srov. přírodní vědy), severní (= severní) šířky (59, 110, 158; viz DŽ₅), kardiovaskulární (= srdeční a cévní) onemocnění (55), Dobsonovy (= Dobsonovy) jednotky (202), kutikula (= kutikula) (218, srov. kutikula 98; viz TekstilŽ). V hesle „jedy“ se píše, že se podle síly dělí na velmi silné, středně silné, jedovaté a slabé (149). Takže jedovaté jedy? Nepřesný termín sagainiėčiai (132): ačkoli byl dříve doporučován k užívání (například je zařazen do LTE IX), nyní se užívá cykasové (viz VLE IV 125; srov. BotVŽ cikainiai (třída), cikiniai (čeleď); dále srov. TŽŽe saganiai nespr. = cikainiai). Ve slovníčku se ne vždy dodržuje obvyklý pořádek přívlastek–podstatné jméno v češtině, srov. byliny tundry (= tundrové byliny) (181), průměrná denní (= denní průměrná) koncentrace (196). Definice některých termínů jsou poněkud slabé. Například biogenní prvky jsou „prvky nezbytné pro živé organismy (= chemické elemen- 210 Asta Mitkevičienė „to“ (41). Termín chionosfera je vykládán jako příslušné části hor (53), nikoli jako určitá vrstva atmosféry. Definice prvního významu termínu monokultura je nepřesná: „plocha orné půdy, na níž absolutně dominuje jeden druh (např. žitné pole)“ (139) (srov. kultura – „pěstování rostlin, kultivace; pěstované, kultivované rostliny“ (viz DŽ, TŽŽė). Termín tkáně je definován jako „systém buněk a nebuněčných struktur“ (měl by být uveden v jednotném čísle – tkáň) (31). Logice odporuje výklad druhového termínu průmyslové odpadní vody: „Průmyslové odpadní vody odtékají z výrobních podniků, kde byly použity pro technologické potřeby“ (150). Z takového vyjádření lze pochopit, že se nepoužívá voda, nýbrž odpadní vody. Termín rizikové faktory je ve slovníčku vysvětlen termínem faktory prostředí, uvádějí se však takové faktory, jako je krevní tlak, nadbytek cholesterolu v krvi aj. (187). Ve slovníčku jsou uvedeny vždy dva významy termínů homeostáza, nekrofágy, ale nejsou odlišeny. Definice termínu antropogenní zdroje znečištění chybí – jsou pouze vyjmenovány a vysvětleny jeho druhové termíny. Jazyk definic není ve všech případech správný a stylisticky vhodný. Byly zaznamenány chyby v užívání zájmenných tvarů, například střední ardas (69). Obecně se v terminologických heslech zájmenné tvary často užívají nadměrně, např.: ptáci přeletující (– přeletující ptáci) (164), pěnivé (– pěnivé) nápoje (190) aj., ačkoli se někdy tam, kde by byl zájmenný tvar namístě, vyskytuje pouze prostý tvar. Definice termínu třída je nesprávná: „úroveň klasifikace, která označuje (=zahrnuje) soubor objektů se společnými znaky“ (109). Byly nalezeny i další chyby v užívání příčestí, např.: rezervace – „území, které zachovává životní prostředí (= území, na němž se chrání životní prostředí) <...>“ (68) apod. Nepřesně byla zvolena konstrukce s akuzativem, např.: „odpady vhodné k recyklaci a výrobě produktů (=k výrobě produktů) (20). Není správné, že se setkat užívá ve významu „být, vyskytovat se“ (17, 175). Vyskytují se neobratné a nesrozumitelné věty, např.: V posledních letech se zvýšil podíl znečištění z dopravy na celkovém znečištění ovzduší (155); CO2 podíl na vzniku skleníkového jevu dosahuje 55–60% <...> (209) aj. Ve slovníčku bylo nalezeno několik chyb v interpunkci (43, 62, 167, 208) a pravopisných (korektorských) chyb: geitonogamie (=geitonogamie, 13), Falconiformes (=Falconiformes, 170), alop atrija [gr. allos (=allos) – jiný, odlišný <...>] (13). Termíny na některých stránkách (66–67, 105) nejsou abecedně seřazeny na správném místě. Takový slovníček je potřebný, má však příliš mnoho nedostatků. Terminologija | 2006 | 13 211 ZKRATKY AATŽ 2000 – Slovník termínů ochrany životního prostředí, Vilnius. AstrŽ 1984 – Encyklopedický slovník astronomie. Sestavil A. Juška, Vilnius. BotVŽ 1998 – Slovník botanických názvů. Sestavila R. Jankevičienė, Vilnius. BotŽ 1965 – Slovník botanických termínů. Hlavní redaktor J. Dagys, Vilnius. ChŽ 2003 – Výkladový slovník chemických termínů. Připravili K. Daukšas, I. Barkauskas, V. Daukšas aj., Vilnius. DŽ 2003 – Slovník současné litevštiny. Hlavní redaktor St. Keinys, Vilnius (elektronické vydání). Eurovoc – EUROVOC. Evropský slovník termínů: http://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.main GeogrŽ 1994 – Vaitkeūnas St. Encyklopedický slovník geografie, Kaunas. LTE IX 1984 – Litevská sovětská encyklopedie 9. Vilnius. PsichŽ 1993 – Slovník psychologie. Redaktor R. Augis aj., Vilnius. SDTŽ 1997 – Systematický slovníček půdoznaleckých termínů. Sestavil A. Motuzas, Vilnius. SpŽ 1996 – Slovník sportovních termínů 1. Připravil S. Stonkus, Kaunas. TekstilŽ 2001 – Výkladový slovník textilních termínů. Sestavili R. Čiukas, J. Katunskis, A. Kaulakienė aj., Kaunas. TT 1992 – Terminologické opravy. Připravili K. Gaivenis, A. Kaulakienė, St. Keinys, J. Klimavičius, Vilnius. TŽŽ 2002 – Interleksis. Slovník cizích slov. Odpovědný redaktor A. Kinderys, Vilnius (elektronické vydání). VLE IV 2003 – Všeobecná litevská encyklopedie 4, Vilnius. ŽŪE I 1998 – Zemědělská encyklopedie 1. Předseda vědecké redakční rady A. Kusta, Vilnius. Obdrženo 2006-12-05 Asta Mitkevičienė Institut litevského jazyka P. Vileišio 5, LT–10308 Vilnius E-mail [email protected] 212 Asta Mitkevičienė |