Žymioji latvių terminologė Valentīna Skujiņa

Významná lotyšská terminoložka Valentīna Skujiņa SOLVITA LABANAUSKIENĖ Litevský jazykový ústav Dne 2. října 1937 se v Rize, v Ilgakiemyje (Ilģuciems), narodila budoucí lotyšská lingvistka a terminoložka Valentīna Skujiņa. Dráha lingvistky byla možná předurčena už během školních let, kdy se větší pozornost věnovala jazyku. Je pravda, že už v dětství si V. Skujiņa oblíbila literaturu, zejména lotyšské lidové pohádky a pověsti, a v pozdějších letech lotyšského básníka J. Rainise, spisovatele R. Blaumanise, bratry Kaudzīteovy, zahraniční autory R. Tagoreho, E. Hemingwaye a další. Lotyšské jazykové tradice posilovaly lidové písně a tance, které si rodina oblíbila. Humanitní vědy V. Skujiņu přitahovaly, a tak se v roce 1955 stala studentkou Filologické fakulty Lotyšské státní univerzity. Během studia začala v roce 1959 pracovat v Ústavu jazyka a literatury (dříve Ústavu gramatiky), později v oddělení lotyštiny Lotyšské akademie věd (LMA). Na začátku sedmdesátých let byla pozvána, aby pracovala jako vědecká sekretářka Terminologické komise LMA. Od té doby se terminologie stala hlavním předmětem vědeckého výzkumu V. Skujiņy. V roce 1969 obhájila kandidátskou disertaci (od roku 1992 nostrifikovanou jako doktorský titul) Tvorba termínů technických věd v lotyštině. 216 Solvita Labanauskienė | Žymioji latvių terminologė Valentīna Skujiņa Od roku 1977 vedla skupinu pro terminologii a jazykovou kulturu a v roce 1992 oddělení terminologie (Radītājs 1997: 7). Výzkumný záběr lingvistky zahrnuje teorii a praxi terminologie, tvorbu vědeckých a technických termínů, mezinárodní prvky termínů, zejména komponenty latinského a řeckého původu, organizaci terminologické práce, jazykovou kulturu a další oblasti. Je autorkou řady významných knih v lotyštině určených k praktickému vzdělávání: Porozumění státnímu jazyku v kancelářských dokumentech (Valsts valodas prasmei lietvedības dokumentos, 1993); Ukázky úředních písemností (Lietiško rakstu paraugi, 1998); Lotyština v úředních písemnostech (Latviešu valoda lietiškajos rakstos, 1999); Slovník slovních částí řeckého a latinského původu (Latīņu un grieķu cilmes vārddaļu vārdnīca, 1999). Její nejvýznamnější monografie vyšla v roce 1993 – Zásady tvorby lotyšské terminologie (Latviešu terminoloģijas izstrādes principi); druhé, revidované a rozšířené vydání vyšlo v roce 2002. Je to první monografie věnovaná lotyšské terminologii, která shrnuje čtyřicet let pracovních zkušeností v Terminologické komisi LMA. Pro dějiny terminologie jsou důležité články o J. Endzelīnovi a R. Grabim (jeho články vědkyně překládala také z ruštiny), o složených slovech v Mancelisových slovnících a také kniha vědce E. Drezena, narozeného v Liepāji, kterou V. Skujiņa přeložila z ruštiny spolu se spoluautorkou L. Voitkevičou: Internacionalizace vědecké a technické terminologie (Zinātniskās un tehniskās terminoloģijas internacionalizācija, 2002). Celkový počet publikací V. Skujiņy se blíží tisícovce! Od roku 1999 je V. Skujiņa předsedkyní Terminologické komise LMA. Významný je její velký přínos k praktické jazykové práci, tvorba neologismů (programmatura, tirgzinība, tiešraide), hledání lotyšských ekvivalentů mezinárodních slov a další neméně důležitá činnost, která odpovídá zásadám činnosti nejvýznamnějšího badatele lotyšského jazyka J. Endzelīna. Akademička V. Skujiņa obdržela Cenu J. Endzelīna za svou práci v oblasti lotyšské jazykové terminologie a formulování jejích zásad. Není pouze předsedkyní Terminologické komise, ale také jazykovou konzultantkou podkomisí pro energetickou terminologii, informační technologie, právní terminologii, terminologii chemie a chemické technologie, vojenskou terminologii a terminologii motorových vozidel. Je samozřejmé, že takto všestranná odbornice je také spoluautorkou mnoha terminologických slovníků. Práce plodí další práci: organizování jazykových týdnů, činnost ve Státní jazykové komisi, pedagogická práce na Lotyšské univerzitě, konference Terminologija | 2007 | 14 217 příprava na ně a jejich organizace, vedení studentských prací – to vše tvoří každodenní život terminoložky V. Skuji̇ny. Lotyšská vědkyně se pravidelně účastní nejen republikových, ale i různých mezinárodních konferencí a kongresů (v Rize, Vilniusu, Tallinnu, Grazu, Omsku, Stockholmu, Vídni, Varšavě aj.). Akademičku V. Skujinovou pojí pevné vztahy s Litvou a Vilniusem. Je pravidelnou účastnicí konferencí a přednášející, konzultantkou doktorandů Institutu litevského jazyka, autorkou článků důležitých pro jazykovědu, publikovaných v časopisech „Baltistika“, „Terminologie“ aj., a členkou redakční rady časopisu vydávaného Terminologickým centrem LKI. Habilitovaná doktorka filologie, řádná členka LMA, vědecká pracovnice Institutu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity, profesorka Pedagogické akademie v Liepāji, vedoucí oddělení terminologie LU LMA a nositelka mnoha dalších čestných titulů nezůstává ve své zemi nedoceněna: od roku 1998 udělují LMA a AB „Grindeks“ každoroční vyznamenání a ceny nejvýznamnějším lotyšským vědcům za vynikající činnost a celoživotní přínos. V. Skujinové bylo v roce 2007 uděleno vyznamenání „Grindeks“. Uvědomuje si, že plody práce jazykovědce nebyly nikdy sladké, a ví, že všechna počeštění se nikdy neujmou: některá se uchytí hned, jiná se neuchytí za žádnou cenu. V. Skuji̇na zůstává i nadále věrná jazyku – duchu národa (Diena 1999). K 70. narozeninám a do dalších krásných let! LITERATŪRA Diena 1999: Nestādīsim cilvēktiesības naidīgā pretmetā valodai. – Diena 15, februāris. Rādītājs 1997: LZA korespondētājlocekle dr. habil. philol. Valentina Skujiņa: bibliografiskais rādītājs. Sastādītāja M. Kīrite, Rīga. Gauta 2007-12-12 Solvita Labanauskienė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] 2 1 8 Solvita Labanauskienė | Žymioji latvių terminologė Valentīna Skujiņa