1910–1937 m. lietuviškoji statybos terminija (iš turimų išteklių)

Litevská stavební terminologie v letech 1910–1937 (z dostupných pramenů) ROBERTAS STUŇŽINAS Institut litevského jazyka Litevská stavební terminologie se stejně jako technická terminologie obecně začala formovat v polovině 19. století. V popularizačních článcích o vědě a praktických hospodářských radách v tehdejším periodickém tisku – v kalendářích L. Ivinskise (1846–1863), „Keleivis“ (1849–1880) a „Aušra“ (1883–1886) – se začaly objevovat stavební termíny, např.: molis Ivinsk 1849 31, namas Ivinsk 1849 30, plitos degintos LTP VI 56, siena Ivinsk 1849 31, teptuwas Ivinsk 1849 31, ziame Ivinsk 1862 45. Rychlý rozvoj stavební terminologie v první polovině 20. století byl podmíněn vznikem odborné stavební literatury (učebnic stavebnictví a stavebního periodického tisku) a všeobecným rozvojem stavební vědy – v roce 1922 byla v Kaunasu otevřena Litevská univerzita a brzy poté vyšly první litevské učebnice stavebnictví. Tento článek se zabývá terminologií stavební vědy, popularizační a stavební periodické literatury a dalších publikací z let 1910–1937 (seznam pramenů viz na konci článku) z hlediska původu, struktury a vývoje. Zkoumaný materiál tvoří 1393 odlišných¹ termínů (806 jednoslovných a 587 víceslovných), vytvořených na základě domácí zděděné i přejaté neinternacionální slovní zásoby a utvořených prostředky vlastního jazyka. Z hlediska terminologických skupin jde o termíny označující stavby a jejich části (27%), materiály (20%), nástroje a prostředky (17%), činnosti, procesy a stavy (16%), vlastnosti, charakteristiky a rozměry (6%) a další konkrétní předměty a abstraktní jevy související se stavebnictvím (14%). Když mluvíme o jednoslovných stavebních termínech, je třeba nejprve zmínit sémantickou tvorbu termínů. Sémantická tvorba termínů² je způsob pojmenovávání, při němž je hlavním prostředkem tvorby termínů sémantický rozvoj slova- 1 Zde se varianty nepočítají samostatně, tj. formální podoby týchž jazykových jednotek, které plní tutéž funkci a vykazují pravidelné rozdíly ve zvukové stavbě (KPP 2003: 107). 2 Vietoje termino semantinis terminų kūrimas (Гринев 1993: 129) vartojamas ir terminas leksinis semantinis terminų kūrimas (plg. Прохорова 1996: 8; Татаринов 2006: 188). Terminologija | 2007 | 14 125 tojimas (Татаринов 2006: 188). Šio tipo terminų grupėje pirmiausia skirtini terminizacijos būdu atsiradę terminai. Terminizacija – paprastųjų (terminių) žodžių ar kitų sričių terminų vertimas terminais (Gaivenis 2002: 18), reikšmių išplėtimas, susiaurinimas, apibendrinimas ir kitoks modifikavimas ir atribojimas nuo kitų reikšmių (Klimavičius 1996: 6). Žodžių semantinės plėtros atžvilgiu terminizacija gali apimti ne vieną terminologijos reiškinį: 1) paprastųjų žodžių semantikos visumos perkėlimą į terminus (Татаринов 2006: 188), 2) paprastųjų žodžių reikšmių specializaciją – susiaurinimą ar praplėtimą (Татаринов 2006: 188), 3) žodžių reikšmių perkėlimą (Keinys 1980: 63–64; Gaivenis 2002: 52). Na základě uvedeného je třeba nejprve rozlišit termíny, jejichž význam odpovídá běžným slovům³, např.: akmuo JodelNorm 2, aliejus Kind 32, anglis Iv 48, apušė Januš 18, ąžuolas Kind 7, diemantas JodelTechn 9, eglė Januš 18, Kind 7, molis Reis 1, pienas Kind 50, pušis Januš 18, smėlys Januš 9, stiklas Ekz 3, tošis JodelTechn 156, žabai Vanag 28, žabarai JodelTechn 29, žvyras Reis 13; butas (obytný dům) Stat M1922 I 8, kambarys Januš 14, kūtė Vanag 10, lubos Januš 15, namas (obytná budova) Zubausk 9, tiltas Ekz 1; čerpe Šimol 72, grebėstas Iv 18, lenta Braž 2, rąstas Reis 24, sija Kind 14, siena Reis 1, (bednění) šūlas Braž 10. Z uvedených příkladů je patrné, že jde převážně o termíny odpovídající základním či primárním významům běžných slov, které označují různé stavební materiály, stavby, jejich části a další stavební pojmy. Samostatně je třeba zmínit termíny vzniklé specializací⁴ běžných slov, tj. zúžením nebo rozšířením jejich významu. Při zúžení významu dochází k přenesení názvu jednoho pojmu na jiný na základě společných rysů běžného pojmu; zužovaný pojem však získává i další, doplňující rysy (Прохорова 1996: 79). Přesněji řečeno, zúžení významu je typické pro termíny, které získaly specifičtější stavební význam, např.: anga (okénko)⁵ JodelTechn 135, dėmė (vada cihly) JodelNorm 1, (základová) duobė Ekz 3, kartys (kůly, na něž se skládá dřevo) JodelTechn 161, (cihlářská) krosnis Iv 18, kubilas JodelTechn 66, marka (jáma) StatM 1923 I 6, minklė (hlína připravená k použití) JodelTechn 117, (malířské) padargai Ekz 6, skylė Kind 18. Rozšíření významu je typické pro termíny označující třídy předmětů, např.: druskos 3 Termíny jsou porovnávány s běžnými slovy na základě údajů akademického Slovníku litevského jazyka. 4 Někdy jsou terminologizace a specializace považovány za samostatné způsoby tvorby termínů (srov. Гринев 1993: 129–132), jindy se tyto jevy přísně nerozlišují (viz Татаринов 2006: 188–189). 5 V závorkách je upřesněn obsah termínu. 126 Robertas Stunžinas | 1910–1937 m. lietuviškoji statybos terminija... JodelNorm 1, podlahy Kind 13, pece Šimol 4, stropy (stropy a stropní konstrukce) Šimol 4. Jde o jednu z nejpočetnějších (tvoří přibližně pětinu všech jednoslovných termínů) a nejstarších skupin terminologie zkoumaného období – termíny se hojně užívaly také v pramenech 19. století, např.: kameny LTP VI 56, písek LTP VI 56, sklo LTP VI 56, dřevo LTP VI 125, stěna LTP VI 125. Z termínů těchto skupin je utvořena přibližně třetina všech víceslovných termínů, např.: umělý kámen Iv 7, hliněná taška Kind 34, tesařské dveře Kind 27, kujné železo (železo a ocel) JodelTechn 170, svařované železo JodelTechn 185, lité železo JodelTechn 171, podlahy z udusané hlíny Ekz 4, nádoba odolná vůči kyselinám JodelTechn 144, prvotní jíl Iv 2. Nejvíce je termínů stěna (32), cihla (25), kamna (16), jíl (15), místnost (13), kámen druhových názvů, např.: hliněná stěna Braž 2, litá st. Ekz 3, cihlová st. Braž 1, okrajová st. Kind 8, dutá st. StatM 1922 II 17, proutěná–hliněná st. Braž 2, stěna ze zelených cihel Reis 2; pálená hliněná cihla Iv 6, dobře vypálené c. Reis 14, na vzduchu sušené c. Januš 16, zelená c. Iv 7, obkladová c. JodelNorm 2, stavební c. JodelNorm 2, žáruvzdorná c. JodelTechn 73, lícová c. Ekz 5; kamna s plynovým topeništěm Iv 64, k. s klesajícím plamenem Iv 65, k. s jednoduchým topeništěm Iv 64, k. s jednoduchým dnem Iv 64, otočná k. Iv 65; sprašový jíl StatM 1923 I 18, velmi chudý j. JodelTechn 117, j. se silnou soudržností Iv 15, sedimentární j. Iv 3, prostý j. Iv 5, příliš tučný j. Vanag 15, přemíchaný j. JodelNorm 1, šedý j. JodelTechn 29, žáruvzdorný j. Iv 5; pokoj pro hosty / pokoj pro paní domu / pokoj pro služebnictvo / jídelna / pokoj Januš 14; pórovitý (rozvětvený) kámen JodelTechn 9, deskový k. Kind 29, lámaný k. StatM 1922 I 18, dutý k. JodelTechn 103. Menší část jednoslovných termínů tvoří metaforické a metonymické termíny. Obecně lze říci, že metaforické a metonymické termíny náleží k samostatnému sémantickému podtypu tvoření termínů – tropickému tvoření termínů (srov. Татаринов 2006: 188). Při tropickém tvoření termínů se sémantika slova – motivační sémantický příznak (tertium comparationis) – uplatňuje pouze částečně (Татаринов 2006: 188). V našem případě se však většinou jedná o terminologizovaná a zejména specializovaná běžná slova s přeneseným významem (podrobněji o tom bude řeč dále). V této skupině tvoří naprostou většinu metaforické termíny. Metaforické termíny vznikají tehdy, když se na základě určitých znaků porovnávají odborné pojmy s běžnými pojmy a pojmenovávají slovy označujícími běžné pojmy (Прохорова 1996: 42). Ve stavební terminologii zkoumaného období se nejčastěji Terminologija | 2007 | 14 127 Nejčastěji se vyskytují konkrétní metafory; metaforické pojmenování se většinou zakládá na předmětech z lidského okolí: a) na lidském těle, např.: (u pěchovadla) galva StatM 1923 I 20, (chalupy) griaučiai Kind 8, (střechy) kupra StatM 1923 I 11, (pece) padas Kind 15, (zařízení) žandai StatM 1922 II 19; b) na předmětech každodenní potřeby, např.: grėblys (nástroj k míchání cementu) Šimol 71, (vzduchu) guolis StatM 1923 I 16, patalas (vrstva štěrku a cementu) JodelTechn 29, Kind 14, žvakė (potrubí na plynné palivo) Iv 75; c) na jídle, např.: tyrė (vápenná směs) StatM 1923 I 20, (silnice) pluta JodelTechn 29, tešla Braž 1. Výrazně méně je termínů pojmenovaných podle živočišné a rostlinné říše a dalších přírodních jevů, např.: bebras (zařízení na lisování tašek) StatM 1922 II 18, geruvė StatM 1923 I 10, meška (pěchovací zařízení) Ekz 3, sraigė Ekz 1, žiaunos JodelTechn 21; (zdiva) žievė StatM 1923 I 21, žirnis JodelTechn 77; urvas (tunel na pálení cihel) JodelTechn 135. Abstraktní metafory jsou vzácné, např.: ardanti jėga Ekz 3, jėgos kūrėjas (síla) JodelTechn 188. Z hlediska chronologie a nominace většina metaforických termínů nepředstavuje nové metafory. Některé z nich lze nalézt již v pramenech z 19. století, např.: gūlis LTP VI 172, kepurė LTP VI 352, padas LTP VI 171, teszla LTP VI 167. Je také zřejmé, že velká část pojednávaných termínů vznikla sekundárním metaforickým pojmenováním. Tyto termíny mohou vznikat terminologizací (specializací) běžných slov s nepůvodním a přeneseným významem nebo lidových termínů, např.: adata (část zařízení) JodelTechn 85 – adata6 2. „kovová tyčinka, obvykle s ostrým koncem, různého určení, a proto i různého vzhledu“; blynas (kulatý tvar) JodelTechn 85 – blynas 3. přen. „nějaký zploštělý předmět“; dūda JodelNorm 5 – dūda 5. „trubka“; (pěchovadla) galva StatM 1923 I 20 – galva 8. „kulatá, silnější část nějakého předmětu; přední část; vrchol, horní část“; (vzduchu) guolis StatM 1923 I 16 – guolis 5. „vrstva“; (nádoby) gurklys JodelTechn 181 – gurklys 4. „hrdlo nádoby či láhve“; [gegnių]7 kojos Reis 24 – kojos 3. „spodní část nějakého předmětu“; meška (pěchovací zařízení) Ekz 3 – meška 5. „velké těžké zařízení se silným koncem k zatloukání kůlů, udusávání hlíny apod.“; padas (podlaha) Kind 13 – padas 3. „udusaná podlaha stodoly či světnice, udusaná podlaha“ LKŽe. To platí také o metaforických zdrobnělých termínech, např.: akutė (vada, jamka) Šimol 79, galvelė (horní část součásti) JodelTechn 189, kepuraitė (určitý typ klenby) Ekz 4, (vápenná) marškinėliai StatM 1923 I 20. 6 Údaje jsou čerpány z elektronického vydání Lietuvių kalbos žodyno www.lkz.lt 7 Složené termíny jsou uvedeny v hranatých závorkách. 128 Robertas Stunžinas | 1910–1937 m. lietuviškoji statybos terminija... Výsledkem tropického tvoření termínů by mohlo být jen několik metonymických termínů. Metonymie je výsledkem změny významu (změny sémů) na základě určitých souvislostí v prostoru pojmů, čase nebo příčině (Татаринов 2006: 189). V analyzovaném materiálu se metonymickými termíny podle prostředku označuje způsob provádění prací, např.: lenta (způsob pokrývání střechy) StatM 1923 I 8, piautuvas (způsob pokrývání střechy) StatM 1923 I 8. Tyto termíny byly vytvořeny podle specifických metonymických modelů terminologie8; nejde o slova běžného jazyka, která byla terminologizována. Z metaforických a metonymických termínů je vytvořeno jen málo složených termínů. Složené termíny obsahující termíny z těchto skupin tvoří přibližně desetinu všech složených termínů, např.: geležinės dūdos JodelTechn 7, dūmtraukio galvutė Kind 18, plieninės geruvės JodelTechn 19, geležinis grėblys JodelTechn 66, triobos griaučiai Kind 8, gegnių kojos Reis 24, plento pluta JodelTechn 29. Největší část jednoslovných termínů (asi tři čtvrtiny) tvoří odvozeniny, např.: apdabinimas Ekz 3, atlošumas Ekz 4, atrama Ekz 4, aukštakrosnė Šimol 74, (stodoly) grindinys Kind 18, grūdelis Kind 41, įdėklis JodelTechn 190, įvarža Kind 26, kastuvas Šimol 71, kniedė JodelTechn 186, pabėgis JodelTechn 164, palangė Reis 24, pašlaitė Kind 27, protarpis JodelTechn 73, sąvarža Reis 22, statyba Reis 7, trauka Iv 80, uždanga JodelTechn 137. Na základě údajů Lietuvių kalbos žodyno lze tvrdit, že většina odvozenin jsou stará slova běžného jazyka a jako termíny mohou být převzata z živého jazyka. Některé odvozeniny lze nalézt v pramenech z 19. století, např.: priemaįża LTP VI 166, piaustuvas LTP VI 167. V tomto případě je proto namístě hovořit o terminologizaci odvozenin běžného jazyka – o specializaci a dalších sémantických způsobech tvorby termínů. Za terminologizované lze považovat názvy běžných předmětů denní potřeby, nástrojů, staveb, jejich částí a dalších předmětů souvisejících se stavitelstvím, např.: (větrací) aukštinis StatM 1922 III 20, dangtis (střecha) Ekz 4, dūmtraukis Kind 16, dumtuvė JodelTechn 180, duonkeփis Kind 15, juodlubės Kind 25, kiaurinė StatM 1923 I 21, langinės Kind 12, lentyna JodelTechn 68, pakulos Kind 7, pastogė Reis 45, peleninė (otvor kamen) Kind 15, perdaras (příčka) StatM 1922 III 23, pluktuvas Braž 1, priemaįša Reis 2, viela Iv 18. Z této skupiny je třeba vyčlenit specializované názvy různých předmětů a zařízení, které získaly konkrétnější stavební význam, např.: atmata (stavební odpad) JodelTechn 21, (trámu) graiža 8 Metonymické termíny lze tvořit jak podle běžných jazykových, tak podle specifických metonymických modelů terminologie (Прохорова 1996: 69). Terminologija | 2007 | 14 129 Kind 27, (dřeva) grūstuvas Vanag 26, pakopa (schůdky) Ekz 3, pakura (součást sušárny cihel) JodelTechn 132, (kamna) pastogė JodelTechn 69. Samostatnou skupinu tvoří derivační termíny charakteristické přenesením významu. Nejčastější jsou zde metaforická deminutiva, např.: ardelis (schůdek topeniště kamen) JodelTechn 39, langelis (otvor v kamnech) JodelTechn 135, (kovová) tinklelis Reis 36, urvelis (žlábek pod cihlovými kamny) JodelTechn 135, žirneliai (hrudky cementu) JodelTechn 77. Za zmínku stojí také termíny vytvořené podle cizojazyčného metonymického modelu označení činitele → označení nástroje, např.: džiovintojas (vysoušedlo) JodelTechn 211, [kibirkščių gaudytojas] StatM 1922 III 19, [jėgos žadintojas] JodelTechn 188. Z běžného jazyka mohla být převzata také část abstraktních pojmů, např.: aukštumas Kind 15, didumas Ekz 4, džiovinimas JodelTechn 68, išgaravimas Iv 73, (hlíny) kapojimas Iv 31, kietumas JodelTechn 8, (oken) kirtimas StatM 1922 III 10, (betonu) laistymas Šimol 71, našumas JodelTechn 73, (teploty) puolimas JodelTechn 200, stiprumas Vanag 16. Mnohé z nich lze najít v uvedených starých pramenech, např.: vėdinimas LTP VI 166, džiovinimas LTP VI 168, drėgnumas LTP VI 125, pliszimas LTP VI 58, tankumas LTP VI 58, tvirtumas LTP VI 126. V některých případech je obtížné určit, zda je odvozenina terminologizovaná, nebo nově vytvořená. To platí zejména o abstraktech sloves a přídavných jmen s transpozičním derivačním významem9 s příponami -imas/-ymas, -umas. Odvozeniny tohoto typu mají v zásadě stejný obsah jako základové slovo, náležejí však k jinému slovnímu druhu, a proto se liší svou syntaktickou funkcí (Urbutis 1978: 165). Takové deriváty lze vytvořit od každého slovesa a přídavného jména, např.: aušimas Ekz 4, dažymas Šimol 4, drėgnumas Januš 17, džiovinimas JodelTechn 68, išbrinkimas JodelTechn 158, kreivumas Januš 21, minkymas Iv 25. Mezi probranými odvozeninami s čistě dějovým významem vynikají deriváty s příponami -imas/-ymas, pro něž je charakteristický přenos významu. Jde o metonymické termíny vytvořené podle modelu běžného jazyka děj → výsledek děje, které pojmenovávají vady a další konkrétní věci podle činností, např.: iškyrypimas (vada dřeva) Kind 36, pertrūkimas (vada železa) 194, užgavimas (vada dřeva) JodelTechn 157, įsikišimas (část budovy) StatM 1922 III 10, praskėtimas (koryto) Šimol 71, užlaužimas (křivka) JodelTechn 200. Malou část odvozenin lze považovat za novotvary. Většinu novotvarů 9 Při pojednání o termínech s transpozičním derivačním významem se obvykle vyčleňují pouze verbální abstrakta s příponami -imas / -ymas (srov. Umbrasas 2005: 44; Kaulakienė 2006: 81). 130 Robertas Stunžinas │ 1910–1937 m. lietuviškoji statybos terminija... tvoří složeniny, méně často se vyskytují odvozeniny tvořené příponami a koncovkami. Ve skupině složenin tvoří více než polovinu podstatná jména složená, tj. termíny s podstatným jménem jako druhou složkou, např.: baltdāžai StatM 1922 I 22, degplytė Januš 19, degutžemis StatM 1923 I 16, mūrgastis Ekz 4, skaldasėmelis Šimol 79, skersšakė Kind 40, skliautrama Ekz 4, ugniasienis StatM 1922 III 15. O něco méně časté jsou slovesné složené termíny, např.: dūmadengė JodelTechn 135, dūmalinda StatM 1922 III 19, greitmaišė Šimol 87, kertmušė Kind 25, sienagulis StatM 1923 I 21, vandenteikis JodelTechn 147, vandensaikas Ekz 7, žemsemė Ekz 5. Ve skupince odvozenin tvořených příponami a koncovkami jsou nejčastější názvy výsledků děje s derivačními formanty -mena, -snis, -alas, -a, -is, např.: skirstmena Ekz 6, slugšnis StatM 1923 I 20, užtep alas Kind 33, apijuosa Kind 27, įtalpa (kapacita) StatM 1922 I 9, gulda Ekz 5, riša (armatura) Ekz 6, nuolužis Ekz 6. Malou skupinu tvoří názvy nástrojů s derivačními formanty -tukas, -klis, -tas, -a, např.: dengtukas (taška) JodelNorm 5, idėklis (štípací kleště) JodelTechn 190, ruštas (schod) Iv 57, užštuma Kind 245. Jednotlivě se vyskytují názvy nositelů slovesné či jmenné vlastnosti, např.: glaustinė Ekz 4, rupuolis Šimol 57. Odvozeninami, zejména příponovými odvozeninami -imas/-ymas, -umas, byla vytvořena největší část víceslovných termínů. Nejčastěji se vyskytují termíny atsparumas (19), įtempimas (5), bandymas (3) jakožto názvy druhů, např.: atsparumas gniužimui JodelTechn 90, a. išoriniam slėgimui JodelTechn 147, a. kirpimui šlitei Ekz 17, a. slėgimui / spaudimui JodelTechn 9, a. sukimui / tempimui Ekz 17, a. vandens praleidimui Iv 9, a. vidujiniam slėgimui JodelTechn 147, laikinas a. JodelTechn 24, medžiagos a. Ekz 5; išvidinis įtempimas Šimol 66, leistinas akmens į. JodelTechn 24, leistinasis į. gniužimui / tempimui Ekz 17, medžiagos į. Ekz 17; koringumo / patvarumo bandymas JodelTechn 146, tvirtumo b. JodelTechn 145. Pomocí novotvarů bylo vytvořeno jen málo víceslovných termínů, např.: plokščias dengtukas StatM 1922 II 6, gegnės glaustinė Ekz 4, skliautraminė gegnės glaustinė Ekz 4, mišrioji gulda Ekz 5, geležinis idėklis StatM 1922 III 23, geležies rišos Ekz 6, laiptinis ruštas Iv 82. Z hlediska současného užívání je patrné, že se velká část zkoumané terminologie dochovala dodnes. Například více než polovinu (56%) jednoslovných termínů lze najít v současných slovnících stavebních termínů, např.: džio-vykla Iv 45, STŽ 134; gegnė JodelTechn 164, STŽ 165; guolis StatM 1923 I 16, STŽ 184; išklotinė Ekz 1, STŽ 207; įvarža Kind 26, STŽ 220; kietėjimas Šimol 84, STŽ 253; minklė JodelTechn 117, ALSTŽ 267; muštuvas Terminologija | 2007 | 14 1 3 1 JodelTechn 191, STŽ 351; příprava Ekz 5, ALSTŽ 104; příčka Kind 19, STŽ 407; praskání Iv 14, ALSTŽ 42. V tomto případě by však bylo vhodnější hovořit o shodě výrazového ztvárnění termínů, neboť obsah termínů se mohl změnit. Například termín byt byl ve StatM 1922 I 8 užíván v širším významu obytného domu, jídelna u Januš 40 ve významu jídelní místnosti a smlouva u Januš 8 ve významu symetrie. Do dnešních dnů se zachovalo především pojmenování abstraktních pojmů (činností, procesů, vlastností), např.: chladnutí Ekz 4, STŽ 61; krytí Kind 32, STŽ 115; vlhkost Ekz 3, STŽ 126; nerovnost Kind 43, STŽ 356; praskání Iv 14, ALSTŽ 42; rezivění Šimol 66, ALSTŽ 84; stlačování JodelTechn 14, STŽ 544; lisování JodelNorm 6, ALSTŽ 267; tažnost JodelTechn 119, ALSTŽ 120. Pokud jde o termíny označující konkrétní předměty, je třeba říci, že značná část z nich jsou historismy, tj. označují předměty, které se již nepoužívají, např.: akėčios (zařízení na míchání cementu) JodelTechn 66, bebras (zařízení na ohýbání tašek) StatM 1922 II 18, boba Braž 9, ližė (vyrovnávací nástroj) StatM 1923 I 11, pimpelis (provázek s přivázanou olovnicí) Braž 5. Některé termíny jsou archaismy, tj. termíny vytlačené jinými výrazy označujícími stejný denotát, např.: apdabinimas Ekz 3, apsloginimas (appaudimas) JodelNorm 2, dūda (trubka) JodelTechn 29, glostimas (vyhlazování) StatM 1923 I 11, išvejavimas (větrání) JodelNorm 1, pabūklai (zařízení) Ekz 4, padabinimas (údržba) Ekz 5, plėnelė (membrána) JodelTechn 23, (teploty) puolimas JodelTechn 200, sugalvojimas (výpočet) Ekz 8, susėmimas (tvrdnutí) JodelTechn 85, sutartis (symetrie) Januš 8, sujienymas (spojení) Ekz 8, ugnies nebijojimas JodelTechn 8, veidavimas (obložení) Ekz 5. ZÁVĚRY 1. V letech 1910–1937 se v litevských stavebních periodikách, odborných publikacích a praktických příručkách hojně užívaly domácí litevské termíny i mezinárodní výpůjčky. Hlavními rysy stavební terminologie zkoumaného období jsou tradice a živost. 2. Terminologizace běžné slovní zásoby, zejména její specializace, představuje hlavní způsob vzniku stavební terminologie. Terminologizací (specializací) běžných slov vznikla jak metaforická stavební terminologie, tak většina odvozenin. 3. Jinými sémantickými způsoby tvoření termínů a slovotvorbou mohla vzniknout pouze malá část termínů. Základ skupiny novotvarů v terminologii tvoří složené termíny a příponové odvozeniny. 132 Robertas Stunžinas | 1910–1937 m. lietuviškoji statybos terminija... 4. Složená stavební terminologie sledovaného období není příliš rozsáhlá. Nejvíce složených termínů bylo vytvořeno z terminologizovaných jednoduchých slov a deverbativních a deadjektivních abstrakt. 5. Část zkoumaných termínů je již zastaralá a označuje pojmy, které se již nepoužívají, avšak mnoho termínů se zachovalo a používá se v současné stavební terminologii. ŠALTINIAI I Ivinsk – Metu skajtlus ukiniszkas. Parašzitas par L. Iwiński, Vilnius, 1849–1862. LTP VI – Lietuvių tautos praeitis. Skirtas „Aušros“ šimto metų sukakčiai paminėti. Parengė Jonas Dainauskas, Chicago, 1983. II Braš – Bražinskas J. Kaip ir iš ko galima statyti pigius ir tvomingus ūkio trobesius, Vilnius, 1910. EKz – Statybos techniko teisems įgyti egzaminų programa. Sud. A. Maciejauskas, Kaunas, 1923. Iv – Ivanauskas J. Plytų gamyba kaimo plytinėje, Kaunas, 1932. Januš – Januševičius P. Namai, jų svarba, vieta, padėjimas, stilius, medga, statymas, Vilnius, 1917. JodelTechn – Jodelė Pr. Statybos medžiagų technologija, Kaunas, 1923. JodelNorm – Jodelė Pr. Statybos medžiagoms priimti normos ir joms bandyti sąlygos, Kaunas, 1929. Kind – Kindurys V. Ūkiškų trobų statybos vadovas, Kaunas, 1935. Reis – Reisonas J. Molio statyba, Kaunas, 1928. StatM 1922 I – Statybos menas ir technika [1 sąs.]. StatM 1922 II – Statybos menas ir technika [2 sąs.]. StatM 1922 III – Statybos menas ir technika [3 sąs.]. StatM 1923 I – Statybos menas ir technika [1 sąs.]. Šimol – Šimoliūnas J. Statyba. I tomas: Statybos medžiagos, Kaunas, 1937. Vanag – Vanagaitis R. Ūkio statyba: ūkininkams ir statybos darbininkams vadovėlis, Šiauliai, 1922. Zubausk – Zubauskas K. Statybos ir butų tvarkymo įstatymai, taisyklės, Tilžė, 1922. III ALSTŽ – Anglų–lietuvių kalbų statybos terminų žodynas. Spec. red. A. Kudzys, Vilnius, 1993. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (e. leidimas, www.lkz.lt). STŽ – Statybos terminų žodynas. Moksl. red. A. Kudzys, Vilnius, 2002. LITERATŪRA Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius. Kaulakienė A. 2006: Pirmojo lietuviško aukštosios mokyklos fizikos vadovėlio terminija. – Terminologija 13, 76–96. Keinys St. 1980: Terminologijos abėcėlė, Vilnius. Klimavičius J. 1996: Nuo liaudies terminijos prie mokslinės. – Terminologija 3, 4–25. Umbrasas A. 2005: Lietuvių teisės terminija 1918–1940 metais (pagrindinių kodeksų terminai), Vilnius. Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius. Гринев С. 1993: Введение в терминоведение, Москва. КРР 2003: Культура русской речи. Энциклопедический словарь-справочник, Москва. Прохорова В 1996: Русская терминология (лексико-семантическое образование), Москва. Татаринов В. 2006: Общее терминоведение: энциклопедический словарь, Москва. Terminologija | 2007 | 14 1 3 3 1910–1937 LITHUANIAN TERMINOLOGY OF BUILDING This article deals with analysis of Lithuanian endogenic and old loaned building terminology of the begining of XX century according to origin, structure and development aspects. Overall 1393 terms are analyzed, i. e. 806 one-word terms and 587 composite terms. Of all one-word terms terminologized (specialized) old lexis makes up about one fifth part: akmuo (stone) JodelNorm 2, namas (house) Zubausk 9, sija (beam) Kind 14. Metaphoric and metonymic terms in early building terminology are rather rare. The majority of metaphoric terms are the result of secondary metaphoric nomination: griaučiai (skeleton) Kind 8, grėblys (raker) Šimol 71, metonymic terms are originated according to specific terminology models: lenta (board) StatM 1923 I 8. Three quarters of analyzed one-word terms are derivations. The facts of Lithuanian language dictionary suggest that a large group of derivations could have been borrowed from the folk language: dumtrau kis (chimney) Kind 16. In many cases it is difficult to decide whether derivations are terminologized simple words or newly made. In particular this can be said about transpositional abstracts of verbs and adjectives: aušimas (cooling) Ekz 4, akytumas (porosity) Šimol 20. Only a small group of derivations could be suggested as neologisms. The majority of the neologisms are compound derivations: degplytė (baked brick) Janūš 19. Derivations of suffixes and endings are rather rare: slug-snis (layer) StatM 1923 I 20, riša (bunch) Ekz 6. The major part of composite terms are made with the abstracts of verbs and adjectives: patvarumo bandymas (proof of sustainability) JodelTechn 146, atsparumas gniužimui (stability to crushing) JodelTechn 90 and terminologized simple words: dirbtinis akmuo (artificial stone) Iv 7. Most of the terms which are analyzed in this article are used at present. More than a half (56%) of one-word terms are found in modern term dictionaries of building: džiovykla (drying chamber) Iv 45, STŽ 134, kietėjimas (solidification) Šimol 84, STŽ 253, muštuvas (impact maschine) JodelTechn 191, STŽ 351. A significant part of terms are historisms and archaisms: akėčios (harrow) JodelTechn 66, bėbras (beaver) StatM 1922 II 18; apsloginimas (reduction) JodelNorm 2, glostimas (smoothing) StatM 1923 I 11. Gauta 2007 10 15 Robertas Stunžinas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 1 3 4 Robertas Stunžinas | 1910–1937 m. lietuviškoji statybos terminija...