Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai

Termíny ve čtyřjazyčném slovníku Lauryna Ivinskise ALBINA AUKSORIŪTĖ Lietuvių kalbos institutas ÚVOD Lauryno Ivinskio (1810–1881), žymaus XIX a. lietuvių kultūros veikėjo, spaudinti darbai ir dauguma jo rankraščių yra tyrinėti. Apie išlikusių L. Ivinskio žodynų rankraščius yra rašę kalbininkai J. Kruopas, V. Vitkauskas, O. Kažukauskaitė ir šio straipsnio autorė (žr. Kruopas 1960, Круопас 1963; Vitkauskas 1996; Vitkauskas 1997; Auksoriūtė 1999; Kažukauskaitė 2003). Gana išsamiai yra aprašyti dvikalbiai žodynai: Lenkų–žemaičių kalbų žodynas (Słownik polsko-żmudzki) (toliau – LŽŽ) ir Rusų–lietuvių kalbų žodynas (Словарь российско-литовский) (toliau – RLŽ), o apie Rusų–lietuvių–lotynų–lenkų kalbų žodyno (Словарь российско-литовскій съ латинско-польскимъ) rankraštį rašė tik J. Kruopas straipsnyje „L. Ivinskio leksikografiniai darbai“ (Kruopas 1960: 191–198). J. Kruopas pirmasis gana išsamiai aprašė keturkalbio žodyno rankraštį ir nustatė jo autorių: „rankraščio formatas: ilgis 21,5, plotis 13,5 cm. Rankraštis parašytas labai aiškia ir gražia rašysena. Jo popierius plonas, švelniai melsvos spalvos, su aiškiu kai kuriuose puslapiuose (24, 92) įspaudu: viršuje karūna, dešinėje pusėje – arklio, kairėje – liūto galva, o apačioje įrašas „Whatman“. Nei autorius, nei metai žodyno rankraštyje nepažymėti. Tik iš rašysenos, rašybos, kalbos ypatybių ir palyginimo su minėtuoju dvikalbiu žodynu „Словарь российско-литовскій“ drąsiai galima ir šitą keturkalbio žodyno rankraštį priskirti L. Ivinskiui“ (Kruopas 1960: 194). Straipsnyje nurodoma žodyno apimtis, apžvelgiamas jo pobūdis, sandara, rašybos, leksikos ypatybės, pateikiama nemažai pavyzdžių iš žodyno, išvardijami L. Ivinskio sudaryti naujadaraI ar iš kitų šaltinių dar neužfiksuoti žodžiai. Rukopisy Rusko-litevského slovníku a Rusko-litevsko-latinsko-polského slovníku L. Ivinskise jsou uloženy v archivu Ruské geografické společnosti v Petrohradě, kde je v roce 1947 nalezl D. Zelenin. Přesně se neví, jak a kdy se tyto rukopisy dostaly do Ruské geografické společnosti; lze pouze předpokládat, že 72 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai po roce 1869, kdy L. Ivinskis navázal styky s touto společností a dopisoval si s jejími členy V. Kulinem a J. Kuznecovem. V roce 1871 navrhl V. Kulin přijmout L. Ivinskise za člena Ruské geografické společnosti (více o vztazích L. Ivinskise k této společnosti viz Petkevičiūtė 1988: 86–90). Z dopisu L. Ivinskise, který napsal V. Kulinovi v lednu 1869, se dozvídáme, že začal připravovat Rusko-žemaitský-litevský slovník a poslal V. Kulinovi k posouzení osmistránkový rukopis (viz Ivinskis 1995: 484); je tedy zřejmé, kdy L. Ivinskis začal psát dvojjazyčný slovník. O datu přípravy čtyřjazyčného slovníku není nic známo, lze pouze předpokládat, že jej autor psal později. V roce 2006 získal Ústav litevského jazyka digitální fotokopie rukopisu zmíněného čtyřjazyčného slovníku, takže lze tento rukopis podrobněji prozkoumat1. Rukopis očísloval sám L. Ivinskis; poslední strana je označena číslem 95, dvě strany však mají stejné číslo 21, takže rukopis má celkem 96 stran. Jde pouze o začátek čtyřjazyčného slovníku, od A do Ay. Obsahuje 358 ruských hesel s litevskými, latinskými a polskými ekvivalenty a 23 odkazových hesel, např. Авангардия,..и. ж. смотри: Передовой отряд (3). Slovník začíná třemi články, jejichž ruskou heslovou část netvoří slovo, ale pouze písmeno A jako první písmeno abecedy, spojka a citoslovce, např.: A. Азбуки первая буква. Balšių ẹ̇ilõs pirmõjé ròd̄balsa. Alphabeti prima littera. Pierwsza głoska Abecadła (1); А. союзъ. Ar, ir, ir-gi, tàgi-tat. Ac, atque, et, etiam, idque. I, tež, a, także, to-też, owoż [...] (1); А. межд. Aj, o, ak. Heu, ah, aha. O, ach [...] (1) (viz fotokopii). U ruských hesel jsou uvedeny gramatické kategorie: u podstatných jmen koncovka genitivu a zkratka rodu, u podstatných jmen v množném čísle navíc zkratka čísla; u přídavných jmen se uvádějí koncovky ženského a středního rodu a zkratka pro přídavné jméno, u sloves koncovky první a druhé osoby a u ostatních slovních druhů jejich zkratky, např.: Актрица, съ. ж. Акторка, комедиёнка, roditojė stėbūklines darbūn. Actrix. Aktorka sceniczna (20); Абба́мский,..ая,..ое. прил. Bróstwiskzas, prigūlans pri brostwiničzes; klosztorinis. Antistitus. Opatski, klasztorny (2); Анаго́мить,..млю,..мишь. г.д. Rajkīti, iszwejzdieti kùna. 1 Děkuji zaměstnankyni Lexikografického centra Ústavu litevského jazyka Oně Kažukauskaitė, která zorganizovala pořízení kopií čtyřjazyčného slovníku L. Ivinskise, vedoucímu Centra baltských studií Petrohradské státní univerzity doc. Alekseji Andronovovi, který pomohl získat digitální fotokopie rukopisu Rusko-litevsko-latinsko-polského slovníku L. Ivinskise, a správkyni fondů Lexikografického centra Ústavu litevského jazyka dr. Ritutė Petrokienė, která umožnila tyto kopie využít. Terminologija | 2007 | 14 7 3 74 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai Ex arte anatomiae dissecare, incidere corpus animantis, dissecare cadaver. Provádět anatomickou disekci, pitvat (44). Někdy jsou uvedena vysvětlení významu slov, ojedinělé příklady použití, několik synonym nebo slov blízkého významu, např.: Августъ,..та. м. Rugpjūtis, aszтуонтāсис mētų mиеṅų. Augustus. Sierpień (4); Анархія,..iu. ж. Nėriedžia, nèwaldžia, be waldzios buwimas. Rieda neturėjimas. Anarchia. Confusae ac perturbatae res. Cic. Anarchia, nierzqd (43); Апа̄никъ,..ка. м. Botāgas, wārē, blāksztas, inagis. Flagellum, flagrum. Suet. Scutica. Hor. Bicz, harapnik (63). Podle J. Kruopa L. Ivinskis použil vícejazyčný rusko-jazyčný slovník, zapsal litevské ekvivalenty a na některých místech přeložil vysvětlení a ilustrační materiál; zřejmě chtěl připravit čtyřjazyčný slovník, jehož počátek předložil k nahlédnutí Geografické společnosti v Petrohradě (Kruopas 1960: 195). Proti názoru, že L. Ivinskis přeložil do litevštiny vysvětlení v ruském slovníku, který používal, lze namítnout, že některá ruská slova jsou bez vysvětlení, vysvětlení části litevských slov jsou užší než ruská, někdy se podobají polským nebo latinským, jindy jsou širší a podrobnější než v jiných jazycích, např.: Актриса, сбл. ж. Āktorka, kòmedijōnka, ròditojé stebūklines dárbūn. Actrix. Aktorka sceniczna (20); Аллея, леu. ж. Dārza tākas išz abejun szaliun mèdejs swadintas. Wajksčiotinė. Ambulacrum, arboribus utrimque septum. Ambulation. Xystus. Aleja, alea, chodnik (27), Алаба́стръ, тра. м. Есть то порода зернистого гипса. Àlabōstra, gipsas skiltinis. Gypsum granulare. Gips blaszkovy. W piśmie G. znaczy: Alabastrowe naczynie (21). Ve slovníku jsou nejpočetněji zastoupena podstatná jména, která tvoří asi 71,5% všech heslových slov; ostatních slovních druhů je podstatně méně: přídavná jména představují přes 17%, slovesa asi 4%, ostatní slovní druhy – příslovce, spojky a citoslovce – dohromady přes 7% všech heslových slov. Asi 53% podstatných jmen lze považovat za termíny nebo nomeny. Těm se budeme dále věnovat v článku. Z neprobíraných podstatných jmen stojí za zmínku slova související s církevní slovní zásobou, názvy měsíců, peněz, zemí a jejich obyvatel aj., např.: Абась,..собъ. множ. Sidabrinis Persijes piñingas tūres sawieje 50 skatikū. Abasius, Persicus argenteus numus cohibens 50 assium. Pieniądz srebrny Perski wartości 50 groszy (2); Австріецъ, ца. м. Austrijōkas. Austriacus. Austrijak (5); Áwстрія,..iu. ж. Austrije. Austria, ae. Austrija (5); Apostołъ..ла. м. Apāszтоlas. Siunštāsis nuog Krìstaus. Christi Apostolus. Christiane legis Magister. Apostoł, posłaniec Christusa (58) aj. U některých přídavných jmen jsou uvedeny zájmenné a stupňované tvary (a dokonce i polo-stupňované— Terminologija | 2007 | 14 75 tvary), např.: Алый,..ая,..ое. пр. Raudònas, růžawas. Ruber. Czerwony, różowy. Оп. Томъ, который алый есть. Raudònasis. Is, qui ruber est. Ten, co czerwony jest. Сравн. см. Raudonḗnis. Rubrior. Czerwieńszy. Срав. см. оп. Raudonḗnīnsis. Is qui rubrior est. Ten co czerwен́szy jest. Срав. см. смя. Raudonièlēsnis. Is qui aliquantum rubrior est. Co trochę czerwienészy jest. Превос. стп. Raudoniàusis, почти неупотребляется (34). Tento článek pojednává o termínech z přírodních věd a dalších oborů. Rukopis čtyřjazyčného slovníku L. Ivinskise obsahuje 145 termínů, včetně rodových termínů a nomenů uvedených v některých heslech. MINERALOGICKÉ TERMÍNY Ve slovníku jsou nejpočetněji zastoupeny názvy minerálů – je jich přes 30 a téměř všechny jsou přejaté, např.: Албинъ, на. м. Albinas ~ albinas. Akmun baltaj skâjštūs kajpo žiamcžiugas. Albinites. Albin W. kamień mający blask perłowy (21)2; Ака́мъ,..ма. м. Agātas ~ agatas, àkmun išz eilos Kwā́rcžiaus kūrsaj tū́r sawieje dâles Chalcedōna, Jaspida, Kwā́rcžiaus, Raginia, Krwāwninka ir nekada Ametista o pawejkstūs išroda: kāspinūs, pīlones, miestūs, krūmūs, kīminūs, dēbeses, žwā́jzdikes, àkeles, piētmas. Achates, ae. scil gemma. Plin. Agat z familij Kvarcu mineral złożony z częstek chalcedonu, jaspisu, kvarcu, rogowca, krwawnika i czasem ametystu, ukazujący w sobie malowidła wstążek, fortyfikacyi, widoków miast, krzaczków, mchów, obłoczków, gwiazdeczek, oczek, plamek (6); Алуминитъ,..а. м. Порода бѣлой глины. Aluminitas ~ aliūminitas, ātmàjna bàltoja mōlia. Aluminites. Glinka czysta. (31); Аметистъ и Амефістъ,..ста. м. Драгоцѣльный камень Кварцовой породы. Ametìstas ~ ametistas, brangùs àkmun Kwā́rcžiaus àtmainas wiśźniawaj mielina wārsa arba pīhkaj bāltas. Amethystus. Kwarc Ametyst, kamień drogi fioletowo błękitny lub szaro biały (39); Андалузитъ...та. м. Камень изъ фельдспата породы. Andalūžitas ~ andalūžitas, akmun raumens raudonūma arba Žiamcžiūgiskaj pīlkas. Andaluzites. Andaluzyt kamień z familij Feldspata mięsno-czerwonego koloru niekiedy zakrawającego na perłowo-szary (47–48); Антраколитъ,..та. м. Камень известковой породы. Antrakolitas ~ antrakolitas, àkmun kalkia àtmainas. Antracollites. Antrakolit, kamień z familij Wapiennych (55); Аррагонитъ,..та. м. Камень известковой породы. Aragōnitas ~ aragoni 2Příklady jsou uvedeny tak, jak jsou ve slovníku – nejprve ruské heslové slovo, po něm litevské slovo s vysvětleními a latinské a polské ekvivalenty. Litevský termín je vytištěn proloženě; za znakem vlnovky je uvedena podoba převedená do spisovného jazyka. 76 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai tas, odrůdy vápenného kamene. Arragonites. Arragonit, kámen z druhu vápenných (75); Авантуринъ,..на. м. Камень кварцовой породы. Awanturinas ~ avanturinas. Kámen křemenné odrůdy, který má v sobě lesklé šupinky. Quarzum Avanturinim. Běžný křemen s jakoby rozptýlenými lístky slídy; tehdy se nazývá přírodním avanturinem nebo slunečním kamenem (Min. Jakow) (3–4); Автомолитъ,..та. м.(Фатеръ). Automōlitas ~ automolitas. Drahý kámen tmavě modrý a nejčastěji přecházející do světle zelené barvy. Automolithus. Wal. Automolit. Drahý kámen z čeledi rubínu, kačací modré barvy blížící se tmavě zelené, obsahující jíl, zinek, železo, oxid křemičitý a někdy síru (5); Аквамаринъ,..на. м. Bérìlũs bràngèsis ~ berilus brangiasis, kámen světle zelený, složený z křemičitanu, jílu, glucinu, vápna a železa. Smaragdus striatus. Kar. Beryllus. Wal. Ušlechtilý beryl; drahokam světlezelené barvy složený z oxidu křemičitého, jílu, glucinu, vápna a železa (18); Адама́нтъ,..та. м. Dējm antas ~ deimantas. Adamas. Diamant (9); Алма́зъ,..за. м. Dējm antas, dēm antas ~ demantas. Adamas. Vall. Plin. Ovid. Diamant (28); Анфра́ксъ,..са. м. Rùbinas ~ rubinas, drahý kámen. Rubinus. Lips. Carbunculus. Plin. Karbunkl, rubín (56) a další. Názvy minerálů uvedl L. Ivinskis také ve svém dalším rukopisném díle – vědeckém pojednání Prigimtūmenė (podrobněji viz Auksoriūtė 1998, Auksoriūtė 2001), v jeho první části. Lze tedy porovnat některé termíny čtyřjazyčného slovníku a díla Prigimtūmenė. Dochovaly se dvě varianty první části Prigimtūmenė: v rukopisném oddělení knihovny Ústavu litevské literatury a folkloru se uchovává Žemėtros a v rukopisném oddělení knihovny Polské akademie věd v Krakově – Žemėmina. Hlavní části obou rukopisů, v nichž je popsána neživá příroda, se téměř neliší, proto jsou porovnávané názvy minerálů převzaty z rukopisu první části Prigimtūmenė uchovávaného ve Vilniusu (dále jen Pr). Několik minerálů je ve slovníku pojmenováno přejatými termíny, zatímco v Prigimtūmenė jsou uvedena litevská nová slova vytvořená samotným L. Ivinskisem, např.: Антофиллитъ,..та. м. Камень Епидотна породы. Antofilitas ~ antofilitas, kámen odrůdy pistacitu. Anthophyllites. Antofilit, kámen z čeledi pistacitu (54–55), srov. łapējnis ~ lapeinis, lat. Actinotus virgulatus, Anthophyllites, pol. Antophyllit, něm. Anthophyllit (Pr 24); Anamùtъ,..ma. м. Камень известковой породы. Apātitas ~ apatitas, kámen vápenné odrůdy. Apatites. Apatit, kámen z druhu vápenných (57), srov. pròžalis ~ prožalis, lat. Apatelios speciosus, pol. Apatyt, něm. Der Apatit (Pr 32). Terminologija | 2007 | 14 7 7 Ve slovníku je u jednoho přejatého názvu minerálu uvedeno litevské synonymum – Аміа́нтъ,..ma. m. горной или каменной льнъ. Amijontas ~ amijontas, žiames gāuras ~ zemský vlas, a to je odrůda kamene Azbestas. Asbestus flexibilis. Asbest Amiant (40), srov. skarūnis ~ skarūnis nebo amjontas ~ amjontas, jinak se nazývá také kalnālinis ~ kalnalinis, lat. Asbestos Amianthus, Linum montanum, Asbestus flexibilis, něm. Der Amiant (Pr 24–25). U tohoto slovníkového hesla je třeba zmínit také jeden druh azbestu, který L. Ivinskis uvádí v hesle azbest: Азбе́сть Аміантъ. Azbestas Amijontas ~ asbestas amijontas. Linum montanum. Pl. Asbestus flexibilis. Asbest Amiant (14). Tento minerál je tedy ve slovníku uveden na dvou místech pravděpodobně kvůli různým ruským názvům; srovnání litevských ekvivalentů, které L. Ivinskis uvádí v obou rukopisech, ukazuje, že používal několik synonym, z nichž tři jsou dokonce litevská: žiames gāuras, skarūnis a kalnālinis, která s největší pravděpodobností vytvořil sám. Jak ukazuje předchozí příklad, ve slovníku jsou uvedeny také druhové termíny. V heslech dvou minerálů (azbestu a murijacitu) je zahrnuto několik jejich druhů, např.: Азбе́сть,..ma. m. Azbestas ~ asbestas. Kámen z mastku, který dává vlákna podobná lnu, má čtyři odrůdy: Asbestus. H. Asbest, druh kamene z mastku. 1) Легкій азбесть. Āzbestas lengwāsis ~ asbestas lengvasis. Složený z křemičitanu, hořčíku, vápna, železné rudy a jílu. Asbestus suber montanum. Horní horský korek složený z oxidu křemičitého, magnézie, vápna, železa a jílu. 2) A. Аміант. Azbestas Amijontas ~ asbestas amijontas. Linum montanum. Pl. Asbestus flexibilis. Asbest Amiant. 3) Обыкновенный Азбесть. Azbestas pāprastāsis ~ asbestas paprastasis, složený z magnézie, křemičitanu a železné rudy. Asbestus vulgaris. Běžný azbest, skládá se z magnézie, oxidu křemičitého a železa, srov. kalnālinis paprastasis (Pr 25). 4) Древовидный Азбесть. Azbestas medinis ~ asbestas medinis. Asbestus xyloideus v. lignosus. Stromový horský azbest, srov. kalnāmēdis ~ kalnamedis (Pr 25) (13–14); Ангидри́ть...ma. m. Камень известковой породы. Murijācitas ~ murijacitas, kámen vápenné odrůdy. Anhydrites. Murijacyt, kámen z čeledi vápenných (srov. sausēnis sidoklis ~ sausenis sidoklis (Pr 33)). Шпатистый ангидрить. Marijācitas šziasztajninis ~ marijacitas šeštaininis [v první slabice je napsáno a, nejspíš jde o písařskou chybu L. Ivinskise. – A. A.]. Anhydrites spatosus. Kubický murijacyt. Ан. зернистый. Murijācitas Angidritas ~ murijacitas angidritas. Anhydrites granulatus. M. anhydrit. Ан. плотный. Murijacitas rukszluōtasis ~ murijacitas rukšlotasis. Ан. densus. M. po- 78 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai falšovaný. Ан. плог второй. Murijācitas žiamėtasis ~ murijacitas žemėtasis. Anhydrites densus secundus. Zhutněný murijacyt. Ан. волокнистый. Murijācitas skaruòtāsis ~ murijacitas skarotasis. An. fibrosus. Vláknitý murijacyt (48–49). Z uvedených příkladů lze usoudit, že nejen ruské a litevské, ale také většina latinských a polských ekvivalentů jsou dvouslovné složené termíny. U několika dalších jednoslovných ruských termínů jsou uvedeny litevské víceslovné ekvivalenty, např.: Ана́тазъ,..за. м. Металл Тумана породы. Anatas krauninis ~ anatas kriauninis. Titanium anatas. Oktaedrit titanu (43); Аквамари́нь,..на. м. Bérilŭs brànggēsis ~ berilus brangiasis, kámen světle zelený, složený z křemičitanu, jílu, glucinu, vápna a železa. Smaragdus striatus. Kar. Beryllus. Wal. Ušlechtilý beryl; drahokam světlezelené barvy složený z oxidu křemičitého, jílu, glucinu, vápna a železa (18); Антрацитъ,..та. м. Камень Трофимовой породы. Antrācitas ~ antracitas, kámen z odrůdy uhlí; kamenné uhlí těžitelné v dole. Antracites. Lesklé černé uhlí neboli antracit (55); poslední minerál je pojmenován dvěma synonymy, jedním jednoslovným přejatým výrazem a jedním složeným litevským termínem. Jak je vidět z příkladů, jako druhové složky složených termínů L. Ivinskis uváděl přídavná jména (lehký, běžný, ušlechtilý, stromový, kriauninis, šeštaininis, rukšlotasis, zemský, skarotasis) a příčestí (kasamasis); všechna kromě přídavných jmen s příponou –inis užíval v určitých tvarech. Druhové složky uvedených složených termínů L. Ivinskis nejspíš podle latinských ekvivalentů psal až za základní složkou, ačkoli ve slovníku je několik názvů minerálů, jejichž druhová složka stojí, jak je obvyklé i dnes, před základní složkou, např.: Амбра,..ы. ж. Смолистое и горючее вещество, коего суть два главныя рода, собственно называемая Амбра, и желтый, Янтарь. Àmbra ~ ambra, látka složená z kořene, která hoří; má dva druhy, jeden nazývaný pravá ambra; druhý žlutý, Gintàras ~ jantar. Ambra grisea. Obyčejná ambra (38); Ácnuoь,..da. m. Skiàlamāsis àkmen ~ štípatelný kámen. Schistus (lapis) fissilis. Virg. Sectilis. Plin. Scissilis. Cels. Štípatelný, štěpný kámen. Lupek (88). Na závěr pojednání o názvech minerálů je třeba poznamenat, že autor slovníku nenašel litevské termíny pro pojmenování všech minerálů; dva z nich pojmenoval popisně, stejně jako v ruštině: Аллохро́мъ,..та, м. порода камня Авгита. Kámen odrůdy augitu. Granatus allochroites. Allochroit, druh čeledi augitu (27); Анальцимъ,..ма. Terminologija | 2007 | 14 79 m. Камень породы Цеолита. Akмun Ceolīta ātmajnas pīh̄kaj arba gialswaj baltas. Analcimus. Kubicyt, kamień familij Ceolitu (43). B O T A N I C K É T E R M Í N Y V čtyřjazyčném slovníku L. Ivinskise se našlo jen málo botanických termínů – pouze 16. Do slovníku byla zařazena především jména rostlin a pouze jedno označení plodu: Aūbá, вы. ж. Pīgw̄as ~ pygwas, dūlū swēcžios szalies wājis. Pyrus Cydonia. Pigwa, gatunek gruszek (15), srov. kràušźé, dūlé, grūšźé ~ kriaušė, dūlė, grūšė, lot. Pyrus (Pirus), lenk. Grusza, vok. Birne, lot. Pyr. Cydonia, liet. Gr. Pigwa ~ pigva (Pr 202). Jména rostlin lze porovnat se systematickým seznamem rostlin uvedeným ve druhé části díla L. Ivinskise Prigimtūmenės nazvané Žolėmina; popisuje 219 čeledí rostlin a více než 2500 názvů rodů (podrobněji viz Auksoriūtė 1998). Ve slovníku jsou uvedena jména pouze čtyř rostlinných rodů: Akáųia,...и. ж. Akācije ~ akacija, medis turės gialtōnūs žiedūs kaip zirniū. Robinia Caragana. Robinia Groszek Sybirski (Józ. Jun.) (17), srov. akācija ~ akacija, žirnikājnis ~ žirnikainis, lot. Acacia (Necker.), vok. Akazie (Pr 205), karklāžirnis ~ karklažirnis, lot. Robinia, lenk. Akacya, grochowiec, vok. Robinie (Pr 207); Ahúčb,..ca. m. Anizis ~ anizis, žolie. Anysum. Pimpinella anysum. Biedrzeniec Anyž (49), srov. tājpiedis ~ laipėdis, lot. Pimpinella, lenk. Biedrzeniec, vok. Bibernell (Pr 192); Апельсинъ,..на. м. Àpēlcina ~ apelcina, citrinas ātmajna. Citrus sinensis. Apelcyna, gatunek cytryny (57), srov. cìtrinas, cūtrinas ~ citrinas, cutrinas, lot. citrus (Tournef.), lenk. Cytryna, vok. Citrone (Pr 171); Алой,..лоя. м. Ēlosas ~ elosas, ālosas ~ alosas. Aloe perfoliata vera. Aloes prawdziwy (30), srov. ejlosas ~ eilosas, ēlosas ~ elosas, elijōszius ~ elijošius, lot. Aloë (Tourn.), Aloes (K.), lenk. Alona, Halena, vok. Aloe (Pr 133). Do pojednávaného čtyřjazyčného slovníku, stejně jako do Rusų–lietuvių kalbų žodyną (viz Auksoriūtė 1999), zařadil L. Ivinskis především názvy rostlinných druhů, např.: Арбузъ,..за. м. Арбузецъ,..зца. Arbūzas tikrā̄sis ~ arbūzas tikrasis. Cucurbita Melopepo. Dynia Arbuz (64); Арпъшь,..ша. м. Kadagis Savinas ~ kadagis savinas. Juniperus Sabina. Jałowiec Sawina (81), srov. kàdagīs, ògīs ~ kadagys, ogys, lot. Juniperus, lenk. Jałowiec, jałowiec, vok. Wachholder (Pr 144); Артишокъ,..ка. м. Karczokas mēžgantēsis ~ karčiokas mezgantesis. Cynara scolymus. Karczoch pospolity (80–81), srov. tājszwas ~ laišvas, lot. Cynara, lenk. Karczoch, tājszwas eršketgālwis ~ laišvas eršketgalvis, lot. C. Scolymus, tājszwas usnelūnas ~ laišvas usneliūnas, lot. C. cardunculus (Pr 253); Агнецъ непорочный,..нуа..наго. 80 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai m. Kārklas nekaltāsis ~ karklas nekaltasis. Vitex agnus castus. Niewinny baranek (gatunek krzewu) Wod. (8), srov. skājstminis ~ skaistminys, lot. Vitex Agnus-Castus Linn., lenk. Niepokalanek Czystkrzew, Baranek, Baranek niewinny (Pr 226); Апопие, нія. с. Kaulìnis kiētāsis ~ kaulinis kietasis, mēdžia wēislé. Mespilus oxyacantha. Niesplik, nieszpułka, gatunek twardego drzewa (74), srov. kàulietis, lot. Mespilus, lenk. Nieszpuka, Niesplik, glóg, vok. Mispel (Pr 202); Аппukòcь, ca. m. Slìwas Morìnis ~ slyvas morinis. Morėlė ~ morelė. Prunus Armeniaca. Śliwa Morela. J. Jun. (60), srov. slìwa ~ slyva, lot. Prunus, lenk. Sliwa, vok. Pflaumenbaum (Pr 204) a další. Porovnáme-li uvedené názvy rostlin ze slovníku a z díla Prigimtūmenės, můžeme si všimnout, že rod lat. Cynara L. Ivinskis ve slovníku pojmenoval výpůjčkou karčiokas, zatímco ve vědeckém díle již použil novotvar, který sám vytvořil, laišvas; liší se také název druhu této rostliny – ve slovníku karčiokas mezgąntęsis, zatímco v díle Prigimtūmenėje – laišvas erškėtgalvis. Rozdíly lze nalézt také při porovnání dalších tří názvů rostlinných druhů ze slovníku s názvy uvedenými v díle Prigimtūmenėje. Jde o systémové rozdíly v taxonomii – ve slovníku je uveden název druhu, zatímco ve vědeckém díle jsou podle latinského ekvivalentu rozlišeny dva různé rody, např.: Анана́съ,..са. м. Ananāsas tīkrāsis ~ ananasas tikrasis (žolė ir vaisius). Bromelia Ananas. Ananas prawdziwy (43), srov. gàrd rūnis ~ gardrūnis, lot. Bromelia, lenk. Zapylec (Pr 134) a kàrpuōnis ~ karpuonis, lot. Ananasa, lenk. Ananas (Pr 134) (v díle Prigimtūmenėje autor pro tyto dva rody uvádí vlastní jím vytvořená litevská jména); Анúмъ,..ма. м. Krāpas pāprastāsis ~ krapas paprastasis. Pastinaca Anethum. Pasternak Kopr. (Józ. Jun.) (49), srov. krāpai paprastìejėj ~ krapai paprastėjai, lot. Anethum, lenk. Kopr, koper (Pr 194) a pasternōkas ~ pasternokas, lot. Pasternak, lenk. Pastinak (Pr 194); Ада́мова голова,..вой..вы. ж. Lelija nuometinė ~ lelija nuometinė. Atropa Mandragora. Zawojek Mandragora (Lilii gatunek) (9), srov. siùstuogé ~ siustuogė, lot. Atropa, lenk. Pokrzyk, vok. Tollkirsche (Pr 237) a swàjlis ~ svailis, lot. Mandragora, lenk. Dziwostrtęt (Pr 237). Podle současné systematiky rostlin se rovněž rozlišují různé rody, např.: lot. Anánas – ananãsas BVŽ 1998: 33, lot. Bromélia – bromèlija BVŽ 1998: 56; lot. Anéthum – krāpas BVŽ 1998: 34, lot. Pastináca – pastarnōkas BVŽ 1998: 218; lot. Átropa – šùnu vyšně BVŽ 1998: 46, lot. Mandrágora – mandragorà BVŽ 1998: 190. Druhové složky názvů rostlinných druhů, stejně jako u většiny pojednaných minerálů, stojí za rodovou složkou, např.: arbuzas tikrasis, ananasas tikrasis, Terminologija | 2007 | 14 81 artyčok obecný, vrba bílá, kostival lékařský, kopr vonný, lilie bělostná, ačkoli pořadí názvů jednoho druhu je opačné než dnes obvyklé – Адамова смо́ква,..вой..вы. ж. Rojinė Stėga ~ rojinė stega. Musa paradisiaca. Muza rajska. Kl. (9), srov. stąmbras ~ stambras, lat. Musa, pol. Bogosława, banan, Pizang, figą rajska (Pr 137). ZOOLOGICKÉ TERMÍNY V rukopisném slovníku, o němž pojednáváme, je 15 nomenklaturních zoologických jednotek, převážně druhových názvů ptáků, z nich dokonce tři názvy kachen, např.: Аклей,..ея. м. Antis sibirinė ~ antis sibirinė. Anas sibirica. Kaczka sybirska (18); Ананичь,..ча. м. Antis šaltimetinė ~ antis šaltimetinė. Anas hyberna. A. hyemalis (Kl.) Kaczka žimowa, żimówka (2); Ама́ika,..ku. ж. Àntis ùrwinė ~ antis urvinė. Anas tadorna. Kaczka nórówa (91); Азодомка,..ку. ж. Tilwìkas rāuswāsis ~ tilvikas rausvasis. Scolopax totanus. Londzik rudy (4); Ару́. несклоняемое. Žùwièdra wisztìnė ~ žuvėdra vištinė. Colymbus troile. Nurokur (81). Ve slovníku je jeden název ptačího rodu: Aúcmb,..ma. м. Gāndras ~ gandras, gužùtis ~ gužutis. Stà rkas ~ starkas. Ciconia. Plin. Bocian (15), u něhož jsou uvedena dokonce tři synonyma. Pro další ruský název ptáka autor nenašel litevský ekvivalent, a proto uvedl pouze vysvětlení: Ага́рь,..ря. м. Wārdas wisòkių tilwìkų kūrį po lugnùs łàjkose. Scolopaces. Ogólne narzwisko bekasów błotnych (6). V rukopisu se nacházejí pouze dva názvy ryb: Ákkula,..лы. ж. Didzia swéczios szalies jures žùwis prarìnантé žmogù. Rijūnė, rijūnas ~ rijūnė, rijūnas. Squalus carcharias. Ludojad. Kl. Jun. (18) a Анчоусь,..са. м. Sardelė mažesnioji ~ sardelė mažesnioji. Clupea Encrasicolus. Sardela. Jun. (56). Litevské pojmenování první ryby L. Ivinskis nejspíše vytvořil sám a uvedl jeho tvary pro oba gramatické rody. Lietuvių kalbos žodyne (dále LKŽe) jsou u hesla rijūnas uvedeny příklady pouze ze spisů L. Ivinskise – 1 rijūnas m. „velryba“: Didžiausios žuvies, rijūnu vadintos I. Leeus ir rijūnus po kojų pamina I. (LKŽe). Další čtyři názvy lze zařadit mezi zoologické termíny: Арагали. несклоняемое. Awis liedijmìnė ~ avis lėdijminė. Ovis ammon. Owca stepowa. Jun. (64); Ácnudь,..да. м. Givātė ~ gyvatė. Vipera. Žmija (88); Akpídь,..дь. мн. Szaráńczej ~ šarančiai. Skierrej ~ skėriai. pl. Locusta. Plin. Bruchus, genus vermium quod herbas rodit. Szarańcza (18); Амфібія,..iu. ж. Wanden-ziaminis ~ vandenžeminis, giwolis galens ant ziames ir wandenjeje łàjkìtis. Amphibium. Ziemnowodne zwierzę (41). 82 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai Z domácích zvířat jsou do slovníku zařazeny názvy kohouta, ovce a jejího mláděte: Але́кторъ,..а. м. Gàjdīs ~ gaidys. Gallus, gallus gallinaceus. Cic. Kogut, kur (23); Агница,..цы. м. Mìtùlé awēlē ~ mitulė avelė, žīmitiē āwis ~ žiemitė avis. Ovícula. Augustin. Tertull. Owieczka młoda, jarliczka (8); А́гнецъ,..гня. м. Awinēlis, awinùkas, jèras, jeràjtis, jerūkas ~ avinėlis, avi-nukas, jeras, jeraitis, jerukas. Agnus, agnellus. Baran, baranek (8), А́гничкъ,..ка. м. Jerùkas, jerî̀tis, jeràjtis; awinùkas, awinàjtis, awiniùkas ~ jerukas, jerytis, jeraitis, avinukas, avinaitis, aviniukas. Agnelius. Plaut. Agnus subrumus, tener, lactens. Virg. Jagnie, jagniątko (8–9). Pro označení jehněte jsou uvedena různá synonyma a varianty. TERMÍNY Z OSTATNÍCH OBORŮ Termínů z ostatních oborů je v rukopisu uvedeno mnohem méně. Do slovníku bylo zařazeno několik lingvistických termínů, např.: Азбука,..ки. ж. Pràdžia mòksla skājitima. Bals-ej̄la ~ balseila. Elemèntorius ~ elementorius. Elementarius tiro. Abecadło, alfabet, elementarz. Dim. Азбучка,..чки. ж. Elementorēlūs ~ elementorelius. Kningelė pradžios mòksla skājitima. Parvus elementarius tiro-num. Elementarzyk (14) (v jednom slovníkovém hesle jsou uvedeny jak elementorius, tak elementorelius); Алфавитъ,..а. м. Собрание всѣхъ буквъ по принятому порядку расположенныхъ. Sūdėjimas ròd-balsū pagal príimtoja sùriēdijima. Litterae, alphabetum. Alfabet, abecadło (32), u posledního ruského termínu není uveden litevský ekvivalent, nýbrž pouze opisné vysvětlení, zatímco Lenkų–žemaičių kalbų žodyne jsou uvedena dvě litevská synonyma, srov. Abecadło, -a. – ābecala, -as, bālsēja, -los. m. (LŽŽ 1). Další lingvistický termín je rovněž vysvětlen opisně, zatímco u jiného je uveden litevský ekvivalent: Анаграмма, bl. ж. Pàrmanjīmas, pàrkejìtimas ròd-balsū arba wìsa žōdzia. Anogramma. Lat. Polon. (42); Аноспрофъ,..фа. м. Pāžianklis ~ paženk lis. Apostrophius,..phos. Diomed. Apostrof, wyrzutnia ortograficzna (60). Ve slovníku lze nalézt také po jednom termínu z literární vědy a folkloristiky: Alegorija,..iu. ж. [...] Prilìginimas ~ prilyginimas, kitoniškas įsižgūldimas. Proverbium, parabola. Quint. Verbum, dictum. Ter. Adagium. Plin. Allegorija, przypowieść, opowiadanie metaforyczne, przenośnia wyobraźni (27); Анекдотъ,..та. м. Trumpa, juokinga pāsaka, juōksmas ~ juok s mas, juokdarīsté ~ juokdarystė. Narratiuncula, sermunculus. Cic. Anecdota (48). L. Ivinskis hledal litevská slova pro označení těchto pojmů. Jsou uvedeny tři lékařské termíny, pro něž L. Ivinskis rovněž hledal Terminologija | 2007 | 14 8 3 litevské ekvivalenty: Антидо́ть,..ма. м. Wājstas nuog māra, prisz-marinė ~ protijed, antidotum. Antidotum, antidotus. Lekarstωo przeciw truciznie, antydot (51); Анопле́ксиа,..ciu. ж. Stājgēsis stābas ~ náhlá mrtvice, zabití proudem krve. Apoplexia. Resolutio membrorum totius corporis. Attonitus. Apoplecticus stupor. Ictus sanguinis. Apoplexie (59); Anocmēma,..мbl. ж. Skaudūlis ~ bolestivý vřed, vytékající rána, hnisající vřed. Vomica. Cis. Cels. Plin. Vomicus morbus. Senec. Manans hulcus. Adapertum hulcus. Cals. Erampens hulcus. Plin. Wrzędziennica, otok, wrzód (59–60). Není zcela jasné, zda jsou u posledního litevského termínu uvedena synonyma, nebo jde pouze o vysvětlení, protože autor píše přívlastky v prostém, nikoli zájmenném tvaru (tekoucí vřed, hnisající rána). Do slovníku jsou zařazeny čtyři geografické termíny: Архипелагъ,..га. м. Salinė ~ ostrovní, místo v moři s mnoha ostrovy. Archipelagus. Archipelag (84); А́тласъ,..са. м. Knīnga tajszkun iszrožijenčziu žiames, wandenis ir kāralīstes. Didzia māpū knínga ~ velká kniha map. Tabulae cosmographicae. Tabellaria ter-reae universae descriptio. Tabulae orbis descriptionem continentes. Atlas, księga kart jeograficznych (93–94); Аммосфера,..bl. ж. Òras ~ vzduch. Padàngis ~ obloha. Aër, communis spiritus, coelum, coelestis spiritus. Animalis spi-rabilisque natura circumfusa undique. Cic. Atmosfera, powietrzokrąg (94); Анемомémpь,..a. м. Pabūklas pažinima stiprūma wièja. Wiejòmāstas ~ větrný měřič. Anemometrum. Wiatromierz, Anemometr (48). Z příkladů je patrné, že se autor vyhýbal přejatým termínům a nacházel litevské ekvivalenty (ostrovní, vzduch, obloha). Kromě zmíněných termínů lze v rukopisu najít také: a) z chemie – Алкали, несклоняемое. Щелочность, или щелочная соль, вообще различная отъ всѣхъ солей, коихъ дѣйствія суть: раздѣлять и противиться солямъ кислымъ. Alkalijé ~ alkálie, je to zásaditá sůl, která při žíravém působení působí proti všem druhům kyselých solí. Sal lixivii. Lixivium saponario-rum. Gorr. Alkali, gatunek soli ługowej (25); b) z hudby – А́рфа,..bl. ж. Музыкальное орудие. Arfa ~ harfa, hudební nástroj. Psalterium. Virg. Nablium. Ovid. Arfa, harfa (81) a další termíny. U uvedených termínů jsou nabídnuty přejaté ekvivalenty, zatímco jeden fyzikální termín je vymezen opisným způsobem: А́томъ,..ма. м. Smūlkiausiojé dūlké negalenté buti skājdoma kūrios ne gal akiemis regėti. Atomus, corpusculum, corpus individuum. Cic. Atom, najdrobniejszy proszek niepodpadający już podzielności (94). Nejdelším slovníkovým heslem je článek k vojenskému termínu artilerija: Артиллерія, iu. ж. Artilerije ~ artilerie, to jsou vojáci a všechny zbraně nebo všeliké 84 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai určené k válčení, jako jsou: děla, moždíře, pušky, granátomety, píšťaly, kuše, vybuchující koule; lidé sloužící u zbraní; nauka o používání zbraní, o střelbě a útocích. Res machinaria, machinae bellicae, aeneae. Tormenta bellica. Militia, exercitus, copiae, acies. Munitiones bellicae. Catapultarium mortarium. Pyroboli arecti. Globi missiles, tormentarii, fulminei, ignivomi. Glandes plumbeae, ferventes. Globi candentes. Pilae ignitae, incendiariae. A. tormentis bellicis scil. ministri, servi. Scentiae de tormentis bellicis, globis, glandibus missilibus, de pulve catapultario, tormentario, fulmineo. Artyllerija, to jest: działa i pociski jakiemi są: armaty, moździerze, granatniki, jednorogi, kule, bomby, granaty; ludzie przeznaczeni do usłużenia dział; nauka o działach, pociskach i prochu (78–79), srov. Artilerija, -ij ž. Karej szawiějej, szowiejej, -wiejun, pl. (LLŽ 21). Z uvedené definice lze vyrozumět, že L. Ivinskis rozlišuje tři významy tohoto termínu: 1) všemožné zbraně, 2) vojáky bojující s těmito zbraněmi a 3) nauku o zbraních. I dnes se rozlišují tři významy termínu artilerija, avšak rozsah prvních dvou je oprávněně užší: artilerija „1) druh vojska vyzbrojený zbraněmi nazývanými dělostřelectvo; 2) druh zbraní – děla, houfnice, minomety, bezzákluzové zbraně, zařízení pro odpalování protitankových raket a raketového dělostřelectva a munice; prostředky jejich přepravy – kolové a pásové tahače aj.; přístroje k řízení palby; prostředky průzkumu a podpory střelby; někdy se sem řadí i všechny druhy ručních zbraní a granátomety; 3) věda o konstrukci a vlastnostech dělostřeleckých zbraní a o způsobech jejich použití v boji […]“ (KŽ 1995), srov. také: artilèrija „1) palné zbraně a prostředky k jejich použití; 2) pozemní vojsko vyzbrojené dělostřeleckými zbraněmi, minomety a zařízeními raketového dělostřelectva; 3) vojenská věda, která zkoumá konstrukci a vlastnosti palných zbraní a jejich použití“ (TŽŽ 2001). Po definici termínu autor uvádí deset druhů dělostřelectva: Артиллерия батарейная или тяжелая. Kariūmėnė sunkiōses szarwōs ~ vojsko těžké zbroje. Tormentis bellicis onusta, munita militia. Artyllerija ciężka czyli pozycyjna. Артиллерия горная. Kariūmėnė, szarwińinkaj kalninėj ~ vojsko, horští zbrojnoši. Castra, acies a montibus. Artyllerija górna. – [Артиллерия] конная. Szarwińinkaj rajtījej ~ jízdní zbrojnoši. Copiae equestrae, equites. – [Artyllerija] konna. Ap. крѣпностная. Uždarmies szarwińinkaj ~ pevnostní zbrojnoši. Copiae a castello. Ar. twierdzowa. Ap. легкая или линейная. Kariūmenes spārnas, szarwińinkaj lengwījej ~ křídlo vojska, lehcí zbrojnoši. Ala legionum. Ar. lekka czyli linijowa. Ap. морская. Kariūmėnė jurinė ~ vojsko námoř- Terminologija | 2007 | 14 8 5 ní. Castra nevalia. Cels. Clasis. Cic. Navales copiae. Facit. Ar. morska. Ap. осадная. Vojsko k obléhání ~ vojsko na obléhání. Copiae obsidionales. Ar. oblężnicza. Ap. полевая. Kar. ant l̄auka ~ vojsko v poli. Castra a campis. Ar. polna. Ap. полковая. Kar. skirinė ~ plukovní vojsko. Copiae legionariae. Caes. Ar. pułkowa. Ap. пѣшая. Piestininkaj ~ pěšáci. Pedestris acies, manipulares. Ar. piesza, piechotna (79–80). Rozsah významů a členění termínů dělostřelectva u L. Ivinského se značně liší od současného. Názvy druhů označil litevsky, aniž by použil slovo artilerija, synonymně užíval výrazy kariuomenė a šarvininkai, jeden druh pojmenoval jednoslovným termínem pėstininkai a druhové složky jiných druhů vyjádřil trojím způsobem: přídavnými jmény (horští, jízdní, lehcí, námořní), genitivem (těžké zbroje, pevnostní) a předložkovými konstrukcemi (k obléhání, v poli). NÁZVY VĚDNÍCH OBORŮ Ve slovníku L. Ivinského se nachází až 7 názvů vědních oborů s krátkými definicemi, např.: Арифметика,..и. ж. Skajtl̄istė ~ skaitystė, skajtlų žinios mokslas. Arithmetica. Arytmetyka, nauka o liczbach (70); Астрологія,..iu. ж. Žinīstė isz żwajzdziun ~ žinystė iš žvaizdžių. Astrologia. Astrologija (89), srov. Astrologija, -ij. ž. – astrologije, -es. m., žin’īstė pagal żwajzdziun; kal̄ba arba žinia apej żwāizdes (LŽŽ 23); Астрономія,..iu. ж. Mòkslas arba žinia apej żwàizdes, żwaizdīstė ~ žvaizdystė. Astronomia. Astronomija, nauka gwiazdarska, gwiazdarstwo (90), srov. Astronomija, -ij. ž. – astronomije, -es. m., żwajzdīstė, -es; mokslas apej żwàizdes (LŽŽ 29); Анатомія,..iu. ж. Трупосѣченіе, наука, которая учить знать положение, изображеніе, совокупленіе, строеніе и дѣйствіе частей человѣческаго тѣла. Nariòjimas ~ narojimas, ta ira: rājkimas kùna diel iszwejzdėjima wisun daliun ir iszsimokima pažinti ano prigimima. Anatomia, anatomice. Incisio membrorum, chirurgica animalis dissectio. Anatomija, dissekcija cial zwierzęcych (44–45), srov. Anatomia, -ij. ž. – pàrwejzdėjimas kuna, rājkimas ir piaustimas diel ano parkratima widuriun. Anatomije, -es. m. (LŽŽ 12). Uvedené vědní obory L. Ivinskis v čtyřjazyčném slovníku pojmenoval litevskými termíny: první tři odvozeninami s příponou -ystė, čtvrtý odvozeninou s příponou -imas, zatímco v polsko-žemaitském slovníku u některých názvů uvedl také přejatá synonyma. Jeden vědní obor autor uvedl opisným způsobem, zřejmě protože nenašel litevský termín: Акустика, и. ж. Mòkslas apej bālsa. Acustica. Akustyka, nauka o głosie (21). 86 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai Pro označení dvou vědních oborů L. Ivinskis užíval přejatá slova: Алгебра, бл. ж. […]. Àlgebra ~ algebra, rokunda mokslas kuriame diet išradima nežinoma skajtaus wietoje anun wartojamas ira rodbalsas, ta ira literas. Algebra. lat. Algebra. polon. (21–22); Архитекту́ра,..ры. ж. Budawōnė ~ budavonė. Strūnisina ~ strūnysina. Mokslas namun statima iš medzia o labiausej pilōnių. Architectonice. Architectura. Ars architectonica. Budownictwo, architektura (84), srov. strūnysena sf. (1) „stavění“: Eldijos strūnysena S.Dauk. (LKŽe). V posledně uvedeném slovníku heslo zahrnuje také tři druhové názvy, jejichž druhovými členy jsou dvě adjektiva s příponou –iškas ve tvaru určitém a jedno adjektivum s příponou –inis: Архитектура военная. Strunisina kariōniškoję ~ strūnysina karioniškoji. Architektura militaris. Architektura wojskowa. А. Гражданская. Str. Ùkiškōję ~ strūnysina ūkiškoji. Architectonice, architectura civilis. Budownictwo cywilne. Ар. Корабельная. Strunisina laiwine ~ strūnysina laiwinė. Architektura navalis, nautica. Budownictwo okrętowe (84–85). V této podkapitole je třeba zmínit názvy odborníků v příslušných vědních oborech: Анатомикъ,..ка. м. Знающий науку Анатомии. Mòkitas ant narōjima kùnun. Kùn-ràjkis ~ kūnraikis. Anatomicus, Anatomices. Dissectionis corporum peritus. Anatomik, uczony w anatomii, praktyk w dyssekcyi anatomicznej (44); Астроло́гъ,..га. м. Zinis po žwajzdziun ~ žinys po žvaizdžių. Astrologus. Astrolog (90); Астроно́мъ,..ма. м. Zwajzdiin-kas ~ žvaizdininkas, mòkitas ant žinios apej žwajzdes. Astronomus. Astronom, mistrz nauki gwiazdarskiej (90). Odborníky L. Ivinskis, stejně jako názvy těchto oborů, označil litevsky. ZVLÁŠTNOSTI VÝKLADŮ TERMÍNŮ L. Ivinského Rusko-litevsko-latinsko-polský slovník lze označit také za výkladový slovník, protože značná část slov, mezi nimi termíny a nomeny, je vysvětlena. Většina botanických a zoologických termínů vysvětlení nemá, jen u několika jsou krátké objasňující poznámky, např.: Ananāsas tikrāsis (žolė ir wàjšiūs) (43); Akacijoje, medis tūres gialtonūs žiedūs kajpo žirniū (17); Didzia sweczios szalies jures žūwis prārinantė žmogū. Rijūnė, rijūnas (18); Wanden-ziaminis, ĝiwołis galens ant žiāmes ir wandenieje tajkītīs (41). Tyto výklady mají jen málo rysů definic; definici se více podobá výklad pomeranče : Àpèlcina, citrinas ātmaìna (57), který uvádí systematickou příbuznost rostlin. L. Ivinskis v rukopisné práci o přírodních vědách Prigimtùmenė označoval jako atmaina taxonomickou kategorii lat. varietas, pro niž se dnes užívá termín varietetas. Terminologija | 2007 | 14 87 Dauguma mineralų pavadinimų turi aiškinimus, kai kurie iš jų kur kas platesni nei botanikos ir zoologijos terminų aiškinimai. Prie vienų mineralų pavadinimų nurodoma tik kokio mineralo atmaina jie yra, pvz.: Aluminitas, atmaina bāltoja mōlia (31); Amijōntas, žiames gāuras, ira tat akmun Āžbesta ātmajnas (40); Antofilitas, àkmun isz Pistācita ātmajnas (54); Antrācitas, akmun isz ātmajnas anglàjitia; anglàjtis kāsamāsis (55); Antràkolitas, àkmun kalkia ātmajnas (55); Apātitas, akmun kālkia ātmajnas (57); Aragōnitas, akmun kalkiu atmajnas (75); Murijacitas, akmun kalkiu atmajnas (48); Szpātas dejmantinis, àkmun Rūbina ātmajnas (28). Kaip matyti iš pavyzdžių, šie aiškinimai yra nepakankami, nes vienodai aiškinami murijacitas, antràkolitas, apatitas ir aragonitas. Prie kitų pavadinimų apibūdinama spalva, pvz.: Andalūzitas, akmun raumens raudonūma arba Žiamcžiūgizškai pīkas (47); Akmen baltaj skājstūs kajpo žiamcžiūgas. Albinas (21), ar nurodomas jo vertingumas, pvz., Rūbinas, brangūs àkmun (56). Šie aiškinimai taip pat dar neatitinka apibrėžčių reikalavimų, tačiau prie kai kurių terminų pateiktus aiškinimus jau neabejotinai galima laikyti apibrėžtimis, pvz.: Ametistas, brangūs àkmun Kwārčziaus ātmajnas wiśzniawaj mielina wārsa arba pīkai bāltas (39); Automōlitas. Brangūs àkmun tamsei miēlinas o tankiàusei paduodans ing świesej žali (5); Awantūrinas. Akmun kwārčziaus ātmainas, tūres sawieje blizgančzes skēlaudes (3–4). Dar keli mineralai apibrėžiami nurodant jų sudėtį ir išvaizdą, pvz.: Àmbra, ira tat iz sakun sūdjetas degans dājktas dwijin ātmajnū, wiena wadīnama tikrōjē Ambra; antrōjē giàltōna, Gintāras (38); Bērīlus bràngēsis, akmun swiesej žālas, sūdjetas isz titnagōnia, mōlia, glūčinas, kālkiū ir gėlžies (18); Agātas, àkmun isz ėjos Kwārčziaus kūrsaj tū̄r sawieje dāles Chalcedōna, Jaspida, Kwārčziaus, Ragīnia, Krwàwnīnika ir nekada Ametista o pawejkśtūs isrōda: kāspinūs, pilōnes, miēstūs, krūmūs, kìminūs, dēbeses, żwājzdikes, àkeles, piè̄tmas (6). Reikėtų paminėti asbesto ir jo atmainų apibrėžtis: Azb estas. Akmun isz ėjos Tālkū duodans skāra kajpo līnun, tū̄r kiatūres ātmajnas (13). Apibrėždamas šį mineralą, L. Ivinskis nurodė eilę, kuriai priskiriamas šis akmuo, ir jo pagrindinį požymį, o greta aiškindamas jo atmainas jau nurodo tik sudėtį: Āžbestas lēngwāsis. Sūdjetas ira isz titnagīnia, magnezījes, kālkiū, gėlžies rūdīs, ir molinia (13–14); Āžbestas pāprastāsis, sūdjetas isz Magnezījes, titnagīnia ir gėlžies rūdīs (14). Peržvelgus mineralų aiškinimus, galima pastebėti, kad dalis jų laikytini apibrėžtimis, nes nurodomi sisteminiai ryšiai ir būdingi jų požymiai. Rysy definic mají také výklady některých termínů z jiných oblastí, např.: Nariojimas, ta ira: rajkimas kūna diet iszwejzdejima wisun daliun ir isszimo- 88 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai lze poznat jeho povahu (45); Elementář. Kringelė počáteční nauka čtení (14); Skajitlistė, nauka o znalosti čísel (70); Pabuklas poznání síly větru. Wiejomāstas (48); Salinė, mořské místo s množstvím soli (84); Budawōné. Strūnisina. Nauka o stavbě domů ze dřeva, zvláště však zděných (84); Mòkslas neboli věda o hvězdách, hvězdářství (90) a další. ZÁVĚRY 1. V rukopisu malého rozsahu – o 96 stranách, který je pouze začátkem Rusko-litevského-latinsko-polského slovníku, uvedl L. Ivinskis značný počet termínů – přibližně 145. Do slovníku byly zařazeny především termíny z přírodních věd – názvy minerálů, rostlin, ptáků a dalších. 2. Názvy minerálů uvedené v pojednávaném slovníku jsou většinou přejaté, zatímco v díle Prigimtūmenė L. Ivinskis již některé z týchž minerálů pojmenoval vlastními litevskými názvy. 3. Ve čtyřjazyčném slovníku jsou stejně jako v Rusko-litevském slovníku uvedeny především názvy druhů rostlin. Při porovnání názvů druhů rostlin ve čtyřjazyčném slovníku s názvy rodů rostlin v díle Prigimtūmenė lze ve slovníku pozorovat systematické rozdíly a nepřesnosti; L. Ivinskis zřejmě při přípravě vědeckého popisu rostlin taxony přesněji roztřídil a určil. 4. Při přehledu termínů čtyřjazyčného slovníku z jiných oborů než přírodních věd lze pozorovat, že L. Ivinskis často hledal litevské termíny, které obvykle sám také tvořil. Sklon upřednostňovat litevská slova je patrný zejména při prozkoumání názvů vědních oborů a povolání (skaitlystė, žinystė, žvaizdystė, žvaizdininkas, kūnraikis). 5. Pro názvy druhů z přírodních věd i z jiných oblastí je charakteristické, že druhový člen následuje po rodovém členu; jako druhové členy se užívají přídavná jména a příčestí, která mají kromě přídavných jmen se sufixem –inis určité tvary (ananasas tikrasis, asbestas paprastasis, murijacitas žemėtasis, kariuomenė jūrinė, šarvininkai raitieji). 6. Čtyřjazyčný slovník L. Ivinského není pouze překladový: část vysvětlení termínů a nomenů uvedených v tomto slovníku lze považovat za jejich vědecké definice, takže slovník je zčásti také výkladovým terminologickým slovníkem. 7. Rukopis Rusko-litevského-latinsko-polského slovníku L. Ivinského je důležitý a zajímavý nejen pro dějiny litevské lexikografie, ale také terminologie. Terminologija | 2007 | 14 89 ŠALTINIAI Ivinskis L. Rusų–lietuvių–lotynų–lenkų kalbų žodynas (Словарь российско-литовский съ латинско-польскимъ) (rankraštis). LŽŽ – Ivinskis L. Lenkų–žemaičių kalbų žodynas (Słownik polsko-żmudzki) (rankraštis). Pr – Ivinskis L. Prigimtimenė (rankraštis), 1870. RLŽ – Ivinskis L. Rusų–lietuvių kalbų žodynas (Словарь российско-литовский) (rankraštis). LITERATŪRA IR PAPILDOMI ŠALTINIAI Auksoriūtė A. 1998: Lauryno Ivinskio rankraščiai Krokuvoje. – Terminologija 5, 102–110. Auksoriūtė A. 1999: Lauryno Ivinskio žodynų terminija. – Lituanistica 2(38), 22–33. Auksoriūtė A. 2001: Lauryno Ivinskio mineralogijos naujadarai. – Terminologija 8, 95–111. BVŽ 1998: Botanikos vardų žodynas, Vilnius. Ivinskis L. 1995: Raštai, Vilnius. Kažukauskaitė O. 2003: Ne Jumskis, o Ivinskis. – Leksikografijos ir leksikologijos problemos, 19–31. Kruopas J. 1960: L. Ivinskio leksikografiniai darbai. – Lietuvos TSR Mokslų Akademijos darbai 1(8), 191–198. Крупас И. Р. 1963: Из истории литовско-русской и русско-литовской лексикографии XIX в. – Из истории слов и словарей, Ленинград, 72–77. KŽ 1995: Smetona A. Karybos žodynas, Vilnius. LKŽe: Lietuvių kalbos žodynas. – www.lkz.lt Petkevičiūtė D. 1988: Laurynas Ivinskis: Monografija, Vilnius: Mokslas. TŽŽ 2001: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera. Vitkauskas V. 1996: Lauryno Ivinskio raštų kalbos ypatybės. – Lituanistica 3(27), 23–25. Vitkauskas V. 1997: Lauryno Ivinskio leksikografiniai principai. – Lauryno Ivinskio Kalendoriaus 150-mečiui, 29–32. TERMS IN LAURYNAS IVINSKIS’ QUADRILINGUAL DICTIONARY This paper deals with terminology in Russian–Lithuanian–Latin–Polish manuscript dictionary (Словарь российско-литовский съ латинско-польскимъ) of Laurynas Ivinskis. The manuscript of the dictionary contains 96 pages. This is only the beginning of a quadrilingual dictionary from A to Ay, which presents 358 Russian headwords with Lithuanian, Latin and Polish equivalents and 23 reference headwords. There are some explanations of word meanings, a few examples of usage and a few synonyms and words with contiguous meaning. The manuscript of Laurynas Ivinskis quadrilingual dictionary contains about 145 terms, including some specific terms presented in a few entries of the dictionary. Most of them are terms of natural sciences – names of minerals, plants, birds and other living creatures. The majority of names of minerals included in the dictionary are borrowings. Analysis of terms from other fields (not natural sciences) shows that Laurynas Ivinskis tended not to present borrowings, but to suggest Lithuanian terms which he created himself. Such a tendency is particularly obvious in names of sciences and names of specialists of those sciences (skaitlystė (arithmetic), žvaizdystė (astronomy), kūnraikis (anatomist), žvaizdininkas (astronomer)). There are two characteristic features of the names of natural sciences and other fields proposed by Laurynas Ivinskis. The specific component of the name is placed after the generic component. Adjectives, apart from adjectives with the suffix -inis, and parti- 90 Albina Auksoriūtė | Lauryno Ivinskio keturkalbio žodyno terminai ciples, which make specific components, are all pronominal. For instance, (ananasas tikrasis (pineapple), asbestas paprastasis (asbestos), kariuomenė jūrinė (navy)). The manuscript of Laurynas Ivinskis’ Russian–Lithuanian–Latin–Polish dictionary is important and interesting not only for the history of Lithuanian lexicography, but also for Lithuanian terminology. Gauta 2007-11-30 Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] Terminologija | 2007 | 14 9 1