Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija

Terminologie prvních matematických slovníčků DIANA ŠILOBRITAITĖ Lietuvių kalbos institutas X. První polovina představuje důležitou etapu normování a systematizace matematické terminologie. Je to období, kdy vyšlo značné množství litevských (původních i přeložených) učebnic matematiky a sbírek úloh pro střední školy (podrobněji viz Šilobritaitė 2007: 146–158). Učitelé matematiky na litevských gymnáziích ve Voroněži Marcelinas Šikšnys, Zigmas Žemaitis a Pranas Mašiotas (ten se porad o otázkách matematické terminologie účastnil jen příležitostně), kteří viděli rozmanitost termínů v matematických učebnicích, se rozhodli důkladně přezkoumat všechny dostupné termíny a vytvořit ty chybějící (podrobněji viz Žemaitis 1966: 195). Práce bylo mnoho, neboť autoři prvních matematických učebnic vydaných na konci 19. století „museli litevské matematické termíny vytvářet sami, nejčastěji jejich doslovným překladem z jiných jazyků“ (Rumšas 1979: 52). Když proto bylo ve školách povoleno vyučovat v litevštině a začalo vycházet stále více matematických učebnic a sbírek úloh, zmatkům v terminologii se nešlo vyhnout: termíny používané autory některých učebnic se značně lišily od termínů autorů jiných učebnic. Litevský jazykový normativista Jonas Jablonskis rád souhlasil s tím, že matematikům pomůže: když mu navrhli nějaký termín, „nejprve žádal, aby mu vysvětlili podstatu a hlavní vlastnosti pojmu, který měl daný termín označovat, a teprve potom buď souhlasil s názorem matematiků, nebo objasnil, proč zvolený termín není přijatelný“ (Rumšas 1974: 11). Výsledkem tvorby a uspořádání matematické terminologie jsou slovníček termínů aritmetiky a algebry Marcelina Šikšnyho Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis (1919) a sborníček termínů geometrie a trigonometrie Zigma Žemaitise Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis (1920). Jde o první tištěné litevské terminologické slovníčky vydané již „v dočasném hlavním městě obnoveného litevského státu, Kaunasu“ (Klimavičius 2003: 11). Cílem tohoto článku je pojednat o podstatných jménech a termínech ve formě spojení podstatných jmen obsažených v prvních slovníčcích matematických termínů. Záhlavní přídavná jména, příčestí, slovesa apod. uvedená ve slovníčcích nejsou v článku rozebírána. 180 Diana Šilobritaitė │ Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija 1. MARCELINO ŠIKŠNIO SLOVNÍČEK ARITMETICKÝCH A ALGEBRAICKÝCH TERMÍNŮ Marcelinas Šikšnys (1874–1970) buvo žymus XX a. matematikos mokytojas (dirbo ir lietuvių kalbos mokytoju (žr. Šikšnys 1962: 81)), kūręs lietuvišką matematikos terminiją. Matematikos mokslus M. Šikšnys baigė Maskvos universitete. Dirbo mokytoju Rygoje, Voronežė, Vilniuje. Jo parašyti aritmetikos, algebros ir geometrijos vadovėliai buvo leidžiami keletą dešimtmečių. Lietuvių terminologijai svarbus šio matematiko parengtas Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis, išleistas Lietuvių mokslo draugijos 1919 metais. M. Šikšnys jau buvo parengęs Matematikos terminų projektą (1918), kuriame pateikė ne tik aritmetikos ir algebros, bet ir geometrijos bei trigonometrijos terminų. Slovníček aritmetických a algebraických termínů má malý formát i rozsah (47 stran). Skládá se ze dvou částí: v první části (s. 3–25) jsou abecedně uvedeny litevsko-ruské termíny, ve druhé části (s. 26–47) rusko-litevské termíny. V litevské části slovníčku aritmetických a algebraických termínů uvádí M. Šikšnys přibližně 250 záhlavních termínů (v ruské části 221), z nichž více než 150 je vyjádřeno podstatnými jmény. Gramatické tvary termínů M. Šikšnys neuvádí, pouze někdy doplňuje genitiv singuláru: aukštis, –čio1, brūkšnis, –io, ilgis, –io, lygtys, –čių. Ve slovníčku se již objevují pokusy o přízvukové označení termínů (přízvuk je označen nesprávně): bėgalė, daugiãnaris, dvinãris, vienanãris. Téměř všechny záhlavní termíny jsou jednoslovné, ale vyskytují se i víceslovné: kompleksinis skaičius, mišras skaičius, nedalus skaičius, netikra trupmena. Při uvádění matematických termínů (vyskytují se i termíny z jiných oborů) M. Šikšnys často vysvětluje jejich význam: minusas (znak odčítání „–“); paviršiai – поверхность; paviršiai jsou veličina o dvou rozměrech (matlinkių) (dnes se užívá singulár paviršius „hranice oddělující geometrické těleso od vnějšího prostoru“; Z. Žemaitis uvádí ve svém sborníčku termínů geometrie a trigonometrie singulární tvar paviršius: šonų paviršius); saikas (míra objemu sypkých látek a kapalin); skaidymas (o čísle) – разложение; rozklad čísla na nedělitelné činitele; skaidinys – разложение, результатъ разложения; паверте skaičių nedalųjų daugiklių sandauga гаuname то skaičiaus skaidinį. Význam termínu pliusas vysvětluje pouze rusky: pliusas – плюсъ (знакъ сложения). 1 Termíny jsou uváděny stejně jako ve slovníčcích. Terminologija | 2008 | 15 181 V některých heslech se vedle jednoslovných termínů někdy uvádějí také víceslovné termíny: ataskaita – учеть: vekselio ataskaita, matematinė ir prekybinė; darymas – составление: lygčių darymas – составление уравнений; lygtys, -čių – уравнение: nežinomieji ir žinomieji (laisvieji) lygčių nariai; lygčių šaknis, lygčių sprendimas, lygiakraštės (tolyginės) lygtys apod. V některých případech M. Šikšnys uvádí pouze litevský termín a jeho ruský ekvivalent bez jakéhokoli vysvětlení: aksioma – аксиома; atėmimas – отнимание, отнятие; dalmuo – частное; daugmuo – множеимое; ėmimas – отнимание, вычитание; plotas – площадь; skaičius – число atd. Adjektiva a příčestí uvedená jako hesla ve slovníčku nejsou zájmenného typu, ale ve víceslovných termínech se užívá i zájmenný tvar: la is-vas: laisvasis (žinomasis) lygčių narys; panašus: panašiųjų daugianario narių traukimas krūvon (jungimas); sveikas (skaičius): sveikasis skaičius ir trupme-na. Někdy se uvádí infinitiv: matuoti: išmatuojamieji ir neišmatuojamieji dydžiai. 1.1. Termíny litevského původu Litevské matematické termíny uvedené v slovníčku M. Šikšnyse tvoří základ současné terminologie elementární matematiky. Většina termínů se nezměnila a vžila se: apibendrinimas, apibrėžimas (v učebnici přeložené A. Smetonou v roce 1922 se vedle tohoto termínu užívá také nusakymas), atėminys, atimtis, begalybė, brūkšnys, dalyba, dalis, dalijimas, daliklis, dalmuo, daugianaris, daugyba, daugiklis, dauginimas, daugmuo, dėmuo, derinys, didinimas, dydis, jungimas, junginys, kėlimas, laipsnis, liekana, lygybė, matas, matavimas, mišinys, neapibrėžtumas, nelygybė, pagrindas, paviršiai, pavyzdys, plotas, reikšmė, reiškinys, riba, rodiklis, sandauga, santykis, skaičius, skaidymas, skaidinys, skaitiklis, skaitmuo, skirtumas, skliaustai, smulkinimas, sprendimas, stambinimas, sudėtis, šaknis, taisyklė, tapatybė, tikrinimas, traukimas, trupmena, turinys, tūris, uždavinynas, uždavinys, varad iklis, veiksmas, vertimas, vienetas, ženklas. I dnes se stále užívají litevské ekonomické a finanční, fyzikální a technické termíny uvedené ve slovníčku: ataskaita (ekonomie), lydinys (technika), mainai (ekonomie), palūkanos (finance), skolininkas (finance), skolintojas (finance), svarumas (fyzika), svoris (fyzika). Přesto se ne všechny termíny uvedené ve slovníčku užívají v současné matematice; například davinys (uvedený také v souboru termínů Z. Žemaitise Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinyje): uždavinio daviniai, skaitiniai (skaičių) daviniai. LKŽₑ davinys označuje jako nevhodné pro pojmenování pojmu „co 182 Diana Šilobritaitė | Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija je zadáno, z čeho se vychází při vyvozování závěrů“; dnes se užívá duomuo. Daoinį M. Šikšnys užíval ještě i v učebnici Geometrijos z roku 1923. Termín ve slovníčku uvedený jako įvykis (rus. результат) ve významu „číslo získané sečtením několika čísel“ se rovněž již neužívá. Místo něj se dnes užívá mezinárodní termín rezultatas, který M. Šikšnys, zastánce litevské terminologie, neuvádí. Įvykis se nyní užívá pouze v teorii pravděpodobnosti: asimptominis, atsitiktinis, būtinasis, elementarusis a další įvykis (MTŽ 1994). Další termíny, které se již neužívají v matematickém významu: įvardijimas (dnes žymėjimas, vardas, pavadinimas); luomas (skaičiuje): vienetų, tūkstančių, milijonų atd. (dnes klasė); skyrius (dnes skiltis, které bylo ve slovníčku uvedeno v jiném významu: skiltis – грань: při odmocňování dělíme číslice čísla na skupiny <…>); trumpinimas: zkrať zlomek šesti (dnes prastinimas). V některých případech se forma termínu mírně změnila, například: darymas (dnes sudarymas: lygties sudarymas MTŽ 1994); lyginimas (dnes palyginimas); suradimas (dnes radimas). Pro rovnost s neznámými navrhoval M. Šikšnys termín v množném čísle lygt ys, -čių, který byl zpočátku přijat, protože podle M. Šikšnyse „rovnice se skládají ze dvou částí a v podobných případech náš jazyk obvykle užívá množné číslo“ (Šikšnys 1962: 86). Souhlasil s tím i J. Jablonskis. Matematikové ho však později přesvědčili, že „je důležité mít tento pojem vyjádřený v jednotném čísle, aby bylo jasné, že nejde o několik rovnic, ale o jednu rovnici“ (Žemaitis 1966: 198). 1.1.1. TERMÍNY LITEVSKÉHO PŮVODU – SYNONYMA Synonymní termíny jsou často uváděny bez jakýchkoli odkazů, v samostatných heslech – synonymii prozrazuje ruský termín odpovídající několika litevským termínům. Z takových synonymních dvojic se ustálil pouze jeden termín. Bylo lavinimas (rus. упражнение) a pratimas (rus. навык, упражнение); v ruské části Slovníčku jsou uvedeny jinak: упражнение – lavinimas, pratimas, přičemž se ustálil druhý z nich (Z. Žemaitis v příručce Geometrijos ir trigonometrijos terminų rankinėlyje pro označení tohoto pojmu navrhoval dokonce tři termíny: pratinimas, pratimas, prasmas). Uvedení Tolumo a nuotolio v ruské části rovněž svědčí o jejich synonymitě: расстояние – nuotolis, tolum as (atstumas). Tolumo Za synonymum slova Tolumo pokládal Z. Žemaitis atstumą: tolum as – расстояние; iš miesto A į miestą B yra c varstų tolumo (atstumo). MTŽ 1994 uvádí pouze atstumas (rus. расстояние, angl. distance). Terminologija | 2008 | 15 183 Synonyma termínů se někdy uvádějí s odkazem žiūr. (někdy žiūrėk). V takových případech je ruský ekvivalent uveden u termínu, na který odkaz směřuje: pažymys, viz „žymė“ a žymė (pažymys) – признак: dalingumo žymės; tikrumas, viz „tikslumas“ a tikslumas – точность: padalyti, ištraukti šaknis vieneto, dešimtosios dalies, šimtosios dalies ir tt. tikslumo (tikrumo); skaičiuotė, viz „skaičiavimas“ a skaičiavimas (skaičiuotė) – счисление: skaičiavimas žodžiu ir raštu; sudėjimas – viz dėjimas ir dėjimas – складывание: daugiaženklių skaičių dėjimo (sudėjimo) taisyklė. Dnes se používá pouze jedno z uvedených synonym: požymis (změněná podoba termínu) a sudėjimas. V matematické terminologii se zachovala slova skaičiavimas ir skaičiuotė, tikrumas ir tikslumas, nejsou však považována za synonyma: skaičiavimas: apytikslis, artutinis, asociacinis atd. a skaičiuotė: arabų, dešimtainė, dvejetainė atd.; tikrumas (rus. достоверность, angl. certainty, truth, reliability) a tikslumas (rus. точность, angl. accuracy, exactness, precision): absoliutusis, santykinis atd. (MTŽ 1994). Na nevhodnost termínu Dėjimo upozornil Z. Žemaitis: tento termín „neznamená nutně spojení dvou čísel <⋯>; stejně tak „dėjimas“ může znamenat přidání i odložení, položení i sejmutí, vložení i vyjmutí <⋯>“ (Žemaitis 1917). Ruské ekvivalenty ukazují, že M. Šikšnys zřejmě pokládal za synonyma termíny atėmimas (rus. отнимание, отнятие) a ėmimas (rus. отнимание, вычитание). V matematice se neustálil ani jeden z nich – ve všech případech se používá termín atimtis, který je rovněž uveden ve Slovníčku. Termín pakeitimas (keitimas) je uveden jako synonymní řada; termín uvedený v závorkách (keitimas) je vyčleněn i jako heslové slovo, ale vedle něj žádné pakeitimo není. Že jsou tyto termíny synonymy, dokládá složený termín uvedený v hesle keitimas: keitimas: (pa)keitimo kelias. Tyto termíny se dnes za synonyma nepovažují (jak je patrné z druhových názvů): keitimo būdas, keitimo metodas, keitimo operacija ir pakeitimo aksioma, pakeitimo koeficientas, avšak v druhových názvech keitimo taisyklė ir pakeitimo taisyklė (srov. taisyklė: (pa)keitimo) jsou synonymní (MTŽ 1994). Existuje případ, kdy je synonymum uvedeno pouze v závorkách a není uvedeno jako heslové slovo: část (dělenec), avšak v hesle termínu dělení je uvedení těchto termínů opačné: dělení – деление (матем. дѣйствіе); dělenec (část). V návrhu matematické terminologie M. Šikšnys uváděl pouze dělenec (Šikšnys 1918: 322). Také Z. Žemaitis ve stati ve významu „součin“ uváděl dělenec: „Nyní „násobené číslo“ a „podíl“ nebo „součin“ a „dalmųo“. Tato dvě čísla – to jsou výsledky násobení a dělení. K vyjádření tohoto významu se v litevštině nejčastěji používají koncovky; např. pirkinys, malinys, ačkoli se používá… 184 Diana Šilobritaitė │ Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija Přestože se užívá i ve významu kupované či mleté věci, označuje také věc, která je výsledkem nákupu či mletí. Na tomto základě jsme uvedená dvě čísla nazvali dauginiu ir daliniu“ (Žemaitis 1917). V padesátých letech 20. století bylo doporučováno používat jako základní termín dalijamasis, zatímco dalinys byl hodnocen jako nedoporučený (Rumšas 1975: 60). Toto hodnocení termínů se odráží i v DŽ₂, avšak již DŽ₃ považuje za normativní termín dalinys 2. mat. „dělenec“. Tento termín se používá v matematické terminologii. Ustálily se také termíny, které M. Šikšnys považoval za vedlejší (uváděl je v závorkách a nevyčleňoval jako heslová slova): gretinys (rus. размещение) a perstata (rus. перестановка). Jejich synonyma gretinimas ir perstatinėjimas se již v matematice nepoužívají. V matematice se neustálil žádný z termínů této synonymní řady: tiekybė (tie kis) – rus. количество. K označení tohoto pojmu se nyní používá kiekis (MTŽ 1994). Pro označení zbytku po dělení uvedl M. Šikšnys dva samostatné termíny: išdalos (dalybos) a liekana (at imties, dalybos, šaknies traukimo). J. Jablonskis s tím souhlasil: Dalybos liekaną ir išdalomis vadiname (LKŽₑ). Postupem času se ustálil pouze termín liekana. Tento termín se objevuje již v prvních matematických učebnicích (podrobněji viz Rumšas 1979: 52). Někdy jsou synonyma ve Slovníčku oddělena středníkem: dalumas, dalin-gumas (ustálil se termín dalumas), dalinėjimas, dalinėjimo kelias (v matematice se k označení tohoto pojmu používá termín nuoseklusis dalijimas), kitėjimas, kitimas (ustálil se pouze termín kitimas). M. Šikšnys se již pokoušel rozlišovat derivační termíny utvořené pomocí koncovek a přípon (v ruské části Slovníčku toto rozlišení není vždy vyznačeno), které se v současné matematické terminologii jasně rozlišují. V litevské části jsou tyto termíny uvedeny jedním způsobem, v ruské jiným. V litevské části: aukštis (rus. вышина) a aukštumas (rus. высота, вышина), ilgis (rus. длина (величина)) a ilgumas (rus. длина (значение величины)), platumas (rus. ширина) a plotis (rus. ширина (въ смыслѣ величина)), storis (rus. толщина (величина)) a storumas (rus. толщина (значение величины)); v ruské části: вышина – aukštis, -čio (aukštumas); длина – ilgis, -io, ilgumas; комната длиною въ три сажени – kambarys trijų s.; ширина – plotis (dydis); platumas; толщина – storis, -io, storumas. 1.2. Termíny cizího původu Většina mezinárodních matematických termínů se zachovala i v současné ma- Terminologija | 2008 | 15 185 tematice: axiom, algebra, aritmetika, koeficient, logaritmus, minus, plus, procento, posloupnost, proporce, proporcionalita, radikál, soustava, věta. Zachovaly se také finanční termíny kapitolas (dnes kapitalas), vekselis. V matematice se již nepoužívá termín tabelė (logaritmų tabelės, daugybos tabelė), místo něj se dnes používá litevský termín lentelė, jehož užívání navrhoval A. Jakštas (vedle termínu tabelė), protože knygos (logaritmų knygos) jsou v tomto případě zcela nevhodné: „Jaképak to mohou být knihy, když v nich jsou jen číslice a matematické symboly?! Nejjednodušší název pro ně je logaritmické tabulky (srov. rus. tablicy, něm. Tafeln, franc. Fables). Proč tu odporovat celému světu a nazývat ‚knihami‘ věc, v níž není jediné živé slovo? Jestliže panu M-tui tabulky nevyhovují, může své dílo nazývat ‚logaritmickými tabelami‘, ačkoli tabele nejsou o nic lepší než tabulky“ (Jakštas 1919 1: 359). M. Šikšnys navrhoval nahradit složku tabelė ve víceslovném termínu daugybos tabelė litevským výrazem: daugybos abėcėlė. 1.2.1. SYNONYMA TERMÍNŮ RŮZNÉHO PŮVODU Synonym termínů různého původu je ve Žodynėlis málo: někdy se upřednostňuje termín cizího původu, jindy litevský. Za hlavní termín se považuje mezinárodní kvadratas; litevský ketvirtainis se uvádí v závorkách a pokládá se za vedlejší. Tyto termíny se synonymicky užívaly také v učebnicích A. Busila (1921) a Masinga (1922; překlad A. Smetony), později se však ustálil pouze termín kvadratas (podrobněji viz Šilobritaitė 2007: 150). Mezinárodní termín kubas je ve Žodynėlis pokládán za vedlejší (uvádí se pouze v závorkách), hlavním termínem je litevský šeštainis, ten se však neujal. Kubas se již užíval v nejstarší tištěné litevské učebnici – P. Matulionia a J. Spudulia (sestavil J. Gailutis) Užduotinas, tai ira Rankius užduocziu Aritmetikos arba Rakundos mokslo (1885) (v rukopisu učebnice se užívalo kubikas) (Rumšas 1974: 4). V Matematikos terminų projektas je za vedlejší považován termín šeštainis, hlavním termínem je kūbas (= kubas) (Šikšnys 1918: 322). Tento termín se pak v učebnicích té doby ustálil; pouze v Masingově učebnici z roku 1922 se tyto termíny stále považovaly za synonyma. Ačkoli se vedle mezinárodního termínu suma ve Žodynėlis uvádějí také litevské termíny dėjinys a dėtinys, které se v matematice neujaly, v učebnicích (M. Šikšnys i další autoři) se užívá pouze suma (v učebnici V. Budrevičiuse (1919) a učebnici přeložené A. Smetonou (1922) se suma a dėjinys užívají jako synonyma). 186 Diana Šilobritaitė | Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija Neúspěšně se M. Šikšnys pokoušel zdomácnit termín formulė: formulė, viz sprendinys. Sprendinys má nyní jiný význam: sprendinys v matematice „výsledek řešení úlohy“ (DŽ₆). V projektu matematických termínů se dává přednost formulei, litevský termín se uvádí v závorkách jako vedlejší: „Dva algebraické výrazy spojené znaménkem rovnosti nebo nerovnosti tvoří formuli (sprendinį)“ (Šikšnys 1918: 322). Formule se již používala v tehdejších učebnicích a ustálila se. Pokus M. Šikšnysa zdomácnit termín numeracija (numeracija, viz „skaičiavimas“) rovněž neuspěl – v matematice se užívají oba tyto termíny. Z. Žemaitis napsal: „Abychom zjistili počet věcí, musíme je spočítat či sečíst, a proto se rusky zvané ‚sčislenije‘ má litevsky nazývat skaičiavimas nebo skaitymas; v tomto významu by snad bylo lepší užívat jen první slovo (skaičiavimas), protože druhé (skaitymas) má svůj vlastní, široce užívaný význam“ (Žemaitis 1917). Podle P. Rumšase znamená numeracijos „vyjádření čísla (slovem či písmem); počítání“ (Rumšas 1975: 64). O synonymičnosti termínů dvinaris ir binomas lze jen obtížně rozhodnout: v ruské části slovníčku se vedle litevského termínu dvinaris uvádí také mezinárodní termín binomas, zatímco v litevské části jsou tyto termíny uvedeny samostatně. V učebnici vydané roku 1939 je M. Šikšnys považuje za synonyma (Šikšnys 1939: 110). V MTŽ 1994 nejsou tyto termíny ve všech případech pokládány za synonyma (podrobněji viz Šilobritaitė 2007: 148). 2. ZIGMO ŽEMAIČIA SLOVNÍČEK GEOMETRICKÝCH A TRIGONOMETRICKÝCH TERMÍNŮ Zigmas Žemaitis (1884–1969) – žymus XX amžiaus matematikas, profesorius, pedagogas ir mokslininkas. Jo pagrindinė, mokslinė ir pedagoginė, veikla skirta matematikos dėstymo metodikai, matematikos istorijai. Z. Žemaitis, kaip ir M. Šikšnys, prisidėjo prie lietuviškų matematikos terminų kūrimo ir vienodinimo. Vienas iš svarbių jo darbų, skirtų matematikai, yra Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis (1920). Soubor je malého rozsahu. Jde o dvojdílný slovníček o 99 stranách malého formátu. První část obsahuje rusko-litevské termíny (s. 3–45), druhá část litevsko-ruské termíny (s. 47–99). V litevské části uvádí Z. Žemaitis přibližně 720 termínů – nejen z geometrie a trigonometrie, ale také z algebry a vyšší matematiky. Přibližně 340 heslových termínů jsou substantiva (jednoslovná). Terminologija | 2008 | 15 187 U heslových termínů jsou uvedeny gramatické kategorie – u substantiv i adjektiv se uvádí koncovka genitivu jednotného čísla, např.: aksiomė, ės, algebra, os, analizis, io, (analizė, ės), apibendrinimas, o, didinimas, o, didumas, o, dvejėjimas, o, dvejinimas, o, absoliutinis, ė, abypusis, ė, daugiasienis, ė, daugiaženklis, ė, daugiareikšmis, ė, dešimtainis, ė a další. V souboru uvádí Z. Žemaitis jako hesla nejen jednoslovné, ale i víceslovné termíny: souhlasné jednostranné úhly (vnitřní, vnější), společná míra, nutná a postačující podmínka, hlavní kružnice koule, geometrie prostoru, střídavé úhly (vnitřní, vnější), měsíce (srpy) Hippokratovy, geometrie polohy, útvary v podobné poloze, mimoběžky, úhly se společným ramenem, jednostranná lomená čára. Takové termíny mají také synonyma, která se uvádějí za čárkou, za znaménkem rovnosti nebo v závorkách. V některých případech jsou synonymní vedlejší složky termínu: protažitelný, bod protažení; vertikální přímka=svislá přímka; vertikální úhly=vrcholové úhly; explicitní, vyjádřená funkce; zlomky se společným jmenovatelem (jmenovatele); lineární (rovinný) úhel, v jiných případech se místo víceslovného termínu uvádí (v závorkách nebo za čárkou) jednoslovný: součet stran (obvod); stolní souprava na kreslení, menzula, ės; pravý úhel (pravý úhel). Jeden víceslovný termín Z. Žemaitis definuje: geometrické místo bodů (řada)=čára, jejíž body mají společnou vlastnost. Některé termíny jsou opatřeny přízvukem, ale ne vždy správnou intonací: figūrą, netrukūs (rus. непрерывный), pastovūs, ribà, tyrà, tašà, tiesioginis, trūkūs, avšak elipsoidas, hipérbolė, hipérbolinis, hipérboliškas, matériinis, milimétrinis, paràbolė, paràbolinis, pènkelias, sinusóidė, stereométrinis, tangensóidė, taškų bégale, transcendéntinis. 2.1. Termíny litevského původu Z. Žemaitis uvádí přes 230 jednoslovných litevských substantivních termínů. Většina těchto termínů se v matematice používá dodnes: zobecnění, kruh, kruhovitost, osa, úsečka, odpověď, vzdálenost, výška, výška, nekonečno, rýsování, hrana, mnohostěn, čára, dělení, dělení, násobení, mnohoúhelník, mnohoúhelník, kombinace, zákon, zvětšování, zvětšení, prostor, rovnoběžník, rovnoběžnostěn, délka, síť, výřez (= výřez), důkaz, úhlopříčka, přepona, úhelník, úhel, změna, čtyřúhelník, čtyřstěn, změna, strana, kužel, těleso, stupeň, oblouk, zbytek, dotyk atd. Dva dochované termíny 188 Diana Šilobritaitė │ Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija mají pravopisné varianty (v závorkách je uveden kořen pravopisné varianty): definice (–brež), náčrt (brež.). Ve sborníčku jsou také termíny, které se v matematické terminologii neujaly a z různých důvodů byly nahrazeny jinými. Z. Žemaitis, stejně jako M. Šikšnys, uvádí pro označení zbytku po dělení dva samostatné termíny: zbytek po odečtení a zbytek. Neujal se termín ieškinys (teorėmės) (rus. заключение (теоремы)). LKŽe ieškinys 3 uvádí s poznámkou neol. (neologismus) význam „hledaný, neznámá“: Rovnost dvou hledaných (neznámých) J. Jablonskis. Dnes se ieškinys (rus. заключение (теоремы)) v matematickém významu již nepoužívá; místo něj se používá termín závěr (ve sborníčku uvedeno išvadas – вывод, слѣдствіе): závěr věty – rus. вывод, слѣдствіе, заключеніе: слѣдствіе теоремы, angl. conclusion, deduction, inference, corollary, consequence, implication: corollary of a theorem (MTŽ 1994). Neujalo se ani slovo mast as navrhované Z. Žemaitisem i J. Jablonskim pro označení měřítka (podrobněji viz Klimavičius 2005: 143–146). Názvy přímek, které se v matematice neujaly, dotýkající se (přímka), protínající, křivá, přímá (přímka) později sám Z. Žemaitis navrhl nahradit kratšími podstatnými jmény. Ujaly se pouze jím navržené křivka a přímka. Avšak dotýkající se (přímka), protínající (přímka) (navržené J. Jablonskim) byly později nahrazeny termíny tečna, sečna. Další termíny, které se neujaly: a) nepoužívané v matematickém významu (stejně jako výše uvedené termíny ieškinys, mastas): změna (dnes změna), rýsování (dnes rýsování), postupné dělení (rus. послѣдовательное дѣленіе) (dnes postupné dělení), údaj (dnes údaj), pojmenování (dnes označení), postupné skládání (po řadě) (dnes odložení), základní přímka (dnes základní přímka), přídavek (dnes doplněk, přídavek (?)), křižovatka (dnes bod průsečíku), soubor (dnes celek), znak (dnes příznak); b) zaniklé kvůli nejasnosti či neurčitosti významu (stejně jako išdalos): překrytí (dnes položení), přibližování (kruhů, přímek) (dnes poměr), čtyřnásobení (dnes čtyřnásobení), dotyk (dnes dotyk), měřidlo – rus. измѣреніе (мѣры); трију линкмачію кунас – rus. тѣло трех измѣреній (dnes rozměr), zaměnitelnost (dnes invertibilita), přiložení (dnes přičtení), křivítko (dnes křivítko, šablona), kotouč (dnes disk), rýsovací nástroj (dnes kružítko). 2.1.1. TERMÍNY LITEVSKÉHO PŮVODU SYNONYMA Všechny zmíněné termíny (s výjimkou kitėjimas (kitimas)) uvádí Z. Žemaitis jako samostatné termíny bez synonym. Synonymům termínů se však v Rin- Terminologija | 2008 | 15 189 kinelyje nevyhnul – pro označení určitého pojmu se někdy uvádí několik termínů (v závorkách, za čárkou, pomlčkou, středníkem nebo rovnítkem). Termíny uvedené v závorkách jsou považovány za vedlejší (ještě se používaly v některých tehdejších učebnicích), nejsou však uvedeny jako hesla: ištyrimas, a (tyra, os), kitėjimas (kitimas), o, plokšmė, ės (plokštumas, o) (Z. Žemaitis navrhoval termín plokštė, protože podle něj „je třeba termínu, který by označoval nikoli vlastnost či povahu povrchu, ale samotný nekonečný povrch; takovým slovem-termínem by mohl být (terminus technicus) plokšmė, plokštis“ (Žemaitis 1966: 198)), šakniženkis, io (šaknies ženklas), radikalas (radikalas je heslovým termínem, ale není jasné, proč je jeho synonymem považován litevský termín šaknis: radikalas, o (šaknis, es – padūkar), veiksm ženklis, io (veiksmo ženklas). Někdy je termín uvedený v závorkách zařazen i jako heslo, ale je opraven (vhodný termín je uveden za rovnítkem): apskritimas, o (skraja, os), o (skraja, os)=apskritimas, o; pagrindas, o (pamatas, o), o pamatas, o=pagrindas, o. Ne všechny navrhované termíny Z. Žemaitise (heslové) se ujaly: již se nepoužívá ani ištyrimas, ani tyra (pro tento pojem se používá tyrimas (je i v Rinkinelyje), ani plokšmė, ani plokštumas (ujalo se plokštuma). Ujaly se za vedlejší považované termíny kitėjimas, šakniženkis, veiksm ženklis, a jejich vedlejší varianty kitimas, radikalas (šaknies ženklas), veiksmo ženklas. Z. Žemaitis přísně opravoval tyto litevské termíny: laipsnėjimas, liesmataškis, tikrumas ir vaisius. Podle něj jsou lepší matematické termíny uvedené za rovnítkem: laipsnėjimas=laipsniavimas (nyní se již nepoužívá ani jeden z nich, nýbrž pouze kelimas laipsniu), liesmataškis, o=lietimo taškas (nyní lietimosi taškas), tikrumas, o=tikslumas, o (nyní tikslumas), vaisius, aus=gavinys, io (nyní rezultatas, který Z. Žemaitis přísně opravoval). Jak je vidět, ne ve všech případech se jeho navrhované termíny ukázaly jako přesné a správné. Za synonyma termínů Z. Žemaitis zřejmě považoval výrazy uvedené za pomlčkou: delčios–mėnuliai (rus. луночки). MTŽ 1994 uvádí mėnulis (rus. лун(оч)ка, angl. lune, biangle). Za pomlčkou jsou uvedeny také svara, os–svoris, io (rus. вnc). MTŽ 1994 uvádí pouze svoris (rus. вес, angl. weight). Zvláště časté jsou případy synonymie termínů, kdy jednomu ruskému termínu odpovídají dva (či více) litevské termíny, které jsou uvedeny: a) za středníkem: atsakas, o; atsakymas, o (nyní pouze atsakymas); atstumas, o; nuotolis, io; nutolimas, o (v ruské části slovníčku je uvedeno také tolis, který 190 Diana Šilobritaitė │ Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija v litevské části uveden samostatně; dnes se používá pouze atstumas); begalė, ės; begalybė, ės (dnes jsou, stejně jako v M. Šikšnysově Žodynėlyje, považovány za různé termíny); gretainis, io; lygiagretainis, io (zachovalo se pouze lygiagretainis); suprastėjimas, o; suprastinimas, o (dnes suprastinimas), nebo b) po kabelu: padėtis, ies, vieta, os (dnes se používají oba, ale nejsou považovány za synonyma); pasukimas, sukimas (dnes sukimasis, posūkis – nejsou vždy považovány za synonyma: posūkis: apie ašį, apie centrą, apie tašką a sukimasis: apie ašį, apie tašką, bet ašių posūkis, atkarpos posūkis, elementarusis posūkis, elipsinis posūkis atd.); patikrinimas, tikrinimas, o (dnes pouze patikrinimas); radimas, o, suradimas, o (dnes pouze radimas). Někdy jsou synonymní termíny uvedeny v samostatných terminologických heslech, ale mají tentýž jediný ruský ekvivalent: pratinimas, pratimas – упражнение a prasmas – упражнение (dnes pouze pratimas); prietaka, os, pritaikymas, o – приложение a priklotis, ies – приложение (dnes pouze pritaikymas); tąsa, os – продолжение a tęsinys – продолжение (dnes tęsinys). Z. Žemaitis, stejně jako M. Šikšnys, se již pokoušel rozlišovat termíny, které se ani v současné terminologii nepovažují za synonyma: aukštis – вышина (как величина) a aukštumas, o – вышина (размер высоты), dydis, džio – величина a didumas, o – размер; значение (величины)2, greitis – скорость (как величина) a greitumas, o – скорость (размер скорости), ilgis – длина (величина) a ilgumas, o – длина (размер длины), plotis, čio – ширина (как величина) a platumas, o (plošio didumas) – ширина (значение), storis – толщина (как величина) a storumas, o – толщина (значение величины), толіѕ, io – даль; расстояние a tolumas, o – расстояние; дальность, talpa – вместимость a talpumas, o – вместительность. Rinkinelio autor se pokoušel rozlišovat i další termíny: apskaitymas, o (rus. вычисление; измерение; вычисление, измерение объема, площади), apskaita, os (rus. вычисление) a išskačiavimas (rus. вычисление). Pro tyto pojmy se dnes používá jediný termín apskaičiavimas (MTŽ 1994), který v Rinkinelyje nebyl. Také brūkšnys, io (rus. черта) a bruožena, os (rus. черта (линия)); dvėjėjimas, o (rus. удвоение (как процесс)) a dvėjimas, o (rus. удвоение (дѣйствіе)); išlauké, ės (rus. внѣ находящееся (на поверхности)) a išorė, ės (rus. внѣ находящееся (в пространстве)). Nyní 2 Pojem veličiny se nejčastěji vyjadřoval slovem didumas. A. Dambrauskas v roce 1919 doporučil používat slovo dydis (Rumšas 1980: 76), ačkoli v recenzi S. Antanaitise z roku 1918 se ještě psalo, že „slovo didumo nebo vžitý výraz „dydis“ <...> není vhodné k vyjádření označeného pojmu, protože didumas, dydis v lidské řeči znamená vzrůst, výšku <...>. Nejlépe se sem hodí „didybė“, které se již nyní také používá“ (Antanaitis 1918: 56). Terminologija | 2008 | 15 191 pro označení uvedených pojmů se nyní používají pouze brūkšnys, dvigubinimas (rus. удваивание, удвоение (MTŽ 1994)) a išorė. 2.2. Termíny neslovanského původu Téměř všechny termíny neslovanského původu uvedené v terminologickém Rinkinyje Z. Žemaitise, které nemají litevské ekvivalenty, se vžily. Jde o názvy matematických oborů: algebra, aritmetika, geometrija, trigonometrija; délkové jednotky: centimetras, colis, kilometras, metras, milimetras; jednotky měření (úhlu, oblouku): minutė, ės, radianas, o, sekundė, ės; názvy geometrických útvarů: figūra, kūbas (dnes kubas), kvadratas, rombas, trapecija; názvy čar a souvisejících pojmů: elipsoidas, o, hiperbolė, ės, hiperboloidas, o, linija, os, normalė, ės, parabolė, ės, paraboloidas, o (dnes paraboloidas) a další obecné termíny: astro­lebija, os (dnes astrolabija), centras, o, elementas, o, funkcija, os, materija, os, planas, o, periodas, o, projekcija, os, proporcija, os, proporcingumas, o, simetrija, os, logaritmas, logaritmuotė; logaritmavimas, o. Značné diskuse vyvolaly varianty Z. Žemaitise analizis, io a ana­lize, ės, bazis, io a bazė, ės (v ruské části Rinkinio má bazis litevské synonymum pamatas, v litevské části zaznamenáno není), sintezis, io a sintezė. Z. Žemaitis uvádí oba termíny, dlouho však zastával názor, že analizis, bazis a sintezis jsou lepší termíny: „Není vůbec důvod přejímat řecké termíny analizis, sintezis, které znějí zcela litevsky, v podobě, jež byla již dvakrát (francouzsky a německy) zkomolena (srov. analizė, sintezė), a skloňovat je takto: analizė, analizės, analizei…, když lze toto slovo zcela dobře skloňovat podle jeho původní základní podoby a zachovat přitom i přízvuk řeckého jazyka <…>“ (Žemaitis 1966: 199–200). Prosadily se však podoby analizė, bazė, sintezė. Za výsledky politevšťování lze považovat neujaté podoby termínů aksiomė, ės (dnes aksioma), formula (dnes formulė), lėmė, ės (dnes lema), limbė, ės (dnes limbas (MTŽ 1994 tento termín neuvádí)), teoremė, ės (dnes teorema) (v M. Šikšnysově slovníčku termínů aksioma, formulė; teorema). Změnila se také gramatická forma řeckého výrazu elipsis, sio (současný termín elipsė Rinkinyje není uveden). Při uvádění názvů trigonometrických funkcí a souvisejících pojmů se nevyhnuli variantnosti: kosekansas (tas), kotangensas, o (tas, o), se­kansas, o, sekansinė, ės, tangensas, o (ntas, o), tangensinė, ės, tangensoidė, ės, kosekansinė, ės (tinė, ės), kotangensinė, ės (tinė, ės), kosininė, ės (kosinusinė, ės), kosinus, aus (sas, so), kosinusoide, ės, sinus, aus (sinusas, o), sininė, ės (sinusinė, ės), sinusoide, ės. Nejen matematici, ale i jazykovědci byli 192 Diana Šilobritaitė │ Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija různých názorů na litevské koncovky a skloňování: „<...> se navrhovalo ponechat slova sinus, cosinus i v litevštině v nominativu a odpovídajícím způsobem je skloňovat: sinus, sinaus, sinui atd. Zdá se, že J. Jablonskis rozhodl, že jejich nominativy je třeba litevštit, tj. psát sinusas, kosinusas. Poté zaznělo, že tangens, cotangens, sekans je třeba nazývat tangensas, cotangensas, nikoli tangent as, kotangent as...., jak požadoval J. Jablonskis, opíraje se o zásadu, že litevské nominativní koncovky se připojují ke kmeni genitivu slova cizího jazyka“ (Žemaitis 1966: 198). Podle názoru A. Jakštase nejsou „sinusai, kosinusai“, „tangentai, kotangentai“ o nic lepší než „sinus ir kosinus“, „tangensus, kotangensus“ (Jakštas 1919 1: 359). Dnešní podoby termínů tangentas, kotangentas, sekantas, kosekantas ustálil P. Mašiotas, ačkoli po 50 letech se pod vlivem ruštiny znovu rozšířily podoby tangensas, kotangensas, sekansas, kosekansas (podrobněji viz Klimavičius 1969: 18–21). Patrně proto Z. Žemaitis uvádí také oba názvy znaménka odčítání: minus, aus (minusas, o). 2.2.1. SYNONYMA TERMÍNŮ RŮZNÉHO PŮVODU Ve sbírce Z. Žemaitis někdy vedle nelitevských termínů uvádí i litevské. Některé z nich se ujaly, jiné ne. A. Jakštas, zastánce termínů nelitevského původu, se zvlášť rozhořčoval nad tím, že se litevští termíny, „které se staly mezinárodními a používají se téměř v matematické literatuře všech jazyků“: „Zdá se nám, že jsou litevštěny zbytečně, tím spíše, že ani samotná litevskost zdaleka ne vždy vychází dobře“ (Jakštas 1919 2: 360). S tím nesouhlasili ani J. Jablonskis, ani tehdejší matematici (včetně Z. Žemaitise). Část termínů nelitevského původu Z. Žemaitis důsledně opravoval. V takových případech se litevské termíny (někdy jednoslovné, jindy složené) uvádějí za znaménkem rovnosti: binomas, o=dvin aris, io, bisektrisė, ēs=pusiaukampinė, ēs, chordė, ēs=styga, os, cilind eris, io=ritinys, io (A. Jakštas nesouhlasil s užíváním termínu ritinys: „Ritinis v žádném případě nemůže znamenat válec“ (podrobněji viz Rumšas 1974: 17)), cirkielis, io=skriestuvas, katetas, o=statinis, io, kontro-lė, ēs=tikrinimas; patikrinimas, kūbatura, os=tūrio apskaitymas, matavimas; medianė, ēs=pusiaukraštinė, ēs, ortocentras, o=aukštinių sankryža, radiusas, o=spindulys, io (A. Jakštas místo radiuso navrhoval radijus (podrobněji viz Rumšas 1974: 10)), rezultatas, o=gavinys, io; vaisius, aus, segmentas, o=nuopiova, os, sekt oras, o=išpiova, os, stereometrija, os=erdvės geometrija; po pomlčce: (liniuotė, es)–tiesiklė, es, kvadratūra, os–ploto apskaitymas nebo s odkazem „viz“: diametras, o viz skersmuo, ens. Není tedy divu, že Z. Žemaitis při litevštění termínů přesto ponechává Terminologija | 2008 | 15 193 diagonálu a přeponu, čímž ukazuje, že litevský termín je třeba nahradit termínem cizího původu: diagonalė, ės (įstrižainė, ės) a įstrižainė, ės=diagonalė, ės; hipotenuzė, ės (įžambinė, ės) a įžambinė, ės=hipotenuzė, ės. Jen výjimečně jsou litevský a termín cizího původu uvedeny v jednom terminologickém hesle a odděleny čárkou nebo středníkem: postulatas (–tetas)3, dešnis – постулат; principas, dešnis – принцип; pavidalas, o; forma, os – форма; вид. Není však jasné, proč vedle heslových termínů dešnis a forma nejsou uvedena synonyma: dešnis, io – положение, предложение; принцип; постулат a forma – форма. MTŽ 1994 také někdy považuje pavidalas a forma za synonyma: pavidalas: algebrinis, diagonalusis, diferencialinis aj. (srov. forma: algebrinė, diagonalioji, diferencialinė, ale jsou zde pouze apipusė forma, antis imetrinė forma, antroji kvadratinė forma apod.). Postulatas a dešnis; principas a dešnis nejsou v MTŽ 1994 považovány za synonyma: postulatas (rus. постулат, angl. postulate, axiom), dešnis (rus. закон, angl. law, distribution, principle, rule), principas (rus. принцип, angl. principle, law, axiom). Pochybnosti v Z. Žemaitisovi vzbuzoval radikál. Litevský termín šaknis uvedený v závorkách mu patrně připadal nevhodný: šaknis není uveden jako heslo radikalas, nýbrž se považuje za synonymum výrazu šakniženklio. Pro označení znaku odmocniny se dnes používá výraz radikalas. Za nevhodný považoval Z. Žemaitis také termín apotemė (dnes apotema), a proto jej uvedl v závorkách (ačkoli ve Sbírce je heslovým termínem), a za středníkem uvedl vysvětlení tohoto termínu: poloměr kružnice vepsané (do pravidelného mnohoúhelníku). Neujal se ani litevský termín tieseklė, jehož synonymem Z. Žemaitis považoval dnešní termín liniuotė (uvedl jej v závorkách). 3. ZÁVĚRY Počátek 20. století je velmi důležitým obdobím utváření matematické terminologie – vyšlo mnoho učebnic matematiky a sbírek úloh v litevštině a také první slovníčky matematických termínů. Slovníček aritmetických a algebraických termínů M. Šikšnise Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis a soupis geometrických a trigonometrických termínů Z. Žemaitise Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis jsou první litevské slovníčky termínů vydané již v obnovené nezávislé Litvě. Položily základy dnešní matematické terminologie – většina termínů (litevských i mezinárodních) se vžila. Ne všechny termíny uvedené ve slovníčcích se však zachovaly a používají 3 To je variantní zakončení termínu postulatas. 194 Diana Šilobritaitė | Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija v matematice. Zvlášť časté jsou případy, kdy se v nich uvedené termíny již v matematickém významu nepoužívají (įvardijimas, luomas, skyrius (M. Šikšnys); atmaina, ieškinys, priedėlis (Z. Žemaitis)). V některých případech se změnila pouze podoba termínů: išvadas (= išvada), lygtys (= lygtis); sudarymas (= darymas), lyginimas (= palyginimas) (M. Šikšnys). V současném jazyce se z termínů uvedených ve slovníčcích vůbec nepoužívá už jen několik (išdalos (M. Šikšnys); prasmas, skretė (Z. Žemaitis)). Z uvedených příkladů lze vypozorovat sklon autorů očisťovat matematické termíny a nahrazovat je litevskými výrazy. Pokusy o litevštění mezinárodních termínů se však ne vždy zdařily – v matematice se ustálily ty mezinárodní termíny, které se používaly již odedávna (formulė, kubas (M. Šikšnys); postulatas, principas (Z. Žemaitis)). Analýza terminologie prvních matematických slovníčků ukazuje, že druhé desetiletí 20. století bylo důležitým obdobím formování matematické terminologie. Synonymie termínů a neúspěšné litevštění některých mezinárodních termínů jsou přirozenými rysy vývoje terminologie. HLAVNÍ PRAMENY Šikšnys M. 1919: Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis. Vilnius. Žemaitis Z. 1920: Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis, Kaunas. DALŠÍ PRAMENY Antanaitis 1918: Trumpas aritmetikos vadovėlis. – Lietuvos mokykla 3, 55–57. LKŽe 2005: Lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas), Vilnius. MTŽ 1994: Matematikos terminų žodynas. Sud. V. Bagdonavičius, P. Golokvoščius, R. Kašuba, J. Kubilius (vadovas), Vilnius. Šikšnys M. 1918: Matematikos terminų projektas. – Lietuvos mokykla 11, 321–328. Šikšnys M. 1923: Geometrija, Kaunas. Šikšnys M. 1939: Aritmetika ir algebra 1, Kaunas. LITERATŪRA DŽ2 1972: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. DŽ3 1993: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. DŽ5 2003: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas), Vilnius. Jakštas A. 1919 1: Logaritmų knygos penkiais dešimtainiais skaitmenimis. – Draugija 7–8, 359. Jakštas A. 1919 2: Pr. Mašiotas. Geometrijos uždavinynas. – Draugija 7–8, 359–360. Klimavičius J. 1969: Tangensas, sekansas ar tangentas, sekantas. – Kalbos kultūra 16, 18–21. Klimavičius J. 2003: Lietuvių terminografija: praeities bruožai, dabarties sunkumai ir uždaviniai. – Terminologija 10, 9–32. Klimavičius J. 2005. Terminas prie termino. II. – Terminologija 12, 143–146. Rumšas P. 1974: Lietuviškų geometrijos terminų istorija. – Mūsų kalba 2, 4–19. Rumšas P. 1975: Matematikos terminai „Dabartinės lietuvių kalbos žodyne“. – Kalbos kultūra 28, 3–16. Rumšas P. 1979: Prie matematikos terminijos ištakų. – Zigmas Žemaitis, 52–58. Rumšas P. 1980: Lietuvių aritmetikos terminai XX amžiaus pradžioje. – Kalbotyra XXXI(1), 69–78. Terminologija | 2008 | 15 195 Šikšnys M. 1962: Mano lietuvių kalbos pamokos ir atsiminimai apie J. Jablonskį. – Kalbotyra 5, 81–87. Šilobritaitė D. 2007: Vienažodžių matematikos terminų sinonimija matematikos vadovėliuose (1910–1940). – Terminologija 14, 146–158. TŽŽe 2002: Interleksis. Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas (elektroninis leidimas). Ats. red. A. Kinderys, Vilnius. Žemaitis Z. 1917: Dėl aritmetikos terminologijos. – Santara 28. Žemaitis Z. 1966: Lietuviškos matematinės terminologijos istorijai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 8, 195–201. TERMINOLOGY OF THE FIRST DICTIONARIES OF MATHEMATICS The beginning the 20th century is a very important stage of the creation of terms of mathematics – a lot of textbooks and exercise books of mathematics and, most importantly, first dictionaries of mathematics were published. Aritmetikos ir algebros terminų žodynėlis (Dictionary of terms of arithmetic and algebra) by M. Šikšnys and Geometrijos ir trigonometrijos terminų rinkinėlis (A collection of terms of geometry and trigonometry) by Z. Žemaitis were the first Lithuanian dictionaries of terms published in already restored independent Lithuania. They laid the foundations for the modern terminology of mathematics – the majority of terms from them took root in the language. However not all terms presented in dictionaries survived and were used in mathematics. The important thing is that special meanings of these terms, but not terms themselves vanished, because these words are still being used (įvardijimas (naming), luomas (caste, estate), skyrius (section, chapter) (M. Šikšnys); atmaina (species, variety), ieškinys (plaint, lawsuit, claim), priedėlis (appendage) (Z. Žemaitis)). There are some cases when only grammatical form of terms or their word-formation changed (išvadas (= išvada) (conclusion), lygt ys (= lygtis) (equation), sudarymas (= darymas) (formation), lyginimas (= palyginimas) (congruence) (M. Šikšnys); liečiamoji (= liestinė) (tangent), kertamoji (= kirstinė) (secant line), veiksmaženklis (= veiksmo ženklas) (action sign) (Z. Žemaitis)). Only few terms from these dictionaries fell out of the usage in the modern language completely (išdalos (M. Šikšnys); prasmas, skretė (Z. Žemaitis)). In the earlier mentioned dictionaries there are some synonyms of terms (of the same or different origin), which are presented in brackets, after comma, dash or equal sign. However it is quite difficult to judge the synonymy, because rather frequently one Russian term has two or three equivalents, which in Lithuanian parts of dictionaries are presented as separate terms and in Russian parts – in the same term entry. The wish to purify terms and make them more Lithuanian is a particularly noticeable tendency. Terms of the foreign origin are not numerous (especially in the dictionary of M. Šikšnys). Almost all of them have Lithuanian equivalents, which are viewed as main variants. However, not all attempts to substitute international terms with Lithuanian terms were successful. There are few international terms the textbooks of mathematics, which were in usage for a long time (formulė (formula), kubas (cube) (M. Šikšnys); postulatas (postulate), principas (principle) (Z. Žemaitis)). Gauta 2008-12-05 Diana Šilobritaitė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas: [email protected] 196 Diana Šilobritaitė | Pirmųjų matematikos žodynėlių terminija