Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai

Litevské lékařské termíny Vincase Kudirk y Ke 150. výročí narození Vincase Kudirk y Téměř každý lidský krok je spojen se zmínkou o zdraví. Jen drahé věci si připomínáme často. V. Kudirka. Varpas PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ Ústav litevského jazyka X Na konci 19. století, kdy vzniklo hnutí litevského národního obrození, se zrychlilo vydávání litevských tiskovin. Přibylo populárně-naučných lékařských brožur a článků v novinách a kalendářích. O otázkách zdraví a léčby vzdělávali veřejnost významní litevští lékaři a společenské osobnosti Juozas Bagdonas (1866–1956), Jonas Basanavičius (1851–1927), Kazys Grinius (1866–1950), Stasys Matulaitis (1866–1956), Adomas Sketeris (1859–1916), Jonas Šliūpas (1861–1944), Antanas Vileišis (1856–1919) a další. V jejich společnosti byl i doktor Vincas Kudirka (1858–1899). Jonas Staugaitis (1868–1952), který znal V. Kudirk u již od dob jeho studií na lékařské fakultě Varšavské univerzity, napsal, že V. Kudirka byl zkušený lékař, pracoval s moderními lékařskými nástroji, shromažďoval odbornou lékařskou literaturu a pravidelně četl lékařské noviny v polštině a ruštině. J. Staugaitis z písemností V. Kudirk y shromáždil požadavky, které kladl „na lékaře obecně a zvláště na litevské lékaře“ (Staugaitis 1925: 43). V. Kudirka hlásal tento ideál lékaře: „Lékař musí být poctivý, neklamavý a nevykořisťující, korektní kolega, dobře vyzbrojený lékařskou vědou, neuzavřený v jediné úzké lékařské specializaci, nýbrž dostatečně vzdělaný i v jiných vědních oborech, vroucí vlastenec, horlivý vzdělavatel lidu a probouzitel národního vědomí v národě“ (Staugaitis 1925: 43). Sám V. Kudirka byl právě takovým lékařem. V. Kudirka publikoval z oblasti medicíny jen málo – v novinách Varpas pod pseudonymem Služebník hygieny čtyři lékařské články z oblasti hygieny – 142 Palmira Zemlevičiūtė | Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai V roce 1889 vyšly „Čaj“, „Káva“ a „Tabák“ a v roce 1895 „Alkohol a alkoholismus“. Jak řekl J. Staugaitis: „všechny tyto texty jsou napsány velmi živým a názorným jazykem, srozumitelným a přístupným široké veřejnosti“, a přestože byly napsány před poměrně dlouhou dobou, „nijak neodporují současným hygienickým poznatkům o těchto věcech“ (Staugaitis 1925: 33). Je třeba poznamenat, že v době vydávání Varpu redigovaného V. Kudirkou vycházela pouze populárně-naučná lékařská literatura a tyto jeho články byly napsány pro obyčejné lidi. Pojednávané lékařské texty V. Kudirkase jsou jen nepatrnou epizodou jeho rozsáhlé společenské a kulturní činnosti. Předmětem tohoto článku popisného charakteru jsou lékařské termíny litevského původu1, které tvoří o něco více než dvě třetiny (70%) všech lékařských termínů v uvedených článcích V. Kudirkase. Většina lékařských termínů je tedy litevského původu. Dvě pětiny (40%) těchto termínů se používají v současném jazyce lékařské vědy; některé se ovšem liší pravopisem, a u víceslovných termínů pořadím složek. Jsou to: 1) názvy částí těla a orgánů a tekutin, které produkují: oko2 VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1889 1 8, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1895 9/10 155, VrpKdr 1895 11 174, slzy VrpKdr 1889 4 60, ucho VrpKdr 1889 3 41, ústa VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 3 40, zub VrpKdr 1889 11 168, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, hlava VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 10 153, VrpKdr 1889 11 168, VrpKdr 1895 11 175, mozek VrpKdr 1889 10 153, VrpKdr 1889 1 9, hrdlo VrpKdr 1889 10 152, žíla VrpKdr 1889 9 139, ledviny VrpKdr 1895 9/10 157, čelo VrpKdr 1889 3 41, játra VrpKdr 1895 9/10 156, noha VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1895 9/10 156, krev VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1895 9/10 156, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 11 168, hrudník VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 10 152, tělo VrpKdr 1889 1 Kromě lékařských termínů litevského původu používal V. Kudirka přejatá slova a termíny smíšeného původu (jednoslovné hybridy a víceslovné termíny se složkami různého původu). Přejatá slova tvoří v článcích V. Kudirkase 20% všech termínů. Mnoho z nich jsou mezinárodní slova, která se používají dodnes, např.: alkoholismus, bakterie, dextrin, fyziologie, halucinace, hygiena, idiotismus, kofein, konvulze, medicína, nikotin, patologie, protein, psychiatr, psychiatrie, puls, kurděje, tanin, terapie aj. Nejméně je termínů smíšeného původu (pouze 10%), např.: stěna tepny, chronický zánět, nervové soustavy, éterický olej, katar břicha, pohlavní orgán, hořečnatá sůl, tělesná tkáň, duševní nemoc, reflexní citlivost, tabákové opojení, tabáková závrať, zoopické halucinace aj. 2 Termíny jsou uváděny v autentickém pravopisu (v abecedním pořadí) v jednotném čísle, v nominativu, přičemž tato podoba byla ve většině případů rekonstruována. Terminologija | 2008 | 15 143 3 40, dýchací cesty VrpKdr 1889 10 152, ret VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 9 139, nos VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 3 40, kůže VrpKdr 1895 9/10 157, bránice VrpKdr 1895 9/10 156, břicho VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1895 9/10 157, přezka VrpKdr 1889 3 41, ruka VrpKdr 1895 11 174, VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41, kloub [? -ys] VrpKdr 1895 9/10 156, sliny VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 8 120, sputum VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 10 152, tvář VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1895 9/10 156, tvář VrpKdr 1889 3 41, střevo VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 3 41; neramumas VrpKdr 1889 3 41, sveikata VrpKdr 1889 1 8, VrpKdr 1889 3 40, VrpKdr 1889 11 168, sziluma VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, žegsejimas VrpKdr 1889 3 41. Některé termíny se v témže článku V. Kudirkase i v různých jeho článcích psaly různě. Taková pravopisná variabilita byla obecně jedním z charakteristických rysů periodického tisku na konci 19. a na počátku 20. století (Palionis 1995: 238), např.: vodka VrpKdr 1889 11 168 / vodka VrpKdr 1895 11 173, VrpKdr 1895 9/10 155, jazyk VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 9 139 / jazýk VrpKdr 1889 3 41, plaucziai VrpKdr 1889 10 152 / plauczei VrpKdr 1889 10 152, VrpKdr 1889 1 8, VrpKdr 1889 9 139 / plauczei [? -iai] VrpKdr 1889 3 40 / plaučiai VrpKdr 1895 9/10 156, smagenys VrpKdr 1889 4 61, VrpKdr 1889 11 168 / smegenys VrpKdr 1895 9/10 156, VrpKdr 1889 2 25, szirdis VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 10 152 / širdais VrpKdr 1895 9/10 156, vidurei VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 9 139 / viduriai VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1895 9/10 156. V článcích V. Kudirkase se vyskytuje více medicínských termínů litevského původu, které se v současném medicínském jazyce již neužívají – tvoří tři pětiny (60%) všech termínů. V. Kudirka používal řadu litevských názvů částí těla a orgánů (anatomických termínů), které se v současné lékařské terminologii neujaly. Patří k nim bělmo, slzná cesta, tkáň, zubní mozek, nerv, klubko, céva, spojivka, zornička, pobřišnice, blána, slinné žlázy, pohrudnice, šlacha. Všechna tato slova jsou uvedena v LKŽ ve významech, v nichž je užíval V. Kudirka; u většiny z nich jsou zaznamenány dokladové příklady z uvedených článků V. Kudirkase. Některá z těchto slov se užívají v živém jazyce (bělmo, cesta, mozek, klubko, slinné žlázy), jiná mohla být tehdejšími novotvary. J. Palionis, který zkoumal jazyk časopisu Varpas, považoval za novotvary V. Kudirkase slova spojivka, pohrudnice, šlacha. Podle badatele šlo o nepovedené novotvary z hlediska tvoření i významu, které se neujaly v lexiku litevského spisovného jazyka ani tehdy, ani později (Palionis 1952: 238–239). Proto se u anatomických termínů z medicínských spisů V. Kudirkase zastavíme poněkud podrobněji. Část vnějšího vazivového obalu oční koule se nazývala termínem bělmo, např.: „Celý organismus takového člověka však svědčí o otravě tabákem4. tvář a o č n í b ě l m a5 zežloutla, tělo ochablo, malátnost a 4 Zde i jinde jsou v originále termíny vytištěny kurzivou. 5 V této i dalších větách V. Kudirkase jsou termíny vytištěny proloženým písmem autorkou tohoto článku. Terminologija | 2008 | 15 145 lenost při práci rukama a hlavou“ VrpKdr 1889 3 41. Podle údajů LKŽe je bělmo „bílá část oka“ doloženo z živého jazyka – z Grūžů (okres Pasvalys) a Šėty (okres Kėdainiai); užíval je K. Sirvydas. V současném jazyce lékařské vědy je přijat termín P. Avižonise bělim (lat. sclera), v hovorovém jazyce se však užívá také bělmo. Slzný kanálek (lat. canaliculus lacrimalis) se nazýval termínem slzná cesta, např.: „Poté, co se začal oddávat tabáku a slzné c e s t y se ucpaly, bez přestání tečou slzy a svědí oči“ VrpKdr 1889 4 60. V LKŽe je slovo cesta ve významu „kanál, žlab“ doloženo z lidové mluvy – ze Žilinių (okres Varėna), Ylakiai (okres Skuodas), Raudėny (okres Šiauliai) a Kuršėny (okres Šiauliai). Ve významu „tkáň“ (lat. tela) užíval V. Kudirka termín tkáň – tkáň VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 8 120, tělesná tkáň VrpKdr 1889 1 9, plicní tkáň VrpKdr 1889 9 139, např.: „Když se potrava rozdělí, tj. neodebere-li se z ní až do t k á n ě potřebná část, zpracovává se na několika místech: na prvním místě upraví potravu vhodně pro druhé, druhé pro třetí atd.“ VrpKdr 1889 8 120. Slovo tkáň ve významu „tkáň“ není v LKŽ doloženo z živého jazyka.e Dásně (lat. gingiva) se označovaly složeným termínem zubní mozek – zubní mozek VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139, zánět zubního mozku VrpKdr 1889 3 41, např.: „Tehdy se domnívali, že krimkė chrání před nemocí kurdějí (scorbutus), která napadá z u b n í m o z e k, ale přesvědčili se, že tabák před touto nemocí vůbec nechrání“ VrpKdr 1889 3 41; užíval se také jednoslovný termín mozek, např.: „[...] ale ani lepší povrchové léky neochrání m o z k y před kurdějemi [...]“ VrpKdr 1889 3 41. Slovo mozek ve významu „dásně“ se užívá v živém jazyce – LKŽe uvádí doklady z Bagotosi (okres Marijampolė), Bartninkai (okres Vilkaviškis), Jurbarkasu a Lukšių (okres Šakiai). Nerv (lat. nervus) se označoval litevským termínem dirgsnė – dirksnės VrpKdr 1889 10 153, VrpKdr 1889 2 25, chuťové nervy VrpKdr 1889 3 41, tenké nervy VrpKdr 1889 4 60, prodloužení nervů VrpKdr 1889 1 9, např.: „Užívání malého množství kávy jednou denně, zvláště po masitém jídle, tělu neškodí, jen mírně povzbuzuje činnost n e r v ů, zahání spánek a duševní nepohodu, stejně jako užívání čaje“ VrpKdr 1889 2 25. Užívá se také přejaté slovo nerv, které je vedlejší složkou složeného termínu nervová soustava VrpKdr 1895 9/10 157, V. Kudirka však častěji užíval termín soustava nervů VrpKdr 1889 11 168. Jde o slovo doložené v písemných pramenech – LKŽe uvádí pouze jeden dokladový příklad slova dirgsnės ve významu „nerv“ z 146 Palmira Zemlevičiūtė | Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai V. Kudirkos raštų. Jis vartojo ir vedinį dirgsninis, -ė – dirksninės ligos VrpKdr 1889 10 153, VrpKdr 1889 11 168, dirksninis širdies tvinksėjimas VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 1 9, pvz.: „Prietiam, darbininkai tie lengvai apserga ant visokiu d i r k s n i n i u l i g u […]“ VrpKdr 1889 11 168, „[…] kavos dar labiaus reikia saugotis prie […] d i r k s n i n i o š i r d i e s t v i n k s ė j i m o […]“ VrpKdr 1889 2 25. LKŽe prie šio vedinio užrašytos tik dirgsninės ligos (V. Kudirkos terminas). Liauka (lat. glandula) V. Kudirka označoval termíny grumulas ir gru-mulėlis – grumulėliai VrpKdr 1889 8 120, popilvinis grumulas VrpKdr 1889 8 120, prakaito grumulėliai VrpKdr 1889 3 41, seiliniai grumulėliai VrpKdr 1889 8 120 / seiliu grumutėlei6 VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 3 41, například: „[…] tabakas erzina liežuvį ir gardumo dirksnias, o per tai suerzina s e i – l i u g r u m u t ė l i u s, kurie tada nesigaili savo įtūrio; […]“ VrpKdr 1889 3 41. Podle údajů LKŽe je grumulas ve významu „žláza“ slovo z živého jazyka – z Grūžů (okres Pasvalys) a Svėdasů (okres Anykščiai). Slovník navíc uvádí z článku V. Kudirkase doklad s termíny prakaito grumulėliai, seilių grumulėliai. Ve významu „cévy“ (lat. vas sanguineum) se užívaly termíny indas ir indelis – kraujo indai VrpKdr 1895 9/10 156, VrpKdr 1889 9 139, kraujo indelei VrpKdr 1889 4 61, plaučių indai VrpKdr 1889 9 139, například: „K r a u j o i n d a i nelieka neužgauti“ VrpKdr 1895 9/10 156, „Cziaudėjimas sujudina smagenis, o per tai gali plyšti k r a u j o i n d e l e i“ VrpKdr 1889 4 61. V LKŽe není význam slova indas „kanálek, céva“ doložen z lidového jazyka; toto slovo je v uvedeném významu zařazeno pouze na základě písemných pramenů (rš), včetně P. Matulionise. Deminutivní podoba indelis (termín plonieji indeliai VrpKdr 1895 9/10 157) mohla označovat nejmenší cévu – kapiláru, například: „Oda alkoholikų sausa, o ant jos paviršiaus p l o n i e j i e i n d e l i a i išsiskėtę“ VrpKdr 1895 9/10 157. Spojivka oka se u V. Kudirkase nazývala jungplone (termín uždegimas jungplones VrpKdr 1889 10 152), například: „Jaigu akys tankei bus erzinamos dumais, gali įsteigti uždegimas akių (uždegimas j u n g p l o n e s – conjunctivitis), kuris gali užsitęsti ir suteikti akims visas blogas tos ligos pasekmės“ VrpKdr 1889 10 152. V LKŽe je termín junglonė „spojovací blána; spojivka“ doložen pouze z lékařských spisů V. Kudirkase. Dnešním oficiálním litevským termínem je junginė (lat. conjunctiva), jehož mezinárodním ekvivalentem je konjunktyva. 6 S největší pravděpodobností jde o tiskovou chybu (mělo by být grumulėlei). Terminologija | 2008 | 15 147 Zornice oka (lat. pupilla) byla označena termínem lėliukė (termín išsiskėti- mas lėlinkių7 VrpKdr 1889 3 41), například: „Sm skauraus užsirijimo nikotinu ženklai szie: neramumas, drebulys, galvos apkvaitimas, pikta karšta po krūtinę; tūjaus paskui – apsilpnimas, vėmimas, dieglei, kuno, iszbalimas, szaltas prakaitas, kaktos sopimas, iszsiskėtimas lėlinkių akyse, ūžimas ausyse ir sąpažinties sumiszimas; [...]“ VrpKdr 1889 3 41. V LKŽe je heslo lėliukė „zornice“ doloženo pouze z písemných pramenů (rš). Ve významu „pobřišnice“ užíval V. Kudirka termín pilvapl onė, například: „P i l-v a p l o n ė teip-gi labai tankiai suserga nuo alkoholio“ VrpKdr 1895 9/10 156. V LKŽe je heslo pilvapl onė „pobřišnice (peritoneum)“ doloženo pouze z článku V. Kudirkase, takže mohlo jít o termín, který vytvořil. V dnešním lékařském jazyce se užívá litevský termín pilvaplėvė (lat. peritoneum). Blána (lat. membrana) se označovala termínem plonė – plonė VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 8 120 / plonė VrpKdr 1889 9 139, akių plonė VrpKdr 1889 10 152, gomurio plonė VrpKdr 1889 4 60, nosies plonė VrpKdr 1889 4 60 (vidurinė nosies plonė VrpKdr 1889 4 60), plonės aplink širdį VrpKdr 1895 9/10 156, plonės pilvo VrpKdr 1889 8 120, smegenų plonės VrpKdr 1895 9/10 156, například: „A k i u p l o n ė labai lepi; dalelės anglių dumūse rezia ją ir ji, suerzinta, prisisiunkia krauju – nū to akys paraudonūja“ VrpKdr 1889 10 152, „Per n o s i e s p l o n ę, kaip paprastai per visas p l o n e s, gali persisunkti į kraują vodingas t a b a k o8 skystimas“ VrpKdr 1889 4 60. V některých pramenech se však významy termínu plonė, který užíval V. Kudirka, liší. Například v již zmíněném „Slovníčku méně obvyklých slov“ v Kudirkových Raštų se uvádí, že plonė znamená gleivinė (Kudirka 1990: 928); v LKŽe je plonė uvedeno ve významu „blanka horní vrstvy kůže“ (jsou uvedeny dva doklady z článků V. Kudirkase). J. Palionis ve svém „Slovníčku neologismů“ v disertaci zapsal plonę ve významu „blána“ (Palionis 1952: 336). Autorka tohoto článku souhlasí s názorem J. Palionise. Ve významu „lidské žlázy vylučující šťávy potřebné k trávení“ užíval V. Kudirka termín saldmesės, například: „S a l d m ė s ė s girtuoklių pa-viršium turi balsganus lyg pieno lašus. Kartais buna padidintos, kartais suminkštėjusios, o atsitaiko ir sukietėjimas lyg rago“ VrpKdr 1895 9/10 156. LKŽe uvádí několik variant tohoto slova s významem „slinivka“, saldmeisė ze slovníku A. Jušky, ze Šačių (okres Skuodas), saldmeisės z Kvėdarny 7 Může jít o tiskovou chybu (mělo by být lėliukiu). 8 Slovo tabakas je v originále vysázeno řídce. 148 Palmira Zemlevičiūtė | Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai (okres Šilalė), Gegrėnų (okres Plungė), severovýchodních nářečí dùnininků, Viekšnių (okres Mažeikiai), saldmeisiai ze severovýchodních nářečí dùnininků, saldmėsa z G. H. F. Nesselmanno Lietuvių kalbos žodyno (1851), saldmėsė ze slovníku F. Kuršaitise a saldmėsės z Lietuvių rašomosios kalbos žodyno M. Niedermanna, A. Senna, F. Brenderia a A. Salio (1932–1968). U slova saldmėsės je uveden pouze jeden ilustrační příklad z článku V. Kudirkase. Kromě saldmesių používal také současný termín kasa (lat. pancreas). Objevily se návrhy používat saldmėsę jako oficiální lékařský termín pro označení žlázy pancreas. V článku „Kasa ir blužnis“, zveřejněném roku 1965 v časopise Sveikatos apsaugos, navrhovali lingvista J. Paulauskas a biologové P. Šivickis a J. Kazlauskas označovat latinské pancreas jako saldmėse a upustit od kasos, neboť údajně má toto slovo už i tak mnoho homonym (Šivickis, Kazlauskas, Paulauskas 1965: 50). Pro označení slizké blány, kterou jsou pokryty některé části vnitřních orgánů (hrdla, patra, břicha), používal V. Kudirka termín slidplonė – pilvo slidplonė VrpKdr 1895 9/10 156, slidplonė gerklės VrpKdr 1895 9/10 156, slidplonė gomurio VrpKdr 1895 9/10 156, např.: „Rýma hrdla způsobená alkoholem, projevující se změnou hlasu, je každému známa, krví se naplňuje s l i d p l o n ė g o m u r i o i r g e r k l ė s“ VrpKdr 1895 9/10 156. V LKŽe je slovo slidplonė ve významu „hladká, rovná kůže“ doloženo z Lietuviškai–vokiško žodyno A. Kuršaitise (1968–1973), avšak ilustrační příklad uveden není. Ukazuje se, že výraz slidplonę používal V. Kudirka mnohem dříve, už roku 1895. V současné lékařské češtině je oficiálním termínem gleivinė (lat. tunica mucosa). Cévu, kterou proudí krev ze srdce (lat. arteria), nazýval V. Kudirka sunke – sunkes VrpKdr 1889 9 139, stahování v sunkėse VrpKdr 1889 1 9, například: „Tkáně lidského organismu vyživuje krev: při tom, když proudí z levé strany srdce přes s u n k e s, [...]“ VrpKdr 1889 9 139. LKŽe sunkės „arterie“ uvádí pouze jeden ilustrační příklad z článku V. Kudirk y. Tyto cévy V. Kudirka nazýval také přejatým výrazem arterijos (termín arterijų sienos VrpKdr 1895 9/10 156), který je v současném lékařském jazyce oficiálním termínem. Cévu, kterou krev proudí do srdce (lat. vena), V. Kudirka označil termínem širšího významu gysla (zúžil jeho význam), např.: „[...] tato zkažená a pro výživu tkání nevhodná modrá krev přechází do jiných krevních cév, do g y s l a s [...] a jimi vtéká do pravé strany srdce [...]“ VrpKdr 1889 9 139. Slovo gysla ve významu „žíla“ není v LKŽe doloženo. Dnes gysla yra vas, zatímco dotyčná céva se označuje mezinárodním termínem vena. Terminologija | 2008 | 15 149 V. Kudirka vytvořil termíny pro označení krve proudící tepnami a žilami. Krev proudící tepnami nazýval termínem sunkinis kraujas VrpKdr 1889 9 139, krev proudící žilami pak gyslinis kraujas VrpKdr 1889 9 139, např.: „[...] krev [...] přináší tkáním potřebný degį, díky němuž je krev červená (s u n k i n i s k r a u j a s) [...]“ VrpKdr 1889 9 139, „[...] modrá krev přechází do jiných krevních cév, do žil (g y s l i n i s k r a u j a s) [...]“ VrpKdr 1889 9 139. U odvozeniny sunkinis ve významu „tepenný“ uvádí LKŽₑ pouze jeden ilustrační příklad z článku V. Kudirkase – sunkinis kraujas. Je tedy možné, že šlo o termín V. Kudirkase, stejně jako termín gyslinis kraujas (odvozenina gyslinis je ve slovníku doložena v jiných, nemedicínských významech). Dnes se používají termíny arterinis kraujas a veninis kraujas. Ne všechna litevská pojmenování nemocí a jejich příznaků, chorobných stavů a dalších pojmů souvisejících s medicínou, která užíval V. Kudirka, se zachovala v současném lékařském jazyce, např.: apjakimas „oslepnutí“ VrpKdr 1889 4 61, galvos apkvaitimas VrpKdr 1889 3 41 / apkvaitimas galvos VrpKdr 1889 10 153, degis „kyslík“ VrpKdr 1889 9 139, galvos sopimas VrpKdr 1889 2 25, VrpKdr 1889 4 60, VrpKdr 1889 3 41, kaktos sopimas VrpKdr 1889 3 41, klejojimas VrpKdr 1895 9/10 157, sąnariu bevalda VrpKdr 1889 3 41 / bevalda sąnariu VrpKdr 1889 3 41 a další. Rýma měla v lékařských textech V. Kudirkase širší význam. Zaprvé se užívala k označení zánětu nosní sliznice (termín rýma nosní VrpKdr 1889 4 60), např.: „Při dlouhodobém užívání t a b á k u⁹ se dostavuje r ý m a n o s n í, [...]“ VrpKdr 1889 4 60. Takový význam má tento termín v současném jazyce lékařské vědy. Zadruhé se termínem rýma označoval také zánět sliznic jiných orgánů – úst, hrdla, dýchacích cest, břicha, plic a žaludku – prostá žaludeční rýma VrpKdr 1895 9/10 156, rýma (catarrhus) ústní VrpKdr 1889 3 41, rýma hrdla VrpKdr 1895 9/10 156, rýma (catarrhus) břišní VrpKdr 1889 3 41 / rýma břišní VrpKdr 1889 9 139, rýma plicní VrpKdr 1889 10 152, vleklá břišní rýma VrpKdr 1889 9 139, vleklá plicní rýma VrpKdr 1889 9 140 / vleklá rýma plicní VrpKdr 1889 9 139, vleklá rýma dýchacích cest VrpKdr 1895 9/10 156, např.: „[...] téměř všichni kuřáci mají r ý m u b ř i š n í“ VrpKdr 1889 9 139, „Súdže, jakožto odstraňovači, nikoli zvaní hosté, dráždí hrdlo a plíce – objevuje se kašel, r ý m a p l i c n í se všemi následky“ VrpKdr 1889 10 152. Jak rýmy 9 Slovo taboka je v originále vytištěno řidším písmem. 150 Palmira Zemlevičiūtė | Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai Jako synonymum V. Kudirka používal i přejaté slovo kataras (termíny kataras pilvo VrpKdr 1889 1 9, kataras žarnų VrpKdr 1889 1 9). LKŽe uvádí u slova sloga v tomto významu pouze dva doklady – z díla G. Petkevičaitė-Bitė a z Lietuvių rašomosios kalbos žodyno M. Niedermanna, A. Senna, F. Brenderia a A. Salise, zatímco množné číslo slogos ve významu „zánět sliznice jiného orgánu“ je rozšířené i v živém jazyce – v Žemalė (okres Mažeikiai), Baisogale (okres Radviliškis) a v nářečích severovýchodních dzūků. V současném jazyce lékařské vědy se užívá zdomácnělý latinský termín kataras a jeho litevský ekvivalent gleivinės uždegimas (lat. catarrhus). V článku z roku 1889 o účincích čaje na lidský organismus uvedl V. Kudirka vedle termínu styris latinský ekvivalent tetanus, který má v současné lékařské terminologii dva významy – „tetanus“ a „dlouhodobou svalovou kontrakci“. Na základě kontextu článku lze říci, že autor slovo styrį nejspíše nepoužil ve významu „tetanus (infekční onemocnění způsobené klostridií tetanu)“, jak uvádí LKŽe, nýbrž ve druhém významu slova tetanus, např.: „Člověka ani při větší dávce už nepostihuje s t y r i s (tetanus), pouze se zvyšuje reflexní citlivost [...]“ VrpKdr 1889 1 9. Druhovými členy složených termínů označujících nemoci jsou v článcích V. Kudirk y genitivy podstatných jmen, např.: dvasios ligos VrpKdr 1895 9/10 157, kepenų ligos VrpKdr 1895 9/10 156, liežuvio ligos VrpKdr 1889 9 139; používal však také přídavné jméno s příponou -inis. Například plicní nemoc (lat. pneumopathia) označoval V. Kudirka termínem plautinė liga VrpKdr 1889 9 139 / plautinė liga VrpKdr 1889 10 152, např.: „Při oslabených plicích se pak přidružují různé p l a u č n í n e m o c i“ VrpKdr 1889 9 139. Podle údajů LKŽe je přídavné jméno plautinis ve významu „související s plícemi“ doloženo z živého jazyka – plautinė dž̌iova (Palanga); ve svých textech je užíval také lékař V. Lašas (plautinio kvėpavimo mechanizmas). Termín plautinės ligos je v uvedeném slovníku doložen pouze z článku V. Kudirk y. Obdobným způsobem je utvořen již zmíněný termín dirgsninės ligos. Trávení (lat. digestio) označoval V. Kudirka termínem žlebčiojimas (užívala se také varianta žlebčiojimas) – žlebcziojimas VrpKdr 1889 9 139, VrpKdr 1889 8 120, sužlebcziojimas VrpKdr 1889 8 120, VrpKdr 1889 3 41, stoka žlebcziojimo skystimu VrpKdr 1889 9 139, žlebčiojimo keliai VrpKdr 1895 9/10 156, např.: „Sliny jsou nezbytně potřebnou látkou k t r á v e n í potravy“ VrpKdr 1889 8 120, „Při dlouhodobém užívání alkoholických nápojů se nejprve poškodí t r á v i c í c e s t y“ VrpKdr1895 9/10 156. V LKŽe je jako doklad slova žlebčiojimas (: žlebčioti) ve významu „trávit“ uveden pouze příklad převzatý z Terminologija | 2008 | 15 151 A. Lalia Lietuviškos ir angliškos kalbų žodyno (1915), iš gyvosios kalbos šis žodis nepaliudytas. Taigi žlebčiojimą „virškinimo“ reikšme V. Kudirka buvo pavartojęs anksčiau. LKŽe variantas žlebčiojimas ta pačia reikšme įdėtas iš V. Kudirkos straipsnio, taip pat ir sužlebčiojimas. Pro označení dávky (lat. dosis) hledal V. Kudirka litevský ekvivalent – užíval termín duosnė – dūsnė VrpKdr 1889 1 9, didelė dūsnė (dosis) VrpKdr 1889 1 9, VrpKdr 1889 2 25, maža dūsnė VrpKdr 1889 1 9, mirtina dūsnė VrpKdr 1889 1 9, např.: „Proto musíme d i d e l é d á v k y kávy považovat za stejně nežádoucí jako alkohol a tabák“ VrpKdr 1889 2 25. Podle údajů LKŽe není slovo duosnė v živém jazyce doloženo; ve významu „dávka“ je užil V. Kudirka. Jak bývá u lékařů zvykem, V. Kudirka ve svých článcích uváděl vedle některých litevských lékařských termínů jejich latinské ekvivalenty, např.: džiova (phthisis) VrpKdr 1889 10 152, išputimas plaučių (emphysema) VrpKdr 1889 10 152, kasa (pancreas) VrpKdr 1889 8 120, uždegimas jungplonės (conjunctivitis) VrpKdr 1889 10 152, vėžys (carcinoma) VrpKdr 1889 4 60, vietinis žuvimas jautrumo (anaesthesia) VrpKdr 1889 4 60, vilkas10 (lupus) VrpKdr 1889 4 60 aj. Termíny užívané V. Kudirkou, jako například szlapumas VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 2 25 („moč“), limpanti liga VrpKdr 1889 10 153 („infekční nemoc“), gyvastis VrpKdr 1889 3 41, VrpKdr 1889 9 139 („život“), myris (termín netikėtas myris VrpKdr 1889 4 61) („smrt“) odrážejí obecné užívání té doby – tato slova se často vyskytovala i v lékařských textech jiných lékařů, např.: „[...] mezitím se nemocnému zdá, že už ztratí ž i v o t, ale později začne slinit, zvracet, vylučuje m o č a značně vyprázdní střeva – tím se vyloučí mnoho nikotino, nemocnému se uleví a usne“ VrpKdr 1889 3 41, „Dokud organismus odolává útočícím mikroorganismům, nepoddá se jim a neposkytne jim vhodné místo, infekční nemoc se nepřidruží“ VrpKdr 1889 10 153, „Konečně i samotné kýchání je dosti nebezpečná věc: Fr. Hoffmann a Glazer uvádějí případy n á h l é s m r t i v důsledku krvácení do mozku po prudkém kýchnutí [...]“ VrpKdr 1889 4 61. 10 Nemoc, kterou V. Kudirka označil tímto termínem, se dnes nazývá kožní tuberkulózou (lat. lupus vulgaris) (viz Kudirka 1990: 898). 152 Palmira Zemlevičiūtė | Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai ZÁVĚRY 1. Písemná lékařská pozůstalost V. Kudirkase je nevelká – tvoří ji jen několik popularizačních článků z oblasti hygieny, jsou však důležité jako prameny k dějinám litevské lékařské vědy a litevské lékařské terminologie. 2. V. Kudirka se snažil používat litevské termíny – tvoří největší část terminologie v jeho lékařských článcích. Mnohé z těchto termínů jsou navíc slova živého jazyka (potvrzují to údaje LKŽe). Tato snaha je pochopitelná, protože psal pro prosté lidi. Některé termíny se používají dodnes, mnohé se však do současné lékařské terminologie nedostaly. 3. Ačkoli se V. Kudirka nevěnoval speciálně otázkám lékařské terminologie, lze přesto říci, že přispěl k tvorbě litevských lékařských termínů. Nespokojil se s výpůjčkami a pro označení lékařských pojmů hledal litevská slova; jedno či dvě také možná sám vytvořil. Podle údajů LKŽe a disertace J. Palionise Normalizace litevského spisovného jazyka na konci 19. století (1880–1901) mohly být termíny jungplonė, pilvaplონė, slidplonė, sunkė a další novotvary V. Kudirkase. V současném jazyce lékařské vědy se však tyto termíny neujaly. HLAVNÍ PRAMENY Hygijėjos tarnas. Hygijėna. I. Arbata. – Varpas, 1889, Nr. 1, 8–9. Hygijėjos tarnas. Hygijėna. II. Kava. – Varpas, 1889, Nr. 2, 25. Služebník Hygieie. Hygiena. III. Tabák. – Varpas, 1889, č. 3, 40–41; č. 4, 60–61; č. 8, 120; č. 9, 139–140; č. 10, 152–153; č. 11, 168–169. Hygienos tarnas. Alkogolis ir alkoholizmas. – Varpas, 1895, Nr. 9/10, 155–157; Nr. 11, 173–175. DOPLŇKOVÉ PRAMENY Kudirka V. 1990: Raštai 2, Vilnius. LKŽe: Slovník litevského jazyka. – www.lkz.lt ME 1991: Medicinos enciklopedija 1, Vilnius. MedŽ 1980: Astrauskas V., Bizulevičius S., Pavilonis S., Vaitilavičius A., Vileišis A. Medicinos terminų žodynas, Vilnius. LITERATŪRA Palionis J. 1952: Lietuvių literatūrinės kalbos normalizacija XIX a. pabaigoje (1880–1901) [filologijos mokslų kandidato laipsnio disertacija], Vilnius, VUB RS, F 76–Ds 58. Palionis J. 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija, Vilnius. Staugaitis J. 1925: Dr. V. Kudirka kaip gydytojas, Kaunas. Šivickis P., Kazlauskas J., Paulauskas J. 1965: Kasa ir blužnis. – Sveikatos apsauga 2, 49–50. Terminologija | 2008 | 15 153 LITHUANIAN MEDICAL TERMS OF VINCAS KUDIRKA The rise of the movement of Lithuanian national rebirth at the end of the 19th century speeded up the publication of works in Lithuanian. Popular books, booklets, articles in newspapers and almanacs on various issues of medicine became more numerous. One of the doctors who was educating people on health issues was a famous Lithuanian public figure Vincas Kudirka (1858–1899). In Varpas magazine he published four articles in the field of hygiene – “Arbata” (“Tea”) (1889), “Kava” (“Coffee”) (1889), “Tabakas” (“Tobacco”) (1889) and “Alkoholis ir alkoholizmas” (“Alcohol and alcoholism”) (1895). This article deals with medical terms of the Lithuanian origin in the above-mentioned writings of Vincas Kudirka. Such terms comprise up to 70% of terms used by him. 40% of them are still being used (akis (eye), dusulys (shortness of breath), džiova (tuberculosis), gerklė (throat), gydymas (treatment), gydytojas (doctor), kraujas (blood), kudikis (baby), kvėpavimas (breathing), ligonis (patient), sveikata (health), vaistas (medication) and others) and 60% fell out of usage in modern language of medicine. Vincas Kudirka used quite a lot of Lithuanian names for body parts and organs, which did not take root in the language – akies baltymas ‘odena’ (white of the eyes), ašarinis takas ‘ašarų kanalėlis’ (tear duct), auda ‘audinys’ (tissue), dantų smegenys ‘dantenos’ (gums), dirgsnis ‘nervas’ (nerve), grumulas ‘liauka’ (gland), indas ‘kraujagyslė’ (blood-vessel), jungplonė ‘konjunktyva’ (conjunctiva), lėliukė ‘akies vyzdys’ (pupil), pilvaplonė ‘pilvaplėvė’ (peritoneum), plonė ‘plėvė’ (membrane), saldmėsės ‘kasa’ (pancreas), slidplonė ‘gleivinė’ (mucous membrane), sunkė ‘arterija’ (artery). All these words are given in Lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of the Lithuanian language) in the meanings used by Kudirka and the majority of them have illustrative examples from the earlier-mentioned writings of Kudirka. There were also some Lithuanian names of diseases, their symptoms, medical conditions and other terms related to medicine used by Kudirka which did not take root in the language either, for instance apjakimas ‘apakimas’ (loss of sight), duosnė ‘dozė’ (dose), galvos sopimas ‘galvos skausmai’ (headache), gyvastis ‘gyvybė’ (life), limpanti liga ‘infekcinė liga’ (contagious disease), styris ‘tetan as, ilgalaikis raumens susitraukimas’ (tetanus), žlebčiojimas ‘virškinimas’ (digestion). Kudirka, like other doctors, used to give Latin equivalents next to some Lithuanian medical terms, for instance džiova (phthisis) (tuberculosis), kasa (pancreas) (pancreas), vilkas (lupus) (lupus) and other. Kudirka’s articles are important sources of the history of Lithuanian medical science and Lithuanian medical terminology. Kudirka contributed to the creation of Lithuanian medical terminology, though he did not make a special effort in this. The majority of the words he tried to use as medical were words of folk language. He was not content with borrowings, but was looking for Lithuanian equivalents to name medical concepts and created some Lithuanian medical terms as a result. According to the data from Lietuvių kalbos žodynas and Jonas Palionis thesis Lietuvių literatūrinės kalbos normalizacija XIX a. pabaigoje (1880–1901) (Normalization of the Lithuanian standard/literary language at the end of 19th century) (1952) terms jungplonė ‘konjunktyva’ (conjunctiva), pilvaplonė ‘pilvaplėvė’ (peritoneum), slidplonė ‘gleivinė’ (mucous membrane), sunkė ‘ar- 154 Palmira Zemlevičiūtė | Lietuviški Vinco Kudirkos medicinos terminai terija’ (artery), sunkinis kraujas ‘arterinis kraujas’ (arterial blood) and other terms could have been created by Kudirka, but they did not take root in the modern language of medicine. Gauta 2008-12-08 Palmira Zemlevičiūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT–10308 Vilnius E. paštas: [email protected] Terminologija | 2008 | 15 155