Variantiniai statybos liaudies terminai „Lietuvių kalbos žodyne“

Variantní lidové stavební termíny ve Slovníku litevského jazyka ROBERTAS STUNŽINAS Ústav litevského jazyka Variabilita je jazykový rys související s odchylkou izomorfní shody jednotek obsahu a formy, která neporušuje celistvost jazykové jednotky (Сложеникина 2005: 8). Je to schopnost jazyka vytvářet varianty téže jazykové jednotky na různých jazykových rovinách (fonetické (a pravopisné), akcentologické, gramatické, lexikální) (КРусР 2003: 104). Z historického hlediska je variabilita důsledkem jazykového vývoje, kontaktu různých jazykových oblastí (dialektálního, hovorového, profesního jazyka aj.) a rozličných vnitřních systémových faktorů (КРусР 2003: 104). Variování je zvláště příznačné pro lidovou terminologii, která se utvářela dlouhou dobu, užívala se na různých místech Litvy a byla ovlivněna rozmanitými jazykovými faktory. Šiame straipsnyje nagrinėjama Lietuvių kalbos žodyne (LKŽe 2005) statybos liaudies terminija, t. y. specialius statybos vaizdinius ar sampratas įvardijantys gyvosios kalbos žodžiai. Viena pagrindinių liaudies terminų skiriamųjų ypatybių yra tai, kad, skirtingai nei mokslo, liaudies terminai įvardija ne kartu su mokslu atsiradusias specialiąsias sąvokas, o specialius vaizdinius ar sampratas (plg. Гринев 1993: 48), liaudies terminiją nuo mokslo terminijos skiria mažesnis reikšmių ir vartojimo griežtumas (Klimavičius 1996: 6). Straipsnio tikslas – išsiaiškinti vyraujančius statybos liaudies terminų varijavimo atvejus ir parodyti varijavimo įvairovę. Remiantis Dabartinės lietuvių kalbos žodynu (DŽ6 2006) nustatomas liaudies terminų santykis su normine kalba. Šį kartą apsiribojama formaliuoju struktūriniu terminų varijavimo tipu ir daugiausia dėmesio skiriama mažiausiai besiskiriantiems terminams. Šiame straipsnyje nekalbama apie statybos liaudies terminų varijavimo priežastis, tai bus tolesnių autoriaus tyrinėjimų objektas. Iš viso analizuojama beveik 400 terminų varijavimo atvejų. Jak již bylo uvedeno, všechny případy variování termínů analyzované v článku patří k formálnímu strukturálnímu variování termínů. Za toto variování se považují případy, kdy variující jazykové prostředky neukazují na rozdíly v denotátu— Terminologija | 2008 | 15 111 ani. Formální strukturální variování nepřekračuje hranice celistvosti termínů a nezpůsobuje sémantické změny termínu, tj. nesouvisí s žádnými významovými rozdíly v obsahu termínu (Татаринов 2006: 173). Varianty tohoto typu lze definovat jako formální varianty týchž jazykových jednotek, které plní stejnou funkci a vykazují pravidelné rozdíly ve zvukové stavbě (srov. К РусР 2003: 107). Výzkum shromážděného materiálu umožňuje rozlišit dvě velké skupiny variant – přízvukové a fonetické varianty (tvoří téměř dvě třetiny všech variant) a morfologické varianty. Tyto dvě skupiny variant se dále dělí na menší podskupiny. PŘÍZVUKOVÉ A FONETICKÉ VARIANTY Ve skupině přízvukových a fonetických variant převažují přízvukové varianty, které tvoří více než dvě třetiny variant tohoto typu. Ve skupině přízvukových variant převažují varianty s odlišným místem přízvuku, které tvoří téměř tři čtvrtiny všech přízvukových variant. Ve skupině variant s odlišným místem přízvuku převažují variantní termíny paradigmat s pevným a pohyblivým přízvukem; podstatně méně časté jsou variantní termíny paradigmat pouze s pohyblivým nebo pouze s pevným přízvukem. Podle přízvukových paradigmat převažují varianty 1. a 3. a 1. a 2. přízvukového typu. Ve skupince variant 1. a 3. přízvukového typu převažují řady variant se základními normativními termíny 1. přízvukového typu, např.: duónkepis (1) Smn1, Šk – duonke pỹs (3a) Užv; gárvilka (1) Vvr – garvilkà (3b) Kv, Rt, Šv; grebėstas (1) Brž, Jnš, Pn, Rk, Ukm, Krk, Klm, Upn, Dl – grebėstas (3) Švnč, Kš, Vžns, Mlt, Ds; klėtis (1) Tv – kletìs (3) An, Užp; lópeta (1) Paį, Dr, Vdn – lopetà (3a) Ds, Kv, Mrs, Mšk; málkinė (1) Alk, Trg, Sb, Mrk – malkinė (3a) Jrb; máukna „silná kůra stromu“ (1) Sr, Kv – mauknà (3) Ss; palángė (1) Ūd, Mrj, Nmč, Sdk – pālangė (1) Brs – palangė (3b) Dv; pãpamatis (1) Škn – papamatỹs (34b) Als, Šts; paprieždis (1) Ds, An – paprieždỹs (3b) Skdt; príesienis (1) Šln, Žg – priesienỹs (3a) Švnč, Slk; príesvirnis (1) Šlv, Ktk, Pb, Nmč – priesvirnỹs (3a) Ukm; sąspara (1) Rs, Vlk, Ad, Šmn, Vlkš, Kkl – sąsparà (3a) Vl, Grš, Grl, Pkn, Kp, Alz, Dgl, Lnt, Rtn, Žl, Klt, Trgn; stóginė (1) LKA I 57, Krt – stoginė (3a) LKA I 57, Kv, Krtn, Ms, Lnk, Plng, Gršl, Lkž; šėberkštis (1) K.Būg (Skp), Kp, Adm, Krs – šėberkštìs (3b) Dkk, Kp, Šmn, Paį, Dg, Krs, Dj; tãrpangis (1) Rs – tarpangỹs (3b) Varn, Šl; užkaboris 1 V článku jsou použity zkratky Lietuvių kalbos žodyno. 112 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... (1) Plk – užkaborỹs (34b) Graž; veránda (1) LKA I 40, Sd, Dv – verandà (3b) LKA I 40 (Sg). Řad variant se základními normativními termíny 3. přízvukového typu je podstatně méně, např.: lenkenà (3b) Slk, Grv, Tvr, Kp, Dglš, (3a) Dsn – leñkena (1) Vs; rentinỹs (3b) Vdk, Kv, Dkš, Plv – reñtinis (1) Grz; stogdengỹs (3a) Vb, Skrb, Mšk, Krš, Skr – stógdengis (1) Tlž, Krž, Paį, Srv, Ėr. Řady variant s nenormativními členy tvoří varianty slov současného jazyka, např.: ãpušė (1) Rm, Vkš, Kv, Kp – apušė (3b) Grv, Mrk – ė̃pušė (1) DŽ₆; pakrėigė (1) Smn, Gž – pakreigė (3b) J.Jabl (Mrj), Stk – pakráigė (1) DŽ₆; palángis (1) Prk – palangỹs (3b) Mrj – palángė (1) DŽ₆; pamūras (1) – pãmūras (3b) Jsv, Krk – pamūrė (1) DŽ₆; papriežedė (1) Vdn, Trgn – papriežėdė (3a) Mlt – papríeždis (1) DŽ₆; papriežedis (1) – papriežėdỹs (3a) Msn – papriežalis (1) DŽ₆; pãrażė „spodní část slaměné střechy“ (1) Šts, Grž – parażė (3b) Erž – pãražės (3b) DŽ₆; priemenis (1) Všk – priemenỹs (3a) Šmk, Btrm – priemenė (3a) DŽ₆; priepirtė (1) Sk, Pš, Sn – priepirtė (3a) Vlk, Žal, Alk – priepirtis (1) DŽ₆, anebo termíny, které se v současném jazyce nepoužívají, např.: plytmetỹs „ten, kdo vyrábí (nepálené) cihly“ (3b) Škn – plýtmetis (1) Trk; prieovija (3a) Lkm – prieóvija (1) Ml, Plš; sãqertinis (1) Jz – saqertinỹs (3⁴a) Dglš; slógstis „latě podpírající hřeben střechy“ (1) Rmš, Ūd – slogstis (3) Krok. Velkou část variant 1. a 3. přízvukového typu tvoří výpůjčky, např.: ãkselis (něm. Häcksel) (1) – akselỹs (3ᵇ) Gs, Nm, Skr, Kl; gėvelis (něm. nář. Gevel) „dvě stlučené latě, které se připevňují ke střešnímu hřebeni, aby vítr neodtrhával slámu“ (1) – gėvelỹs (3ᵃ) Ldvn, Rdm; gėvelis (něm. nář. Gevel) „strmý konec střechy, štít“ (1) – gevelỹs (3ᵃ) Up; kakalỹs (něm. Kachel) „pec“ (3ᵇ) Šlu, Skdv, Lnkv, Vlkv – kãkalis (1) Br, kãkalis (1) Prn; kiaunorė (něm. Keller) „domek na ukládání brambor“ (3ᵃ) Šn – kiaunórė (1) Klp; klėmeris (něm. Klammer) „železná spona“ (1) – klemerỹs (3ᵇ) Erž, Vdk, Šil; skiñdelis (něm. Schindel) „šindel“ (1) Adm, Gr, Grž, Vb – skindelỹs (3ᵇ) Skp; stalažiai (něm. nář. stallãsche) (3ᵇ) Jnš – stàlažiai (1) Škn; stẽnderis (něm. nář. ständer) „sloup“ (1) Vn, Krž – stenderỹs (3ᵇ) Rsn; špykerė (něm. Speicher) „stodola“ (1) LKA I 47 (Rsn, Plšk) – špykerė (3ᵃ) LKA I 47 (Vlkš, Pgg), Vrb, Nm, Mrj; šteñderis (něm. nář. ständer) (1) Brs – štenderỹs (3ᵇ) Pgg, Dr, Brs, Ms; žiogspirai (něm. Sägespäne) „piliny, hobliny“ (3ᵃ) Lk, Pln – žiógspirai (1) Ggr, Ms. Několik řad tvoří nevhodné hybridy, např.: papripečkė (běl. прыпечак) „místo pod připečkem, prostor u pece, paprieždis“ (1) Vdš, Klt – papripečkė (3ᵇ) Sn, Tvr, Ad; skėršbalkis „příčná traverza“ (1) LKA I 130 (Sg) – skersbalkỹs (3ᵇ) Akm; Terminologija | 2008 | 15 113 zadní kout „místo mezi stěnou a pecí, za pecí“ (1) Šts, Up – zadní kout (3b) Šts; místo za pecí „místo za pecí, za pecí“ (1) DunŽ – místo za pecí (3b) Upt, Btg, Trk. variantů s přízvukovým paradigmatem I a II převažují řádky s hlavními termíny s přízvukovým paradigmatem I. Z hlediska normy je patrné, že stejný počet řádků variant obsahuje normativní termíny s přízvukovým paradigmatem II a normativní termíny s přízvukovým paradigmatem I, např.: sloup (2) Alz, Užp, Vb, Skrb – sloup (1) Paį, Kp, Upn, Pkn, Ndz, Onš; přesahy srubů „vyčnívající konce dvou do sebe zapadajících klád v nároží stavby“ (2) Erž – přesahy srubů (1) Slv, Jrb; samostatná budova s pecí na chléb „samostatná budova, kde je pec na chléb nebo kde se připravuje krmivo pro dobytek“ (2) Vvr, Knt, Pln – samostatná budova s pecí na chléb (1) Slnt, Kl; sklad popela (1) Šmn – sklad popela (2) Nč; kurník (1) Klb II 19 (Lkm), Ob, Žl, Pc, Gs, Kp, Km – kurník (2) LKA I 52, Plšk. Byl nalezen jeden řádek variant, v němž jsou oba termíny normativní, např.: obytná světnice „místnost v obytné venkovské usedlosti“ (1) Krtn, Tv – obytná světnice (2) Al, Mrj, Šlvn. Jeden řádek obsahuje normativní termín s přízvukovým paradigmatem I: přístřešek (1) Rm – přístřešek (2) Er, Šd, Tv, Jn. Několik řádků tvoří varianty slov užívaných v současném jazyce, např.: světnice (2) Srd – světnice (1) Žsl, Bgs – světnice (2) DŽ₆; lůžko (1) LD 215 (Ds, Lkm, Klt), Jnšk, Grv, Rmš, Klvr, Šmk, Pls, Rš, Erž, Ktk, Krns – lůžko (2) Vlk, J.Jabl (Vlk) – lůžko (1) DŽ₆. V jiných případech tvoří řádky termíny, které se v současném jazyce neužívají, např.: oltářní síň (1) Vvr, Pn – oltářní síň (2) Grg; zděná stavba (1) An – zděná stavba (2) Jnš; přístřešek „přístřešek“ (1) Mrs – přístřešek (2) Dv, Vrn; půdní prostor „podkroví“ (2) Vkš, Trk, Mžk, Lž – půdní prostor (1) Vkš; kůlna „kůlna“ (1) Slv, Grdž – kůlna (2) Erž; seník (1) LKA I 57 (Skrd, Žal, Brb), Šil – seník (2) LKA I 57 (Klp, Plšk, Alk), Glv, Prk, Nm, Pgg; stohová kůlna (2) Vrn – stohová kůlna (1) Ds. Významnou část variant s přízvukovým typem I a II tvoří termíny, které se v současném jazyce neužívají – cizí slova a hybridy, např.: dùršliokas (1. durszlak) „nástroj k vysekávání otvoru v železe“ (1) Sn, duršļiokas (1) Kal – duršliõkas (2) Švn, Ds; kaminyčia (1. kamienica) „zděný dům“ (2) K.Būg (Grl) – kaminyčia (1) Ms, Slnt, Kv, Ds, Šln, Ar, Pkr, Krš, Dgl, Pc, Ds, Skp, Trgn; lėda (1. lada) „zařízení ke zvedání vzorů“ (2) Stk – lėda (1) Alv, Nmn; mõkolas (bělor. махало) „nástroj na natírání, natěradlo, štětec“ (1) Nm, PnmA, Vžns, Dgl, Sb – mokõlas (2) Jnšk; padamėntas „základ, fundament“ (2) Skp, Vl, Sdb, Kp, Ppl – pãdamentas (1) Paį; pilavinos (1. piłowiny) „piliny, řezanka“ (2) Vs – pilavinos (1) Jnšk; staliõrius „tesař“ (2) Al, Jon, Upt – stãliorius (1) Tt, Vdk; stonià (bělor. стайня) „stáj“ (2) Šlčn, (4) Plv, Užg, Slm, Ktk, PnmR, Ut – stónia (1) LKA I 266, K.Būg (Ds); štampõlis (něm. 114 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... Stemmpfahl) „mostní kůl“ (2) Dbč, Vlk, Ds – štāmpolis (1) Sdk; teslyčia (1. cieślica) „tesací sekera“ (1) KzR – teslyčia (2) LKA I 89 (Pjv); žomātas „kůlový plot“ (2) Akm, Sd, Rdn – žómatas (1) Nmn; zovieškas „pant“ (2) Grk, Grz, Mrj, Sn, Všk – zōvieskas (1) Slnt; akmenyčia (2) Pls, Plš – akmenýčia (1) Klvr; mū́rliotinis (1. murlat) (1) Lk – mū́rliotinis (2) Pvn; torpinė „kůlna, kam se ukládá dříví a rašelina“ (2) Lkv – tòrpinė (1) Antz. Ve skupině termínů s přízvukovými typy I, II a III jsou častější variantní řady trojčlenných řad s hlavními normativními termíny přízvukového typu I, např.: priešinė „místnost k ukládání věcí, komora“ (1) Pl, Lš – priešinė (3ᵃ) Gdl – priešinė (2) Ūd; priešinė „předsíň, vestibul“ (1) Pl, Lš, Krok – priešinė (3ᵃ) Gdl, Vv – priešinė (2) Ūd. Byl nalezen jeden řádek s hlavním termínem přízvukové třídy 3ᵇ: plūktuvė (3ᵇ) Krš, Gdž, Jnš, Šd – plūktūvė (2) Brž – plūktuvė (1) Jnšk, Škn, Šd, Žml. Řádek variant s nenormativními termíny tvoří řádek variant slov současného jazyka, např.: garalaidė (2) Ps, Rm, Klov, Sdb – gāraláide (1) Ds, Slm – garalaidė (3⁴ᵇ) Kp – gā́rlaidė (1) DŽ₆. Ve skupince variantů přízvukových tříd I a IV převažují řádky variant s hlavními termíny přízvukové třídy I. Několik řádků obsahuje hlavní normativní termíny přízvukové třídy I, např.: čėrpė (1) Brb, Vdn – čerpė (4) Ds, Lkš; kimša „otvor ve střeše, stropě nebo stěně, kterým se do stodoly vhazuje seno nebo sláma“ (1) Lkš, Gs – kimšā (4) Gs, Grš. Několik řádků variant obsahuje vedlejší normativní termíny přízvukové třídy III nebo IV, např.: skārda (1) DūnŽ, Slnt, Krš, Šv, Pls – skardà (4) Jš; vārža (1) Rg, Škn, Varn, Pc – varžà (3) Slm, (4) Sdk. Jeden řádek tvoří nenormativní termíny. Jde o varianty současného jazykového slova: příční trám „příčný trám spojující krokve stavby“ (4) Vkš, Lc – příčný trám (1) Mžk – příčný trám (1) DŽ₆. Polovinu této skupinky tvoří řádky s přejatými slovy, např.: plech (něm. Blech, bělorus. бляха, pol. blacha) „plech“ (1) Slnt, Gršl, Grg, Yl – plech (2) Kp, Užp; sušicí tyč (rus. гряда, lot. grēds) „jedna ze starobylých tyčí v chalupě podél stěn, na níž se suší dřevo nebo jiné věci“ (1) Rdm, Vs, Lš – sušicí tyč (2) Ds, Jnš, (4) Švnč, Dglš, Tvr, Trgn; olovnice (západoněm. lode) „olovnice“ (1) Kv, Bržr, Šk – olovnice (4) Skr; stáj (bělorus. стайня) „stáj pro koně, konírna“ (4) LKA I 51 (Žml, Škn, Rz, Klov, Krs, Pc, Čk, Krk, Trs, Vdš, Lb), Mžš, Pkr, Rd, Kp, Antš – stáj (1) LKA I 51 (Rš, Pb), Trak; kůlna (1. szopa) „přístřešek, kůlna“ (1) BM 69 (Žb) – kůlna (4) KzR; vápno „vápno“ (2) Pns, Žl, (4) Alv, Ds, Kp – vápno (1) DrskŽ, Srj. Terminologija | 2008 | 15 1 1 5 Případy kolísání termínů v paradigmatech s pohyblivým přízvukem byly zjištěny čtyřikrát méně často. Ve skupině variant přízvukových typů II a III jsou řady s hlavními spisovnými a všemi nespisovnými členy zastoupeny téměř stejně, např.: padangštė „přístřešek“ (2) Km, Ut, DŽ₆ – padang­tė (3ᵇ) Ad; priemenė (3ᵃ) Ldk, Ign, Plš, Vl, Mrj, Brš, Ktk, Mšg, DŽ₆ – priemėnė (2) Įž; stavaryš (3ᵇ) Mrc, Krok, Rud, Drsk, DŽ₆ – stavāris (2) Trgn, Sdk, Mlt, Krd, Lkm; padangštė (3ᵇ) Trgn – padangštė (2) Ktk – padangė (2) DŽ₆; papavietis (2) Dv – papavietỹs (3⁴ᵇ) Nč, Rod, Vrn; triobėsys (3ᵃ) Rmš – triobėsis (2) Grnk, Šk – trobesys (3ᵃ) DŽ₆; pagrėdai (hybridní) (2) Vrb, Mrj – pagrėdai (3ᵇ) Klvr. Ve skupině variant přízvukových typů II a IV převažují řady variant s hlavními spisovnými termíny přízvukového typu II; termínů s hlavními spisovnými termíny přízvukového typu IV je téměř o polovinu méně, např.: alkšnis (2) Krtn – alkšnỹs (4) K.Būg (Dv, Lz); kōklis (2) – koklỹs (4) Up; kūlis (2) Prk – kūlỹs (4) Pp, Krkl, Lž; kūtė (2) Slnt – kūtė (4) Pp, Krš; mūris (2) Dr – mūrỹs (4) Šv, KlvrŽ; žiōgris (2) Jn (Kv) – žiogrỹs (4) Eig; kaplỹs (4) Užv – kāplis (2) Pln; baslỹs (4) Nj, Jnšk – bāslis (2) Krč; kūlē (4) Ds, Nmn, Ds, Ll – kūlē (2) Tl; spyrỹs (4) LKA I 97 (Pnm, Šmn, Alvt), LKA I 131 (Gd) – spỹris (2) DūnŽ, LKA I 131 (Pnm, Šlv, Vlkj), Škn. Značnou část tvoří řady variant s nespisovnými členy, např.: spyrìus (4) Krns, Rs, Dkš – spỹrius (2) Up – spyrỹs (4) DŽ₆; trakniai (4) Sv, Ldk, Upn, Gdl, Ėr, Upt, Kvr, Vb, Grž – trākniai (2) DrskŽ – trāknys (4) DŽ₆; antė (4) Kp, Antš – ańtė (2) Klp – ańtis DŽ₆; dañblis (2) Btr – damblỹs (4) Rmš – demblỹs (4) DŽ₆; strikuoliai (2) Mrk – strikuoliai (4) Lzd; stūrỹs (4) Kvt, Ob – stūris (2) Rk. Značnou část skupiny tvoří řady variant přejatých slov, např.: stainė (bělorus. ста́йня) „stáj pro koně“ (2) LKA I 51 (Up), Škt, Krš, Lk, Grd, Tt, Vdk – stainė (4) LKA I 51 (Pc), Bsg; šiubai (bělorus. шиба) „okenní rámy“ (4) Šn, Ldvn, Rmš, Kt, KzR – šiubai (2) Ser, Skrd; švelius (něm. Schwelle) „spodní roubení, trám“ (2) Sn, Ūd, Ldvn, Dkš, Pns – švelius (4) Lp; švelỹs „spodní roubení, trám“ (4) Brš, Lkš, Jrb – švelis (2) Pgg; šveliai (něm. Schwelle) „spodní věnec stavby“ (4) LKA I 36 (Lkš, Snt, Br), Lkč, Čb, Skr – šveliai (2) Ūd; švelỹs (něm. Schwelle) „sloup stavby“ (4) Pg – švelis (2) Dj. Případy kolísání termínů v paradigmatech s pevným přízvukem jsou poměrně vzácné. Skupina variant přízvukového typu I zahrnuje termíny, které se v současném jazyce neužívají, např.: antrāmedis (1) Vj – āñtramedis (1) Ds; ā́tbraila „odštípnutý kus“ (1) Slnt – atbraila (1) Rdm; paklėte (1) Gl, Ds – pāklēte (1) Slnt, Šts. Několik řad tvoří hybridy, které se neužívají, např.: pabálkė (1) Grš – pābalkė 116 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... (1) Vrn; vištinyčia (1) LKA I 52, Vgr, Prk, Rsn, Pnd, Klp – vištinyčia (1) Grš, Plv, Mrj, Įz, Rk Vdšk, Rgv. Varianty přízvuků se stejným místem přízvuku tvoří poměrně malou část přízvukových variant. V této skupině převažují řady variant, jejichž hlavní termíny mají na stejném místě přízvuku cirkumflex. Z hlediska normy je patrné, že většinu řad variant tvoří hlavní spisovné termíny, např.: ántpamatis (1) Skr – ántpamatis (1) Šil, Up; pakriautė „strop k zachycování jisker“ (2) Dov, Slnt, Grg – pakriautė (1) Als, Kin; pastógė (1) Nm, Jnš – pastõgė (2) Grš, Gs; pjáulas (4) Mrk – pjáulas (3) VIkv, Kp; smaigas (4) Pžrl – smáigas (3) Ak, Mrs, Skr; šebėrkštis (1) Nj – šebėrkštis (2) Pbr; žirgės „dva svázané kůly k postavení sloupu pro stodolu či vysokého sloupu“ (2) Ms – žirgės (1) Nmn; žvýras (2) Kl, (4) Varn, Krž – žvýras (3) Škt. Jedna řada variant obsahuje vedlejší spisovný termín: trisiēnis (1) LKA I 57 (Btrm), Ig, Skd – trisiēnis (2) LKA I 57, Ms, Plng, Kl – trisiēnis (1) LKA I 57 (Ndz, Eiš, Azr), Rtn, Slm, Sn, Žrm, Nmj. V ostatních případech tvoří řady variant slov současného jazyka a neužívané termíny, např.: spañdas „podpěra, vzpěra“ (4) Vlk – spándas (1) Lp – spandà (4) DŽ⁶; stūmas „zástrčka dveří“ (2) LKA I 40 – stūmas (1) K.Būg (Ds) – stūmà DŽ⁶; gõnkas (2) An, Ds – gónkas (1) Sm1; pakelainis (2) Al, Alv – pakeláinis (1) Lš, Mrs, Al – pakelainỹs (3ᵇ) Smn, Krok; pãrgaktis (1) Šts – párgaktys (3ᵇ) Šts, Štk. Značnou část tvoří řady variant přejatých slov, např.: kartõkas (1. tartak) „pila“ (2) Pgr, Up, Lž – kartókas (1) Sk; stãldas (něm. nář. stall) „stáj“ (2) Alvt, Slv, Vn, Rt, Bt, Kv, Varn, Užv, Trk, Žr, Prk, LKA I 50 (Trg) – stáldas (1) LKA I 50 (Lkv, Šlu, Pgg); stãldis (něm. nář. stall) „stáj“ (2) LKA I 50, Tl, Kltn, Kv, Rsn – stáldis (1) LKA I 50 (Dov, Nd); staler̃nė „truhlářská dílna“ (2) Jon, Grdž, Žml, Lkv, Plt – staler̃nė (1) Pšl, Vkš; tartõkas (1. tartak) „pila“ (2) Dr, End, Slnt, Rs, Žg, Šmk, Skr, Lkč, Kdl, Lel, Ds, Jdr, Azr – tartõkas (1) Rtr – tãrtokas (3ᵇ) Smn, Btrm; trẽmpelis (lit.?) „zvýšená část střechy na sloupcích“ (1) Šlu, Prk, Brs, Lž, Krp, Trg – trẽmpelis (1) Up, Lkv; viṅkelis (něm. Winkel) „úhelník“ (1) Kv – viṅkelis (1) Antz, Akm, Dkk, Šd. Podstatně menší část skupiny variant se stejným místem přízvuku tvoří řady variant s hlavními termíny s akutovým přízvukem. Většina řad obsahuje hlavní spisovné termíny, např.: čérpė (1) Brb, Vdn – čérpė (2) Rs, Kt, Rdm, Lp, Lel, Šln, Dkš; nám pusė Terminologija | 2008 | 15 117 (1) Šl, Pkr, Rm – nañpuse (1) Žg, Sk – nampusė(3b) Škn; pėrmetė „příčný trám spojující něco“ (1) Rš – pėrmetė (1) Ėr; rántas (1) Dv, Šl – rañtas (2) Jnš; rėmai (1) Žln – rėmai (2) LKT 81 (Bdr); stódainis „prkno nebo kolík k stavbě tyčového plotu“ (1) Lž, Lc – stódainis (1) LKA I 60 (Lž); tinkas (1) Pst, Kp – tĩnkas (4) Pv, Gs; žnýplės (1) Ky, Vvr, Snt, Pln – žnýplės (4) Rdš. Několik řádků tvoří termíny, které se v současném jazyce neužívají, např.: palūndai „boční strop stodoly“ (1) Lp, Vs, Pns, Sn – palūndai (2) Šn; sienólis „část srubu“ (1) Tvr – sienólis (2) Dsn, Lz. Značnou část tvoří řádky s cizími slovy a nevhodnými hybridy, např.: bálkis (něm. Balken) „trám, silná kláda“ (1) Krč, Gs – bálkis (2) Pp, Kv, Grg; dùršliokas (1. durszlak) „nástroj k vysekávání otvoru do železa“ (1) Sn – duršliokas (1) Kal; kántas (1. kant) „hrana“ (1) Nmn, Lš – kañtas (2) Ds; liùkas (něm. Lücke) „otvor ve střeše stodoly k nakládání krmiva“ (1) Alk – liùkas (2, 4) Brt, Mrj; mùrlotas (1. murtat) „věnec na stěnách zděné budovy, na nějž se kladou krokve“ (1) Nm, Smn, Kp – mùrlotas (1) Kč; pečiùrkė (1. pieczurka) „výklenek, otvor v boku nebo čele pece k odkládání drobných předmětů“ (1) Lp, KzR – pečiùrkė (2) Plv, Mrj, Dkš; sklepėinė (běl. скляпенне, pol. sklepienie) „zakřivená klenba (obv. pece)“ (1) LKA I 43 (Al, Dv, Btr, Kpč) – sklepėinė (2) LKA I 43 (Eiš), Dv; kálkpečius (hybrid.) „pec na pálení vápna“ (1) Skr – kálkpečius (1) Pgr; trámbalkis (hybrid.) „příčný hlavní trám“ (1) Btg, Sml – trañbalkis (1) Skr, Šlv, Vdk, Erž; virálnė (hybrid.) „samostatná kuchyňská budova“ (1) Trs – virálnė (2) Šd. Fonetické varianty. Fonetických variantů je třikrát méně než variant přízvukových. Skupinu fonetických variant tvoří termíny, které vykazují kvantitativní nebo kvalitativní fonetické rozdíly v kořeni či afixech, případně jiné fonetické zvláštnosti (vkládání nebo vypouštění samohlásek či souhlásek). Varianty s kvantitativními rozdíly samohlásek. Tuto skupinu tvoří varianty s rozdíly mezi dlouhými a krátkými samohláskami a mezi těmito samohláskami, které tvoří dvojhlásky a smíšené dvojhlásky. Řádky variant v této skupině nejčastěji tvoří termíny odpovídající normám spisovného jazyka a varianty vykazující prodlužování samohlásek, např.: klĩjus (2) Ut – klỹjus (2) J (Ds); kùkis „kladivo“ (2) Ndz, Mrk – kūkis Užžg; paužlýs „podstřeší kouřovodu“ (3b) Ms, Slnt, Trš, Ggr – paužlis (1) Škn, KlvrŽ; pjùvenos (1) Plk, Grd – pjū́venos (1) Mrj; tòlius „nepromokavý dehtovaný karton na pokrývání střech“ (2) Prn – tõlius (2) Č; triùšis „rákos obecný“ (2) Prk, Pgg, SmIn, LKT 165 (Ktč), Rsn – triùšis (2) Prk; užlaidinỹs „přesahující přístřešek“ 118 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... (34b) Brb, Vlkj – užlaidinį (34a) Š (Vrn); užlaidinis „přesahující přístřešek“ (2) – užlaidinis (1). Značnou část tvoří řádky s cizími slovy, např.: balėsas (1. balas, běl. баляс) „plotový kolík“ (2) Pšl, Pbr – balėsas (2) Grž; brūsas (1. brus, běl. брус) „kulatina, hraněný trám“ (2) Lkm – brūšas (2) Įž; dilė (něm. nář. dil, dille) „silná deska, dlážděná“ (2) Škn, Rs – dỹlė (2) Rd; kākalis (něm. Kachel) „pec“ (1) Br, kākalis (1) Prn; mū́rliotas (1. murtat) (1) Pln, Up, Tl, Tv – mū́rliotas (1) Brs, Kv, Mžk, Lž; mū́rlotas (1. murtat) „věnec na stěnách zděné budovy, na nějž se kladou krokve, krokvový“ (1) Jnšk, Sn, Grž, Pns, (3a) Žal – mūrlotas (1) Nm, Kp, Pjv, murlotas (1) Kč; stòinia (běl. стайня) „stáj pro koně“ (1) LKA I 266 – stòinia (1) LKA I 266, Alv, Vp; tėblis (1. tebel) „vrták“ (2) Šln – tėblis (2) Rd, Grz, Sml; tėblius (1. tebel) (2) Rs, Šlv, Lkm, Krž – tėblius (2) Čk, Lp, Gdr, Krd, Sl, Kp, Kb; tỹnas (1. tyn, běl. тын) „stavba, kůl, bidlo, tyč“ (4) LKA I 62 (JnšM), Dbč, (2) LKA I 62 (Eiš) – tìnas (4) LKA I 62 (Dv), LKA I 63 (Pls); zrūbas „srub domu“ (2) LzŽ – zrūbas (2) Drsk, Pls. 1. klamra „železná spona“ (1) Tv, Vdk – klėmaris (1) Lnkv, Brs; koptūras (1. kaptur) „přední část chlebové pece“ (2) LMD (Pns), Dv, Klvr, Grl, Ds, Pnd, Krsn – kaptūras (2) Vj, Pnm, Ign, Žmt, Ps; liveris (1. liwar, lewar) „zvedák“ (1) Jnš – livorius (1) Rs, Vdk; parkānas (1. parkan) „prkno na stavbu plotu“ (2) Mžk, Kln, Vvr, Slnt, Gršl, Pln – parkōnas (2) Kls, Kt, Grk, Skp; stalāžiai (něm. nář. stalläsche) „lešení“ (2) Šl, Krp – staložiai (2) Dgl; špykerė (něm. Speicher) „budova nebo horní část budovy pro skladování obilí, sýpka, komora“ (1) LKA I 47 (Rsn, Plšk), špykerė (1) LKA I 47 (Plik, Rmč, Ktč, Plšk); švelỹs (něm. Schwelle) „srubová stěna, stavba“ (4) Brš, Lkš, Jrb – švelỹs (4) Pg; vopnà (1. wapno) „vápno“ (2) Pns, Žl, (4) Alv, Ds – vapnà (4) Slnt, Prk, Šk; pašvártė (něm. nář. schwarte) „první prkno odříznuté z klády“ (1) Gs, Plv – pašvėrtė (1) Sg; trāmbalkis (hybrid.) „příčný hlavní trám nesoucí podélné trámy“ (1) Skr – treñbalkis (1) Ar; vapnỹnė (hybrid.) „mokrá půda, jílovitá půda“ (2) End – vopnỹnė (2) Č. Varianty se samohláskami a dvojhláskami. Řádky variant v této skupině tvoří převážně termíny odpovídající normám současného jazyka a varianty lišící se jedinou samohláskou, např.: búomas „silnější tyč ke zvedání těžkých předmětů, páčidlo“ (1, 3) Jrb, Vrb, Lp – būmas (1) Krkl; búomas „tyč, o niž se opírá pokrývač střech“ (1, 3) Žvr – būmas (1) Vvr; priemenià (3ᵃ) Vklv, Lzd, Jnšk, Žal, KzR, Rdm, Igl – prymenià (3ᵃ) LKT 99 (Užv), LTR (Klvr); strikuõliai (2) Mrk, strikuoliai (4) Lzd – strikōliai (2) LKA I 60 (Mrc), strikòliai (2) LKA I 60 (Vrn, Mrc); strikuõlis „kolík plotu, kolík“ (2) Bd – strikōlis, strikòlis (2) Mrk; strikuõlis „prkno na stavbu plotu“ (2) Vs, Lš, LKA I 60 (Lp, Mrk) – strikōlis (2) Pv, LKA I 60 (Trak, Ndz). Jeden řádek variant tvoří cizí slova: pelčiai (běl. пяльцы) „rámy“ (2) Klov, Kč, Vs, LzP – pieļčiai (2) Ps, Paį, Vad, Vdk, Krč, Grv, LzP. Řádky variant s dvojhláskami a smíšenými dvojhláskami tvoří cizí slova a nevhodné hybridy s dvojhláskami a smíšenými dvojhláskami, např.: dõkauka (1. dachówka) „střešní taška“ (1) Kp – dõkalka (1) Rd, Kt, Lž; pamūrâuka (hybrid.) (1. podmurówka) „podezdívka“ (1) Vžns, Č, Ds, PnmR, Dbk, Rd, Užp, Pl – pamūrėnka (1) Vkš, Šauk, Krš – pamūrānka (1) Brs, Slnt. Varianty s rozdíly v souhláskách. Několik řádků v této skupině tvoří termíny odpovídající normám současného jazyka a varianty se záměnami neznělých a znělých souhlásek, např.: krai̇̃gas (4) Vlkv, Skdv – kraikas (4) Grš, Lkš, Skr, Vl, Dv, Pls; šelmუõ (3ᵃ) Glv, Ukm, Kvr, Dbk, Skp, Rk – želmuõ (3ᵃ) Slk, Sug, Dglš, Dgl, Rš, Blnk, Lel, Ob, Rk, Sdk, Mlk, Ktk, Dkk, Ds. 120 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... Variace tohoto typu je typická také pro výpůjčky, např.: pastriegė (1. podstrzesze) „místo pod okrajem střechy“ (1) LŠ, Mrj – pastriekė (1) Lp, Dsm. Několik řad tvoří termíny odpovídající normám současného jazyka a varianty s rysy změkčování souhlásek, např.: krósnis (1) Skp, Brž, Km, Rm, Brsl, Trgn, Pnd, Lš, Pp – kriósnis (1) Alk; trobà (3) Sut, Sn, Azr, Vžn – triobà (3) LKA I 34, (4) Slv; tróbos (3) DūnŽ, Tlž, Strn, Švnč, Skdt – trióbos (3) (4) Slm, Mžš, Vl, Stak, Jrb, Krs, Gdž, Dkš, (4) Slv. Variace tohoto typu je typická také pro výpůjčky, např.: zrūbas (sl.) „roubení domu“ (2) LzŽ, zrūbas (2) Drsk, Pls – zriūbas (2) Vrn, Kls. Bylo zaznamenáno několik případů kolísání mezi sykavkou s a š, např.: stùlpas (4) Dkš, Skrb, Grv, Ktk, BsP II 309–310 (Įž), Vdn, Gsč – štùlpas (4) DūnŽ, End, Slnt, Plt, Als, Lpl, Rt, Akm, Krž, Grd, Skd. Tato variace je typická především pro výpůjčky, např.: lištvà (1. liszwa) „prkno k upevnění, přibití“ (2) Sml, Krkl, Vrn̄v – listvà (2) Grg, Kt; teslýčia (1. cieslica) „teslice“ (1), teslyčia (2) LKA I 89 (Pjv) – tešlyčia (2) Ll, Kbr, Erž. V probíraném materiálu se vyskytují také ojedinělé případy terminologické variace, kdy řady variant tvoří termíny odpovídající normám současného jazyka a varianty s vloženými nebo vypuštěnými samohláskami či souhláskami, např.: alksnis (2) Krtn, Dkš, Tt – alikisnis (2) An, Km, Brž, Ut, Kp, Rk, Pn; priežda (4) Antš, Km, An, Imb, Mžš – priežėda (3ᵃ) Rmš, Št; grebėstas (1) Brž, Jnš, Pn, Rk, Ukm, Krk, Klm, Upn, Dkš – grebėšas (2) Lž; žiegždra (4) Srj – žiegždà (4) Ml, LTR (Mrs). Několik řad tvoří výpůjčky a nevhodné hybridní výrazy, např.: bindõkas (něm. Bindax t) „tesařská sekera“ (2) Pns, Šts – bindzokas Pns, Šts; dùršliokas (1. durszlak) „nástroj k prorážení otvoru v železe“ (1) Sn – durkšliokas Lp; gėvelỹs (něm. nář. Gevel, něm. Giebel) „svislý štít střechy“ (3ᵃ) Up – ėvelis (1) Kv; grėdai „strop stodoly či kůlny z tyčí“ (2) Šv, Škn, Mšk – grėzdai (2) Alk, Mrs; parkānas (1. parkan) „prkno k ohrazení ohrady“ (2) – šparkānas (2) LKA I 61 (Lnkv); kãlkpečius (1) Skr, kal̃kpečius (1) Pgr – kal̃pėčius (1) Pgr; pùspečis „lavice vyzděná u kamen“ (1) Vvs, Vdž, Užp, Dkšt, Bgs – pùspečkis (1) Ukm, Ln. MORFOLOGICKÉ VARIANTY Za morfologické varianty se obvykle považují slova se společným kořenem, která se liší slovotvornými a skloňovacími afixy (Župerka 1983: 28; Ахманова 2005: 71). Zde se za morfologické varianty považují slova totožná významem, která se liší koncovkami Terminologija | 2008 | 15 121 mající termíny, stejně jako termíny s variantami morfologických kategorií rodu a čísla a termíny tvořené variantními slovotvornými afixy. Ve skupině morfologických variant zkoumaného materiálu tvoří největší podíl (více než třetinu) případy kolísání morfologických kategorií rodu a čísla u termínů. Téměř stejně časté jsou případy kolísání koncovek a pracovních variant. Ve skupině variant morfologických kategorií převažují případy kolísání rodu. Případy kolísání čísla a smíšeného kolísání (čísla a rodu) jsou vzácné. Ve skupině rodových variant tvoří několik řádků spisovné termíny, např.: palubys (3ᵇ) ŠIl, Vn, Šts – palubė (3ᵇ) Pj, Kp, Mrk, Mrj, Ob, Dgl, Šts, Šv, Sdk; paspara „podpěra, opora“ (3ᵇ) Kvr, LzP – pāšparas (3ᵇ) Als, Trgn, Slnt; užlaidas „přesah střechy, předsunutý přístřešek, stříška“ (3ᵇ) N (Rg), Gdž, Prn, Skr, Slv, DūnŽ – užlaida (1) DūnŽ, Šd, Škn, Dkš. Značnou část skupiny rodových variant tvoří řádky s hlavními spisovnými termíny mužského rodu a variantami ženského rodu, např.: bamblỹs (4) Nj, Kp, Rm, Vl – bamb lė (4) Sb; lángas (3) Mrc, Dv, Ėr, Šts, Mrj – langà (4) Arm; pántas (1) Všt, Šlv, Zp, Pun, Vv, Klvr, Rs, Kt – pánta (1) Lkš, Grk, Pžrl, Snt, Čk, Jrb, Šmk, Žvr, Erž, Gs, Vl; plyšỹs (4) Ggr, Slm – plyšė (4) Kv, Škn, Grd, Gršl; prieškaktis (1) Rm, Lk, Srv – prieškakta (1) Žml; rántas (1) Dv, Šl – ránta (1) Trg. Poněkud méně je řádků se spisovnými termíny ženského rodu a variantami mužského rodu, např.: garvilkà (3ᵇ) Kv, Vvr, Šv – gárvilkas (3ᵃ) Kl, Slnt, Vdk, Grk; garinė (2) Rt, Žgč, Jrb, Kv, Krkl, Užv – garìnis (2) Mrj, Ig, Gs, Alk, Šn; jáuja (1) Slm, Trgn, Rm, Rz, Pln, Ds, Skdt, Lel, Grž – jáujas (1) Pln, Kl, Krt, Als, Trgn, Tvr, Grg, Ds, jáujis (1) Dsn, Tvr, jáujus (1) Rk, Dkk, Ds, Jž; pakriáutė (1) Vdk – pākri autis (1) KlvrŽ; pastógė (1) Nm, pastõgė (2) Grš, Gs, pāstogė (1) Slnt, Brs – pastógis (1) Lp, Brt; pašiūrė (1) Pmp, Šn, Lkš, Pns, Šv, Krkl, Sdk, KzR, Vlkš, Vv, Jrb, Lzd – pašiūris (1) Kpč, Ūd, Al, Mrs. Několik řádků tvoří varianty nespisovných termínů (variant slov současného jazyka), např.: krėklas „krokev“ (2, 4) Ds, Lkm, Sl, Jž, Užp, Dbk, Vžns, Lel, Ob, An, Arm – krėklė (2) Dgl, Ukm, Ut, Kš, Kkl – krėklà (2, 4) Lš, Glv, Ldk, Šš, Vdn, Mlt – krėklas (4) DŽ₆; kreĩgas (4) Al, Vlk, Jz, Grl, Alv, Pkn, Mrj, Šn, Vs, Srj, Vlkv – kreigà (4) Ppr, Kty – kraĩgas (4) DŽ₆; priklėtis (2) Vlkv, Skr, Vdžg, Žal, Grš, Pšš, Gl – priklėtė (2) Erž – prieklėtis (1) DŽ₆; priežeda (4) Rnš, Št – priežedas (1) Gdr, Šš, Kš – priežeda (4) DŽ₆. Značnou část tvoří varianty termínů, které se v současném jazyce neužívají 122 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... řádky s hlavními termíny mužského rodu a hlavními termíny ženského rodu, např.: ânčlaida „přesah střechy“ (1) Užv, Varn – ânčlaidas (1) Varn; galverka „otvor regulující teplo v peci na pečení chleba“ (1) Vdžg – galverkas Rs, galverkis (1) Ms; gėlžuonės „gargāžė“ (1) Škn, Krkl – gėlžuonys (3ᵃ) Kv, Als, Rt; gniūtelė „tenká laťka na přivázání slámy“ (1) Įnš, Lnkv, Brž, Krik – gniūtelis (1) Žg, Įnš, Mšk; pakreblė „místo pod krovy, pod krokvemi“ (3ᵇ) Ob, Kp, Ml – pakreklȳs (3ᵇ) Brž, Ds, Sl, Dbk, Žl; pāpalepė (1) Tvr, Švnč, Dglš, Grv, Rš – papalėpys (3⁴ᵇ) Rod, Dv; pārażė „spodní část slaměné střechy“ (1) Šts, paražė (3ᵇ) Erž – paražys (3ᵇ) Šts, Grg; pasaņgė „roh u dveří domu“ (2) Pg, Dl – pasaņgis (2) Št; paspānda „podpěra“ (1) Lš, Arm, Srj – paspāndis (1) Kč; strāigas „pruty do plotu“ (3) Vrn, Lp – straigà (4) Rtn; terpūtvar tis (1) VIkv, Brt – terpūtvarte (1) Ml, Gž, Šil, Klt; užerkila „zákoutí mlatu“ (1) Įnš – užerkilys (3⁴ᵇ) Škn. Více než třetinu této skupiny tvoří řádky s cizími slovy a nevhodnými hybridy. Řádky variant s hlavními termíny mužského rodu a hlavními termíny ženského rodu jsou zastoupeny stejně, např.: bálkis (něm. Balken) „silný trám, kláda“ (1) Krč, Gs, bálkis (2) Pp, Kv, Grg – bálkė (1) Pn, Ut; dilius (něm. nář. dil, dille) „silné prkno, podlaha“ (2) Vlk, Prng – dilià (4) Krd, Ut, Mlt, Kp, dilė (2) Škn, Rs; garādas (rus. зородумб) „kolík do plotu“ (2) Grž, Lnkv, Sln, Grž, Šd – garadà (2) Paį, garādė (2) Šd; jēpkis (germ.) „městský dvůr pro ustájení koní“ (2) Slnt, Skd, Yl – jēpkė (2) Kv, KlvrŽ, Up; kántas (pol. kant) „hrana“ (1) Nmn, Lš, PnmA, kaņtas (2) Ds, PnmR – kánta (1) Žr, Gr, kántė (1) KlvrŽ, Als; kāparas (pol. kaֆar) „páka“ (3ᵇ) Dkš, VIkv, Mrj, Užv, Plv, Kp, Vl, Grz, Krsn – kāpara (1) Lk; krūnas (něm. Krahn) „jeřáb“ (1) Kl, Yl – krūnė (1) Plt, Slnt, Šv, Šts, Brs; liūkas (něm. Lücke) „otvor ve střeše chléva k nakládání krmiva“ (1) Alk, liūkas (2, 4) Brt, Mrj – liūka (1) Gl; pripečkas (bělorus. прыпечак) „přístavek“ (1) Pns, Klvr, Kpč, Žln, Arm, Dv, Dglš, Slk, Švnč, Lp, Mrs, On, Str, Smn, Rud, Krsn – pripečka (1) Ldvn, LTR (Rm); štrėvas (něm. nář. štręw) „podpěra, vzpěra“ (1) Lkš, Klvr, Snt – štrėva (1) Prk, Mrj; trėpas (něm. Treppe) „příčka žebříku, schod“ (2) Nmk – trėpė (2) Kdl, Rsn; dilė (něm. nář. dil, dille) „silné prkno, podlaha“ (2) Škn, Rs, dylė (2) Rd – dilis (4) Žg, Sk, dilius (2) Vlk, Prng; kiaunorė (něm. Keller) „polopodzemní domek na skladování brambor“ (3ᵃ) Šn, kiaunorė (1) Klp – kiaunorys (3ᵇ) Grk, Ar; lotà (něm. Latte, l. lata) „lať napříč střešními krokvemi, ke které se přibíjejí šindele; laťování“ (4) Všn, (2) Trg – lōtas (2, 4) Kv, Yl, Plt; pavietis (bělorus. павецу) „kůlna“ (2) Užp, Dbk – pavietė (2) Rm, Tj, KrvP (Ndz); peciōnė Terminologija | 2008 | 15 1 2 3 (1. pieczura) „prohlubeň, otvor na boku nebo v čele pece k odkládání drobných předmětů“ (2) Brž, Kp, Ukm, Dbk, Krkn, Vb, Vkš – pečionis (2) Pg, Žl; pečiūra (1. pieczura) „prohlubeň, otvor na boku nebo v čele pece k odkládání drobných předmětů“ (2) Č, Rk, JnšM, Ob, Ds, Strn – pečiūras (2) Dl; pieskà (bělor. пясок) „písek“ (2) Lkč, Mrc, Vlkv, Pls, Dv – piėskas (2) Mrc, Kb, Plv, Nč; stùtė (něm. nář. stutte) „vzpěra“ (2) Šts, Žd, Sk, Žml, Trk, Brž, Grž – stùtas (4) Lš, Švd, Ob, Skp, Ml; šárpa (něm. Scharfe) „ostrost (zubů pily)“ (1) Šts – šárpas (3) Šts; šiòpa (1. szopa) „kůlna“ (1) KzR – šiòpas (2) LKA I 57 (Plšk); pasvártė (něm. nář. schwarte) „první deska odříznutá od klády“ (1) Gs, Plv – pašvártis (1) Ms, Kl; pėčangė „otvor pece na pečení chleba“ (1) Jdr, Brs, Krtn – pėčangis (1) Kal, Štk; pùspėčis „zděná lavice u pece“ (1) Vvs, Vdš, Užp, Dkšt, Bgs – pùspėčė (1) Klt, Tvr, Dglš, Švd; pėčkaklė „prostor za pecí“ (1) Jdr, Grg – pėčkaklis (1) Brs, Krt. Skupinku číselných variantů tvoří převážně řady se základními termíny v množném čísle a jednoduchými tvary jednotného čísla, např.: lùbos (2) Jrb, Lzd, Šv, Dkš, Lkm, Pn – lubà (4), (2) Žgn; ùžlos „strop sýpky nebo prostoru před sýpkou“ (2) Mlt, Ds, Alk – užlà (2) Vdšk, Ps. Jednu řadu tvoří výpůjčky: drobỳnos „žebřík“ (2) Kv, Ms, Mžk, Glv – drobỳnà (2) Krtn, Skd. Několik řad tvoří termíny v jednotném a množném čísle, např.: pãmatas (3b) Kv, Ds – pamataĩ (3b) Jnš, Trgn; turėklai (2) Dgl, Ds – turėklas (2) Grš, Skr. Skupina variantů koncovek obsahuje termíny s různými variantními koncovkami. Ve skupince variant koncovek -ė a -(i)a jsou ojedinělé řady se základními normativními termíny, např.: priemenė (3a) Ldk, Ign, Plš, Vl, Mrj, Brš – priemenìa (3a) Vlkv, Lzd, Jnšk, Žal, KzR, Rdm, Igl, LTR (Klvr); sijà (4) Ldk, LzP – sijė (4) LD 225 (Krt). V ostatních případech jsou častější řady variant se základními termíny s koncovkou -ė, např.: klėtsangė „předkomora sýpky“ (1) Plt – klėtsanga (1) Kv, Sr, Lkv; ùžkertė (1) Grž – ùžkerčia (1) Grž. Ve skupince variantů výpůjček a nevhodných hybridů se nejčastěji vyskytují řady se základními termíny s koncovkou -a, -(i)a, např.: fùrtka (1. furtka) „okénko, malé okno“ (1) Vdk, Pmp – fùrtkė (1) Smn; garadà (rus. городить) „kůl plotu“ (2) Paj – garãdė (2) Šd; kántà (něm. Kante) „hrana“ (1) Žr, Gr – kántė (1) KlvrŽ, Als; kuknià (bělor. кухня) „kuchyně“ (2) Btr, Vv, Ds – kùknė (2) Rs, Žg, Prk; pečiorà (1. pieczura) „místo na boku předpecí, kam se z pece na pečení chleba vymetá popel a žhavé uhlíky“ (2) Ktk, Trgn – 124 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... pečiōre (2) Vžns; sáłka (1. salka) „místnost pod střechou“ (1) Ds, Skrb, Lc, Ps, Mžs – sálkė (1) Br; smalà (1. smota) „zahříváním získaná pryskyřice, dehet“ (4) Vkš, Slm – smalė (4) Lnkv, Ėr; stadàlà (bělor. стадола) „zájezdní dům s přístřeškem pro koně“ (3b) Vdn, (4) Vdšk, Kls, Sut – stadãlė (2) Kp; stoinià (bělor. стайня) „stáj pro koně“ (2) K.Būg, stòinia (1) LKA I 266, stóinia (1) LKA I 266, Alv, Vp – stoinė TDr V 4 (Ukm); kelnė (1. kielnia) „lopata“ (2) Pns, Lš, Vb, Grz, Čk, Lž – kelnià (4) Ds, Trgn; krúnie (něm. Krahn) „jeřáb“ (1) Plt, Slnt, Šv, Šts, Brs – krúnia (1) Slnt; lazaũnė (1. wozównia) „kůlna na vozy, postroje a různé nářadí“ (2) Rz, Všk, Šl, Rd, Gršl, Vvr, Ps, Jnš – lazaunià (2) Grž, Ds, Skp; skūnė (něm. nář. schūne) „stodola“ (2) LKA I 53 (Kin), 57 (Sg, Šv, Kv, Pj, Vn, Trg, Bt), Plšk, Prk – skūnià (2) Vrb, (4) LKA I 53 (Nm), 57 (Vlkj), Nm, Mrj, Šn, Kdl; stalevōnė „strop sýpky“ (2) LKA I 49 (Lel, Ukm, Dbč), Žmt, Aln, Ktk – stalevonià (2) LKA I 49 (Šlčn, Btrm, Vrn); šlénge (něm. Schlenge) „zárubeň dveří nebo okna“ (1) Pp, Vkš, Krž, Btg, Jnšk, Pn, Sml – šlénga (1) Vr; vazaũnė (1. wozównia) „místnost k ukládání vozů, saní, hospodářského nářadí, postrojů apod., kolna“ (2) Gs, Šmk, Grdm, Nmk, Varn, Kl, Plt, Skd, Žd, Vkš, Krp, Žg, Grz – vazaunià (2) K.Būg (Ds, Jž), Antz, Trgn, Dbk, PnmR, Pnm, Antš, Slm, Dkk, Svn, Kp; zembà „místo u pece“ (4) Žr, Tv, Ub, Užv, Všv – zembė (2) Všv, Žlb, Sd; pėčangė (hybrid) (1) Jdr, Brs, Krtn – pečangà (3b) Trk. Ve skupince variant koncovek -as a -is, -ys tvoří většinu řad základní normativní termíny s koncovkou -as, např.: sienójas (1) Užp, Skdt, Ign, Dv, Šr, Km, Skrb, LKT 258 (Ps), Nmč – sienójis (1) Dglš, Sld, Krd, Pb, Lkm, Lp; turėklai (2) Tvr, Dgl, Ds – turėkliai (2) Grdž; turėklas (2) Grš, Skr – turėklis (2) Jrb, Lkš, Grdž; žardis „stavba z kůlů“ (2) Skrd, Vrb – žárdas (1) LKA I 46 (Alk, Dkš), Zp, Sv. Všechny ostatní řady variant mají základní termíny s koncovkou -as, např.: dūmalākas (2) Plt – dūmalakis (1) Ktč; galverkas „otvor pece na pečení chleba“ Rs – galverkis (1) Ms; gāroilkas (3a) Kl, Slnt, Vdk, Grk – gāroilkis (1) Trš, Gršl, Plng, Yl; jáujas (1) Pln, Kl, Krt, Als, Trgn, Tvr, Grg, Ds – jáujis (1) Dsn, Tvr. Několik řad variant obsahuje výpůjčky, např.: koptũras (1. kaptur) „přední část pece na pečení chleba, zídka nad čelem pece, stříška u předpecí“ (2) LMD (Pns), Dv, Klvr, Grl, Ds – koptũris (2) Švn; padãčkas „podnos“ (2) Kv, Rs, Kl, Vdk, Pln – padãčkis (2) Slnt, Yl; priepečkīs (bělor. припечак) „přední část starodávné pece, předpecí“ (1) Jnšk, Krm, LžP, Terminologija | 2008 | 15 1 2 5 Ps – priepečkas (1) Ldk, Jz, Auk, Žln, Btr, Užg; šitikžiogis (něm. Säğe) „jednoruční pilka“ (1) Jrb, VIkv, Grz – šitikžiogas (1) Šk; žiogspirai (něm. Sägespäne) „piliny, hobliny“ (3a) Lk, Pln, End, žiógspirai (1) Ggr, Ms – žiógspiriai (1) Vkš. Ve skupině variant koncovek –(i)us a –is je několik variantních řad s hlavními normativními termíny, např.: dañgtis „střecha“ (2) Gdr, Trgn, Lkm, Rz, Arm, Ds, LTR (Pnd), Ob, Kp, Rk, Švd – dañgčius (2) Skp, Km, Užp; öblius (2) Krd, Dkš – öblis (2) Grk, Pn; priklėtis (2) Plv, Šn, Jrb – priklėčius (2) VIkv, Skr, Vdžg. O něco více je řad s cizími slovy a nevhodnými hybridy, např.: dilis (něm. nář. dil) „silné prkno, dlážděná plocha“ (4) Žg, Sk – dilius (2) VIk, Prng; kardielius (pol. kardel) „pás krokví“ (2) Dkš, Mrj, Ldnv – kardielis (2) Ūd, Krok; pùspečis „lavice zazděná u pece“ (1) Vvs, Vdš, Užp, Dkšt, Bgs – pùspečius (1) Ad, Pbs; sienpečis „stěna vytápěná pecí“ (1) Skdv, Pvn, Vdk – sienpečius (1) DūnŽ, Krž, Užv. Skupinu variant koncovek –as a –(i)us tvoří řady s hlavními termíny zakončenými na –as. Většinou jde o termíny odpovídající současné jazykové normě, např.: jāujas (1) Pln, Kl, Krt, Als, Trgn, Tvr, Grg, Ds – jāujus (1) Rk, Dkk, Ds, Jž; stōgas (1, 3) Dt, SD 38, Sut, LKA I 266 – stogūs (3) LD 253 (Brž), LKA I 266, Krs, Slm, Ps; turėklas (2) Grš, Skr – turėklius (2) Ms, Yl. Jednu řadu tvoří nevhodné hybridy: pečiauvystas „dřevěný základ z klád pod dusanou pecí“ (1) Ssk, Ldk, Sv, Žl – pečiauvyščius (1) Ant, Ktk, Klt, Krd. Řady variant koncovek –is a –ė, –(i)us a –ys, –as a –ys jsou ojedinělé, např.: krósnis (1) Skp, Brž, Km, Rm, Brsl, Trgn, Pnd, Paį, Vžns – krósnė (1) An, Yl, Trak; svarlỹs (4) Š (Skp), Ln, Sml – svarlas (4) J.Jabl. (Pšl), Kp. Jednu řadu tvoří cizí slova: dilius (něm. nář. dille) „silné prkno“ (2) VIk, Prng – dilỹs (4) Sv, Ob. Samostatnou skupinu morfologických variantů tvoří slovotvorné varianty. V litevské jazykovědě se běžně hovoří o variantách přípon. Podle V. Urbutise jsou varianty přípon od flexe nezávislé obměny podoby téže přípony (Urbutis 1978: 214). V tomto článku se za slovotvorné varianty považují termíny utvořené variantními slovotvornými afixy (předponami, příponami) a termíny obsahující variantní afixy. Za variantní slovotvorné afixy se zde považují především případy kolísání mezi afixy spisovného jazyka a nářečí. Za slovotvorné varianty se považují také případy, kdy odvozeniny 126 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... jsou si svou funkcí a významem podobné. Mezi slovotvorné varianty se řadí také složeniny s rozdílnými spojovacími hláskami mezi složkami. Podle slovotvorného typu v skupině slovotvorných variant převažují předponové odvozeniny. Výrazně méně případů bylo zjištěno u kolísání příponových odvozenin; malý podíl tvoří variantní složeniny. Slovotvorné varianty předpon. V analyzovaném prameni se podařilo zjistit pouze případy kolísání nářečních předpon. V této skupině převažují případy kolísání předpon prie-, prieš- a už- a jejich nářečních variant. Případy kolísání jiných předpon jsou poměrně vzácné. Odvozeniny s předponami prie-, prieš- a jejich variantami. V této skupině tvoří většinu odvozeniny s variantními předponami prie-, pry- (srov. LKG 1965: 428) a prieš-, pryš-, např.: priegonkis (1) MPs, Nj – prygonkis (1) Mžk, Ms, Trš, Klm, Rs, Erž; priepirtis (1) Lnkv, Pš, Žg, Jnš – prypirtis (1) Vkš, Šts, Ms; prieškaktis (1) Rm – pryškaktis (1) Lk. Jeden řádek tvoří hybridy: prielotė „laťka k přitlačení slámy“ (1) Vl – prylotė (1) Šts. Bylo zjištěno několik dalších případů kolísání předpony prie- a jejích variant, např.: priekletis (1) Grv, Vj, Bsg – priklėtis (2) M, Vlkv, Skr, Vdžg, Žal, Grš, Gl, Čk; prieżedà (3a) Rmš, Št – pryžedà (3a) Grš, Plv, Jnš, Dkš, Kt, Ldvn, Šn, prižedà (3b) Ar, Bsg, Srv. Odvozeniny s předponou už- a jejími variantami. Tuto skupinu tvoří případy kolísání nářečních předpon užu-, ažu-, ūž-, např.: užūgardė (1) LKA I 55 (Žb), Brž, Slm, Vb – ažūgardė (1) Pnd, Kp; užžūjau jis (1) Pl – ažžūjaujis (1) Grv, Ds, Užp; užžūšalė (1) Slm, LTR (Pmp) – ažžūšalė (1) Kp, Ds; užžlaidas (3b) DunŽ, Jz, Gs – ūžlaidas (1) Prn, Skr, Slv, Mrj, Jrb, Alk, Erž. Odvozeniny s jinými předponami a jejich variantami, např.: pāpavietis (1) Mrs, papavietis (2) Dv – pópavietis (1) Pv; atpjo v̇a (3b) Rm – atàpjova (1) Ds; sąspara (1) Ktk, Km, Vrn, KzR, Dbč, Vs, sąsparà (3a) Klt, KzR „roh stavby, kde jsou spojeny klády“ (1) Ign, Ob, Ant, Br, Vlk – súšpara (1) Dkš. Slovotvorné varianty přípon. Skupinu slovotvorných variant přípon tvoří termíny vytvořené pomocí nářečních přípon nebo přípon se stejným významem. V této skupině variant převažují odvozeniny s příponami -ininkas, -(i)nyčia, -yčia, -uolis a s jejich variantami. Odvozeniny s příponou -ininkas a jejími variantami. Největší je skupina odvozenin s vícefunkční příponou -ininkas a jejími variantami -inykas, -(n)ykas (viz LKG 1965: 403), -ninkas (viz LKG 1965: 342), např.: mūrininkas (1) Skr, Vkš – mūrin ykas Kp – mūrninkas LTR (Pkr) – mūrnykas Dbk, Ds, Mps; vištininkas (1) LKA I 52, Pjv, Rdm, Pv, Žvr, SmIn, Brs – vištinykas Nmč, LKT 381 (Vs), Alv, KzR. Terminologija | 2008 | 15 127 Velkou část tvoří řady variant cizích slov a nedoporučených hybridů, např.: kaladninkas „kůlna, přístřešek, stříška“ (2) Vdk, Up – kaladnykas (2) Žmt, Stk, Pv, Jz, Vdšk, Ldk, St, Ssk, Glv, Brb; kaladniñkas „větev na stavbu plotu, plotová tyč“ (2) Grk, Šlv – kaladnykas (2) Krk, Bsg, Šln, Klov, Sml; kaladniñkas „plot z plotových tyčí“ (2) Šlv – kaladnykas (2) Klov, Sml. Odvozeniny s jinými příponami a jejich variantami. Odvozeniny s variantními příponami -idė, -ymas, -imas, -esys, -ėsys, -ūlis, -ulis, -ra, -ara, -elė, -alė, -yčia, -(i)nyčia jsou ojedinělé, např.: dailidė (2) Grž – dailydė (2) Vlkv; vištidė (2) LKA I 52, Lš, Brš – vištydė (2) LKA I 52, Vlk; gréndymas (1, 3a) Smn, Skrd, Vrn, Kt, Mrs, Pns, Dkš – gréndimas (1) Dg; trobėšys (3a) DrskŽ, Kv, Slnt, Rsn – trobėšys (3a) Užg, DrskŽ, Dg; krivūliai „ohnuté tyče k řízení vozu, připevněné k zadní nápravě bicyklu nebo saní (při přepravě dlouhých klád, trámů); zadní bicykly nebo saně k přepravě trámů; vůz k přepravě dlouhých klád (trámů)“ (2) Lp – krivūliai (2) Kp, Kb, Vs, Dbč, Mrc; skiedrà (3), (4) Lp, LKT 179 (Jrb), LTR (Plv) – skiedarà (3a) Prl, Dbč, Vlk. Značnou část skupiny tvoří nevhodné hybridy, např.: pečėlė „nízká nebo vyšší zídka vysoká jako lavice, případně připevněné prkno u udusané pece k sezení či ležení“ (3b) Brž, Šd, Všk, Pšl – pečalė (3b) Šln, LMD (Šlv); plītnyčia (nedop.) „cihelna“ (1) Slm, Dov, Plv, Dj – plītnincė Als; žardinýčia „budova bez stěn na sušení lnu“ (1) Ms, Tv, Brs – žardinīnčia (1) Kl, Pln. Skupinu variant kompozit tvoří složené termíny se spojovacími samohláskami i bez nich. Nejvíce je řad hlavních složených termínů se spojovacími samohláskami. Základní varianty jsou nejčastěji normativní termíny, např.: bandódaržis (1) Kv, Als, Užv, Štk, Kl, Vkš – bandādaržis (1) Lž; kiaūliatvartis (1) Vrn, Drsk, Lzd, Švnč, Dkš – kiaūltvartis (1) Ilg, Erž, LMD (Rs); trobāvietė (1) Smn, Všt, Grdž, Vv – tróbuvietė (1) DūnŽ, Žlp, Vn, Užv; dièndaržis (1) Pš, Grk, Rd, Tt, Bsg, Rm – dienādaržis (1) Sdk; duonkepė (3a) Švnč – duonakepė (34a) JnšM, Kkl, Slk, Ds; lentgalys (3b) Ds, Brs, Dkš – lentagalys (34b) Skdt, Vlk, Ds; plytgalys (3b) Mrj – plytagalys (34b) Ds, Lkm, Dgl. K variantům kompozitů je třeba přiřadit také řadu odvozenin s hybridní příponou -yčia, jejichž základová slova se liší spojovacími samohláskami, např.: langeveryčia (2) Slk, Ut, Ktk, Dgl, Mlt – langverýčia (1) Slk. Smíšené varianty. Samostatně je třeba ve skupině morfologických variant zmínit také smíšené případy kolísání termínů. Jde o morfologické varianty čísla, 128 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai... které vykazují také fonetické rozdíly, např.: žiūželiai „štěrk“ (1) Erž, Skr – žiūželis (1) Prng. ZÁVĚRY Variantní termíny jsou termíny, které vykazují rozdíly ve formální stránce jazykových prostředků, jež nenarušují obsahovou jednotu ani nevyvolávají sémantické změny. Analýza případů kolísání stavebních lidových termínů nalezených v Lietuvių kalbos žodyne z hlediska kolísajících jazykových prostředků a současného jazyka ukázala, že variant je poměrně mnoho a jsou rozmanité. Největší část tvoří přízvukové a fonetické varianty. Skupinu přízvukových variant tvoří převážně varianty s různým místem přízvuku; mnohem vzácnější jsou varianty s rozdílnou intonací při stejném místě přízvuku. Velkou část přízvukových variant tvoří řady variant, jejichž základními členy jsou normativní termíny. Řady variant s nenormativními termíny tvoří varianty slov současného jazyka nebo termíny, které se v současném jazyce nepoužívají. Značnou část řad přízvukových variant tvoří cizí slova a nevhodné hybridy. Skupinu fonetických variant tvoří převážně termíny odpovídající normám současného jazyka a nářeční varianty s rozdíly v kvantitě a kvalitě samohlásek. Mnohem vzácnější jsou varianty s rozdíly v souhláskách. Ve skupině morfologických variant, kterou tvoří termíny se společným kořenem a totožným významem, avšak s rozdíly v koncovkách, derivačních afixech a podobách morfologických kategorií, převažují termíny s variantami rodu; případy kolísání kategorie čísla jsou vzácné. Ve skupině koncovkových variant převažují termíny s koncovkami -ė a -(i)a, -as a -ys. Ve skupině derivačních variant tvoří většinu odvozeniny s předponami prie-, prieš-, už- a jejich nářečními variantami a odvozeniny s příponou -ininkas a jejími variantami. Lidová stavební terminologie není dosud celá definitivně normována. Část případů kolísání lidových stavebních termínů přešla do současného jazyka. LITERATURA A PRAMENY DŽ6 2006: Slovník současné litevštiny (3. elektronické vydání), Vilnius. Klimavičius J. 1996: Nuo liaudies terminijos prie mokslinės. – Terminologija 3, 4–25. LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius. LKŽe 2005: Lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas, www.lkz.lt), Vilnius. Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius. Župerka K. 1983: Lietuvių kalbos stilistika, Vilnius. Ахманова О. 2005: Словарь лингвистических терминов, Москва. Terminologija | 2008 | 15 129 Гринев С. 1993: Введение в терминоведение, Москва. КРусР 2003: Культура русской речи. Энциклопедический словарь-справочник, Москва. Сложеникина Ю. 2005: Термин: семантическое, формальное, функциональное варьирование, Москва. Татаринов В. 2006: Общее терминоведение. Энциклопедический словарь, Москва. VARIANTNÍ LIDOVÉ STAVEBNÍ TERMÍNY VE SLOVNÍKU LITEVŠTINY Tento článek se zabývá variantními lidovými stavebními termíny v elektronické verzi Lietuvių kalbos žodynas (Slovník litevštiny) (Vilnius, 2005). Bylo zjištěno, že většina variant jsou varianty výslovnosti – přízvukové a fonetické varianty. Skupina přízvukových variant se skládá hlavně z variant, u nichž je přízvuk umístěn odlišně, například duónkelis– duonke­pýs (chlebová pec). Varianty se stejným místem přízvuku, ale odlišnou intonací jsou znatelně vzácnější, například añtpamatis – ántpamatis (vyvýšenina kolem základů). Velkou část přízvukových variant tvoří varianty normativních termínů, například gárvilka – garvilkà (parovodní kanál). Variantami nenormativních termínů jsou varianty slov současného jazyka nebo termíny, které se v současném jazyce nepoužívají, například ápusė – apušė (osika). Významný podíl variant tvoří barbarismy a hybridy, například ákšelis – akselýs (nasekaná sláma). Skupinu fonetických variant tvoří hlavně termíny odpovídající normám současné litevštiny a varianty s kvantitativními a kvalitativními rozdíly samohlásek, například klijus – klýjus (lepidlo). Skupina morfologických variant sestává z termínů se stejným kořenem a významem, avšak s rozdíly v tvarotvorných a slovotvorných afixech a v různých morfologických kategoriích. V této skupině převažují termíny s rozdíly v gramatickém rodu (palubỹs – palubė (prostor pod stropem)); termíny s rozdíly v čísle (drobỹnos – drobynà (žebřík)) jsou poměrně vzácné. Ve skupině variantních termínů s odlišnými tvarotvornými afixy mají největší zastoupení termíny s koncovkami -ė a -(i)a (priemeñė – priemenìà) (vstupní síň) a také -as a -is (sienójas – sienójis) (trám). Ve skupině slovotvorných variant převažují odvozeniny s předponami prie-, prieš- a už- a jejich nářeční varianty, například (príegonkis – prýgonkis (přístřešek), príeškaktis – prýškaktis (přední část kamen), užžgardė – ažūgardė (seník)), a odvozeniny s příponou -ininkas a jejími variantami (múrininkas – mūrinýkas) (zedník). Došlo 2008-12-11 Robertas Stunžinas, Litevský jazykový institut, P. Vileišio g. 5, LT–10308. E-mail: [email protected] 130 Robertas Stunžinas | Variantiniai statybos liaudies terminai...