On Genus-Species and Whole–Part Structure of Linguistic Terminology

K charakteristice rodově-druhové a celku a části struktury lingvistické terminologie* СЕРГЕЙ ШЕЛОВ Institut jazyků a kultur Lva Tolstého (Moskva, Rusko) V práci [Шелов 2009] byly představeny počítačové a lingvistické výsledky získané a realizované v Automatizovaném informačním systému vědecké terminologie WinTerm Terminologického centra Ústavu ruského jazyka V. V. Vinogradova. Část těchto výsledků spočívala ve formalizované prezentaci pojmové struktury lingvistické terminologie, vytvořené na terminologickém materiálu učebnice jazykovědy J. S. Maslova Úvod do jazykovědy (Moskva: Vyšší škola, 1998; dále jen „Zdroj“, viz [Маслов 1998]). Analyzovány byly pouze ty termíny, které mají ve Zdroji vlastní definice či vysvětlení, nebo se vyskytují v textových úryvcích sloužících jako definice (výklady) těchto termínů (tj. jsou použity k jejich definování či výkladu). Celkem je takových termínů ve Zdroji 2066. Cílem bylo formalizovaně prezentovat pojmové struktury terminologie na základě definic či vysvětlení příslušných termínů ve Zdroji. Při řešení stanovených úkolů byly aktivně využity některé lingvistické a počítačové výsledky získané během vývoje a fungování počítačové Terminologické znalostní báze (dále jen TZB); jejich dostatečně podrobný popis je uveden v pracích [Шелов 2002; Шелов 2003; Шелов 2004; Шелов 2009; Shelov 2003; Shelov 2005]. Mezi takové výsledky patří nalezení a předvedení všech logických kruhů v systému terminologických definic, počítačové zjištění (identifikace) různých pojmových struktur * Článek vznikl za finanční podpory Ruského humanitárního vědeckého fondu (projekt 07-04-241а). Terminologija | 2009 | 16 23 terminologie (logicko-pojmové, rodově-druhové, celku a části) a jejich úrovňové organizace, jakož i zjištění některých typů sporných nebo nevhodných pojmových konstrukcí, k jejichž opravě je zapotřebí „mimopočítačové“, čistě tvůrčí posouzení vzniklé situace, případně i zásah odborného výzkumníka. V tomto článku představíme charakteristiku rodově-druhových a celku a části struktur lingvistických termínů, tvořených souhrnem všech rodově-druhových, respektive celku a části vztahů mezi termíny ve Zdroji, a stručně okomentujeme získané výsledky (povšimněme si, že některé výsledky by bylo prakticky nemožné získat bez použití programových prostředků a existující TZB). Pro analýzu obsahové struktury terminologie jako součásti vědeckého poznání je taková charakteristika zvláště důležitá. Zaprvé, studium rodově-druhových vztahů mezi objekty a pojmy v té či oné vědecké oblasti je úzce spojeno jak s teorií klasifikace, tak s teorií definice a má bohatou tradici sahající přinejmenším k Aristotelovi, pro něhož byl rod „podstatou věci“. Výzkum rodově-druhových vazeb mezi pojmy a termíny se přes logiku, logickou a lingvistickou sémantiku, informatiku a terminologii rozvíjí až do současnosti. Rodově-druhová hierarchie, důkladně zkoumaná z formálně-strukturálního hlediska, je také dostatečně bohatým teoretickým konstruktem, aby představovala důležitou součást struktury znalostí. Nemusí být zejména pouze (orientovanou) stromovou strukturou, jak se nejčastěji znázorňuje, neboť jeden druhový pojem (objekt) může mít několik nejbližších nadřazených rodových pojmů (objektů). Zadruhé, rodově-druhová pojmová analýza určuje binární struktury perspektivní pro praktické aplikace, typu „POJEM (OBJEKT) – JEHO SPECIFICKÝ ZNAK“ a „POJEM (OBJEKT) – VZTAH – (POJEM) OBJEKT“. Každá z nich představuje důležité tvrzení (predikaci) v té či oné oblasti poznání, přičemž v případě terminologických definic je toto tvrzení pravdivé (prostě na základě definice). Navíc počítačové modelování rodově-druhové hierarchie objektů a jejich znaků někdy umožňuje zajistit logicko-sémantický 24 Сергей Шелов | К характеристике родовидовой... závěr podle známého principu „dědění znaků“: vše, co platí pro rodový pojem (objekt), platí i pro druhový pojem (objekt), a každý druhový objekt tak „dědí“ soubor znaků rodového objektu. Za třetí, rodově-druhová hierarchie objektů je univerzální, statisticky významnou strukturou, která prostupuje každou tematickou oblastí. Podle některých údajů se například při tvorbě terminologických norem pojmy spojené rodově-druhovými vztahy, které vymezují příslušné definice, vyskytují v 71% případů všech vztahů mezi termíny. A konečně za čtvrté, samotná formulace rodového pojmu často ukazuje na sémantické vztahy, do nichž vstupuje definovaný termín (Dtd) s jinými termíny definujícího výrazu (Dfn); takto zjištěné sémantické vztahy mohou následně představovat pojmovou strukturu terminologie. Takže analýza rodově-druhové hierarchie pojmů v té či oné oblasti poznání, zachycené systémem definic, otevírá široké možnosti odhalování a prezentace (včetně počítačového zpracování) struktury vědeckého poznání. V pracích [Щелов 2003; Щелов 2009; Shelov 2003] byl popsán postup lingvistické analýzy verbálních (explicitních) terminologických definic. Postup vychází z předběžné podmínky splnění obecně vzato poměrně přísných a striktních, avšak vcelku dobře známých požadavků kladených na systém definic: absence synonym, mnohoznačných slov a konstrukcí v definujícím výrazu, používání stejnorodých syntaktických konstrukcí v případech stejnorodých logicko-sémantických podmínek atd. Výsledky použití tohoto postupu umožňují jednoznačně odpovědět na následující otázky: je daná definice rodově-druhová, a pokud tomu tak skutečně je, lze určit, který konkrétní textový úsek pojmenovává nejbližší rodový pojem (nebo rodový objekt) k definovanému pojmu (nebo objektu) a který označuje specifický (diferenciální) znak či znaky tohoto pojmu (nebo objektu). Konkrétně se v těchto pracích uvádí následující pravidlo, s Terminologija | 2009 | 16 25 jehož pomocí byly v níže uvedeném materiálu určeny příslušné úseky: Rodovým fragmentem definičního výrazu je jeho minimální sémanticky úplná, syntakticky nezávislá část, která zahrnuje maximální (podle délky slovního vyjádření a syntaktické struktury) dříve definovaný termín (nebo volné spojení dříve definovaných termínů), pro niž je i zbývající část úplná a smysluplná; tato zbývající část definičního výrazu představuje druhový znak (pokud se tato část syntakticky vztahuje k témuž slovu) nebo soubor (konjunkci) druhových znaků (pokud se tato část syntakticky vztahuje k různým slovům). Toto pravidlo se vztahuje na termíny a systém jejich definic nezávisle na tematické oblasti a oboru poznání; jeho obecná myšlenka spočívá v tom, že nejbližší rodový pojem 1) vyjadřuje sémanticky úplný fragment textu, 2) tento fragment obsahuje úplné označení nejužšího možného termínu z téže oblasti poznání a 3) zbývající fragment textu musí být rovněž sémanticky úplný a plnit funkci definice jednoho nebo více objektů pojmenovaných ve vyčleněném fragmentu. Na příkladech uvedených výše ukážeme, jaký postup toto pravidlo uplatňuje; za tím účelem analyzujeme definující výrazy příslušných definic (použití a zdůvodnění téhož postupu na rozmanitém tematickém materiálu v ruštině a angličtině viz publikace [Шелов 2003]): Ablaut. „Střídání“ (lingvistický termín, je tedy kandidátem na formulaci nejbližšího nadřazeného pojmu) – „střídání samohlásek“ (lingvistický termín, je tedy rovněž kandidátem na formulaci nejbližšího nadřazeného pojmu, přičemž je jako takový vhodnější než předchozí, neboť terminologicky vyjadřuje specifičtější pojem) – „střídání samohlásek, podmíněné/nepodmíněné…“ (sémanticky neúplné vyjádření, které však obsahuje další plnovýznamové slovo („podmíněné“), jež není lingvistickým termínem, což vede k návratu k úseku „střídání samohlásek“, který označuje 26 Сергей Шелов | К характеристике родовидовой... nejbližší nadřazený pojem; „foneticky nepodmíněné a vyjadřující... tvaroslovné a slovotvorné významy“ – formulace druhového znaku). Hledaný úryvek textu vyjadřující nejbližší nadřazený pojem pro termín ablaut je tedy „střídání samohlásek“. Podobně máme: Akomodace. „Přizpůsobení“ (není lingvistickým termínem, a proto se nestává kandidátem na formulaci nejbližšího nadřazeného pojmu) – „přizpůsobení artikulací“ (lingvistický termín, avšak výraz není sémanticky úplný: přizpůsobení – čemu? artikulace – čeho?) – „přizpůsobení artikulací souhlásky“ (lingvistický termín, avšak výraz není sémanticky úplný: přizpůsobení artikulací souhlásky – čemu?) – „přizpůsobení artikulací souhlásky a samohlásky“ (lingvistický termín, výraz je sémanticky úplný a je kandidátem na formulaci nejbližšího nadřazeného pojmu) – „částečné přizpůsobení artikulací souhlásky a samohlásky“ (platí stejné podmínky jako v předchozím kroku, avšak výraz obsahuje další plnovýznamové slovo („částečné“), které není lingvistickým termínem, což vyžaduje návrat k dříve vytipovanému kandidátovi) – „přizpůsobení artikulací sousedících souhlásky a samohlásky“ (platí stejné podmínky jako v předchozím kroku, avšak výraz obsahuje další plnovýznamové slovo („sousedících“), které není lingvistickým termínem, což vyžaduje návrat k dříve vytipovanému kandidátovi – „přizpůsobení artikulací souhlásky a samohlásky“, jenž označuje nejbližší nadřazený pojem; „částečné“ je formulací druhového znaku vztahujícího se k pojmu přizpůsobení; „sousedících“ je formulací druhového znaku vztahujícího se k pojmu souhlásky a samohlásky. Hledaný úryvek textu vyjadřující nejbližší nadřazený pojem pro termín akomodace je tedy „přizpůsobení artikulací souhlásky a samohlásky“. Postup při hledání nejbližšího nadřazeného pojmu, provedený zcela analogickým způsobem na základě dalších uvedených příkladů, vede k následujícím výsledkům: nejbližším nadřazeným pojmem pro termín anticipace je „odchylka od posloupnosti prvků anafory“, pro termín gramatická kategorie – „systé- Terminologija | 2009 | 16 27 m řad gramatických tvarů“, pro termín historizmus – „lexikální jednotka a význam lexikální jednotky“. Zbývající lexikálně-syntaktické části definujícího výrazu přitom označují různé diferenciální druhové znaky (jeden či více) definovaného pojmu: například aby se systém řad gramatických tvarů mohl stát gramatickou kategorií, musí být tyto řady navzájem protikladné a gramatické tvary musí mít homogenní významy. Uveďme ještě několik příkladů rodově-druhových vztahů zjištěných na základě Zdrojového textu, a to v podobě samostatných slovníkových hesel příslušných termínů: Disimilace Nejbližší nadřazený pojem: „rozrůznění“ zvuků Nejbližší podřazený pojem: Distální disimilace Inerční disimilace Kontaktní disimilace Anticipační disimilace Univerzálie Nejbližší nadřazený pojem: Tvrzení formulovaná obecnou, a zejména typologickou lingvistikou Nejbližší podřazený pojem: Absolutní univerzálie Statistické univerzálie Fonogram Nejbližší nadřazený pojem: Písemný znak 28 Сергей Шелоп | К характеристике родовидовой... Nejbližší druhový: Prosodemogram Sylabogram Fonémogram Popsaný postup hledání rodových termínů (a pojmů) lze použít také na definici termínu psycholingvistika, při níž získáme dva nejbližší rodové pojmy – 1. „Disciplína rozvíjející se na pomezí jazykovědy a psychologie“ a 2. „Disciplína, která zkoumá zákonitosti produkce a percepce řečových výpovědí; mechanismy, které tyto procesy řídí a zajišťují osvojení i ovládání jazyka; jazykovou schopnost člověka“ (o možnostech nejednoznačného vymezení nejbližšího rodového pojmu pro jednu a tutéž definici viz práci [Щелов 2007]). Protože se analyzuje formulace vlastního definujícího výrazu, mohou mít mnohoznačné termíny zdroje, jejichž různé významy mají odlišné definice, různé nejbližší rodové termíny (a pojmy); například termín etymologie ve významu „speciální odvětví lexikologie, které se zabývá objasňováním zapomenutých, zaniklých motivací, a tím zkoumáním původu příslušných slov“ má nejbližší rodový pojem vyjádřený fragmentem „odvětví lexikologie“, zatímco tentýž termín ve významu „samotný původ slova a jeho původní motivace“ má nejbližší rodový pojem vyjádřený fragmentem „původ slova a jeho původní motivace“. Podobně má různé rodové termíny a pojmy mnohoznačný termín alternace: v jednom významu je jeho nejbližším rodovým termínem terminologický fragment „náhrada fonémů (nebo variant fonémů)“, v druhém pak termín „hláskový zákon“. Všimněme si také toho, že zdaleka ne všechny (základní) termíny vstupují navzájem do rodově-druhových vztahů. Není to překvapivé: ne všechny základní termíny mají definice a ne všechny terminologické definice jsou rodově-druhové. Je-li však definice rodově-druhová, má (základní) termín jak rodový pojem, tak druhové znaky. V ТБЗ jsou uvedeny všechny zjištěné rodově-druhové vztahy, a to jak mezi vlastními základními termíny, tak mezi základními a nezákladními termíny. Terminologija | 2009 | 16 29 Celkový počet takových dvojic, které tvoří rodově-druhové vztahy, je 448. Na první úrovni rodově-druhové struktury se nachází 39 termínů, mezi nimiž jsou aktant, analytické tvoření, asimilace, afix, gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka, gramatická kategorie, gramatická stavba, disimilace... frazém, frázový přízvuk, exemplář slova, exponent znaku, jazyk. Na druhé úrovni je 147 termínů, na třetí 47 a na čtvrté 6. Maximální úroveň rodově-druhové struktury je pátá. Nacházejí se na ní čtyři základní termíny, mezi nimiž jsou přechodník, infinitiv, příčestí, supinum. Charakteristiku těchto termínů jako dostatečně hluboko umístěných v rodově-druhové hierarchii lze ilustrovat následujícími řadami rodově-druhové hierarchie: přechodník – verboid – sloveso – slovní druh – gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka, infinitiv – verboid – sloveso – slovní druh – gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka, supinum – verboid – sloveso – slovní druh – gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka. Šest termínů se nachází na čtvrté úrovni rodově-druhové hierarchie: verboid, vzájemně konverzní slovesa, neznělý, znělý, koncovka, sufix. Zvláštní zmínku si zaslouží termíny mimo rodově-druhovou strukturu, což je skutečnost představující samostatný lingvistický zájem. Existence základních termínů, které vstupují do rodově-druhových vztahů s některými terminologickými pojmenováními, ale nemají ani rodové, ani druhové základní termíny, totiž zdaleka není samozřejmá. Takové terminologické jednotky přesto nejen existují, ale tvoří největší část rodově-druhových vztahů: příslušných dvojic, které tyto jednotky zahrnují, je 238. Níže jsou jako příklady uvedeny takové dvojice; první termín v nich je základní a jeho nejbližší rodový termín je nezákladní (ten proto nemá ani vlastní slovníkové heslo), srov.: aglutinativní tendence afixace – tendence afixace, akomodace – změny v artikulaci souhlásek a v artikulaci samohlásek, řečový akt – proces zahrnující mluvení a sluchové vnímání a porozumění slyšenému, aktivní větná stavba – větná stavba... jazyková komunikace – výměna informací pomocí nějakého jazyka; 30 Сергей Шелов | К характеристике родовидовой... jazykový znak – jednotka jazyka; jazykový svaz – společenství jazyků; „heterogram“ – písemný znak. Popis pojmové struktury lingvistické terminologie zakončíme údaji o její celku a části tvořící struktuře. Vztahy mezi celkem a částí, zjištěné na základě terminologických definic Zdroje, se dělí do dvou skupin: na vztahy mezi základními termíny a na vztahy mezi termíny, z nichž jeden je základní a druhý nikoli. Celkový počet dvojic tvořících vztah mezi celkem a částí je 55. V lingvistickém materiálu tyto vztahy zpravidla spojují buď a) některé mentální vědecké entity v podobě oddílů a jednotlivých disciplín té či oné vědy a vědy jako celku, nebo b) materiální části (fragmenty) jazykových znakových útvarů a jednotky, které je zahrnují, například: fonologie – jazykověda, stylistika – jazykověda, sémasiologie – lexikologie, aplikovaná jazykověda – jazykověda, slovotvorný základ slova – slovo, inventář grafémů fonémografického písma – abeceda. Na první úrovni struktury celku a části základních lingvistických termínů se nacházejí například termíny slovo, slabika, jazyková rodina, jazykověda. Na druhé úrovni této struktury se nacházejí základní termíny gramatika, lexikologie, slovní základ, příbuzné jazyky, stylistika, slovotvorný základ slova a další. Třetí úroveň struktury celku a části charakterizují termíny morfologická typologie, morfologie, sémasiologie, syntax, syntaktická typologie. Maximální úroveň struktury celku a části je čtvrtá; na ní se nacházejí základní termíny vlastní morfologie a slovotvorba, které mají stejný „řetězec celku a části“, v němž každý následující termín označuje část toho, co označuje termín předchozí, a který tak dokládá hloubku příslušné hierarchie: jazykověda – gramatika – morfologie – vlastní morfologie, jazykověda – gramatika – morfologie – slovotvorba. Uveďme ještě několik příkladů vztahů mezi celkem a částí zjištěných na základě Zdrojového materiálu, a to ve formě samostatných slovníkových hesel příslušných termínů: Terminologija | 2009 | 16 31 Slovo Část: Slovní základ Slovotvorný základ slova Slovotvorný formativ Jazykověda Část: Akcentologie Gramatika Lexikografie Lexikologie Obecná jazykověda Aplikovaná jazykověda Stylistika Typologická jazykověda Fonologie Speciální jazykověda Příbuzné jazyky Celek: Jazyková rodina Slabika Část: Finála Typologická lingvistika Celek: Lingvistika Část: Morfologická typologie Syntaktická typologie Statistické univerzálie Fonologická typologie Fonologická typologie 32 Сергей Шелов | К характеристике родовидовой... Odvozené slovo Část: Slovotvorný formativ Tvarotvorný základ slova Celek: Slovo Abeceda Celek: Inventář grafémů fonemografického písma Etymologie Celek: Lexikologie Pokusili jsme se tedy představit rodově-druhovou a částicelkovou strukturu lingvistické terminologie a doplnit jejich popis některými kvantitativními ukazateli. Jak lze snadno vidět, kritéria popisu pojmové struktury terminologie, použitá v této práci, jsou uplatnitelná také na terminologii nejrůznějších vědních a technických oblastí a disciplín, což umožňuje doufat v perspektivnost podniknutého výzkumu pro další sémantická a typologická zkoumání. Z Á V Ě R Y Článek popisuje metodu identifikace vztahů nadřazenosti a podřazenosti a vztahů celek–část mezi lingvistickými termíny na základě terminologických definic jedné z nejznámějších učebnic jazykovědy pro ruské studenty. Výsledky „ruční“ analýzy terminologických definic se zadávají do počítačové Terminologické znalostní báze. Na základě příslušných údajů počítačový program automaticky sestavuje odpovídající strukturu (hierarchii) vztahů nadřazenosti a podřazenosti a vztahů celek–část, v níž je každý termín charakterizován svou úrovní a která má svou vizuální podobu. Umožňuje uživateli Terminologické znalostní báze procházet tyto struktury a na- Terminologija | 2009 | 16 33 stavovat hloubku struktury vztahů nadřazenosti a podřazenosti a vztahů celek–část, určovat, kolik termínů a které termíny se nacházejí na dané úrovni atd. Na první úrovni hierarchie vztahů nadřazenosti a podřazenosti se tak nachází 39 termínů, mezi nimi aktant, analytické tvoření, asimilace, afix, gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka, gramatická kategorie, gramatický systém, disimilace atd.; na druhé úrovni 147 termínů, na třetí 47 atd. Nejhlouběji zařazenými termíny hierarchie vztahů nadřazenosti a podřazenosti jsou například termíny přechodník, infinitiv, příčestí, supinum, které se nacházejí na páté úrovni hierarchie, protože existuje řetězec vztahů nadřazenosti a podřazenosti přechodník – verboid – sloveso – slovní druh – gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka, infinitiv – verboid – sloveso – slovní druh – gramatické seskupení lexikálních jednotek jazyka atd. Obdobná tvrzení se automaticky stanovují také pro strukturu terminologie založenou na vztazích celek–část, která má čtyři hierarchické úrovně. Kritéria popisu pojmové struktury terminologie lze uplatnit také na terminologii nejrůznějších vědních a technických oborů a disciplín, což umožňuje doufat v perspektivnost předloženého výzkumu pro další sémantická a typologická zkoumání. ЛИТЕРАТУРА Маслов Ю. С. 1998: Введение в языкознание: Учеб. для филол. спец. вузов. Изд. 3-е, испр., Москва: Высшая школа. Шелов С. Д. 2002: Об иерархии в графовых структурах: Опыт применения к лингвистическим задачам. – Научно-техническая информация. Сер. 2, № 2, 1–7. Шелов С. Д. 2007: О множественности результатов родовидового анализа терминологических определений. – Научно-техническая терминология: Материалы XII международной конференции “Нормативное и описательное терминоведение”. Вып. 1, 59–62. Шелов С. Д. 2004: Теория терминоведения и терминологическая лексикография: Соотношение в терминологической базе знаний. – Scripta linguisticae applicatae. Проблемы прикладной лингвистики. Вып. 2. Сборник статей, Отв. ред. Н. В. Васильева, Москва, 20–42. Шелов С. Д. 2003: Термин. Терминологичность. Терминологические определения. Санкт-Петербург: Изд-во СПб-го ун-та. Шелов С. Д. 2009: Терминологическая база знаний WinTerm: Сводка лингвистических и компьютерных результатов. – Терминология и знание: Материалы I Международного симпозиума, Москва: ИРЯ РАН, 130–166. Shelov S. D. 2003: On generic definition of a term: an attempt of linguistic approach to term definition analysis. – Terminology Science & Research. V. 14, 52–58. Shelov S. D. 2005: Terms, Termness and Term Definitions (Seven Steps Towards Terminological Theory. – Pabaltijo tautų terminologijos problemos ir Europos Sąjunga (Problems of Baltic States Terminology and the European Union). Vilnius, 122–153. 34 Сергей Шелов | К характеристике родовидовой... APIE KALBOTYROS TERMINIJOS GIMININĖ–RŪŠINĘ IR VISUMOS–DALIES STRUKTŪRĄ Straipsnyje nagrinėjami kalbotyros terminų gimininiai–rūšiniai ir visumos–dalies santykiai, atsispindintys šių terminų apibrėžtyse, pateiktose viename populiariausių kalbotyros vadovėlių. Rankiniu būdu atliekant gimininių–rūšinių santykių analizę, apibrėžties žodžiai išskirstomi į giminę ir skiriamuosius požymius įvardijančius žodžius. Gimininių–rūšinių ir visumos–dalies santykių analizės rezultatai įvedami į Terminologijos žinių bazę, kurioje kompiuterio programa nustato kalbotyros terminų giminę–rūšinę ir visumos–dalies struktūrą. Toks skaidymas leidžia Terminologijos žinių bazės vartotojams orientuotis atitinkamose struktūrose ir jose rasti kiekvieną atskirą terminą tame lygmenyje, kuriam jis priklauso. ON GENUS-SPECIES AND WHOLE-PART STRUCTURE OF LINGUISTIC TERMINOLOGY The article deals with Genus-Species and Whole-Part relations between terms of linguistics as evidenced by their definitions in one of the most habitual student's books on linguistics. A procedure of Genus-Species analysis is specified to parse Definiens wording into Genus wording and Differentia Specifica wording(s). The resulting data of Genus-Species and Whole-part analysis have been entered into computer Terminology Knowledge Base to present the Genus-Species and Whole-Part structure of linguistic terminology in computer form which enables the Knowledge Base consumer to navigate in the respective structures and to find every particular term at its own level of these structures. Gauta 2009-07-11 Сергей Дмитриевич Шелов Институт языков и культур имени Льва Толстого ул. Хабаровская, д.18а, Москва, Россия Эл. почта: [email protected] Terminologija | 2009 | 16 35