Terminas prie termino. VII

Termín vedle termínu. VII JONAS KLIMAVIČIUS VÍCEVÝZNAMOVÉ MEZINÁRODNÍ foto- A fotografie, LITEVSKY snímek Hlavním tématem článku jsou fotografické termíny. Jejich přirozená souvislost se světlem nás však nutí vracet se i do minulosti a rozhlížet se do stran. Technika fotografie a fotografování, jejich postupy a dějiny se zde berou v úvahu pouze natolik, nakolik jsou důležité pro historii i současnost normování a kodifikace polysémie a synonymie příslušných slov – odborných (termínů) i běžných – a jejich odstraňování (alespoň omezování). Pro obecnou orientaci je třeba uvést technické druhy fotografie: ultrafialová a infračervená fotografie, rentgenografie, elektrofotografie (nejčastější z mnoha druhů elektrografie), digitální fotografie; podle fotografovaného objektu jsou zvlášť vymezeny astrofotografie a letecká fotografie (části zemského povrchu), VLE VI 2004. Hned na začátku je třeba zdůraznit snímek. 19. července 1822 pořídil francouzský vědec Joseph Nicéphore Niépce první fotografii na světě Sav su TV 2006 28 13. Vědecky přesněji: roku 1826 [ve 30. letech 19. století, VLE VI 2004] zachytil Francouz J. Niépce (J. Niepce) obraz na zinkové destičce pokryté asfaltem citlivým na světlo – šlo o první fotografii (heliografii; expozice trvala celých 8 hodin) TechEnc I 2000 624. Za datum vzniku moderní fotografie se považuje 7. leden 1839, jenže tehdy se jí říkalo daguerrotypie. Mimochodem, ve Vilniusu byl roku 1840 „předveden daguerrotyp dovezený z Francie“ a „v roce 1843 bylo zřízeno daguerrotypické studio“, VLE VI 2004. Když jsme doložili termín snímek v současném užívání – jak v seriózní encyklopedické, tak v populární literatuře –, můžeme dodat i oficiální, právní a zákonnou podobu: Občanský zákoník Litevské republiky stanoví také právo na podobiznu. Fotografie (její část), portrét či jiná podoba fyzické osoby mohou být reprodukovány, prodávány, vystavovány a tisknuty; samotná osoba může být fotografována pouze s jejím souhlasem Sav su TV 2007 42 7. Tedy fotografie, ale snímek. Proč? Fotografie začíná předponou foto-. 166 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII 1. Složka foto- a zkratka foto. V letech vzniku, šíření a rozmanitého rozvoje fotografie složka foto-, bohatá na zkrácené podoby s f o t o g r a f i c k ý m významem, široce odhaluje tuto mnohovrstevnou rozmanitost (proto je vhodnější začít právě jí). Jejím základem je f o t o c i t l i v o s t T 1973 265 2, na níž jsou založeny: f o t o t e c h n i k a Bt 1969 2 9, T 1973 196 4 (3x), TMtr 1973 10 15, KB 1973 11 48, fototechnik M 1971 5 26, T 1974 7 2, fotopodnik / fotografický podnik M ir G 1975 8 55, fotoinstalace Bt 1969 2 9, fotozařízení T 1973 204 3, fotovýbava LA 1996 63 3, fotostroj (pořizuje stovky reprodukcí tohoto schématu a zmenšuje je) KV 1982 15 14, fotoautomat (ihned vydává fotografie) T 1980 219 3, foto automat Bt 1970 4 24, fotografický zvětšovací přístroj Bt 1969 9 24, M ir G 1970 8 19, fotografické svítidlo Bt 1969 2 9 (3x), T 1973 201 4 (2x), fotolampa M 1971 7 41, fotoblesk VN 1973 294 2 (2x), fotooptika M ir G 1975 8 55, fotoobjektiv M ir G 1969 11 54, foto objektiv KB 1969 10 32, fotokamera M ir G 1970 8 8, fotoaparát T 1970 11 23, fotoaparát T 1976 219 3, fotoexpozimetr M 1970 11 23, fotoautoinpektor (– jistý přístroj, který fotografuje automobil a zaznamenává jeho rychlost, den, hodinu a minutu, kdy byla překročena) Šv 1973 17 17, fotoin­spektor M ir T 1973 11 47, fotosekce (určená pro fotografickou službu; zahrnuje samotný fotoaparát, ovládací pult atd.) T 1976 219 3, foto robot KV 1970 41 11, fotorobot „slovní portrét vytvořený fotomontáží podle vyprávění očitého svědka; <...>“ TŽŽ 2001 (rus. фоторобот 1. „zařízení k vytvoření složeného fotografického portrétu sestavovaného z částí fotografických snímků různých osob“, 2. „fotografický portrét vytvořený pomocí takového zařízení“ СИС 2005), fotofiniš („fotografické nebo videomagnetofonové zařízení zaznamenávající závodníky dobíhající do cíle“ TŽŽ 2001) Sp 1972 35 1: f o t o p o t ř e b y M 1970 1 16, N 1971 9 56, T 1976 102 4, fotopotřeby M 1970 7 8, T 1973 256 4 (2x), foto potřeby T 1973 72 3, fotobrašna M 1970 4 8, fotomateriál TMkt 1970 27 4, L ir M 1970 29 10, Šv 1972 2 5 // fotografický materiál Šv 1973 23 22 / fotomateriál Šv 1973 23 23 (2x), fotofilm M ir G 1970 3 38, foto pás KB 1971 1 61, M ir G 1972 12 34, T 1973 132 3, M 1973 11 37 (fotografický film FTŽ 2007!), fotografická deska M ir G 1970 5 11, 10 24, fotografická tkanina M ir T 1973 11 11, fotografické sklo Prg 1975 6 132, fotografická kazeta T 1976 228 1, fotografický papír M ir G 1970 8 17, foto papír M ir G 1970 1 29, M 1972 11 19, fotochemikálie N 1971 9 56, fotolaboratoř L ir M 1970 8 15, TMtr 1973 10 15, fotoateliér L ir M Terminologija | 2011 | 18 167 1970 11 6, KB 1971 11 37, fotoateliér T 1972 280 4 / fotografický ateliér TMtr 1973 10 15. Z minulosti se vynořilo cosi neobyčejného, například fotoaparát na sportovní tříkolce z roku 1888 – fototříkolka N 1974 1 57. Další podobné moderní technické hybridy: fototelegraf Šv 1973 21 2, fototelevize T 1973 15 1, M ir G 1983 1 36 („systém kosmické lodi k fotografování nebeských těles (...), automatickému zpracování filmu a přenosu získaných obrazů na Zemi televizním kanálem“ TechEnc I 2000), fotoheliograf „astronomický přístroj k fotografování Slunce“ TŽŽ 1936, „teleskop k fotografování Slunce“ TŽŽ 2001, fototransformátor „opticko-mechanický přístroj ke korekci leteckých snímků“ TechEnc I 2000, fototeodolit (kombinace fotoaparátu a <...> teodolitu) KB 1980 7 36, také KV 1971 36 15 (2x); metody porovnávání fotografií (fotoaplikace) M ir G 5 28, fotoaplikace: porovnání fotografie s lebkou LA 1992 53 9. Za zmínku stojí fotofsetový tisk KB 1971 1 53, elektronický fotosazecí stroj T 1973 216 4, fotosazecí automaty T 1975 131 2, fotosazebna L ir M 1980 7 9, prosadilo se fotografické sázení textu, fotosazba (nefotografuje, ale promítá obraz do fotografického materiálu) TechEnc I 2000. Od fototechniky k činnosti – fotografické zaznamenávání L ir M 1972 2 2, 1978 5 3, 1983 23 5, fotografická činnost L ir M 1980 46 8, fotografický proces Vd 2005 29 57, foto sezení N 1971 12 53, foto seance Vd 2006 14 22 a k výsledkům – fotoprodukce L ir M 1980 46 8, fotografie M 1970 1 17 (2x), Šv 1973 3 22 (2x), T 1973 250 4, fotografické dílo L ir M 1970 11 6, fotografická tvorba LA 1996 64 15, fotozáběr L ir M 1970 35 12, 1971 43 11, JG 1973 1 31, fotoobraz T 1972 197 1, foto obraz Prg 1970 3 154, 1974 84 4, fotografický obrázek L ir M 1981 45 15, fotografický list T 1982 1 4, 1983 83 4, fotoobraz KB 1973 11 48, fotoportrét Bt 1970 5 7, 23, KV 1970 41 11, fotografie NKn 1969 10 14, KB 1971 8 41. Projevuje se fotománie LA 1995 136 29, foto lov MG 1970 9 18 / fotolov MG 1970 11 8, 1974 1 12, fotografický lovec M 1970 7 42, MG 1978 8 36, fotozbraň JG 1981 8 16, fotoaparát sniper / fotosniper KV 1978 31 15, fotolovci (: hledali zajímavé typy) L ir M 1970 20 14. Vznikají různé oblasti fotografie: tisková fotografie IQ 2010 7 114, reportážní a dokumentární fotografie, užitá – technická, anatomická, reklamní fotografie L ir M 1982 28 16. „V roce 1958 byla založena fotografická sekce Svazu novinářů, v roce 1969 – Společnost fotografického umění“ (TLE III 1987), ačkoli již Svaz litevských fotoamatérů (1933–1940) „propagoval litevské fotografické umění v zahraničí“ (na Světové výstavě v Paříži roku 1937 litevští 168 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII sbírá? rinkinys įvertintas aukso medaliu) VLE XIII 2008, o Vilniaus universitete buvusi įsteigta Meninės fotografijos katedra NŽA 2007 11–12 537, Janas Bulhakas tuo metu „dėstė m e n i n ė s f o t o g r a f i j o s pagrindus“ (TLE III 1987). Iš karto plito ir prigijo foto menas KB 1969 10 28 (2x), fotomenas L ir M 1970 2 10, KB 1970 1 74 (net ir foto dailė / fotodailė ir fotoplastika ten pat 69), Prg 1970 3 153, fotomenininkas KB 1969 10 32, 1970 1 69, 75, T 1970 8 4, 39 2 (2x), respublikinė fotomeno draugija T 1970 37 1, fotomeno draugija T 1970 39 2. Nors kurį laiką šiek tiek vartotas ir foto meistras KB 1969 10 29, greta foto meno KB 1974 3 9 ir fotomenininko ten pat 9 (8x), 13 (3x) – ir foto meistras ten pat 9, bet greitai aiškėjo, kad pastarasis tinka visoms fotografijos sritims (Baigusieji šį skyrių įsilies į gausų foto meistrų būrį, dirbantį buitinėje, reportažinėje bei kitose foto srityse M 1970 6 45), o meno teoretikas ir kritikas Anri Vartanovas tiesiai pareiškė: „<...> fotomeno sąvoką reikia kaip nors atriboti nuo fotomeistriškumo, fotoamato, fotoprofesionalizmo“ (Prg 1970 3 153). Jis tada pavartojo ir terminus f o t o e s t e t i k a ten pat, fotožurnalistika ten pat 155, taip pat – lietuvių f o t o m o k y k l a ten pat 163. Vėliau fiksuota f o t o t e o r i j a GKr 1987 41 4, fotokritika T 1974 7 2, 1979 4 15, fotokritikas L ir M 1978 32 12, KmT 1988 212 4, fotoprincipas L ir M 1982 39 9. „J. Bulhakas ketvirtame dešimtmetyje jau buvo suformulavęs savo fotografikos estetines koncepcijas“ (V. Juod BB 1971 25) „fotografijos technikos ir estetikos“ knygoje (lenkų kalba) Fotografika. Meninės fotografijos apybraiža (TLE III 1987). Bet ši f o t o g r a f i k o s reikšmė – 3. „20 a. 1 pusėje Lietuvoje ir Lenkijoje vartotas m e n i n ė s f o t o g r a f i j o s sininimas“ VLE VI 2004 – lietuvių kalboje neprigijo (neaiški ir 2. „fotografijos technika sukurti d a i l ė s kūriniai“ VLE VI 2004), dabartinė fotografika KB 1969 10 32, „fotografika“ KB 1970 6 52 yra „g r a f i n i o v a i z d o fotografija“, 1. „g r a f i n i o d i z a i n o technika, jungianti meninės fotografijos ir grafikos elementus“ VLE VI 2004 (nors: „Terminas dar vartojamas kompiuterine technika apdorotoms fotografijoms a p i b ū d i n t i“), o tokios grafinės nuotraukos kartais pavadinamos žodžiu „fotograma“ KB 1970 6 52, nors jo reikšmės nenusistovėjusios, įvairios: fotograma 2. fiz. techn. „įvairių dydžių laikinio kitimo fot. užrašas“ TŽŽ 2001, fotograma „nuotrauka ant stiklo“ KV 1971 38 15, Jono Meko sukurtos fotogramos, t. y. išryškinti ir padidinti kino kadrai [,] perkelti ant fotopopieriaus LA 1996 63 21, nuo pat fotografijos atsiradimo žinomas, bet tik 1922 m. fotograma įvardytas „abstraktaus arba beveik abstraktaus fot. vaizdo k ū r i m a s be fotoaparato, apšviečiant daiktus, išdėliotus ant šviesai jautraus popieriaus Terminologija | 2011 | 18 169 (jinak rayograf – podle příjmení propagátora této techniky – M. Ray); takto vytvořené dílo“ VLE VI 2004 (dále TŽŽ 2001 fotogram 1.); dokonce i televizní pořad „Fotogramy skutečnosti“ KV 1983 43 6. Sem patří fotokompozice VN 1969 305 1, TMtr 1978 5 P3, GKr 1981 35 6, fotosujet KV 1982 31 15, T 1983 83 4, fotomozaika M 1969 11 48, fotomontáž Prg 1970 2 179, GKr 1970 37 7, T 1971 300 4, fotokoláž Prg 1970 3 154, L ir M 1980 46 8, 1981 51 6, KB 1984 5 68; fotografická ilustrace Prg 1970 1 167, N 1972 2 43, T 1972 72 2, fotoreprodukce Šv 1972 8 13, VN 1983 82 3, fotoxylografie – „rytina do dřeva, vznikající fotografickým přenesením obrazu na povrch desky a jeho vyrytím“ TŽŽ 2001 (již také TŽŽ 1936), fotolitografie „přenesení fotografických obrazů z klišé na litografický kámen a jejich tisk litografickým způsobem“ TŽŽ 1936, „litografie s použitím fotografie (k přenesení kresby na litografický kámen)“ TŽŽ 1969, fotokeramika („vypalování fotografických obrazů do skla, smaltu“ TŽŽ 1936) JG 1972 5 6, fotokresba KnT 1970 76 5, fotoskulptura („použití fotografie v sochařství; modelování podle fotografie“ TŽŽ 1936) KB 1984 5 68, fotofreska Šv 1972 14 29, fotopanorama T 1980 209 4. Zde je třeba zmínit také postmodernistický fotorealismus, syn. hyperrealismus, superrealismus (: „Malují se podle fotografií nebo diapozitivů (zvětšené obrazy se promítají na plátno), přesně se napodobují vlastnosti fotografického obrazu: ostrost (...), rovnoměrné zachycení všech detailů, rámování“) VLE VI 2004. A také sovětskou éru negativně charakterizuje fotorealismus (ti, kdo se staví proti socialistickému realismu a celému sovětskému výtvarnému umění, mají sklon nazývat je „fotorealismem“) J. Smul LKn 1962 226. Fotografismus, „snaha co nejpřesněji fotograficky zobrazit skutečnost v uměleckém díle“ TŽŽ 2001, je rovněž pouze vágním označením. Tyto fotografické žánry mají poměrně mnoho slov různé frekvence a nestejné hodnoty – termínů, možná kandidátů na ně – předtermínů, obrazných či jen rafinovaných, podivných okazionalismů: fotofakt VN 1981 230 3, Fotofakt (rubrika) VN 1984 114 3, fotokronika T 1969 283 6, fotodokumentární Prg 1970 3 151, GKr 1987 41 4, fotodokumentarista VN 1973 246 4, fotodokumentaristika N 1976 10 40, fotodokumentárnost L ir M 1980 46 8, fotoinformace T 1969 283 6, 1972 290 4 (2x), VN 1973 203 2, KnT 1974 47 2, centrum fotoinformací a fotopropagandy T 1970 132 1, fotolist VN 1973 203 2, fotodeník MG 1973 4 16, L ir M 1981 35 10, fotožurnál N 1971 8 39, GKr 1987 41 5, fotožurnalistika Prg 1970 3 155, GKr 1987 41 4, ŽŽ 1998 9 5, fotožurnalista KV 1970 1 1, 170 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII T 1970 8 1, N 1971 7 23, fotopublicistika GKr 1970 13 8, T 1972 45 1, L ir M 1980 46 8, fotopublicista N 1971 8 41, fotoreportáž KB 1969 10 28 (3x), fotoreportér KB 1969 10 28, fotokorespondent T 1969 272 1, fotokor M 1973 11 14, fotokomentátor L ir M 1972 22 12, fotopublikace L ir M 1982 28 16, fotografické zprávy L ir M 1972 39 15, fotopanorama T 1970 169 3, 185 3, JG 1970 10 28, fotoakcenty L ir M 1979 14 11, Fotoozvěny (titulek) KmT 1988 184 3, fotografická reklama T 1974 71 4; fotoesej T 1970 8 1, M 1970 5 24, 1971 2 2, KV 1978 49 16, L ir M 1979 15 11, fotoromán L ir M 1972 23 5, 1975 28 14, 1978 6 15, 1979 15 11, fotonovela T 1970 150 4, L ir M 1979 15 11, fotografické vyprávění GKr 1972 18 6, T 1973 193 4, M 1981 2 23, fotokomiks N 1971 1 42, fotobáseň L ir M 1979 15 11, KB 1979 6 75 (Takový žánr existuje. Jen je velmi vzácný. – Virgilijus Juodakis), fotosuita T 1982 227 4, „Fotosymfonie“ T 1971 214 3, fotografická sekvence Alg. Kunčia KB 1979 7 43, fotosérie „Litva z ptačí perspektivy“ T 1980 184 4; fotografický plakát L ir M 1971 10 1, JG 1983 4 17, foto plakát KB 1974 2 11, fotovize Atg 1991 32 7, fotografické dojmy GKr 1973 2 5; Fotokaleidoskop (rubrika) VN 1970 35 4, 1972 273 3, 1978 273 3, fotohra se slovy M 1971 9 48, 11 48, fotoradost KV 1979 36 6, fotografický žert T 1970 29 4, L ir M 1977 50 16, fototrik L ir M 1974 1 14 (2x), fotohádanka KmT 1986 133 3, fotorebus ŠL 1970 9 4, fotoreplika VN 1970 141 2, ŠL 1987 20 23, fotohumor N 1985 8 4, fotokarikatura L ir M 1970 43 14, fotokarikaturista tamtéž, fotolež GKr 1987 41 4. O popularitě a rozšíření fotografie svědčí také mnoho příkladů: fotoagentura T 1971 238 4, 239 3, GKr 1971 42 8, N 1974 9 54, fotooddělení Šv 1972 4 2, GKr 1973 2 5 (2x), foto oddělení T 1970 81 1, JG 1972 1 27, fotosekce M 1969 10 17, GKr 1970 45 8, T 1974 7 2, fotoklub T 1969 262 2, 1970 8 4 (2x), 1974 7 2, foto klub T 1970 8 4, fot skupina N 1981 4 32, fotokroužek N 1970 3 18, T 1973 205 4, 218 4, 286 4, 1974 7 2, foto kroužek KV 1972 16 2, fotoorganizace NŽA 2007 11–12 537, fotografický amatér TMkt 1972 48 4, foto amatér GKr 1973 6 6, foto mládež KB 1985 8 75, fotografické služby Bt 1982 6 4, fotografické potřeby L ir M 1983 30 14, fotografické řemeslo TMtr 1977 7 P1, fotografický řemeslník M 1971 5 26, fotolaborant GKr 1987 41 5, fotoportrétistka Šv 1978 19 30, fotomodelka N 1971 10 47, L ir M 1972 13 13, foto model N 1971 1 42, 6 46, Šv 1979 14 30, LA 1993 3 12, fotomanekýnka KmT 1987 229 4, fotomodelka N 1974 7 57, fototvář GKr 1971 37 6; fotovýstava T 1973 193 4, foto výsta- Terminologija | 2011 | 18 171 da KB 1972 10 38, fotoparodėlė L ir M 1972 19 12, fotoekspozicija L ir M 1971 10 15, Prg 1971 5 178, 1972 3 182, T 1973 193 4, GKr 1976 7 8, fotokampelis L ir M 1972 19 12, fotobienalė VN 1980 181 4, fotoforumas „f. paroda“ Prg 1970 3 153, T 1978 94 4, paroda „Foto forumas“ GKr 1970 1 8, fotovernisažas Prg 1970 3 165, fotofestivalis LŽ 2008 110 9, fotosalonas T 1970 165 2 (4x), L ir M 1978 32 12, fotogalerija N 1976 10 40, L ir M 1978 32 12, 1980 35 15 (ir fotografijos galerija Prg 1970 3 153, L ir M 1973 24 14), fotomuziejus L ir M 1973 21 10, N 1976 10 40, KB 1980 3 77, fotoarchyvas KB 1970 1 69, L ir M 1972 3 12, 1973 42 12, N 1974 9 54, fotobiblioteka M 1969 11 48, foto vitrina Bt 1970 4 22, Sp 1970 126 1, JG 1971 7 23, TMtr 1973 2 P 2, 4 P6, 9 P 16, fotostendas T 1969 302 4, 1972 79 1, L ir M 1973 18 14, Šv 1973 14 12 (2x), fotokonkursas T 1970 8 1 (2x), L ir M 1971 50 2, KB 1972 2 77 (nx), T 1978 223 4; fotoknyga L ir M 1979 4 15 (a „fotokopijuotinė knyga“ V. Urb B ir M 1974 120), fotoknygelė vaikams L ir M 1977 1 3, fotoalmanachas L ir M 1971 43 11, KB 1973 1 67, fotoalbumas Sp 1970 104 4, KB 1974 1 49, fotometraštis L ir M 1974 12 2, fotometraštininkas T 1978 169 4, fotoantologija Prg 1970 3 153, 154, fotolobynas L ir M 1974 48 2, fotovinjėtė KV 1983 38 14, fotoatvirutė GKr 1969 51 4, fotoatvirukas T 1974 7 2, fotožemėlapis GKr 1975 11 2, Fotoatlasas (rubrika) VN 1977 150 3, 1982 257 3, fotoherbaras L ir M 1973 40 11, fotosuvenyras Šv 1972 1 20, fotoetiudas Sp 1970 3 1. Neměli bychom opomenout ani největší neobyčejnost – fotosofii. Ve dnech 19. srpna až 4. září 2010 se konala výstava laureátů mezinárodní fotografické soutěže s názvem fotosofie. Vysvětlovalo se, že název výstavy je převzatý pojem „fotosofie“, který „ukoval“ filozof Arvydas Šliogeris. V litevštině by znamenal „moudrost světla“ a stěží by mohl vymezovat konkrétní koncepci výstavy spojující různá díla IQ 2010 7 108. Tato věc je nejméně o 15 let starší a možná trochu odlišná: Mezi 80 účastníky jsou muzejníci, fotografičtí umělci, kritici, historici, restaurátoři, odborníci na ochranu památek, dokonce i fotofilozofové LA 1995 108 17. A to ještě není všechno – již se konala výstava fotografií Šizografija člena studia KTU FOTO Raimundase Tuminauskase, na níž vystavená díla podle uměleckých kritiků připomínají vize ve stylu minimalismu StA 2009 12 5. A co ještě mohou vymyslet umělci estetiky nudy? Něco bylo převzato z jiných jazyků, ale nebylo to zvládnuto – zůstalo to nelitevské, žargonové: Vyfotografovat účastníky summitu, <...>. Novinářským žargonem se tomu říká 172 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII fotoop (zkráceně z angl. photo opportunity) LA 2000 6 6 (opportunity – příznivá příležitost). Po dokončení této alespoň poněkud oceněné a utříděné inventarizace je třeba říci dvě věci. Kolísání v psaní složky foto- bylo poměrně záhy zaznamenáno a upraveno (Drotvinas 1963: 49–50) a psaní zvlášť – foto – téměř vymizelo, i když ne tak rychle. Otázku zkracování termínů řeší časté užívání, které, ačkoli se řídí ne zcela důsledným a ne zcela jednotně zaměřeným užíváním ekvivalentů v jiných jazycích*, přesto neúprosně – z důvodu stručnosti, tj. úspornosti – nahrává zkráceným podobám. Asi nejtypičtějšími příklady jsou fotoaparát, fotokamera, fotoobjektiv, fototiskárna, fotografie, fotografické umění,... Nejde vůbec o novinky – fotoobjekti-va TŽŽ 1936, fotokamera (1934) A. Gric VN 1989 342. Fotoaparát DŽ 1954 a 1972 byl později doplněn dlouhou (neřekl bych – úplnou) variantou fotografický přístroj DŽ 1993 a 2000, ale to na důležitosti variant nic nemění – fotoaparát, fotografický přístroj TechEnc I 2000, VLE VI 2004. Fotoblesk „impulzní fotografická lampa, která svítí při fotografování“ DŽ 1993 a 2000 zůstal bez prodloužené varianty (vedle fotoblesku se uvádí také fotoblesk FTŽ 1979, fotoblesk – фотоспышка LRKŽ 1988, фотоспышка – 1. фотoblyksnis, 2. (lampa) fotoblesk RLIKŽ IV 1985) a je jasný i bez ní, dokonce i bez foto- – blesk, fotoblesk „impulzní světelný zdroj pro krátké osvětlení fotografovaného obrazu“ TechEnc I 2000. Zde lze doplnit termíny fotokamera a letecká fotokamera, letecký fotografický přístroj, stejně jako fotolaboratoř TechEnc I 2000. Zároveň však fotografický objek-tiv, fotografické materiály, fotografický film, fotografická deska, fotografická emulze, fotografický papír, fotografická tiskárna TechEnc I 2000, ačkoli existují i zkrácené podoby, např. fotoemulze – „fotografická emulze – <...>“ TŽŽ 2001. Vyskytující se nejednotnosti – fotografická montáž TechEnc I 2000, ale fotomontáž TŽŽ 2001 a podobně – nejsou koncepční. Užívání dlouhých variant zůstává poměrně fakultativní – jejich volba (pokud se volí záměrně) může být do jisté míry ovlivněna oficialitou, určitým * Stačily by dva z mnoha příkladů, abychom se o tom přesvědčili: fotokamera – photographic camera – caméra photographique – photographische Kamera – фотографическая камера a fotoobjektyvas – photographic objective, camera objective, photographic lens – objectif photographique – Photoobjektiv, photographisches Objektiv; fotoplėvelė – photofilm, photographic film – pellicule photographique, film photographique – Photofilm, photographischer Film – фотопленка, фотографическая пленка, fotoplokštelė – photographic plate, photoplate – plaque photographique – Photoplate – фотопластинка a fotopopierius – developing paper, photographic paper – paper photographique – photographisches Paper – фотобумага FTŽ 2007. Terminologija | 2011 | 18 1 7 3 motivy slavnostnosti či touhy zdůraznit význam fotografie, v žádném případě však vědecká snaha o jasnost a přesnost, protože jasnost je už sama o sobě z užívání dostatečně zřejmá. Některé výrazy – fotodokumentika, fotožurnalistika, fotofórum,... – snad ani neměly dlouhé varianty, pouze připomínají zkrácené podoby složenin. Některé další – fotografika, fototypie 1. „způsob tisku ze skleněných desek citlivých na světlo, na nichž je fotograficky zachycen obraz“; 2. „otisk z takové desky“ TŽŽ 1936, „fotomechanický bezrastrý způsob plochého tisku pro reprodukci tónových předloh“ TechEnc I 2000, fototéka „systematická sbírka fotografií nebo negativů“ TŽŽ 2001 – dlouhé varianty ani nemohly mít (a nikoli „knihovna f o t o g r a f i í či f o t o g r a f i e“!). Rozdělení dlouhých (ne vždy je vhodné říkat úplných) variant – spojení a jejich zkrácených podob – na možné a nemožné by mohlo být i v terminologii, ve vědeckém stylu, pouze částečné. Možný motiv takového rozlišení – že složka foto- má i jiný význam, totiž „světlo“ (dokonce hlavní), by jistě nebyl rozhodující; právě u této skupiny slov – nikoli zkrácených! – je téměř nepřetržitou vlastností jejich terminologická povaha: fotosféra „povrch Slunce vydávající světlo a teplo“ TŽŽ 1936, fotoenergie MksIL 2010 10 4, fotometr 1. ve fyzice „přístroj k měření intenzity světla“; 2. v astronomii „přístroj k určování jasnosti hvězd“ TŽŽ 1936, „měřidlo fotometrických veličin – jasu, svítivosti, světelného toku, osvětlenosti“ AETŽ 2010, fotoopsie „subjektivní vnímání nepřítomného světla“ M ir G 1984 7 25, fotosyntéza „vznik organických sloučenin (chlorofylu) v rostlinách z anorganických látek působením světla“ TŽŽ 1936, fotosyntéza „vznik sacharidů z CO2 a H2O v rostlinách působením světelné energie“ ChŽ 1997, „vznik organických sloučenin z anorganických látek v rostlinách a některých bakteriích působením světelné energie“ ChŽ 2003, fotoperiodismus „vliv délky dne a noci (periodického střídání světla a tmy) na růst rostlin“ TŽŽ 1936, fototropismus „pohyb částí rostliny směrem ke zdroji světla, od něj nebo <...>, vyvolaný jednostranným osvětlením“ TŽŽ 2001, fototaxe „taxe vyvolaná světlem (pohyb ke zdroji světla nebo od něj)“ TŽŽ 2001, fotomorfóza „změna tvaru rostliny vyvolaná světlem“ TŽŽ 2001, fotokineze „aktivní pohyb živočichů vyvolaný světelnými podněty“ TŽŽ 2001, fotorecepce „příjem energie světelných podnětů působících na organismus a její přeměna na nervový impulz“ TŽŽ 2001, fotoreceptor M ir G 1971 11 14, fotobiologie „biol. obor zkoumající procesy, které probíhají při působení ultrafialového nebo infračerveného záření na organismus (fotosyntéza, fotoperiodismus, fototaxe aj.)“ VLE VI 2004, fotopřijímač M ir G 1973 174 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII 11 56, FTŽ 1979 a 2007, fotopřijímač M ir G 1970 9 57, 1971 9 9, fotolinie (třicet na světlo citlivých prvků uspořádaných v jedné řadě) T 1978 91 2, fotochemie „věda zkoumající chemické jevy vyvolané světlem“ ChŽ 1997, fotooxidace, fotoredukce a fotopolymerizace ChŽ 1997, mimořádná fotoluminiscence (lat. lumen, luminis – „světlo“!) „samovolné záření látky poté, co byla osvětlena“ TŽŽ 1936, „luminiscence vyvolaná viditelným nebo ultrafialovým světlem“ (luminiscence „záření vyvolané zdrojem neluminiscenční energie“) ChŽ 1997, procedura fotorejuvenace obličeje (prováděná pomocí technologie intenzivních světelných pulzů) Sav su TV 2007 49 11, fotoakustický jev „vznik akustických (zvukových) vln v prostředí působením optického záření“ TechEnc I 200. Sémantický rozdíl mezi termíny těchto dvou skupin – „fotografie“ a „světlo“ – je téměř vždy jasný a zřejmý (napadlo by snad někoho, že fototerapie znamená „fotografickou léčbu“?). Existuje několik dvojznačných termínů, jejich významy však spolu svou povahou souvisejí a tato souvislost je snadno pochopitelná, např.: fotosenzitivita ↑ citlivost na světlo 1. „schopnost látky absorbovat část spektra elektromagnetického záření“; 2. fotosenzitivita – „ukazatel fotografického materiálu umožňující zvolit expozici“ ChŽ 1997, fototechnika 1. „umění a věda o osvětlování“, 2. „technika zhotovování fotografií“ TŽŽ 1936. Kromě toho zde již došlo k významovému rozlišení – citlivost na světlo a fotosenzitivita (i když terminologie ještě není důsledná – fotovrstva – „vrstva citlivá na světlo“ – фотослой – photosensitive layer, photolayer ChŽ 1997), fototechnika a světelná technika „obor vědy a techniky zahrnující způsoby vytváření optického záření a jeho praktického využití“ TechEnc IV 2010. Význam „světla“ zastupuje také početná skupina výrazů fotoelektřina „elektrické jevy v látkách působením elektromagnetického záření“ AETŽ 2010 a fotoelektrický nebo fotovoltaický jev AETŽ 2010. Zkrácené podoby, jejichž hlavní (druhá) složka je jasně rozpoznatelný elektrotechnický termín, jsou srozumitelné a jednoznačné – fotoproud, fotonapětí, fotoodpor, fotoresistor / rezistor, fotopotenciál, fotoindukce, fotoexcitace, fotovodivost, fotovodič FTŽ 1979, fotopolovodič LA 1996 220 24, fotopolovodičový papír T 1971 108 2, fotogenerátor (přeměňuje světelnou energii na elektřinu) TechEnc I 2000, fotoelektrická solární elektrárna LA 1973 130 15, ačkoli se v některých jazycích vedle sebe užívají úplné varianty, nebo pouze ony, např.: fotoproud – franc. photocourant, courant photo- Terminologija | 2011 | 18 175 électrique, fotonapětí – franc. phototension, tension photoélectrique, fotovodivost – rus. фотопроводимость, фотоэлектрическая проводимость, fotovodič – něm. Photoleitfähigkeit, photoelektrische Leitfähigkeit, lichtelektrische Leitfähigkeit, rus. фотопроводимость, fotosignál – franc. signal photoélectrique FTŽ 2007. Mnoho dalších termínů, jejichž zkrácené podoby mohou být nesrozumitelné, vykazuje kolísání: fotočlánek TechEnc I 2000, fotočlánek – Photoelement, Photozelle, lichtelektrische Zelle – photocell, photo-electric cell – élément photo-électrique, cellule photo-électrique, photopile – фотоэлемент AETŽ 2010, fotočlánek – photocell, photoelectric cell – cellule photo-électrique, photopile, photocellule – Photozelle, lichtelektrische Zelle, Photoelement – фотоэлемент FTŽ 2007, avšak také fotočlánek, fotoelektrický článek FTŽ 1979, „elektron. prvek nebo zařízení, jehož činnost je založena na fotoelektrických jevech (...)“ VLE VI 2004, FTŽ 1979, fotoefekt „fyzikální jev – vznik elektronů v atomech látky při ozáření rentgenovým nebo ultrafialovým zářením“ TŽŽ 1936, „emise elektronů z osvětleného povrchu látky“ AETŽ 2010, „jeden z fotoelektrických jevů“ VLE VI 2004, avšak fotoefekt, fotoelektrický efekt FTŽ 1979, fotoefekt ↑ fotoelektrický efekt ChŽ 1997 a 2003, znovu však fotoefekt FTŽ 2007; fotoabsorpce viz fotoelektrická absorpce FTŽ 1979 a fotoabsorpce viz fotoelektrická absorpce FTŽ 2007; fotoodezva viz fotoelektrická odezva FTŽ 1979, ale pouze odezva FTŽ 2007. Další skupinu tvoří fotoelektronické součástky – „vakuové elektronické nebo polovodičové součástky, které přeměňují energii optického záření na elektrickou energii. □ princip činnosti je založen na fotoemisi, fotovodivosti nebo závěrném (ventilovém) fotoefektu“ TechEnc I 2000 – photoelectronic device – dispositif photo-électrique – photoelektronisches Gerät – фотоэлектронный прибор RETŽ 2000, AETŽ 2010. Názvy konkrétních těchto součástek se liší: fotoelektronový násobič TechEnc I 2000, fotodetektor, fotoelektronový násobič – фотоумножитель, фотоэлектронный умножитель – photomultiplier – Photo(elektronen)vervielfacher FTŽ 1979, fotodetektor – photomultiplier – photomultiplicateur – Photoelektronenvervielfacher, Photov ervielfacher – фотоумножитель, фотоэлектронный умножитель FTŽ 2007, fotodetektor – photomultiplier tube, photomultiplier – tube photomultiplicateur, photomultiplicateur – Photoelektronenvervielfacher, Photomultiplikatorröhre, Photov ervielfacher – фотоумножитель, фотоэлектронный умножитель RETŽ 2000, fotodetektor „vakuová elektronka převádějící světelný signál na elektrický signál. Má fotoka- 176 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII todą ir elektronų daugintuvą“ AETŽ 2010. Fotodiodas FTŽ 1979 ir 2007, TechEnc I 2000, RETŽ 2000, AETŽ 2010 – be variantų. Kai kurie šių įtaisų kartais laikomi fotoelektriniais ir turi nemažai įvairių sinonimų: fototranzistorius – фототранзистор, фототриод – phototransistor, phototriode, photistor – Phototransistor, Phototriode FTŽ 1979, phototransistor, optoelectronic transistor, optotransistor – phototransistor, transistor optique, transistor à effet photo-électrique – Fototransistor, optischer Transistor – фототранзистор, онтотранзистор, RETŽ 2000, tik fototranzistorius „tranzistorius su dviem pn sandūromis o p t i n ė s spin-duliuotės energijai keisti ir fotosrovei stiprinti naudojant f o t o e l e k t r i n į reiškinį“ – Phototransistor – phototransistor – phototransistor – фототран-зистор AETŽ 2010; fotoelektrinė relė TechEnc I 2000, bet fotorelė – фотоспереле – light relay – Lichtrelais, Photorelais FTŽ 1979, light relay, photorelay, p h o t o e l e c t r i c relay – photorelais, relais p h o t o s e n s i b l e, relais p h o t o-é l e c t r i q u e – Lichtrelais, Photorelais – фотопереле, ф о т о-э л е к т р и ч е с к о е реле FTŽ 2007, Photorelais, p h o t o e l e k t r i s c h e s Relais – photorelay, photocell relay, p h o t o-e l e c t r i c relay – relais p h o-t o-é l e c t r i q u e, photorelais, relais p h o t o s e n s i b l e – фотопереле AETŽ 2010, bet f o t o e l e k t r o n i n ė relė TechEnc I 2000. Zásada srozumitelnosti vyžaduje, aby byla nezbytná plná podoba těchto termínů, zatímco zkrácená podoba je přípustná jako kontextová varianta. Jiný, zavádějící je případ fotoemise – p h o t o e l e c t r o n i c emission, photoemission – émission p h o t o é l e c t r o n i q u e, émission p h o t o e l e c-t r i q u e, photoemission – l i c h t e l e k t r i s c h e E l e k t r o n e n e m i s s i o n, Photoemission – фотоэлектронная эмиссия, фотоэмиссия FTŽ 2007 – pokud jde o „uvolňování elektronů z povrchu pevné látky nebo kapaliny působením elektromagnetického záření“ AETŽ 2010, pak nejde o fotoemisi AETŽ 2010 ani o f o t o e m i s i, fotoelektronovou emisi FTŽ 1979 (tam je pouze fotoemitor), nýbrž o emisi fotoelektronů TechEnc I 2000, ačkoli se uvádí: jinak ↑ vnější fotoefekt – „e m i s e f o t o e l e k t r o n ů, vyzařování elektronů z pevných látek (...) a kapalin poté, co absorbují energii elektromagnetického záření (fotonů)“ TechEnc II 2003. Podobně je třeba posuzovat zkrácenou podobu termínu f o t o c h e m i c k ý smog „smog vznikající při reakcích oxidů dusíku s uhlovodíky působením ultrafialového záření“ – фотохимический смог – photochemical smog, tedy fotosmog T 1979 174 3. Patrně také novotvar fotolitografie „vytváření reliéfního vzoru f o t o c h e m i c k ý m způsobem“ ChŽ 2003 „v kovu, skle, polovodiči“ TŽŽ 1985 a 2001 je fotochemická litografie. Terminologija | 2011 | 18 177 Komponent foto se někdy od slova odděluje, osamostatňuje a různými způsoby – spojkou, pomlčkou či lomítkem – spojuje s jiným, nejčastěji s kinem: foto a kinoaparaty M ir G 1972 10 62, foto a kinopomůcky L ir M 1973 15 2, fotokino poradna M 1974 1 3. Ale kino je morfologicky zcela jiné: foto- zůstává komponentem slova fotografie, zatímco kinematografu je uříznutá zkratka kino,-a, počeštěné a skloňované slovo (podobné slovo fotas neexistuje, existuje však jiné slovo fotas „nesystémová jednotka měření osvětlení“ MetrŽ 2006). Správně je fotoaparáty a kinoaparaty nebo nověji foto- a kinoaparaty. Podobně je třeba opravit stránky o umění a foto (=stránky o umění a fotografii nebo umělecké a fotografické stránky) N 1969 12 2, foto a chemická syntéza (=fotosyntéza a chemická syntéza, foto- a chemická syntéza) M ir G 1971 2 14, výroba filmových kamer, fotoaparátů, rozhlasových přístrojů (=fotoaparátů a rozhlasových přístrojů nebo fotografických a rozhlasových přístrojů) T 1970 18 3. Vraťme se o 40 let zpět, ba skočme až do roku 1930. Talentovaný autor humorné kroniky litevského života Augustinas Gricius ve fejetonu s titulkem nahrazujícím inzerát „Hledám životní družku“ zaznamenává nesklonné slůvko foto: Za účelem sňatku slečny ve věku 17–20 let, přiložte foto, pište – vyhrajete (1930) A. Gric VN 1969 259 („mladý bohatý učitel“ projevuje mezinárodní jazykovou kulturu – žádá si fotografie A. Gric VN 1969 261). Vyskytlo se to i mnohem později: Publicistika, umění, foto, humor N 1970 7 2. Obviňuje foto (rubrika) VN 1969 301 3. Lze tedy rozlišovat dokonce dva významy slova foto – „fotka“ a „fotografie“. Vyskytují se i skutečné kuriozity: AN-30 bude využit nejen pro foto, ale i pro tepelné, geofyzikální a gravitační fotografování Spr 1976 2 13. Na počátku jazykově-kulturního hnutí, které začalo přibližně před půl stoletím, bylo v tisku rozšířené foto (L. Žvejo) nahrazeno ryze litevským výrazem – (L. Žvejo) foto. Zavedla jej někde v tisku Antanė Kučinskaitė a podařilo se jí to tak dobře, že v KPP 1976 a 1985 už zde nebylo třeba nic dělat, opravoval se jen pravopis komponentu foto-: foto efekt (=fotoefekt), foto fotografie (=fotka, fotofotografie) a další podobně. Ale zanedlouho bylo třeba znovu: foto (=fotka, fotofotografie) TT 1992, – cizí jazyková neřádnost = 1. fotka (2. fotografování) KP4L1 2005. Dnes je to všelijaké – foto, foto i fot., fotogr., nemluvě o vytlačování slova „fotka“ – o slepé a nepodložené náhradě slova fotografie z důvodu internacionalizace a módy. Řádění žargonismů nás nutí chránit se dokonce i před fotkovat žarg. hybridní neřádnost =fotografovat, fotit KP4L1 2005. Jen kam se poděla fotka? Aby tedy byla opora pevnější a jasnější, bylo by třeba s teoretickým nadhledem nahlédnout jak do minulosti, tak do současnosti. 178 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII 2. Mnohoznačnost slova fotografie a různé fotky (fotografie). Ve SNŽŽ 1907 zatím nic není. TŽŽ 1936 zaznamenává technický význam slova fotografie – 1. „přesné z o b r a z e n í předmětu světelnými paprsky na určitých deskách citlivých na světlo“ (2. „f o t o g r a f i e, obraz“, 3. „ú ř a d, kde se pořizují fotografie“). Hned se tedy setkáváme s mnohoznačností termínu. Aniž by se jazykovědec jakkoli pokoušel změnit sémantiku mezinárodního slova, měl by upozornit, že f o t o g r a f i e ve významu „fotka“ se vymyká dlouhé řadě slov s komponentem –grama – telegram „zpráva předaná telegrafem; <...>“ (srov. telegraf 1. „systém elektrického spojení, který přenáší písmenové a číselné zprávy nebo nehybné obrazy prostřednictvím elektrických signálů šířených po vedení nebo rádiových signálů“, zatímco telegrafie je „vědní a technický obor, který zkoumá principy telegrafního spojení a vyvíjí jeho zařízení“), dále radiotelegram „zpráva přijatá a zaznamenaná rádiem“ (srov. radiotelegraf) a radiogram 1. „telegram předávaný radiotelegrafem“; spektrogram „zobrazení spektra získané fotografickým, fotoelektrickým, termoelektrickým nebo jiným přístrojem“ (srov. spektrograf „přístroj k vytváření a zaznamenávání spektra, <...>“, spektrografie 1. „vytváření obrazu spektra elektromagnetických vln“); encefalogram „rentgenový snímek mozku, <...>“ (srov. encefalografie) a fonogram 1. „záznam zvuku (...) <...>“ (srov. fonografie 3. „záznam zvuku na desce, magnetofonovém pásku <...>“ a přístroj k fonografii – fonograf TŽŽ 2001. Zde je –graf zařízení, přístroj, zatímco fotograf je „odborník na fotografování“ DŽ 2000, TŽŽ 2001, kdežto „pracovník telegrafu“ je telegrafista DŽ 2000, TŽŽ 2001. Ve fotografii existuje také fotogram, ten se však od fotografie, tj. fotografického snímku: fotogram 1. fot. „s t í n o v ý obraz předmětu na citlivé fotografické vrstvě, získaný bez fotografického přístroje“ TŽŽ 2001 (ostatní významy již byly zmíněny u fotografiky), podobá, a proto se blíží rentgenogramu a zvláště tomogramu „obraz zvolené vrstvy objektu (nebo těla), získaný tomografem“ MetrŽ 2006 (srov. tomografie „rentgenové vyšetření zkoumaného objektu – získávání s t í n o v ý c h snímků různých vrstev objektu tomografem“, tomograf „r e n t g e n o v ý přístroj pořizující snímky tomografickou metodou“ TŽŽ 2001). Kompilační TŽŽ 1936 uvádí kromě již zmíněného slova fotografie [2. „f o t o g r a f i e, obraz“] také foto „zkrácené slovo fotografie“, fotografický přístroj „přístroj k pořizování f o t o g r a f i í, <...>“, fotograf „člověk, k t e r ý p o ř i z u j e f o t o g r a f i e“, fotografovat „zobrazovat, p o ř i z o v a t f o t o g r a f i c k é s n í m k y“, fotostat „f o t o g r a f i c k á k o p i e dokumentu, mapy, obrazu“, a dále fotogenický Terminologija | 2011 | 18 179 „dobře zobrazitelný ve f o t o g r a f i i“, fotogrammetrie „metoda určení skutečné velikosti předmětů měřením f o t o g r a f i e předmětu“, fotorytina „f o t o g r a f i e vytvořená rytím“, fotoskulptura „<...>, modelování z f o t o g r a f i e“ (tedy se střídají fotografie, snímek, fotografie i fotografický snímek, také foto...), vyjadřující „spojení se světlem, s fotografií“. V překladu TŽŽ 1951 není patrný žádný pokrok ani zdokonalení: foto viz fotografija, přičemž toto heslo má přece tři významy – 1. „z p ů s o b reprodukování obrazů předmětů <...>“, 2. „obraz získaný tímto způsobem; s n í m e k“, 3. „d í l n a, kde se pořizují takové snímky“ (TŽŽ 1969 foto viz fotografija 2.); chybí jak fotografas, tak fotografuoti (tyto výrazy, stejně jako fotografinis, jsou uvedeny v TŽŽ 1969). V TŽŽ 1985 a 2001 už význam 3. u foto a fotografija není. DŽ 1954 se ve významech 1–3 u fotografija téměř neliší od TŽŽ 1951. V DŽ 1972 význam 3. u fotografijos mizí. Zde je také fotonuotrauka v DŽ 1972, 1993, 200 a nuotrauka 1. „fotografický obraz“ v DŽ 1954, jakož i traukti 18. „pořizovat snímek, fotografovat“: t r a u k t i, pořídit pěkný obraz, f o t o g r a f i i DŽ 1954, zatímco fotografuoti znamená „pořizovat snímky f o t o a p a r á t e m“ DŽ 1954, „<...> f o t o a p a r á t e m“ DŽ 1972, 1993, fotografas „ten, kdo pořizuje f o t o g r a f i c k é s n í m k y“ DŽ 1954, „odborník na fotografování“ DŽ 1972 a 1993. Tato dvojí slovníková praxe – fotografinė nuotrauka a nuotrauka – je vlastní i encyklopediím: fotografija je „získávání trvalých obrazů (s n í m k ů) <...>“ LTE III 1978, „způsob získávání trvalého obrazu <...>; obraz předmětu získaný tímto způsobem (f o t o g r a f i c k ý s n í m e k)“ TechEnc I 2000, 1. „získávání trvalého obrazu objektu (s n í m k u) <...>“ VLE VI 2004. Pro tuto dvojznačnost a terminologickou převahu fotografické fotografie (byť ne absolutní) je důležitá ještě jedna okolnost. Od ní se liší synonymum termínu pro zvláštní druh fotografie – rentgenografii – rentgenograma: rentgenový snímek: rentgenogram, rentgenový snímek TechEnc IV 2010, rentgenograma „<...>; r e n t g e n o v ý s n í m e k“ TŽŽ 2001, v běžné řeči prostě rentgenový snímek DŽ 1972 a 1993. Přesnější a systematičtější by byl výraz rentgenografický snímek. Existují i zcela jiné snímky, neboť existují i jiné druhy fotografování, například tepelné, geofyzikální a gravimetrické fotografování Spr 1976 2 13, a také jiné kamery, například f o t o g r a m e t r i c k á k a m e r a „přesně kalibrovaná i n ž e n ý r s k á f o t o k a m e r a k p o ř i z o v á n í g e o m e t r i c k y p ř e s n ý c h f o t o g r a f i c k ý c h s n í m k ů, které se zpracovávají f o t o g r a m e t r i c k ý m i m e t o d a m i“ TechEnc 180 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII I 2000. Geodezijos šaka topografija, „tirianti ir kurianti Žemės paviršiaus vaizdavimo planuose ir žemėlapiuose metodus“ TechEnc IV 2010, turi terminą topografinė nuotrauka TechEnc II 2003 (geodezijos str.). Spaudoje jau pasitaiko sutrauktinis trumpinys toponuotrauka Sav su TV 2009 10 65. Primityviai – daroma iš akies – akinė nuotrauka – глазомерная съёмка RLKŽ IV 1985 (LKŽ I₁ 1941 ir I₂ 1968 nėra). Tiksliam darbui pasitelkiama fotografija (bet jos neužtenka), pavyzdžiui, fototeodolitinė nuotrauka „planų ir žemėlapių darymas iš antžeminių fotografinių nuotraukų. Fotografuojama nuo žemės paviršiaus fotoeodolitu. Gautos fotografinės nuotraukos dorojamos stereofotografiniais prietaisais bei skaitmeniniais metodais“ TechEnc I 2000. Geodezijos šakoje fotogrametrijoje, kurios svarbiausias tikslas – iš fotografinių nuotraukų matavimų nustatyti įv. objektų formą, dydį ir padėtį, sudaryti planus ir žemėlapius TechEnc I 2000, yra gravimetrinė nuotrauka – „visuma gravimetrinių ir geodezinių darbų tam tikros teritorijos sunkio lauko tyrimams atlikti“ matuojant ir nustatant koordinates TechEnc II 2003. Taigi šitokia nuotrauka yra „darymas“ (rus. съёмка, о не снимок) arba „darbai“, o pagal gravimetrinės nuotraukos duomenis sudaromi gravimetriniai žemėlapiai TechEnc II 2003. Yra ir šitokios nuotraukos reikšmė „metodas“: geologinė nuotrauka – „geologinių darbų kompleksinis metodas, padedantis tam tikroje teritorijoje nuodugniai ištirti Žemės plutos sandarą <...> ir gautus duomenis pavaizduoti geologiniuose žemėlapiuose“ TechEnc II 2003. Kartais iš apibrėžties (ar ne visai vykusio aiškinimo), pavyzdžiui, str. litocheminė nuotrauka TechEnc III 2008, reikšmė lieka nesuprantama. „Metodas“ veikiau yra nuotraukos metodas, o ne pati nuotrauka. Pagal savo motyvaciją nuotrauka turėtų būti „rezultatas“, o ne „darymas“. Randame, kad taip ir skiriama: survey – 1. „matavimų atlikimo aktas ar veiksmas santykinėms taškų padėtims ant, viršum ar žemiau Žemės paviršiaus nustatyti“ – matavimas, 2. „tokių operacijų rezultatas“ – nuotrauka: engineering survey – inžinerinis matavimas, inžinerinė nuotrauka K ir GdŽ 2000, taip pat nuotrauka – photo(graph); picture, bet vietovės nuotrauka – survey LAKŽ 1991. Šitoj situacijoj ir fotografinės nuotraukos reikšmė kiek kitokia: photographic survey – „nuotrauka, padaryta ir pagal aerofoto nuotraukas, ir pagal foto nuotraukas, t. y. remiantis jų deriniu“ – fotografinė nuotrauka“ K ir GdŽ 2000. Yra ir tokia nuotrauka, kur fotografija ne remiamasi, o ja tiesiog mechaniškai papildomi tekstiniai duomenys. Pagal naują agresyvią tarptau- Terminologija | 2011 | 18 181 podle módy právnického žargonu se tomu říká fotografie a dává se to do uvozovek: zjištění skutkových okolností neboli „právní fotografie“. Skutkové okolnosti lze dodatečně zaznamenat také prostředky pro pořizování obrazových či zvukových záznamů, a jde tedy o fotografie nebo filmový záznam Vd 2011 20 46. Nakonec existuje fotografie, zdánlivě zcela bez fotografování: фотография – 5. spec. fotografie (zaznamenávání pracovních úkonů a procesů): фотография рабочего времени – fotografie pracovní doby RLKŽ IV 1985, fotochronometražas – „metoda zkoumání spotřeby pracovní doby, při níž se současně sleduje, měří a zkoumá trvání jednotlivých prvků pracovních operací a další kategorie spotřeby v průběhu <...>. Δ je kombinací fotografie pracovní doby (zkoumání pracovní doby, při němž se měří veškerá spotřeba pracovní doby bez výjimky) a chronometražo“ VLE VI 2004. Protože tedy snímek může být rentgenový, ale také topografický, gravimetrický či geologický, je v odborném užívání zcela přesný i termín fotografický snímek. Oblasti i významy těchto snímků jsou však natolik odlišné, že slovo snímek má v oblasti fotografie (nikoli techniky) i v běžném jazyce jasný význam bez přívlastku – na rozdíl od oněch výhradně terminologických snímků. Z dlouhého a bohatého užívání je třeba alespoň trochu připomenout starší doklady: Odvedl Klub k fotografovi, <...> (1897) V. Kudir R I 1989 160. Fotografii bych byl už dávno poslal, <...> (1898) V. Kudir R II 1990 846. <...> pořídil jsem fotografii (1905) J. Basan MGKr 1997 174. <...> pořídil několik mých fotografií (1907) J. Basan MGKr 1997 200–201. Občas se objeví něco neobvyklého: Polianskis <...> slíbil, že přijde se svou fotografií a všechny nás vyfotografuje A. Čech JV 1961 379. Nejdůležitější je reprezentativní užití: z vývěsních štítů je dobře známé a již dříve doložené fotoateliér VLE VI 2004 212, ačkoli se nedostalo do slovníků cizích slov ani do normativní lexikografie; později bylo nešťastně nahrazeno již zmíněným fotografija 3. „zařízení, <...>“ a „dílna, <...>“, přesto se tento význam někde zaznamenává, např.: фотоателье – fotoateliér a фотография – 3. (dílna) fotografija, fotoateliér (ale сняться в фотографии – nechat se vyfotografovat ve fotografii!..) RLKŽ IV 1985; Svaz litevských fotografických amatérů (1933) TechEnc I 2000 624, fotomėgėjas – фотограф-любитель LRKŽ 1971, 1988, фотолюбитель – fotografický amatér, amatérský fotograf (ačkoli фотолюбительский – fotografických amatérů), фотограф-любитель – amatérský fotograf RLKŽ IV 1985, фотограф-любитель – amatérský fotograf RLKŽ II 1983, amatérský fotograf – любитель-фотограф LRKŽ 1971, 1988; Litevská společnost fotografického umění (1969) a Litevský svaz fotografických umělců (1989) TechEnc I 2000 624. 182 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII Ačkoli fotografie je stará, její sémantika se stále proměňuje. V lexikografii dosud nejsou zaznamenány významy „činnost založená na fotografické technice; souhrn obrazů – fotografií – získaných fotografickou technikou a/nebo žánrová rozmanitost, jakož i žánry“, v úzu jsou však přítomny už dávno: teorie fotografie, dějiny fotografie, vývoj fotografie; umělecká, dokumentární, vědecká, reklamní, tisková fotografie; fotografické umění, fotografika, fotoarchiv, fototéka, fotoantologie,... Stejně jako je sochařství (žánr), nikoli sochy (díla), grafika, nikoli rytiny, akvarel, nikoli akvarely, tak také výstava fotografie. Nešťastným přetěžováním je mechanické chápání podstaty gramatické kategorie čísla, tedy výstava fotografií; druhým mechanickým krokem je úsudek: jsou-li fotografie, pak nikoli snímky, a proto se vytlačuje i fotografie. Něco jiného je samostatná výstava fotografií / snímků některého autora nebo autorova expozice fotografií / soubor snímků na společné výstavě fotografie. Nelze zapomínat na spojení fotografická a filmová média, které existuje už poměrně dlouho, ačkoli ještě není lexikograficky zaznamenáno a je dokonce (bezdůvodně) podezíráno NŽA 2010 9–10 334. Na periferii se objevuje přehled fotografického života IQ 2010 7 114 (srov. kulturní, umělecký, literární život), dokonce téma fotoanekdot IQ 2010 7 114. 3. Pokusy o zdomácnění různých významů slova fotografie. Ti Litevci, kteří se s fotografií seznámili jako fotografové, se s ní seznámili nejprve ne litevsky, bez litevských termínů. A ti, kteří ji poznali jen z fotografií, tím spíše. Zpočátku stačilo známé barbarství, užívané sice pro poněkud odlišný obraz, a tudíž s jinou sémantickou spojitelností: abroz das: Einam a b r o z d ė l i ų (fotografií) n u s i t r a u k t (Surviliškis) LKŽ I₁ 1941, I₂ 1968, také ZnŽ I 2003, abrozas: Anas a (t) d a u š t a s kap un a b r o z e l i o LzŽ 1985, abrozas, abrazikas ZtŽ 1998. Někteří lidé, dokonce i z velmi vysokých intelektuálních kruhů, se baví tím, že nechápou, jak ta vlkem odnesená a ztracená, ale pak za ním běžící pomatená ovce: <...> od čtvrté strany obálky, z dvojice portrétně orientovaných a b r o z d ė l i ų, autorka hledící v pózách aspirujících na manekýnky NŽA 2007 8–9 430. Fotografie, která pronikla do běžného jazyka, znamená jen „snímek“ a jen v litevsky přizpůsobené podobě – patagrapija (Gervėčiai, Marijampolė) a patagrapuoti (Simnas), patigrapija (Kamajai, Palomenė) LKŽ IX 1973, patigrapija (a také patigrapuotis) ZnŽ II 2004, potigrafija ZtŽ 1998 (a patigrafuoti), LzŽ 1985, nebo také s polským zabarvením – fotigrafka, patigrafka LzŽ 1985, fatagrafavoti DvŽ I 2005. Existuje také fotikartka a korta 3. ZtŽ 1998. A v básni Mykolase Vaitkuse je i kortelė: Gulės ant stalo šita k o r t e l ė, / Žiūrės iš josios nuliūdęs veidas, <...> LPoez I 1969 365. Terminologija | 2011 | 18 183 Zdomácňování začalo poměrně brzy. Antanas Baranauskas v roce 1876 napsal: Pošli mi svůj portrét, napsaný světelným písmem A. Baran R II 1970 195. V roce 1887 už ne světelné písmo, nýbrž světlotisk: Svůj p o r t r é t, světlotisk, který jste si laskavě vyžádala, posílám A. Baran R II 1970 144. Ačkoli v následující větě je jen portrét: I já bych rád dostal Váš drahý p o r t r é t. Slovo paveikslas v běžném jazyce i ve starých textech znamená „vzhled, podoba“ (3.) a „obraz“ (4.) už od M. Daukši, ale také 1. „umělecké vyobrazení na ploše“, takže snadno vznikl i význam 2. „fotografie, vyobrazení“ LKŽ IX 1973. V LKŽ je toto slovo paveikslas doloženo z různých oblastí litevského jazykového území: Juzis si prohlížel fotografie (Žagarė). A[r] máte svou fotografii (Miežiškiai); dále Pagėgiai, Kuršėnai. S příznakem hovor. bylo zařazeno do DŽ: paveikslas 2. „fotografie“ DŽ 1954 a 1972, 3. „snímek“ DŽ 1993, zatímco nuotrauka 1. je vykládáno jako „fotografický p o r t r é t“ DŽ 1954, 1972, 1993. Mnohem rozšířenější je sloveso paveiksluoti „fotografovat“ a abstraktum paveikslavimas: Mosėdis, Grūšlaukis, Šatės, Telšiai, Kretinga, Kuršėnai, Eržvilkas; Žagarė, Meškučiai, Jurbarkas, Skirsnemunė, Kiduliai, Geistarai, Krekenava, Alizava, Kirdeikiai (vzácně 2. „vyobrazit na papíře“ Tauragė; paveiksluotas „ozdobený obrazy, ilustrovaný“ Marijampolė), paveiksluotojas Kiduliai a paveikslininkas 1. Kuršėnai, Jurbarkas „fotograf“ LKŽ IX 1973. Dokonce i DŽ 1972 a 1993 uvádí paveiksluoti – hovor. „fotografovat“. Je třeba připomenout i neologismus A. Baranauskase paveikslarašis „malíř“ LKŽ IX 1973. Mimochodem, ze slov vaizdarašys „malíř“ (stejně jako vaizdakalys „sochař“, vaizdakal yba a vaizdakaly stė „sochařství“ – ta měla být patrně nahrazena výrazy Aušros (1883 146) skaptorius, skaptorysta, třebaže se podobné novotvary objevovaly i později – J. Basanavičiův skaptorystė, Vydūnasovo skaptyba, Vydūnasovo a J. Basanavičiovo skaptininkas, v textech skaptinys LKŽ XII 1981) – nejpravděpodobnějším možným autorem je zřejmě Jonas Jablonskis, protože jeho vaizdaraštis skutečně znamená 2. „malířské dílo, malba“ (1. „obrazové, piktografické písmo“), vaizdarašiškas darbas, snad i vaizdarašystė „malířství“ (vaizdarašyba – Antana Lelise) LKŽ XVII 1996. Vaizdas znamená už v K. Sirvydasově starém slovníku (~1620) 5. „umělecké vyobrazení“ LKŽ XVII 1996: obraz / imago, simulachrum, statua. wayżdas / abrazas, ve starých textech také „socha“; SNŽŽ 1907 – paveikslas, abrożdas, risunkas (r.), dokonce i DŽ 1954 a 1972 ještě uvádí vaizdakal yba viz sochařství. Avšak rašyti ve významu 12. „zdobit, ornamentovat“, ačkoli ve skutečnosti znamená i „malovat“ (rožėms rašyt žėglelis), „zapisovat obraz“, přestože se vaizdarašys užívalo dokonce i u J. Balčikonise nebo bylo zařazeno do LRKŽ V 1968, připomíná spíše ruské писать картину. Možná ne bezdůvodně se J. Jablonskis uchýlil také k výrazu vaizdininkas LKŽ XVII 1996. 184 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII A. Baranausko světis by byl doslovně přesný, ale nejasně motivovaný v e r t a l a s, přímo z řec. photographia (nebo fr. photographie), ale obrazový světopis připomíná také něm. Lichtbild. Pojmenování je ve skutečnosti motivováno nikoli světlem, nýbrž slovesem svítit, svítí, svítil 5. fot. „působit světlem při pořizování fotografie, exponovat“ LKŽ XV 1991, ale v žádném případě nemůže být motivováno sémantikou slov psát či písmo. Teprve při výkladu digitální fotografie je třeba slova zapisovat: Jestliže se o b r a z z a p i s u j e elektronicky pomocí světlocitlivého prvku nábojově vázaného zařízení v matici, nazývá se fotografie digitální. Fotografie je založena na z á z n a m u r o z p t y l u z á ř e n í (...) nebo jeho a m p l i t u d y a f á z e (...) VLE VI 2004. Záznam obrazu na nosič není fotografický, nýbrž magnetický (stejně jako zvukový) – zaznamenat 3. „zachytit zvuk nebo obraz na magnetické desce či pásce“ DŽ 1993 (z a z n a m e n a l m a g n e t o f o n DŽ 1972 je nepřesné), zaznamenat a záznam: zvukový záznam, obrazový záznam EncKompŽ 2005. Zda prostředky pro záznam obrazu či zvuku Vd 2011 20 46 používané soudem jsou fotografické, nebo magnetické, nemusí být jasné. A. Baranausko světis 2. „fotografie, snímek“ se začal užívat podstatně později – a zbytečně se ho pokoušeli používat i ve významu 1. „fotografie (způsob získání obrazu)“ RLŽ 1933 (v RLŽ 1924 ještě není) a LRŽ 1933 (také sviesoraštis), v písemnostech také ve významu 3. „kopie pořízená průklepem“ LKŽ XV 1991. Průklepová k o p i e není nijak motivována: opis se pořizuje jen ručně, kdežto kopírovací technikou vzniká kopie. Tak se tento světis 3. bez jakéhokoli *светопись, о из световая копия, светокопия rozvinul v termín o třech významech sviesoraštis – 1. LTE XI 1983, jinak ↑ diakopijavimas, přičemž ten je také diazotopinis [na bázi diazoniových solí] sviesoraštis (kontaktní nebo projekční) LTE III 1978, светокопировальный аппарат – aparát na světiskopie, светочувствительная бумага – světiskopický papír 2. светокопия – světiskopie PolŽ 1959 3. „<...> aparát“ LKŽ XV 1991. TechEnc od sviesoraštis upustila a ponechala diazokopijavimas s nově přidaným synonymem diazotipija TechEnc I 2000, ačkoli není jasné, jak by se taková kopie měla nazývat (diazokopija?). Sviesoraštis, který se objevil v DŽ 1972, přetrvává i v DŽ 1993 a DŽ 2000. Vzácný a zcela individuální je výraz Vince Pietarise pavaizdas 4.: Několikrát jsem byl u f o t o g r a f a a vyptával se na o b r a z y (1897) V. Piet RR 1973 583 (později užíval paveikslas: Tehdy jsem byl u f o-t o g r a f a a zapsal si pár o b r a z ů Ustiužny (1897. X. 33) tamtéž 590). Snad to trochu souvisí s významem 5. „podobnost“ slova pavaizdo 1–5 ve starých textech LKŽ IX 1973. Terminologija | 2011 | 18 185 Ještě individuálnější je neologismus M. Valančiuse ataduosmis „portrét“ LKŽ I₁ 1941 „obraz“: Stěny ozdobil podobiznami tváří, neboli portréty LKŽ I₂ 1968. Atiduoti 12. „podobat se“ dokládá věta M. Valančiuse ze Salantů: Tak se podobá Valančiově Mani LKŽ II₂ 1969. Atvaizdas LKŽ I₁ 1941 je vysvětleno pouze jako „portrét, obraz“, ale zajímavá je zde věta J. Jablonského: Tady píše naše obrazy. LKŽ I₂ 1968 výklad hesla atvaizdas 1. doplňuje slovem „fotografie“, avšak ani další věta J. Jablonského – Viděl jsi jeho podobiznu?, ani J. Šlap LKŽ 1940 atvaizdas – portrét, fotografie, obraz význam „fotografie“ dostatečně nepotvrzují. J. Jablonského atvaizdininkas „zhotovitel obrazů“ LKŽ I₁ 1941, později doplněno v LKŽ I₂ 1968 podle BŽ 405 (to je RLŽ 1924 нопмреписть – atvaizdininkas), rozhodně neznamená „fotograf“. DŽ 1954 a 1972 (ani později) nepřisuzují slovu atvaizdas význam „fotografie“. Z významu 14. „odrazit, vrátit zpět (paprsky, světlo)“ // „způsobit, aby se něco odráželo“ živého jazyka a písemností u předponového slovesa atmušti LKŽ VIII 1970 vzniklo vzácné atmuša 1. „odraz (ve vodě)“ (slovník A. Jušky, M. Pečkauskaitė-Šatrijos Ragana) LKŽ I₁ 1940, I₂ 1968; z nepochybně pozdějšího významu slovesa atmušti, který je však uveden dříve, vzniklo 13. „fotografovat“: Zavedl Klub k fotografovi a vyfotografoval ho <...> (V. Kudirka). Fotografie je pěkně odražená (Utena). Bude třeba se někdy nechat vyfotografovat, protože budou potřeba fotografie do dokumentů (Daugėliškis) LKŽ VIII 1970 (také Alovė, Dieveniškės) – rovněž poměrně vzácné atmuša 2. „obraz“: Jeho podobizna je krásná, přesně jako on (přesně, úplně) on je a on je odražený (slovník A. Jušky), atmušas 3. „obraz, fotografie“: Bratr poslal fotografii z Ameriky (Simnas) (2. „otisk“: отпечаток – otisk, otisk, atmušas RLŽ 1924, 3. „průklep pořízený psaním přes kopírovací papír“ v písemnostech) LKŽ I₁ 1940, I₂ 1968. Jde o kalky z pol. odbitka (mimochodem také „jazyková kalk – doslovný překlad“), odbić. Dobře se však přizpůsobily sémantice slovesa mušti – „fotografovat“ znamená i mušti: Fotografoval fotografie Leipalingis. Portrét fotografují Dusetos a obzvlášť rozšířené je numušti 24.: Podařilo se mu tě dobře vyfotografovat Simnas. K pasu je třeba pořídit si fotografie Liškiava (také Leipalingis, Švenčionys) LKŽ VIII 1970, numušti 10. ZnŽ II 2004. DŽ 1972 uváděl také numušti 9. hovor. „fotografovat“ (zatímco atmušti pouze ve významu 3. „odrážet“ DŽ 1972, 1993, 2000). Paveiksluoti má mnohem širší význam než paveikslas, (at)mušti než poměrně úzké atmuša(s), a nejrozšířenější je numušti. Nuoėmos nebo nuojamos vůbec 186 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII nėra, tik imti fotografiją „fotografuoti, traukti“ (Salamiestis) LKŽ IV 1957, nuimti I. 4. „padaryti planą, nuotrauką ir kt.“ // refl.: Dukryte, nueik į miestą ir nusiimk (nusitrauk, nusifotografuok) (Žagarė; dar Kuktiškės, Vyžuonos) LKŽ IV 1957 (o „padaryti planą“ Raudonė, taip pat imti I. 5. „žymėti; daryti“: Matin ykas planą jema Salamiestis). Nusiimti paveikslą, imstyti paveikslus (prie paveikslo 2. LKŽ IX 1973) čia nepateikti. Pridurtinas nuimdinėti „fotografuoti“ DrskŽ 1988. Gana senas r e i k š m ė s s k o – l i n y s: Fotografiją būčiau seniai pris(i)untęs, bet neturiu – negaliu išvažiuoti nuim tų (1898) V. Kudir R II 1990 846. LKŽ IV 1957 nežymi imti šių verstinių reikšmių, o vertalas prasprūsta: [vaizduotė] nuima tų objektų portretus A. Mick LBP 1975 320. Aloyzas Vidugiris pažymėjo: nuimti 5. (vrt.) „nufotografuoti LžŽ 1985, bet ZtŽ 1998 – ne. Tikėtiniausi šių vertalų šaltiniai – lenk. zdjęcie ir zdjąć, zdejmować (veikiausiai – iš vok. Aufnahme ir aufnehmen), plg. ir rus. снимок ir снять, снимать. Deja, fotografiją imti įdėta į DŽ 1954, 1972, nors nuimti tokios reikšmės nei DŽ 1972, nei DŽ 1993 nėra. 4. Fotografie. Od poměrně časně vzniklého a dodnes značně rozšířeného obrazu1fotografie 1. „fotografický obraz“ je jen o málo pozdější – z Aušros 1885 277. LKŽ VIII 1970 jj zcela oprávněně odděluje jako homonymum od ostatních významů slovesa přerušit (a dokonce i od přetrhnout se2 – fotografie 2.) odvozenin. DŽ to nedělá – fotografie 1. „fotografický obraz“ DŽ 1954, 1972, 1993, 2000. Fotografie a (od)trhnout (již z Tėvynės sargo 1899 7–8) jsou nepochybné v ý p ů j č k y z něm. Abzug ir abziehen. Ernest Fraenkel ve své etymologii slova táhnout uvádí jeho odvozeniny, ale fotografii (vůbec žádnou!) nezmiňuje (Fraenkel 1955–1965); Wojciech Smoczyński v hesle o slově táhnout uvádí fotografii nejen ve významu 1. „vytržení; přerušení“, ale dokonce i 2. „snímek, fotografie“ (Smoczyński) 2007. Jisté sémantické souvislosti v litevštině lze snad spatřit – táhnout 7. // „měnit polohu předmětu vzhledem k jiným předmětům (přibližovat nebo vzdalovat)“: Odtáhni chalupu dál od cesty (okres Rokiškis, Panemunis), 43. // „přitahovat k sobě“: Zřejmě hromosvod přitahuje oheň (Sejny), snad spíše 36. „být podobný (komu/čemu)“: Krásná, štíhlá, vysoká – podobu má po otci (Miežiškiai), frazeologismus jako by mu z oka vypadl – o někom, kdo se někomu velmi podobá, LKŽ XVI 1995. Tento nový význam slovesa táhnout je dnes velmi rozšířený a rozrůzněný: táhnout 50. „fotografovat, pořizovat obraz“: Všichni se šli fotit na pasy, <...> (Daugai), dokonce vyfotit 28. „přerušit, vyfotografovat“: Moje klisna je jako vyfotografovaná – tak krásná (Šatės), Terminologija | 2011 | 18 187 vyfotit 34. „pořídit obraz, fotografovat“ (u většiny východních Aukštaitů, části i Žemaitů): Ten otec... dal pořídit její (dcery) obraz (Bartninkai). Nechal jsem se vyfotit (Taujėnai). <...> nechali jsme se vyfotit (Salamiestis) LKŽ XVI 1995. DŽ 1954 pořídit 18. „udělat fotografii, fotografovat“: Pořídit, udělat pěkný obraz, fotografii, DŽ 1972 – umí kreslit, ale také fotografovat 7. „vyfotografovat“: Pořídit pěkný obraz. Je třeba se vyfotit na pas. DŽ 1993 a 2000 nepřinášejí nic nového. Antano Vireliūna pořizovač 19. (!) „fotoaparát“ LKŽ XVI 1995 a obrazopořízení „fotografie“ LKŽ XVII 1996 se neujaly ani jako litevské ekvivalenty. Fotografie, ačkoli fotografija není systematická, ale už dávno se zbavila významu „ateliér“ či „podnik“, a chrání ji tak i před zbývající nežádoucí dvojznačností. V poslední době se vracíme zpět – fotografie bývá často nahrazována slovem fotografija: soubor fotografií NŽA 2005 5 199, kvantita a kvalita fotografií IQ 2010 7 108. Bez rozmyslu se přizpůsobujeme angličtině: Kęstutis Stoškus. Vilnius. Senamiesčio fotografijos. – Photographs of the Old Town (2004). Snadno si lze všimnout, že angličtina naopak nerozlišuje: fotografija (a fotografavimas) – photography, zatímco nuotrauka – photograph. Jiné jazyky rozlišují podobně jako litevština: něm. Photographie a Aufnahme, Lichtbild (a diapozitiv), Abzug (v polygrafii), pol. fotografia a zdjęcie, rus. фотография a снимок. Někdy se postupuje opravdu neobratně: Fotografie z gdanské fotografické galerie NŽA 2007 8–9 375. Ovšem fotografie se stále užívá, a to i u velmi autoritativních autorů, například: „Jiné fotografie nestojí za zařazení do sbírky“; – tvrdí mistr (S. Žvirgždas) Vd 2011 5 53. Poměrně často se fotografie užívá vedle výrazu fotografija: fotografický cyklus a cyklus fotografií NŽA 2006 3 73, fotografie Toma Vyšniauskase a fotografija Toma Vyšniauskase NŽA 2005 10 484 a 485. Také střídavě i v jedné větě: Místo fotografie kardiologa V. S. byla zveřejněna fotografija anesteziologa V. J. Vd 2006 12 11. Je to poněkud školácké, přímočaré a zbytečné stylizování. A vyskytuje se i zcela nevhodné užití: na fotografiích a fotografijích vystupují NŽA 2009 7 267 (Nerijus Šepetys). Jsou však i tací, kdo dobře cítí, že výraz fotografie je nezbytný: V rozsáhlé dokumentární fotografii jsou nejpůsobivější N a NN <...> fotografie KB 2007 7 36. <...> dnes fotografové zřejmě nechtějí na svých fotografiích rozvíjet „velká“ témata IQ 2011 4 110. Pořizovat zřetelně ustupuje mezinárodnímu výrazu fotografuoti, ale i ono je někdy nezbytné, např.: fotograf stále fotografoval své soukmenovce NŽA 2007 10 504. Častější užívání by také posílilo postavení fotografie. 188 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII ZÁVĚRY Foto-, fotografija a fotografie – jsou jako pyramida. Její spodní část tvoří dvě paralelní oddělení. První – zkrácené podoby s fotografickým významem – s komponentem foto- – zkrácené výrazy, početnější a častější než úplné (dlouhé) varianty, odhalují mnohovrstevnatou rozmanitost fotografie: jde o fotosenzitivitu a rozmanitou fototechniku s fotopomůckami, fotografickou činnost a její výsledky, oblasti fotografije, druhy (a také fotografiku a fotogram, které jsou mimochodem nejednoznačné), žánry a různé termíny, předtermíny a okazionalismy. Konkurenci dlouhých a krátkých variant (fotografický přístroj a fotoaparát) úzus, byť ne zcela důsledně a všeobecně (podobná dvojznačnost je i u ekvivalentů v jiných jazycích), rozhoduje ve prospěch krátkých variant. Dlouhé varianty, ačkoli jsou málokdy nezbytné, se více drží v technické terminologii, méně ve fotografii, zvláště v její netechnické části a v celém kvaziterminologickém úzu. Pro terminografii by bylo vhodné uvádět obě varianty, přičemž přednost by se většinou dávala krátkým. Některé výrazy (fotodokumentika, fotožurnalistika, fotoumění) dlouhé varianty ani neměly, jiné (fotografika, fototypie, fototéka) je ani mít nemohly. Druhé oddělení tvoří termíny různých vědních oborů, jejichž komponent foto- není zkrácenou podobou slova fotografija, nýbrž znamená „světlo“ (fotosféra, fotosyntéza, fotobiologie, fotochemie). Sémantická odlišnost termínů těchto oddělení je téměř vždy zřejmá, srozumitelná je i dvojznačnost některých z nich a někdy jsou od sebe odlišeny (citlivost na světlo a fotosenzitivita, světelná technika a fototechnika). Významy slov fotoelektřina, fotoelektronika a fotochemie jsou rovněž jasně naznačeny, avšak zkrácené výrazy pro významy „fotoelektrický“, „fotoelektronický“, „fotochemický“, jejichž hlavní složka není zřejmým slovem fotoelektřina, fotoelektronika či fotochemie (fotočlánek, fotoefekt, fotonásobič, fotorelé; fotoemise; fotosmog), se stávají nejasnými (dokonce i pro odborníky – zda jde o fotoelektrický, nebo fotoelektronický). Fotoelektrický článek a efekt; fotoelektronická zařízení (násobič, dioda, relé), fotoemise elektronů; fotochemický smog jsou srozumitelné. Nesklonné slovo – uříznutá zkrácená podoba foto se nedoporučuje a nemá se užívat. Druhou část pyramidy tvoří celé dvouoddílové fotografija – ačkoli už bez významu 3. „ateliér“ či „podnik“ (to je fotoateliér), přesto je stále alespoň částečně dvojznačná; význam 2. slova fotografija je navíc synonymní s výrazem (foto)fotografie. K významům 1–2 slova fotografija se připojují dvě doplňková slova – fotografija, fotogram (obě jsou nejednoznačná). Protože také fotografování může být jiného druhu a existují i snímky z kamer (fotogrammetrické), tedy také gravimetrické, topografické, geologické a jiné fotografie – nikoli fotografija, protože začalo u oční fotografie. Význam těchto fotografií je dvojí – a Terminologija | 2011 | 18 189 „pořízení“ (rus. съёмка, nikoli снимок), a „výsledek“; jen někdy se rozlišují – inženýrské měření a inženýrský snímek. V mezioborovém užití by přesným systematickým termínem bylo také fotografický snímek, nikoli fotosnímek (toposnímek je stále poměrně vzácný a snímek terénu už vzácný), tím méně prosté fotografie, které ve fotografické tvorbě (nikoli technice) zcela postačuje i běžnému jazyku. Právní fotografie (snad i právní snímek?) je „konstatování skutkových okolností textem doplněným fotografiemi nebo filmovým materiálem“. Sémantika fotografije se stále mění a rozšiřuje – nyní označuje také „činnost založenou na fotografické technice; fotografie, jejich žánrovou rozmanitost, žánry“ apod. Historie politevšťování výrazu fotografija je dlouhá a obsáhlá: fotografija 1. je kalk A. Baranauskase šviesraštis, 2. – paveikslas šviesraštis, paveikslas, atvaizdas, V. Pietarise pavaizdas, novotvar M. Valančiuse ataduosmis, vzácné atmuša(s); fotografuoti – paveiksluoti, mušti, imti. Horní část pyramidy tvoří ustálené fotografie a pořizovat (snímek). Fotografie chrání fotografiji před nežádoucí dvojznačností. Přizpůsobovat se anglickému výrazu photograph je zcela neuvážené, protože v angličtině dvojznačnost právě není: fotografija (a fotografavimas) – photography. Ačkoli pořizovat ustupuje mezinárodnímu výrazu fotografuoti, přesto je pořizovat nezbytné a posiluje postavení fotografie. Ve vážném, encyklopedickém a právním úzu je fotografie pevně zakotvena. Nelze dopustit, aby litevské fotografické škole chyběla litevská fotografie. ŠALTINIAI AETŽ 2010 – Aiškinamasis elektrotechnikos terminų žodynas. Vyriaus. red. S. Žebrauskas, Kaunas. Atg – Atgimimas (savaitraštis). A. Baran R II 1970 – Baranauskas A. Raštai 2, Vilnius. J. Basan MGKr 1997 – Basanavičius J. Mano gyvenimo kronika ir nervų ligos istorija. 1851–1922 m., Vilnius. Bt – Buitis (žurnalas). ChŽ 1997 – Chemijos terminų aiškinamasis žodynas. Ats. red. Z. Mačionis, Vilnius. ChŽ 2003 – Chemijos terminų aiškinamasis žodynas. Ats. red. Z. Mačionis, Vilnius. A. Čech JV 1961 – Čechovas A. Juodasis vienuolis. Vertė E. Viskanta, Vilnius. DrskŽ 1988 – Naktinienė G., Paulauskienė A., Vitkauskas V. Druskininkų tarmės žodynas, Vilnius. DvŽ I 2005 – Dieveniškių šnektos žodynas 1. Moksl. red. D. Mikulėnienė, K. Morkūnas, Vilnius. DŽ 1954 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. DŽ 1972 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. DŽ 1993 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. DŽ 2000 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. EncKompŽ 2005 – Dagienė V., Grigas G., Jevsikova T. Enciklopedinis kompiuterijos žodynas, Vilnius. FTŽ 1979 – Fizikos terminų žodynas. Red. P. Brazdžiūnas, Vilnius. FTŽ 2007 – Palenskis V., Valiukėnas V., Žalkauskas V., Žilinskas P. J. Fizikos terminų žodynas, Vilnius. GKr – Gimtasis kraštas (savaitraštis). A. Gric VN 1969 – Gricius A. Vyrai, nesijuokit!, Vilnius 190 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII IQ – IQ (žurnalas). JG – Jaunimo gretos (žurnalas). V. Juod BB 1971 – Juodakis V. Balys Burčas, Vilnius. KB – Kultūros barai (žurnalas). K ir GdŽ 2000 – Kartografijos ir geodezijos terminų aiškinamasis žodynas. Iš angl. k. vertė, lietuviškus terminus rinko ir naujus sudarė V. Vainauskas, Vilnius. KmT – Komjaunimo tiesa (laikraštis). KnT – Kauno tiesa (laikraštis). V. Kudir R I 1989 – Kudirka V. Raštai 1, Vilnius. V. Kudir R II 1990 – Kudirka V. Raštai 2, Vilnius. KV – Kalba Vilnius (savaitraštis). LA – Lietuvos aidas (laikraštis). L ir M – Literatūra ir menas (savaitraštis). LKŽ I₁ 1941 – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius. LKŽ I₂ 1968 – Lietuvių kalbos žodynas 1, Vilnius. LKŽ IV 1957 – Lietuvių kalbos žodynas 4, Vilnius. LKŽ VIII 1970 – Lietuvių kalbos žodynas 8, Vilnius. LKŽ IX 1973 – Lietuvių kalbos žodynas 9, Vilnius. LKŽ XII 1981 – Lietuvių kalbos žodynas 12, Vilnius. LKŽ XV 1981 – Lietuvių kalbos žodynas 15, Vilnius. LKŽ XVI 1995 – Lietuvių kalbos žodynas 16, Vilnius. LKŽ XVII 1996 – Lietuvių kalbos žodynas 17, Vilnius. LPoez I 1969 – Lietuvių poezija 1. Sudarė V. Vanagas, Vilnius. LRKŽ 1971 – Lyberis A. Lietuvių–rusų kalbų žodynas, Vilnius. LRKŽ 1988 – Lyberis A. Lietuvių–rusų kalbų žodynas, Vilnius. LRKŽ V 1968 – Lietuvių rašomosios kalbos žodynas 5. Sudarė A. Senn’as, A. Salys, Heidelberg. LRŽ 1933 – Sereiskis B. Lietuviškai-rusiškas žodynas, Kaunas. LTE III 1978 – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 3, Vilnius. LTE V 1983 – Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 5, Vilnius. LžŽ 1985 – Petrauskas J., Vidugiris A. Lazūnų tarmės žodynas, Vilnius. LŽ – Lietuvos žinios (laikraštis). M – Moksleivis (žurnalas). MetrŽ 2006 – Valiukėnas V., Žilinskas P. J. Penkiakalbis aiškinamasis metrologijos terminų žodynas, Vilnius. MG – Mūsų gamta (žurnalas). A. Mick LBP – Mickevičius A. Lyrika. Baladės. Poemos, 1975. M ir G – Mokslas ir gyvenimas (žurnalas). M ir T – Mokslas ir technika (žurnalas). MkslL – Mokslo Lietuva (laikraštis). N – Nemunas (žurnalas). NKn – Naujos knygos (žurnalas). NŽA – Naujasis židinys–Aidai (žurnalas). P – Pagrანდukas (TMtr priedas). V. Piet RR 1973 – Pietaris V. Rinktiniai raštai, Vilnius. PolŽ 1959 – Rusų–lietuvių kalbų politechninis žodynas. Red. kol. p-kas A. Novodvorskis, Vilnius. Prg – Pergalė (žurnalas). RETŽ 2000 – Radioelektronikos terminų žodynas. Vyr. red. V. Palenskis, Vilnius. RLKŽ II 1983 – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 2. Sudarė Ch. Lemchenas, Vilnius. RLKŽ IV 1985 – Rusų–lietuvių kalbų žodynas 4. Sudarė J. Kardelytė, Ch. Lemchenas, J. Macaitis, A. Mankevičienė, Vilnius. RLŽ 1924 – Baronas J. Rusiškai lietuviškas žodynas, Kaunas. RLŽ 1933 – Baronas J. Rusų lietuvių žodynas, Kaunas. Sav su TV – Savaitė (su TV) (žurnalas). J. Smul LKn 1962 – Smulis J. Led inė knyga, Vilnius. SNŽŽ 1907 – Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis. Sudarė J. Šlapelis, Tilžė. Terminologija | 2011 | 18 191 Sp – Sportas (laikraštis). Spr – Sparnai (žurnalas). StA – Studijų aidai (KTU laikraštis). Šl – Šluota (žurnalas). J. Šlap LKŽ 1940 – Šlapelis J. Kirčiuotas lenkiškas lietuvių kalbos žodynas, Vilnius. Šv – Švyturys (žurnalas). T – Tiesa (laikraštis). TechEnc I 2000 – Technikos enciklopedija 1, Vilnius. TechEnc II 2003 – Technikos enciklopedija 2, Vilnius. TechEnc III 2006 – Technikos enciklopedija 3, Vilnius. TechEnc IV 2010 – Technikos enciklopedija 4, Vilnius. TLE III 1987 – Tarybų Lietuvos enciklopedija 3, Vilnius. TMkt – Tarybinis mokytojas (laikraštis). TMtr – Tarybinė moteris (žurnalas). TŽŽ 1936 – Tarptautinių žodžių žodynas, Kaunas. TŽŽ 1951 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius. TŽŽ 1969 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius. TŽŽ 1985 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius. TŽŽ 2001 – Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius. V. Urb B ir M 1974 – Urbanas V. Biblioteka ir mikroknyga, Vilnius. Vd – Veidas (žurnalas). VLE VI 2004 – Visuotinė lietuvių enciklopedija 6, Vilnius. VLE XIII 2008 – Visuotinė lietuvių enciklopedija 13, Vilnius. VN – Vakarinės naujienos (laikraštis). ZnŽ I 2003 – Zanavykų šnektos žodynas 1. Vyriaus. red. A. Pupkis, Vilnius. ZnŽ II 2004 – Zanavykų šnektos žodynas 2. Vyriaus. red. V. Sakalauskienė, Vilnius. ŽtŽ 1998 – Vidugiris A. Zietelos šnektos žodynas, Vilnius. ŽŽ – Žurnalistų žinios (laikraštis). СИС 2005 – Булъко А. Н. Современный словарь иностранных слов, Москва. LITERATŪRA Drotvinas V. 1963: Kai kurių žodžių rašymas drauge ir skyrium. – Kalbos kultūra 4, 49–50. Fraenkel E. 1955–1965: Litauisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg. KP4L1 2005: Kalbos patarimai 4. Leksika: Skolinių vartojimas (svetimybės, tarptautiniai žodžiai) (L 1). Autorė ir sudarytoja D. Mikulėnienė, Vilnius. Smoczyński W. 2007: Słownik etymologiczny języka litewskiego, Vilnius. TT 1992: Terminologijos taisymai. Parengė K. Gaivenis, A. Kaulakienė, St. Keinys, J. Klimavičius, Vilnius. Gauta 2011-12-21 Jonas Klimavičius Erfurto g. 56-14 04107 Vilnius, Lietuva 192 J. Klimavičius | Terminas prie termino. VII