Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai

Druhové lidové termíny pro obytný dům a jeho hlavní části ROBERTAS STUNŽINAS Lietuvių kalbos institutas KLÍČOVÁ SLOVA: druhové lidové termíny ze stavebnictví, obytný dům, litevské termíny, výpůjčky, hybridy Jeden z hlavních požadavků na odbornou terminologii – systematičnost – souvisí s požadavky logiky. Při tvorbě termínů je velmi důležité chápat logické vztahy mezi pojmy; pojmy a termíny, které je označují, musí tvořit souvislý systém založený na hierarchických (hyperonymických – hyponymických (rodově – druhových), partonymických, ekvononymických) a nehierarchických vztazích. Základem tvorby systému odborných termínů jsou klasifikace odrážející vývoj pojmů a jejich vztahy (Jakaitienė 2010: 186). Rozdělení pojmů podle určitých vztahů je charakteristické nejen pro odbornou terminologii. V lidové terminologii, která je zdrojem odborné terminologie, se speciální pojmy rozdělují a klasifikují1 podle různých vztahů2. Tento článek zkoumá, jak se rodové a druhové vztahy mezi pojmy projevují v terminologii označující obytný dům a jeho hlavní části. Navazuje jím autor na cyklus článků věnovaných lidové stavební terminologii. Cílem tohoto článku je prozkoumat druhové termíny pro obytný dům a jeho hlavní části podle označovaných pojmů, původu a vzájemných vztahů. Celkem článek analyzuje 248 různých rodových a druhových lidových stavebních termínů3 z Lietuvių kalbos žodyno (elektro- 1 Je třeba upozornit, že klasifikace pojmů lidové terminologie je podmíněná. V běžném jazyce (a zčásti i v lidové terminologii) se projevuje kategorizace světa – člověk poznává svět a působí v něm, a tak si jej uspořádává podle svého rozumu: spojuje věci a jevy do skupin a stanovuje mezi nimi určité vztahy. Vědecké třídění jevů světa se zakládá na klasifikaci, která je zaměřena na seskupování jevů podle určitých vymezených znaků (podrobněji viz Gudavičius 2009: 49). Protože se lidová terminologie považuje za zdroj odborné terminologie, lze uspořádání speciálních pojmů považovat za určitou klasifikaci. 2 Rozdělení lidových termínů podle rodových a druhových vztahů mezi pojmy bylo pojednáno v autorově disertaci Statybos liaudies terminai (Vilnius, 2011). 3 Ve zkoumaných pramenech lze nalézt mnoho termínových variant, které se v tomto článku nepovažují za samostatné termíny (podrobněji o pojetí varianty viz Stunžinas 2008: 111–112). 1 4 2 R. Stunžinas | Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai niního vydání), Lietuvių kalbos atlaso (I. sv.), Druskininkų tarmės žodyno, Kaltanėnų šnektos žodyno, Kazlų Rūdos šnektos žodyno (I. sv.), Kupiškėnų žodyno (I. sv.), Lazūnų tarmės žodyno, Šiaurės rytų dūnininkų šnektų žodyno ir Zanavykų šnektos žodyno (I–III. sv.). Základem rozlišování druhových a rodových termínů je jejich místo v pojmové hierarchii (Гринев 1993: 66). Druhové termíny s rodovými vytvářejí privativní opozice4 a vzhledem k nim jsou hyponyma. Mezi rodovými a druhovými termíny se vytvářejí hyponymické a hyperonymické vztahy. V článku jsou druhové termíny analyzovány s ohledem na pojmovou hierarchii lidové terminologie stavebnictví. Za rodové se považují termíny vyjadřující nejdůležitější rodové rysy, za druhové termíny označující nejdůležitější i vedlejší rodové rysy (Татаринов 2006: 81). Při rozlišování rodových a druhových termínů se přihlíží především k výkladům termínů v pramenech5 a také k logickým vztahům mezi pojmenovávanými pojmy. V článku jsou analyzovány pouze ty druhové termíny, jejichž hyperonyma, tj. rodové termíny, se podařilo nalézt ve zkoumaných pramenech. Základní pojem zkoumaného mikrosystému – obytný dům – je v lidové stavební terminologii označován dvaceti sedmi synonymními termíny různého původu6 – patnácti litevskými, pěti slovanskými, pěti germánskými a dvěma hybridními, např.: butas „obytný dům, selský dům, chalupa“ LKŽe, LKA I 34, gyvenamoji „obytný dům“ LKA I 34, namas „obytná budova“ LKŽe, LKA I 34, pirkia „obytný (obvykle selský) dům, selský dům, chalupa“ LKŽe, DrskŽ 265, LKA I 34, troba „obytný dům, selský dům“ LKŽe, DrskŽ 419, LKA I 34, gryčia (bělor. грыдня) „selský dům, chalupa“ LKA I 34, LKŽe, KpŽ I 733, rūmas (germ. Sabaliauskas 1990: 265) „obytný dům“ LKŽe, x7bakūžė (něm. dial. backhus) „selský dům“ LKŽe, ZanavŽ1 100, xstuba (něm. dial. stuba) „obytný (obvykle selský) dům, selský dům, chalupa“ LKŽe, ZanavŽ3 198, xšeimynstubė (hybrid, něm. dial. stuba LKŽe) „obytný 4 Privativní opozice je takový binární vztah, jehož jeden člen se vyznačuje přítomností určitého rysu, zatímco druhý jeho nepřítomností (Jakaitienė 1988: 77). 5 V některých případech je obtížné přesně určit všechny rozlišující rysy pojmenovávaných pojmů. Proto se přihlíží především k výkladům významů uvedeným ve slovnících a k obecným a rozlišujícím vlastnostem věcí, které popisují. 6 Všechny rodové termíny označující obytný dům a jeho přístavek jsou zmíněny v článku Synonymie lidové terminologie obytného domu a jeho hlavních částí (Stunžinas 2010: 130–142). 7 Článek vychází z hesel Lietuvių kalbos žodyno – cizí výrazy jsou označeny křížkem. Terminologija | 2011 | 18 1 4 3 dům“ LKA I 34. Rozmanitost označení domu lze vysvětlit vývojem pojmu a regionálními rozdíly8. Druhové termíny zaznamenávající různé vlastnosti obytného domu jsou spojeny hyponymickými vztahy. Většina druhových termínů označuje rozlišující rysy hodnoty a kvality. Špatný, starý dům označuje dvacet jedna termínů různého původu – osm litevských, šest slovanských, jeden lotyšský, jeden germánský a pět hybridních, např.: numpalaikiai „bídný dům“ DūnŽ 224, pirtis „špatný, bídný obytný dům, chatrč“ LKŽe, trobapalaikė „špatný, bídný selský dům“ DūnŽ 406, LKŽe, trobesikė „špatná, bídná chaloupka“ ZanavŽ3 481, trobukas „bídný dům, selský dům, chalupa“ LKŽe, ZanavŽ3 481, balaganas (rus. балаган Frenkelis 1962: 31) „špatný dům, selský dům“ KpŽ 138, gryčia (bělor. грыдніца) „špatný obytný dům“ LKA I 34, kamurka (pol. komórka, rus. каморка) „špatná chaloupka“ LKŽe, kaniūklė (bělor. канюшная) „špatný selský dům“ LKŽe, makūza (srov. něm. dial. backhus) „špatná chaloupka“ LKŽe, gryčpalaikė (hybrid, bělor. грыдніца LKA I 34) „špatná sešlá chalupa“ KpŽ 735, kiaurinyčia (hybrid) „špatná chaloupka“ ZanavŽ1 673, pašiūrė (hybrid, Sabaliauskas 1990: 265) „bídná chaloupka“ LKŽe, DrskŽ 250, stubelka (hybrid, něm. dial. stuba) „špatný selský dům, selský dům, chatrč“ LKŽe. Některé druhové termíny kromě hodnoty a kvality označují i další rysy – časové a konstrukční: laužas „starý, nakřivo stojící selský dům, chatrč“ LKŽe, laužynas „nakřivo stojící, staré nebo opuštěné selské domy“ LzŽ 141, lūšna „bídná, zchátralá chaloupka“ KzRŽ I 468, kalupka (pol. chalupa) „chaloupka, chatrč“ LKŽe, kutė (něm. Kote Sabaliauskas 1970: 38) „stará, špatná chaloupka; malý selský domek“ LKŽe, bakūžė (něm. dial. backhus) „starý, špatný selský dům, chatrč“ LKŽe, gry telė (hybrid, bělor. грыдніца LKA I 34) „malá, bídná chalupa, chaloupka, malý selský domek“ KpŽ 745. Všechny termíny označující špatný dům mají blízký význam a lze je považovat za synonyma. Označení pěkného, kvalitního domu představují čtyři synonymní neslovanské termíny – dva slavismy a dva germanismy (některé z těchto termínů zároveň zaznamenávají další rysy – konstrukce a velikosti): kamenyčia (pol. kamienica) „zděné, pěkné domy“ LKŽe, KltŽ 98, pakajai (pol. pokój LKŽe) „velké, pěkné domy“ ZanavŽ2 311, rūmas (germ. Sabaliauskas 1990: 265) „pěkné domy“ LKA I 34, stubos (něm. dial. stuba LKŽe) „velký, pěkný obytný dům“ ZanavŽ3 199. 8 V tomto článku nejsou termíny analyzovány podle oblastí užívání. Lidovou terminologii lze zkoumat jako celek souboru termínů lidového jazyka, pro který je charakteristická polysémie a synonymie. Lidové termíny lze zkoumat také podle nářečí jako určitý terminologický systém (podrobněji viz Кленикова 1974: 31). Analýza rozšíření termínů je cílem dalšího výzkumu. 144 R. Stunžinas | Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai O něco méně je druhových termínů označujících konstrukční znaky obytného domu. Podle stavebního materiálu lze rozlišit dvě skupiny druhových termínů. Hliněný dům se označuje pěti synonymními termíny – čtyřmi litevskými a jedním slovanským: konstrukcijos vlastnostmi. Molinis namas vadinamas penkiais sinoniminiais terminais – keturiais lietuviškais ir vienu slavišku: krėstinė „chýše udusaná z hlíny“ LKŽe, lipinė „chýše slepená z něčeho“ LKŽe, molinalė „chudá chýše uplácaná z hlíny, hliněná chaloupka“ LKŽe, plūktinis „stavba udusaná z hlíny“ LKŽe, xlepenka (pol. lepianka) „domek z hlíny“ LKŽe. Zděný dům se označuje dvěma slavismy a dvěma hybridy: mūras (pol. mur, něm. dial. mūr) „zděná stavba“ LKŽe, DrskŽ 217, KzRŽ I 523, LzŽ 169, ZanavŽ2 221, xkaminyčia (pol. kamienica) „zděné, jinak pěkné domy“ LKŽe, DrskŽ 135, mūrinė (hybrid, pol. mur, něm. dial. mūr) „zděná stavba“ LKŽe, DrskŽ 218, xakmenyčia (hybrid, přípona -včia ze slov. -(b)nica, Ambrazas 2000: 66) „kamenné, cihlové domy“ LKŽe. Dům se pojmenovává také podle dalších konstrukčních vlastností. Dům s kouřovým provozem se označuje čtyřmi synonymními litevskými termíny: dūminė „obytný dům bez komína“ LKŽe, pakurtrobė „dům s kouřovým provozem“ LKŽe, pirti-kė „dům s kouřovým provozem“ LKŽe, rūkynė „dům s kouřovým provozem“ LKŽe. Podle počtu místností se dům označuje třemi termíny – jedním litevským, jedním germánským a jedním hybridním: ilgnamis „dům se dvěma konci“ ZanavŽ1 541, xstuba (něm. dial. stuba LKŽe) „obytný dům s jedním pokojem a kuchyní“ LKA I 34, xilgastubė (hybrid, něm. dial. stuba LKŽe) „dům se dvěma konci“ ZanavŽ1 541. Dům se dvěma stěnami se označuje litevským termínem dvisienis „stavba se dvěma stěnami“ LKŽe. Několik druhových termínů zachycuje znaky velikosti. Malý dům se označuje třemi synonymy – jedním litevským, jedním slovanským a jedním hybridním: chaloupka „malý obytný dům“ LKA I 34, grýčia (brus. грыдніца) „malý, skromný obytný dům“ LKA I 34, grintelė (hybrid., brus. грыдніца) „malá grinčia (grýčia), pirkėlė, chaloupka, grytelė“ LKŽe. Velký dům se nazývá dvěma synonymy – jedním litevským a jedním slovanským: šlajus „velký obytný dům“ LKA I 34, xstadala (brus. стадола, pol. stodola < něm. dial. Stadoll, Stodoll) „velká světnice“ LKŽe. Dům střední velikosti se označuje hybridem gryčiotė (hybrid., brus. грыдніца) „grýčia střední velikosti“ KpŽ I 735. Dva druhové termíny označují časové rysy – starý dům a nově postavený dům se označují litevskými termíny: časový sentrobė „stará chalupa“ LKŽe, naujatrobė „nově postavený dům“ ZanavŽ2 249. Terminologija | 2011 | 18 1 4 5 Místnosti obytného domu jsou ve vztahu partonymie k termínům, které jej označují. Nadřazenými jsou tři synonymní termíny označující některou místnost domu – dva litevské a jeden slovanský: místnost „vnitřek jakékoli budovy“ LKŽe, obytná budova „místnost v budově“ LKŽe, světnice (něm. dial. stuba) „místnost zřízená uvnitř domu“ LKŽe. S těmito termíny jsou v hyponymických vztazích spojeny termíny zachycující různé rysy pojmu: účel, konstrukci, velikost, kvalitu, umístění aj. Dauguma šių rūšinių terminų nurodo paskirties skiriamuosius požymius. Vienuolika rūšinių sinoniminių terminų žymi gyvenamąją patalpą, pagal kilmę tai šeši lietuviški, du slaviški, du germaniški ir vienas hibridinis terminas: buta „kambarys“ LKŽe, kampas „kambarys“ LKŽe, KzRŽ I 315, LzŽ 105, patalpa „kambarys“ LKŽe, pirkia „atitverta, įrengta patalpa name žmonėms gyventi“ LKŽe, LKA I 34, troba „kambarys“ LKŽe, LKA I 34, DūnŽ 406, kamara (l. komora < vok. Kammer) „kambarys“ LKŽe, LzŽ 104, stancija (l. stancja) „kambarys“ LKŽe, kambarys (germ. Sabaliauskas 1990: 264) LKŽe, ruimas (vok. dial. ruim) „kambarys“ LKŽe, stuba (vok. dial. stuba) „kambarys“ LKŽe, šeimynstubė (hibr., vok. dial. stuba LKŽe) „kambarys“ ZanavŽ 3 258. Pokoj pro hosty se označuje devíti synonymními termíny – čtyřmi litevskými, čtyřmi slovanskými a jedním hybridním: didžinė „velký pokoj“ LKŽe, menė „obývací pokoj, reprezentativní světnice“ LKŽe, pirkaitė „pokoj pro hosty, reprezentativní světnice“ LKŽe, priešinė „lepší pokoj zřízený na jednom konci pirkia, reprezentativní světnice“ LKŽe, DrskŽ 283, alkierius (pol. alkierz) „pokoj ve venkovském obytném domě, obvykle určený některému členu rodiny nebo hostu“ LKŽe, kamara (pol. komora < něm. Kammer) „pokoj pro hosty ve venkovské chalupě“ LKŽe, pakajus (pol. pokój) „dobře zařízený pokoj“ LKŽe, KltŽ 197, LzŽ 181, seklyčia (bělorus. святліца, pol. świetlica) „pokoj pro hosty, obývací pokoj“ LKŽe, DrskŽ 361, stubelė (hybrid, něm. dial. stuba) „lepší pokoj, obývací pokoj“ LKŽe, ZanavŽ 3 199. Ložnice se označuje slavismem kamara (pol. komora < něm. Kammer) „ložnice“ LKŽe. K této skupině lze přiřadit ještě tři termíny – jeden litevský a dva slovanské: pirkia „oddělená, zařízená místnost v domě k bydlení“ LKŽe, alkierius (pol. alkierz) „pokoj ve venkovském obytném domě, obvykle určený některému členu rodiny nebo hostu“ LKŽe, gryčia (bělorus. гръдзніца LKA I 34) „horší konec venkovské chalupy“ LKŽe. Spací funkci těchto termínů lze doložit údaji etnografů 146 R. Stunžinas │ Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai nimi: alkierius je žemaitský, pirkia a gryčia – aukštaitská ložnice (Butkevičius 1958: 159–161). Jídelna se označuje dvěma synonymními termíny – litevským a hybridním: valgykla „jídelna“ LKŽe, xstalavinė (hybridní, pol. stołowy) „jídelna“ LKŽe. Samostatná místnost určená k přípravě jídla se označuje jedním litevským a jedním slovanským termínem: virtuvė „místnost se zvláštním vybavením (pecí, sporákem atd.) k vaření“ LKŽe, xkuknė (běl. кухня, pol. kuchnia) „kuchyně“ LKŽe. Byly nalezeny dva hybridní termíny označující nevytápěné místnosti: xlaukinyčia (hybridní, přípona -yčia ze slovanského –(б)ница, Ambrazas 2000: 66) „studená místnost“ LKŽe, xšaltinyčia (hybridní) „studená místnost“ LKŽe. Zde lze rozpoznat rozlišovací znaky konstrukce. Znaky velikosti místností zachycují dva synonymní druhové termíny – jeden slovanský a jeden hybridní: xkatukas (brus. комух, l. kotuch) „malá světnička“ LKŽe, xstubelė (hybridní, něm. dial. stuba) „menší místnost“ LKŽe, ZanavŽ3 199. Hyponyma těchto termínů jsou termíny s dalšími příznaky. Velikost a umístění označují čtyři synonymní termíny – jeden slavismus a tři hybridní výrazy: xpeč kamarė (sl., brus. печ, l. komora < něm. Kammer) „světnička na konci světnice, kde se prostě žilo“ LKŽe, xužkakalė (hybridní, něm. Kachel) „pokojík za kachlovými kamny“ LKŽe, xužpečinė (hybridní, brus. печ) „malá místnost za starobylými kamny“ LKŽe, xužpečkis (hybridní, brus. печ) „světnička na konci světnice, kde se prostě žilo“ LKŽe. Velikost a konstrukci označuje slavismus xkamurka (l. komórka, rus. каморка) „malá tmavá světnička“ LKŽe. Velikost a kvalitu označuje slavismus xšpirka (l. szpyrka, szperka) „malá, prostá světnička“ LKŽe. Velikost místností souvisí s jejich účelem – malé místnosti obvykle slouží k ukládání věcí a ke spaní. V lidové terminologii se pro takové místnosti používá řada termínů. Tyto druhové termíny vyjadřují příznaky účelu a velikosti. Nejprve je třeba uvést sedm synonymních názvů místností určených k ukládání věcí – čtyři litevské, dva slovanské a jeden hybridní: langinė „malá místnost na druhém konci světnice, předsíň“ LKŽe, pirtikė „místnost k odkládání různých potravin a věcí, komora, předsíň, mlatevna“ LKŽe, priešakinė „předsíň, světnička v selské usedlosti“ LKŽe, priešinė „místnost k ukládání věcí, komora“ LKŽe, xkamara (l. komora < něm. Kammer) „místnost v selské usedlosti k ukládání různých potravin a věcí), nádoby, sklad“ LKŽe, DrskŽ 134, KzRŽ I, ZanavŽ1 604, Terminologija | 2011 | 18 147 xšpajz (pol. spiżarnia) „komůrka“ LKŽe, xbutkamare (hybridní, pol. komora, něm. < Kammer) „komora obytného domu“ LKŽe. Termín langinė označuje také místní znak. V zkoumaných pramenech se podařilo nalézt i další termíny označující podobné skladovací místnosti, které zaznamenávají doplňující kvalitativní nebo místní znaky. Za zmínku stojí sedm synonymních termínů – pět litevských, jeden slovanský a jeden hybridní: dūminė „špatný pokoj, komora na skladování potravin“ LKŽe, menė „komora, komůrka u předsíně“ LKŽe, pirkaitė „místnost na druhém konci usedlosti k uskladnění potravin a brambor“ LKŽe, LzŽ 195, šalinė „pokojík, komůrka vedle usedlosti, boční místnost“ LKŽe, šoninė „malý pokojík, komůrka u boční stěny jiné místnosti“ LKŽe, xbakšė (zkráceno z bakūžė, Frenkelis 1962: 30) „horší pokoj na spaní nebo k odkládání věcí“ LKŽe, xužkuknė (hybridní, bělorus. кухня, pol. kuchnia) „malý pokojík za kukní, za kuchyní“ LKŽe. Jeden slovanský termín zachycuje kvalitativní a účelové znaky: xbakawa (pol. bokówka Frenkelis 1962: 30) „horší domácí pokoj k vaření, spaní nebo odkládání věcí“ LKŽe. Hyponyma uvedených termínů jsou tři hybridy, které označují také účelové znaky:xfuterka (hybridní) „komůrka na spaní pro čeledíny“ KzRŽ I 200, xmeškamarė (hybridní, pol. komora, něm. < Kammer) „místnost k uskladnění masa“ ZanavŽ2 163, xpienstubė (hybridní, něm. dial. stuba) „místnost k uskladnění mléka a mléčných výrobků“ ZanavŽ2 385. Poměrně početná skupina specifických termínů označuje síň – přechodovou místnost u vchodu do obytných místností. Tuto skupinu tvoří dvacet sedm synonym – osmnáct litevských, tři slovanské a šest hybridních: butas „síň“ LKA I 39, butukas9 LKŽe, LKA I 39, namas LKŽe, nameliokas LKA I 39, namelis LKŽe, LKA I 39, pirtikė LKŽe, prieangis LKŽe, LKA I 38, prieangiukas LKA I 38, priebutis LKŽe, LKA I 39, prieduris LKŽe, priekinė LKŽe, priemenė LKŽe, KltŽ 228, ZanavŽ2 471, priemenyna LKŽe, priemnelė LKA I 38, priešinė LKŽe, priešininkis LKŽe, prieškambaris LKA I 39, prynumis LKA I 39, xbūda (běl. бу́да, pol. buda) LKŽe, koridorius10 LKA I 39, xsienis (pol. sień) LKŽe, LKA I 39, LzŽ 233, xprieseklyčė (hybridní, běl. святлиця, pol. świetlica LKŽe) LKA I 39, xpriesienis (hybridní, pol. sień) LKŽe, LKA I 38, xpriesieniukė (hybridní, pol. sień) 9V Atlase litevského jazyka jsou všechny tyto termíny uvedeny jako synonyma síně, proto se zde jejich významy dále neopakují. 10Francouzského původu koridorius (franc. corridor Interleksis 2003) se do litevštiny pravděpodobně dostal přes slovanské jazyky. 148 R. Stunžinas Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai LKŽ X 675, xpriestubis (hybridní, něm. nář. stuba) LKA I 39, prygonkis (hybridní, pol. ganek, něm. Gang) LKA I 39, xsienelis (hybridní, pol. sien) LKŽe, LKA I 39. Zde je třeba rozpoznat znaky místa a účelu. S uvedenými termíny je hyponymickým vztahem spojen hybridní termín označující znaky konstrukce a účelu, kuolėsinė (hybridní, srov. pol. kalosz LKŽe) „nevytápěná malá místnost pro svlékání hostů v předsíni“ ZanavŽ1 807. Samostatně je třeba zmínit litevský termín označující chodbu, tarpsienis „průchod mezi dvěma stěnami, chodba“ LKŽe. Početnou skupinu tvoří druhové termíny označující místnosti podle polohy. Prostory obytného domu pod střechou se celkem označují jednadvaceti synonymními termíny různého původu – čtrnácti litevskými, třemi slovanskými a čtyřmi hybridními: antlubė „místo nad stropem“ LKŽe, aukštas „místo nad stropem, půdní prostor“ LKŽe, KpŽ 99, aukštis „patro, horní část“ LKŽe, DūnŽ 37, kampas „patro“ DrskŽ 135, krautė „prostory nad stropem, patro“ LKŽe, lubos „místo nad stropem, patro“ LKŽe, pakereklys „patro, půdní prostor“ LKŽe, papalėpė „prostor pod střechou domu, půda“ LKŽe, pariestinis „část domu mezi střechou a stropem, půda, podstřeší“ LKŽe, pastogė „prostor pod střechou, vnitřek zastřešené budovy“ LKŽe, pastoginė „prostor pod střechou, vnitřek zastřešené budovy“ LKŽe, pašelmenė „prostor pod štítem, pod hřebenem střechy“ LKŽe, užlos „patro obytného domu“ LKŽe, viršus „místo nad stropem, půdní prostor, patro“ LKŽe, DūnŽ 443, xetažas (rus. этаж RLKŽ 2003: 909) „patro“ LzŽ 73, xsalka (pol. salka) „místnost pod střechou“ LKŽe, DrskŽ 315, xviškos (bělorus. вшuki) „prostor nad stropem obytného domu, patro“ LKŽe, antgrytis (hybridní, bělorus. грydniцa) „místo nad obytným domem, patro“ LKŽe, priegrytis (hybridní, bělorus. грydniцa) „taková malá komůrka v patře obytného domu“ LKŽe, xstogstubė (hybridní, něm. nář. stuba) „místnost v podkroví“ LKŽe, viršugrytis (hybridní, bělorus. грydniцa) „patro obytného domu, podstřeší, horní část“ LKŽe. Prostor pod domem se označuje třemi synonymními termíny – dvěma litevskými a jedním slovanským: pogrindis „sklep“ LKŽe, rūsys „prostor pod domem“ LKŽe, xsklepas (pol. sklep) „sklep“ LKŽe, DrskŽ 331, KltŽ 277, LzŽ237, ZanavŽ3 85. S termíny označujícími obytný dům jsou partonymickými vztahy spojeny také termíny pojmenovávající části domu – přístavby a konstrukce. Největší je skupina termínů označujících přístavby obytného domu, kterou tvoří dvacet šest synonymních termínů: dvanáct litevských, čtyři slovanské, jeden lotyšský, jeden anglický a osm hybridních, například: Terminologija | 2011 | 18 149 butas „přístavek“ LKA I 39, priebutis LKA I 39, prieangis LKŽe, LKA I 39, priemenukė LKA I 40, gonkas (pol. ganek, něm. Gang) LKŽe, KpŽ I 703, LžŽ 83, LKA I 39, xsienius (pol. sień) LKŽe, LKA I 40, porūžis (lot. puōrūzis) LKA I 40, veranda (angl. hind Interleksis 2003) LKŽe, LKA I 40, ZanavŽ3 627, gonkelė (hybridní, pol. ganek, něm. Gang) LKA I 39, xpriesienis (hybridní, pol. sień) LKA I 40, xprysieniukas (hybridní, pol. sień) LKA I 40. Všechny tyto termíny jsou nadřazené; za druhové lze považovat pět slavismů a tři hybridy označující znaky konstrukce nebo místa přístavby: gonkos (pol. ganek, něm. Gang LKŽe) „předsíň se zasklenými stěnami“ LKA I 39, gonkos (sl.) „uzavřená předsíň s okny“ LKA I 39, gonkos (sl.) „otevřená předsíň bez oken“ LKA I 40, gonkai (sl.) „zdobnější, zasklená předsíň“ LKA I 39, xsienius (pol. sień) „předsíň na zadní straně domu“ LKŽe, LKA I 40, gonkelės (hybridní) „otevřená předsíň bez oken“ LKA I 39, gonkelis (hybridní) „otevřená předsíň bez oken“ LKA I 39, xprysiednis (hybridní) „pěkná předsíň s velkými okny“ LKA I 40. Ve skupině názvů konstrukcí obytného domu je třeba nejprve zmínit tři nadřazené synonymní termíny označující spodní část stavby, které se podle původu dělí na jeden litevský, jeden slovanský a jeden hybridní: pamatas „spodní část stavby“ LKŽe, LKA I 35, fundamentas (srov. kundamentas z bělorus. хундамент, Frenkelis 1962: 305) „základ“ LKA I 35, KzRŽ I 200, pamūra (hybridní, pol. mur) „základ“ LKŽe, LKA I 35. Všechny tyto termíny se používají také k označení druhového pojmu, zděného základu (LKA I 1977: 35–36). Dřevěné podlahy11 označuje šest synonymních termínů – tři litevské, dva slovanské a jeden lotyšský: asla „podlaha“ LKA I 36, KpŽ 73, grindys „prkenná podlaha“ LKA I 37, KzRŽ 1 255, KpŽ 742, ZanavŽ1 507, paklotė „podlaha“ LKA I 38, xpadlaga (pol. podloga, bělorus. падлога) „podlaha“ LKŽe, LKA I 37, ZanavŽ2 302, xpamastas (pol. pomost) „podlaha“ LKŽe, LKA I 38, xparlagas (lot. pārlegs, srov. rus. перелог) „podlaha“ LKŽe, LKA I 38. Druhové jsou dva synonymní litevské termíny označující znaky kvality a místa: juodgrindės „nekvalitní, spodní podlaha“ ZanavŽ1 576, pagrindas „nekvalitní, spodní podlaha, hrubá podlaha“ LKŽe. Otvor ve stěně, jímž do místnosti proniká světlo, označuje litevský termín langas LKŽe, DrskŽ 184, KltŽ 136, KzRŽ I 426, LžŽ 139. Hyponymickými vztahy jsou 11 Termíny označující dřevěnou podlahu nebo udusanou hliněnou podlahu lze považovat za hyponyma termínu označujícího podlahu. V zkoumaných pramenech se nepodařilo nalézt obecné označení podlahy, proto se o druhových termínech nehovoří. 150 R. Stunžinas │ Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai Souvisejí s nimi tři litevské druhové termíny, které zachycují znaky účelu, kvality a velikosti: antralangis „druhé okno přidávané na zimu“ LKŽe, KzRŽ I 21, ZanavŽ1 45, langalis „malé, špatné, nevelké okno“ LKŽe, langelynas „špatné okno“ LKŽe. Uzavírací zařízení, dveře, se označuje dvěma litevskými synonymy: durys „vstupní otvor ve zdi“ LKŽe, KltŽ 56, KzRŽ I 171, KpŽ 492, ZanavŽ1 341, vartai „dveře“ LKŽe. Dva druhové termíny označují znaky místa, kvality a konstrukce: durelės „zadní, méně kvalitní dveře obytných domů“ LKŽe, pusdurės „dveře otevírané po polovinách (obvykle se v zakouřené jizbě zavírá spodní polovina, zatímco horní se nechává otevřená, aby mohl odcházet kouř)“ LKŽe. Horní část obytného domu – střechu – označuje pět synonymních termínů, tři litevské a dva slovanské: dangtis „střecha“ LKŽe, LKA I 35, palėpė „střecha“ LKŽe, stogas „horní část budovy“ LKŽe, LKA I 34, ZanavŽ3 182, xdokas (pol. dach) „střecha“ LKŽe, DrskŽ 70, LzŽ 61, xstriekas (pol. strzecha) „střecha“ LKŽe, LKA I 35, DrskŽ 352. Jako druhové termíny se vyskytují výrazy zachycující znaky konstrukce střechy; podle původu jde o jeden litevský a dva slovanské termíny: striegtas „slaměná střecha, pokrytá klasy směřujícími dolů“ LKŽe, xdokas (pol. dach) „střecha pokrytá šindeli“ LKA I 35, xstriekas (pol. strzecha) „slaměná střecha“ LKA I 35. ZÁVĚRY 1. Mikrosystém názvů obytného domu a jeho hlavních částí tvoří 248 termínů propojených vztahy nadřazenosti a podřazenosti. 69 termínů, které označují obytný dům, některou místnost, přístavbu domu a konstrukční prvky – střechu, základy, podlahu, okno a dveře – nemá nadřazené termíny a funguje jako termíny nadřazené. S těmito nadřazenými termíny je hypnonymními vztahy spojeno 175 termínů zachycujících různé pojmové znaky. 34 druhových termínů je zároveň nadřazených; s nimi jsou hypnonymními vztahy spojeny 4 termíny. 2. Z hlediska hierarchie je terminologie označující obytný dům a jeho hlavní části jednoduchá – 34 termínů označujících dvě pojmové kategorie má jak nadřazené, tak podřazené termíny, tedy fungují jako termíny nadřazené i druhové. 3. Druhové termíny nejčastěji zachycují znaky účelu; v některých případech označují také další znaky – kvalitu, velikost a místo. Přibližně stejný počet druhových termínů zachycuje znaky konstrukce, hodnoty a kvality, velikosti a místa. Jen velmi zřídka druhové termíny označují časové znaky. Terminologija | 2011 | 18 151 4. Znaky zdůrazňované druhovými termíny závisejí na kategoriích označovaných pojmů. Druhové termíny označující obytný dům nejčastěji vyjadřují znaky hodnoty a kvality, zatímco termíny pro místnosti a přístavby domu označují znaky účelu a místa. Termíny označující konstrukční části obytného domu – základy, podlahu, střechu, strop, okna a dveře – nejčastěji zachycují znaky konstrukce. 5. Z hlediska původu je většina druhových termínů litevská (47,5%); přejatých termínů (slavismů a germanismů) a hybridních termínů je podstatně méně (30,3%, respektive 22,2%). Z hlediska původu se druhové termíny téměř neliší od nadřazených. Nadřazené termíny jsou rovněž vyjadřovány převážně prostředky vlastního jazyka – více než polovina (55%) z nich je litevská, přejatých a hybridních termínů je výrazně méně (30%, respektive 15%). 6. Většina druhových termínů označujících obytný dům a jeho hlavní části je propojena synonymními vztahy. ŠALTINIAI DrskŽ – Druskininkų tarmės žodynas. Sud. G. Naktinienė, A. Paulauskienė, V. Vitkauskas, Vilnius, 1988. DūnŽ – V. Vitkauskas. Šiaurės rytų dūnininkų šnektų žodynas, Vilnius, 1976. KltŽ – Kaltanėnų šnektos žodynas. Sud. A. Viluitytė, Vilnius, 2008. KzRŽ I – Kazlų Rūdos šnektos žodynas I. Red. A. Pupkis, Vilnius, 2008. KpŽ I – K. Vosyl y tė. Kupiškėnų žodynas I, Vilnius, 2007. LzŽ – J. Petrauskas, A. Vidugiris. Lazūnų tarmės žodynas, Vilnius, 1985. LKA I – Lietuvių kalbos atlasas I. Red. K. Morkūnas, Vilnius, 1977. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (elektroninis leidimas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius, 2005. ZanavŽ1–3 – Zanavykų šnektos žodynas I–III, Vilnius, 2003–2006. LITERATŪRA Ambrazas S. 2000: Daiktavardžių darybos raida. Lietuvių kalbos vardažodiniai vediniai. T. 2. Vilnius. Butkevičius I. 1958: Tradiciniai lietuvių valstiečių gyvenamieji namai. – Iš lietuvių kultūros istorijos. T. 1., 157–173. DVLKŽ II 2006: Didysis vokiečių–lietuvių kalbų žodynas, Kaunas. Fraenkel E. 1955–1962: Litauisches Etymologisches Wörterbuch von Ernst Fraenkel, I–II, E. Carl Winter, Universitätsverlag, Vandenhoeck & Ruprecht, Heidelberg, Göttingen. Gudavičius A. 2009: Etnolingvistika, Šiauliai. Interleksis 2003: Interleksis: kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius. Jakaitienė E. 1988: Leksinė semantika, Vilnius. Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius. RLKŽ 2003 – Lemchenas Ch. Rusų–lietuvių kalbų žodynas, Vilnius. Sabaliauskas A. 1990: Lietuvių kalbos leksika, Vilnius. Stunžinas R. 2008: Variantiniai statybos liaudies terminai Lietuvių kalbos žodyne. – Terminologija 15, 111–130. Stunžinas R. 2010: Daugiareikšmiai ir homoniminiai statybos liaudies terminai. – Terminologija 16, 68–92. Stunžinas R. 2011: Statybos liaudies terminai, Vilnius. Гринев С. 1993: Введение в терминоведение, Москва. Татаринов В. 2006: Общее терминоведение: энциклопедический словарь, Москва. 152 R. Stunžinas Gyvenamojo namo ir pagrindinių jo dalių rūšiniai liaudies terminai SPECIFIC FOLK TERMS NAMING THE DWELLING HOUSE AND ITS MAIN PARTS This article deals with the microsystem of terms naming the dwelling house and its main parts. Specific terms are analyzed according to named concepts, relations and origin. In the researched material there were 248 generic and specific terms. 69 terms are generic and name the dwelling house, its rooms and constructions: foundation, floor, roof, window and door. These terms have hyponymical relation to 175 specific terms naming concepts according to various features, for instance, namas ‘dwelling house’, molin alė ‘clay house’, rūmas ‘good-looking house’, grindys ‘floor’, juodgrindės ‘plain base floor’; dangtis ‘roof’, xstriekas ‘straw roof’. 34 terms are specific and generic at the same time and have 4 of their own hyponyms: xkamara ‘pantry’, patalpa ‘room’, xmėskamarė ‘food pantry’. Most often specific terms indicate purpose, for instance patalpa ‘inside of a house’, kampas ‘living room’, xkamara ‘guest room’, valgykla ‘dining room’. Specific terms that name concepts according to characteristics of construction, value and quality or size and place, comprise similar sized groups, for instance namas ‘dwelling house’, krėstinė ‘clay house’, gryčia ‘poor house’, xstadala ‘large house’, pamatas ‘bottom part of a building’, pamatas ‘stone foundation’; durys ‘door’, durelės ‘back door’. Specific terms indicating age are very rare: sentrobė ‘old house’. The hierarchy of genus-species related terms is simple; only 34 terms have hyperonyms and hyponyms. According to origin the majority of specific terms are Lithuanian words, for instance asla, pirtikė, prieangis, priešienė, trobesikė, trobukas. Slavic and German loans are rather rare, for instance xkalupka (Pol. chałupa), xkaminyčia (Pol. kamienica), xkuknė (Bel. кухня, l. kuchnia); bakužė (Germ. dial. backhus), xstubos (Germ. dial. stuba); grytelė (hybr., Bel. гръдинца), xstubelė (hybr., Germ. dial. stuba), xužkakalė (hybr., Germ. Kachel). The origin of generic and specific terms is quite similar. The majority of specific terms are related by synonymic relations. Gauta 2012-01-09 Robertas Stunžinas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] Terminologija | 2011 | 18 153