„Keleivio“ straipsnių apie sveikatą terminai

Termíny týkající se zdraví v článcích Keleivio PALMIRA ZEMLEVIČIŪTĖ Institut litevského jazyka KLÍČOVÁ SLOVA: medicína, zdraví, lékařský termín ÚVODNÍ POZNÁMKY V první polovině 19. století bylo postavení litevského jazyka v Malé Litvě ve srovnání s Velkou Litvou příznivější. Litevština zde vzkvétala – pečovalo se o její očišťování, zdokonalování norem aj. V Malé Litvě začaly vycházet také první litevské noviny (Zinkevičius 1990: 225), v nichž lze nalézt zárodky terminologie různých vědních oborů. Jedním z těchto periodik byl týdeník vydávaný v Královci v letech 1849–1880 Keleiwis iß Karalaucżiaus Broliams Lietuwininkams ßinęs parneßas (dále jen Keleivis), jehož redaktorem a vydavatelem byl Frydrichas Kuršaitis (1806–1884). Vedle kázání na svátky, politických zpráv a dalších informací důležitých pro veřejnost z Pruska, Německa i jiných zemí noviny přinášely populárně-naučné články z různých vědních oborů – astronomie, botaniky, fyziky1, geografie, historie, medicíny, meteorologie, techniky, veterinární medicíny, zoologie aj. V letech 1853 až 1879 bylo v Keleivyje otištěno devatenáct článků z oblasti medicíny2. Je třeba zdůraznit, že články nepsali lékaři, s výjimkou jediného článku o trichinách („Saugokitės nū Trichynų!“), na jehož konci je uvedeno: Kreif[?]likus Dr. Pinkus. Nejvíce článků, jedenáct, na různá témata publikoval Fr. Kuršaitis3. O vlivu tabáku na lidské zdraví psal v článku „Ar Wale Tabako rukyti?“, o významu odpočinku 1terminologii populárně-naučných fyzikálních článků v Keleivisu zkoumala Angelė Kaulakienė (viz Kaulakienė 1991). 2Podklady pro článek byly shromážděny z publikace Lietuvos bibliografija. Serija C. Lietuviškų periodinių leidinių publikacijos 1832–1890. Vilnius, 2004, 471–492. 3Ve skutečnosti není v novinách uveden autor většiny článků; pouze několik článků je podepsáno pseudonymem K. Následující články jsou připisovány Fr. Kuršaitisovi na základě publikace zmíněné v druhé poznámce pod čarou. 92 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai ... zdraví byl publikován článek „Atmink, idant Dieną ßwentą ßwełtumbei!“. Čtyři články pojednávají o infekčních nemocech a jejich prevenci: „Pamokinimai prieß Kolerôs Ligą“, „Pamokinimas prieß Kolerôs Ligą“, „Trichynû Ligą“, „Apie Marą“. Fr. Kuršaitis psal také o práci zdravotních sester, poskytování lékařské pomoci zraněným pruským vojákům, kremaci ostatků a dalších tématech souvisejících s medicínou. Kromě Fr. Kuršaitise psal v novinách o operaci prstů na rukou a nohou, rakoviny jícnu a o vypuknutí moru v Rusku pracovník tisku Adomas Einaras4 (1842–1906). Autoři šesti článků nejsou uvedeni; některé z nich jsou ovšem podepsány pseudonymy..n., –w–, jeden symbolem †. O škodlivosti odvaru z máku pro kojence se píše v článku „Motynoms ant Pamokinimo bey Pagraudenimo“, o léčivých bylinách vyšel na pokračování článek „Namû Aptėka“, o příznacích a léčbě se píše v článku „Per wienôs Mułfêlês Įgėlimą“ a o očkování proti neštovicím, které vynalezl E. Jenner, v článku „Raupliû arba Kropjû bailingajėi Ligai“; o moru, choleře a jejím šíření v Klaipėdě, Tilžė, Karaliaučiuje a dalších městech se píše v článcích „Maro Ligos“ a „Kolerôs Liga“. Kromě zmíněných článků lze slova a slovní spojení související se zdravím a léčbou najít v rubrikách Keleivio „Visokia žinia“ a „Visokia trumpa žinia“, v nichž se často uvádějí také lékařské informace, například stručné zprávy o nemocech, které se objevily v určitých oblastech, o šíření nemocí (nejčastěji infekčních – neštovic, cholery, tyfu, spalniček, horečky aj.) a o dalších záležitostech souvisejících s medicínou, např.: „Zlá nemoc cholera se nyní objevila také v Karaliaučiu a zde už náhle zahubila 10 lidí“ Kel5 1852, sept. 8 (č. 37), s. 148; „Cholera v Karaliaučiu stále bolestně trápí lidi a nyní se objevila také v Klaipėdě a Gumbinėje“ Kel 1866, sept. 11 (č. 37), s. 147; „Zde v Karaliaučiu počet nemocných ze dne na den roste; onemocněli zejména horečkou, zimnicí a kašlem <...>“ Kel 1870, mercą 15 (č. 11), s. 44; „Zde v Karaliaučiu se tu a tam, jak se vypráví, objevily nové neštovice“ Kel 1862, jun. 24 (č. 25), s. 104. 4 Články byly podepsány pseudonymy a-e-, e-. 5 V článku se používá zkrácený název novin v podobě, v jaké je uveden ve Slovníku litevského jazyka. Terminologija | 2011 | 18 93 Předmětem tohoto článku je tedy více než 250 lékařských termínů6 (včetně variant), vybraných z výše uvedených Keleivio článků a krátkých zpráv o zdraví. Cílem článku je pojednat o původu a sémantice těchto termínů, o synonymii a variování, porovnat je se současnými lékařskými termíny a zamyslet se nad důvody, proč se některé zkoumané termíny v dnešním jazyce lékařské vědy neudržely. 1. PŮVOD LÉKAŘSKÝCH TERMÍNŮ 1.1. Termíny litevského původu Z hlediska původu tvoří většinu lékařských termínů slova a slovní spojení litevského původu (185 termínů), např.: Akys7 Kel 1865 05 16 (Nr. 20) 78, Galvõs Skaudėjims Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 25, Gėlimą acc.sg. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Gydimas Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 11 / Gydymas Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, Karʒtis Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Krėtimo gen.sg. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kunas Kel 1853 04 20 (Nr. 16) 62, Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 10, Kel 1865 05 16 (Nr. 20) 78, Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69, Kel 1873 09 16 (Nr. 37) 146, Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, Liga Kel 1852 09 8 (Nr. 37) 148, Kel 1852 11 17 (Nr. 47) 188, Kel 1853 10 5 (Nr. 40) 160, Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 9, Kel 1856 10 8 (Nr. 41) 164, Kel 1857 09 24 (Nr. 38) 151, Kel 1862 02 11 (Nr. 6) 24, Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1865 05 9 (Nr. 19) 74, Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 27, Kel 1866 07 31 (Nr. 31) 124, Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Kel 1866 10 30 (Nr. 44) 175, Kel 1867 04 2 (Nr. 14) 56, Kel 1871 03 14 (Nr. 21) 43, Kel 1871 08 8 (Nr. 42) 130, Kel 1871 09 5 (Nr. 46) 145, Kel 1871 10 17 (Nr. 42) 169, Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69, Kel 1873 01 14 (Nr. 2) 8, Kel 1873 08 5 (Nr. 31) 124, Kel 1873 11 4 (Nr. 44) 176, Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kel 1874 06 16 (Nr. 24) 96, Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 25, Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18, Kel 1879 02 25 (Nr. 8) 30, Suputimas Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 6 Je třeba říci, že pojem „termín“ je v tomto článku užíván v širokém smyslu, neboť za jednoznačné termíny, jejichž terminologický status není sporný, lze považovat pouze část zkoumaných lékařských termínů, např.: akis, kosulys, liga, ligonis. Značná část probíraných termínů jsou však pravděpodobně jen slova či slovní spojení, která se tehdy užívala v lidové mluvě a mohla být případně chápána jako pojmenování, např.: užsidegimas, vidurių sugedimas, proto je ještě nelze považovat za skutečné termíny. 7 Lékařské termíny jsou v článku uváděny v původním pravopisu a v takových pádových tvarech, v jakých se vyskytují ve zdroji. 94 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai 131, Sʒabais nebo Kramais (1 kramas 1. „strup, pupínek“ LKŽₑ) instr.pl. Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, Sʒiurpulius acc.pl. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Užkimimas Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Užsidegimą acc.sg. Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Wēmimas Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106. 1.2. Výpůjčky 1.2.1. PŘEJATÁ SLOVA ZE SLOVANSKÝCH JAZYKŮ Mezi přejatými slovy (35 termínů včetně variant, z nichž 17 jsou jednoslovné termíny a 24 přejatých slov vystupuje jako hlavní nebo vedlejší složky složených termínů) převažují slavismy (17 termínů), např.: Aptieka Kel 1868 10 20 (č. 42) 168 „lékárna“ z polského apteka Skar 32, Bezdžių žiedūje Kel 1874 06 2 (č. 22) 87 (viz 2 xbezdas (1. bezd, bez) 2. „bez černý“ LKŽₑ), Liekorius Kel 1853 04 20 (č. 16) 62, Kel 1855 01 17 (č. 3) 10, Kel 1864 07 5 (č. 27) 106, Kel 1866 08 21 (č. 34) 135, Kel 1874 06 9 (č. 23) 90, Kel 1874 06 16 (č. 24) 96 z běloruského ljekarb nebo polského lekarz FrW I 364, srov. lie korius „lékař, chirurg“ z běloruského лѣкарь nebo polského lekarz Skar 120, Lie kar[t]wa Kel 1855 01 17 (č. 3) 11, Kel 1874 06 2 (č. 22) 87, Kel 1874 06 9 (č. 23) 89, Kel 1874 08 18 (č. 33) 131, Kel 1876 02 15 (č. 7) 26 z běloruského nebo polského lekarstwo FrW I 364, srov. liekarstva „lék“ z běloruského лѣкарство nebo polského lekarstwo Skar 120, Namų Aptėka Kel 1874 06 2 (č. 22) 86, Namų Lie kar[t]wa Kel 1874 06 2 (č. 22) 87, Pawietra Kel 1878 08 20 (č. 34) 149, Kel 1879 01 28 (č. 4) 15, Kel 1879 02 4 (č. 5) 18, Kel 1879 02 25 (č. 8) 30 „mor, epidemie“ z běloruského povėtrbje nebo polského powietrze FrW I 557, srov. pavietra „mor“ z běloruského повѣтребе nebo polského powietrze Skar 164, Roną akuz. sg. Kel 1874 08 18 (č. 33) 131 „rána“ z běloruského рана nebo polského rana Skar 191, Smertis Kel 1866 02 13 (č. 7) 27, Kel 1879 02 25 (č. 8) 30 „smrt“ z běloruského smer[b] FrW II 844, srov. smertis „smrt“ z běloruského смерть Skar 202. 1.2.2. PŘEJÍMÁNÍ Z NĚMČINY Bylo nalezeno 7 germanismů, např.: Bandwypmas Kel 1874 06 16 (č. 24) 96 z německého Bandwurm – tasemnice, solitér DVLKŽ I 129, Blywoterio (wokiłkay: Bleiwałler) gen. sg. Kel 1874 08 18 (č. 33) 131, srov. německé Blei – olovo DVLKŽ I 188 a Wasser – voda DVLKŽ II 524, Locaritû gen. pl. Kel 1874 06 2 (č. 22) 87, srov. liocoritas „lazaret“ z lǫtseret Terminologija | 2011 | 18 95 „lazaret“ Alm 80, Meßkös Cukorius Kel 1874 06 9 (č. 23) 90 (viz 2 xcukorius viz xcukaras (něm. Zucker) „cukr“ LKŽe), raudoni Plakai Kel 1879 05 4 (č. 5) 19 (viz plakas „skvrna od bláta“ z východopruského plak „skvrna“ FrW I 601, srov. plakas „skvrna“ Alm 101), faldūjis jūdājs Lakricas8 Kel 1874 06 9 (č. 23) 90, Tiję iš Lepôs Žiedû Kel 1874 06 2 (č. 22) 87 (viz tija „čaj“ Alm 141). Většina slavismů a germanismů se dnes již neužívá, s výjimkou starých výpůjček aliejųs (czyłtytafis Linfēmenių Alējus Kel 1874 08 18 (č. 33) 131), mėta (tikrolios Mētos Kel 1874 06 9 (č. 23) 89), muilas (žaliafis Muilas Kel 1874 08 18 (č. 33) 131) a tabakas (Tabako Sywû Kel 1874 08 18 (č. 33) 131). 1.2.3. PŘEJÍMÁNÍ Z ŘEČTINY A LATINY Bylo nalezeno několik výpůjček z řečtiny (4 termíny), např.: Akiù Klynīks Kel 1877 04 17 (č. 16) 63 (Klynīks z řec. χλυνή z χλίνη „lůžko, postel“ Фасмер 1967: 251), srov. klynīke „klinika“ Alm 68, Kolera Kel 1866 08 21 (č. 34) 135, Kel 1866 09 11 (č. 37) 147, Kel 1871 08 8 (č. 42) 130, Kel 1871 09 5 (č. 46) 145, Kel 1873 01 14 (č. 2) 8 z řec. χόλερα z χόλος „žluč“ Фасмер 1973: 254, Trichynai nom. pl. Kel 1864 07 5 (č. 27) 106, Kel 1866 02 13 (č. 7) 27 z řec. trichinos – vlasový TŽŽ 2005 756, Trikynû Liga Kel 1877 04 17 (č. 16) 63, a z latiny (4 termíny), např.: Daktars Kel 1866 02 13 (č. 7) 27, Kel 1866 08 21 (č. 34) 135, Kel 1870 08 16 (č. 34) 130, Kel 1874 06 9 (č. 23) 90, Kel 1874 06 16 (č. 24) 96, Kel 1874 08 18 (č. 33) 131 z lat. doctor – učitel TŽŽ 2005 143, Liekoriaus Atefta apie Sweikatą Kel 1870 08 16 (č. 34) 130 z lat. attestatus – dosvědčený TŽŽ 2005 75, Nerwû gen. pl. Kel 1876 02 15 (č. 7) 26 z lat. nervus „žíla, sval, nerv“ Фасмер 1971: 64, Opijumo gen. sg. Kel 1876 02 15 (č. 7) 26 z lat. Opium z řec. ὄπιον z ὀπός „rostlinná šťáva“ Фасмер 1971: 144, srov. opijums „opium“ z opijumm „opium“ Alm 93. Přejatá slova z těchto jazyků, z nichž většina se v současném jazyce lékařské vědy užívá dodnes, byť se pravopis některých z nich poněkud změnil. Protože v Malé Litvě měla na litevštinu větší vliv němčina, dostala se řecká a latinská slova s největší pravděpodobností i do zkoumaných článků Keleivio z německých textů. 8 Podle Maxe Vasmera se slovo лакрица „kořen lékořice“ dostalo do ruštiny přes němčinu – Lakritze z latinského liquirita z řeckého γλυκύρριζα „sladký kořen“ (Фасмер 1967: 453). Autor podepsaný pseudonymem –w– nejspíše převzal slovo lakricas ve svém článku „Namų Aptėka“, srov. lakrica 1. „kořeny lékořice“ LKŽe, rovněž z německých zdrojů. 96 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai 1.2.4. P Ř E J Í M K Y Z L O T Y Š T I N Y Byl nalezen jeden termín pocházející z lotyštiny: Magunû Galwû Kel 1876 05 15 (Nr. 7) 26, Magunû Stēbukû Kel 1876 05 15 (Nr. 7) 26, viz magūna, viz maguona (srov. lot. magone) „mák“ LKŽ. 1.2.5. P Ř E J Í M K Y S E S L O Ž K A M I R Ů Z N É H O P Ů V O D U V oddílu je třeba zmínit dvojici přejímek se složkami různého původu (latinskou a slovanskou, německou a latinskou), např.: Daktar=Aptēkēs gen.sg. Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Salmiak=Sȝpyrtus (verdünnten Salmiak/piritus) Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131. 1.3. Hybridy Bylo nalezeno několik hybridů (11 termínů, 5 hybridů tvoří základní složky složených termínů), např.: Aptēkininko gen.sg. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 86, Cȝepy jimas Kel 1867 04 2 (Nr. 14) 56, Namû Aptēkēle Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Rurelę acc.sg. „takové zařízení“ Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23: „Prafelleris Dr. Schönborns mu provrtal přímo do Břicha Díru a nyní mu do Žaludku pro jednu R u r e l ę9 hluboko vlévají“, Smertelnyj-te nom.sg. „úmrtnost“ Kel 1870 03 15 (Nr. 11) 44. 1.4. Složené termíny se složkami různého původu Jak je patrné z některých výše uvedených příkladů, ve zkoumaných článcích se vyskytují složené termíny, jejichž složky mají různý původ. Bylo nalezeno 37 termínů se složkami různého původu: litevskou a přejatou, např.: Gydymo Remeflo „medicína?“ Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, judālis Smertis Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18, Ku-no Liekorius Kel 1853 04 20 (Nr. 16) 62, Liekoriaus Atelta apie Sveikatą Kel 1870 08 16 (Nr. 34) 130, raudoni Plakai Kel 1879 05 4 (Nr. 5) 19, nebo litevskou a hybridní, např.: Raupliû Cȝēpijimas Kel 1864 06 28 (Nr. 26) 104, Raupliû Iȝciepijimo Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69. 2. S E M A N T I K A M E D I C Í N S K Ý C H T E R M Í N Ů Termíny článků listu Keleivio o zdraví označují různé medicínské pojmy. Lze je rozdělit do několika sémantických skupin. První z nich tvoří názvy částí lidského těla, orgánů a tekutin, které produkují, např.: Akys Kel 1865 05 16 (Nr. 20) 78, Burnoj loc.sg. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 89, 9 V této i dalších ilustračních větách jsou termíny vytištěny proloženým písmem autorky tohoto článku. Terminologija | 2011 | 18 97 Gylas acc.pl. Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 10, Gomurio gen.sg. Kel 1865 05 16 (Nr. 20) 78, Kaklas Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, Kaulai Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, Kojos nom.pl. Kel 1864 06 28 (Nr. 26) 104, Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kraujas Kel 1853 04 20 (Nr. 16) 62, Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 10, Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Krutinės gen.sg. Kel 1865 05 16 (Nr. 20) 78, Liežuvio gen.sg. Kel 1865 05 16 (Nr. 20) 78, Nerwų gen.pl. Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, Pažalçzų gen.pl. Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, Pilwą acc.sg. Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23, Pirß­tus acc.pl. Kel 1879 10 14 (Nr. 41) 168, Prakaitą acc.sg. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Rankõs gen.sg. Kel 1879 10 14 (Nr. 41) 168, Stemplėje loc.sg. Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23, Szir­dį acc.sg. Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 10, Widuriei Kel 1871 09 5 (Nr. 46) 145. Většina těchto slov jsou starobylé názvy lidské anatomie, které se ustálily v současném úzu. Jen několik slov či významů z probírané sémantické skupiny se v současné lékařské terminologii neujalo. Například místo ustáleného termínu kůže použil A. Einaras v článku o moru variantu Ūda, blízkou současnému termínu; Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19. Svaly, podžebří a třísla však označoval jinými litevskými slovy – Mieſa Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, srov. miesa 2. „svaly“ LKŽₑ a Tußtimūjė loc.pl. Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 19, srov. tuš­timai 1. „podžebří, třísla“ LKŽₑ. V článku „Motynoms ant Pamoki­nimo bey Pagraudenimo“ je místo termínu mozek užita varianta Sma­ginių gen.pl. Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26. V článku o choleře nazýval Fr. Kuršaitis žaludek skilviu – Skilwįj loc.sg. Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, srov. skilvys 3. „žaludek, bříško“ LKŽₑ. Doktor Pinkus ve svém článku o trichinách označoval tváře termínem Weidai Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, srov. veidas 2. „tvář“, a klouby – nariais (termín Skaudėjims Narių Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, srov. 1 narys 1. „kloub“ LKŽₑ; v tomtéž článku tohoto autora však najdeme pro tento význam také současný termín sąnariai – Sanarius acc.pl. Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106. Z kontextu článku Fr. Kuršaitise „Atmink, idant Dieną ßwentą ßweſtumbei!“ není význam termínu syvai zcela jasný: „když tělo během spánku stráví potravu, síly se vrátí, a také s y w a i začnou opět proudit ve svých skutečných žilkách“ Kel 1853 04 20 (Nr. 16) 62. LKŽ uvádí dva medicínské významy tohoto slova – „žaludeční šťávy“ a „tekutina vytékající z úst rozkládající se mrtvoly“ –, avšak jak vyplývá z citované věty, nehodí se ani jeden z nich. V tomto případě lze pouze vyslovit hypotézu, že termínem syvai by zde mohly být označeny jiné tekutiny produkované orgány, například krev, míza apod. 98 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai Z toho, co bylo řečeno, tedy vyplývá, že většina názvů z anatomické nomenklatury člověka se dochovala až do dnešních dnů beze změny (změnil se pouze pravopis některých slov) a upevnila se v současné odborné lékařské terminologii. Významnou část terminologie článků listu Keleivio o zdraví tvoří klinické termíny, tj. slova a slovní spojení označující nemoci a jejich příznaky, např.: Drugiu instr.sg. Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Dufulu instr.sg. Kel 1870 03 15 (Nr. 11) 44, Galwôs Swaigimas Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kofulys Kel 1862 02 11 (Nr. 6) 24, Kel 1871 03 14 (Nr. 21) 43, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Pasirodymai nebo Pažymėj tôs Ligôs Kel 1879 02 25 (Nr. 8) 30, Plautis „rýma“ nom.sg. Kel 1862 02 11 (Nr. 6) 24, Putmenių gen.pl. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Sanariû Gėlimą Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Įmarkaus Nėžiejimo Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Sukatą10 acc.sg. Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, Sзurpuli acc.sg. Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 25, Sзlapdrugiu instr.sg. Kel 1870 03 15 (Nr. 11) 44, Užkimimas Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Walgio Nenorėjimas Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Weido Suputimas Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Widuriû Kirmeles Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Widuriû Sulkydimą Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Widurû Karßtlige Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 150, Wirpėjimą acc.sg. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Žmonių Raupliû Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69. V analyzovaných textech bylo nalezeno nejvíce názvů infekčních nemocí. Tyto nemoci se označují pouze litevsky – kimbančzios Ligôs Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, limpanczioji Liga Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18, limpanti Liga Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15. Bylo zjištěno, že význam „infekční nemoci“ má termín maro ligos v článku „Maro Ligos“, otištěném 20. srpna 1878 v Keleivyje a podepsaném autorem pseudonymem..n.; píše se v něm o nakažlivých nemocech, jako jsou mor, skvrnitý tyfus, cholera, neštovice aj. Mimochodem, složený termín s hlavní složkou užitou v jednotném čísle a skloňovaném tvaru liga – Maro liga Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18 – znamená pouze „mor“. Typické jsou složené názvy s hlavní složkou liga, např.: Iβbalejimo Ligą Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Wiežo Ligą Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23, Wandens Liga Kel 1864 06 28 (Nr. 26) 104, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, pūlamoj Ligoj Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Žyvato Liga Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 150. Taková označení mívají také jednoslovné... 10 Na základě kontextu článku „Motynoms ant Pamokinimo bey Pagraudenimo“ by termín sukatą od slovesa sukti 30. „štípat, bolet (obvykle břicho, klouby)“ mohl znamenat „průjem“, srov. 1 sukatą 3. „průjem“ LKŽ. Terminologija | 2011 | 18 99 ekvivalenty, např.: karβczeis instr.pl. Kel 1865 05 9 (Nr. 19) 74 a Karβcziū Liga Kel 1868 05 27 (Nr. 18) 72, Tynežei Kel 1862 02 11 (Nr. 6) 24 a Tynežīū Liga „spalničky“ Kel 1862 12 9 (Nr. 49) 199, Trichynai nom.pl. Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 27 a Trichynų Liga Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 26 / Trikynū Liga Kel 1877 04 17 Nr. 16) 63, Rauplės nom.pl. Kel 1854 03 15 (Nr. 11) 44, Kel 1862 06 24 (Nr. 25) 104, Kel 1864 06 28 (Nr. 26) 104, Kel 1867 04 2 (Nr. 14) 56 a Raupliū Liga Kel 1860 04 24 (Nr. 17) 68, Kel 1861 02 19 (Nr. 8) 31, Kel 1862 12 9 (Nr. 49) 199, Kel 1867 04 2 (Nr. 14) 56, Kel 1871 03 14 (Nr. 21) 43, Kel 1872 11 5 (Nr. 45) 182, Kolera Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Kel 1866 09 11 (Nr. 37) 147, Kel 1871 08 8 (Nr. 42) 130, Kel 1871 09 5 (Nr. 46) 145, Kel 1873 01 14 (Nr. 2) 8 a Kolerōs Liga Kel 1852 11 17 (Nr. 47) 188, Kel 1853 10 5 (Nr. 40) 160, Kel 1856 10 8 (Nr. 41) 164, Kel 1857 09 24 (Nr. 38) 151, Kel 1859 10 18 (Nr. 42) 167, Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 27, Kel 1866 07 31 (Nr. 31) 124, Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Kel 1866 10 30 (Nr. 44) 175, Kel 1871 08 1 (Nr. 41) 124, Kel 1871 08 8 (Nr. 42) 130, Kel 1871 09 5 (Nr. 46) 145, Kel 1871 10 17 (Nr. 42) 169, Kel 1873 01 14 (Nr. 2) 8, Kel 1873 07 15 (Nr. 28) 111, Kel 1873 08 5 (Nr. 31) 124, Kel 1873 09 16 (Nr. 37) 146, Kel 1873 11 4 (Nr. 44) 176, Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Kropes acc.pl. Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69 (srov. kropės „neštovice“ LKŽₑ) a Kropjū Liga Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69 / Kropū Liga Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Maras Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18, Kel 1879 02 25 (Nr. 8) 30 a Maro Liga Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18. Je třeba říci, že tato sémantická skupina je z hlediska pojmenovávání medicínských pojmů jednou z nejproblematičtějších. Z kontextu článku je často obtížné určit význam toho či onoho názvu nemoci, natož najít jeho přesný současný ekvivalent, protože se o nemoci a jejích příznacích často nepíše podrobněji a pouze se zmiňuje. Například tři výrazy užité vedle sebe Žywato Liga (Krauliga, Neprietwara) Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 150 by mohly označovat „úplavici“, případně jen nějaký „těžký průjem“. Na druhou stranu vyvstává otázka, zda lze tyto výrazy považovat za synonyma; srov. krauligė „krvavá?“, srov. kruvinoji 1. „úplavice“, 2. „těžký průjem“, ale neprietwaras11 pouze „průjem“ LKŽₑ. Z kontextu také není jasné, zda je slovní spojení Widurū ir Wemimo Liga Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 11 Podstatné jméno ženského rodu neprietwara není v LKŽₑ doloženo. 100 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai 150 jsou názvy jedné nebo dvou různých nemocí. Zde je třeba zdůraznit, že autoři článků o zdraví nebyli lékaři, takže jejich nedostatečná znalost medicínských záležitostí je zcela pochopitelná. O mnoha nemocech se navíc tehdy ještě nevědělo, natož aby byly přesně pojmenovány. Proto lze ve zkoumaných článcích najít nejen nejasně formulované, ale i popisné názvy: Skaudėjimas Kakle prie Rijimo Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Skaudėjimas Kakle per Užkimimą Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Spaudimą ant Prybirdiės Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90. Některé názvy byly pravděpodobně převzaty z živého jazyka, např.: baifų Plėbimą Galwoj Kel 1879 02 25 (Nr. 8) 30, didi Nėžiejimą Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Gyflų Traukimą Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kaklo Užėmimu Kel 1862 02 11 (Nr. 6) 24, Kaulų Gėlimą Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Pilwo Skaudėjimas Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 89, Užlidegimą acc.sg. Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131 z užsidegti „začít mít horečku“ LKŽe, Widurų Sugedimą Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 25. Taková slovní spojení, někdy dokonce obrazná, např.: baifingofios Rauplės Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69, piktą Gumbą Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 25, piktoji Liga Kel 1852 09 8 (Nr. 37) 148, Įtaiga žavinanti Liga Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 16, lze považovat za lidové termíny. Zvlášť je třeba zmínit názvy jedné z forem tyfu (současný termín dėmėtoji šiltinė, lat. typhus exanthematicus MedŽ 563) uvedené v článku „Maro Ligos“. Toto infekční onemocnění krve bylo označeno termínem Bado Karßtlige (německy: Hungertyphus) Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149. Bylo zjištěno, že později, například v brožuře z roku 1920 „Kova su limpamomis ligomis“, nazval lékař Petras Avižonis tuto nemoc podobně – bado karštine KLL 1920 14. Kromě uvedeného termínu se v témže článku objevují ještě dva další názvy této nemoci – margoji nebo plokioToji Karßtliga (Flekkentyphus) Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149. Význam přídavného jména plokiotas není v LKŽ uveden (je zde otazník); jako doklad užití je uveden příklad z méně známých písemností někdejšího Východního Pruska a Klaipėdského kraje, u nichž není podrobněji uveden zdroj, nebo z novějších novin. Na základě údajů z uvedeného článku lze tvrdit, že plokiotas znamená „skvrnitý“, od německého Fleck „skvrna“ DVLKŽ I 374. Je třeba upozornit na to, že v článcích o trichinách Fr. Kuršaitis a doktor Pinkus užívali ve významu „zdravý rozum, schopnost úsudku“ termín, který se ustálil v současném jazyce lékařské vědy: Sąmonę acc.sg. Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 27, Sąmonės gen.sg. Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, ačkoli již na počátku 20. století například lékař Antanas Vileišis uvedený pojem označoval Terminologija | 2011 | 18 101 pojmy nuomonė PirmP 1903 71, nuomanė ŠLL 1901 21, sąvoka NG 1924 116 117. Příklady uvedených sémantických skupin tedy ukazují, že většina názvů nemocí či jejich příznaků se v současném úzu neudržela – jen některé, například dušnost, kašel, mor, zvracení a další, se staly lékařskými termíny – nebo se nyní užívají pouze v jednom významu, například termín zimnice se ustálil pouze ve významu „malárie“, zatímco v článcích Keleivio se tento termín kromě uvedeného užíval také ve významu „třesavka při nemoci“; některé z těchto termínů byly nahrazeny jinými litevskými slovy, například neštovice – nyní neštovice, zápal plic – nyní rýma, vodnatelnost – nyní vodnatelnost. Pravděpodobně nejdůležitějšími důvody, proč se větší část termínů nedostala do odborné lékařské terminologie, jsou však neurčitost či nepřesnost jejich významu nebo jejich omezené užívání. Mnoho názvů léčebných prostředků. Čtenářům novin byly poskytovány rady, jak se léčit svépomocí při onemocnění a jaké prostředky používat. Bezpochyby se nejčastěji doporučovaly domácí léčebné prostředky – potraviny a nápoje, např.: Medus Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, nełudyts Swieftas Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Piens Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, ßalto Wandens Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, źaliôs Mėfôs Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131. Nejčastěji se doporučovalo léčit léčivými rostlinami a jejich částmi, např.: Bitkrėlių Žiedai Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Ciberžoles nom.pl. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Dygulio=žoles nom.sg. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90 / Dygulio Žolės Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, Drignės nom.sg. Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26 / Drignes nom.pl. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kadagio Szakniû Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kadagio Ogû Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Lapû nû Kelrėtenjû Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131 (srov. kelretinis „jitrocel kopinatý (Plantago major)“ LKŽe), Metelės nom.sg. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Puplaißkiei Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Saldmedis Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Srawžolė nom.sg. Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Sżeiẃmedis Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Remulike (nebo Remunike) Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87. Ve významu „čaj“ se užíval germanismus tije: Remunikjû Tije Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87. Objevilo se také několik názvů léčiv (mimochodem, ve významu „léky“ se užíval pouze slavismus Liekarf twa Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 11), Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 89, Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26), např.: Opijumo gen.sg. Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, Blywoterio gen.sg. Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Wēmimo=Rießutus Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90. 102 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai V pojednávaných článcích se vyskytuje několik označení osob spojených s lékařskou vědou a praxí, např.: Aptėkininko gen.sg. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 86, Kudikis Kel 1872 04 30 (Nr. 18) 69, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 150, Kel 1879 10 14 (Nr. 41) 168, Lawoną acc.sg. Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Ligonis Kel 1859 01 5 (Nr. 1) 3, Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 27, Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90. Význam „lékař“ vyjadřovaly dva navzájem si konkurující termíny – termín latinského původu Daktars Kel 1866 02 13 (Nr. 7) 27 a termín slovanského původu Lie korius Kel 1853 04 20 (Nr. 16) 62, Kel 1855 01 17 (Nr. 3) 10, Kel 1864 07 5 (Nr. 27) 106, Kel 1866 08 21 (Nr. 34) 135, Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, Kel 1874 06 16 (Nr. 24) 96. Někdy se dává přednost latinskému výrazu daktaras, například Daktars nebo Liekorius Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, někdy slovanskému výrazu lie kor ius, například Liekorius nebo Daktars Kel 1864 06 28 (Nr. 26) 104. V článku Fr. Kuršaitise „O moru“ mohou být termíny daktaras a mokytas liekorius, spojené spojkou nebo, ve vztahu synonymie: „z Německa i z Ostpreussen k nám má přijít několik lékařů nebo zkušených felčarů do toho kouta ruské země sužovaného morem, aby tam dorazili <...>“ Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18. Byly nalezeny také názvy zdravotnických zařízení. Ve významu „nemocnice“ se užívaly termíny Ligonbucžio12 gen.sg. Kel 1870 08 16 (Nr. 34) 130, Ligonû Butas Kel 1870 08 16 (Nr. 34) 130 / Ligonû Bute Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23. V článku „Namû Aptėka“ by výpůjčka Locaritû gen.pl. mohla také znamenat „nemocnici“, viz xlaz arietas 1. „nemocnice“ LKŽₑ, neboť je spojena spojkou nebo s termínem Ligonbucziû gen.pl.: „Priegtam juk randas L i g o n – b u c z i û arba L o c a r i t û, kur apfirge Wargdieniei ir be Užmokelczio gydomi yra“ Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87. Stejný, tedy „nemocniční“, význam by mohl mít i složený termín léčebné domy, ačkoli německý ekvivalent uvedený vedle něj vede k domněnce, že snad tyto termíny mají určitý významový rozdíl: Gydymo Namûje (chirurgische Klinik) Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23. Totéž platí i o termínech kliniks a léčebný byt: Akiû Klyniks spojených spojkou nebo, tedy Akiû Gydymo Butas Kel 1877 04 17 (Nr. 16) 63. Lékárna byla v článcích označována různými termíny – slavismy Aptėkôs gen.sg. Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87, Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131 a Aptieka Kel 1868 10 20 (Nr. 42) 168. 12 Jonas Palionis považoval slovo ligonbutis „nemocnice“ (srov. Krankenhaus) za novotvar Fr. Kuršaitise (Palionis 1995: 219). Terminologija | 2011 | 18 103 3. POČÁTKY JAZYKA MEDICÍNSKÉ VĚDY Keleivio A. Kaulakienė, která zkoumala terminologii populárně-naučných článků o fyzice, si všimla, že v těchto novinách „bylo zřejmě publikováno nejvíce populárně-naučných článků, v nichž lze nalézt určité zárodky prvků odborného jazyka“ (Kaulakienė 1991: 81). Toto tvrzení by potvrzovaly i Keleivio články o zdraví. Jedním z rysů těchto článků charakteristických pro odborný text je pojmenovávání druhových pojmů. Druhové členy složených názvů, především nemocí a léčebných prostředků, se vyjadřují adjektivy s určitým tvarem, např.: aβtroji Liekarſtwa Kel 1876 02 15 (Nr. 7) 26, cȝyſtytalfis Linſėmenių Alėjus Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, didylis Ma-ras Kel 1879 01 28 (Nr. 4) 15, Kel 1879 02 4 (Nr. 5) 18, ſalduſis jūdalis Lakricas Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, ſalduſis Medelis Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, tikroſios Mėtros Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 89, ßaltaji Drugi Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90, ȝalialis Muilas Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, méně často pak participii: pūlamoj Ligoj Kel 1874 06 2 (Nr. 22) 87. Dalším rysem je uvádění ekvivalentů v jiných jazycích. V článcích o zdraví jsou vedle některých termínů v závorkách (nejčastěji) uváděny především německé ekvivalenty, např.: Bado Karßtlig e (německy: Hungertyphus) Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Blywoterio (německy: Bleiwaffer) gen.sg. Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, Gydimo Namûle (chirurgiſche Klinik) Kel 1880 02 10 (Nr. 6) 23, Karßcziū Liga nebo Typhus Kel 1868 05 27 (Nr. 18) 72, Lapû nû Kelio Rėtenû, německy: Wegerich Kel 1874 08 18 (Nr. 33) 131, margoji nebo plokiotoji Karßt liga (Flekkentyphus) Kel 1878 08 20 (Nr. 34) 149, Ȝwaigȝd=Anyſû (německy: Sternanis) Kel 1874 06 9 (Nr. 23) 90. ZÁVĚRY Keleivio články o zdraví jsou důležitými texty při hledání počátků litevské lékařské terminologie. Základem lékařské terminologie těchto článků je slovní zásoba litevského původu. Nepochybně k tomu mohlo přispět, že tyto noviny redigoval Frydrichas Kuršaitis, dobrý znalec litevského jazyka, a také to, že většinu článků o zdraví napsal sám. Samozřejmě se neobešly ani bez výpůjček ze slovanských (převážně), německých, řeckých, latinských a dalších jazyků. Většina slov slovanského původu, např.: liekarſtwa, liekorius, pavietra, rona, smertis aj., byla v běžném jazyce široce rozšířená. Většina slavismů a germanismů užívaných v článcích se dnes již nepoužívá, s výjimkou starých slovanských výpůjček, které se staly neodmyslitelnou součástí litevské slovní zásoby. Výpůjčky pocházející z klasických jazyků – řečtiny a latiny – se do článků nejspíše dostaly z německých zdrojů. Jak ukazuje zkoumaný 104 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai materiál, značná část termínů označujících především části těla a orgány (oko, noha, srdce aj.), názvy nemocí (horečka, kašel, mor aj.) a některé další lékařské pojmy (léčení, mrtvola, nemocný aj.) tvoří stará litevská slova z této oblasti, která se objevují již ve starých písemných památkách a dodnes se užívají v současném jazyce lékařské vědy a praxe. Vzhledem k tomu, že se pravopis litevštiny v první polovině a v polovině 19. století velmi lišil, je přirozené, že články obsahují řadu pravopisných variant termínů. Hojně se vyskytují také synonyma označující stejný pojem, většinou klinické termíny; tento jev není charakteristický pouze pro skupinu anatomických nomenklaturních názvů. Tuto zvláštnost pravděpodobně způsobila nejen skutečnost, že téměř všechny články o zdraví napsali nelékaři, ale také to, že se tehdy o mnoha nemocech mnoho nevědělo – je tedy pochopitelné, že ne všechny nemoci byly přesně pojmenovány a užívala se synonyma. Často se vystačilo s popisnými termíny nebo výrazy používanými v lidové mluvě. Je důležité poznamenat, že některé články mají rysy odborného textu – druhové pojmy jsou v nich pojmenovány určitými tvary adjektiv nebo participií a vedle termínů se uvádějí ekvivalenty v jiných jazycích (především v němčině). HLAVNÍ PRAMENY Adomas Ein ar as. Pawietra, didyfis Maras, jūdālis Smertis. – Keleiwis. 1879, jan. 28 (Nr. 4), 15–16; febr. 4 (Nr. 5), 18–19. Adomas Ein aras. Apie Maro pradėjimą Rūjūjoje / a-e- – Keleiwis. 1879, febr. 25 (Nr. 8), 30. Adomas Ein aras. „Nedávno přivezla jedna venkovanova žena z okolí Įsrutė do Královce k lékařům dítě...“ / e-. – (Zpráva krátce). – Keleiwis. 1879, 14. října (č. 41), 168. Adomas Ein aras. „Před několika týdny byl v léčebném domě (chirurgische Klinik) v Královci jeden pacient,...“ / e-. – (Zpráva krátce). – Keleiwis. 1880, 10. února (č. 6), 23–24. „Noviny píší, že v jednom městečku na litevském pohraničí, zvláště v pruském pohraničním městečku jménem Nimmerfatt, se objevila neštovičná nemoc...“ – (Zpráva). – Keleiwis. 1860, 24. dubna (č. 17), 68. „Nebeský Pán, ačkoli se zdá, že naši provincii nyní znovu navštěvuje svými metlami...“ – (Zpráva). – Keleiwis. 1872, 5. listopadu (č. 45), 182. Frydrichas Kuršaitis. Pamatuj, abys světil sváteční den! – Autor neuveden. – Keleiwis. 1853, 20. dubna (č. 16), 61–62. Frydrichas Kuršaitis. Slovo před svatbou a oddavkami. – Autor neuveden. – Keleiwis. 1855, 17. ledna (č. 3), 9–11. Frydrichas Kuršaitis. V naší milé nemocnici. – Autor neuveden. – Keleiwis. 1859, 8. listopadu (č. 45), 178–179. Frydrichas Kuršaitis. Ar Wale Tabako rukyti? – Aut. nenurodytas. – Keleiwis. 1865, mejį 16 (Nr. 20), 78–79. Frydrichas Kuršaitis. Trichynū Liga. – Aut. nenurodytas. – Keleiwis. 1866, febr. 13 (Nr. 7), 26–27. Frydrichas Kuršaitis. Poučení proti choleře. – Autor neuveden. – Keleiwis. 1866, 21. srpna (č. 34), 135. Frydrichas Kuršaitis. Oplakávání / Kuršatis. – U č. 34 autor neuveden. – Keleiwis. 1870, 16. srpna (č. 34), 129–130; 16. září (č. 43), 148. Frydrichas Kuršaitis. Pamokinimas prieš Kolerôs Ligą. – K. – Keleiwis. 1873, sept. 16 (Nr. 37), 146. Terminologija | 2011 | 18 1 0 5 Frydrichas Kuršaitis. „Bratr se nikdy takovým Novým [lékem] nezkoušel…“ / K. – (Ohlasy). – Keleiwis. 1874, jun. 16 (Nr. 24), 95–96. Frydri̇chas Kuršaitis. Apie Marą. – Aut. nenurodytas. – Keleiwis. 1879, febr. 4 (Nr. 5), 18. „Z Gumbinnen Zeitung se uvádí, že na druhé straně hranice, ve Virbalis, městě Vilnius i ve Vilkaviškisu se objevila cholera…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1871, aug. 1 (Nr. 41), 124. „Z Insterburgu se píše, že v kraji Šakiai, například ve farnosti Beržkalniai, ve Vanagėlai a ve Spraktai ve vsi Raupliai už několik týdnů ustupují neštovice…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1864, jun. 28 (Nr. 26), 104. „Z Tilže přišla zpráva, že od 21. prosince minulého roku až dosud se tam nikdo nově nenakazil cholerou…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1873, jan. 14 (Nr. 2), 8. „Cholera u našich sousedů v Královci si vyžádala celkem asi 400 obětí, zdá se, že končí…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1852, nov. 17 (Nr. 47), 188. „Už jsme doufali, že nás cholera letos v Královci nenavštíví…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1856, okt. 8 (Nr. 41), 164. „Cholera v Královci stále krutě hubí lidi a nyní se objevila také v Klaipėdě a Gumbinnen“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1866, sept. 11 (Nr. 37), 147. Cholera. – Autor neuveden. – Keleiwis. 1853, okt. 5 (Nr. 40), 160. „Cholera se nyní dostala i do švédské země…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1873, aug. 5 (Nr. 31), 124. „Cholera se nyní objevila i ve městě Královci…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1871, aug. 8 (Nr. 42), 130. „Cholera se nyní objevila i ve městě Královci u našich sousedů…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1859, okt. 18 (Nr. 42), 167. „Cholera je nyní u našich sousedů v Královci a zdá se, že se rozšířila i do dalších částí naší provincie…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1871, okt. 17 (Nr. 52), 169. „Cholera se zdá být připravena brzy všeobecně vypuknout ve městě Královci u našich sousedů…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1866, okt. 30 (Nr. 44), 175. „Cholera se nyní již velmi rozšířila ve městě Královci u našich sousedů…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1873, nov. 4 (Nr. 44), 176. Cholera se, zdá se, šíří stále dál světem…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1873, jul. 15 (Nr. 28), 111. „Cholera nyní nemilosrdně kosí naše sousedy ve městě Královci; ze zpráv z Insterburgu se dozvídáme, že se již objevila i tam…“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1866, jul. 31 (Nr. 31), 124. „Cholera v Královci stále strašlivě řádí...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1871, 5. září (č. 43), 145. Maro Ligos. –..n. – Tekste: Kaunas, Karaliaučius. – Keleiwis. 1878, aug. 20 (Nr. 34), 149–150. „Milovaným pruským bratrům oznamuji tuto zprávu, že od 1. dne tohoto měsíce [...] jsem zřídil velkou lékárnu s různým jedlým i nejedlým zbožím [...]“ / John D. Gudat. – (Oznámení). – Keleiwis. 1868, 20. října (č. 42), 168. Motynoms ant Pamokinimo bey Pagrudenimo. – –w–. – Keleiwis. 1876, febr. 15 (Nr. 7), 25–26. „V našem městě Královci v těchto dnech mnoho lidí velmi onemocní...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1871, 14. března (č. 21), 43. „V našem Litvě, v Priekulėském kraji, se podle úředních oznámení mezi lidmi objevily neštovice.“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1861, 19. února (č. 8), 31. „Náš pan vrchní prezident Eichmann to učinil...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1854, 6. září (č. 36), 143–144. Domácí lékárna. – –w–. – Keleiwis. 1874, 2. června (č. 22), 86–87; 9. června (č. 23), 89–91. „Podle novinových zpráv se v Tilžském městě velmi rozšířila zimnice neboli tyfus...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1877, 27. března (č. 13), 52. „Podle úředních šetření se dosud po celém okrese Gumbinnen šíří tato nemoc, které se zde říká zimnice, tyfus...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1868, 5. května (č. 18), 72. Per wiênôs Mußelês Ißgêlima. – –w–. – Keleiwis. 1874, aug. 18 (Nr. 33), 130–131. „Zlá nemoc, cholera, se již objevila také v Královci...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1852, 8. září (č. 37), 148. 106 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai Pinkus. Chraňte se nyní před trichinami! [Bubliny] / Dopisy dr. Pinkuse. – Keleiwis. 1864, jul. 5 (Nr. 27), 106–107. Přijímací řád pro úřad diakonek v ústavu pro diakonky v nemocnici Mieląbirdingylė v Královci. Autor neuveden. – Keleiwis. 1858, dec. 29 (Nr. 52), 206; 1859, jan. 5 (Nr. 1), 2–3. „V našem Královci... se neštovice začaly hrozivě šířit...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1871, märz 14 (Nr. 21), 43. „Neštovice se letos v naší provincii tu a tam objevily, totiž u nás v Královci, kolem Tylže a také kolem Įkrut...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1854, merca 15 (Nr. 11), 44. Raupliū arba Kropjū baiſingąjei Ligai. – †. – Keleiwis. 1872, apr. 30 (Nr. 18), 69–70. Chraňte se! – Autor neuveden. – Keleiwis. 1871, sept. 5 (Nr. 43), 145. „Zde v Královci den ode dne přibývá nemocných, zvláště těch, kteří trpí zimnicí, malárií a kašlem...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1870, mercą 15 (Nr. 11), 44. „Zde v Královci se prý tu a tam objevily neštovice.“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1862, jun. 24 (Nr. 25), 104. „Zde v Královci byla zřízena nová královská oční klinika neboli oční léčebna a od 1. dubna je otevřena...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1877, apr. 17 (Nr. 16), 63. „Zde v Královci se mezi lidmi velmi rozšířila nemoc černého tyfu a říká se, že se začínají objevovat také neštovice...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1862, dec. 9 (Nr. 49), 199. „Zde v Královci propukla před několika týdny cholera...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1857, sept. 24 (Nr. 38), 151. „Zde v Královci a, jak slyšíme, i jinde se šíří neštovice...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1862, apr. 2 (Nr. 14), 56. „V těchto dnech, nakolik můžeme zjistit, v našem Královci i všude kolem v provincii mnoho lidí těžce onemocnělo horečkou...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1865, mejī 9 (Nr. 19), 74. „Zprávy z tylžského časopisu a také dopisy právě dorazivší z hostince Šilo-Karčama vyprávějí...“ – (Různé zprávy). – Keleiwis. 1862, febr. 11 (Nr. 6), 24. POMOCNÉ ZDROJE Alm 1931: Alminauskis K. Die Germanismen des Litauischen 1. Die deutschen Lehnwörter im Litauischen. Kaunas. DVLKŽ 2006: Krži̇nauskas J., Smagurauskas S. Didysis vokiečių–lietuvių kalbų žodynas 1–2. Vilnius. FrW: Litauisches Etymologisches Wörterbuch von Ernst Fraenkel, I–II, Heidelberg, Göttingen, 1955–1962. KLL 1920: [D-ras med. P. Avižonis]. Kova su limpamomis ligomis. Raseiniai. LKŽₑ: Slovník litevského jazyka. – www.lkz.lt MedŽ 1980: Astrauskas V., Biziulevičius S., Pavilonis S., Vaitilavičius A., Vileišis A. Medicinos terminų žodynas, Vilnius. NG 1924: [D-ras A. Vileišis]. Naminis gydytojas. Trumpas paprasčiausių ligų aprašymas ir jų gydymas. Antrasis pataisytas leidimas. Kaunas. PirmP 1903: [Antana Vileišis] Dr. Fr. Esmarch. Pirmoji pagelba nelaiminguose atsitikimuose. Išvertė daktaras A. V. Tilžėje. Skar 1931: Skardžius Pr. Die slavischen Lehnwörter im Altlitauischen. – Tauta ir žodis 7. ŠLL 1901: [Antana Vileišis] Trumpi šneka apie limpancias ligas ir kaip nuo jų apsiginti. Parašė D-ras V. A. Tilžėje. TŽŽ 2005: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius. Фасмер М. 1967, 1971, 1973: Этимологический словарь русского языка 2–4, Москва. LITERATŪRA Kaulakienė A. 1991: Mokslo kalbos užuomazgos „Keleivyje“. – Lietuvių kalbotyros klausimai XXIX: Lietuvių leksikos ir terminologijos problemos. Vilnius, 80–91. Lietuvos bibliografija. Serija C. Lietuviškų periodinių leidinių publikacijos 1832–1890. Vilnius, 2004. Palionis J. 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija, Vilnius. Zinkevičius Z. 1990: Lietuvių kalbos istorija 4: Lietuvių kalba XVIII–XIX a., Vilnius. Terminologija | 2011 | 18 107 TERMS OF ARTICLES ON HEALTH IN KELEIVIS The paper deals with terminology in articles on health in the Lithuanian weekly newspaper Keleiwis iß Karaliaucjaus Broliams Lietuwininkams Žinês parneßas (Traveller from Königsberg Bringing News for Lithuanian Brothers) published in Konigsberg from 1849–1880. During the period of 1853–1879 there were nineteen articles on various health issues and their treatment published. These articles on health are important when searching for the beginning of the Lithuanian medical terminology. Medical terms used in these articles are mainly of the Lithuanian origin. Undoubtedly such choice was influenced by the editor of the weekly Frydrichas Kuršaitis (Friedrich Kurschat) who had a good command of Lithuanian and wrote many articles himself. These articles contain some borrowings mainly from Slavic, as well as from German, Greek, Latin and other languages. Many borrowings of Slavic origin, such as liekarstva (drug), liekorius (doctor), rona (wound) were widely used in spoken language. The majority of Slavisms and Germanisms of these articles are no longer used, except for some old Slavic borrowings which took root in the Lithuanian language a long time ago. Borrowings from Greek and Latin most likely made their way into these articles from German sources. Quite a lot of terms, mainly those naming of the parts of the body (akis (eye), koja (leg), širdis (heart), etc.), as well as diseases (drugys (fever), kosulys (cough), maras (plague), etc.) and other medical concepts (gydymas (healing), lavonas (corpse), ligonis (patient), etc.) are old Lithuanian words of this field, which can be found in old writings and are still being used in modern language of medical science and practice. In the middle of the 19th century Lithuanian orthography varied a lot, therefore it is natural that orthographic variants of medical terms in these articles are numerous. Synonyms are also common, especially of clinical terms, except in the group of anatomy nomenclature. Such variations probably are caused by the fact that the majority of articles were not written by specialists of medicine and also because there was a lack of knowledge about some diseases. Thus, the lack of precise naming and abundance of synonymy are understandable. Descriptive terms and folk names were also used. Some articles have features of scientific text – specific concepts were named using definite adjectives or definite participles, some terms came with other language (mainly German) equivalents. Gauta 2011-12-01 Palmira Zemlevičiūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] 108 P. Zemlevičiūtė | Keleivio straipsnių apie sveikatą terminai