Metaforiniai ekonomikos terminai

Metaforické ekonomické termíny RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Vilniaus Gedimino technikos universitetas KLÍČOVÁ SLOVA: ekonomické termíny, metaforické termíny, stylistická neutralita, názornost Nejcharakterističtější stylistické rysy odborného jazyka (zobecnění, věcná přesnost, výrazná logičnost výkladu, objektivita, stručnost, úplnost a jasnost) byly probrány ve stylistických pracích (Pikčilingis 1971: 314–323; Župerka 1997: 81). Zdůrazňuje se v nich, že pro odborný jazyk nejsou příznačné názornost a emocionalita. Důležitou vrstvu odborného jazyka tvoří termíny, a proto se i ony vyznačují obecnými rysy odborného jazyka. Podle Kazimierase Župerky (1997: 81) „[v]ěcnou přesnost odborného jazyka určuje užívání termínů a vůbec slov s jediným přímým významem.“ Při výčtu nejdůležitějších požadavků kladených na termíny se uvádí jejich správnost, systematičnost, stručnost, snadnost tvoření a stylistická neutralita (Gaivenis 2002: 36–50). V mnoha odborných textech však lze nalézt také názorné a metaforické termíny, a proto vyvstává otázka, jak je hodnotit. Ši mokslo kalbos problema nėra nauja, apie ją jau rašė Kazimieras Gaivenis (2002: 44–47) nagrinėdamas terminų stilistinį neutralumą, Vilija Celiešienė ir Judita Džėžulskienė (2009, 50–51) aptardamos profesinės kalbos pagrindus; taip pat yra ir atskirų straipsnių, skirtų metaforinių terminų bendrosioms problemoms (Baltrūnaitė 1998: 36–47), statybos metaforiniams terminams (Stunžinas 2006: 62–73); metaforų vartojimui mokslo populiarinamuosiuose tekstuose (Petrėnienė 2010: 129–134), metaforinių terminų vertimo į lietuvių kalbą sunkumams (Marina 2006: 98–108, Volungevičienė 2010: 23–27) ir kt. Předmětem článku jsou metaforické ekonomické termíny, vybrané z Výkladového slovníku podnikových manažerských termínů (2000), Slovníku ekonomických termínů, který připravila Rūta Vainienė (2007), a Slovníku ekonomických termínů, přeloženého z angličtiny Terminologija | 2012 | 19 83 kalbos (1997), Europos žodyno (Eurovoc). Metaforiniais terminais šiame straipsnyje vadinami perkeltinės reikšmės žodžiai, įvardijantys specialias sąvokas. Cílem článku je po prozkoumání základů metaforického pojmenovávání v odborném jazyce přehledně představit strukturu metaforických ekonomických termínů a popsat vlastnosti metaforického přenosu. METAFORICKÉ POJMENOVÁVÁNÍ V TERMINOLOGII Význam názornosti v odborném jazyce, a tedy i v terminologii přesně vystihl K. Gaivenis (1991: 30): „Názornost není nezbytnou vlastností odborného jazyka, pouze je v určitých mezích přípustná a tolerovatelná. Její role se liší nejen v jazyce jednotlivých vědních oborů, ale i v jednotlivých žánrech.“ Stačí tedy tyto hranice jasně stanovit a snažit se je nepřekračovat. Není to však tak jednoduché, protože se liší předměty jednotlivých vědních oborů i způsoby jejich pojmenovávání. Vzniká paradoxní situace – badatelé stylistiky uznávají, že názornost a expresivita nejsou pro odborný styl příznačné, nemohou však popřít skutečnost, že v terminologii různých vědních oborů se nachází řada metafor. Proto se hledají příčiny tohoto jevu a způsoby, jak v odborném jazyce (a tedy i v terminologii) sladit věcnou přesnost s užíváním slov v přeneseném významu. Tuto situaci lze vysvětlit dvojím pojetím metafory. Metafora je obecně chápána jako „přenesení názvu jedné věci či jevu na jinou věc nebo jev na základě nějakého společného znaku, podobnosti funkce či bezprostředního dojmu“ (Gudavičius 2009: 114), rozlišují se však dva druhy: jazykové a umělecké metafory. Jazykové metafory jsou výsledkem sekundární nepřímé nominace; zachovávají si určitou názornost a sémantickou dvojznačnost a užívají se z nominačních a komunikačních důvodů. Tyto metafory jsou objektivní, systematické a odrážejí kolektivní pohled na logické vztahy mezi objekty. Umělecké metafory se užívají jako stylistické figury, jsou subjektivní, individuální a plní estetickou funkci (KPP 325–327). Právě umělecké metafory jsou v terminologii nežádoucí, zatímco jazykové metafory se v terminologii užívají, pokud jsou jediným pojmenováním pojmu. Metafora se v odborném jazyce uplatnila proto, že v ní dochází ke srovnání dvou věcí a analogie je jedním z nejdůležitějších způsobů vědeckého myšlení. Audronė Bitinienė uvádí, že metafora „není jen ozdobou myšlenky či textu, souvisí s duševní činností člověka: pomáhá poznávat, strukturovat, hodnotit a vysvětlovat jevy světa“ (Bitinienė 2007: 36). 84 Rasuolė Vladarskienė | Metaforiniai ekonomikos terminai Vědecký styl není uzavřeným systémem; značná část termínů jsou terminologizované jednotky mezinárodní slovní zásoby a do terminologie mohou vstupovat již užívané v přeneseném významu. Například Dabartinės lietuvių kalbos žodyne (dále jen DŽ) se u slova srautas uvádí jako základní význam „proud kapaliny, tok“, druhý význam, blízký prvnímu, je „proud různých částic nebo vln“: Oro, dujų srautas. Vėjo srautas. Liepsnos srautas. Smėlio srautas. Šviesos, šilumos srautas. Elektronų srautas. Magnetinis srautas. Jak je vidět, v tomto druhém významu se termín srautas užívá v terminologii různých oborů. V ekonomické terminologii se toto slovo užívá v přeneseném významu „nepřetržitá řada“: keleivių, krovinių, prekių srautas DŽ. Srov. specializovanější termíny: kapitalo srautas EV; migrantų srautas EV; pinigų srautas EV; pinigų srauto diskontas VŽ 26; pinigų srautų ataskaita VŽ 198. STRUKTURA METAFORICKÝCH TERMÍNŮ S ohledem na to, že metaforické pojmenovávání není pro ekonomickou terminologii příliš typické, byly jako předmět výzkumu zvoleny termíny různé struktury, v nichž lze rozpoznat užití slov v přeneseném významu k označení specifických ekonomických pojmů. Jednoslovné metaforické termíny nejsou pro ekonomickou terminologii typické, protože zpravidla nestačí jediné slovo k tomu, aby byl zřejmý základ srovnání a přenesený význam, který z něj vyplývá. Takové termíny se vyskytují jen zřídka: jestliže přenesený význam není příliš vzdálen od původního významu a lze odhadnout, jaký pojem slovo označuje, např. atskalūnas „spotřebitel, který vědomě prohlašuje, že kolektivní produkt neoceňuje, v naději, že jej bude moci využívat, aniž by za něj zaplatil plnou cenu“ ETŽ 26; jestliže přenesený význam souvisí s historií vzniku termínu, takovým termínům rozumějí pouze odborníci, např. atkarpa „úrok z dluhopisu“ EŽ; toto pojmenování vzniklo podle papírového dluhopisu, který měl odtrhávací části, za něž se vyplácely úroky. Ačkoli jsou dluhopisy dnes často nehmotné, název se zachoval. Slova v přeneseném významu, která jsou základními slovy složených termínů, se užívají se slovy, která blíže určují věc, jíž je přisuzován metaforický význam (nominativní metafory), např.: [kainų] žirklės VŽ 138, [mokesčių] našta ETŽ 267, EŽ 174; [kainų] Terminologija | 2012 | 19 85 burbulas EŽ 122. Taková slova mohou mít různé určující členy a vytvářet určitou skupinu metaforických termínů: [paramos] mechanizmas EV, [kainodaros] mechanizmas EV, [papildomasis prekybos] mechanizmas EV, [pinigų intervencijos] mechanizmas EV, [rinkos] mechanizmas ETŽ 439, [valiutų kurso] mechanizmas EV; [demografinis] augimas EV, [ekonomikos] augimas EV, [gamybos] augimas EV, [įmonės] augimas EV, [pramonės] augimas EV, [ūkio] augimas EV; [bendrijos] įplaukos EV, [biudžeto] įplaukos EV, [eksporto] įplaukos EV, [mokesčių] įplaukos EV. Slova v přeneseném významu, která charakterizují základní termíny složeného termínu v přímém významu (metafory vlastnosti), jsou metaforické závislé členy složených termínů, např.: šešėlinė [ekonomika] EŽ 256–257, ETŽ 477; bloga [paskola] ETŽ 54, geležinis [darbo užmokesčio dėsnis] EŽ 96. Obvykle jsou těmito závislými členy přídavná jména, méně často příčestí (šliaužiančioji [infliacija] ETŽ 479, EŽ 257) nebo genitivní tvary podstatných jmen (nuodėmės [mokestis] EŽ 190, pagalvės [mokestis] ETŽ 325, EŽ 197). Se stejným závislým členem v metaforickém významu lze vytvořit několik termínů (auksinė [akcija] EŽ 36; auksinė [taisyklė] EŽ 36). Metaforická slovní spojení. Složené termíny, jejichž metaforický význam vychází ze slovního spojení, jsou specifické a znají je pouze odborníci; některé mají obecnější význam a lze sice odhadnout základ jejich srovnání, není však jasné, jaký pojem označují, např.: auksinis parašiutas EŽ 36, ETŽ 29; auksinis rankos paspaudimas EŽ 36, ETŽ 29; nemokami pietūs EŽ 185; nuodų piliulė ETŽ 312; šoko terapija EŽ 257; Kinų siena ETŽ 217. Do slovníků ekonomických termínů se dostaly také autorské metafory, např. nematoma ranka EŽ 185 (metafora Adama Smitha označující mechanismus působení tržních cen; často se užívá rozšířená varianta nematoma rinkos ranka, aby bylo jasné, o čí ruce je řeč), didysis brolis EŽ 65 (metafora George Orwella označující totalitní, rozsáhlou a aktivní moc). Tyto metafory jsou v ekonomických textech běžné a užívají se jako názvy určitých jevů. SÉMANTICKÉ ZVLÁŠTNOSTI METAFORICKÝCH EKONOMICKÝCH TERMÍNŮ V oblasti vědy se metafory vytvářejí proto, že se neznámé a nejasné věci snažíme vysvětlit a odhalit jejich podstatu na základě toho, co je člověku již známo a důvěrně povědomé. Ruští vědci (Ivina 2003: 62, Prochorova 1996: 41) zdůrazňují význam metaforického pojmenování v terminologii; rovněž se poukazuje na to, že 86 Rasuolė Vladarskienė | Metaforiniai ekonomikos terminai tento jev je typický pro termíny z techniky, medicíny a dalších přírodních věd (botaniky), protože metafory se vytvářejí především na základě vnější podobnosti, a proto souvisejí s konkrétní slovní zásobou (Prochorova 1996: 41). Podobné tendence v litevské stavební terminologii zaznamenal také Robertas Stunžinas: „Metaforické pojmenování znaků ve stavební terminologii se většinou řídí vlastnostmi předmětů každodenní potřeby a živočišného světa. Metaforickými složkami termínů se nejčastěji pojmenovávají znaky na základě vnější podobnosti s předměty a metaforicky se pojmenovávají vlastnosti povrchu“ (Stunžinas 2006: 71). Předmětem ekonomie (stejně jako dalších společenských a humanitních věd) je něco jiného; nejčastěji se zde zkoumají abstraktní jevy. Hlavním předmětem ekonomie je hospodářská činnost lidí, a proto je třeba nejčastěji pojmenovávat různé činnosti, vztahy, souvislosti a vlastnosti. Metafory se tudíž nezakládají na vnější podobnosti (jako v terminologii techniky a stavebnictví), nýbrž na podobnosti funkcí nebo na jiných asociacích. V ekonomické terminologii se výrazně projevuje univerzální tendence k metaforizaci – antropomorfismus, jehož modelem metafory je člověk jako společenský subjekt. Základem přenosu významu je lidská činnost a slova označující její složky. Metaforické ekonomické termíny se tvoří na základě slov pojmenovávajících skutečnosti z různých jiných oblastí profesní činnosti. Za zmínku stojí složené termíny, jejichž struktura obsahuje slova související například s oblastí války či lovu; vystupují v nich asociace se silou, násilím a lstí, tedy s negativními jevy, např.: [studená] válka EŽ 256; [cenová] válka EŽ 123, VŽ 135; bílý rytíř EŽ 39, černý rytíř EŽ 121, šedý rytíř EŽ 216; [finanční] intervence EV, intervenční [cena] EV, intervenční [půjčka] EV, intervenční [zásoby] EV, intervenční [nákup] EV; [pirátství v oblasti zvukových a obrazových záznamů] pirátství EV, [počítačové] pirátství EV; [pracovní síly] lov EV; [populační] past ETŽ 141; [likviditní] past ETŽ 247; [chudobní] past EŽ 249, ETŽ 461; [zaměstnanců] nábor EV; podobné negativní asociace vyvolávají také lékařské termíny, např.: [rozpočtové] injekce ETŽ 53; šoková terapie EŽ 257; jedová pilulka ETŽ 312; [nabídkový] šok EŽ 208. Neutrálnější význam mají metaforické ekonomické termíny, v nichž se asociace pojí se stavebnictvím (tvůrčí destrukce EŽ 150; [cenový] strop EŽ 124; přední dveře ETŽ 401, zadní dveře ETŽ 516) nebo s technickými termíny ([podpůrný] mechanismus EV, [cenový] mechanismus EV, [doplňkový obchodní] mechanismus EV; [fiskální] brzda ETŽ 127; [cenový] barometr ETŽ 190, [finanční] páka VŽ 200). Terminologija | 2012 | 19 87 Metaforický přenos souvisí také se slovy označujícími každodenní lidské činnosti, např.: [peněz] praní EV, EŽ 219; obědy zdarma „zboží získané bezplatně“ EŽ 185; úsek „úrok z dluhopisu“ EŽ 33; [daňové] břemeno EŽ 174; [dluhové] břemeno ETŽ 460. Metaforické termíny odrážející kulturní skutečnosti se užívají méně často. Divadelní termíny ([mezinárodní role Společenství] EV, [sociální] role EV; [scénář hospodářského rozvoje] EV) jsou univerzální; vyskytují se nejen v ekonomické, ale i v terminologii jiných věd. Výrazné termíny zahrnující náboženskou slovní zásobu mají snadno odhadnutelné vlastnosti, např.: [daňový] ráj „jurisdikce, v níž se na nerezidenty vztahují poměrně nízké daně ze zisku, nebo se na ně nevztahují vůbec“ EŽ 175; hříšná [daň] „daň odváděná státu za provozování určité činnosti, kterou společnost odsuzuje“ EŽ 190. Podobně lze hodnotit i politické termíny, např.: hlasování [nohama] „emigrace obyvatel ze země kvůli nepřijatelným ekonomickým podmínkám“ EŽ 39; hlasování [penězi] „projev vůle spotřebitelů na trhu“ EŽ 39. Jak je patrné, abstraktní ekonomické pojmy se pojmenovávají slovy označujícími abstraktní i konkrétní objekty. Je pravda, že obecná tendence přenášet slova z konkrétní oblasti do oblasti abstraktní není příliš výrazná, avšak do ekonomické terminologie proniklo i několik názvů předmětů denní potřeby, např.: [měnový] koš EV, VŽ 203; [žákovský] koš EŽ 176, [spotřebitelský] koš EŽ 276; [cenové] nůžky VŽ 138; polštářová [daň] EŽ 197, úzká hrdla „slabé články výrobního procesu“ EŽ 53. Dalším modelem metafory, který se vyskytuje v ekonomických termínech, je příroda (zoologické a botanické metafory). Je však užíván mnohem méně často. Zoologické metafory v ekonomické terminologii jsou výrazné; názvy zvířat označují aktéry, ne vždy je však jasné, na jakém základě se přirovnání zakládá a které vlastnosti zvířete jsou podstatné, protože jde obvykle o sémantické výpůjčky z angličtiny, např.: býk, srov. angl. bull EŽ 52; medvěd, srov. angl. bear EŽ 160; dojné krávy, srov. angl. cash cows EŽ 166; psi, srov. angl. dogs EŽ 257, EŽ 290; tygří [ekonomika], srov. angl. Tiger Economy EŽ 262. V litevštině mohou názvy zvířat vyvolávat jiné asociace než v angličtině, a proto se při překladu někdy volí název jiného zvířete, např. [měnový] had, srov. angl. monetary snake EV. Botanické metafory jsou v ekonomické terminologii vzácné, např. strom rozhodování VŽ 123, ETŽ 467. Jednou z výraznějších a často užívaných 88 Rasuolė Vladarskienė | Metaforiniai ekonomikos terminai metafor se vztahuje k procesům vegetace rostlin, které se srovnávají s ekonomickými procesy: [demografický, ekonomický, výrobní, podnikový, průmyslový, hospodářský] růst EV. Ekonomické termíny se vyznačují metaforou vody, přičemž základem srovnání je děj, např.: [kapitálu] tok EV, [migrantů] tok EV, [peněz] tok EV; [kapitálu] odliv EV, [likvidních aktiv] odliv [do zahraničí] EV; [kapitálu] odliv [ze země] EV; odliv mozků EV; příjmy EV; [Společenství, rozpočtové, vývozní, daňové] příjmy EV. Vedle toho se vyskytovaly také metafory založené na pohybu, např.: [kapitálu] únik EŽ 126, [kapitálu] pohyb EV, [volný kapitál] pohyb EV, [zboží] pohyb VŽ 150. Skupina metafor souvisí s pojmy exaktních věd, např. geometrie, které označují prostor, polohu rovin a objekty, například: [peněžní] prostor EV; horizontální, vertikální [dohoda] EV, horizontální [diverzifikace] VŽ 52, horizontální [integrace] ETŽ 150; horizontální [marketingový systém] VŽ 154; vertikální [marketingový systém] VŽ 157; vertikální [plánování území podniku] VŽ 68, [věková] pyramida EV, [Maslowova pyramida potřeb] VŽ 111, [inflační] spirála VŽ 176, ETŽ 163; [cenově-mzdová] spirála ETŽ 199; [zbožní] linie VŽ 150. Existuje početná skupina metaforických ekonomických termínů, u nichž je základem srovnání vlastnost, tj. fyzickým vlastnostem (pevnosti, teplotě, velikosti, čistotě) se přisuzuje přenesený význam, např.: pružný [pracovní rozvrh] EV, pružná [pracovní doba] EV, pružný [věk odchodu do důchodu] EV, pružný [výrobní proces] VŽ; horké [peníze] EV, ETŽ 208, EŽ 129, VŽ 195; vysoká [móda] EV, špičková [technologie] EV; stínová [ekonomika] EV, EŽ 256; čistý [průmysl] EV, čistá [technologie] EV; účetní kniha EŽ 66, ETŽ 77, Velký bratr EŽ 65; neprůhledný směnný kurz ETŽ 306, tvrdá měna ETŽ 512. Je třeba upozornit na pojmenovávání vlastností závislých složek, které je pro ekonomickou terminologii zvlášť typické: vlastnosti jsou označovány podle určitého materiálu (zlata), tedy podle jeho hodnoty. Takto popisovaná věc nabývá významu mimořádné hodnoty: zlatá [akcie] EŽ 36; zlaté [pravidlo] EŽ 36; zlatý padák EŽ 36, ETŽ 29; zlatý pozdrav ETŽ 29; zlaté podání ruky EŽ 36, ETŽ 29. Samostatně lze vyčlenit skupinku metaforických termínů, v nichž se barvám přisuzují určité významy. Černou a její odstín, šedou, se tradičně označují negativně hodnocené objekty, např.: černý [trh] Terminologija | 2012 | 19 89 EV, EŽ 121, VŽ 153; černá [listina] EŽ 121; šedá [ekonomika] EV; zelená barva se spojuje s ekologickými a k životnímu prostředí šetrnými věcmi, např.: zelená [daň] EV; zelený [cestovní ruch] EV; zelená [energie] EV, EŽ 291. Metaforické termíny mohou označovat protiklady; jejich motivace je zřejmá, jsou-li použita antonyma: bílý rytíř EŽ 39 / černý rytíř ETŽ 34, EŽ 121; přední dveře ETŽ 401 / zadní dveře ETŽ 516. Méně zřejmé jsou kalkované metafory, u nichž sémantický základ protikladu z významů slov nevyplývá, např.: Velký bratr EŽ 65 „synonymum totální, rozsáhlé a aktivní moci“ / noční hlídač „synonymum malé a omezené moci, protiklad Velkého bratra“ EŽ 180; býčí trh EŽ 52 / medvědí trh EŽ 160. Hlavním důvodem vzniku metaforických ekonomických termínů je překlad z jiných jazyků, což zřetelně ukazuje srovnání termínů v různých jazycích; část z nich lze považovat za metaforické termíny používané v několika jazycích, např.: mechanismus měnových intervencí (angl. monetary intervention mechanism), mechanismus směnného kurzu (angl. exchange-rate mechanism, něm. währungspolitischer Interventionsmechanismus, franc. mécanisme d’intervention monétaire); [měnový] koš (angl. basket of currencies, něm. Währungskorb, franc. panier de monnaies); [praní] peněz (angl. money laundering, něm. Geldwäsche, franc. blanchiment d’argent). ZÁVĚRY 1. Užívání metaforických termínů v terminologii určitého vědního oboru úzce souvisí s předměty výzkumu daného vědního odvětví. Jsou-li pojmenovávány konkrétní, jasně hmatatelné a často užívané či viditelné objekty, metaforické pojmenování se opírá o vnější podobnost objektů; metafory v terminologii exaktních věd jsou důsledkem sekundární metaforické nominace. V ekonomické vědě není konkrétních objektů příliš mnoho, častěji je třeba pojmenovávat různé věci související s jevy, činnostmi nebo jejich vztahy. Metafory se proto zakládají na podobnosti funkcí a různých asociacích; značný počet tvoří autorské metafory. 2. Nejčastějším základem přenášení významu slov v metaforických ekonomických termínech jsou slova popisující lidskou činnost a její složky; vyskytují se také metafory zoologické, botanické a geometrické. V metaforách vlastností se přenesený význam vztahuje k fyzickým vlastnostem (pevnosti, teplotě, velikosti, materiálu, barvě). 90 Rasuolė Vladarskienė | Metaforiniai ekonomikos terminai 3. Abstraktní ekonomické pojmy se označují jak slovy abstraktními, tak slovy vyjadřujícími konkrétní objekty. Obecná tendence metaforizace přenášet slova z konkrétní sféry do sféry abstraktní však není příliš výrazná. 4. Metaforické ekonomické termíny lze podle jejich struktury rozdělit do čtyř skupin: 1) jednoslovné metaforické termíny jsou vzácné a zpravidla přejaté (např.: atskalūnas, atkarpa); 2) metaforický význam mají řídící slova víceslovných termínů; těchto metaforických ekonomických termínů je nejvíce (např.: kainų, žirklės, mokesčių našta, paramos mechanizmas); 3) metaforicky se užívají rozvíjející členy víceslovných termínů (např.: šešėlinė ekonomika, šliaužiančioji infliacija, nuodėmės mokestis); 4) metaforická slovní spojení, zpravidla přejatá (např., auksinis parašiutas, nuodų piliulė, šoko terapija). 5. Metaforické pojmenování není pro litevskou ekonomickou terminologii příliš typické; značná část metaforických termínů je přejatá. Motivace těchto termínů není vždy jasná a nejsou příliš vhodné k užívání. Při překladu metaforických termínů z jiných jazyků je proto třeba posoudit, zda bude jejich sémantický základ v litevštině snadno srozumitelný. ŠALTINIAI DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 6 (elektroninis) leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas EV – Europos žodynas (Eurovoc), prieiga per internetą http://www3.lrs.lt/pls/ev/ev.main. ETŽ – Ekonomikos terminų žodynas, Pass C., Lowes B., Davies L. [iš anglų kalbos vertė Z. Bareikytė, L. B. Žemaittytė, K. Francūzevičiūtė]. 2-asis papild. ir patais. leid. Vilnius: Baltijos biznis, 1997. EŽ – Vainienė R. Ekonomikos terminų žodynas, Vilnius: Tyto alba, 2008. VŽ – Martinkus B., Neverauskas B., Sakalas A., Venskus R., Žilinskas V. Aiškinamasis įmonės vadybos terminų žodynas, Kaunas: Technologija, 2000. LITERATŪRA Baltrūnaitė R. 1998: Metaforiniai terminai. – Terminologija 5, 36–47. Bitinienė A. 2007: Publicistinis stilius, Vilnius: Vilniaus pedagoginio universiteto leidykla. Celiešienė V., Džežulskienė J. 2009: Profesinės kalbos pagrindai, Kaunas: Technologija. Gaivenis K. 1991: Lietuviškų terminų vaizdingumo klausimu. – Lietuvių kalbotyros klausimai / Lietuvių leksikos ir terminologijos problemos 29, 26–31. Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: tvarkybos ir teorijos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Gudavičius A. 2009: Etnolingvistika, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Jakaitienė E. 2009: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Marina V. 2006: The Analysis of English Metaphorical Terms and their Lithuanian and Russian Equivalents from the Perspective of Linguistic Relativity. – Tiltai 2, 98–108. Petrėnienė O. 2010: Metaforų vartojimas mokslo populiarinamuosiuose tekstuose. – Žmogus ir žodis 1, 129–134. Picklingis J. 1971: Lietuvių kalbos stilistika, t. 1, Vilnius: Mintis. Stunžinas R. 2006: Lietuviški metaforiniai statybos terminai. – Terminologija 13, 62–73. Terminologija | 2012 | 19 91 Volungevičienė S. 2010: Metaforinių kolokacijų vertimo problemos. – Kalbų studijos 16, 23–27. Župerka K. 1997: Stilistika, Šiauliai: Šiaulių universitetas. Ивина Л. В. 2003: Лингво-когнитивные основы анализа отраслевых терминосистем, Москва: Академический Проект. КРР 2003: Культура русской речи: Энциклопедический словарь справочник, Москва: Флинта. Прохорова В. Н. 1996: Русская терминология (лексико-семантическое образование), Москва: Филологический факультет МГУ. METAPHORICAL TERMS OF ECONOMICS The use of metaphorical terms in the terminology of a particular field of science is closely related to the research objects of that field. If concrete, tangible, frequently used or seen objects are being named, metaphorical nomination is based on the external similarity of objects; in this case a secondary nomination is quite common, for instance in terminology of building, engineering or biology. In economics there are not so many tangible objects, more often things related to various phenomena, actions, operations or relations are being named. Therefore metaphors are based on the similarity of functions and various associations; metaphors specific to particular authors are quite usual. On the whole metaphorical nomination is not very common in Lithuanian terminology of economics. According to their relation with different language domains metaphorical terms of economics can be divided into three groups: 1) universal metaphors also widely used in other sciences with the usual transferred meaning (prekių srautas (flow of goods), paramos mechanizmas (support mechanism)); 2) common terms of economics, widely used by journalists (kainų burbulas (price bubble), kainų žirklės (price scissors), mokesčių našta (tax burden), kainų lubos (price ceiling)); 3) individual metaphors created by particular authors or special metaphors which are known and understandable only to specialists (nematoma ranka (invisible hand), lokių rinka (bear market), bulių rinka (bull market), valiutų žaltys (monetary snake, currency snake), baltasis karžygys (White Knight), juodasis karžygys (Black Knight)). Quite a lot of metaphorical terms in Lithuanian terminology of economics are translations, their motivation is not always identifiable and they are not always convenient to use, therefore when translating metaphorical terms from other languages it should be considered whether their semantic basis will be clear in Lithuanian. Gauta 2012-12-27 Rasuolė Vladarskienė Vilniaus Gedimino technikos universitetas Saulėtekio al. 11, LT-03227 Vilnius E. paštas [email protected] 9 2 Rasuolė Vladarskienė | Metaforiniai ekonomikos terminai