Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje

Využití výsledků výzkumu deskriptivní terminologie v terminologické praxi JOLANTA KOVALEVSKAITĖ Univerzita Vytautase Velikého AGNĖ BIELINSKIENĖ Univerzita Vytautase Velikého KLÍČOVÁ SLOVA: deskriptivní terminologie, výuka (a studium) terminologie, terminologická praxe, informativní kontext, specializovaný textový korpus ÚVOD Prostředky a metody používané v deskriptivní terminologii (v litevské lingvistice označované také jako popisná terminologie) mohou být užitečné při praktické terminologické práci. Terminologickou praxi v tomto případě chápeme jako činnost, která zahrnuje nejen práci odborníků z praxe (terminologů, překladatelů, redaktorů aj.), ale také výuku studentů. Na základě výzkumu deskriptivní terminologie lze výuku terminologie organizovat tak, aby řešení praktických problémů probíhalo induktivně a vycházelo z terminologické teorie integrované do výuky (srov. angl. problem-solving principle, viz Korkas et al. 2010; learning through discovery, viz Alcina 2011). Terminologie jako vyučovací předmět je zařazena do programů lingvistiky, překladatelských studií aj.; základy terminologie nebo kurzy přizpůsobené konkrétnímu oboru se vyučují na různých stupních studia, pořádají se semináře pro odborníky z praxe i letní školy (Picht 2011: 21), o výuce (a studiu) terminologie se však dosud psalo jen málo (Alcina 2011: 8). Vzhledem k širokému využití v informační společnosti roste význam výuky terminologie i poptávka po terminolozích (Bucher 2007). V poslední době jsou terminologické dovednosti zvláště zdůrazňovány při diskusích o kompetencích potřebných překladatelům (Korkas et al. 2010; Maskaliūnienė et al. 2012; Sikora 2013). Cílem tohoto článku je představit, jak lze výsledky výzkumu deskriptivní terminologie (zdroje, nástroje a metody) využít v termi- Terminologija | 2015 | 22 149 …terminologické praxi, protože se zde věnuje velká pozornost analýze užívání termínů v textech (nebo korpusech). Analýza užívání termínů je užitečná při řešení otázek důležitých pro terminologickou práci: při zkoumání obecných a rozlišovacích znaků pojmu, určování místa pojmu v systému pojmů, hodnocení kvality definice a/nebo vytváření definice termínu založené na korpusu apod. 1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY DESKRIPTIVNÍ TERMINOLOGIE Jedním ze směrů deskriptivní terminologické práce je terminologická práce založená na korpusech (angl. corpus-driven terminology management, Budin 2012), která se zaměřuje především na užívání termínu a analýzu jeho užívání v korpusu. Za nejdůležitější faktor utváření terminologického významu lze považovat kontext (srov. Zeller 2005), tj. právě z kontextu lze usuzovat, zda je určité slovo nebo slovní spojení termínem, či nikoli. Tato otázka často vyvstává u odborníků z praxe působících v oblasti terminologie. Deskriptivní terminologie se vyznačuje jinými principy, zdroji a prostředky terminologické práce než terminologie preskriptivní (Marcinkevičienė 2000; Budin 2012). Preskriptivní terminologie vychází především z dokumentů, norem a souborů či databází schválených termínů, zatímco hlavními zdroji deskriptivní terminologie jsou korpusy, především specializované korpusy sestavené z textů analyzované oborové oblasti (podrobněji o sestavování specializovaných korpusů v litevštině viz Marcinkevičienė 2000; Bielinskienė et al. 2015). Ve deskriptivní terminologii jsou specializované korpusy potřebné především k získávání nových termínů z analyzované oblasti, neméně důležité jsou však také pro shromažďování dalších informací o termínu, například jeho definic, kontextů užití, kolokability a frekvence. Termíny se v těchto korpusech zkoumají pomocí automatických nástrojů pro rozpoznávání a analýzu termínů. Metody, nástroje a zdroje deskriptivní terminologie lze využít při výkonu praktické terminologické práce i při osvojování této práce. 2. VÝSLEDKY VÝZKUMŮ A VĚDECKÝCH PROJEKTŮ V OBLASTI DESKRIPTIVNÍ TERMINOLOGIE V Litvě se kromě průběžné terminologické práce a neustále aktualizovaných zdrojů, které zajišťují Terminologické centrum Ústavu litevského jazyka a Terminologická podkomise Státní komise pro litevský jazyk (Banka termínů Litevské repub- 150 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje liky, Terminynas, terminologická databáze Odboru pro standardizaci, EuroTermBank aj.), realizují také vědecké projekty zaměřené na shromažďování terminologických zdrojů litevského jazyka; například byl vytvořen klasifikační a terminologický systém pro oblast medicíny SNOMED CT1, dvojjazyčný (anglicko-litevský) tezaurus společenských věd LiDA2 přizpůsobený litevštině aj. V rámci projektů ŠIMTAI 1 a ŠIMTAI 2 (VDU)3 bylo vytvořeno několik nástrojů a zdrojů přizpůsobených litevštině a také metodika definování termínů na základě korpusů. Prvky této metodiky (např. pojem informatyviųjų kontekstų) lze využít v praxi při analýze užívání termínů a jejich definování. 2.1. Zdroje a nástroje Výzkum projektů ŠIMTAI 1 a ŠIMTAI 2 probíhal v souladu s principy deskriptivní terminologie, proto byl nejprve připraven potřebný zdroj – specializovaný korpus z oblasti školství a vědy o rozsahu 4 milionů slov (automaticky morfologicky anotovaný). Tento korpus byl sestaven z dokumentů Ministerstva školství a vědy a dalších institucí, které se týkají školství, vysokého školství apod. (podrobněji viz Bielinskienė et al. 2015: 24). Korpus reprezentuje konkrétní vybranou oblast školství a vědy, a proto se očekávalo, že tyto dokumenty obsahují především termíny z této oblasti. Na základě tohoto korpusu byly vytvořeny internetový Slovník termínů školství a vědy (dále jen ŠMTŽ) a volně dostupná online Ontologie termínů školství a vědy (podrobněji Markiewicz et al. 2013). Bylo vytvořeno také několik nástrojů: 1) nástroj pro automatickou extrakci termínů z korpusu, 2) nástroj JungLe, určený k přiřazení jedné základní formy několika flektivním variantám téhož termínu (Boizou et al. 2012), a 3) nástroj pro analýzu kontextu termínů Qafe. Protože údaje získané pomocí nástroje Qafe byly a mohou být využity při výuce a studiu terminologie, podrobněji představíme princip jeho fungování. Účelem nástroje Qafe je automaticky analyzovat kontext jednotlivých termínů a určit v něm obsaženou odbornou informaci, takzvané 1 http://www.lmb.lt/index.php?-538029741. 2 http://www.lidata.eu/idex_tez.php. 3 Automatická identifikace termínů z oblasti školství a vědy – dvoudílný projekt financovaný Litevskou radou pro vědu, který probíhal v Centru počítačové lingvistiky VDU v letech 2009–2010 (ŠIMTAI 1) a 2010–2012 (ŠIMTAI 2). Terminologija | 2015 | 22 1 5 1 informatívních kontextů (viz pododdíl 2.2), v nichž jsou patrné znaky pojmu označovaného termínem a sémantické vztahy k jiným pojmům. Terminolog může díky kontextům vybraným nástrojem Qafe rychleji systematizovat a analyzovat informace o pojmu označovaném daným termínem. Nástroj Qafe vyhledává paralingvistické vzorce, které odrážejí strukturu typickou pro informativní kontexty (např. definice termínů) a další prvky této struktury – lexikální, gramatické aj. Bylo zjištěno, že definice, v nichž se obvykle odráží vztah hyperonymie a hyponymie, lze v textu vyhledávat pomocí vzorců, jako jsou [Tn je N], [Tn – N], [Tn je znám jako] apod.4 (více o vzorcích viz Bielinskienė et al. 2015: 76–78). Pomocí souboru uvedených paralingvistických vzorců nástroj Qafe automaticky vybírá potenciální informativní kontexty5. Například při analýze termínu povinné předměty bylo automaticky rozpoznáno 7 informativních kontextů a téměř všechny byly shromážděny podle vzorce [T– Nn], například povinné předměty [T] – [pomlčka] to jsou předměty [Nn], které poskytují základ znalostí a kompetencí pro zvolený studijní obor. Tento informativní kontext odpovídá obvyklé struktuře definice – při vymezování pojmu se zpravidla uvádí hyperonymum a rozlišující znaky. Při vyhledávání informativních kontextů lze tedy automaticky rozpoznat i hotové definice, které se mohou v textech korpusu vyskytovat. Jazykové informace využívané nástrojem Qafe lze uplatnit přímo i nepřímo. Výzkumník může při přímém využití údajů získaných nástrojem automaticky shromáždit informativní kontexty a analyzovat je. Není-li nástroj používán, lze uplatnit principy jeho fungování: například při znalosti struktury vzorců využívaných nástrojem lze i ručně v konkordanci termínu vyhledávat úseky, které uvádějí odborné informace apod. (podrobněji viz část 3). K definování termínů lze využít všechny informace získané z informativních kontextů nebo jejich část. 4 Tn – nominativ termínu; N – podstatné jméno; je, je znám jako, pomlčka – lexikální a grafické znaky, které musí být přítomny ve vyhledávaném kontextu. 5 Šiame straipsnyje ir kitur (pvz., Bielinskienė et al. 2015) vartojami terminai galimi terminai, galimi informatyvieji kontekstai. Tokia skirtis reikalinga, nes tarp automatiškai gautų duomenų gali pasitaikyti ir netikslių. 152 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje 2.2. Metodika definování termínů na základě korpusů Protože cílem projektu ŠIMTAI 2 bylo uvést u termínů popsaných v ŠMTŽ definice z korpusu, byla jedna z etap projektu věnována přípravě a uplatnění metodiky definování termínů na základě korpusů. Věcné informace pro definování termínů byly získány automaticky pomocí nástroje Qafe, který vybral kontexty daného termínu považované za potenciálně informativní kontexty. Informativní kontexty byly v uvedeném projektu součástí jazykových zdrojů připravených a použitých k definování termínů6. Analýzou textů z konkrétní oborové oblasti nebo specializovaných korpusů lze nejen zjistit zvláštnosti užívání určitého termínu (četnost užívání, nejčastější kontextové partnery apod.), ale také získat informace o pojmu označovaném termínem. Základní věcné informace o termínu jsou vyjádřeny sémantickými vztahy realizovanými v informativních kontextech (angl. knowledge-rich contexts, viz Meyer 2001). Ingrid Meyer (2001: 281) považuje za informativní kontext takový kontext, který obsahuje alespoň jeden rys pojmu označovaného termínem. Jinými slovy, takový kontext musí ukazovat vlastnost pojmu nebo vztah pojmu k jiným pojmům. I. Meyer (2001) skiria du informatyviųjų kontekstų tipus: apibrėžiamuosius (angl. defining knowledge-rich contexts) ir aiškinamuosius (angl. explanatory knowledge-rich contexts). Apibrėžiamųjų kontekstų pagrindas – hiperonimijos ir hiponimijos, rečiau meronimijos7 semantiniai ryšiai. Informatyvieji kontekstai su hiperonimais ir hiponimais yra artimi klasikinei apibrėžties formai: T (terminas) = X (hiperonimas) + skiriamieji požymiai, pvz.: akreditavimas – tai vertinimas, naudojamas aukštojo mokslo sistemoje (vertinimas yra akreditavimo hiperonimas). Apibrėžiamaisiais kontekstais, kuriuose dažniausiai atsispindi esminė informacija apie sąvoką, paprastai pasinaudojama sudarant apibrėžtis. Vysvětlující kontexty se od definujících liší tím, že neobsahují hyperonymum, ale pouze uvádějí jeden nebo více rysů pojmu, které nemusí být nutně podstatné nebo rozlišující (Meyer 2001: 288). Vysvětlující kontexty jsou důležité, protože poskytují další věcné poznatky o termínu a jeho užívání, například ukazují, co termín může, musí mít, obvykle je, je znám jako atd. Takové kontexty mohou být primární informací 6 Další údaje získané z korpusu jsou uvedeny v Školském a vědeckém terminologickém slovníku: ohýbané tvary termínu, kolokace, příklady, konkordance, viz ŠMTŽ – http://daukantas.vdu.lt/moksliniai-terminai/. 7 V jiných pracích se mohou používat termíny partonymie a partonyma. Terminologija | 2015 | 22 153 při formulování definice nebo jako určitá část (vyjadřující příznak) vstoupit do definice, např.: Po úspěšném absolvování programu absolventi získají soubor schopností potřebných pro určitou profesní činnost. Informativní kontexty jsou cenné také proto, že představují příklady autentického užívání z konkordance konkrétního termínu. Je třeba zmínit, že příklady autentického užívání nejsou tak ideální jako některé definice uváděné v terminologických databázích nebo terminologických slovnících, a proto I. Meyer (2001: 284) označuje kontexty, které mají rysy typické pro slovníkové definice, například dvojtečku nebo pomlčku za termínem, jako slovníkové definující informativní kontexty (angl. dictionary defining knowledge-rich contexts). Informativní kontexty získané ze skutečného užívání, jejichž větná struktura je volnější a rozmanitější, nazývá I. Meyer přirozenými (angl. naturally occurring defining knowledge-rich contexts). Právě tyto kontexty tvoří většinu kontextů daného termínu v korpusu. Rysy pojmu zmíněné v takových přirozených kontextech nemusí být nutně rozlišující a nejbližší uvedený pojem také nelze vždy považovat za nejbližší hyperonymum (angl. closest genus), jaké se vyžaduje při sestavování definice. Při analýze užívání termínu v korpusu tedy mohou informativní kontexty často obsahovat i informace, které nejsou nezbytně podstatné. 3. ANALÝZA UŽÍVÁNÍ TERMÍNŮ VE SPECIALIZOVANÉM KORPUSU Pro terminologii a terminografii jsou velmi důležité tyto aspekty: termín, pojem, charakteristiky pojmu, vztahy mezi pojmy, systémy pojmů, zásady tvorby definic. Při analýze užívání termínu je proto důležité určit obecné a rozlišující charakteristiky pojmu, jeho místo v systému pojmů, zhodnotit kvalitu definice a/nebo vytvořit definici termínu založenou na korpusu. V preskriptivní terminologii se termíny definují především s ohledem na místo pojmů, které označují, v hierarchickém systému pojmů a na jejich vztahy k jiným pojmům (Marcinkevičienė 2000: 6). Schopnost určit obecné a rozlišující charakteristiky pojmu je tedy v zásadě potřebná k tomu, abychom se o samotném pojmu něco dozvěděli a/nebo vytvořili definici termínu. Pomocí specializovaného korpusu z určité oblasti lze zkoumat konkordance konkrétních termínů a zjistit tak, jaký pojem termín označuje, jaké jsou jeho charakteristiky a s jakými dalšími pojmy souvisí. Tímto způsobem se systém pojmů vytváří „zdola nahoru“, tj. na základě informací o užívání termínu. 154 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje 3.1. Analýza kontextu termínu z hlediska věcné informace Aby bylo možné ve specializovaném korpusu najít informace o pojmu označovaném určitými termíny, musí korpus odrážet danou odbornou oblast a termín se v něm musí vyskytovat dostatečně často; výzkumník pak získá rozsáhlejší konkordanci, a tedy i více informací o termínu. Příklady z konkordance termínu vědecká práce v korpusu: (1) Třetím důvodem je – byrokratizace vědecké práce. (2) Vědecká práce se nejčastěji vykonávala v Německu, Francii, Polsku, Lotyšsku a Švédsku (tabulka 4 přílohy 3). (3) Vědecký výzkum (jinak též vědecká práce) – výzkum rozdělovaný na základní a aplikovaný vědecký výzkum. (4) Vědečtí pracovníci musí kromě vědecké práce vykonávat také pedagogickou činnost. Je vidět, že v jednotlivých větách se tentýž termín užívá různě: ve větách 1 a 2 je termín zmíněn, ale přestože se hovoří o věcech souvisejících s vědeckou prací, nenajdeme zde věcnou informaci o pojmu, který tento termín označuje. V příkladech 3 a 4 jsou již zmíněny i další termíny související s pojmem vědecká práce: vědecký výzkum, základní výzkum, aplikovaný výzkum, vědečtí pracovníci, pedagogická činnost. Pro terminografii jsou nejdůležitější právě takové úryvky kontextu termínu, neboť mohou pomoci porozumět tomu, jak je označovaná věc chápána, jaký je její účel či povaha, a tím napomáhají definovat pojem označovaný termínem. Terminograf proto musí z celého kontextu termínu vybrat pouze ta místa, kde jsou zmíněny jiné termíny související s analyzovaným termínem nebo kde jsou uvedeny hotové definice. Je-li třeba zpracovat mnoho konkordančních řádků termínu neautomaticky a konkordance je rozsáhlá, analýza termínu v korpusu se stává neefektivní a časově náročnou. K výběru nejinformativnějších kontextů je totiž třeba přečíst celou konkordanci a důkladně se zabývat obsahem kontextu každé věty, což není snadné pro lingvistu, překladatele ani studenta, kteří nemají odborné znalosti o termínech zkoumaného vědního oboru. V takovém případě je užitečné využít nástroje, které alespoň částečně automatizují analýzu kontextů termínu. Nástroj, jako je nástroj Qafe popsaný v oddílu 2.1, funguje jako určitý filtr, který odděluje nejinformativnější kontexty od ostatních kontextů termínu, jež jsou méně důležité, protože neposkytují informace o pojmu. Z celkového počtu 224 termínů popsaných v ŠMTŽ je přibližně 60% definic vypracováno na základě informací z informativních kontextů. Z toho vyplývá, Terminologija | 2015 | 22 1 5 5 Terminolog při vytváření definic těchto termínů buď převzal hotovou definici nalezenou v korpusu, nebo ji vytvořil na základě informativních kontextů a/nebo všech konkordancí daného termínu. Část informativních kontextů nebyla využita proto, že mezi automaticky vybranými informativními kontexty jsou i nevhodné, tj. takové, které sice formálně odpovídají některému paralingvistickému modelu, přesto však neodrážejí žádný sémantický vztah ani rys analyzovaného pojmu (o tom, jak by bylo vhodné zdokonalit modely používané nástrojem Qafe a zvýšit přesnost automatické analýzy, se podrobně píše v Bielinskienė et al. 2015, oddílu 5.2.5). 3.2. Otázky aktuální pro terminologickou práci a jejich řešení na základě analýzy užívání termínů Při řešení otázek, které vyvstávají v terminologické práci, lze využít informativní kontexty jak vhodné, tak nevhodné kvality. Dále jsou probrány čtyři hlavní teoretické a praktické aspekty terminologické práce (k těmto i dalším aspektům teorie terminologie, které jsou pro terminologickou práci aktuální, například k problému rozlišení termínu od netermínu, viz také Korkas et al. 2010: 129–130). Analýza vychází z konkordancí termínů ve specializovaném korpusu a/nebo z fragmentů konkordance konkrétního termínu z informativních kontextů určených nástrojem Qafe8. 3.2.1. ROZPOZNÁVÁNÍ FRAGMENTŮ KONTEXTU TERMÍNU, KTERÉ PŘEDÁVAJÍ VĚCNÉ INFORMACE Chceme-li získat dovednosti potřebné k tomu, abychom v textu určili rysy pojmu označovaného termínem a zvláštnosti užívání termínu, měli bychom analyzovat konkordanci termínu se střední frekvencí, abychom se na základě pojetí informativního kontextu (popsaného v oddílu 2.2) naučili vyhledávat místa kontextu termínu, která jsou z terminologického hlediska důležitá. Jak již bylo uvedeno, informativní kontext musí uvádět: a) alespoň jeden rys pojmu označovaného termínem, který nemusí být nutně podstatný, ale z určitého hlediska pojem charakterizuje, tj. uvádí, jak je pojem chápán, jaký je účel daného předmětu, jeho vlastnost apod., nebo b) vyjadřovat vztah k jiným pojmům. Níže uvedené kontexty ukazují, že pro pojem označovaný termínem mokslo laipsnis je příznačné, že jej uděluje univerzita (příklad 1), a také 8Ve ŠMTŽ lze využívat konkordance všech uvedených termínů. V konkordancích nejsou možné informativní kontexty zvlášť označeny a dokud nebude nástroj Qafe dostupný všem uživatelům, je třeba informativní kontexty určovat ručně. 156 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje vědecký titul je požadavkem potřebným při ucházení se o určité pracovní pozice (příklad 2): (1) Právo udělovat vědecké tituly má univerzita, pokud jí Ministerstvo školství a vědy udělilo právo uskutečňovat doktorské studium, a to samostatně nebo společně s dalšími litevskými či zahraničními institucemi vědy a studia. (2) Proto by pro tuto pracovní pozici měl být stanoven pouze jeden kvalifikační požadavek – mít vědecký titul, při jehož získání byly prokázány schopnosti a kvalifikace potřebné pro vědeckého pracovníka. Dalším procházením kontextu tohoto termínu lze zjistit, jaké vědecké tituly existují (doktor, habilitovaný doktor), jak je získat apod. Zásadní informace (hlavní rozlišovací rys) o pojmu podává definice nalezená v kontextu (o definicích viz 3.2.4): Vědecký titul – titul dokládající vědeckou kvalifikaci osoby, udělovaný po obhajobě disertační práce. Mimochodem, tato definice je uvedena také v ŠMTŽ jako definice, která nejlépe vystihuje podstatu termínu. Mezi automaticky určenými informativními kontexty nejsou všechny vhodné, tj. ne všechny odrážejí rysy pojmu nebo vztah k jiným pojmům, např.: V 8. třídě je ekonomika povinným předmětem, vyučuje se jedna hodina týdně. Tento kontext termínu povinný předmět byl zařazen mezi nevhodné, protože nepředává věcné informace o termínu. Dozvídáme se sice, že povinným předmětem může být v 8. třídě ekonomika, taková informace však neodhaluje rysy pojmu (tj. co je povinný předmět). Ani v následujícím příkladu nenacházíme z terminologického hlediska důležité informace o tom, jaký pojem označuje termín národní kvalifikační systém, jaká je jeho povaha apod.: Národní kvalifikační systém je prioritním politickým směrem. Je-li konkordance termínu rozsáhlá a není k dispozici možnost využít nástroj pro filtrování kontextů Qafe, lze tutéž práci provést pomocí prvků paralingvistických modelů používaných při automatické analýze (viz 2.1), podle nichž lze vyhledávat informativní definiční nebo vysvětlující kontexty. Například takové strukturální prvky, jako jsou būti, laikyti, sudaryti, apimti, jakož i pomlčka, dvojtečka aj. lze použít k identifikaci definičních kontextů (srov. Castagnoli 2006: 167). Terminologija | 2015 | 22 157 Při analýze užívání litevských termínů lze pozorovat, že tato slova a grafické znaky se v definicích vyskytují často, např.: Univerzitní rada je kolegiálním řídicím orgánem. Katedra je hlavní akademickou součástí fakulty, která uskutečňuje studijní programy nebo jejich části a rovněž vědecký výzkum. Autorem vědeckého díla se považuje fyzická osoba. Vědecký institut se skládá z center, oddělení a/nebo vědeckých laboratoří. Vědecká činnost zahrnuje také vědeckou výuku, vědecké služby, překlad a redakční úpravy vědecké literatury atd. Kromě toho je třeba mít na paměti, že definiční kontexty obvykle vyjadřují sémantické vztahy mezi termínem a jiným pojmem (hyperonymie/hyponymie nebo meronymie) (o sémantických vztazích viz 3.2.2). Vysvětlující kontexty lze rozpoznat podle takových lexikálních prvků opakujících se v blízkosti termínu, jako jsou může, musí, musí být, může být, může mít, je + příčestí, a dalších častěji se opakujících sloves, zejména v přítomném čase, např.: Právo udělovat vědecké hodnosti má univerzita. Vysokoškolské vzdělání musí být stejně dostupné všem. Studijní systém je založen na počtu kreditů. Vyhledávání výše uvedených prvků (často jde také o kolokáty termínu v konkordanci) v textu tedy může usnadnit nalezení informativních kontextů termínů a jejich využití při další terminologické práci: při určování systémovosti termínů (viz 3.2.3) a tvorbě definic (viz 3.2.4). Jak již bylo uvedeno, některé automaticky vybrané informativní kontexty nejsou vhodné. Kromě toho z určitých důvodů zůstává část informativních kontextů automaticky nerozpoznána (tento problém je podrobněji rozebrán v oddíle 5.2.3 práce Bielinskienė et al. 2015). Důležité je, že nevhodné nebo nevybrané kontexty lze rovněž využít při učení se rozpoznávat informativní kontexty a další významné informace o pojmu označovaném termínem. Porovnáním informativních kontextů určitého termínu, které automaticky vybral nástroj Qafe, s úplnou konkordancí téhož termínu lze určit kontexty, které nástroj opomenul. Například u termínu povinný předmět nebyly v konkordanci o 54 řádcích automaticky rozpoznány dva informativní kontexty: (1) Povinné předměty tvoří základ všeobecného univerzitního vzdělání a vzdělání ve zvoleném studijním oboru. (2) Blok předmětů všeobecného univerzitního vzdělání je rozdělen do dvou podskupin: povinných předmětů a alternativně volitelných předmětů. 158 Jolanta Kovalevskaitė | Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje Agnė Bielinskienė Analýzou takových případů lze zjistit, proč tyto kontexty nebyly nástrojem automaticky vybrány nebo čím nevyhovovaly žádnému z použitých modelů. Struktura věty bývá často velmi složitá a neodpovídá modelům používaným nástrojem, případně jsou pojmy vyjadřující sémantické vztahy rozloženy v mnohem širším kontextu, než jaký model zahrnuje. 3.2.2. URČOVÁNÍ SÉMANTICKÝCH VZTAHŮ MEZI POJMY V KONTEXTU TERMÍNU Příklad užití termínu lze považovat za definiční kontext, pokud se v něm odrážejí sémantické vztahy vyjadřované mezi pojmy. Při hodnocení automaticky nebo ručně vybraných informativních kontextů lze rozvíjet schopnost rozpoznávat další pojmy analyzované oblasti a analyzovat sémantické vztahy mezi těmito pojmy. Pro informativní kontexty, a zejména pro definiční kontexty, které se od vysvětlujících liší tím, že vyjadřují sémantické vztahy, jsou nejvýznamnější vztahy hyperonymie / hyponymie a meronymie. Při použití metodologie popsané v (2.2) jako teoretického základu se lze naučit vyčleňovat v kontextu určité prvky, které lze chápat jako indikátory sémantického vztahu. Nejprve lze zkoumat lexikální jednotky, které se obvykle vyskytují v konstrukcích vyjadřujících hyperonymii / hyponymii a meronymii. Je třeba věnovat pozornost již zmíněným lexikálním prvkům být, považovat, které naznačují, že lze ve větě očekávat hyperonyma a hyponyma. V příkladu Vědecká údolí jsou především centra vědeckého výzkumu, v nichž bude soustředěn potenciál litevských vědců, nejlepší vědci, a očekává se, že zde budou pracovat i zahraniční vědci je patrné, že struktura fragmentu věty je tvořena jakoby třemi částmi: termínem (vědecká údolí), který je v tomto případě hyponymem, indikátorem vztahu (jsou) a slovním spojením (výzkumná centra), které představuje širší pojem analyzovaného termínu – hyperonymum. V dalším příkladu Autorem vědeckého díla se považuje fyzická osoba hyperonymem je fyzická osoba, hyponymem – termín autor vědeckého díla a jejich spojovacím prvkem je slovo považuje. Z toho vyplývá, že definiční kontexty musí obsahovat hyperonymum, které kromě znaku pojmu uvádí také místo daného termínu v systému pojmů. Mimochodem je třeba mít na paměti, že někdy se i samotný analyzovaný termín může stát hyponymem jiného, obecnějšího pojmu. Terminologija | 2015 | 22 159 Další sémantický vztah – meronymii lze rozpoznat podle slov zahrnovat, skládat se, jejichž samotný lexikální význam již naznačuje, že budou vyjmenovány jednotlivé části daného předmětu: Vědecké instituty se skládají z center, oddělení a/nebo vědeckých laboratoří. Vědecká činnost zahrnuje také vědeckou výuku, vědecké služby, překlad a redigování vědecké literatury atd. Tyto sémantické vztahy lze rozpoznat také podle toho, že hyperonymie / hyponymie a meronymie jsou vizuálně vyznačovány prvky, které text odlišují, například některými interpunkčními znaménky: pomlčkami, závorkami, dvojtečkami. Vlevo a vpravo od těchto znamének nebo mezi nimi (např. mezi závorkami) se nacházejí pojmy spojené sémantickým vztahem: Vědecké centrum – strukturální útvar univerzity nebo fakulty (hyperonymum vědeckého centra je útvar); <...> za jaké období byly tyto vědecké práce (vědecké články) byly publikovány a v jakých vědeckých periodikách (hyponymem vědeckých prací je vědecký článek); S nimi jsou přímo spojeny také některé hlavní z těchto vědních oborů: historie, filologie, dějiny umění, etnologie, komunikace a informace (zkratky vědních oborů jsou historie, filologie, dějiny umění, etnologie atd.). Protože tato interpunkční znaménka označují oba typy sémantických vztahů, je obtížné tyto vztahy automaticky rozlišovat; lze si však všimnout, že v případě meronymie je několik pojmů vyjmenováno za sebou a někdy jsou vloženy i spojky: Vědecká činnost zahrnuje tvorbu, shromažďování a šíření vědeckých poznatků, vědecký výzkum a experimentální vývoj i inovační činnost. Podle podobných ukazatelů lze v textu rozpoznat také synonyma termínů. V litevských textech lze vztahy totožnosti významu termínů určit podle sloves definujícího významu nazývat, říkat a spojky nebo. Synonymum se často uvádí v závorkách a může být doplněno upřesňující poznámkou (tj.) (Stankevičienė 2013: 135–138). Při analýze termínů z oblasti vzdělávání a vědy nebyly vyhledávány informativní kontexty se synonymy, je však zřejmé, že synonyma termínů lze v kontextu rozpoznat také na základě formálních znaků. V informativním kontextu nemusí být přítomny sémantické vztahy, přestože vzorec kontextového užití je k určování sémantických vztahů vhodný, např.: Nejlépe hodnocenou částí programů je – vědecká práce. Národní kvalifikační systém – prioritní politický směr. 160 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje Z příkladů je patrné, že vědecká práce není hyperonymem příliš abstraktního slovního spojení část programů, nýbrž hyperonymem spojení národní kvalifikační systém – politická orientace. Je tedy třeba mít na paměti, že ne všechny automaticky určené kontexty budou vyjadřovat systémové sémantické vztahy. V mnoha případech to může být dáno také povahou textů v korpusu: v textech, jako jsou tiskové zprávy apod., se pojmy nevysvětlují, pouze zmiňují, takže je pravděpodobné, že kontexty termínů získané z takových textů nebudou obsahovat systémové pojmy. 3.2.3. SYSTÉMOVOST TERMÍNŮ V TEXTECH. URČENÍ OBECNÝCH A SPECIFICKÝCH RYSŮ ANALYZOVANÉHO POJMU Obvykle platí, že pokud jsou termíny získány z korpusu, mají jednu velkou výhodu – jsou systematické a vzájemně propojené (Marcinkevičienė 2000: 7). Je tomu tak proto, že v určitých typech textů (např. v učebnicích, administrativních dokumentech) se uvádějí celé soubory vzájemně souvisejících termínů (Rimkutė 2010: 72). V informativních kontextech termínu je tedy patrné, s jakými dalšími pojmy analyzovaný pojem souvisí. V příkladu Povinné předměty tvoří základy všeobecného univerzitního vzdělání a vzdělání ve zvoleném studijním oboru můžeme vyčlenit hned několik pojmů: analyzovaný pojem povinný předmět a další pojmy, které s ním souvisejí: všeobecné univerzitní vzdělání, studijní obor, základy vzdělání ve studijním oboru. Lze tedy zjistit, že pojem studijní obor zahrnuje pojmy všeobecného univerzitního vzdělání a vzdělání ve studijním oboru a také k němu patří povinné předměty (v jiných kontextech se zmiňují také volitelné předměty). Analýzou souvisejících pojmů lze porozumět jejich vztahům a sestavit hierarchický systém pojmů, a také vyčlenit obecné a rozlišovací rysy termínu. To je velmi důležité při sestavování terminologických slovníků a/nebo tvorbě terminologických databází. Při analýze systémů pojmů jsou užitečným zdrojem ontologie, v nichž jsou zaznamenány vztahy mezi pojmy. V oblasti školství a vědy je nejnovější veřejně dostupnou ontologií v litevštině Ontologie termínů školství a vědy (Markiewicz et al. 2013). Tuto terminologickou ontologii tvoří 465 obecných tříd pojmů, jejichž hierarchie je uspořádána podle definic termínů z oblasti školství a vědy, připravených na základě specializovaného korpusu. Podle definice termínu rektor (Jednočlenný řídicí orgán univerzity, který přímo řídí Terminologija | 2015 | 22 1 6 1 činnost univerzity, jedná jejím jménem a zastupuje ji) je tento termín zařazen do podtřídy „správce“ ve třídě „účastník“, stejně jako termíny se stejným rysem prorektor, děkan, proděkan (viz obr.). Obr. Výřez z Ontologie termínů školství a vědy: podtřída „správce“ ve třídě „účastník“ Ověřením konkrétního termínu z oblasti školství a vědy v ontologii lze tedy zjistit, s jakými dalšími pojmy z této oblasti souvisí. Při analýze systémovosti termínů i při psaní definic je důležité určit obecné a rozlišovací rysy pojmu. Chceme-li například vyčlenit obecné a rozlišovací rysy pojmu povinný předmět, je třeba najít informativní kontexty, v nichž se zmiňuje nejbližší pojem na stejné hierarchické úrovni. Povinný předmět – předmět studijního programu, jehož studium je povinné a který poskytuje základy všeobecného univerzitního vzdělání a vzdělání ve zvoleném studijním oboru. Zkoumáním informativních kontextů dvou souvisejících termínů povinné předměty a volitelné předměty by již bylo možné uvést společný rys uvedených pojmů („předmět studijního programu“) a rozlišovací rysy pojmu povinný předmět („studium je povinné“, „poskytuje základy všeobecného univerzitního vzdělání a vzdělání ve zvoleném studijním oboru“), jak je tomu v definici uvedené v ŠMTŽ (Předmět studijního programu, jehož studium je povinné a který poskytuje základy všeobecného univerzitního vzdělání a vzdělání ve zvoleném studijním oboru). 162 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje 3.2.4. SESTAVENÍ A (NEBO) HODNOCENÍ DEFINICE TERMÍNU Další důležitou etapou terminologické práce je sestavení definice termínu nebo hodnocení již sestavené definice. Jak známo, v deskriptivní terminologii jsou všechny etapy terminologické práce spojeny s korpusem a jeho využitím (Marcinkevičienė 2000). Totéž platí i pro sestavování definice. Po prozkoumání rysů pojmu a užívání termínu v korpusu lze sestavit definici termínu založenou na korpusových datech a na základní myšlence deskriptivní terminologie, že kontext je činitelem utváření terminologického významu. Zkoumání kontextu přináší přesnější obraz pojmu a umožňuje vyhnout se případnému nesouladu mezi teoretickým obsahem termínu a jeho obsahem v úzu (Zeller 2005: 314), takže i definice je přesnější. Na základě korpusových dat se definice sestavují několika způsoby. Jedním ze způsobů, který byl použit i při přípravě ŠMTŽ, je využití definic nalezených v kontextu termínu. Jak již bylo zmíněno, mezi informativními kontexty se mohou vyskytovat i hotové definice; v takovém případě je lze jednoduše převzít. Například pro definování termínu vědecký titul byla zvolena definice nalezená v korpusu, protože užívání termínu v korpusu odpovídalo rozlišovacím rysům zaznamenaným v této definici: Vědecký titul – titul dokládající vědeckou kvalifikaci osoby, udělovaný po obhajobě disertace. Pokud se v informativních kontextech nenacházejí hotové definice, lze celkový obraz pojmu a jeho definice sestavit kombinací informací z několika informativních kontextů nebo konkordančních řádků. Například ŠMTŽ uvádí tuto definici: Vědecké recenzní řízení – metoda hodnocení a zajišťování kvality vědeckého výzkumu, při níž vědecké dílo recenzují jiní vědci z téhož vědního oboru nebo odvětví. Tato definice je sestavena z následujících konkordančních řádků (informace použité v definici jsou v příkladech vyznačeny řidším písmem): Vědecké recenzní řízení je jednou z m e t o d h o d n o c e n í v ý z k u m u. Předpokládalo se, že žádné kvantitativní ukazatele nemohou spolehlivě odhalit kvalitu výzkumu, a proto vědecké recenzní řízení bylo považováno za jedinou oprávněnou m e t o d u h o d n o c e n í. Vědecké recenzní řízení znamená, že j i n í v ě d c i z o d p o v í d a j í c í h o v ě d n í h o o b o r u hodnotí vědecké články z hlediska jejich oprávněnosti, významnosti a originality <...>. Terminologija | 2015 | 22 163 Vhodná definice nalezená mezi definičními kontexty může být přeformulována s ohledem na téma převládající v informativních kontextech (např. převládá právní hledisko), podstatný rys nebo často se opakující formulace (Bielinskienė et al. 2015: 100): Akademie věd – instituce nebo organizace sdružující nejvýznamnější vědce dané země nebo (a) určitého vědního oboru (oborů) a plnící reprezentativní, expertní, koordinační a popularizační funkce ve vědě. V uvedeném příkladu je první rozlišovací rys (sdružující <...> vědce) převzat z definičního kontextu (srov. Litevská akademie věd (dále jen Akademie věd) je rozpočtová organizace sdružující nejvýznamnější litevské vědce a zahraniční vědce, jejichž činnost souvisí s Litvou), zatímco vykonávaná funkce (plnící reprezentativní funkce ve vědě <...> funkce) byla formulována na základě převažujících informací v konkordanci. Uvedené způsoby tvorby definic na základě korpusu mohou být užitečné jak při tvorbě definic (což je nejrelevantnější pro terminology), tak při úpravě definic nalezených v jiných zdrojích (pro překladatele doplňující terminologické databáze a samozřejmě pro redaktory). Zkoumání užití totiž může ukázat, že stávající definice není úplná, protože se změnil pojem označovaný termínem apod. Úspěšnost tvorby definice na základě korpusu nebo její hodnocení lze ověřit porovnáním vlastní definice s definicí terminologa vytvořenou na stejném principu, například s definicí uvedenou v ŠMTŽ. Studenti například na základě informativních kontextů a ontologie vytvořili následující definici termínu vědecký článek: Definice 1: Recenzovaná vědecká publikace s formální strukturou, publikovaná v periodických, pokračujících nebo jednorázových vědeckých publikacích. Studenti svou definici porovnali s definicí termínu vědecký článek uvedenou v ŠMTŽ: Definice 2: Článek publikovaný ve vědeckém tisku, který má obvyklý vědecký aparát v daném vědním oboru a splňuje další kritéria vědeckosti tohoto oboru. Definice 2 vychází z upraveného a zkráceného definičního kontextu z korpusu: Definiční kontext: Vědecký článek – článek publikovaný ve vědeckém tisku nebo (a) obsahující obvyklý vědecký aparát v daném vědním oboru (poznámky pod čarou nebo (a) bibliografii, nebo (a) vzorce, nebo (a) výkresy, nebo (a) popis metodologie, nebo (a) statistické tabulky apod.) a splňující kritéria vědeckosti uznávaná v daném vědním oboru. 164 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje Jak je vidět, v definici 1 je přesněji zvoleno hyperonymum (vědecká publi-kace, nikoli článek), je uveden rozlišovací znak „recenzovaná“ a publikace je tak odlišena od nerecenzovaných. V obou definicích je uvedeno, kde může být vědecký článek publikován, pouze v definici 1 je to uvedeno podrobněji – vychází v periodických, pokračujících nebo jednorázových vědeckých publikacích, zatímco v definici 2 stručněji – publikovaný ve vědeckém tisku. Není třeba je vyjmenovávat, pokud by v pojmovém systému existoval pojem vědecký tisk. Pojem vědecký aparát uvedený v definici 2 je v definičním kontextu podrobně vysvětlen, takže namísto znaku mající formální strukturu uvedeného v definici 1 by byl přesnější znak mající vědecký aparát obvyklý v konkrétním vědním oboru převzatý z definičního kontextu. Při praktické práci je často nutné vybrat nejvhodnější z několika definic již uvedených v jiných zdrojích. K tomu samozřejmě mohou pomoci principy vyložené v terminologické teorii (adekvátnost, systémovost, stručnost atd.). Kromě těchto principů je však vhodné porovnat informace o termínu obsažené v lexikografických zdrojích s informacemi, které vyplynou z užívání termínu v korpusu. Termíny se často užívají poněkud jinak, než jak jsou definovány (Kaupaitytė 2010), případně se z užívání ukáže, že pojem označovaný termínem zcela neodpovídá pojmu uvedenému u téhož termínu v některém lexikografickém zdroji. Porovnáním definice sestavené na základě korpusu s definicemi uvedenými ve slovnících nebo terminologických databázích lze nejen upřesnit definici termínu, ale také porovnat definice vytvořené podle různých principů. Například ve Slovníku studijní terminologie (Smetona, Pukelis 2014) se část termínů shoduje s termíny uvedenými v ŠMTŽ. Porovnejme hesla termínu studijní předmět v obou slovnících: ve Slovníku studijní terminologie (Smetona, Pukelis 2014): Část studijního programu složená z několika obsahově příbuzných a integrovaných studijních výsledků, která má stanovený počet kreditů a cíl, vychází ze studijních výsledků, jejichž dosažení se hodnotí jednou závěrečnou zkouškou (zkouškou nebo jinou formou; lze použít systém průběžného hodnocení). ŠMTŽ: 1. Základní součást studijního programu, která se vyučuje průběžně po dobu jednoho nebo několika semestrů; 2. Studijní obor nebo větev (v mezinárodní statistice). V obou definicích je uveden zásadní znak, že studijní předmět je součástí studijního programu, a tedy studijní program je základním pojmem, s nímž je analyzovaný termín v obou případech spojen. Konkord ance termínu Terminologija | 2015 | 22 165 Protože v korpusu nejsou informace o takových znacích pojmu, jako je stanovený počet kreditů, cíl založený na studijních výsledcích, jejichž dosažení se hodnotí jednou závěrečnou zkouškou, nebyly do definice ve ŠMTŽ zahrnuty. Délka výuky je znak, který se projevil v informativních kontextech termínu, proto se v definici ve ŠMTŽ uvádí, že studijní předmět se vyučuje souvisle po jeden nebo několik semestrů. Z informativních kontextů vyplynulo, že tento termín označuje dva pojmy, proto jsou ve ŠMTŽ uvedeny definice dvou pojmů (1, 2). Lze dodat, že definiční kontexty mohou být užitečné jako příklady lepších či horších definic, při jejichž analýze si terminografové osvojují dovednost rozlišovat vhodnou definici od neúplné či vadné (Meyer 2001: 284). Článek uvádí příklady z oblasti školství a vědy, protože jako zdroj byl použit právě korpus textů z této oblasti. Odborníci z praxe, kteří se setkávají s terminologií jiných oborů, však mohou potřebovat i korpusy z dalších oborů. Při uplatňování metod deskriptivní terminologie lze proto kromě již existujících korpusů použít také korpusy vytvořené pro zamýšlený úkol pomocí specializovaných nástrojů⁹ (angl. Do-It-Yourself (DIY) specialized corpora, Zanettin 2002, cit. podle Castagnoli 2006). Pro rychlé sestavení takového korpusu se obvykle vybírají texty z příslušné oblasti publikované na internetu, které zachycují aktuální pojmy a nejnovější termíny; to nelze vždy očekávat od statického korpusu, tj. korpusu sestaveného pro určité období a dále neaktualizovaného (Castagnoli 2006: 160). ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY V Litvě bylo při uplatňování principů deskriptivní terminologie dosud vytvořeno pouze několik zdrojů a nástrojů. První pokusy získat v rámci projektu ŠMTTAI 2 data pro terminologický slovník a ontologii z oblasti školství a vědy lze využít při řešení aktuálních terminologických otázek, s nimiž se potýkají odborníci z praxe přímo pracující s texty, z nichž terminologii určité oblasti získávají nebo ji sami vytvářejí, a také studenti studující terminologii, překladatelství a redakční práci. Možnost přímo analyzovat termíny v kontextu jejich užití může pomoci odhalovat a řešit problémy důležité pro terminologii. Metodika definování termínů na základě korpusů, kterou tento článek pojednává, poskytuje 9 Například nástroj WebBootCat nabízený službou SketchEngine: http://www.sketchengine.co.uk/. 166 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje možnost rozpoznávat informativní kontexty termínu, určovat hierarchické vztahy mezi pojmy a sestavovat definice termínů. Popsané aspekty terminologické práce nejsou pro zde uvedené cílové skupiny výzkumníků stejně důležité; například definici musí nejčastěji psát terminologové, zatímco z několika definic vybírat tu nejlepší nebo definici písemně upravovat musí překladatelé či redaktoři doplňující terminologickou databázi. Terminologové, překladatelé i redaktoři mohou považovat za důležité rozpoznat souvislosti mezi pojmy označovanými termíny nebo typ jejich vztahu a také tyto pojmy definovat, pokud se analyzované termíny nenacházejí v terminologických databázích ani terminologických slovnících. ŠALTINIAI Švietimo ir mokslo tekstynas. VDU Kompiuterinės lingvistikos centras, 2010. Švietimo ir mokslo terminų ontologija. Prieiga per internetą: http://meta.vdu.lt/webprotege/ (žiūrėta 2015-05-15). ŠMTŽ – Švietimo ir mokslo terminų žodynas. Prieiga per internetą: http://daukantas.vdu.lt/moksliniai-terminai (žiūrėta 2015-06-15). LITERATŪRA Alcina A. 2011: Teaching and learning terminology: new strategies and methods. – Teaching and learning terminology: new strategies and methods (ed. A. Alcina). Benjamins Current Topics 35, Amsterdam: John Benjamins, 1–11. Bielinskienė A., Boizou L., Grigonytė G., Kovalevskaitė J., Rimkutė E., Utka A. 2015: Lietuvių kalbos terminų automatinis atpažinimas ir apibrėžimas. Monografija, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Boizou L., Grigonyte G., Rimkutė E., Utka A. 2012: Automatic Inference of Base Forms for Multiword Terms in Lithuanian. – Proceedings of the Fifth International Conference Human Language Technologies – The Baltic Perspective 2012, 27–35. Bucher A.-L. 2007: Terminology Work the Swedish way. – Terminologija 14, 37–48. Budin G. 2012: Trends Analysis: eLexicography, Terminology, and Global Content Management. Lexicograffiti. European Parliament, Luxembourg 23rd of January, 2012. Prieiga per internetą: https://term-coord.files.wordpress.com/2012/01/presentation.budin.pdf (žiūrėta 2015-06-15). Castagnoli S. 2006: Using the Web as a Source of LSP Corpora in the Terminology Classroom. – Wacky! Working papers on the Web as Corpus (eds. M. Baroni, S. Bernardini), Bologna: Gedit, 159–172. Kaupaitytė D. 2010: Švietimo terminų apibrėžtys ir vartosena: kompetencija ir kvalifikacija. Magistro baigiamasis darbas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Korkas V., Rogers M. 2010: How much terminological theory do we need for practice? An old pedagogical dilemma in a new field. – Terminology in Everyday Life. Terminology and Lexicography Research and Practice. Eds. F. Steurs, M. Thelen, Amsterdam: John Benjamins, 123–136. Marcinkevicienė R. 2000: Terminografija ir tekstynas. – Terminologija 6, 5–22. Markiewicz L., Rimkutė E. 2013: Švietimo ir mokslo terminų žodynas ir ontologija. – Terminologija 20, 56–74. Maskaliūnienė N., Kaminskienė L. 2012: Bendrosios kompetencijos ir vertėjų rengimas. – Vertimo studijos 5, 113–130. Meyer I. 2001: Extracting Knowledge-rich Contexts for Terminography: A Conceptual and Methodological Framework. – Recent Advances in Computational Terminology. Eds. D. Bourigault, Ch. Jaquemin, M. L’Homme, Amsterdam: John Benjamins, 279–302. Picht H. 2011: The Science of Terminology: History and Evolution. – Terminologija 18, 6–26. Rimkutė E. 2010: Lietuvių kalbos terminų automatinio nustatymo galimybės. – Kalbų studijos 16, 71–78. Sikora I. 2013: Contemporary approach to terminological competence, management and terminology teaching on the basis of courses for translators offered by Polish higher education institutions. – Proceedings of the 19th European Symposium on Languages for Special Purposes, July 8–10, Vienna, 500–509. Terminologija | 2015 | 22 167 Smetona A., Pukelis K. (sud.) 2014: Studijų terminų žodynas. Prieiga per internetą: http://www.skvc.lt/uploads/ documents/files/Kita informacija/Leidiniai/Zodynas.pdf (žiūrėta 2015-06-15). Stankevičienė S. 2013: Gamtos mokslų kalba: gretinamasis vokiečių ir lietuvių kalbų leksinių-semantinių aspektų tyrimas. Daktaro disertacija, Vilnius: Vilniaus universitetas. Zeller I. 2005: Automatinis terminų atpažinimas ir apdorojimas. Daktaro disertacija, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. RESULTS OF THE DESCRIPTIVE TERMINOLOGY RESEARCH FOR TERMINOLOGY PRACTICE The paper discusses the descriptive approach, which only recently has been more widely used in Lithuanian terminology practice. Terminologists, translators, proofreaders and other practitioners dealing with terminology can benefit from methods and tools that are applied in descriptive terminology management. Furthermore, the approach of descriptive terminology can be adopted for terminology teaching and learning purposes. The paper aims to describe possible applications how the descriptive terminology research (resources, tools and methods) can be used in the terminological practice. Firstly, we introduce resources and tools developed during the project ŠIMTAI 2 (Automatic Identification of Education and Science Terms). The resources and tools have been developed for the semi-automatic analysis of Lithuanian terms: i.e. specialized annotated corpus, tools for automatic extraction of terminology and a tool for semi-automatic detection of knowledge-rich contexts for terms in the specialized corpus, which then can be used for preparing definitions of terms. Knowledge-rich contexts are discussed in more detail. Knowledge-rich contexts contain conceptual characteristics about the analysed term, which are reflected by semantic relations and attributes. Applying the approach of the corpus-based descriptive terminology, we show a) how knowledge-rich contexts can be detected; b) how particular semantic relations can be identified in knowledge-rich contexts; c) how the conceptual system can be constructed by analysing the usage of terms; d) how knowledge-rich contexts of a term can be used for its definition writing, and evaluation. We exemplify the possibilities of methods and tools of descriptive terminology for the practitioners who are working in the field of Lithuanian terminology. Gauta 2015-06-15 Jolanta Kovalevskaitė Vytauto Didžiojo universitetas Kompiuterinės lingvistikos centras K. Donelaičio g. 52–206, LT-44248 Kaunas E. paštas [email protected] Agnė Bielinskienė Vytauto Didžiojo universitetas K. Donelaičio g. 52, LT-44248 Kaunas E. paštas [email protected] 168 Jolanta Kovalevskaitė Agnė Bielinskienė Deskriptyviosios terminologijos tyrimų rezultatų panaudojimas terminologijos praktikoje