Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai

Nová jména rodů okrasných rostlin ALBINA AUKSORIŪTĖ Lietuvių kalbos institutas KLÍČOVÁ SLOVA: jméno rodu okrasné rostliny, novotvar, odvozeniny pomocí přípon, odvozeniny pomocí koncovek, složeniny, výpůjčky ÚVOD Litevské botanické termíny a nomenklatorická jména se začaly tvořit, terminograficky upravovat a klasifikovat ze všech vědních oborů nejdříve. Za zakladatele systematické úpravy terminologie tohoto oboru je považován autor prvních litevských rukopisných botanických terminologických slovníků a slovníků názvů rostlin, žemaitský Jurgis Ambraziejus Pabrėža (1771–1849). Roku 1821 napsal J. A. Pabrėža dvojjazyčný botanický slovník v latině a žemaitštině Dictionarium Botanicum Latino Samogiticum, v němž uvedl 860 názvů rostlin; roku 1834 pak dvojjazyčný abecední seznam termínů morfologie rostlin v litevštině a latině o 505 stranách Sryje Balsenyyny. Svou nejvýznamnější vědeckou práci Tayslós augumynis1, která podrobně popisuje veškerou flóru Žemaitska, dokončil J. A. Pabrėža v roce 1843. Rukopis se skládá ze dvou částí; v první je uvedena literatura, pojednává se o stavbě rostlin a uvádějí a vysvětlují se termíny morfologie rostlin. Druhá část o 980 stranách obsahuje systematiku rostlin a popisuje 643 rodů kvetoucích rostlin a 150 rodů výtrusných rostlin a hub. J. A. Pabrėža v této práci vedle litevských a latinských názvů uvádí také názvy rostlin v lotyštině, němčině a polštině. Roku 1900 byla v Americe vytištěna část rukopisu J. A. Pabrėži nazvaná Botanika arba Taislius auguminis. Za zmínku stojí rukopis dalšího Žemaitce Lauryna Ivinského (1810–1881) – dvoudílné vědecké dílo Prigimtūmenė, turentė sawieje dalijkus žemies, žoliun ir giwunun su parodimu anun wartojimo (dále jen Prigimtūmenė), 1 Dėl rankraščio pavadinimo užrašymo klaidos žr. Subačius 1996: 106. Šio J. A. Pabrėžos rankraščio perrašą pradėta skelbti 2009-aisiais (Jurgis Ambraziejus Pabrėža. Taislius auguminis, I–223. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2009), 2014 m. Rita Šepetytė paskelbė didžiąją rankraščio dalį – 224–776 p. (Jurgis Ambraziejus Pabrėža. Taislius auguminis, 224–776, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2014). Terminologija | 2015 | 22 6 1 napsané kolem roku 1870. V první části Žemėmina jsou popsána různá mineralogická témata, zatímco druhá část Žolėmina je systematický seznam názvů hub a rostlin, který sestavil; obsahuje litevské názvy 218 čeledí a více než 2520 rodů. L. Ivinskis vedle litevských názvů uvádí ekvivalenty v latině, velmi často v polštině a někdy také v němčině2. Prvním tištěným terminologickým slovníkem v Litvě je seznam názvů rostlin Povila Matulionise Žolynas. Dalys II. Lietuvos augalų žodynas ir augalų taislas, vytištěný roku 1906 ve Vilniusu. V Žolyne je přibližně 3000 litevských názvů rostlin rostoucích v Litvě; většina z nich byla shromážděna z tištěných a rukopisných pramenů, jejichž seznam P. Matulionis zařadil do předmluvy. U názvů litevských rodů i druhů rostlin bývá nejčastěji uvedena zkratka autora pramene. První část Žolyno obsahuje dva rejstříky: Rodikle sulyg lotiniško abecyno a Rodikle sulyg lietuviško abecyno; první část uvádí latinské názvy rostlin a jejich ekvivalenty v litevštině, ruštině a polštině, druhá litevské názvy rostlin a jejich latinské ekvivalenty. Druhá část Žolyno nese název Augalų taislas sulyg istoriškai-gamtiškosios tvarkos a uvádí systém rostlin popsaných ve slovníku. Za nejlepší terminologický slovník vydaný do roku 1940 je považován Lietuviškas botanikos žodynas (1938, 598 s.), který sestavila Botanická slovníková komise vedená docentem Liudasem Vailionisem a redigoval doktor Jonas Dagys. Slovník obsahuje přibližně 3300 termínů v latině, litevštině, němčině, ruštině, polštině a lotyštině, doplněných litevskými synonymy a variantami z živého jazyka a písemných pramenů; dále obsahuje litevsko-latinský seznam názvů a slovníček latinských adjektivních druhových jmen. Roku 1959 vyšel první svazek nejrozsáhlejšího botanického díla Lietuvos TSR flora (dále jen Lietuvos flora); poslední, šestý svazek tohoto díla vyšel roku 1980. V šesti svazcích jsou popsány 129 čeledí, 724 rodů a 2153 druhů. Každý druh popsaný v Lietuvos floroj má latinský, litevský a ruský název; vedle hlavního názvu druhu jsou uvedena také synonyma. Při přípravě uvedeného šestidílného díla bylo vykonáno obrovské terminologické úsilí a názvy rostlin zařazené do publikace byly standardizovány. Práce na standardizaci a úpravě názvů rostlin pokračovala i po vydání Lietuvos florą. Roku 1998 vyšel Botanikos vardų žodynas, který obsahuje názvy rostlin projednané Botanickou slovníkovou komisí. 2 Apie šį L. Ivinskio rankraštį plačiau žr. Auksoriūtė 1998: 102–110; Auksoriūtė 2004: 127–149; Auksoriūtė A. 2008: 132–141. 62 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai Od roku 2002 Terminologická podkomise Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) společně s botaniky3 projednává změny litevských názvů rostlin v souvislosti se změnami latinské systematiky a přiděluje litevské názvy rostlinám, které je dosud neměly; nejčastěji jde o rostliny, které se do Litvy dovážejí teprve nyní. VLKK připravila a vydala devět brožur se seznamy rostlin projednanými Terminologickou podkomisí (podrobněji viz http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/terminija/kalbos-komisijos-terminijos-leidiniai), a kromě toho vydává doporučení, v nichž zveřejňuje nejnovější seznamy názvů projednaných rostlin (viz http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/terminija/apie-skyriu-terminija),; většina z nich byla zařazena také do Terminologické banky Litevské republiky. První doporučení VLKK „K litevským názvům okrasných rostlin“ bylo zveřejněno 20. prosince 2012, jeho sedmá část pak 9. října 2014. Přibližně třetina druhů cévnatých rostlin rostoucích na Zemi je okrasná: zdobí naše okolí, domovy i každodenní život. Mnoho druhů těchto rostlin roste v Litvě volně nebo se tam pěstuje. Jejich počet výrazně vzrostl zejména po otevření hranic a navázání těsnější spolupráce se zahraničními zeměmi, především se zeměmi západní Evropy. Do naší země se začaly ve velkém dovážet dříve málo známé druhy rostlin (Kiselienė, Grigienė, Grigas 2007:6). Předmětem výzkumu je 417 nových názvů rostlinných rodů uvedených v doporučení VLKK „K litevským názvům okrasných rostlin“. Cílem článku je synchronně z hlediska terminologie a slovotvorby prozkoumat nové názvy rodů okrasných rostlin, určit způsoby jejich tvorby a tvoření neologismů a porovnat způsoby tvoření současných názvů rostlinných rodů a názvů rodů rostlin litevské flóry. V roce 1985 terminolog Kazimieras Gaivenis v časopise Lietuvių kalbotyros klausimai4 publikoval článek „Názvy rostlinných rodů a druhů v Litvě“, 3 Názvy rostlin, jimiž se článek zabývá, projednala Terminologická podkomise Státní komise pro litevský jazyk: dr. Zigmantas Gudžinskas (sestavovatel seznamů a autor mnoha neologismů), dr. Valerijus Rašomavičius (Botanický ústav Centra pro výzkum přírody), prof. habil. dr. Jonas Remigijus Naujalis (Přírodovědecká fakulta Vilniuské univerzity), dr. Živilė Lazdauskaitė (Botanický ústav Centra pro výzkum přírody), dr. Albina Auksočiūtė, doc. dr. Stasys Keinys, Solvita Babanauškienė, dr. Palmira Zemlevičiūtė (Litevský jazykový institut), Audra Ivanauskienė, Gita Kazlauskaitė, Aušra Marcinkevičienė, dr. Alvydas Umbrasas (sekretariát Státní komise pro litevský jazyk). Děkuji A. Marcinkevičienė za pomoc při shromažďování materiálu a dr. Z. Gudžinskasi za věcné připomínky, které byly při přípravě tohoto článku užitečné. 4 Gaivenis K. Názvy rostlinných rodů a druhů v Litvě. – Lietuvių kalbotyros klausimai 24. Mokslo kalbos kultūros ir terminologijos problemos, 1985, 165–178. Terminologija | 2015 | 22 63 v němž podrobně prozkoumal litevské názvy rostlinných rodů a druhů uvedené v litevské flóře. Při porovnávání způsobů tvoření názvů rodů okrasných rostlin a názvů rodů rostlin litevské flóry jsme vycházeli z uvedeného článku K. Gaivenise, znovu otištěného v jeho výboru z díla (viz Gaivenis 2014: 363–376). Lze rozlišit několik zdrojů tvorby zkoumaných názvů rostlinných rodů: neologismy vytvořené pomocí slovotvorných prostředků, názvy rostlin přejaté z latiny, některé individuálně utvořené názvy rostlin L. Ivinského, J. A. Pabrėžy a dalších autorů, které byly začleněny do užívání, a také nářeční slova terminologizovaná. NEOLOGISMY Největší skupinu názvů rodů okrasných rostlin – více než polovinu (58%) všech nových názvů – tvoří neologismy (242 názvů): odvozeniny tvořené příponami, koncovkami a předponami a složeniny. Odvozeniny s příponami. Tento slovotvorný způsob je zastoupen největším počtem neologismů – 71% všech neologismů (172 názvů). Nejproduktivnější přípona při tvorbě neologismů je -en-, její odvozeniny tvoří jednu třetinu všech odvozenin s příponami. Tento způsob tvoření názvů rostlin je běžný a nejrozšířenější také v litevské flóře, jak uvádí článek K. Gaivenise: „Mezi odvozeninami je nejvíce příponových termínů. Termíny vytvořené tímto slovotvorným způsobem počtem výrazně převyšují odvozeniny s koncovkami a předponami. Například jen odvozenin s příponou -en- je více než odvozenin s koncovkami a předponami dohromady“ (Gaivenis 2014: 367). U zkoumaných nových názvů rodů okrasných rostlin je rovněž více názvů s příponou -en- (58 odvozenin) než odvozenin s koncovkami a předponami dohromady (40 odvozenin). Nové názvy rodů rostlin jsou vytvořeny dvěma variantami pojednávané přípony: -enis a -enė; většina odvozenin s příponou -en- je utvořena z podstatných jmen, např.5: 1) -enis: Araujia – kapšėnis (: kapšas), Bolusanthus – ietėnis (: ietis), Canistrum – rykėnis (: rykas), Cercocarpus – nagėnis (: nagas), Chilopsis – terkšlėnis (: terkšlė), Corynocarpus – bukstėnis (: bukstis „tupý kůl či jakýkoli tupý předmět“ LKŽe), Davidia – skepetėnis (: skepeta), Helminthostachys – kirmėnis (: kirmis), Meliosma – nektarėnis (: nektaras), Moraea – povėnis (: povas), Strongylodon – iltėnis (: iltis); 2) -enė: 5 Při uvádění příkladů se nejprve uvádí latinský název rodu rostliny, za pomlčkou se píše litevský název rodu a v závorkách se vysvětluje tvoření litevského názvu – za dvojtečkou je uvedeno základové slovo. 64 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai Alonsoa – kaukėnė (: kaukė), Centratherum – daubėnė (: dauba), Chiliotrichum – šarmėnė (: šarma), Corytoplectus – žlėjenė (: žlėja „přítmí“ LKŽe), Desfontainia – rukėnė (: rukis „ten, kdo je pomačkaný, zvrásněný“ LKŽe), Dichorisandra – riaukėnė (: riaukė „trhlina, příkop“ LKŽe), Forestiera – prosmėnė (: prosmė „mýtina“ LKŽe), Gibasis – šydenė (: šydas), Hemigraphis – vėlėnė (: vėlė), Ozothamnus – krislėnė (: krislas), Pholistoma – žiotėnė (: žiotys), Proboscidea – straublėnė (: straublys), Reevesia – purkėnė (: purka), Scaevola – skeptrėnė (: skeptras), Serruria – martėnė (: marti), Zenobia – ūkėnė (: ūkas). Paminėtų rostliných názvů pam tai? I’m sorry, I cannot produce the requested exact reconstruction from the supplied image. vyrostlý“ LKŽe), Stylophorum – ugniūnas (: ugnis); 2) –ūnė: Centrosema – vištūnė (: višta), Licuala – klostūnė (: klostė), Pachyphragma – čiūžūnė (: čiūžė „to, co šustí“ LKŽe), Pachystachys – žvakūnė (: žvakė); 3) –ūnis: Anemia – vėjūnis (: vėjas), Argyranthemum – sidabrūnis (: sidabras), Oxydendrum – rūgštūnis (: rūgštis), Stokesia – dangūnis (: dangus). U několika odvozenin s pojednávanou příponou byla za základová slova použita názvy rostlin: 1) –ūnas: Anisodontea – dedėšvūnas (: dedėšva), Chasmanthium – dirsūnas (: dirsė), Lithocarpus – ąžuolūnas (: ąžuolas), Symphyotrichum – astrūnas (: astra); 2) –ūnė: Phyllodoce – viržūnė (: viržis), Rhaphiolepis – obelūnė (: obelis). Odvozenin od přídavných jmen a sloves je jen několik: Brunsvigia – meilūnas (: meilūs), Tripsacum – kentrūnas (: kentrus „trpělivý“ LKŽe), Xerochrysum – šlamūnas (: šlamėti, šlamėjo), Muehlenbeckia – draikūnė (: draikus). Jiné přípony, jimiž jsou neologismy tvořeny, nejsou tak produktivní jako ty, které byly probrány výše; jejich odvozeniny lze přehledně uvést po skupinách. Bylo nalezeno několik odvozenin s příponami –utis, –utė a –aitis, –aitė, zatímco s příponami –uotis, –uotė, –otis, –otė, –tis, –tė, –ytis, –ėtis, –tas se vyskytuje jen několik jednotlivých odvozenin: –utis, –utė: od podstatných jmen: Frithia – kuokūtis (: kuoka), Lyonothamnus – plienūtis (: plienas), Microlepia – žvynūtis (: žvynas); z názvů rostlin: Pieris – bereinūtis (: bereinis), Lesser­tia – pūslūtis (: pūsl ius), Rhodohypoxis – troškūtė (: troškė); od přídavného jména – Dicranostigma – dviragūtė (: dviragis) a od slovesa – Leycesteria – svirūtis (: svirti, sviro); –aitis, –aitė: z názvů rostlin: Malvaviscus – dedėšvaitis (: dedėšva), Nothoscordum – česnakaitis (: česnakas), Scadoxus – raudminaitis (: raudminas), Sphagneticola – legestaitis (: legėstas), Myrteola – mirtaitė (: mirta); pouze jedno odvozené od podstatného jména s jiným významem – Dracunculus – slibinaitis (: slibinas); –otis, –otė: od podstatných jmen: Andropogon – barzdotis (: barzda), Cryptogramma – raštotis (: raštas), Glandularia – liaukotis (: liauka), Spodiopogon – šarmotė (: šarma); –uotis, –uotė: od podstatných jmen: Acalypha – variuotis (: varis), Hoheria – nėriniuotė (: nėrinys), Holmskioldia – kakluotė (: kaklas); –ytis: z názvů rostlin: Niphidium – šertvytis (: šertvė), Thryptomene – žiorytis (: žioris); –tas, –tis, –tė: iš veiksmažodžių: Calicotome – lėpštas (: lėpšti, lėpšo „glebti, tižti“ LKŽe), Spathodea – žveltis (: žvelti, žvelė „degti“ LKŽe), James-brittenia – žvelgtė (: žvelgti, žvelgė); 66 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai –ėtis: od názvu rostliny: Hemiptelea – vinkšnėtis (: vinkšna). Do další malé skupiny patří nepočetná odvozená slova s příponami –ėlis, –ėlė, –uolė, –ilis, –ilė, –lis, –lė, –ulis. Základovými slovy odvozenin s příponami –ėlis, –ėlė jsou názvy rostlin, zatímco základovými slovy ostatních odvozenin jsou většinou podstatná jména; jen výjimečně se vyskytují přídavná jména nebo slovesa. –ėlė, –ėlis: Hacquetia – girůnėlė (: girūnė), Heteranthemis – raimenėlė (: raimenė), Nuttallanthus – žioveinėlis (: žioveinis), Sidalcea – rožūnėlė (: rožūnė), Thompsonella – storlapėlė (: storlapis); –uolė: Beaumontia – dūduolė (: dūda), Hudsonia – viržuolė (: viržis), Isotoma – lyguolė (: lygus), Koelreuteria – svambuolė (: svambus „těžký, závažný“ LKŽe), Pitcairnia – stypuolė (: stypas); –ilis, –ilė: Odontonema – zubilis (: zub), Orthrosanthus – kosilis (: kosa), Diascia – rožkélie (: roh), Toxicoscordion – hvězdilė (: hvězda); –lis, –lė: Conophytum – kuželil (: kužel), Menziesia – bobulil (: bobule), Vittadinia – chmýřil (: chmýří), Coprosma – smradlavka (: smrdět, zápach); –ulis: Myoporum – svalil (: sval, svalovina), Therorhodion – zemil (: nízký). Odvozeniny s příponami –vis, –vė, –uvis, –uvė jsou rovněž většinou tvořeny od podstatných jmen: –vis, –vė: Clianthus – papouškovec (: papoušek), Filicium – par̃tvis (: „varbenis“ LKŽe), Scoliopus – raitvis (: kroutit se, kroutil se), Stachytarpheta – žaltvis (: užovka), Anticlea – protižena (: proti), Dierama – proutnice (: prut), Nipponanthemum – zářivka (: jasný), Xanthisma – spáčnice (: dřímat); –uvis, –uvė: Chimonanthus – zimouvis (: zima), Veltheimia – krásouvis (: krásný), Asphodeline – popelnice (: popel). Do jedné skupiny lze zařadit odvozeniny s příponami –uonis, –uonė, –onė, –nis, –nė, –ainė, –inys: –uonis, –uonė: Chamelaucium – žerūonis (: žhnout, žhnul), Lampranthus – blizguonis (: blýskat se, blýskal se), Tricyrtis – křivoun (: křivý), Sanchezia – žilnatice (: žíla); –onė: Bruckenthalia – vřesovnice (: vřes), Dictyosperma – větrnice (: vítr), Malephora – ledovnice (: led); –nis, –nė: Mazus – žiopnis (: žiopas „štěrbina“ LKŽe), Disporum – dūlsnė (: dulsoti, dulsojo „stát, sedět shrbeně“ LKŽe); –ina: Ismene – pavoukovnice (: pavouk); –inys: Stenocarpus – kolovka (: kolo). Terminologija | 2015 | 22 67 Základovými slovy odvozenin s příponami -ras, -uras, -ėtras, -ūtras jsou podstatná jména a slovesa: -ras: Alyogyne – smiltras (: smiltė), Firmiana – skėtras (: skėtis), Frerea – pūdras (: pūti, pūdė); -uras: Capnoides – lingūras (: linguoti, lingavo); -ėtras: Chrysocephalum – šlamėtras (: šlamėti, šlamėjo); -ūtras: Adenium – tinūtras (: tinti, tino), Stigmaphyllon – vėjūtras (: vėjas). Pomocí několika dalších přípon vznikly po třech, dvou, nebo dokonce jen po jednom odvozeném názvu: -mis: Oxyria – rūgštmis (: rūgštis), Couroupita – sviėdmis (: sviesti, sviedė), Cupaniopsis – trėkmis (: trėkti „špinit, mazat, umazat“ LKŽe); -ojas: Afgekia – plodojas (: úroda), Bellium – slunojas (: slunce); -ikė: Glottiphyllum – jazykikė (: olizovat, olízl); -oklė: Pistia – plavoklė (: plovat); -mė: Pellionia – ležmė (: ležet, ležel); -minas: Boenninghausenia – routník (: routa); -va: Pachystegia – úborník (: úbor); -ižis: Cyananthus – modrožín (: modrá). Jak je patrné z uvedených rodových názvů, k tvoření odvozenin příponami bylo využito mnoho přípon, za nejproduktivnější však lze považovat přípony -enis, -enė a -ūnas, -ūnė. K. Gaivenis zjistil, že k pojmenování rodů litevské flóry bylo kromě přípony -en- použito více produktivních přípon: „Přípony s -ūn-, -ut- a -uol- jsou téměř stejně produktivní: pomocí každé z nich bylo vytvořeno několik desítek názvů rodů rostlin <...>“ (Gaivenis 2014: 368). Odvozeniny tvořené koncovkami. Nových názvů rodů rostlin vytvořených pomocí koncovek je málo; novotvary tohoto slovotvorného typu tvoří pouze 15,7% všech novotvarů. Nejvíce odvozenin bylo vytvořeno pomocí koncovek -is a -ė. Nejčastějšími základovými slovy odvozenin s koncovkou -is jsou podstatná jména: -is: Aeonium – ramdis (: ramda „kaparis“ LKŽe), Bituminaria – derūvis (: derva), Delairea – klevėdris (: klevedra „suiręs, sulūžęs daiktas, kledaras“ LKŽe), Dombeya – tumūlis (: tumulas), Embothrium – žaiždris (: žaizdras), Fremontodendron – gaušvis (: gausva), Homalocladium – diržis (: diržas), Leucospermum – gaišmis (: gaisme „džiaugsmas“ LKŽe), Loropetalum – sekėtis (: seketa „saulutė“ LKŽe), Margyricarpus – gūmbris (: gumbras), Melianthus – medalūtis (: medalutė), Nautilocalyx – kriaūk lis (: kriauklė), Schotia – kraūmis (: kraumas „sultingas stiebas“ LKŽe), Tylecodon – grūoblis (: gruoblė „nelygumas, surambėjimas“ LKŽe). Pouze u několika probíraných odvozenin je základem tvorby… 68 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai …kmenové odvozeniny jsou založeny na slovesech: Beaucarnea – nūkaris (: nukarti, nukaro), Brownea – žiōris (: žiōreti, žiōrėjo), Comarostaphylis – tèlžis (: telžti, telžė), Gibbaeum – pãmsis (: pamsoti, pamsojo „stát, trčet“ LKŽe), Kohleria – plazdis (: plazdėti, plazdėjo). Základem tvorby odvozenin tvořených nejčastěji koncovkou -ė jsou podstatná jména: -ė: Bismarckia – dangė (: dangus), Choisya – skirbė (: skirbas „mezera, trhlina“ LKŽe), Cyanastrum – gīlnė (: gilna „drozd“ LKŽe), Fortunearia – laimīke (: laimikas), Galphimia – purkšlė (: purkšlis „malý keř, keřík“ LKŽe), Chamaebatia – póōingė (: pavingis); přídavná jména: Delosperma – mūdrė (: mudrus „čilý, svěží“ LKŽe), Didymochlaena – mer̃nė (: mernas „vlhký a měkký“ LKŽe), Habranthus – grąkštė (: grakštus), Neoregelia – drōvė (: drovus), Stictocardia – viñgrė (: vingrus); a slovesa: Codonanthe – ur̃kė (: urkti, urkė), Harrimanella – tisė (: tisoti, ti-sojo), Talbotia – triaūkšė (: triaukšėti, triaukšėjo). Jen několik názvů je utvořeno s koncovkami –a, –ys a –as: –a: Faucaria – nausā (: nausytis, nausėsi „pomalu, líně se svíjet“ LKŽe), Smithatris – krygždà (: krygždė); –ys: Aglaomorpha – rangýs (: rangė „dámská ozdoba hlavy složená z naaranžovaných stuh“ LKŽe), Lophospermum – skiauterýs (: skiauterė); –as: Alloxylon – grūožas (: gruozuoti, gruožavo „mazlit“ LKŽe). Předponové odvozeniny. Tvoření pomocí předpon je nejméně produktivním způsobem tvorby zkoumaných neologismů – vznikly pouze dvě odvozeniny: po-: Eriochloa – póašarė (: ašara); pro-: Libocedrus – prókedris (: cedr). Šio darybos būdo vedinių mažiausiai rasta ir Lietuvos floroje (žr. Gaivenis 2014: 371). Složeniny. Složených názvů rodů okrasných rostlin bylo vytvořeno o něco méně než odvozenin s koncovkou; tvoří 12,4% všech neologismů. V litevské flóře počtem (asi 33% všech útvarů) zaostávají složené názvy rodů pouze za odvozeninami se sufixy. Patří mezi ně staré lidové názvy, neologismů je málo (Gaivenis 2014: 365). Při tvorbě probíraných neologismů je tedy patrná stejná tendence – tvořit méně složenin. Složeniny lze rozdělit podle druhé složky. Několik složenin je utvořeno s druhou složkou –palma: Acoelorrhaphe – pjūklāpalmė (: pjūklas + palmė), Allagoptera – kūokpalmė (: kuoka + palmė), Hedyscepe – skētpalmė (: skėtis + palmė), Hyophorbe – ropépalmė (: ropė + palmė), Pritchardia – Terminologija | 2015 | 22 69 hřebenop palma (: hřeben + palma), Rhapidophyllum – ježop palma (: ježek + palma), Rhopalostylis – hlízop palma (: hlíza + palma), Thrinax – střechop palma (: střecha + palma), Veitchia – hrbolop palma (: hrbol + palma). Všechny uvedené složeniny jsou tvořeny dvěma podstatnými jmény; nalezena byla pouze po jedné složenině, jejichž první částí je sloveso a přídavné jméno: Nannorrhops – svěsop palma (: svěsit se + palma), Ptychosperma – štíhlop palma (: štíhlý + palma). O něco menší skupina složenin je utvořena s druhou částí -kapradina: Dennstaedtia – větvokapradina (: větev + kapradina), Doryopteris – hvězdokapradina (: hvězda + kapradina), Rumohra – kožokapradina (: kůže + kapradina), Stenochlaena – stínokapradina (: stín + kapradina), Thelypteris – bažinokapradina (: bažina + kapradina). Všechna tato složená jména jsou utvořena ze dvou podstatných jmen. Za zmínku stojí dvě složeniny, jejichž druhou částí je -květ, -květka: Hymenocallis – pavoukokvět (: pavouk + květ), Pedilanthus – nohokvětka (: noha + květ). U ostatních složenin se jejich části neopakují: Archontophoenix – ostnatá palma (: ostnatý + palma), Austromyrtus – jižní myrta (: jih + myrta), Erinacea – ježokavyl (: ježek + hrách), Leucoglossum – vlčí heřmánek (: vlk + heřmánek), Paxistima – borová žižka (: borový les + žižka „keřík, polokeř“ LKŽe), Pseudofumaria – ptačí routa (: pták + routa), Pseudogynoxys – ohňová starčekovka (: oheň + starček), Uniola – mořský oves (: moře + oves), Zapoteca – lepkavá fazole (: lepkavý + fazole). Druhé části uvedených složenin jsou názvy rostlin, zatímco první části jsou většinou rovněž podstatná jména. Jak zjistil K. Gaivenis, v litevské flóře se používá poměrně mnoho složených názvů rostlinných rodů typu „podstatné jméno + podstatné jméno“, jejichž druhou částí je název nějaké rostliny (viz Gaivenis 2014: 366). Byly vytvořeny ještě tři složeniny s různými částmi: Halimodendron – solný keř (: sůl + keř), Osteospermum – kostěné semeno (: kost + semeno), Styphnolobium – svěsivý strom. Je třeba poznamenat, že v litevské flóře je uvedeno mnoho složených názvů rodů, jejichž druhou částí je strom (viz Gaivenis 2014: 365). NÁZVY ROSTLIN Z L. IVINSKIOVÝCH SPISŮ A JINÝCH PRAMENŮ Při projednávání nových názvů rodů okrasných rostlin v terminologické podkomisi VLKK byly schváleny nejen novotvary, ale také názvy rostlin, které již dříve vytvořili různí autoři a které byly převzaty z rukopisů a z Litevského botanického slovníku. Nejvíce názvů rostlinných rodů bylo převzato ze spisů L. Ivinského – 77 názvů, které tvoří 18,5% všech zkoumaných názvů rodů okrasných rostlin- 70 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai ů. Naprostá většina těchto názvů pochází z L. Ivinského Prigimtūmenė. Názvy rostlin z tohoto rukopisu L. Ivinského nebyly zařazeny do žádného tištěného pramene ani do Litevského botanického slovníku, ani do Slovníku litevského jazyka, protože tento rukopis nebyl vydán a až do začátku šedesátých let 20. století zůstával litevským vědcům neznámý (podrobněji viz Jankevičius, Jankevičienė 1962; Auksoriūtė 1998). Při zkoumání rukopisu L. Ivinského bylo zjištěno, že některé rostliny, které se nyní dovážejí do Litvy, již byly pojmenovány v Prigimtūmenė, a proto bylo v terminologické podkomisi rozhodnuto nevytvářet nový název rostliny a novému rostlinnému rodu dát jméno vytvořené L. Ivinským (o obnovených názvech L. Ivinského se již psalo, podrobněji viz Auksoriūtė 2008). Práce Práce Je třeba samostatně zmínit několik názvů rostlin, které byly přiděleny k pojmenování jiných rodů, neboť rody, které Prigimtūmenėje pojmenoval L. Ivinskis, již mají litevské názvy: Abeliophyllum – baltvas (: baltas „bílý“ + –vas, srov. Epipactis Pr 1416), Calyptrocalyx – sulpėtras (: sulpėti, sulpėjo „pomalu sát, cucat“ LKŽe + –ėtras, srov. Areca Pr 128), Cephalanthus – galvožis (: galva „hlava“ + –ožis, srov. Cephaliaria Pr 252), Chiastophyllum – saitmà (: saitis „poutko k přivázání, svázání“ LKŽe + –ma, srov. Cassia Pr 211), Chlorogalum – žalūinis (: žalvas „nazelenalý“ LKŽe + –inis, srov. Chlora Pr 236), Etlingera – daūbras (: dauba „údolí“ + –ras, srov. Epimedium Pr 164), Harpephyllum – lelūnis (: lelėti, lelėjo + –ūnis, srov. Hacquetia Pr 191), Macfadyena – apsukmýs (: apsukti, apsuko + –mys, srov. Helicteris Pr 169), Phymatosorus – kojūminis (: koja „noha“ + –ūminis, srov. Polypodium Pr 114). Několik názvů L. Ivinského bylo převzato ze synonym uvedených v Lietuviškame botanikos žodyne: Coleostephus – raimenė (: raimas „strakatý“ LKŽe + –enė, srov. Ánthemis LBŽ 24), Dietes – kalavėjinis (: kalavijis „meč“ + –einis, srov. Iris LBŽ 179), Graptopetalum – riebūnis (: riebus „tučný“ + –ūnis, srov. Sédum LBŽ 318), Heteromeles – dobūnis (: doba „přirozenost, povaha, zvyk“ LKŽe + –ūnis, srov. Anthýllis Vulnerária LBŽ 25), Ionopsidium – mažūmenė (: mažas „malý“ + –ūmenė, srov. Drába LBŽ 124), Ipomopsis – šermėnė (: šermuo + –enė, srov. Polemonium caerúleum LBŽ 268). Názvy rostlin s nejasnou slovotvorbou. Slovotvorba některých názvů rostlin L. Ivinského převzatých z Prigimtūmenės je nejasná; u některých by snad bylo možné rozpoznat slovotvorný formant, ale obtížně lze určit základové slovo: Aphyllanthes – nuōlaisis, Cabomba – labūstras, Cladrastis – pōsnis, Comptonia – ūgras, Cornutia – sal̄ksnas, Corynabutilon – surklainis, Cotyledon – duršvas, Crateva – virštas, Dirca – saīluvas, Elaeodendron – sūmbras, Escallonia – smeilė, Exacum – sūblas, Gaura – priesruvis, Glaucium – vaīklas, Kirengeshoma – pōsainis, Onosma – liesmuō, Pernettya – spūglas, Petrea – kolūnis, Plumeria – jōstras, Pontederia – skiaustmėnė, Sesuvium – spiṅgras, Swainsona – vintlumas, Tibouchina – eīkras, Umbilicus – ēlkras, Vriesea – medvėnė. Několik názvů rostlin L. Ivinského s nejasnou slovotvorbou bylo převzato z Lietuviško botanikos žodyno: Correa – švįetras, Houstonia – parūnė, Kleinhovia – grinūvas, Lagarosiphon – vandrunėlis, Machaeranthera – gēltvoidis, Pachysandra – mīetveinė, Stewartia – sēglinis. 6Uvádí se latinský název rostliny pojmenované L. Ivinským a stránka Prigimtūmenės. 72 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai Názvy rostlin vytvořené jinými autory. Kromě názvů vytvořených L. Ivinským bylo k pojmenování nových rodů okrasných rostlin z Lietuviško botanikos žodyno převzato pět názvů rostlin J. A. Pabrėžy: Berberidopsis – rūgštērškis (srov. Bérberis LBŽ 47–48), Cavendishia – strauzdė (srov. Achilléa Millefólium LBŽ 5–6), Coronilla – tetirvė (srov. Coronilla vária LBŽ 104), Tasmannia – vỹngėža (srov. Oenánthe aquática LBŽ 237), Tristellateia – tvilkė (srov. Chrysánthemum Parthénium LBŽ 87–88); dva od P. Matulionise: Distylium – purkólis (srov. Állium Schoenóprasum LBŽ 15), Onoclea – kemenà (srov. Hýpnum cupressifórme LBŽ 175); dva od Juozase Fedaravičiuse: Layia – marūnà (srov. Matricária LBŽ 214), Moltkia – gyvātgalvois (srov. Échium vulgáre LBŽ 127); a jeden od Ambraziejuse Pranciškuse Kašarauskise – Podranea – smūklis (srov. Spargánium LBŽ 327). Terminologizovaná nářeční slova. Při tvorbě nových názvů rostlinných rodů byl využit ještě jeden zdroj tvorby termínů – několik nářečních slov převzatých z Lietuvių kalbos žodyno bylo terminologizováno: Antigonon – kiburkštis („jiskra“ LKŽe), Bejaria – žiūrkštas („drobná větev“ LKŽe), Bolbitis – būolis (buolis „bezrohý, s pahýly rohů“ LKŽe), Carmichaelia – pliaustrà („kus ledu pokrytý ledovou tříští“ LKŽe), Francoa – nuotakuõlė („mladá žena, nevěsta“ LKŽe), Pentapetes – drežėnė (dreženė, dreženos „hobliny“ LKŽe), Stylomecon – guõnė (guonė „mlok“ LKŽe). Je třeba uvést ještě tři názvy rostlinných rodů převzaté z Lietuvių kalbos žodyno: Poitea – žūrlė („rdesno“ LKŽe), Pseudocydonia – gaŕlis („alojovitý česnek“ LKŽe), Perovskia – mėlesas („barvířská meduňka“ LKŽe). P Ů J Č K Y Vypůjčených názvů rodů okrasných rostlin není mnoho – 76; tvoří 18,2% všech nových názvů. Všechny nové výpůjčky pocházejí z latiny, tj. jde o názvy rostlin převzaté z latinské nomenklatury a morfonologicky přizpůsobené litevštině, např.: Agarista – agaristà, Agonis – agònis, Albuca – albukà, Alpingera – alpingera, Amydrium – amìdris, Angelonia – angelònija, Aristotelia – aristòtelija, Asystasia – azistãzija, Baileya – bailėja, Briggsia – brìgsija, Butia – būcija, Calpurnia – kalpùrnija, Camoensia – kamẽnsija, Canarina – kanarinà, Catopsis – katòpsis, Celmisia – celmìzija, Davallia – davãlija, Dryandra – driándra, Drymonia – drimònija, Drynaria – drinãrija, Fenestraria – fenestrãrija, Forsteronia – forsterònija, Gordonia – gordònija, Griselinia – grizelìnija, Hazardia – hazárdija, Hibbertia – hibèrci- ja, Kennedia – kenèdija, Kitaibela – kitaibèlė, Lamarckia – lamárkija, Lonas – lònas, Lophanthera – lofantera, Luma – lumà, Melinis – melìnis, Molineria – Terminologija | 2015 | 22 73 molinērija, Mutisia – mutizie, Olearia – oleārie, Orbea – orběja, Pandorea – pandorēja, Phillyrea – filirēja, Phymosia – fimōzie, Picconia – pikònije, Quesnelia – kvesnèlije, Randia – rándije, Rhodoleia – rodoléja, Rivina – rivinà, Romulea – romuléja, Sapium – sāpis, Saritaea – saritēja, Strobilanthes – strobilanté, Tectaria – tek tārije, Telopea – telopéja, Tipuana – tipuanà, Ursinia – ursinije, Villadia – vilādije, Wigandia – vigándije. Terminologická subkomise obvykle schvalovala latinské výpůjčky, které se již užívaly v literatuře nebo se snadno vyslovovaly litevsky. Podobné množství výpůjček je uvedeno také v Lietuvos florojė; jak napsal K. Gaivenis, „k pojmenování rostlinných rodů se užívá poměrně málo mezinárodních termínů – asi 16,7%“ (Gaivenis 2014: 364). ZÁVĚRY 1. Zdroji pro tvorbu nových jmen rodů okrasných rostlin uvedených v doporučení VLKK „K litevským názvům okrasných rostlin“ jsou tvoření neologismů, názvy rostlin vytvořené L. Ivinským a dalšími autory, terminologizovaná nářeční slovní zásoba a přejímání názvů rostlin z latiny. 2. Tvoření neologismů je nejproduktivnějším způsobem tvorby jmen rodů okrasných rostlin – neologismy tvoří 58% všech nových jmen. Při jejich tvoření byly využity všechny slovotvorné způsoby litevštiny: odvozování příponami, koncovkami a předponami i skládání. Naprostá většina neologismů je odvozena od podstatných jmen; u některých příponových odvozenin byla jako základ zvolena jména rostlin, přičemž takové odvozeniny tvoří téměř 23% všech příponových odvozenin. 3. Odvozování příponami je nejrozšířenějším slovotvorným způsobem – příponové odvozeniny tvoří 71% všech neologismů. Nejproduktivnější přípony neologismů jsou -enis, -enė; jimi bylo vytvořeno 33,7% všech příponových odvozenin. Druhé nejproduktivnější jsou přípony -ūnas, -ūnė, -ūnis; odvozenin s nimi je méně než polovina odvozenin s příponami -enis, -enė. Ostatní přípony (31 přípon) jsou při tvorbě příponových jmen rostlinných rodů méně produktivní. 4. Odvozeniny tvořené koncovkami představují 15,7% všech neologismů; nejvíce jich bylo utvořeno koncovkami -is a -ė. Pomocí předpon (po- a pro-) byly vytvořeny pouze dvě odvozeniny; jde o nejméně produktivní způsob tvoření neologismů. Složená jména rostlinných rodů jsou počtem méně zastoupena než odvozeniny tvořené koncovkami a tvoří 12,4% všech neologismů. Nejobvyklejšími druhými složkami složenin jsou -palmė a -papartis; druhou složkou většiny ostatních složenin je rovněž název některé rostliny. 74 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai 5. Názvy rostlin v dílech L. Ivinského a dalších autorů (J. A. Pabrėžy, P. Matulionise, J. Fedaravičiuse) jsou produktivním zdrojem pro tvorbu nových jmen rodů okrasných rostlin. Jména vytvořená uvedenými autory, převzatá z L. Ivinského Prigimtūmenės a Lietuviško botanikos žodyno, tvoří asi 21% všech nových jmen. Nejvíce bylo převzato názvů rostlin od L. Ivinského (18,5%); slovotvorný původ o něco méně než poloviny těchto názvů rostlin není jasný. 6. Terminologizace nářeční slovní zásoby je nejméně produktivním způsobem tvorby zkoumaných jmen rostlinných rodů; nalezeno bylo pouze 7 terminologizovaných nářečních slov. Přejaté názvy rostlin tvoří pouze něco málo přes 18% všech nových jmen; jde o morfonologicky přizpůsobená latinská jména rostlinných rodů. 7. Při srovnání neologismů jmen rodů okrasných rostlin se jmény rostlinných rodů v Lietuvos floros lze pozorovat, že se neologismy tvoří stejnými slovotvornými způsoby jako v Lietuvos floroje: nejproduktivnějším způsobem tvoření neologismů je odvozování příponami, nejvíce odvozenin bylo vytvořeno příponami –enis, –enė a nejméně jich vzniklo pomocí předpon. Pouze u neologismů jmen zkoumaných rodů okrasných rostlin je druhým nejproduktivnějším slovotvorným způsobem odvozování koncovkami, zatímco v Lietuvos floroje je to skládání. Je však třeba poznamenat, že většinu složenin uvedených v Lietuvos floroje tvoří staré lidové názvy a neologismů je zde rovněž uvedeno jen málo. 8. Srovnáním dalších skupin nových jmen je patrné, že počet přejatých latinských jmen rodů okrasných rostlin je podobný jako v Lietuvos floroje, terminologizované nářeční slovní zásoby je však velmi málo. Při normování názvů rostlin v Lietuvos floroje byla terminologizována naprostá většina lidových názvů rostlin, takže tento způsob tvorby názvů rostlin je již prakticky vyčerpán. Odlišným trendem u nových jmen rodů okrasných rostlin je vysoký počet názvů rostlin převzatých z děl L. Ivinského. ŠALTINIAI Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (A–B)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter2/dokpaieska.showdoc_l?p_id=441095&p_query=&p_tr2=2. Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (C–F)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter2/dokpaieska.showdoc_l?p_id=445724&p_query=&p_tr2=2. Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (G–K)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=448273&p_query=&p_tr2=2. Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (L–N)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=458463&p_tr2=2. Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (O–P)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter2/dokpaieska.showdoc_l?p_id=462796&p_tr2=2. Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (R–S)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=473945&p_tr2=2. Rekomendacija „Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (Š–Ž)“: – http://www3.lrs.lt/pls/inter2/dokpaieska.showdoc_l?p_id=484837&p_tr2=2. Terminologija | 2015 | 22 75 LITERATŪRA IR PAPILDOMI ŠALTINIAI Auksoriūtė A. 1998: Lauryno Ivinskio rankraščiai Krokuvoje. – Terminologija 5, 102–110. Auksoriūtė A. 2004: Neaiškios darybos L. Ivinskio Prigimtūmenės naujažodžiai. – Terminologijos istorijos ir dabarties problemos, 127–149. Auksoriūtė A. 2008: Keletas atgaivintų Lauryno Ivinskio augalų vardų. – Terminologija 15, 132–141. Gaivenis K. (1985) 2014: Lietuvos augalų genčių ir rūšių pavadinimai. – Rinktiniai raštai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 363–376. Jankevičius K., Jankevičienė R. 1962: Kai kurie nauji duomenys apie L. Ivinskio darbus lietuviškos botanikos terminijos srityje. – Botanikos klausimai 2, 151–163. Kiselienė D., Grigienė I., Grigas A. 2007: Dekoratyvinių augalų vardynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LBŽ – Lietuviškas botanikos žodynas, Kaunas, 1938. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – www.lkz.lt. Pr – Prigimtūmenė (Prigimtūmenė, turentė savieje dalijkus žemies, žoliun ir giwunūn su parodimu anun wartojimo), rankraštis saugomas Lenkijos mokslų akademijos bibliotekoje Krokuvoje, 1 d. katalogo nr. 1801, 2 d. katalogo nr. 2824. Subačius G. 1996: Jurgio Ambraziejaus Pabrėžos žemaičių kalba. – Lietuvių Atgimimo istorijos studijos 8. Asmuo: tarp tautos ir valstybės, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 11–113. NEW NAMES OF GENERA OF DECORATIVE PLANTS Since 2002 the Terminology sub-commission of the State Commission of the Lithuanian Language (further – SCLL) together with botanists have been discussing changes in Lithuanian names of plants which appear due to changes in Latin taxonomy and giving Lithuanian names to plants which were brought to Lithuania in recent years and which previously did not have Lithuanian names. At the end of 2014 SCLL announced the recommendation Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų (In regard to Lithuanian names of decorative plants) comprising standardized Lithuanian names of genera and species of decorative plants. This paper deals with 417 new names of plant genera, presented in the above mentioned recommendation of SCLL. New names are synchronically researched from the point of view of terminology and word-formation: ways of creation and derivation of Lithuanian neologisms are established; and ways of derivation of the current names of plant genera and names of genera taken from Lietuvos flora (Lithuanian flora) are compared. The sources for the new names of genera of decorative plants included in the SCLL recommendation Dėl dekoratyvinių augalų lietuviškų pavadinimų are creation of Lithuanian neologisms, names created by Laurynas Ivinskis and other authors, terminologized names from dialects and borrowing of names from Latin. Formation of Lithuanian neologisms is the most productive way of naming the genera of decorative plants – such neologisms comprise 58% of all new names. Neologisms are made using all ways of word-formation in the Lithuanian language: prefixation, suffixation, derivation using inflexional endings and compounding. Suffixation is the most common – suffixal derivatives comprise 71% of all Lithuanian neologisms. The most productive suffix is -enis, -enė – it is present in 33.7% of all suffixal derivatives. 76 Albina Auksoriūtė | Naujieji dekoratyvinių augalų genčių vardai Derivatives created using inflexional endings comprise 15.7% of all Lithuanian neologisms. Among them the endings -is and -ė are the most common. There are only two cases of prefixation (with prefixes po- and pro-). Compounds were slightly less frequent than inflexional ending derivatives; they comprise 12.4% of all neologisms. The most common second components of compounds are –palmė (palm) and –papartis (fern), the majority of other compounds also have a name of a plant as the second component. Plant names from writings of L. Ivinskis and other authors (J. A. Pabrėža, P. Matulionis, J. Fedaravičius) is another productive source for the creation of new names of plant genera. Ivinskis’ names taken mainly from Prigimtūmenė (Nature) and names of other authors taken from Lietuviškas botanikos žodynas (Lithuanian dictionary of botany) comprise about 21% of all Lithuanian neologisms. The majority of adopted names are names from Ivinskis’ writings (18.5%); less than a half of these names are new names created by Ivinskis, the way of their formation is not clear. Terminologization of dialect words is the least productive way of the creation of researched names, only 7 terminologized words from dialects were found. Borrowed names of plants comprise only 18% of all new names; they are morphonologically Lithuanized Latin names of plant genera. The comparison of Lithuanian neologisms with the names of plant genera from Lietuvos flora shows that names in both groups were created using the same ways of word-formation: the most productive way is suffixation, the largest number of derivatives have suffixes -enis, -enė; the least productive way is prefixation; the second most productive way of word-formation for the new names of plant genera from the SCLL recommendation is the derivation using inflexional endings and in Lietuvos flora it is compounding. The majority of compounds from Lietuvos flora are old folk names and the number of Lithuanian neologisms is small. The research of other groups of new names shows that the number of borrowed Latin names for decorative plants is similar to the number of borrowings in Lietuvos flora, but the number of terminologized words from dialects is a lot smaller. The characteristic feature of the new names of genera of decorative plants is a large number of names adopted from Ivinskis’writings. Gauta 2015-07-31 Albina Auksoriūtė Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] Terminologija | 2015 | 22 77