Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary

Pragmatika při tvorbě terminologického glosáře: Glosář správy internetu UNESCO BLANCA STELLA GIRALDO PEREZ Infoterm (International Information Centre for Terminology) KLÍČOVÁ SLOVA: terminologický glosář, odborná komunikace, digitální propast, metodika Glosáře správy internetu (IGG), terminologické principy a metody, obsah 1. VÝCHODISKA PRO TVORBU GLOSÁŘE SPRÁVY INTERNETU Rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií (ICTs), rozrůstající se znalostní společnosti a politický cíl snižovat digitální propasti všeho druhu patří k prioritám osob s rozhodovací pravomocí v průmyslu, veřejné správě a akademické sféře. Ke zlepšení účinnosti a efektivity odborné komunikace a sdílení znalostí je třeba zdokonalovat stávající metody a koncepce, vyvíjet nové metody a používat nástroje. Existuje několik návrhů na vývoj znalostních nástrojů, které přispívají k vytváření vhodného obsahu, jenž lze opakovaně využívat, přizpůsobovat novým účelům a obohacovat, a zároveň podporují interoperabilitu a udržitelnost. Správně vytvořené glosáře jsou základními nástroji ke zvýšení účinnosti a efektivity odborné komunikace a sdílení znalostí. Abychom pochopili vztah glosáře k digitální propasti a jeho význam pro její překonávání, je třeba vědět, co digitální propast znamená a jaké otázky zahrnuje. V obecném smyslu se „digitální propast“ vztahuje k rozdílům mezi demografickými skupinami a regiony, které mají přístup k moderním ICTs. Andy Carvin (2000) uvedl: „Digitální propast je jedním z nejdůležitějších problémů občanských práv, kterým čelí naše moderní informační ekonomika.“ Přesto se ukázalo, že samotný přístup k internetu, informacím a ICTs k překonání digitální propasti nestačí; jak zdůraznil Carvin, jde také o obsah, gramotnost, pedagogiku a komunitu. Dnes tento pojem zahrnuje dokonce i další rozměry. „Digitální vyloučení je součástí širší propasti, která přispívá k sociálnímu a ekonomickému vyloučení lidí. Mnohé Terminologija | 2017 | 24 59 aspects: economic, geographic, languages, gender, etc.” (Patru 2008). As a social issue, the digital divide is becoming manifest in several different forms, which different stakeholders and public or private organizations try to overcome. However, “Closing the digital divide will not suffice to close the knowledge divide for access to useful, culturally relevant knowledge is more than a matter of technology access.” (ibidem) „Mezivládní organizace, jako je UNESCO, a globální organizace, například Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN), spolu s regionálními organizacemi, nevládními organizacemi (NGOs) a dalšími zdůrazňují nezastupitelnou roli jazyků při budování inkluzivních znalostních společností. Každý jazyk jedinečně svědčí o kulturním géniu své civilizace a přispívá ke světovému dědictví – nemluvě o jeho zásadní úloze při budování mezikulturního dialogu, usmíření a míru.“ (UNESCO 2017) Poselství UNESCO zní: „V globalizovaném světě propojených společností je mezikulturní dialog zásadní, máme-li spolu žít a zároveň uznávat svou rozmanitost. V nejistém světě závisí budoucnost národů nejen na jejich ekonomickém kapitálu či přírodních zdrojích, ale také na jejich kolektivní schopnosti porozumět změnám prostředí a předvídat je – prostřednictvím vzdělávání, vědeckého výzkumu a sdílení znalostí.“ (Wikiprogress knowledgebase n.d.) Navrhování strategií, které přispívají ke snižování digitální propasti, i vymezování principů ovlivňujících informační společnost proto vždy patřily k hlavním tématům programů a činností UNESCO. Statistické zprávy obvykle uvádějí nárůst počtu uživatelů internetu a pronikání technologií na trh. Internet World Stats poskytuje užitečné statistické informace o uživatelích internetu ve světě. Global Digital Snapshot nabízí klíčové statistické ukazatele týkající se uživatelů internetu, mobilních technologií a médií ve světě. Většina těchto údajů ukazuje rostoucí trend a předpovídá mimořádně rychlé změny v nadcházejících letech. Zrychlené změny neprobíhají ve všech odvětvích rovnoměrně, jak by měly. Z údajů studie oddělení Scientific Foresight Unit (STOA) o „jazykové rovnosti v digitálním věku“, které se týkají míry podpory strojového překladu (MT) v jednotlivých jazycích, vyplývá, že kvalitní software a zdroje jsou v některých aplikačních oblastech dostupné jen pro několik jazyků, zatímco ostatní jazyky nemají pro podporu MT žádný software ani zdroje. Ani většina jazyků používaných v Evropské unii nemá rovnocenné 60 Blanca Stella Giraldo Perez Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary příležitosti v oblasti informací, komunikace a sdílení znalostí, které jsou v našem globalizovaném světě nezbytné. „Ačkoli je mnohojazyčnost jedním z největších přínosů Evropy, představuje také jednu z nejvýznamnějších výzev pro vytvoření skutečně integrované EU. V EU se používá přibližně 80 jazyků a jazykové bariéry mají zásadní dopad nejen na utváření společné evropské identity, ale také na mobilitu pracovníků a přeshraniční elektronický obchod, obchod a veřejné služby. Tato studie, kterou v březnu 2017 zveřejnila STOA, mapuje vznik nových technologických pokroků založených na vyšším výpočetním výkonu a přístupu k velkým datům, díky nimž se technologie lidského jazyka (HLT) stávají skutečným řešením pro překonávání jazykových bariér. Většina dosavadního technického pokroku se však týkala pouze jednoho jazyka, angličtiny.“ (Pataki, Dawood 2017) Nejen strojový překlad (MT), ale také všechny oblasti zahrnující informace a komunikaci podléhají rychlému rozvoji Internetu a ICT, které přinášejí nové možnosti přístupu k informacím a znalostem, jejich uchovávání, vytváření a sdílení. Sdílení předpokládá dostupnost lidem a možnost globálního dopadu. Informace a znalosti by proto měly být stejně dostupné komunitám s vysoce rozvinutými specializovanými jazyky i těm, jejichž specializované jazyky a terminologie jsou méně rozvinuté. „Internet byl v počátcích svého rozvoje často posuzován z technologického hlediska. Během posledního desetiletí se však objevila další témata, často označovaná jako „měkká“, zaměřená na otázky, jako jsou lidská práva, demokracie, soukromí, sociální rovnost, inkluze, tvorba místního obsahu, vzájemná závislost a další kulturní, vzdělávací, ekonomické a politické aspekty používání Internetu. Takové diskuse probíhají od vzniku Fóra pro správu Internetu (IGF), které navázalo na dva Světové summity o informační společnosti (WSIS v Ženevě v roce 2003 a v Tunisu v roce 2005) a na proces přezkumu WSIS+10 a jeho výsledky. V této souvislosti je „jazyk“ stále více uznáván jako problém, neboť používání jazyka je dnes ve značné míře podporováno ICT a Internetem. Nedostatek relevantní terminologie proto nepřímo ovlivňuje digitální propast i propast ve znalostech.“ Mezinárodní společenství má dnes několik mnohostranných mechanismů pro dialog a realizaci řešení otázek správy Internetu. K hlavním z nich patří akce WSIS a IGF. Země a jejich národní zástupci potřebují být pro účast v mezinárodních mnohostranných procesech vybaveni také jazykovými nástroji, které usnadňují porozumění, spolupráci a koordinaci. Jedním z těchto nástrojů jsou rychle se rozvíjející mechanismy mnohostranných partnerství související se správou Internetu.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 12) Terminologija | 2017 | 24 61 Obecně platí, že při vývoji jazykových nástrojů pro různé komunity hrají hlavní roli ICT a přednost mají technologické aspekty vývoje. U jazykových nástrojů jsou však na prvním místě tvorba obsahu a zdroje. Mezi příklady jazykových zdrojů patří psané a mluvené korpusy, počítačové lexikony, terminologické databáze, shromažďování a zpracování řečových dat atd. Základní softwarové nástroje jsou rovněž důležité pro získávání, přípravu, shromažďování, správu, přizpůsobování a využívání těchto jazykových zdrojů a dalších druhů obsahu. Protože je však používání jazyka dnes ve značné míře podporováno informačními a komunikačními technologiemi (ICT) a Internetem, nedostatek relevantní terminologie nepřímo, avšak nevyhnutelně vytváří digitální propast i propast ve znalostech, které se mohou projevovat různými způsoby. Je proto třeba soustavně plánovat terminologii, budovat institucionální kapacity a zavádět účinné koordinační mechanismy na regionální a národní úrovni. (Viz: Infoterm, UNESCO, ICANN 2017) Rozvoj terminologií, které přispívají k výměně informací a znalostí a k aktivní účasti v odborných diskusích dané komunity, tak představuje nejen významnou příležitost pro uživatele méně rozvinutých jazyků, ale také příležitost k vytváření strukturovaného obsahu s ohledem na interoperabilitu a udržitelnost. Existuje několik produktů obsahujících termíny označující pojmy, například tezaury, slovníky, databáze a glosáře. Glosář je typ terminologického zdroje, jehož hodnota závisí na účelu a způsobu jeho tvorby. Obecně, „glosář, známý také jako slovník nebo clavis, je abecední seznam termínů z určité oblasti znalostí spolu s jejich definicemi.“ Základní glosář je jednoduchý glosář neboli výkladový slovník, který umožňuje definovat další pojmy, zejména pro nově příchozí do určitého jazyka nebo oboru. Obsahuje malou souborovou slovní zásobu a definice důležitých nebo často se vyskytujících pojmů, obvykle včetně idiomů či metafor užitečných v dané kultuře.“ (Wikipedia) Existují různé typy glosářů: jednojazyčné, dvojjazyčné (obvykle seznam slov s ekvivalenty a vysvětleními v jiném jazyce) a vícejazyčné. Některé mohou obsahovat obrázky nebo symboly představující pojmy. Existují také glosáře v podobě slovníku, které obsahují definice pojmů. 62 Blanca Stella Giraldo Perez Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary Takové glosáře jsou cenným zdrojem pro porozumění terminologii určité oblasti či konkrétního tématu. Jsou-li uspořádány podle poznatků o dané oblasti či tématu, mohou uživatelům lépe pomoci pochopit příslušné pojmy. Jejich hodnota se ještě více projevuje v nových specializovaných oborech, jejichž rychlý rozvoj vyžaduje praktická řešení, která lze následně sdílet, aktualizovat, replikovat nebo zdokonalovat podle potřeb jejich uživatelů. „[...] jazyku, který v terminologii pro určitou oblast nebo pro mnoho oblastí zaostává, hrozí, že časem ztratí schopnost komunikovat v různých tematických oblastech. Jazykové společenství, jehož jazyk nemá rozvinutou vědeckou a technickou terminologii, je nevyhnutelně nuceno používat pro komunikaci v tematických oblastech jiný, rozvinutější cizí jazyk.“ (UNESCO 2017) Po nastínění některých problémů souvisejících s digitální propastí a úlohou glosáře si tento článek klade za cíl shrnout hlavní aspekty metodiky tvorby Internet Governance Glossary (IGG) a zvýšit povědomí o různých možnostech plánování a vytváření tohoto typu jazykového zdroje i o jeho potenciálním využití pro „průběžné plánování terminologie, budování institucionálních kapacit a účinné koordinační mechanismy na regionální a státní úrovni“. Cílem je také sdílet zkušenosti s IGG, které mohou rozšířit či napodobit i jiná společenství, jež nemají stejné možnosti jako společenství s vysoce rozvinutými odbornými jazyky. Zároveň může být příkladem pro mnohá společenství, která se kvůli nedostatku terminologie v nových oblastech či napříč novými oblastmi neúčastní procesů se zapojením více zainteresovaných stran. „V tomto ohledu mají arabsky mluvící země a společenství v současnosti omezené možnosti plně se zapojit do konstruktivního dialogu a společných aktivit v procesech se zapojením více zainteresovaných stran, a to kvůli nedostatečnému využívání podpůrných jazykových nástrojů. Je proto třeba nalézt řešení, která posílí technickou terminologii v arabštině a usnadní účinný, efektivní a koordinovaný dialog o používání arabštiny na Internetu. Partneři zapojení do projektu IGG se shodují, že Internet by měl sloužit všem lidem na celém světě.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 12) Tento článek je konečně příležitostí oslovit širší publikum a představit činnost významných organizací, jako jsou UNESCO a ICANN, které zde ve spolupráci s Infoterm naplňují své poslání vůči společnosti. Terminologija | 2017 | 24 63 2. PŘEHLED METODIKY Metodika Internet Governance Glossary popisuje „rámec pro vytvoření arabského glosáře pojmů z oblasti správy Internetu, který má podpořit zapojení arabsky mluvících společenství do procesů správy Internetu a tvorby politik se zapojením více zainteresovaných stran na různých platformách, včetně Světového summitu o informační společnosti (WSIS) a Fóra pro správu Internetu (IGF).“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 7) Projekt IGG byl od samého počátku rozvíjen s cílem poskytnout arabsky mluvícím zemím a společenstvím glosář týkající se správy Internetu (IG) spolu s obecnou metodikou tvorby nebo harmonizace terminologie založenou na mezinárodních normách. Skutečnou výzvou však bylo naplnit stanovená očekávání, že „[...] arabsky mluvící země budou používat glosář pojmů z oblasti správy Internetu, vytvořený spolupracujícím, přesným způsobem a se zapojením více zainteresovaných stran; • Pomáhat formulovat společné agendy, přispívat k rozhodovacím procesům, účinněji komunikovat a podporovat jejich zapojení do mechanismů správy Internetu se zapojením více zainteresovaných stran; • Účastnit se všech druhů procesů se zapojením více zainteresovaných stran; • Budovat institucionální kapacity regionálních a národních organizací, které se zabývají jazykovými otázkami, a vytvářet mezi nimi koordinační mechanismy s cílem přispívat k podpoře arabštiny a její dostupnosti na Internetu.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 13) Pokud jde o samotný glosář, k dosažení očekávaných výsledků bylo navrženo pět hlavních fází: • Projít klíčové dokumenty a identifikovat základní pojmy v oblasti správy Internetu (IG). • Připravit návrh glosáře pojmů z oblasti správy Internetu v angličtině. • Veřejné konzultace. • Lokalizace glosáře termínů IG do arabštiny a následný proces validace. • Distribuce. Souběžně bylo v souvislosti s metodikou nutné nastínit předběžné úvahy ve čtyřech širokých kategoriích: • Terminologická práce z hlediska metodiky: zohlednění tematické oblasti, cílové skupiny a účelu IGG; • Typy návrhu a plánování pracovního postupu: přizpůsobení hlavních fází (podle ISO 15188:2001), pravidel hlavních mezinárodních 64 Blanca Stella Giraldo Perez Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary norem ISO/TC 37 „Jazyk a terminologie“ a příkladů dobré praxe; • Dokumenty, které je třeba konzultovat při přípravě IGG, kromě odborných a politických dokumentů poskytnutých organizací UNESCO: existující glosáře, další zdroje a stanovení kritérií pro hodnocení dokumentů; • Kandidátní termíny a jejich kontexty v dokumentech: zohlednění druhu informací poskytovaných zdroji kandidátních termínů. Byly určeny tři případy: bez definičního kontextu, případy nedostatečného kontextu a termíny používané v různých textech nekonzistentně. Přístup k správě Internetu jako ke specifické tematické oblasti pomohl určit dimenze a reprezentativní základní koncepty z následující perspektivy: „Otázka, jak je Internet spravován, je zásadní. To, jak s tímto cenným globálním zdrojem nakládáme, přímo ovlivňuje naše ekonomické a společenské příležitosti v daleké budoucnosti. Výzva Správa internetu označuje procesy, které ovlivňují způsob řízení internetu. Zatímco tvůrci politik a techničtí odborníci pracují na připojení zbývajících dvou třetin zemí světa, ZPŮSOB, jakým je internet spravován, pravděpodobně ovlivní, jak jej používáme a jak se vyvíjí. [...] Je zásadně důležité vytvořit jasné a jednoduché způsoby, jak umožnit všem – bez ohledu na jejich zázemí – porozumět tomu, jak je internet spravován, a podílet se na tom. [...] Ve světě tvorby politik se o tom mluví jako o „přístupu zahrnujícím více zainteresovaných stran“. V zásadě to znamená, že každý, kdo má zájem na budoucnosti internetu, musí mít možnost vyjádřit svůj názor na to, jak je spravován.“ (Internet Society) Stručně řečeno, lze konstatovat, že dynamická oblast, jako je správa internetu, prochází rychlým technickým a koncepčním rozvojem. Z politického hlediska jde o vysoce citlivou oblast s mnoha kontroverzními termíny, které mají strategický význam pro průmysl, společnost i politiky a veřejnou správu. Kulturní rozměr internetu má navíc zásadní vliv na zachování kulturního dědictví. Protože je správa internetu důležitá pro každou zemi i každého občana, IGG přispívá k objasnění základních termínů a usnadňuje lepší porozumění všem zainteresovaným stranám. Metodiku přípravy IGG bylo třeba přizpůsobit tak, aby odpovídala mezinárodním normám a zároveň zohledňovala výše uvedené charakteristiky. Na základě aktuální odborné literatury v dané oblasti byla strukturo- Terminologija | 2017 | 24 65 vána do sedmi dimenzí: obecná správa internetu; infrastruktura a normalizace; ekonomická dimenze; právní dimenze; rozvojová a sociokulturní dimenze; zainteresované strany; a organizace, fóra, sítě, skupiny, konference, předpisy a právní nástroje. Formulace byly vytvořeny tak, aby byly z hlediska zájmových skupin co nejneutrálnější. Zároveň byly heslové články IGG formulovány co nejpřívětivěji pro uživatele a určeny dobře vzdělaným čtenářům. Jinými slovy, bylo nutné náležitě zohlednit potřeby běžných uživatelů. Správa internetu přijala přístup zahrnující více zainteresovaných stran, jehož flexibilita umožňuje „jednotlivcům a organizacím z různých oblastí účastnit se společně, sdílet myšlenky nebo vytvářet konsenzuální politiku“. (Internet Society 2016) Z pohledu odborníků je cílem tohoto přístupu stanovit soubor nástrojů či postupů, nikoli jediné řešení. Proto bylo třeba pečlivě řešit zásadní otázky zainteresovaných stran, neboť se u každé z nich liší. Dalším požadavkem, který bylo nutné zohlednit, byla potřeba překladu. Výsledkem byl abecední rejstřík, který umožňuje rychlé a praktické vyhledávání termínů IGG. Na základě mezinárodních norem a osvědčených postupů byla vytvořena obecná metodika pro následující aspekty: Hodnocení a výběr zdrojů. Strukturování celé oblasti správy internetu do dimenzí. Systematický přístup k návrhu struktury glosáře (makrostruktura), jednotlivých heslových článků glosáře (mikrostruktura), informací souvisejících s termíny, informací souvisejících s popisy, doplňujících informací. Celkové uspořádání publikace IGG. Z pragmatických důvodů byla zvolena kombinace deskriptivního a preskriptivního přístupu, vycházející z teorie terminologie a terminologické práce. Tento přístup zohlednil přístupy specializované lexikografie, které se zaměřují na terminologii vyskytující se ve specializované komunikaci v dané oblasti. V praxi terminologické práce vyžaduje každý projekt přizpůsobený pracovní postup v závislosti na jeho účelu a dostupných zdrojích (z hlediska lidských zdrojů i technologií). Osvědčené postupy ukazují, jak výzkumní pracovníci náležitě přizpůsobili pravidla hlavních mezinárodních norem ISO/TC 37 „Jazyk a terminologie“. 66 Blanca Stella Giraldo Perez | Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary Následující diagram znázorňuje model pracovního postupu IGG navržený pro jeho vývojové fáze. Obrázek 1: Model pracovního postupu IGG „[Při] formulování popisů byla věnována zvláštní pozornost uvádění odkazů na koncepčně související hesla. To spolu se sjednocením stylu, uspořádání atd. všech hesel vyžadovalo pečlivé přizpůsobení formulací.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 24) Po kroku 26 ve skutečnosti proběhl závěrečný proces, jehož cílem bylo dohodnout se na všech úpravách glosáře a dokončit popis metodiky. Terminologija | 2017 | 24 67 Stručně řečeno, proces tvorby IGG lze vysvětlit následujícím schématem: Obrázek 2: Souhrnné schéma procesu tvorby IGG Korpus byl sestaven na základě tří hlavních hledisek: kritéria pro hodnocení dokumentů, kódování dokumentů, kategorizace dokumentů. „Kategorizace dokumentů se od samého počátku zakládala na systematickém přístupu. Nejprve odborníci na terminologii použili při čtení každého dokumentu postupy, jako je skenování a zběžné pročítání, aby jej zařadili do kategorie. [Během] tohoto procesu byly dokumenty porovnávány a jejich kategorizace sjednocována, například pokud patřily ke stejnému typu. V některých případech však byla kategorizace ve srovnání s podobnými dokumenty zvýšena nebo snížena podle toho, nakolik byly relevantní pro projekt IGG. V jiných případech nebylo možné dokument kategorizovat, protože neobsahoval relevantní terminologii nebo nepřinášel nové informace. Celkově proces extrakce termínů začal výběrem přibližně 25–30 dokumentů. Tato analýza a kategorizace však neznamenaly, že by ostatní dokumenty měly být opomenuty; jejich účelem bylo od počátku zajistit, aby celý úkol probíhal efektivně a byl zvládnutelný. V této souvislosti, 68 Blanca Stella Giraldo Perez | Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary Bylo nutné dbát zvláštní opatrnosti, aby nedošlo ke ztrátě zaměření, tj. abychom se příliš nezabývali souvisejícími oblastmi, jako je terminologie ICT nebo ekonomická terminologie. Jinak by IGG snadno výrazně překročil rámec základní terminologie IG. Přesto bylo nakonec při vyhledávání a hodnocení termínů použito více než 150 zdrojů.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 28) Po intelektuálním výběru základních pojmů byl zvolen softwarový nástroj pro extrakci termínů, který měl identifikovat nejlepší kontexty (nebo spíše kotexty) pro popis termínů. Struktura jednotlivých hesel zahrnujících termíny a vlastní jména vycházela z upraveného systematického přístupu zaměřeného především na tyto aspekty: Metoda sestavování IGG, včetně metodiky správy velkého množství dokumentů. Makrostruktura a mikrostruktura IGG. Vzhled hesel, včetně použití symbolů. Poté byl uplatněn polosystematický přístup k řazení jednotlivých hesel ve slovníku. Jak již bylo uvedeno, slovník byl rozdělen do dimenzí a hesla byla podle možností seskupena podle svých pojmových vztahů. „Protože většina terminologických hesel uvedených v návrhu IGG byla vybrána z různých zdrojů souvisejících s tematickou oblastí IG, bylo od samého začátku nutné rozhodnout o jednotném systematickém přístupu ke zpracování termínů a jejich popisů (což se v průběhu práce na IGG potvrdilo jako správné). Tento jednotný přístup však neznamená, že každé jednotlivé heslo je prezentováno jednotně a stejným způsobem [...]. Slovník IG obsahuje řadu termínů nebo názvů, které jsou poměrně nové, a přesto se v komunitách IG široce používají, aniž by pro ně existovala obecná shoda či standardizovaná definice. Jiné termíny se běžně používají a jsou dobře definovány, a lze je proto považovat za „standardní“. Některé málo frekventované termíny mohou být důležité pro objasnění, přestože se používají velmi zřídka. Nástroje pro extrakci termínů obvykle nedokážou rozlišit mezi důležitými/významnými a nevýznamnými výskyty. Pouze statistické údaje proto nestačily k určení důležitosti termínu ani k nalezení vhodného popisu či vysvětlení v kontextu.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 30) Vzhledem k cílovému publiku byla mikrostruktura hesel IGG značně zjednodušena: Úroveň termínu nebo názvu (s příklady). Úroveň popisu (s příklady). Užívání termínů a vztahy mezi nimi. Pravopisné a další konvence psaní. Terminologija | 2017 | 24 69 Popis namísto definice. Vzájemně odkazované termíny. Poznámky. Používání lexikografických symbolů (například různých druhů závorek, zkrácených označení apod.) bylo zároveň omezeno na minimum a kvůli srozumitelnosti a uživatelské přívětivosti se používalo jednotně. Níže uvedený vzor hesla ukazuje prvky mikrostruktury v její konečné podobě: Obrázek 3: Vzor hesla + prvky mikrostruktury Uspořádání IGG odráží makrostrukturu a organizaci konečného dokumentu i hesel glosáře podle dimenzí IG. ProTerm: účinný nástroj pro identifikaci a extrakci termínů Nástroje pro identifikaci a extrakci termínů hrají při tvorbě tohoto typu zdroje důležitou roli a nelze je opomíjet. Klíčovou otázkou však je, jak pro daný případ vybrat nejvhodnější nástroj a jak jej co nejlépe využít. Testování několika nástrojů pro extrakci termínů ukázalo, jaké výhody některé z nich nabízejí, jaké úkoly lze provádět a proč je třeba kombinovat několik nástrojů, aby bylo možné účinně provést úplnou extrakci termínů. Teoreticky to zní jednoduše, v praxi však vyvstávají nedostatky v oblasti získávání dat, složitosti úkolů, formátů 70 Blanca Stella Giraldo Perez Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary Interoperabilita a časová náročnost jsou otázky, které JE NUTNÉ pečlivě zvážit na začátku takového projektu. Níže je uveden zobecněný seznam omezení, s nimiž se setkali u některých hodnocených nástrojů: Omezení týkající se objemu textu, který má být zpracován. Omezení týkající se formátů textů. Nástroje naprogramované pro dvojjazyčnou extrakci (zejména pro naplnění překladových pamětí). Nedostatky při identifikaci kandidátních termínů. Četnost výskytu ve skutečnosti nebyla ukazatelem relevance termínu. Během provedených průzkumů a šetření byl naštěstí nalezen ProTerm, nástroj s uzavřeným zdrojovým kódem pro identifikaci relevantních termínů a názvů. ProTerm se ukázal jako nástroj se správnými funkcemi potřebnými k identifikaci a extrakci termínů pro IGG a zároveň nabízel potřebné školení a podporu pro rychlé a efektivní provedení kontroly termínů a sledu úkolů. Proto byl vybrán ProTerm. Níže jsou uvedeny některé jeho vynikající vlastnosti, které stojí za zmínku: Nástroj pro terminologickou práci a analýzu textu (ProComStrasser). Extrahuje nové termíny z různých dokumentů. Pomáhá s indexováním a vyhledáváním informačních jednotek. Umožňuje navigaci v obsahu dokumentů nezávislou na klíčových slovech, založenou na statistické analýze. Je kompatibilní s většinou zavedených formátů souborů a rozhraní pro běžně používané formální jazyky a IT standardy. Před použitím ProTermu byl sestaven a následně konsolidován seznam předem vybraných kandidátních termínů pro IGG. Na základě tohoto konsolidovaného seznamu bylo možné nástroj používat cíleně; u již identifikovaných termínů a jejich kontextů dosahoval dobrých výsledků. Zobrazoval četnost jejich výskytu (někdy s různými výsledky v závislosti na pravopisných variantách nebo různých kombinacích slov). ProTerm také umožňoval kontrolovat každý výskyt termínu ve formátu nástroje nebo v původním dokumentu. Tato možnost pomohla upřesnit a sjednotit vysvětlení a odfiltrovat rozdíly a podobnosti v příslušném oboru či podoboru. „V každém případě byly výsledky použití ProTermu v této fázi výrazně lepší než při použití ProTermu k identifikaci termínů bez předem vybraných termínů. V této souvislosti bylo možné učinit několik zajímavých pozorování ohledně četnosti výskytu termínů a názvů v souboru dokumentů... Terminologija | 2017 | 24 71 Pomocí nástroje ProTerm bylo možné prohlížet kontext nejen při identifikaci termínů (kdy se zobrazuje v prostém textovém formátu), ale také kontrolovat kontexty v dokumentech uložených v tomto nástroji v jejich původní verzi, s původním rozvržením a v kombinaci s neverbálními znázorněními. Proto je třeba mnohokrát nahlédnout do původního dokumentu, abychom porozuměli některým kontextům.“ (Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: 42) Lze konstatovat, že kreativní a promyšlené využití nástroje ProTerm významně přispělo k dosažení optimálních výsledků. Odborné posouzení navržených formulací hesel a důsledné využívání nástroje ProTerm výrazně přispěly k naplnění cílů IGG. 3. Ú V A H Y O B U D O U C Í M R O Z V O J I Po dokončení glosáře IGG a popisu jeho metodiky byla z hlediska obecné použitelnosti metodiky, udržitelnosti obsahu, dokumentování procesů, spolupráce a interdisciplinární práce, překladu do dalších jazyků a přizpůsobení účelům předložena následující doporučení: • Jako dynamická oblast se správa Internetu a její terminologie budou i nadále rychle rozvíjet. Rozšiřování a revize IGG proto budou v budoucnu vyžadovat určité úsilí. • Takovou budoucí práci by výrazně usnadnily jazykové technologie navržené k průběžné aktualizaci dat prostřednictvím spolupracujících přístupů. • Při přípravě takových glosářů je vždy vhodné mít na paměti budoucí potřebu překladů do dalších jazyků. Lokalizace do arabštiny by mohla posloužit jako vzor pro jiné jazykové verze. • V jiných jazycích může být synonym více či méně; regionální varianty lze označit geografickým údajem za příslušným synonymem. U hesel v jiných jazycích může být více či méně poznámek. • Výrazy používané v jednotlivých jazycích by měly být co nejširší měrou přijímané; proto je shoda spolupracujících odborníků velmi důležitá. • Během aktualizace a rozšiřování je nezbytné systematicky evidovat všechny průběžné verze (řízení verzí), dokud nebude dosaženo konečné verze. 72 Blanca Stella Giraldo Perez Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary Je třeba podporovat kooperativní a participativní metody i interdisciplinární práci, do níž se zapojují odborníci z dané oblasti. Způsob, jakým byly heslové stati zpracovány, umožňuje technické zdokonalení pomocí dynamičtějšího systému. Lokalizace do arabštiny byla dalším náročným úkolem, který by se při řádné dokumentaci mohl stát školicím zdrojem pro překladatele. V každém případě je přínosné sdílet a šířit tuto i podobné zkušenosti, aby je mohly různé zainteresované komunity v různých oborech, které vyžadují sdílení znalostí a komunikaci, zopakovat, rozšířit nebo znovu využít. Návštěva webových stránek IGG a studium popisu metodiky mohou přinést nové nápady pro příklady a opětovné využití v jiných situacích, například při výuce a školení, jazykovém nebo terminologickém plánování, tvorbě obsahu či lokalizaci. ZÁVĚRY Metodika IGG představuje praktické přizpůsobení a uplatnění zavedených terminologických zásad a metod – zejména těch, které jsou formulovány v normách ISO/TC 37. Lze ji dále přizpůsobit různým účelům v různých oblastech či předmětech i různým cílovým skupinám na různých úrovních vzdělávání. Metodika IGG ukazuje, že zásady a metody terminologické práce v užším smyslu lze přizpůsobit potřebám konkrétních cílových uživatelů. Metodika IGG byla vytvořena pro vzdělané uživatele, kteří nemusejí být odborníky na Internet ani ICT, výběrem a popisem hlavních pojmů pol systematickým způsobem, s přihlédnutím k tomu, že „překlad“ do dalších jazyků – nejprve do arabštiny – je usnadněn tam, kde jsou základní termíny týkající se správy Internetu méně rozvinuté, aktivním zapojením informovaných zástupců budoucích cílových uživatelů. Metodika IGG nenahrazuje systematickou terminologickou práci, může však posloužit jako dobrý výchozí bod pro terminologickou práci v tak dynamicky se rozvíjející oblasti, jako je správa Internetu. Terminologické glosáře lze tedy využít k tvorbě strukturovaného obsahu, který obohacuje digitální prostředí. Terminologija | 2017 | 24 73 Zdroj, jako je IGG, „lze považovat za iniciativu, která má naplnit potřebu průběžného plánování terminologie, budování institucionálních kapacit a účinných koordinačních mechanismů na regionální a celostátní úrovni“. (UNESCO 2017) IGG nebo podobné typy terminologických zdrojů mohou výrazně přispět k zapojení a účasti zemí a komunit s méně rozvinutým odborným jazykem a terminologií v komunikačních procesech. V této souvislosti je třeba říci, že požadavky na kvalitu obsahu a jeho kurátorství se v rámci rozvoje internetu věcí (IoT) stávají zásadním požadavkem. V každém případě je-li třeba zaručit vysokou kvalitu obsahu, je nutné dodržovat osvědčené terminologické postupy založené na příslušných normách. SOURCES Home » What We Do » Issues » Internet Governance. – Internet Society. [Online] [Cited: August 30, 2016.] http://www.internetsociety.org/what-we-do/internet-issues/internet-governance. We are social & Hootsuite. 2017. We are social Special Reports Digital in 2017: Global Overview. – We are social. [Online] January 24, 2017. [Cited: May 20, 2017.] https://wearesocial.com/special-reports/digital-in-2017-global-overview. REFERENCES Carvin A. 2000: Mind the Gap: The Digital Divide as the Civil Rights Issue of the New Millennium. – Multimedia & Internet Schools. January–February 2000, The weekly e-Newsletter from MMIS.com. Infoterm, UNESCO, ICANN 2017: Home Internet Governance Glossary (IGG). – Internet Governance Glossary (IGG) Methodology (E. Baher, C. Galinski, B. Giraldo, & I. Kasinskaite-Buddeberg, Eds.) [Online] April 4, 2017. [Cited: May 3, 2017.] http://en.unesco.org/sites/default/files/internet_governance_glossary_methodology.pdf or https://en.unesco.org/internet-governance-glossary. Internet Society 2016: Home » Internet Governance - Why the Multistakeholder Approach Works. – Internet Governance - Why the Multistakeholder Approach Works. [Online] April 26, 2016. [Cited: June 30, 2016.] Briefing Papers. https://www.internetsociety.org/doc/internet-governance-why-multistakeholder-approach-works. Pataki Z. G., Dawood A. 2017: European Parliamentary Research Service Blog Language Equality In The Digital Age. – European Parliamentary Research Service Blog. [Online] May 10, 2017. [Cited: May 18, 2017.] https://epthinktank.eu/2017/05/10/language-equality-in-the-digital-age/. Patru M. 2008: IN Slide share Attaining quality education for all: A UNESCO perspective. [Online] October 31, 2008. [Cited: September 5, 2015.] Slide 11–12. https://www.slideshare.net/eden_online/attaining-quality-education-for-all-a-unesco-perspective-presentation?qid=69b4a61a-3066-4867-8069-0514ef0a1250&v=&b=&from_search=1. UNESCO 2017: Home Internet Governance Glossary (IGG). – Internet Governance Glossary (IGG). [Online] March 27, 2017. [Cited: April 4, 2017.] http://en.unesco.org/internet-governance-glossary. Wikiprogress knowledge base. – Wikiprogress Organisations UNESCO. [Online] [Cited: March 14, 2017.] http://wikiprogress.org/data/organization/unesco. Wikipedia – Glossary. [Online] [Cited: February 21, 2017.] https://en.wikipedia.org/wiki/Glossary. World Stats 2017: Internet World Stats usage and population statistics. – Internet World Stats. [Online] June 30, 2017. [Cited: June 30, 2017.] http://www.internetworldstats.com/stats.htm. 74 Blanca Stella Giraldo Perez | Pragmatics for developing a terminological glossary: UNESCO’s Internet Governance Glossary TERMINŲ ŽODYNO RENGIMO PRAGMATIKA: UNESCO INTERNETO VALDYMO ŽODYNAS Sparti informacinių ir komunikacinių technologijų plėtra, didėjantis žinių visuomenės ir politinis siekis mažinti įvairių rūšių skaitmeninę atskirtį yra prioritetiniai klausimai, kuriuos kelia pramonės, viešojo administravimo ir akademinės politikos formuotojai. Kad būtų galima pagerinti specializuotos komunikacijos ir dalijimosi žiniomis efektyvumą bei naudingumą, gali reikėti tobulinti esamus metodus ir kurti naujų metodų bei priemonių taikymo koncepcijas. Yra ne vienas žinių tvarkybos priemonių plėtojimo pasiūlymas, prisidėjęs prie kūrimo tinkamo turinio, kurį būtų galima naudoti pakartotinai, taikyti kitais tikslais ir papildyti, tuo pat metu gerinant sąveikumą bei tvarumą. Gerai parengti žodynai yra pagrindiniai įrankiai specializuotos komunikacijos ir dalijimosi žiniomis efektyvumui ir naudingumui gerinti. Straipsnyje aptariami kai kurie praktiniai terminų žodynų rengimo, remiantis UNESCO interneto valdymo žodyno (IGG) sudarymo patirtimi ir metodika, aspektai. IGG metodika apima praktinį nustatytų terminologijos principų ir metodų, ypač pateiktų ISO TK 37 standartuose, pritaikymą ir naudojimą. Ją galima taikyti skirtingiems tikslams įvairiose srityse, taip pat skirtingoms įvairių išsilavinimo lygmenų tikslinėms grupėms. IGG metodika parodo, kad terminologinio darbo principai ir metodai gali būti pritaikyti specialių tikslinių naudotojų poreikiams. IGG metodika nepakeičia sisteminės terminologijos, bet gali būti panaudota kaip labai dinamiškai besiplėtojančios sritys, tokios kaip interneto valdymas, terminologinio darbo geroji praktika. Žodyno pasvetaineje (http://en.unesco.org/internet-governance-glossary/about-igg) rašoma, kad tokį išteklių kaip IGG galima laikyti iniciatyva patenkinti tęstinio terminologijos planavimo, institucinių gebėjimų gerinimo ir veiksmingų regioninio bei nacionalinio lygmens koordinavimo mechanizmų poreikį. Tokie ištekliai gali daug prisidėti prie šalių ir bendruomenių, kurių specialiosios kalbos ir terminijos nėra pakankamai išplėtotos, įsitraukimo ir dalyvavimo gerinimo. Gauta 2017-09-05 Blanca Stella Giraldo Perez International Information Centre for Terminology (Infoterm) c/o CO SPACE, Glumpendorfer Strasse 65/1, 1060 Vienna, Austria E-mail [email protected] Terminologija | 2017 | 24 75