Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija

Signatář Aktu nezávislosti Litvy Kazys Bizauskas a terminologie litevské literární vědy ASTA MITKEVIČIENĖ Litevský jazykový institut KLÍČOVÁ SLOVA: signatář, terminologie, termíny literární vědy, terminologická komise, terminologická práce, synonyma Stanovování termínů není záležitostí jednotlivého zainteresovaného člověka nebo autora, ale společnou věcí nás všech (Kazys Bizauskas, 1922, Řím)1 ÚVOD Letos, v roce 2018, si připomínáme sté výročí obnovení litevského státu. Je symbolické, že před 100 lety vyšla také první litevská učebnice literární teorie a jejím autorem byl nejmladší signatář Aktu ze 16. února Kazys (Kazimieras) Bizauskas (1893–1941). Litevský státník, politik, signatář, ministr školství, diplomat, pedagog, publicista, literární kritik, překladatel… Tak lze stručně charakterizovat tuto všestrannou osobnost. K. Bizauskas se narodil před 125 lety v Lotyšsku (údaje o roce narození se v pramenech liší). Studoval na gymnáziu v Mintauji (Lotyšsko), ve Švýcarsku, ve Vilniusu a v Kaunasu. Po absolvování kaunaského gymnázia studoval v letech 1913–1915 právo na Moskevské univerzitě, studium však kvůli první světové válce nedokončil. Již od roku 1909 přispíval do litevského tisku. Společně s dalšími získal povolení založit v roce 1915 v Panevėžys litevskou gym- Kazys Bizauskas v roce 1921 LCVA, 0-011200 1 L 4. V letech 1922–1923 byl K. Bizauskas litevským zástupcem ve Vatikánu. Terminologija | 2018 | 25 201 ...náziu, sám se stal jejím inspektorem a na témže gymnáziu vyučoval také litevštinu a latinu. Od roku 1915 byl K. Bizauskas rovněž členem komise pro přípravu učebnic při Litevské vědecké společnosti, jejímiž dalšími členy byli Mykolas Biržiška, Augustinas Janulaitis, Petras Klimas a Antanas Smetona. V roce 1917 byl K. Bizauskas, přestože ještě nedosáhl požadovaných 25 let, pozván na Litevskou konferenci ve Vilniusu, kde byl zvolen členem Litevské rady. V letech 1920–1922 byl ministrem školství ve vládě Kazysa Griniuse. Jeho nejdůležitějším úkolem jako ministra bylo vytvořit litevský vzdělávací systém zajišťující národní výchovu. O K. Bizauskasovi napsal jeho současník Rapolas Skipitis, ministr vnitra v téže vládě: „Jako ministr školství byl K. Bizauskas schopným organizátorem školství. Pevně se držel svých zásadních přesvědčení, ale v taktice byl flexibilní. Na zasedáních kabinetu ministrů nikdy nedocházelo k ostřejším střetům mezi K. Bizauskasem a ostatními ministry. Už z toho lze usoudit, že K. Bizauskas byl dobrým psychologem a člověkem dobré povahy“ (Skipitis 1961: 352) (o K. Bizauskasovi, jeho politické a společenské činnosti podrobněji viz VLE III; Zundė 1993, 1994; Banevičius 1991: 44; Liekis 1996: 103–131, Blažytė-Baužienė 2006 aj.). První litevská učebnice literární teorie První vydání učebnice literární teorie K. Bizauskase, nazvané Teorie písemnictví a literatury (první část), vyšlo jako samostatná kniha v roce 1918 v Kaunasu jako Ateities, publikace č. 19 (tiskem Saliamonase Banaitise; viz obr. 1)2. Předmluva byla napsána v Panevėžysu dne 1. června 2017. Druhé vydání, nezměněné a nazvané stejně, vyšlo v roce 1920 jako publikace Společnosti sv. Kazimíra (vydáno v Kaunasu, tiskem „Šviesos“). Na začátku byla zařazena táž předmluva jako v prvním vydání. Třetí, opravené a doplněné vydání vyšlo ve druhé polovině roku 1922 v Kaunasu (vytištěno v Berlíně v tiskárně Otto Elsnera). Byl upřesněn i název učebnice – Literární teorie. Učebnice pro vyšší školy3. O rok později – v roce 1923 – vyšlo také poslední vydání učebnice (vydáno 2 Zpočátku vycházela první část v roce 1918 po jednotlivých částech v časopise Ateityje (v číslech 1–6, od ledna do června). Tato podoba samozřejmě nebyla pro výuku (učení) vhodná. 3 Název prvního (a druhého) vydání Teorie písemnictví a literatury byl nepřesný, patrně tak zůstal z nedopatření, protože sám K. Bizauskas v prvním vydání považoval termíny literatura a písemnictví za úplná synonyma, srov.: „Proto se podle našeho názoru mýlí ti, kdo chtějí mezi těmito dvěma pojmy (literatura, písemnictví) spatřovat nějaký rozdíl“ R 3. 202 Asta Mitkevičienė | Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Obr. 1. První litevská učebnice literární teorie V Kaunasu, vytištěno v Tylži v tiskárně J. Reylendera a syna). Jak se uvádí v předmluvě, byla jen mírně opravena a termíny zůstaly stejné. Už při nahlédnutí do obsahu posledního vydání jsou však patrné i terminologické rozdíly: ve třetím vydání poema, ve čtvrtém na témže místě – poema; dále odpovídajícím způsobem dramatická poezie a dramatická poezie / dramatická poezie, dramatický děj a dramatický děj, epická poezie a epická poezie, lyrická díla a lyrická díla, lyrická poezie a lyrická poezie atd. Autor mohl tyto rozdíly považovat za terminologicky nepodstatné (pokud opravy provedl sám), případně je mohli zavést redaktoři. Terminologija | 2018 | 25 203 První vydání kladně hodnotil Adomas Jakštas (Aleksandras Dambrauskas) (viz Jakštas 1923: 373), který sám vydával a redigoval časopis Ateitis. Druhé vydání recenzoval v roce 1920 Jonas Jablonskis. Uvedl: „Spis je velmi neobyčejný: od ostatních školních učebnic se liší svým obsahem, jazykem i pravopisem. Všechno je tu neobyčejné, nezasluhující chvály“ (Jablonskis 1933: 181). Podle názoru J. Jablonského však K. Bizauskase nelze za kvalitu učebnice vinit, protože „napsal svůj spis v době, kdy jsme pro tento účel neměli vůbec nic a začali jsme pracovat ve vlastní škole“ (Jablonskis 1933: 182). Při vydávání druhého vydání autor podle J. Jablonského ani nebyl v Litvě4; kdyby učebnici vydával K. Bizauskas sám, jistě by ji výrazně přepracoval. A právě to také udělal. Vydání z roku 1918 je menšího rozsahu než třetí vydání (65 s. (23 cm), respektive 199 s. (17 cm)). Skládá se z předmluvy, úvodu a výkladové části nazvané „Obecná část literární teorie“. Tato hlavní část je rozdělena do čtyř kapitol: 1) „Obecné poznatky o dílech“ (s. 5–13), 2) „Věda o stylistice“ (s. 13–52), dále členěná na podkapitoly „Styl a úkol stylistiky“, „Obecné formy vyjadřování myšlenek v dílech“, „Požadavky kladené na styl každého spisovatele“ a „Další vlastnosti stylu“, 3) „Veršování neboli versifikace“ (s. 52–63), 4) „Vnitřní stránka děl“ (s. 63–65). Třetí vydání má rovněž předmluvu, úvod a „Obecnou část literární teorie“ (s. 15–93), ta se však již skládá ze tří kapitol (zmíněná čtvrtá, velmi krátká kapitola chybí). Největším rozdílem mezi vydáními z hlediska obsahu je přidání druhé výkladové části ve třetím vydání, „Zvláštní část literární teorie“ (s. 94–199), která zabírá více než polovinu (53%) učebnice. Tato druhá část se skládá ze dvou hlavních kapitol – „Teorie prózy (prozaika)“ (s. 98–129) a „Teorie poezie (poetika)“ (s. 129–199). Na začátku druhé části jsou pojednány pojmy prózy a poezie a jejich vlastnosti. První kapitola této části, „Teorie prózy (prozaika)“, je rozdělena do čtyř podkapitol: 1) „Vyprávění“, 2) „Popisy“, 3) „Vědecká neboli filozofická díla“ (podrobněji: „Úvahy“ a „Systém neboli věda“), 4) „Řečnická díla (projevy)“ (podrobněji: „Prostý projev“ a „Přesvědčovací projev (kázání)“). Druhá kapitola „Teorie poezie (poetika)“ se skládá ze tří hlavních podkapitol: 1) „Epická poezie“ (podrobněji: „Lidový epos“, „Umělecký epos“, „Současný umělecký epos“ 4 V letech 1919–1920 byl K. Bizauskas poradcem litevského zastupitelského úřadu v Londýně. 204 Asta Mitkevičienė | Lietuvos Nepriklausomybės Akto signatarasKazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija 2 pav. K. Bizausko literatūros teorijos vadovėlio (1922) fragmentas mos“), 2) „Lyrická poezie“ (podrobněji: „Lidová lyrika“, „Literární lyrika“), 3) „Dramatická poezie“ (podrobněji o obsahu učebnice viz Girdzijauskas 2006 [1993]). Z obsahu je patrný široký tematický záběr učebnice. Ve třetím vydání (viz obr. 2) bylo použito přibližně 800 různých termínů. První a třetí vydání učebnice se liší nejen rozsahem, ale i jazykem. Tabulka 1 ukazuje, jak je pojem „metonymie“ vysvětlen v těchto dvou vydáních a jaké opravy navrhoval J. Jablonskis v již zmíněné recenzi. Je třeba dodat, že pojednávaná učebnice samozřejmě nevznikla jako z ničeho nic – „základní pojmy a koncepce se do té doby již ustálily nebo se ustalovaly v literární kritice“ (Girdzijauskas 2006 [1993]: 50). Připomeňme, že první dějiny litevské literatury Lietuviszkieje rasztai ir rasztininkai, které napsal Jonas Šliūpas, vyšly roku 1890. Vincas Kudirka roku 1898 v Varpe zveřejnil první litevskou teorii versologie Tiesos eilėms rašyti. Mnoho termínů literární teorie lze nalézt v rozsáhlém článku Kazimierase Maciuse (Samogity), otištěném v Žinyčioje (1900). Ve druhém desetiletí 20. století vyšly litevské učebnice literatury nebo Terminologija | 2018 | 25 205 Tabulka 1. Výklad termínu metonymie v učebnici literární teorie K. Bizauskase ve vydáních z let 1918 a 1922 a návrh J. Jablonskise Vydání z roku 1918 Návrh J. Jablonskise (1920) Vydání z roku 1922 „Metonymie je taková figura, při níž je jeden pojem nahrazen jiným, přičemž se vychází z těsného vztahu mezi těmito pojmy. Těsný vztah bývá například mezi příčinou a činem, nástrojem a činem, autorem a jeho dílem, vlastníkem a vlastnictvím, materiálem a předmětem z něj vyrobeným, nádobou a jejím obsahem atd. Tyto pojmy, které jsou v nejtěsnějším vztahu, se v jazyce užívají jeden místo druhého“ R 44. „Metonymie je taková figura, při níž užíváme v jazyce místo jednoho pojmu jiný pojem, slovo označující jiný pojem; činíme tak na základě blízkého vztahu mezi těmito pojmy, jejich blízkosti. Blízký vztah je například mezi příčinou a činem, nástrojem a činem, autorem a jeho dílem, vlastníkem a majetkem (vlastnictvím), materiálem a předmětem z něj vyrobeným, nádobou a jejím obsahem atd. Takže tyto pojmy, jsouce takto spojeny, se v jazyce užívají jeden místo druhého (jiného)“ (Jablonskis 1933: 182). „Metonymie je taková figura, při níž je jeden pojem nahrazen jiným na základě blízkého vztahu mezi těmito pojmy. Úzký vztah bývá například mezi příčinou a činem, nástrojem a činem, autorem a jeho dílem, vlastníkem a vlastnictvím, materiálem a předmětem z něj vyrobeným, nádobou a jejím obsahem atd. Pojmy, které jsou si tedy nejblíže, se v jazyce užívají právě jeden místo druhého“ L 66. jiems prilyginami (žr. Bukauskienė 1993) darbai: Juozo Gabrio-Paršaičio Lietuvių literatūros apžvalga (2 d., 1913, 1916), Sofijos Kymantaitės-Čiurlionienės Iš mūsų literatūros (1913) ir Lietuvių literatūros istorijos konspektas (1918), Mykolo Biržiškos (taip pat Nepriklausomybės Akto signataro) Dainų literatūros vadovėlis (1916)5. Až do školské reformy roku 1936 se nejprve vyučovala literární teorie, nikoli dějiny literatury, a i v meziválečných osnovách literatury byl literární teorii věnován poměrně velký prostor (Bukauskienė 1993: 104, 56). Potřeba učebnic literární teorie je tedy zřejmá: vedle učebnice K. Bizauskase vyšly v letech nezávislé Litvy učebnice Motiejuse Gustaitise, Jona 5 V předmluvě ke druhému vydání této učebnice, které vyšlo roku 1923, tedy již po opraveném vydání učebnice K. Bizauskase, M. Biržiška uvádí, že některé termíny literární teorie zavádí nesměle, avšak nezastává se jich. Za tyto nové termíny nejspíš považoval výrazy jako įgyvinėlis 80 „prozopopoe“, įklausimas 93, išaukimas 99, pakeituolis 80 „metonymie“, prievardėlis 84 a prievardis 80 „epitet“ aj. 206 Asta Mitkevičienė │ Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Norkaus, Stasiaus Čėšūno, Juozo Ambrazevičiaus učebnice literární teorie, většina z nichž vyšla ne jednou ani dvakrát6. Učebnice literární teorie K. Bizauskase je zároveň první litevskou učební pomůckou stylistiky7. Stylistika je v této práci pojímána v zásadě lingvisticky, pouze tradičně je spojována s literární teorií (podrobněji viz Šoblinskas 1979: 24–25; Knabikaitė 2006: 69–71). Podle Adomase Šoblinskase by „autorovi učebnice náleželo přiznat čestný titul průkopníka stylistiky litevského jazyka“ (1979: 24). K. Bizausko vadovėlį literatūrologiniu požiūriu nagrinėjo Juozas Girdzijauskas (2006 [1993]: 49–56), pedagoginiu – Teresė Bukauskienė (1993: 104–106). Literatūrologai šį vadovėlį vertina nevienodai, matyt, į jį žvelgdami kiek kitaip ir skirtinguose kontekstuose, pavyzdžiui, J. Girdzijauskas teigia, kad „K. Bizausko vadovėlis yra universalus ir kartu kompaktiškas, labai turiningas ir kartu sistemiškas“, o plačia literatūros sąvoka jis „kaip tik atitinka šiuolaikinę teorinės minties tendenciją“ (Girdzijauskas 2006 [1993]: 55, 56). O štai Giedrius Viliūnas jį apibūdina kaip neaukšto lygio kompiliaciją (Viliūnas 2003: 271). Cílem tohoto článku je pojednat o terminologii literární vědy, kterou užíval K. Bizauskas, a o jeho vlastní činnosti v organizované terminologické práci. Metody práce jsou deskriptivně-analytická a srovnávací. Článek nejprve popisuje úlohu K. Bizauskase v činnosti Terminologické komise (1921–1926), poté porovnává termíny zaznamenané v protokolech této komise s terminologií jeho učebnice (1922), následně pojednává o terminologických rozdílech mezi vydáními učebnice z let 1918 a 1922 a nakonec přehledně představuje synonymní termíny a varianty v jednom vydání (1922). Největší pozornost se tedy věnuje synonymům a variantám, na nichž se zároveň ukazuje proměna terminologie a obtíže té doby. KAZYS BIZAUSKAS A PRVNÍ TERMINOLOGICKÁ KOMISE Organizovaná terminologická práce na státní úrovni byla v Litvě zahájena v roce 1921. Toho roku, 14. března, byla při ministerstvu školství zřízena Terminologická komise (podrobněji viz Keinys 2012 [1967]: 38–41; Auk- 6O tom, jak se jeví terminologie K. Bizauskase v kontextu terminologie období nezávislosti, si lze učinit představu z článku Asty Mitkevičienėové (2015). 7Druhá litevská učebnice literární teorie, kterou napsal M. Gustaitis a která vyšla v roce 1923, byla dokonce nazvána Stilistika (podtitul Vadovėlis literatūros teorijai; 2. doplněné vydání (1927) Stilistika. Literatūros teorijos vadovėlis). Terminologija | 2018 | 25 207 soriūtė 2011). Švietimo ministru tuo metu kaip tik ir buvo K. Bizauskas. Pirmasis šios komisijos posėdis įvyko kiek daugiau nei po mėnesio – balandžio 21 dieną, o jame dalyvavo septyni iš dešimties kviestų komisijos narių: Kazimieras Būga, Aleksandras Dambrauskas, Pranas Dovydaitis, Jonas Jablonskis, Pranas Mašiotas (viceministras K. Bizausko vadovaujamoje Švietimo ministerijoje), Antanas Smetona ir Antanas Vireliūnas (neatvyko Vladas Požėla, Juozas Tumas ir Adomas Varnas). Kaip matyti iš posėdžio sekretoriaus A. Vireliūno surašyto protokolo, komisija pirmajame posėdyje, kuriam pirmininkavo A. Smetona, sau išsikėlė du uždavinius: 1) „[b]uvo iškelta pirmiausiajį Komisijos uždavinį esant suvienodinti oficialinė valstybės įstaigų kalba“; 2) „[t]aip pat susirinkusieji pasisakė reikiant peržiūrėti ir pataisyti ir šiaip sau įvairių mokslo šakų terminai“ (TKP 1, išskirta protokole. – A. M.). Na 13. zasedání Terminologické komise, které se konalo 6. října téhož roku, komise rozhodla zřídit podkomise pro matematické, přírodovědné, zeměpisné, literární a právní (teisių) termíny (komisijėlės). Člen komise J. Tumas-Vaižgantas dostal za úkol sestavit podkomisi pro literární termíny a jako spolupracovníky do ní pozvat Liudu Giru a Vincase Krėvėho (TKP 13). Již o týden později (13. října) se na zasedání Terminologické komise začaly projednávat termíny literární vědy – seznam termínů předložený komisi referoval J. Tumas. Tento seznam termínů sestavil právě K. Bizauskas8. Protože se seznam začal projednávat hned po zřízení literární podkomise, lze se domnívat, že byl sestaven a členům znám již dříve, ještě před vytvořením této podkomise. Tyto termíny byly projednávány na sedmi zasedáních – od 14. do 21., s výjimkou 20. – v říjnu a listopadu téhož roku9 (podrobněji viz Mitkevičienė 2013). Na 23. zasedání 5. prosince byly podle protokolu přečteny zápisy z posledních tří zasedání (tedy i z 21.) a pozornost se krátce zastavila u několika projednávaných termínů. Je třeba dodat, že K. Bizauskas se zúčastnil pouze jednoho zasedání (18., viz obr. 3). Zajímavé je, že na tomto zasedání se projednávaly soudní termíny předložené Antanem Kriščiūkaitisem a teprve po nich termíny literární vědy, další- 8V protokolu z 18. zasedání je u jména K. Bizauskase uvedeno, že je autorem seznamu termínů. 9V knize protokolů Terminologické komise je po 19. protokolu patrný vyříznutý list a na následujícím listu je 21. protokol; teprve po něm je zapsán protokol 20. Na 20. zasedání se projednávaly „seznam termínů předložený komisi ministerstvem financí, průmyslu a obchodu a seznam pojišťovacích termínů“ (TKP 20). 20. a 21. zasedání předsedal Pr. Mašiotas, zapisovatelem byl A. Vireliūnas. Ostatním zasedáním, na nichž se projednávaly termíny literární vědy, předsedal A. Smetona. 208 Asta Mitkevičienė | Lietuvos Nepriklausomybės Akto signatarasKazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Obr. 3. Protokol ze zasedání Terminologické komise, kterého se zúčastnil K. Bizauskas Terminologija | 2018 | 25 209 Tato řada terminů z oblasti versologie nebyla Terminologickou komisí literárněvědných termínů samostatně publikována v tisku. Seznam termínů sestavený K. Bizauskasem svým tematickým zaměřením víceméně odpovídá členění obsahu třetího vydání učebnice (1922). Například v protokolu z prvního zasedání, na němž se projednávaly literárněvědné termíny, jsou zaznamenány termíny gramotnost, literatura, dílo, písemná práce, folklor, jazyk, hovorový jazyk, psaný jazyk, tvorba, tvůrčí dílo, obecná část literární teorie, zvláštní část literární teorie, téma, plán, forma výkladu, proporcionalita, idea, jednotný, jednota, úvod, předmluva, rozbor, analyzování, výzkum, prozkoumání, závěry, souladný, souvislý atd. Pojmy označované těmito termíny či terminologizovanými slovy jsou probírány nebo zmíněny v úvodu a první kapitole učebnice K. Bizauskase („Obecné poznatky o dílech“). Mezi termíny prvního projednávání se dostal také například termín bajka, který tematicky vybočuje z kontextu projednávaných termínů. Nahlédnutím do učebnice K. Bizauskase zjistíme, že tento termín je skutečně použit v první kapitole (s. 20). Na druhém projednávání se dále probíraly termíny z první kapitoly učebnice a začalo se jednat o terminologii, případně slovní zásobě druhé kapitoly učebnice „Stylistika“, např.: epistolární, –ní, nadpis, epigraf, motto, básnický, poetický, poetičný, dlouhosouvětí, periodická řeč (TKP 15) atd. Terminologie stylistiky se projednávala ještě na dalších dvou zasedáních. Zde lze uvést: obrazný, názorný, perioda, spojovací, složená perioda, přirovnání, ozdobný přívlastek, trop (TKP 16), metonymie, ironie, správnost, archaismus, barbarismus, tautologie, figura, antiteze (TKP 17) atd. Na pozdějším zasedání, kterého se zúčastnil i K. Bizauskas, byly projednány termíny versologie: rytmus, verš, lidové tonické (tonické) veršování, daktyl, oktáva (TKP 18) atd. Při předposledním projednávání seznamu literárních termínů byly zaznamenány termíny velmi rozmanité tematické povahy; některé z nich se dostaly do kapitoly učebnice „Teorie prózy (prozaika)“, například: prozaika, uvažování (uvažovat), zvláštní dějiny, monografie, skica, vědecké, vědecké dílo, metoda, teze, disertace, kritika (TKP 19) atd. Při posledním projednávání 26. listopadu téhož roku se dále probíraly termíny z teorie prózy a poté se přešlo k aktuálním termínům poslední kapitoly učebnice „Teorie poezie (poetika)“: typovost, umělecký typ, epos, lyrika, drama, hrdinský epos, obyčejová, popisná pohádka, legenda, klasikové, klasický epos, poema, pastorála, novela, obrázek, uměleckost, óda (TKP 21) atd. Poslední termíny zaznamenané v protokolu pocházejí ze 175. strany této učebnice 210 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija strany. Zdá se, že na konci spěchal sestavovatel seznamu nebo účastníci zasedání, případně ještě nebyl dokončen text učebnice, protože například termíny z oblasti dramatu a divadla neprojednávali. Po straně 175 se v učebnici objevují termíny jako triolet L 179, rondel L 179, nepřetržitost děje L 180, akty (jednání) L 182, divadlo, neboli divadlo 184, masky nebo masky L 185, drama v přímém smyslu L 185, plačtivá komedie L 197, melodrama, vaudeville, fraška, féerie, mysterium, moralita L 198 atd.; pojmy, které označují, nejsou v protokolech zaznamenány. Některé termíny se v protokolech opakují. Například již zmíněný termín bajka lze nalézt nejen ve 14., ale také v 17. a 21. protokolu Terminologické komise. Opakování termínů rovněž podporuje domněnku, že K. Bizauskas přebíral termíny z rukopisu (materiálu?) učebnice přibližně v pořadí, v jakém se v ní vyskytovaly. Některé významově blízké termíny byly navíc projednávány odděleně, například lidový jazyk byl projednán na 15. zasedání, zatímco lidová slova na 17. zasedání. Anebo další příklad: již zmíněné výrazy básnický, poetický, poetičný jsou zaznamenány v 15. protokolu, zatímco 18. protokol uvádí poezie, básník, dále opět poetický, -á, básnický, -á. V učebnici literární teorie K. Bizauskase, stejně jako později v učebnicích literární teorie jiných autorů vydaných ve třetím a čtvrtém desetiletí 20. století, je literatura chápána v nejširším smyslu – „vše, co je vyjádřeno konstruktivním (tedy účelným, promyšleným) mluveným nebo psaným slovem“; „zahrnuje folklor, mytologii, filozofii, teologii, všechny vědy, publicistiku, krásnou literaturu i poezii – vše, co je vyjádřeno slovem“ (Girdzijauskas 2006 [1994]: 26). To mělo určovat také samotné pojetí termínu literární věda i to, které termíny se dostaly do seznamu předloženého Komisi pro literární termíny. Mezi termíny projednávanými Terminologickou komisí se ocitly nejen takzvané literární termíny či terminologická slovní zásoba, ale také jiná slova nebo slovní spojení, například: emblém, proces, dění (TKP 17), architektura, sochařství, modelování, sochařská práce (TKP 18), velikonoční tabulka (TKP 19), Ilias, osobitost10, vlastnost, lyry, upřímný (TKP 21) atd. Několik příkladů v širším kontextu z učebnice K. Bizauskase: 10 Na konci protokolu téhož zasedání je napsáno, že „Komise se k výrazu ‚savитumas‘ nevyjádřila; projednání se odkládá na příští zasedání, až bude přesně vyjasněn jeho význam, který mu v literatuře přisoudil A. Smetona“ (TKP 21). Ve 23. protokolu se pouze uvádí, že A. Smetona vysvětlil (ačkoli se zasedání nezúčastnil) užívání výrazů savitas, savitai... Lze tvrdit, že vycházel z živého jazyka, protože je dopsáno, že ve Vadokliai se takto mluví. Terminologija | 2018 | 25 211 představení, představa TKP 19 „Zápisky a vzpomínky poskytují mnoho materiálu pro historii: historik z nich získává jasnou p ř e d s t a v u o historických událostech a osobách a memoáry mu často pomáhají objasnit význam a hodnotu nejedné historické události“ (L 103, zvýraznila jsem – A.M.) protiklad, protikladnost TKP 21 „Idyla – je p r o t i k l a d e m eposu: v eposu se zobrazuje významná událost, v idyle ta nejprostší; postavy eposu jsou významní lidé, v idyle obyčejní lidé; v eposu jsou na prvním místě důležité státní či společenské záležitosti, v idyle skromné, rodinné a osobní zájmy“ (L 155, zvýraznila jsem – A.M.) Je možné, že K. Bizauskas předkládal k posouzení spolu s termíny literární vědy také slova či výrazy, které potřeboval nebo o nichž pochyboval. Roku 1922 napsal, že považuje za svou povinnost veřejně poděkovat Terminologické komisi, a zejména K. Būgovi a J. Jablonskému, za „ochotné odmítnutí nezřeknout se mi dávat rady ve všech sporných otázkách, které vyvstaly“ (L 4). Není známo, zda do předloženého seznamu zařadil přídavná jména a slovesa sám K. Bizauskas, což se zdá pravděpodobné, nebo zda účastníkům zasedání záleželo na tom, aby byly správné nejen tvary podstatných jmen, ale i dalších slov: „Monologický, -á, dialogický, -á, nebo: monologický, dialogický, -á, podle toho, který slovní rod vyžadují jazykové zákonitosti. Význam těchto slov zůstává stejný jako v cizích jazycích.“ (TKP 14, v protokolu zvýrazněno.) „Personifikovat, stávat se osobou; personifikovat, stávat se personifikovaným; personifikace, personifikování; zpersonifikovat, zpersonifikování atd. Rus. – олицетворять, олицетворение, прозопопея.“ (TKP 17, v protokolu zvýrazněno; srov. personifikace R 42, L 64.) U některých termínů či lexikálních jednotek jsou uvedeny ruské ekvivalenty. Ani zde není zcela jasné, zda tyto ekvivalenty vybral autor seznamu termínů K. Bizauskas, nebo zda byly doplněny pro srozumitelnost při projednávání termínů. Před termíny zapsanými v protokolech stojí: „bylo rozhodnuto zařadit jako termín“, „projednat a stanovit tyto literární termíny“, „rozhodnuto užívat“, „rozhoduje se užívat“, „souhlasili, že lze užívat tyto termíny a výrazy“ nebo „uvádí se [,] že na určitém místě mohou být užívány tyto termíny“ (TKP 14–19, 21). Podle obecného 212 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija pracovní postup, který byl stanoven na jejím druhém zasedání dne 24. dubna: „rozhodnutí se přijímají pouze tehdy, účastní-li se zasedání nejméně 6 členů Komise, mezi nimiž je alespoň jeden filolog (J. Jablonskis nebo K. Būga), a referent“ (TKP 2). Ze sedmi zasedání, na nichž se projednávaly termíny literární vědy, se tří účastnilo 7 členů, dvou 6 členů a dalších dvou pouze 5 členů. Pokud se referent (A. Vireliūnas) počítá do povinného počtu 6 členů, mohla být rozhodnutí přijata na 5 ze 7 zasedání; pokud se nepočítá, pak pouze na 3. K. Bizauskas v předmluvě ke třetímu vydání učebnice, napsané v červnu 1922, uvádí: „Předložil jsem literární termíny naší Terminologické komisi, která je během řady zasedání projednávala, avšak dosud je definitivně nestanovila. Protože jsem nemohl čekat na konečné stanovisko Terminologické komise, rozhodl jsem se učebnici vydat tiskem, samozřejmě s přihlédnutím k připomínkám Terminologické komise. Nevím, zda již Terminologická komise termíny definitivně stanovila“ (L 3). K. Bizauskas za těchto okolností spatřoval i pozitivní stránku – Terminologická komise nyní bude moci „zjistit, jak se jí projednávané termíny uplatňují v praxi a jak se mohou vžít“ (L 3). V předmluvě k poslednímu vydání této učebnice (1923) K. Bizauskas zmiňuje, že v ní byly ponechány tytéž termíny, protože se Terminologická komise dosud definitivně nerozhodla. V následující kapitole jsou porovnány termíny zaznamenané v zápisech Terminologické komise s termíny z vydání učebnice z roku 1922. TERMINOLOGICKÉ ROZDÍLY MEZI ZÁPISY TERMINOLOGICKÉ KOMISE A UČEBNICÍ K. BIZAUSKASE Neshody v terminologii: varianty a synonyma Místo několika termínů zaznamenaných Terminologickou komisí použil K. Bizauskas jejich fonetické, pravopisné nebo morfologické (s odlišným gramatickým ztvárněním) varianty11. Devyzas TKP 15. V učebnici K. Bizauskase najdeme dnes ustálenou variantu devizas R 13, L 26. Periodinė kalba TKP 15; periodas TKP 16. K. Bizauskas užrašė pravopisné varianty těchto termínů perijodinė kalba L 34 (srov. perijodiška kalba R 19), perijodas R 20, L 34. 11 Termín variantai se v tomto článku používá v úzkém významu – za varianty se považují různé podoby téhož termínu. Terminologija | 2018 | 25 213 Kriterijum TKP 19. K. Bizauskas zvolil variantu kriterijus L 119, který byl nejprve zapsán v protokolu; teprve později byla jiným perem změněna jeho koncovka. Ekloga TKP 21. V učebnici K. Bizauskase je uvedena varianta ekloga L 156 (srov. eklogė LTŽ 1962, TŽŽe 2002, VTŽŽ 2003, ekloga Zaborskaitė 1982: 155, LEM 64). Strofa TKP 21; antistrofa TKP 21. K. Bizauskas zvolil pro označení částí odpovídající strofické triády varianty těchto termínů strofa L 172 a antistrofa L 172, které se užívají dodnes (viz LTŽ 1998). Některé pojmy K. Bizauskas v učebnici označil termíny uvedenými v protokolech Terminologické komise, které byly většinou kořenově příbuznými synonymy: Genialus, -i TKP 15. Autor učebnice použil výraz genialingas kūrinys L 29 (srov. genijalus tvarinys R 15). Spojovací, spojené souvětí TKP 16. K. Bizauskas se přidržel termínu z prvního vydání sujungiamasis periodas R 21, L 35. Přízvučná slabika, přízvukovaná slabika TKP 18. V učebnici K. Bizauskase je kirčiuotas skiemuo R 56, L 83. Způsob zobrazování, zobrazování12 TKP 19. K. Bizauskas nepřevzal jednoslovný termín, zřejmě novotvar, nýbrž užíval dvouslovný termín atvaizdavimo būdas L 101 (srov. atvaizdavimas L 101). Historická perspektiva TKP 19. K. Bizauskas zvolil synonymum s adjektivem s příponou -inis – istorinė perspektyva L 104. Obrazný, názorný výklad TKP 19. V učebnici K. Bizauskase z roku 1922 nacházíme spojení vaizdus išdėstymas L 105. Hlavní postava, první, starší postava13 – герой TKP 21. K. Bizauskas označil tentýž pojem třemi jinými termíny: vyriausias veikiamas asmuo L 147, vyriausiasai veikėjas L 186 a herojus L 181. Přerušení – умолчание TKP 17. Autor učebnice literární teorie zvolil zcela jiný termín – nutylėjimas R 50, L 76, který se užíval i v prvním vydání. 12Mezi kořenově příbuzná synonyma jsou v článku řazeny také synonymní termíny s různým počtem složek, které mají alespoň jednu kořenově příbuznou složku. 13Za kořenově nepříbuzná synonyma se zde u složených termínů považují složené synonymní termíny, jejichž neshodující se složky nejsou kořenově příbuzné. 214 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Nesoulad v terminologii: ne všechna synonyma a varianty V protokolech Terminologické komise je poměrně hojně uvedena synonymní terminologie a kontextové konkurenty. V učebnici K. Bizauskase lze nejčastěji najít pouze jeden z nesourodých synonym. Proporcionalita neboli vyváženost TKP 14. K. Bizauskas litevský termín nepoužíval (není ani v LKŽe), srov. proporcionalita jednotlivých složek L 20, proporcionalita částí obsahu L 23. Stupňování? (gradace) TKP 17. Ve vydání učebnice z roku 1922 zvolil K. Bizauskas dva termíny – stupňování (gradace) L 74. Ve vydání z roku 1918 použil pro označení téhož pojmu tři synonyma: zesilování neboli stupňování (gradace) R 51. Dnes je ustáleným ekvivalentem latinského termínu gradace stupňování (podrobněji Mitkevičienė 2014). Bílé, nerýmované verše TKP 18. Autor zkoumané učebnice použil pouze první synonymum – bílé verše L 91, stejně jako dříve (R 61), a znak pojmu „bez rýmů“ uvedl ve výkladu, srov.: „Verše bez rýmů se nazývají bílé“ (L 91, zvýraznění v originále). Didaktický román, didaktický román TKP 21. V témže protokolu je zaznamenán také termín poučný román TKP 21, který však není spojen s prvními termíny a je uveden, jako by označoval jiný pojem. K. Bizauskas užíval pouze litevštější variantní termín poučný román L 163 / poučný román L 197 (srov. však jiné termíny s didaktický: didaktická bajka L 158, didaktická óda L 173). Sloka, sruoga TKP 18. Termín sloka se v pracích s literární tematikou užíval již v 19. století, zatímco termín sruoga lze pokládat za ekvivalent tohoto běloruského výpůjčního slova, které se mimochodem terminologizovalo v oblasti literatury. Toto slovo navrhl při projednávání termínů nejpozději sám J. Jablonskis (srov. LKŽe sruoga „5. sloka písně či hymnu, bod“; zdrojem významu jsou práce J. Jablonského, ilustrační příklad pochází ze sbírky písní Antanase Jušky z 19. století). K. Bizauskas užíval pouze první, tehdy běžný termín sloka R 61, L 91, zmínil také mezinárodní termín strofa R 61, L 91. Úsudek (usuzovat), uvažování – рассуждение TKP 19. Jeden z typů prozaických děl (kapitola) K. Bizauskas v učebnici z roku 1922 (vedle vyprávění, popisu a řečí řečníků) označil termínem protavimas L 99. V prvním vydání se objevuje nagrinėjimas R 63. V obou vydáních lze najít také termín samprotavimas R 5, L 16, pouze z kontextu není zcela jasné, zda jde o systémové synonymum. Terminologija | 2018 | 25 2 1 5 Vyznání, prohlášení, svěřování TKP 19. V učebnici K. Bizauskase je zaznamenán termín vyznání L 106, který označuje jeden z druhů literárních děl. Odůvodnění, zdůvodnění, doložení TKP 19. Jednu z částí chrie (latinsky etiologia, causa) K. Bizauskas označil termínem odůvodnění L 118 (srov. LKŽe odůvodnit „3. založit, opřít (jednání, myšlenku)“). Zavádění, přivedení k nesmyslu – reductio ad absurdum, metoda vyvození nesmyslu TKP 21. K. Bizauskas použil jeden termín – přivedení k nesmyslu TKP 124. Náboženská, duchovní píseň TKP 21. K. Bizauskas zvolil termín náboženská píseň L 144. Vlastnosti, rodiny, vlastnický, rodinný román TKP 21 (srov. LKŽe vlastnost „3. lidé spříznění příbuzenstvím, vlastní, blízcí“, jedním ze zdrojů jsou práce J. Jablonského). K. Bizauskas v učebnici použil termíny rodinný román L 163 (a také rodinný román L 163) a román rodiny L 197. Každodenního života, bytí, zvyků píseň TKP 21. V učebnici K. Bizauskase je výraz píseň o stavu (každodenním životě) L 169. Stasys Šalkauskis v díle Obecná filosofická terminologie (1937) považoval výrazy každodenní život, stav a bytí za neúplná synonyma a uvedl tyto rozdíly: „každodenní život označuje vlastnosti lidského bytí, života a projevování se, které vytvářejí jejich veřejnou svébytnost“; „bytí je slovesné podstatné jméno, které označuje nejhlubší základ existence“; „stav je způsob bytí“ (Šalkauskis 1991: 211–212), srov. LKŽe stav „existence, bytí, život“; každodenní život „způsob života, život, bytí“; bytí „existence, bytí, každodenní život, život“. Hádanka, úvaha TKP 21. Ve zkoumané učebnici literární teorie se užívá první synonymum hádanka L 143. Podle folkloristky Aelity Kensminienė zaznamenal slovo mąslė K. Būga v roce 1909 v Sejnech, jde však pouze o ojedinělý termín, který se ve větší míře neužívá ani v lidové mluvě, ani v tisku (Kensminienė 2004). Podle údajů LKŽe použil slovo mąslė také J. Jablonskis. Oba jazykovědci se účastnili zasedání, na němž se tyto termíny projednávaly. Gesto, gesto TKP 21. Na 23. zasedání se znovu vrátili k termínu mostas. V protokolu se uvádí, že J. Jablonskis navrhl místo výrazu mostas slovo mojis, přičemž zdůvodnil, že mostas není znám v živé řeči lidí a vznikl pod vlivem slova gestas. K. Būga s tím nesouhlasil a tvrdil, že mostas mohl vzniknout třeba i ze slova mostaguoti. Komise se většinou hlasů rozhodla přijmout jak slovo mostas, tak mojis. J. Jablonskis „protestoval proti užívání slova mostas v tomto významu“ TKP 23. K. Bizauskas to v učebnici vyřešil takto: gesta (mostagavimai) L 123. 216 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Jen zřídka se v učebnici K. Bizauskase vyskytuje více označení téhož pojmu s různými kořeny než v protokolech Terminologické komise. Zde je třeba zmínit jaudingumas – эмоциональность TKP 16. K. Bizauskas pro označení téže stylistické vlastnosti uvedl ještě dva termíny: „Tuto vlastnost jazyka jsme nazvali graudingumas, emocingumas, jaudingumas“ L 50. V prvním vydání se na témže místě učebnice uvádí – graudingumas, emocijingumas R 32. V protokolech Terminologické komise jsou zaznamenány také litevské varianty a synonymní výrazy se stejným kořenem, z nichž se v učebnici K. Bizauskase nejčastěji vyskytuje pouze jeden14: Nuosakus, nuoseklus, -umas. Minčių nuosakumas, nuoseklumas. Rus. последовательность TKP 14; nuosakumas TKP 21. Slovo nuosakus podle údajů LKŽe užívali J. Jablonskis a J. Tumas, kteří se oba účastnili zasedání. K. Bizauskas ve třetím vydání zvolil termín nuoseklumas L 24, používal však také termíny se složkou nuosaik* – logiškas nuosakumas L 173, nuosaiki laiko eilė L 100. Vidujinis, išvidinis TKP 15. Termíny ve třetím vydání učebnice jsou utvořeny s druhým přídavným jménem (išvidinė veikalo pilnatis L 25, išvidinis vaizdas L 130), zatímco v prvním s prvním (vidujinė veikalo pilnatis R 12). Minčių reiškimas, išreiškimas TKP 15. K. Bizauskas užíval termín minčių reiškimas R 6, L 17 (srov. minčių reiškimo būdas L 137, poetinė minčių reiškimo forma L 48). Synonymem tohoto termínu v učebnici je stilius, který v protokolech není vůbec zaznamenán. Pakartojimas, atkartojimas TKP 17. Jedna z figur je v učebnici K. Bizauskase označena termínem pakartojimas R 47, L 71 (srov. pakartojimo figūra R 47, L 71). Šūkis, sušukimas TKP 17. Pro označení figury zvolil autor ve třetím vydání druhý termín sušukimas L 77 (srov. sušukimo figūra L 77; je zde také šauksmas L 71), zatímco v prvním vydání byl uveden termín šaukimas R 51 (šaukimo figūra R 51). Vaizduotė, vaizduoklė TKP 17. Účastníci zasedání se zřejmě nakonec nedohodli, protože v protokolu je připsáno „zatím ponechat“. Předtím zasedání navrhlo termín vaizdena, který nebyl schválen. V učebnici K. Bizauskase lze najít termíny nebo jiné slovní spojení se složkou vaizduotė, například kuriamoji vaizduotė L 134. Elėdėtis, eilėdara – versifikacija TKP 18. V protokolu jsou podtrženy pouze první dva termíny, zatímco versifikacija je uvedena zřejmě jako vysvětlení, a proto je obtížné přesně 14 Bez širšího kontextu nelze vždy přesně říci, které protokoly Terminologické komise zaznamenaly jako termíny se stejným kořenem skutečně, a které pouze jako kontextová synonyma. Terminologija | 2018 | 25 217 říci, zda se doporučuje užívat mezinárodní termín. K. Bizauskas užíval termín eilėdara L 78 (přesnější ekvivalent latinského termínu versifikacija), zaznamenána je však také versifikacija L 78 (srov. také silabiškas, metrinškas, toniškas eilaiavimas TKP 18 – nikoli eilėdėtis nebo eilėdara) a silabiška eilėdara L 81, metriška eilėdara L 82, toniška eilėdara L 82; liaudies toniškas(is) eiliavimas TKP 18 – liaudies toniška eilėdara L 83). V prvním vydání je pojem „eilėdara“ označen termínem eiliavimas R 54. Je třeba upozornit, že nepřevzatý termín eilėdėtis (srov. rus. стихосложение) není zaznamenán ani v LKŽe. Dailus, dailusis, dailingas pasakojimas TKP 19; dailioji, dailingoji charakteristika TKP 19. K. Bizauskas zvolil pro označení jednoho druhu vyprávění termín dailusis pasakojimas L 101, a pro druh charakteristiky termín dailioji charakteristika15. Dailės, dailinis romanas TKP 21. V učebnici K. Bizauskase se objevuje termín dailės romanas L 163. Mokslo, mokslinis veikalas TKP 19. Ve vydání učebnice z roku 1922 převládá termín moksliškas(is) veikalas L 114, užívá se také synonymum mokslo veikalas L 115. V prvním vydání je pouze mokslo veikalas R 65. Dienoraštis, dienraštis TKP 19. K. Bizauskas převzal do učebnice z roku 1922 pouze variantu dienoraštis jako náhradu za výraz dienyno a výslovně je spojil: „S rozvojem vzdělanosti začíná mnoho lidí psát ‚denní záznamy‘ neboli deníky, do nichž se každý den zapisuje vše, co upoutalo autorovu pozornost. Deník je právě nejjednodušší formou memoárů“ L 102. J. Jablonskis ještě v letech 1926 a 1927 navrhoval nahradit výraz dienyną výrazem dienoraštį a výraz dienraštį (viz Jablonskis 1936: 17, 138). Išrodymas, įrodymas TKP 19; tiesioginis išrodymas, įrodymas TKP 19. K. Bizauskas zvolil první termíny išrodymas L 115, tiesioginis išrodymas L 115. Įvadas, įvada TKP 19. Jednu z částí protavimo K. Bizauskas označil termínem įvadas. Podle údajů LKŽe užíval výraz įvada K. Būga. Zasedání Terminologické komise, na němž se tyto termíny projednávaly, se zúčastnil. Pamokymas, pamokis – поучение TKP 21. Při pojednání o stavbě bajek užíval autor učebnice termín pamokymas L 157. 15 V roce 1926 J. Jablonskis napsal: „Dailus, dailingas může být pouze takové umělecké dílo (malířství, plastika...), které ‚bije do očí‘ a je do jisté míry hmatatelné. Literární dílo, stejně jako hudební, může být krásné (ne dailus)“ (Jablonskis 1936: 17). Přibližně od roku 1927 se v učebnicích literární vědy a v pracích jim blízkých objevuje termín grožinė literatūra, avšak ani ve druhé polovině třicátých let termín dailioji literatūra neustoupil do pasivního užívání. 218 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Apsakėlė, apsakymas, apsakas – рассказъ TKP 21. Tyto termíny jsou v protokolu uvedeny jako synonyma či varianty. K. Bizauskas použil pouze druhý termín apsakymas L 164. V protokolech Terminologické komise lze nalézt také varianty s nelitevským kořenem a synonyma se stejným kořenem. K. Bizauskas však ve své učebnici nepoužil všechny z nich. Dramatinis, –ė, draminis, –ė TKP 15. V učebnici K. Bizauskase z roku 1922 byly nalezeny termíny pouze se složkou draminis, –ė (a dramos): draminė forma L 25, draminis veikalas L 137 (synonymum dramos veikalas L 25). V prvním vydání se pro tentýž význam používaly odpovídající termíny dramatiška forma R 12 a dramos veikalas R 12. Do TŽŽ 1936 byla zařazena přídavná jména dramatiškas, –inis (společné heslo), spojení dramatinė poezija, zatímco draminis chybí. Monologinis, –ė, dialoginis, –ė, nebo: monologiškas, dialogiškas, –a TKP 14. K. Bizauskas ve třetím vydání používal přídavná jména s příponou –inis: monologinė forma L 25, dialoginė forma L 25, zatímco v prvním vydání se vyskytovaly také tvary s příponou –iškas: monologiška forma R 12, dialogiška forma R 12. Prozos kalba, prozinė kalba, prozos veikalas, proziškas, prozingas veikalas TKP 15. Ve třetím vydání učebnice se užívá termín prozinė kalba L 31 (srov. však proziška kalbos forma L 31), zatímco v prvním vydání prozaiška kalba R 17 (srov. prozaiška kalbos forma R 17). Ve třetím vydání se synonymicky používají tři termíny: prozos veikalas L 32, proz inis veikalas L 48, proziškas veikalas L 95. V předchozím vydání byly pro označení téhož pojmu nalezeny dva termíny – tentýž prozos veikalas R 18 a autorem opuštěný prozaiškas veikalas R 19. Prozos, prozinis, proziškas aprašymas TKP 19. K. Bizauskas si ve třetím vydání zvolil termín proziškas aprašymas L 111. Poėtinis, poėtiškas, poėtingas TKP 15; poėtiškas, –a, poėtinis, –ė TKP 18. Ve vydání učebnice K. Bizauskase z roku 1922 jsou součástí termínů pouze dvě přídavná jména – poėtinis a poėtiškas – například synonyma poėtinė kalba L 31 a poėtiška kalba L 32, poėtiškas veikalas L 94 a poėtinis veikalas L 96; v prvním vydání byla například doložena pouze druhá varianta: poėtiška kalba R 17, poėtiškas veikalas R 65 aj. Příklad z kontextu: „Rozdíl mezi prozaickým a poetickým jazykem lze posuzovat podle jednotlivých výrazů – poetických a prozaických“ R 31. Gramatikos, –tikinis kirtis, logikos, loginis kirtis TKP 18. V učebnici K. Bizauskase z roku 1922 byly použity termíny s genitivem gramatikos kirtis L 79, logikos kirtis L 79 (v prvním vydání byly pro tentýž význam zaznamenány gramatiška priegaida R 52, logiška priegaida R 52). Terminologija | 2018 | 25 219 Mýty, mytický epos; klasici, klasický epos; historická, historiografická poema; romantická, romantická poema; historický, historiografický román TKP 21. V učebnici K. Bizauskase – mitický epos L 139, klasický epos L 145, historická poema L 153, romantická poema L 154, historický román L 44 (ale častější je román o dějinách L 159). Fantastická, fantastická cesta TKP 19. K. Bizauskas zvolil neatributivní podobu termínu fantastické cesty L 113 (srov. popisy fantastických cest L 113) pro označení jednoho druhu popisu cest. Idyla, idylická báseň TKP 21. K. Bizauskas užíval variantu idylla L 155, která se zachovala dodnes. Neshody ve významu termínů Předmět díla neboli syžet, rus. предмет сочинения TKP 14. Syžet byl do protokolu později doplněn jinou rukou. K. Bizauskas tyto termíny nepovažoval za systematická synonyma: „Někdy se předmět díla užívá ve významu tématu; v uměleckých dílech se tématu často říká s y ž e t“ (L 18; podobně se uvádí i v prvním vydání). Výklad, rozvržení, kompozice, rozpracování. „Rozvržení myšlenek, obsahu díla, či výklad, podle toho, které slovo vyžadují jazykové zákonitosti. Rus. изложение“ TKP 14. K. Bizauskas rozlišoval významy termínů výklad (forma výkladu myšlenek / myšlenky L 24) a kompozice L 22 (část obsahu mezi úvodem a závěrem). V prvním vydání se pro oba významy užíval termín rozvržení R 10 (srov. forma rozvržení myšlenky / myšlenek R 11). Ve třetím vydání najdeme termíny rozvržení faktů L 104, rozvržení myšlenek L 173. Další rozdíly Písemnictví TKP 14. V protokolu byla přeškrtnuta věta, že písemnictví má označovat rukopisy a že se toto slovo má užívat ve stejném významu, v jakém se užívá v živém jazyce lidu; místo ní bylo jinou rukou napsáno, že „jde o soubor rukopisů“ (TKP 14). Ve třetím vydání učebnice K. Bizauskase toto slovo již chybělo. V prvním vydání se autor pokusil teoreticky rozlišit termíny písemnictví (pouze psaná díla) a ústní slovesnost (všechna ústní díla). J. Jablonskis při recenzi této učebnice uvedl, že „pro nás, prosté lidičky, je velmi těžké pochopit tyto nepochopitelné rozdíly“ (Jablonskis 1933: 181). Osnova – fabule pro dílo TKP 14, srov. LKŽe osnova „2. základní rysy projektu nějakého díla či práce“, ale příklady pouze z so- 220 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija místních zdrojů. Zdá se, že K. Bizauskas tento termín neužíval. Je možné, že daný pojem autor vůbec nepotřeboval nebo že je z textu učebnice obtížné jej pochopit. Úspěch, přirovnání, rus. притча TKP 14; úspěch, ekvivalent TKP 17. V prvním vydání učebnice K. Bizauskas užíval termín sakmė R 9, ale patrně ve významu „bajka“, nikoli jako ekvivalent ruského termínu притча (označuje dílo podobné bajce a podobenství). Ve třetím vydání je na témže místě pasakėčia (podrobněji o termínu pasakėčia a jeho synonymech viz Mitkevičienė 2005: 90). Dlouhá věta TKP 15. K. Bizauskas v roce 1922 rozlišuje krátkou, periodickou a smíšenou větu (L. 33). Autor učebnice tedy nepotřeboval antonymum termínu krátká věta. Odvozený [period]; protikladný [period] TKP 16. Ve třetím vydání učebnice se pojmy označované těmito termíny nevyskytují, ačkoli v prvním vydání byly. Tam jsou označeny jako odvozený period R 21 a opačný period R 21. TERMINOLOGICKÉ ROZDÍLY MEZI PRVNÍM A TŘETÍM VYDÁNÍM UČEBNICE Terminologie obou vydání se zcela shoduje přibližně v jedné třetině termínů. Jak již bylo uvedeno, rozsah jednotlivých vydání učebnice se liší, a proto se ve třetím vydání objevuje mnoho nových termínů, které v prvním nebyly. Některé termíny z novějšího vydání však označují pojmy, jež se vyskytovaly již v prvním vydání – názvy pojmů byly jednoduše změněny či rozšířeny (synonymie), nebo se změnila jejich podoba (variace). Varianty Nejvýraznějším rozdílem jsou varianty termínů, např. fonetické a (nebo) pravopisné varianty: homonimas R 24 / omonimas L 39 (srov. omonimas TKP 17); idėja R 8 / idėja L 20, perspektyva R 11 / perspektyva L 23, poetas R 63 / poētas L 93 (srov. poētas TKP 18), poetiška kalbos forma R 17 / poetiška kalbos forma L 30 a poetiškas veikalas R 19 / poetiškas veikalas L 94, poezija R 18 / poezija L 26 (srov. poezija TKP 18) a liaudies poezija R 26 / liaudies poezija L 41, poezijos veikalas R 18 / poezijos veikalas L 32, provincializmas R 27 / provincializmas L 43, prozopopėja R 42 / prozopopėja L 64, sinonimas R 24 / sinonimas L 39 (a sinonymika R 25 / sinonimika L 40), tema R 6 / tėma L 17 (srov. tėma TKP 14) a další; Terminologija | 2018 | 25 221 morfologické varianty: daktilius R 57 / daktilis L 84, hiperbolė R 45 / hiperbola L 68 (srov. hiperbola TKP 17), pagražinantis epitetas R 34 / pagražinamasis epitetas L 53 a další; pracovní varianty16: tryskiemenis rimas R 60 / triskiemenis rimas L 89, vienskiemenis rimas R 60 / vienaskiemenis rimas L 89; dalių proporcingumas R 10 / dalių proporcingumas L 23, emocijingumas R 32 / emocingumas L 49 a emocinė kalba R 33 / emocinė kalba L 50; prozaìška kalbos forma R 17 / proziška kalbos forma L 31 a další; smíšené: chorejus R 57 / chorėjas L 84, epistularinė forma R 12 / epistolinė forma L 25, sudedamųjų dalių proporcingumas R 8 / sudedamųjų dalių proporcingumas L 20 a další. Jak je patrné z příkladů, varianty nejsou rozmanité a jednotlivé dvojice variant jsou si často navzájem příbuzné. Většina kolísajících termínů je mezinárodního původu; jejich podoba se tehdy v litevštině ještě neustálila. V současnosti se ne vždy užívá varianta z novějšího vydání. Je třeba upozornit, že některé varianty, zejména fonetické a pravopisné, mohou být jednoduše tiskovými korektorskými chybami. Kořenově příbuzná synonyma Kořenově příbuzné složené synonymní termíny (synonymie vedlejších složek). Termín s přídavným jménem s příponou -iškas → termín s přídavným jménem s příponou -inis: chronologiška eilė R 11 – chronologinė eilė L 24, dialogiška forma R 12 – dialoginė forma L 25, istoriškas romanas R 28 – istorinis romanas L 44 (a také istorijos romanas L 159), lyriškas elementas R 65 – lyrinis elementas L 152, periodiška kalba R 19 – periodinė kalba L 34, poetiška kalba R 17 – poetinė kalba L 31 a poetiška minčių reiškimo forma R 31 – poetinė minčių reiškimo forma L 48, psichologiškas pagrindas R 11 – psichologinis pagrindas L 24, ritmiškas sakinys R 53 – ritminis sakinys L 80 a rytmiškas skyrius R 19 / ritmiškas skyrius R 53 – ritminis skyrius L 34 a další. Poněkud formálněji se odlišují synonyma dramatiška forma R 12 – draminė forma L 25, prozaìška kalba R 17 – prozinė kalba L 31. Vedlejší složky všech nalezených synonym této skupiny mají mezinárodní kořen. 16 Zde se vychází z pojetí pracovních variant Jolanty Vaskelienė: „Za pracovní varianty se považují odvozeniny se stejnými základovými slovy a stejným slovotvorným afixem, které se liší některými vedlejšími slovotvornými prostředky“ (Vaskelienė 2013: 212). 222 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Termín s participiem → termín s přídavným jménem s příponou -inis: kryžiuotasis rimas R 61 – kryžminis rimas L 91, rašytas veikalas R 5 / veikalas rašytas R 5 – rašytinis veikalas L 16 a rašomoji (literatūros) kalba R 30 – rašytinė (literatūros) kalba L 47. Další příklady: apsakomasis veikalas R 65 – pasakojamas veikalas L 100 / pasakojamasis veikalas L 101 (a také pasakojimų veikalas L 100), eiliuota kalba R 53 / eiliuotoji kalba R 60 – eilėta kalba L 80 / eilėtoji kalba L 89, sąlyginis periodas R 21 – lygtinis periodas L 35 (srov. lygtinis [periodas] TKP 16), vidujinė veikalo pilnatis R 12 – išvidinė veikalo pilnatis L 25. Příkladem typu synonym aktuálního v tehdejší době je prozaïški raštai R 31 – prozos raštai L 49. Jednoslovné synonymní termíny se stejným slovním základem; víceslovné synonymní termíny se stejným slovním základem. Termín prvního vydání eiliavimas R 54 byl ve třetím vydání nahrazen složeným termínem eilėdara L 78. Vznikly tak také dvojice synonymních víceslovných termínů: metriškas eiliavimas R 55 – metriška eilėdara L 82, silabiškas eiliavimas R 54 – silabiška eilėdara L 81, toniškas eiliavimas R 55 – toniška eilėdara L 82 a liaudies toniškas eiliavimas R 55 – liaudies toniška eilėdara L 83, literatūros toniškas eiliavimas R 55 – literatūros toniška eilėdara L 83 atd. (viz také předchozí kapitolu). V různých vydáních se užívají víceslovné termíny chorejinės eilės R 57 – chorejinis eilėraštis L 84, daktilinės eilės R 57 – daktilinis eilėraštis L 84, dvipedės eilės R 58 – dvipedis eilėraštis L 86, jambinės eilės R 57 – jambinis eilėraštis L 84, keturpėdės eilės R 58 – keturpedis eilėraštis L 87, penkiapėdės eilės R 58 – penkiapėdis eilėraštis L 87, šešiapėdės eilės R 59 – šešiapėdis eilėraštis L 87, tripėdės eilės R 58 / trypėdės eilės R 58 – tripėdis eilėraštis L 86. Jednoslovný termín eilėraštis17 se v prvním vydání nevyskytuje, zatímco ve třetím lze najít jak termín eilės L 81, tak eilėraštis L 80; srov. „Zvukomalebnost jazyka se projevuje především ve verších založených na rytmickém členění. Nauka o psaní či skládání básní se nazývá eilėdara neboli versifikace“ L 81. Oba termíny se užívají nejednoznačně – označují jak veršovanou řeč či formu (užívá se množné číslo eilėraščiai), tak veršované dílo, přesný význam však nelze vždy snadno určit. K. Bizauskas při přípravě třetího vydání nahradil některé termíny podstatnými jmény téhož slovotvorného typu, avšak s odlišným slovním základem. 17 Termín eilės se hojně užíval v 19. století, zatímco eilėraštis se objevil ve druhém desetiletí 20. století. Tento druhý termín je novotvar J. Jablonskise; byl zařazen do jeho slovníčku Mūsų žodynėlį z roku 1918 (viz LKŽe; Keinys 2010: 85). Terminologija | 2018 | 25 223 termíny: logiškas nuoseklumas R 65 – logiškas nuosaikumas L 173, pagrindinės minties arba idėjos vienumas R 8 – pagrindinės minties, arba idėjos, vieningumas L 20, prirodymas R 7 – išrodymas L 19, šaukimas R 51 – sušukimas L 77 (srov. šaukimo figūra R 51 – sušūkimo figūra L 77), užbaiga R 10 – pabaiga L 19 (srov. galas R 7, L 19), užklausimas R 51 – paklausimas L 77 (srov. paklausimas TKP 17, dále srov. užklausimo figūra R 51 – paklausimo figūra L 77), veikalo nepilnumas, arba neužbaigimas R 7 – veikalo nepilnumas, arba nepribaigimas L 19. V různých vydáních se užívají termíny dv iprasmybė R 24 – dviprasmumas L 39, pajuoka R 46 – pajuokimas L 177; sakmė R 9 – pasakėčia L 20. Termín sakmė byl v prvním vydání použit pouze ve významu „bajka“. Ve slovníčku J. Jablonskise z roku 1918 Mūsų žodynėlyje již lze najít novotvar pasakėčia, který se dostal také do textu vydání učebnice K. Biza uskase z roku 1922 (jak již bylo uvedeno, tento termín je na více místech zaznamenán v zápisech Terminologické komise). Synonyma s odlišným slovním základem Některé termíny prvního vydání K. Bizauskas nahrazoval termíny s odlišným slovním základem, např.: antgalvis R 12 – antraštė L 25, išdėstymas R 10 – klostymas L 22, išsireiškimas R 15 – posakis L 30, įvardijimas R 12 – pavadinimas L 181, maišyta forma R 12 – mišra forma L 25 a maišytos eilės R 57 – mišros eilės L 84 / mišrosios eilės L 86, puolimas R 20 – slūgimas L 34, tvarinys R 5 – kūrinys L 17 (a lidový tvarinys R 26 – liaudies kūrinys L 41, poezijos tvarinys R 25 – poezijos kūrinys L 41), tveryba R 3 – kūryba L 14; kalbėtojų veikalas R 65 – oratorių veikalas L 122 atd. Kalk antgalvis J. Jablonskis opravoval již v letech 1904 a 1914 a navrhoval jeho nahrazení výrazem antrašu (viz Jablonskis 1935: 53, 140, 174). Termín tvarinys, oblíbený na počátku 20. století, tentýž J. Jablonskis v roce 1921 nahradil výrazem kūriniu (viz Jablonskis 1933: 241). Mimochodem, K. Bizauskas zřejmě dbal na názor Terminologické komise, a zejména J. Jablonskise (viz Piročkinas 1986: 114), a v termínech užíval tvary mišros / mišrosios (nikoli mišrios) (srov. mišras, –a TKP 15, mišra, –oji eilė TKP 18). Místo několika termínů z prvního vydání autor ve třetím vydání použil termíny motivované jinými rysy, tj. aspektová synonyma, např.: ginamasis palyginimas R 38 – neigamasis palyginimas L 58, nutrauktoji kalba R 18 – trumpasakė kalba L 33, sąskambio arba atsiliepimo pilnumas R 61 – santarumo arba atsiliepimo pilnumas L 90 (srov. santarumas TKP 18). 224 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija V prvním vydání se díla dělí na zapamatovaná a psaná, ve třetím pak na mluvená a psaná. Pojmy jsou zřejmě stejné, samotné termíny atmintinis veikalas R 5 / veikalas atmintinis R 5 a sakytinis veikalas L 16 / veikalas sakytinis L 16 jsou však motivovány odlišně a vytvářejí opozice různého základu se svým ekvonimem. Smíšená synonyma18 Mezi prvním a třetím vydáním učebnice vzniká několik kombinací synonym různých typů, např.: eiliuotoji liaudies tvėryba R 62 – eiletoji liaudies kūryba L 93 / liaudies eilėta kūryba L 93, gramatiška priegaida R 52 – gramatikos kirtis L 79 a logiška priegaida R 52 – logikos kirtis L 79, poetiškas išsireiškimas R 17 – poėtinis posakis L 31 (srov. také poetiškas pasakymas L 32) a proza iškas išsireiškimas R 17 – prozinis posakis L 31 (srov. také proziškas pasakymas L 32) atd. V prvním vydání byly vedle toniškas eiliavimas jednou použity synonymní termíny fonetiškas eiliavimas R 54 a garsinis eiliavimas R 55, ve třetím pak garsinė eilėdara L 82 (hlavním synonymem je toniška eilėdara L 82). Ustalilo se toninė (nikoli garsinė) eilėdara, protože garsinė je nepřesným ekvivalentem výrazu toninė. Vypuštění synonyma (synonym) Bylo zjištěno, že v některých případech v třetím vydání již nejsou synonyma obsažená v prvním vydání – tentýž pojem je označen pouze jedním termínem nebo méně synonymním termínem než v prvním vydání, např.: heksametras (šešmatis) R 55 → heksametras L 87, monologiška forma R 12 a monologinė forma R 11 → monologinė forma L 25, paveiksl ingumas R 9 a vaizdumas R 41, vaizdingumas R 26 → vaizdumas L 20 a vaizdingumas L 48, priešprieša arba antitezė R 50 → antitezė L 75 (srov. antitezė TKP 17), ritmiškumas 18 a ritmingumas R 53 → ritmingumas L 81, sutvirtinimas arba laipsniavimas (gradacija) R 49 → laipsniavimas (gradacija) L 74 atd. Někdy byly termíny prvního vydání nahrazeny nikoli synonymy, ale termíny užšího významu, srov.: „Naše lidová tvorba je plná něhy. Stačí vzít třeba tuto písničku <...>“ R 33 a „Náš folklor je plný něhy. Stačí vzít třeba tuto písničku <...>“ L 51. 18Aby se zjednodušil popis synonym, mezi smíšená synonyma se zde řadí synonymní termíny, které mají více než jeden rys, tj. případy, kdy se složené synonymní termíny liší ve více než jednom členu nebo kdy řada synonym zahrnuje více než dva termíny. Terminologija | 2018 | 25 225 Je třeba upozornit, že v pozdějším vydání se objevují synonyma, která v prvním vydání nebyla, nebo je stejný pojem označován větším počtem termínů, o tom je však třeba hovořit obezřetně – první vydání je méně rozsáhlé a je pravděpodobné, že stejný pojem byl použit méněkrát, což ovlivňuje či mohlo ovlivnit i počet synonym. SYNONYMA A VARIANTY TERMÍNŮ V JEDINÉM VYDÁNÍ UČEBNICE Synonyma se stejným kořenem Složené synonymní termíny se stejným kořenem (synonymie vedlejších členů). Termín s přídavným jménem se sufixem -inis a termín s přídavným jménem se sufixem -iškas. Několik dvojic synonym se stejným kořenem tvoří termíny, jejichž vedlejšími členy jsou přídavná jména se sufixy -inis a -iškas, např.: epinis elementas L 165 – epiškasis elementas L 165, epinis veikalas L 137 – epiškas veikalas L 159, mitinis elementas L 141 – mitiškas elementas L 147, poėtinis atvaizdavimas L 137 – poetiškas atvaizdavimas L 138, ritelinis romanas L 162 – riteliškas romanas L 162 aj. To, že se termíny tohoto typu neustálily, dokládají také terminologické rozdíly mezi třetím a čtvrtým vydáním, stručně uvedené na začátku článku. Termín s genitivem podstatného jména a termín s přídavným jménem. Dvojice synonym tvoří termíny s genitivem podstatného jména a termíny, jejichž vedlejšími členy jsou přídavná jména, nejčastěji se sufixem -inis, např.: literatūros poezija L 136 – literatūrinė poezija L 136, istorijos daina L 99 – istorinė daina L 143, draminis veikalas L 137 – dramos veikalas L 25 (R 12), draminis veiksmas L 180 – dramos veiksmas L 180, moksliškas aprašymas L 111 – mokslo aprašymas L 112 (srov. proziški, arba moksliški, aprašymai L 111, opozice dailieji aprašymai L 111), pseudoklasikinė odė L 172 – pseudoklasikų odė L 175, šeimyninis romanas L 163 – šeiminis romanas L 163 – šeimos romanas L 197. Jiný typ synonymie vyplývající ze synonymie vedlejších členů je ojedinělý, např.: perkeltinė reikšmė L 59 – perkelta reikšmė L 60. Jednoslovné synonymní termíny se stejným kořenem; složené synonymní termíny se stejným kořenem. Podstatná jména vystupující jako jednoslovné synonymní termíny nebo jako hlavní členy složených termínů mají 226 Asta Mitkevičienė | Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija různé základové lexémy, např.: atvaizdavimas L 101 – atvaizdinimas L 132, fantastiškas pasakojimas L 113 – fantastiškas apsakymas L 161 a poetinis pasakojimas L 146 – poetinis apsakymas L 155. K. Bizauskas ve třetím vydání synonymně užíval termíny eilutė L 81 (R 54) a eilė L 179, z četnosti užití je však patrné, že první z nich je považován za základní (termín eilutė je z hlediska terminologického systému vhodnější, srov. eilės). Dvojice synonym v učebnici tvoří také termíny se stejným kořenem tikrenybė L 22 (R 9) – tikrybė L 100; būsenos (buities) daina L 169. Synonymní termíny s různým počtem členů. Dvojice takzvaných krátkých a dlouhých variant termínů zahrnují veikėjas L 140 – veikiamas asmuo L 180 / veikiantis asmuo L 183 / veikiamasis asmuo L 152. Sufix -ėjas obvykle označuje osobu, lze se tedy domnívat, že jednoslovný termín i jeho proměnlivá složená varianta výslovně vyjadřují tytéž pojmové rysy. K. Bizauskas obdobně synonymně užíval druhové termíny vyriausias veikiamas asmuo L 147 – vyriausiasai veikėjas L 186. Mimochodem, mezinárodního termínu personažas K. Bizauskas nepotřeboval. Za dlouhou a krátkou variantu by bylo možné považovat termíny dėstymo forma (dės­tysena) L 17 (srov. také minčių dėstymo forma L 24 / minties dėstymo forma L 24), poezijos teorija (poetika) L 129. K. Bizauskas synonymně užíval termíny drama, arba draminė poezija L 138, lyrika, arba lyrinė poezija L 137; nutylėjimas L 76 (R 50) – nutylėjimo figūra L 76, pakartojimas L 71 (R 47) – pakartojimo figūra L 71 (R 48); fantastiškos kelionės L 113 – fantastiškų kelionių aprašymai L 113; mitas L 139 – mitiškas pasakojimas L 140; figūra L 70 (R 47) – figūrinis posakis L 173 a další. Dlouhý člen takových dvojic má jakoby klasifikační povahu; oproti krátkému se zdá být srozumitelnější, protože výslovně označuje více pojmových rysů. Vzhledem k tomu, že zkoumaným pramenem je učebnice, autorovým úkolem zřejmě bylo co nejjasněji ukázat vztahy mezi pojmy a termíny. Termíny s vysvětlujícím slovem tomu napomáhají. Takových příkladů synonym lze v učebnici pravděpodobně najít více, jejich určení je však problematické – je třeba dobře porozumět tehdejšímu pojmovému a terminologickému systému i systému samotného autora, neboť v souvislém textu se užívají nejen systémová, ale i různá kontextová synonyma: parafráze, hyperonyma místo hyponym, termíny širšího významu namísto termínů užšího významu aj. Proto se tento článek synonymii termínů s různým počtem členů věnuje jen omezeně. Terminologija | 2018 | 25 227 Synonyma s odlišným kořenem Synonymie termínů nebo složek mezinárodního a litevského původu. K. Bizauskas užíval jako synonyma mezinárodní termín forma L 15 (R 5) a litevské výrazy lytis L 170 a pavidalas L 144, z nichž v učebnici převládá mezinárodní termín. Jedna z částí dramatického díla se označuje mezinárodním termínem aktas L 182 a litevským výrazem veiksmas L 182; tyto výrazy si konkurovaly po celé období nezávislosti. K dalším synonymům tohoto typu patří kreipimasis, arba apostrofa L 70 (R 47), kuriamoji vaizduotė, arba fantazija L 134, neologizmas (naujadaras) L 44 (R 28) aj. Lze uvést také několik divadelních termínů, např. kaukės arba maskos L 185, pušnys (koturnai) L 185, teatras, arba vaidykla L 184. K. Bizauskas ne vždy dával přednost termínu uvedenému jako první; například z dvojic minčių reiškimas, arba stilius L 17 (R 6), leksikonas, arba žodynas L 28 (R 14) v učebnici převládají termíny uvedené jako druhé. Řadu synonym dailioji raštija L 14 (R 4) a dailioji literatūra L 26 (R 12) / daili literatūra L 55 (R 36) (k výrazům literatūra ir raštija viz níže) doplňuje mezinárodní termín beletristika L 14, který se v učebnici příliš neuplatnil. K. Bizauskas považoval za synonymum mezinárodního termínu memuarai L 102 termín užrašai L 102: „Memoáry neboli zápisky jsou taková vyprávění o historických i jiných událostech, které autor sám pozoroval, nebo dokonce v nichž sám účinkoval“ L 102. V témže vydání však najdeme složené termíny literatūros // teatriniai atsiminimai L 103, zatímco v předchozím vydání byly použity výrazy atsiminimai R 64. V pozdějších meziválečných pracích o literární teorii se užrašai užívá jako synonymum termínů memuarai nebo atsiminimai. Autor učebnice dával přednost termínu metraščiai, uvedl však také mezinárodní synonyma tohoto termínu, srov.: „Kroniky neboli, jak se jim také říká, kroniky, anály, jsou nejjednodušším druhem vyprávěcích děl a objevují se dříve než ostatní vyprávěcí díla“ L 102. V řadě případů není vztah mezi termíny a/nebo jinými lexikálními jednotkami zcela jasný. Například za mezinárodní termín cezūra L 87 (R 59) připsal K. Bizauskas do závorek perkirtimas, pravděpodobnější však je, že jde pouze o litevské vysvětlení, nikoli o synonymum (v prvním vydání je perkirtimas uvedeno za pomlčkou, takže je obtížné chápat je jako synonymum). Jak již bylo uvedeno, jako synonymum termínu posmas L 91 (R 61) uvedl K. Bizauskas mezinárodní termín strofa L 91 (R 61). Ačkoli první výraz je terminologizovaný slavismus, autor jej mohl vnímat jako litevský termín. 228 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Jako synonyma se užívají termíny [komedie, tragédie] klasikinis periodas L 187 – klasikinis laikotarpis L 194, naujųjų laikų laikotarpis L 194 – naujųjų laikų periodas L 197. Zajímavějším případem synonymie je minties, ar idėjos išvystymo pilnumas L 20 (R 8). Synonymem termínu idėja L 20 je pagrindinė mintis L 2019 a složený termín vzniká vynecháním složky pagrindinis, jako by byla samozřejmá. Termíny karžyginis (herojinis) epas L 139 a liaudies karžyginė (herojinė) poema L 145 mají vedlejší složky různého původu; stejně tak komiškas (juokingas) elementas L 189 a juokinga, arba komiška, padėtis L 193 aj. Částečně stejný typ představují také synonyma vaizdi, arba poetiška kalba L 32. Synonymie termínů nebo složek litevského původu. K. Bizauskas užíval jako synonyma termíny įvadas, arba įžanga L 22 (įvadas (įžanga) R 10), vaizdas R 49, L 63 – paveikslas L 130, již zmíněné termíny pabaiga ir galas a také pagrindinė idėja L 16 (R 5) – vyriausioji idėja L 20 / vyriausia idėja L 20 (vyriausia idėja R 8) aj. Samostatně stojí za zmínku synonyma liaudies šnekamoji kalba L 27 – liaudies kalbamoji kalba L 47 (R 14). Vzniká dojem, že prostřední složka byla do těchto termínů vložena kvůli srozumitelnosti, aby odrážela klasifikaci pojmů. V textu K. Bizauskasovi často stačí jednoduše termín liaudies kalba. Aspektové synonymy Termíny, které autor uvádí jako synonyma, ale jimiž je pojem pojmenován podle jiného motivačního znaku, stojí za to zmínit zvlášť – srovnávat je podle původu by nebylo účelné. Samostatně posuzované členy tvořící opozici nejsou synonyma. K. Bizauskas tedy jako synonyma uvádí termíny autorovo směřování (cíl díla) L 24 (R 11); didaktická neboli filosofická óda L 173; umělá, sektářská neboli pseudoklasická óda L 172, umělé, sektářské dílo L 191; vnitřní neboli kauzální souvislost L 100; vnější neboli chronologická souvislost L 100; klasická komedie L 194 – řecká komedie L 195, klasická tragédie L 187 – řecká tragédie L 189, klasická neboli naturální óda L 172; lidový neboli ústní epos L 138, lidová neboli mluvená lyrika L 167; literární neboli umělecký epos L 138; literární proud neboli literární škola L 136; měšťanské drama neboli sentimentální komedie L 197; smíšený neboli naturální jazyk L 37; ženský- 19 V textu učebnice termíny kolísají: hlavní myšlenka díla neboli idea díla L 20; hlavní myšlenka neboli ústřední idea díla L 20. Terminologija | 2018 | 25 229 ženský rým L 89 / ženský rým L 90 (R 60) – dvouslabičný rým L 89 (R 60); nová, umělecká óda L 172; mravní neboli popisná pohádka L 141; rodinný neboli naučný román L 163 (srov. však rodinný a naučný román L 197) a další. Smíšená synonyma Autor užíval jako synonyma termíny vymyšlené, fantastické vyprávění (fabula20) L 113 – vymyšlené vyprávění L 141, pseudoklasicistické období L 187 – pseudoklasicistické období L 194 – období pseudoklasicismu L 195; spravedlnost (objektivita) L 95 – objektivita L 138 (srov. TŽŽ 1936 objektiviškumas); zobrazování L 165 – kreslení L 174 – zpodobování L 192; píseň hrdinů L 99 – hrdinská píseň L 146, poetický obrat L 31 – poetické vyjádření L 32 a další. Lze sem zařadit i divadelní termíny herec21 (vaidila) L 183 – účinkující L 185. Synonymy v učebnici jsou termíny lyrické dílo L 165 – dílo lyriky L 166 – lyrický výtvor L 171, ačkoli K. Bizauskas sám v učebnici uvedl, že termíny dílo a výtvor označují různé pojmy: dílo je výtvor propracovaný z hlediska tématu, obsahu, plánu, formy výkladu a stylu (L 17). Složené termíny se složkami dílo a výtvor tedy mohou být jak kontextovými synonymy, tak systémovými synonymy, pokud bychom předpokládali, že opozice mezi těmito jednoslovnými termíny je při jejich začlenění do složených (druhových) termínů neutralizována. K. Bizauskas v učebnici uvedl, že litevským ekvivalentem termínu literatura je písemnictví: „Řečeno litevsky, literatura je písemnictví“ L 13. Ze složených synonymních termínů je patrné, že za jejich synonymum je považován také plurálový termín spisy, srov. dějiny literatury či písemnictví nebo spisů L 14 (srov. dějiny literatury či písemnictví R 4, teorie literatury či spisů L 15). K. Bizauskas užíval synonymně termíny předmluva L 24 – řeč řečníků L 122 – řečnické dílo L 122 – řeč L 122 (srov. také delší textovou variantu řečnické řeči L 35). Složené termíny lze navzájem považovat za aspektová synonyma, zatímco ve vztahu k jednoslovným termínům jsou jakoby klasifikační. Zde lze ještě dodat, že učebnice K. Bizauskase obsahuje poznámky o vztahu mezi termíny a/nebo jejich užívání, které ukazují, že autor věnoval po- 20 Termín fabula zde zřejmě plní pouze upřesňující funkci. 21 TŽŽ 1936: 81 rašoma, kad artistas yra beveik aktoriaus sinonimas. 230 Asta Mitkevičienė │ Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija pozornost věnovat osobitosti systému literárněvědných termínů: „Ačkoli často říkáme místo ‚spisovatelův styl‘ ‚spisovatelova řeč‘, slova ‚řeč‘ a ‚styl‘ nejsou rovnocenná; rozdíl je zřejmý z toho, co bylo řečeno výše: řeč je pouze nástroj, jímž spisovatel pracuje na utváření svého stylu“ L 30; „Někdy se slovo legenda chápe v širším smyslu, totiž tak se nazývá každé podání z dávných časů“ L 145; „Zvláštní druh ód tvoří ódy náboženské neboli hymny <...>. V širším smyslu se hymny nazývají všechny žalmy a křesťanské písně. Kromě toho nazýváme hymny vznešené národní písně, které se zpívají pouze při výjimečných příležitostech a kterých si velmi vážíme“ L 175 aj. Varianty Jak je patrné, ve třetím vydání se vyskytují variantní termíny. Kromě již uvedených lze při popisu synonym zmínit také: archaizmas L 43 / archaizmas L 105 (R 24), epopeja L 146 / epopėja L 147, siužetas L 18 (R 7) / siužėtas L 191; tropos L 59 (R 44) / tropa L 112 (R 39), viduramžis L 146 / viduramžiai L 162; kelionės aprašymas L 112 / kelionių aprašymas L 113, laiko ir vietos vienumas L 191 / vietos ir laiko vienumas L 192, teigiamasis idealas L 13 / teigiamas idealas L 132 aj. ZÁVĚRY Signatář Aktu ze 16. února K. Bizauskas zaujímá v dějinách litevské terminologie významné místo, protože 1) napsal první litevskou učebnici literární teorie – pramen terminologie tohoto oboru, 2) za jeho působení ve funkci ministra školství byla při ministerstvu školství zřízena první terminologická komise v dějinách Litvy a 3) na základě rukopisu či materiálů této učebnice sestavil seznam termínů a předložil jej k projednání Terminologické komisi. Signatář si dobře uvědomoval význam terminologické práce a jako terminolog nebyl individualistou – záleželo mu na kolektivní práci při uspořádávání termínů. Palyginus K. Bizausko vadovėlio (1922) terminiją su Terminologijos komisijos protokoluose užrašytais terminais matyti, kad daugiausia tos terminijos skiriasi bendrašak­niais sinonimais – K. Bizauskas pasirinko vieną ar kelis iš Terminologijos komisijos užfiksuotų bendrašaknių sinonimų arba pavartojo kitokius jiems bendrašaknius terminus. Šių dienų terminija panašesnė į K. Bizausko ir tai greičiausiai lėmė didesnė jo terminų sklaida. K. Bizauskasovi není vlastní ani krajní purismus, ani přehnaná internacionalizace terminologie. Srovnání termínů ve dvou vydáních učebnice ukázalo, že autor většinou pouze zpřesňoval podobu termínů – zvolil jinou Terminologija | 2018 | 25 231 variantu nebo termín nahradil synonymem se stejným kořenem (poměrně typické je zavádění víceslovného termínu s přídavným jménem s příponou -inis namísto víceslovného termínu jiné podoby). Termíny z prvního vydání později neměl sklon nahrazovat termíny jiného původu (litevského či cizího) – dvojice synonymních termínů s různými kořeny mezi jednotlivými vydáními zpravidla tvoří termíny stejného původu. Několik změn odpovídá tehdejším směrům jazykové standardizace, přesněji řečeno opravám J. Jablonského (tveryba → kūryba). Synonymie termínů (se stejným i různými kořeny) a jejich variantnost jsou charakteristické i pro termíny v jednom vydání učebnice; to znamená nebo by mohlo znamenat, že terminologie nebyla ustálená, že se hledala přesnější či správnější podoba nebo že si autor různorodosti termínů v textu nevšímal či ji nepovažoval za důležitou. Zdá se, že se autor z didaktických důvodů nevyhýbal ani aspektovým synonymům. Nyní je těžké říci, zda jsou všechny varianty a synonyma termínů v první litevské učebnici literární teorie dílem samotného autora, anebo zda jsou výsledkem práce redaktorů, vydavatelů či jiných pomocníků. HLAVNÍ PRAMENY L – Biz auskas K. Teorie literatury. Učebnice pro vyšší školy. Třetí vydání, Kaunas, 1922. R – Biz auskas K. Teorie písemnictví a literatury 1, Kaunas: vydání Ateities, 1918. TKP – Zápisy Terminologické komise (č. 1–23), 1921. Uloženy v Ústavu litevského jazyka. LITERATURA A DOPLŇKOVÉ PRAMENY Auksoriūtė A. 2011: Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga. – Terminologija 18, 80–91. Banevičius A. 1991: 111 Lietuvos valstybės 1918–1940 politikos veikėjų, Vilnius: Knyga. Biz auskas K. 1923: Literatūros teorija. Vadovėlis aukštesniosioms mokykloms. Ketvirtasis leidimas, Kaunas, Blažytė-Baužienė D. 2006: Biz auskas Kazimieras. – Lietuvos Steigiamojo Seimo (1920–1922 metų) narių biografinis žodynas. Sud. A. Ragauskas, M. Tamošaitis, Vilnius: VPU leidykla, 99–102. Bukauskienė T. 1993: Lietuvių literatūros mokymo istorija (iki 1940 m.), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Girdzijauskas J. 2006 [1993]: Kazys Biz auskas ir jo literatūros teorija. – Lietuvių literatūros vagoje. Straipsnių rinkinys, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas, 49–56. Girdzijauskas J. 2006 [1994]: Lietuvių literatūros istorijos objektas ir periodizacija. – Lietuvių literatūros vagoje. Straipsnių rinkinys, Vilnius: Lietuvių literatūros ir tautosakos institutas, 26–34. Jablonskis J. 1933: Jablonskio raštai 2. Švietimo reikalai. Red. J. Balčikonis, Kaunas: Švietimo ministerijos leidinys. Jablonskis J. 1935: Jablonskio raštai 4. Kalbos dalykai. Red. J. Balčikonis, Kaunas: Švietimo ministerijos leidinys. Jablonskis J. 1936: Jablonskio raštai 5. Kalbos dalykai. Red. J. Balčikonis, Kaunas: Švietimo ministerijos leidinys. Jakštas A. 1923: Mūsų naujoji literatūra (1904–1923) 2. Mūsų naujoji prozos literatūra (1904–1923), Kaunas: Švietimo ministerijos knygų leidimo komisijos leidinys. Keinys St. 2010: Mintys apie didelį kalbininką ir terminologą Joną Jablonskį 150-tų gimimo metinių proga. – Terminologija 17, 80–92. Keinys St. 2012 [1967]: Lietuvių terminologijos kūrimo apžvalga (iki 1940 m.). – Lietuvių terminologijos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 29–56. Kensminienė A. 2004: Mišlės. – Aruodai. Prieiga per internetą: http://www.aruodai.lt/paieska2/terminas.php?Teld=4389&back=home. 232 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazys Biz auskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija Knabikaitė V. 2006: Lingvistinės lietuvių stilistikos raida XX amžiuje, Vilnius: Mintis. LEM – Literární encyklopedie pro školu. Ed. L. Mačianskaitė, D. Mitaitė, D. Pociūtė-Abukevičienė, D. Satkauskytė, Vilnius: Ústav litevské literatury a folkloru, 2011. Liekis A. 1996: Signatarai: Vasario 16, Vilnius: Džiugas. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – www.lkz.lt. LTŽ 1962: Literatūros terminų žodynas. Sud. J. Petronis, V. Vanagas, A. Zalatorius, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. LTŽ 1998: Literatūros terminų žodynas 2. Eilėdara. Sud. J. Girdzijauskas, Vilnius: Baltos lankos. Mitkevičienė A. 2005: Epo, lyrikos, dramos žanrų ir kitų klasifikacijos vienetų pavadinimai pirmuose lietuviškuose literatūros teorijos vadovėliuose. – Terminologija 12, 81–106. Mitkevičienė A. 2013: Terminologijos komisijos (1921–1926) vaidmuo lietuvių literatūros mokslo terminijos istorijoje. – Terminologija 20, 172–179. Mitkevičienė A. 2014: Figūrų ir tropų pavadinimai 1918–1940 m. literatūros mokslo darbuose. – Terminologija 21, 176–191. Mitkevičienė A. 2015: Sinoniminiai terminai 1918–1940 metų lietuvių literatūros mokslo darbuose. – Lietuvių kalba 9, http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/view/179/144. Piročkinas A. 1986: Jono Jablonskio kalbos taisymai, Kaunas: Šviesa. Skipitis R. 1961: Nepriklausomą Lietuvą statant, Chicago: Terra. Šalkauskis S. 1991: Raštai 2. Filosofijos ir pedagogikos terminija. Parengė A. Sverdiolas, Vilnius: Mintis. Šoblinskas A. 1979: Lietuvių stilistika ir jos darbininkai. – Mūsų kalba 4, 23–31. TŽŽe 2002: Interleksis. Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas. Ats. red. A. Kinderys, Vilnius: Alma littera. TŽŽ 1936: Tarptautinių žodžių žodynas. Sud. K. Boruta, P. Čepėnas, A. Sirutytė-Čepėnienė, [Kaunas]: Spaudos fondas. Vaskelienė J. 2013: Darbinių sinonimų, darbinių variantų ir paronimų panašumai bei skirtumai. – Žmogus ir žodis. Didaktinė lingvistika 15(1), 206–214. Viliūnas G. 2003: Į žodžio meno gilumas. Lietuvių literatūros mokslas XX amžiaus pirmoje pusėje. – Darbai ir dienos 36, 261–281. VLE III – Všeobecná litevská encyklopedie 3, Vilnius: Ústav vydavatelství vědy a encyklopedií, 2003. VTŽŽ 2003: Vaitkevičiūtė V. Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Fotonija (elektroninis leidimas). Zaborskaitė V. 1982: Literatūros mokslo įvadas, Vilnius: Mokslas. Zundė P. 1993: Kazys Bizauskas 1, Chicago: Lietuviškos knygos klubas. Zundė P. 1994: Kazys Bizauskas 2, Chicago: Lietuviškos knygos klubas. SIGNATÁŘ LITEVSKÉHO ZÁKONA O NEZÁVISLOSTI KAZYS BIZAUSKAS A LITEVSKÁ TERMINOLOGIE LITERÁRNÍ VĚDY Před 100 lety vyšla první litevská učebnice literární teorie. Je symbolické, že jejím autorem je Kazys (Kazimieras) Bizauskas (1893–1941), signatář Litevského aktu o nezávislosti z roku 1918. Cílem tohoto článku je pojednat o terminologii literární vědy, kterou Bizauskas používal, a o jeho činnosti v oblasti organizovaného uspořádávání terminologie. Bizauskas zaujímá významné místo v dějinách litevské terminologie, protože 1) napsal vůbec první litevskou učebnici literární teorie, která je zároveň zdrojem terminologie, 2) během jeho působení ve funkci ministra školství byla při ministerstvu školství zřízena první terminologická komise a 3) připravil seznam termínů, nejspíše založený na rukopisu či materiálech své učebnice, a předložil jej k diskusi Terminologické komisi. Bizauskas dobře chápal význam terminologické práce a jako terminolog nebyl individualistou – zapojil se do kolektivní práce na uspořádávání terminologie. Terminologija | 2018 | 25 2 3 3 The comparison of terms in Biz auskas’ textbook (1922) and terms recorded in the minutes of the Terminology Commission shows that these terms mainly differ in synonyms having the same root – Biz auskas either used one or more synonyms with the same root which were discussed by the Terminology Commission or used different synonyms with the same root. Terminology of the present is more similar to the terminology used by Biz auskas, probably because of the wider dissemination of his terms. Pro Bizauskase není charakteristický ani krajní purismus, ani snaha internacionalizovat terminologii. Srovnání dvou vydání učebnice ukazuje, že především měnil podobu termínů, aby byly přesnější – volil jinou variantu nebo nahrazoval termín synonymem se stejným kořenem (zavedení víceslovného termínu obsahujícího přídavné jméno s příponou -inis místo víceslovného termínu s jinou podobou je poměrně typické). Termíny z prvního vydání neměl sklon nahrazovat termíny jiného původu (litevského či cizího). Synonymní termíny s odlišným kořenem v prvním a druhém vydání mají stejný původ. Několik změn odpovídá dobovým trendům standardizace. Kolísání a synonymie termínů (se stejným kořenem i s různými kořeny) jsou charakteristické pro jedno vydání učebnice (v tomto ohledu bylo zkoumáno 3rd. vydání) a mohly by svědčit o nestabilitě terminologie, o hledání přesnější či správnější podoby, případně o tom, že si autor variant nevšiml nebo je považoval za nepodstatné pro změnu. Zdá se, že se autor z didaktických důvodů rozhodl aspektová synonyma neodstraňovat. Nyní je obtížné určit, zda všechna synonyma a varianty v první litevské učebnici literárněvědných termínů zavedl sám autor, nebo redaktoři, nakladatelé či jiní pomocníci. Obdrženo 2018-07-31 Asta Mitkevičienė Ústav litevského jazyka ul. P. Vileišia, 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected] 2 3 4 Asta Mitkevičienė Lietuvos Nepriklausomybės Akto signataras Kazy[s] Bizauskas ir lietuvių literatūros mokslo terminija