Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents

doi.org/10.35321/term26-01 Terminologická práce v Jižním Tyrolsku: nové přístupy, nová terminologická databáze, nový obsah ELENA CHIOCCHETTI Institut aplikované lingvistiky, Eurac Research ABSTRAKT Článek podává přehled o vývoji práce s právní terminologií v Jižním Tyrolsku. Pracovní metody se vyvíjely. Mikrokomparace mezi italským a německy mluvícími systémy (Rakousko, Německo a Švýcarsko) se stala charakteristickým rysem naší terminologické práce. Online systém bistro (http://bistro.eurac.edu/) byl rovněž obnoven, aby vyhovoval měnícím se potřebám uživatelů, například zavedením pokročilého filtrování a funkce zpětné vazby. Větší důraz na cílové uživatele nás vedl k tomu, abychom do práce zahrnuli právní kolokace. Další požadavky uživatelů se týkají oblastí, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci. To znamená zpracovávat příslušnou technickou, lékařskou a další odbornou terminologii. Zvládnout to a zároveň zachovat soulad s metodami používanými při práci s právní terminologií představuje významnou metodologickou výzvu. KLÍČOVÁ SLOVA: právní terminologie, Jižní Tyrolsko, mikrokomparace, bistro, právní kolokace, potřeby uživatelů terminologie. ANOTACE Článek podává přehled o vývoji práce s právní terminologií v Jižním Tyrolsku. Metody se zdokonalily. Výrazným rysem terminologické práce je srovnávání italského a německého jazykového systému (užívaného v Rakousku, Německu a Švýcarsku) na mikrorovinně. Vzhledem k měnícím se potřebám uživatelů byl obnoven online systém bistro (http://bistro.eurac.edu/), například byla zavedena pokročilejší funkce filtrování a zpětné vazby. Rostoucí důraz na cílové uživatele vedl k tomu, že bylo nutné zahrnout právní kolokace. Již se objevují požadavky uživatelů týkající se oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což znamená, že je třeba zpracovat také technickou, lékařskou a další odbornou terminologii. Sladit to s metodami používanými pro právní terminologii představuje značnou metodologickou výzvu. KLÍČOVÁ SLOVA: právní terminologie, Jižní Tyrolsko, mikrokomparace, bistro, právní kolokace, potřeby uživatelů terminologie. 6 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents ÚVOD Článek vychází z předchozích výzkumů, které objasňují počátky terminologické práce v Jižním Tyrolsku (Mayer 1997, 2000), pracovní metody uplatňované v průběhu přibližně 25 let (Sandrini 1998; Maganzi Gioeni d’Angiò, Ralli 2010; Chiocchetti, Ralli 2016; Chiocchetti et al. 2017, 2019; Chiocchetti 2019) a nástroje vytvořené k šíření výsledků (Streiter et al. 2004; Ralli, Andreatta 2018), a jeho cílem je podat přehled vývoje právní terminologické práce v Jižním Tyrolsku od druhé světové války. Jižní Tyrolsko (Südtirol – Alto Adige) je mnohojazyčnou provincií v severní Itálii s přibližně 525 000 obyvateli (ASTAT 2018: 9). Dvě třetiny místního obyvatelstva hovoří menšinovým jazykem: 70% má jako mateřský jazyk němčinu, zatímco 4,5% tvoří rodilí mluvčí ladinštiny1 (ASTAT 2018: 15). Dnes jsou oba jazyky na místní úrovni úředně uznány, byť v různé míře a na různě rozsáhlých územích. Němčina má status spoluúředního jazyka na území celé provincie (prezidentský dekret č. 670/1972, čl. 99–100). Místní veřejná správa a soudnictví jsou povinny poskytovat služby v jazyce, který si občan zvolí, a zveřejňovat právní předpisy i jiné úřední dokumenty v italštině i němčině. Všichni zaměstnanci veřejného sektoru musí prokázat znalost těchto dvou jazyků složením zkoušky, která má čtyři různé úrovně a skládá se z ústní a písemné části. Existují školy všech stupňů, kde se vyučuje buď v italštině, nebo v němčině a druhý jazyk se vyučuje jako jazyk druhý. Místní názvy jsou systematicky dvojjazyčné (Palermo, Woelk 2011: 301; Alber, Palermo 2012: 291–293). Ladinština je úředně uznána v údolích Gardena a Badia v Jižním Tyrolsku. Mluvčí ladinštiny mají právo používat svůj mateřský jazyk při jednání s místní veřejnou správou ve dvou údolích (např. s obecními úřady) a s provinčními úřady sídlícími mimo hlavní oblast, pokud tyto úřady působí převážně v zájmu ladinské komunity (např. ladinská školská rada). Příslušné právní předpisy jsou zpřístupňovány také v místní ladinské variantě nebo na provinční úrovni střídavě v jedné z 1 Ladinština je starobylý rétorománský jazyk, kterým se hovoří v pěti dolomitských údolích náležejících ke třem různým provinciím Itálie: Bolzanu, Trentu a Bellunu. V celé této oblasti žije přibližně 30 000 mluvčích (Verra 2005: 115). Přibližně 20 000 jich žije v Jižním Tyrolsku (ASTAT 2018: 15), dalších 8 000 v Trentinu (Lanzafame 2014: 6) a zbývajících několik v provincii Belluno. V tomto článku se nebudeme podrobně zabývat dějinami ani jazykem ladinské menšiny. Další informace lze nalézt například v Pescosta 2010. Terminologija | 2019 | 26 7 dvou variantách (usnesení provinční vlády č. 210/2003). Zaměstnanci ladinské správy musí prokázat znalost všech tří úředních jazyků v rozsahu požadovaném pro jejich konkrétní pracovní pozici. V ladinských školách se jako vyučovací jazyk používají italština a němčina rovnocenně a pravidelně se střídají. Ladinština se také vyučuje několik hodin týdně (Verra 2005: 120). Místní názvy v údolích Gardena a Badia jsou trojjazyčné – v ladinštině, němčině a italštině (Verra 2005: 118). Tento stručný přehled ukazuje situaci, v níž obě jihotyrolské menšinové komunity požívají vysokého stupně ochrany a mnoha zásadních práv a jsou bezpochyby nejlépe chráněnými menšinami v Itálii (Alber, Palermo 2012: 290). Dnešní stav je však výsledkem desetiletí sociálních, hospodářských a politických bojů, včetně teroristických útoků (Forcher, Peterlini 2010: 338–362). Jižní Tyrolsko se stalo součástí Itálie v roce 1919 po první světové válce. Navzdory všem slibům, které tehdy dal italský král, fašistický režim, jenž se dostal k moci v roce 1922, systematicky potlačoval německý tisk a místní názvy, plně italianizoval školský systém, veřejnou správu a soudnictví a v podstatě zakázal veřejné používání němčiny (Forcher, Peterlini 2010: 267–273; Pescosta 2010: 366–368). Ladinština byla záměrně považována za dialekt italštiny (Pescosta 2010: 383). První práva menšinám přiznaly pařížské mírové smlouvy po druhé světové válce. Následný První statut autonomie (ústavní zákon č. 5/1948), který Italská republika přijala v roce 1948, však jihotyrolské menšiny do značné míry neuspokojil. Byla zavedena některá jazyková práva a ochrana menšin, například tisk a školství v němčině a možnost vyučovat na základních školách některé předměty v ladinštině (ústavní zákon 5/1948, čl. 15, 87). Veřejná správa i zákonodárná a soudní moc však zůstaly převážně italskojazyčné a příslušníkům místních menšinových komunit byly v podstatě nepřístupné (podrobnější historický přehled v angličtině viz Alcock 2001). Používání němčiny při tvorbě právních předpisů, soudních řízeních a ve veřejné správě navíc zůstalo pouhou možností (ústavní zákon 5/1948, čl. 85), která se v praxi uplatňovala jen zřídka (Alber, Palermo 2012: 293). The situation changed radically in 1972, when the New Statute of Autonomy (Presidential Decree No. 670/1972) was approved by the Parliament in Rome. From that moment on, the South Tyrolean minorities received a growing number of rights and ample autonomy, including 8 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents primární a sekundární legislativní pravomoci v mnoha oblastech správy, které vedou k současnému stavu a, nepřekvapivě, ke zvýšené potřebě právní terminologie. Z důvodu omezeného rozsahu se následující části zaměří na terminologický vývoj němčiny, nikoli však ladinštiny v Jižním Tyrolsku. 1. POČÁTKY ROZVOJE NĚMECKÉ TERMINOLOGIE Právní jazyk představuje v Jižním Tyrolsku specifickou terminologickou výzvu. Vyjadřování italských právních pojmů v němčině vyžaduje i dnes zvláštní úsilí, a to z několika důvodů. Zaprvé se němčina v minulosti nikdy nepoužívala k vyjadřování italského právního systému a jeho pojmů; nebyla proto k dispozici žádná referenční terminologie (Coluccia 2000: 381). Zadruhé rozvoj německé právní terminologie pro výše uvedený účel po mnoho desetiletí brzdil jak fašistický zákaz německého jazyka v Jižním Tyrolsku, tak pozdější marginalizované postavení menšinového jazyka v soudnictví a ve správě až do 70. let 20. století. Zatřetí existují v Evropě další země, v nichž je němčina úředním jazykem na celostátní nebo regionální úrovni (Ammon et al. 2016: XXXIX). Vzhledem k rozdílům mezi právními systémy a z nich vyplývající systémové vázanosti právních pojmů (de Groot 1999: 12) však nelze například rakouské, německé či švýcarské termíny jednoduše přejímat k vyjádření pojmů italského právního systému (Alber, Palermo 2012: 300–310; Chiocchetti, Ralli 2016: 103–105). Zřejmým příkladem je federální uspořádání Rakouska, Německa a Švýcarska, které se odráží v jejich terminologii. Takové termíny jsou pro označení centralizovanější italské formy vlády z velké části nevhodné. Ještě před půlstoletím byl rozvoj německé právní terminologie v Jižním Tyrolsku nekoordinovaný a nezřídka nahodilý. Především v 70. a 80. letech 20. století spojily síly různé týmy místních akademiků, právníků a soudců působících ve specifických oblastech, aby překládaly italské právní kodexy týkající se jejich příslušných oblastí působnosti z italštiny do němčiny. Výsledná dvojjazyčná vydání občanského zákoníku, trestního řádu, insolvenčního zákoníku atd. vytisklo a distribuovalo místní nakladatelství (Zanon 2001: 178). Po přijetí Nového statutu autonomie a v důsledku nového postavení němčiny jako spoluúředního jazyka překládali veřejní činitelé a úředníci do němčiny mnoho dalších textů, například zákony a správní dokumenty všeho druhu Terminologija | 2019 | 26 9 a profesionální překladatelé, a to pro interní i veřejné použití. Je politováníhodné, že toto veškeré úsilí nekoordinoval žádný ústřední orgán a že mu chybělo potřebné strategické jazykové a terminologické plánování. Překlady se často pořizovaly podle aktuální potřeby nebo se ponechávaly na (soukromé) iniciativě úřadů, úředníků, sdružení atd., které se zabývaly konkrétními tématy (Mayer 1997: 128; Palermo, Pföstl 1997: 53; Woelk 2000: 213; Chiocchetti et al. 2017: 258). V důsledku toho bývaly tytéž pojmy v němčině často označovány různými termíny (Mayer 1997: 128–129; Sandrini 1998: 399–400; Zanon 2001: 178; Chiocchetti et al. 2013: 261; Chiocchetti, Ralli 2016: 105; Chiocchetti 2019: 178), což vedlo k souběžnému užívání různých označení, zmatku a terminologické nejistotě. Například beni ereditari (majetek náležející do pozůstalosti zemřelé osoby) bylo v překladu občanského zákoníku přeloženo jako Erbschaftsgüter a v občanském soudním řádu jako Nachlassgüter nebo Verlassenschaftsgüter. When the New Statute of Autonomy was approved in 1972, it was soon realized that the implementation of the new language provisions needed to be based on consistent, complete and univocal legal terminology. It took over a decade of further uncontrolled development before a dedicated Terminology Commission was established by Presidential Decree 574/1988. The Terminology Commission was set up in 1991 and consisted of six experts (bilingual judges, lawyers and translators). Its mandate was to officially validate legally binding couples of Italian and German terms in the main subdomains of law (e.g. civil law, criminal law, procedure law, administrative law, etc.). The Commissioners’ aim was to develop a consistent set of well-researched German terms designating the most important legal concepts of the Italian legal system, which had to be used by the South Tyrolean legislature, judiciary and administration. These terms were intended as one-to-one correspondents to the legal terminology in Italian and as a means of fostering legal certainty and reducing terminological variation in South Tyrolean German (Alber, Palermo 2012: 97–298; Chiocchetti et al. 2013: 266–268; 2019: 176–177; Chiocchetti, Ralli 2016: 105–106). Italské a německé dvojice termínů byly postupně zveřejňovány v místním Úředním věstníku ve formě paralelních seznamů. Od okamžiku zveřejnění se oficiálně standardizovaná terminologie stala v Jižním Tyrolsku právně závaznou. Za přibližně 20 let své činnosti se Terminologické komisi podařilo standardizovat zhruba 7 400 dvojic termínů. První seznam byl zveřejněn v roce 1994, poslední v roce 2012. Kromě toho byla k dispozici další 10 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents terminologie již obsažená v dvojjazyčných vydáních hlavních italských právních kodexů. Terminologie obsažená v těchto překladech byla hromadně standardizována, čímž se odhadovaný počet úředně schválených termínů v Jižním Tyrolsku zvýšil na 15 000 až 20 000 (Chiocchetti et al. 2017: 265; 2019: 187). Komisařům při standardizační práci pomáhal tým terminologů a právních expertů z Eurac Research (http://www.eurac.edu/linguistics), který zajišťoval přípravný výzkum. Interdisciplinární tým začal pracovat systematickým přístupem zaměřeným na jednotlivé obory: vymezil každý analyzovaný podobor a shromáždil relevantní zdrojové materiály. Z nich následně v italštině vytěžil, vybral a uspořádal nejdůležitější termíny v klíčových podoborech italského právního systému (např. trestní právo, rodinné právo, pracovní právo). Poté shromáždil existující německá označení těchto vnitrostátních právních pojmů v jihotyrolských textech. Doplnil definice a kontexty užití z relevantních a autoritativních knih či normativních textů, spolu s informacemi o jejich zdrojích (Mayer 1997: 126; Chiocchetti et al. 2019: 177–178). Tyto plnohodnotné terminologické záznamy, vypracované podle terminologických zásad a metod (Arntz et al. 2014: 211–219), sloužily jako podklad pro rozhodnutí Terminologické komise, která pro každý zpracovaný právní pojem oficiálně schválila jedno jihotyrolské označení. Standardizační práce tak výrazně přispěla k potlačení dřívějších improvizovaných či nesprávných termínů a ke snížení terminologické variability v jihotyrolské právní němčině. Například standardizovaný termín Erbschaftsgüter je nyní jediným označením používaným v místních právních předpisech pro beni ereditari. Systematický přístup umožnil vytvořit zásobu koherentní německé terminologie pro nejdůležitější oblasti činnosti místního zákonodárství, soudnictví a správy. 2. NOVÉ PŘÍSTUPY První změna pracovního přístupu se týká právního srovnávání. Tato metoda umožňuje porovnávat různé právní systémy a zjišťovat jejich podobnosti a rozdíly. Srovnávání může zahrnovat celé právní rodiny a právní systémy z hlediska jejich obecných metod a přístupů k právním otázkám, legislativní praxe, právního výkladu, judikatury atd. (makrosrovnávání). Může se také týkat konkrétních pojmů nebo problémů. V druhém případě se metoda nazývá mikrosrovnávání (Zweigert, Kötz 1996: 4–5; Pommer 2006: 84–85) a nabývá významu Terminologija | 2019 | 26 11 for terminology work in the domain of law (Sandrini 1996: 160–166; Mayer 1997: 126–127; de Groot 2002: 222; Chiocchetti 2019: 180–182). Micro-comparison allows to understand whether two designations belonging to different legal systems refer to the same legal concept or not, i.e. to check whether the relevant characteristics of the given concepts coincide or to detect important conceptual discrepancies (see e.g. Chiocchetti, Ralli 2016: 107–110 for examples). In relation to terminology work in South Tyrol, applying micro-comparison means looking for legal concepts in Austria, Germany and Switzerland that are conceptually equivalent to the Italian legal concepts under analysis and which have a similar function within their respective legal systems (Mayer 2000: 299; Chiocchetti, Ralli 2016: 106–111). Na počátku terminologických činností v Jižním Tyrolsku se brzy ukázalo, že terminologická práce není možná bez pohledu za hranice. V Jižním Tyrolsku žije jen něco přes 300 000 mluvčích němčiny (ASTAT 2018: 9), zatímco v Evropě žije téměř 100 000 000 dalších rodilých mluvčích, především v Rakousku, Německu a Švýcarsku (Biere 2017: 22). Jižní Tyrolsko navíc vždy udržovalo čilé sociální, kulturní, obchodní a politické kontakty s těmito zeměmi (Woelk 2000: 213–214). Aby se proto předešlo nadměrné regionalizaci jihotyrolské němčiny a podpořila přeshraniční komunikace s ostatními německy mluvícími oblastmi (Sandrini 1998: 408), bylo by výhodné zohledňovat terminologii používanou v sousedních zemích. I z čistě praktického hlediska mohla Terminologická komise k zaplnění terminologických mezer zvolit jednu ze dvou strategií: buď vytvářet neologismy, nebo přejímat německá pojmenování používaná v zahraničí pro rovnocenné pojmy. To znamenalo zavést mikrosrovnávání u pojmů, které v jihotyrolské němčině neměly žádná nebo odpovídající označení (Mayer 1997: 129; 2000: 299). Zpočátku se tato poněkud „pracná a časově náročná metoda“ (Mayer 2000: 297) používala sporadicky k zaplnění terminologických mezer nebo k navržení vhodnějších označení. Na začátku nového tisíciletí však financování EU umožnilo rozšířit metodu na stále větší počet pojmů. V průběhu let se právní srovnávání stalo zásadním postupem pro zajištění vysoké úrovně terminologické kvality v Jižním Tyrolsku (Mayer 2000: 297), především tím, že omezovalo nahodilé a často doslovné překlady z italštiny i nevhodná německá označení. Dnes je právní srovnávání italského právního systému se sousedními německy mluvícími systémy charakteristickým rysem terminologické práce v Eurac Research (Chiocchetti et al. 2019: 178). 12 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents Druhá změna pracovního přístupu, k níž došlo zhruba o desetiletí později, spočívala v posunu od systematického přístupu zaměřeného především na standardizaci k přístupu deskriptivnějšímu, který umožňuje také ad hoc terminologickou práci orientovanou na text. Tento přechod se stal nezbytným, když byla činnost Terminologické komise v roce 2012 z několika důvodů ukončena. Všichni členové Komise byli zaměstnáni na plný úvazek v jiných funkcích, a terminologickým otázkám se tak mohli věnovat jen příležitostně; standardizační práce proto postupovala pomalu. Navíc byli pouze tři ze šesti členů Komise rodilými mluvčími němčiny. Tito tři měli větší pracovní zátěž než jejich italsky mluvící kolegové, zejména když bylo třeba tvořit neologismy. Činnost dále brzdil formální postup standardizace: seznamy schválené Terminologickou komisí musela před zveřejněním v Úředním věstníku schválit jak místní vláda, tak místní zástupce ústřední vlády. To znamenalo pravidelné šestiměsíční zpoždění. Nedostatek času a zdlouhavý postup nakonec ztěžovaly držet krok s novými právními předpisy, pojmenováváním nových pojmů a nezbytnými revizemi v případě právních reforem. Stávalo se totiž, že již standardizované termíny poměrně brzy zastaraly. A konečně, uvážíme-li, že potřeba terminologie naléhavě vyvstala v roce 1972 po přijetí Nového statutu autonomie a první výsledky standardizace byly zveřejněny až v roce 1994, je zřejmé, že došlo ke zpoždění o více než 20 let. Terminologický vývoj mezitím pokračoval nekoordinovaně a neplánovaně, což následnou standardizaci ještě ztížilo (Chiocchetti et al. 2017: 262–263). Navzdory všem těmto překážkám přineslo standardizační úsilí značné množství ustálené terminologie v několika dílčích právních oblastech a – což je nejdůležitější – upozornilo na kvalitu jazyka, překladu a terminologie i na existující terminologické zdroje. Uživatelé nepřijali všechny standardizované termíny, terminologická variace přetrvává a existuje několik oblastí, které by vyžadovaly systematickou terminologickou práci (např. daňové právo). Systematická práce se stále provádí při zkoumání nových oblastí, avšak značná část terminologických činností v Eurac Research se dnes vztahuje ke konkrétním textům (například když jsou přijaty nové právní předpisy týkající se důležitých témat) a má ad hoc charakter (například když se objeví nové relevantní pojmy nebo jsou vzneseny konkrétní požadavky). Kromě toho se stávající terminologický fond pravidelně kontroluje Terminologija | 2019 | 26 13 a v případě potřeby aktualizuje. Údržba a aktualizace jsou dnes nezbytnými kroky k zachování kvality a spolehlivosti každého terminologického zdroje pro jeho koncové uživatele (Drewer, Schmitz 2017: 37; Zanola 2018: 77). Standardizační práce vždy vycházela z terminologických hesel, která měla v zásadě deskriptivní charakter. Po opuštění posledního normativního kroku zůstal deskriptivní přístup zachován. Vzhledem k tomu, že terminologii lze nyní snadněji šířit širokému publiku (např. prostřednictvím internetu) a cílem terminologické práce dnes již není pouze rozvíjet jihotyrolský právní jazyk, ale také usnadňovat a podporovat přeshraniční komunikaci, není standardizace zapotřebí se stejnou naléhavostí jako dříve. Pokud stále panují pochybnosti o tom, který termín z dvojice či většího počtu konkurenčních termínů by se měl v Jižním Tyrolsku používat, terminologové z Eurac Research se obracejí na Úřad pro jazykové otázky, který odpovídá za překlad a revizi místních právních předpisů, a na odborníky z příslušných oblastí, aby mohli vydat společné doporučení. Toto doporučení však není právně závazné a uživatelé si mohou svobodně vybrat na základě informací uvedených v terminologických heslech. Třetí a poslední změna pracovního přístupu se týká spolupráce s koncovými uživateli. V 90. letech byly nejnaléhavější oblasti vybírány podle aktuálních potřeb; přednost dostávaly dílčí oblasti důležitější pro jihotyrolskou veřejnou správu a justici, zatímco některé další, například námořní a církevní právo, zůstávaly stranou. V posledních třech desetiletích získala místní vláda další zákonodárné pravomoci v primárních i sekundárních oblastech a význam některých dílčích oblastí vzrostl, například bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Současný přístup k terminologické práci se proto výrazně zaměřuje na potřeby, které vyjadřují koncoví uživatelé. Například požadavek na terminologickou práci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vznesly příslušné úřady místní správy. Práce na terminologii týkající se dříve vyslovených přání byla podnícena novým zákonem přijatým v Itálii v roce 2017. Další ad hoc požadavky vznesly místní veřejné i soukromé organizace, například Účetní dvůr, Celní úřad, soukromí uživatelé nebo sdružení. Tyto požadavky jsou analyzovány a vyřizovány a výsledky jsou zpřístupněny široké veřejnosti. Větší pozornost skutečným potřebám uživatelů umožňuje terminologické práci v Eurac Research zaměřovat se na aktuální témata a zároveň snadněji šířit výsledky mezi konkrétními profesními komunitami. Práce na současných právních předpisech a diskutovaných tématech, jako je 14 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents co nejdříve rovněž pomáhá usměrňovat výběr jazyka autorů textů v místních médiích a správě, čímž omezuje vznik nahodilých překladů a terminologických variant. Například velmi rychlé zpřístupnění výsledků komparativní terminologické práce týkající se terminologie používané v debatě o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví pomohlo odstranit doslovné překlady, jako je zivile Union italského termínu unione civile, a rozšířit odpovídající výraz eingetragene Lebenspartnerschaft. Tento výraz se používá v Německu, jehož právní úprava posloužila jako vzor pro italskou právní úpravu (Deputati PD 2016: 1). Švýcarský a rakouský termín eingetragene Partnerschaft je velmi podobný a dále podporuje volbu zavedeného cizího ekvivalentu namísto doslovného překladu, jemuž by rozuměli pouze obyvatelé Jižního Tyrolska. 3. NOVÁ TERMINOLOGICKÁ DATABÁZE Aby byla terminologická práce účinná a přínosná, je třeba její výsledky šířit a zpřístupňovat koncovým uživatelům (Arntz et al. 2014: 251; Drewer, Schmitz 2017: 30). Dvojjazyčné seznamy standardizovaných termínů zveřejňované v Úředním věstníku nebyly široce dostupné. Úplná terminologická hesla navíc obsahovala další cenné informace, jako jsou definice, kontexty použití a poznámky, o něž rovněž stálo za to se podělit. Z tohoto důvodu a díky příznivému technologickému vývoji jsou od roku 2002 všechna terminologická hesla vytvořená v Eurac Research zveřejňována v úplném znění a bezplatně zpřístupňována online prostřednictvím Informačního systému právní terminologie bistro (http://bistro.eurac.edu/). bistro si klade za cíl podporovat komunikaci a vzájemné porozumění mezi lidmi a organizacemi z různých právních systémů se zaměřením na Rakousko, Itálii, Německo a Švýcarsko. Částečně jsou zahrnuty také příslušné nadnárodní úrovně práva EU a mezinárodního práva. S lokálnějším zaměřením má bistro rovněž za cíl podporovat a rozvíjet právní terminologii v jihotyrolské němčině a přispívat k její harmonizaci. Jeho obsah se týká především správního, občanského, obchodního, korporačního, trestního a rodinného práva a (občanského a trestního) procesního práva. Dnes je dobře zastoupenou právní podoblastí také bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Cílovými skupinami bistro jsou jak odborníci, tj. právní experti, autoři právních textů a překladatelé, tak studenti práva, lingvistiky, překladu a příbuzných oborů. bistro obsahuje terminologii v italštině, němčině a – v mnohem menší míře – ladinštině. Jeho jedinečným rysem je, že německá terminologie Terminologija | 2019 | 26 15 je jednoznačně rozlišena podle právního systému, k němuž náleží. U ladinských termínů jsou rovněž uvedeny informace o tom, ke které ze dvou místních variant náleží (Ralli, Andreatta 2018: 8). Počítačoví lingvisté v Eurac Research začali v roce 2001 vyvíjet bistro, aby umožnili rychlý a všeobecný přístup k terminologickým informacím a informacím zaměřeným na standardizaci v Jižním Tyrolsku. Hesla byla zpracována v komerčním systému správy terminologie (TMS) a poté zveřejněna prostřednictvím bistro. Architektura bistro tehdy vycházela z relační databáze: byla modulární a vizualizace dat byla dynamická. Z TMS se importoval soubor XML a obsah každého hesla (např. termíny, definice, gramatické informace, informace o zdrojích atd.) se ukládal odděleně do různých tabulek SQL. Ty byly propojeny obousměrnými grafy, takže bylo možné při vyhledávání uživatelů získat všechny informace. Vizualizace dat byla uspořádána do různých zobrazení, která dynamicky kombinovala data a používala šablony stylů (XSLT, CSS) (Streiter et al. 2004: 204, 213). Informace v terminologických heslech se však vždy zobrazovaly ve stejném pořadí a nebylo možné řadit obsah například podle jazyka nebo hledaného termínu (Chiocchetti et al. 2019: 186). Kromě zpřístupňování terminologie nabízel původní systém bistro také dvojjazyčný korpus právních textů s názvem CATEx (Gamper, Dongilli 1999) a základní nástroje pro extrakci a rozpoznávání termínů. V průběhu let a částečně v důsledku dalšího technologického vývoje se první verze systému bistro zpomalila a zastarala. Nebyla příliš uživatelsky přívětivá, obsah aktualizovaných terminologických hesel se začal rozcházet se stárnoucím korpusem právních textů CATEx a funkce vyhledávání byly omezené. Aktualizace relační databáze byla stále složitější a časově náročnější a zároveň náchylnější k chybám. Z těchto a dalších důvodů začal v roce 2013 tým terminologů a IT expertů díky financování Autonomní provincie Bolzano systém bistro přehodnocovat, přepracovávat jeho vzhled a znovu programovat, aby byl pružnější, uživatelsky přívětivější a interaktivnější (podrobný popis všech jeho funkcí a vlastností viz Ralli, Andreatta 2018). Nové bistro je určeno stejným skupinám uživatelů, klade však větší důraz na mezinárodní spolupráci a komunikaci. Nejprve nabízí základní přehled všech termínů označujících tentýž pojem a umožňuje rychlý přístup k úplnému terminologickému heslu, pokud uživatelé chtějí získat více informací. Lze také zvolit jednoduchý nebo rozšířený režim vyhledávání. Ten 16 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents nabízí filtry pro každý jazyk nebo variantu, právní systém a konkrétní právní podoblast zastoupenou v terminologických heslech (Ralli, Andreatta 2018: 21–22). Uživatelé, kteří například překládají text z italštiny do němčiny pro rakouské čtenáře, mohou použít filtr a odstranit tak informace týkající se ostatních německy mluvících právních systémů a ladinštiny. Uživatelé mohou také rozbalit či sbalit kontexty nebo si zobrazit úplné bibliografické údaje ke každému zdroji (Ralli, Andreatta 2018: 29). Z hlediska správy dat byly zavedeny lepší a rychlejší funkce importu (Ralli, Andreatta 2018: 38–39). Tlačítko zpětné vazby umožňuje uživatelům komentovat stávající hesla, navrhovat změny nebo navrhnout doplnění nových termínů (Ralli, Andreatta 2018: 30). Zastaralé nástroje a obsah, například CATEx a nástroj pro extrakci termínů, byly nakonec odstraněny, protože často uživatele zaváděly a neodpovídaly současným technologiím. Today (July 2019) bistro contains about 12,500 bilingual terminological entries, a small amount of which are trilingual and also contain Ladin terms. Many are legal comparative entries, i.e. they collect not only the Italian and German (and sometimes Ladin) designations for Italian legal concepts, but also the German terms for equivalent foreign concepts from Austria, Germany and Switzerland. bistro has become a flexible, reliable and intuitive system, both for the terminologists, who update its contents by regularly uploading an export from the commercial TMS, and for its target user groups (Zanola 2018: 77–78). This is shown by the growing number of accesses since 2016: in the first 12 months accessed doubled (from 12,000 to over 26,000), in the following year they reached almost three times the initial number (36,000) (Chiocchetti et al. 2019: 189). Inputs and questions received through the feedback form also show that there is increasing interest in bistro outside South Tyrol (Chiocchetti et al. 2019: 185). 4. NOVÝ OBSAH Jak ukázaly předchozí oddíly, díky dosavadnímu úsilí mají uživatelé systému bistro k dispozici značnou zásobu spolehlivé právní terminologie, přestože některé oblasti je ještě třeba doplnit, aktualizovat nebo zpracovat. Zjistili jsme také, že větší pozornost věnovaná potřebám koncových uživatelů a poskytnutí zvláštní funkce pro zpětnou vazbu (Drewer, Schmitz 2017: 31) v systému bistro částečně změnily přístup k terminologické práci. Terminologija | 2019 | 26 17 Dalším důsledkem této větší pozornosti věnované uživatelům je, že Eurac Research začal zhruba před deseti lety zpracovávat právní kolokace2. (Odborné) kolokace představují častý kámen úrazu jak pro nezkušené, tak pro pokročilé jazykové zprostředkovatele a uživatele cizího či druhého jazyka (Holderbaum, Prien 2004: 451; Forget 2014: 245; Grass 2014: 109; Lerat 2014: 98). Jejich zařazení do systému bistro znamenalo vložení sémaziologické (tj. na slovo zaměřené) části do příslušných hesel, která jsou zpracována podle onomaziologického (tj. na pojem zaměřeného) principu (Maganzi, Ralli 2010: 100). Kolokace se proto dosud ukládají pod hlavním heslovým slovem (např. adempiere un contratto, tj. splnit smlouvu, je uloženo pod heslovým slovem contratto) a jsou viditelné pouze při otevření celého terminologického hesla (Ralli, Andreatta 2018: 20). Malou sbírku dvojjazyčných kolokací oceňují zejména překladatelé (Grass 2014: 108–109) a lidé, kteří nejsou zvyklí právní texty formulovat nebo je potřebují formulovat ve svém druhém jazyce (Maganzi, Ralli 2010: 106). V současnosti obsahuje systém bistro téměř 1 500 italských a více než 1 800 německých kolokací. Stejně jako samotná terminologie jsou i kolokace přiřazovány k jednomu či více právním systémům. Důvodem je skutečnost, že kolokace jsou rovněž vázány na právní systém. Například eine Frist beifügen nebo beisetzen, tj. stanovit lhůtu, lze použít v Jižním Tyrolsku, nikoli však v jiných právních systémech, kde se upřednostňuje eine Frist ansetzen. Podobně se als Erbe berufen, tj. ustanovit někoho dědicem, často používá v německém právním systému, zatímco v Rakousku a Švýcarsku je běžnější als Erbe einsetzen. Užší spolupráce s (potenciálními) koncovými uživateli vedla k požadavkům na terminologickou práci v oblastech přesahujících hlavní obsah systému bistro, tedy právní oblast. Například v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je třeba rozhodnout, jak zpracovávat technickou, lékařskou a další vědeckou terminologii, která tvoří její zásadní součást, ale není výhradně právní. Například „žebříky“, „zdvihací zařízení“, „vibrace“, „záření“ nebo konkrétní nemoci, jako jsou „azbestóza“ či „syndrom vyhoření“, jsou v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci klíčovými pojmy, ačkoli bychom je pravděpodobně neočekávali v 2 Pro účely systému bistro přijal tým terminologů z Eurac Research definici Ulricha Heida a Rufuse H. Gowsa, kteří chápou kolokace velmi široce jako „opakující se výskyty alespoň dvou lexikálních jednotek, které jsou lexikálně a/nebo pragmaticky omezené a navzájem přímo syntakticky spojené“ (Heid, Gows 2006: 980). Patří sem skupiny tvořené N + Adj, Adj + Adv, V + Adv, V + Nobj, Nsubj + V, N + Ngen atd. Protože některé z těchto skupin představují typické struktury víceslovných výrazů označujících právní pojmy, například N + Adj nebo N + Ngen, které se zpracovávají onomaziologicky, jsou kolokace v systému bistro převážně skupinami V + N (Maganzi, Ralli 2010: 100–102). 18 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents právní terminologické databázi. Mnohé z těchto termínů mají navíc vědecké definice, které se v jednotlivých právních systémech nemění, a právní srovnání proto není nutné. Právní předpisy ovlivňují všechny oblasti života. Není proto neobvyklé, že termíny původně náležející do jiných oblastí nabývají významu z právního hlediska. Například v rodinném právu jsou důležitá pravidla týkající se „umělého oplodnění“; některé postupy mohou být povolené či zakázané (např. „oplodnění dárcovským spermatem“ bylo v Itálii zakázáno po více než deset let). Systém bistro proto vždy obsahoval malé množství terminologie původně náležející do jiných oblastí, která se však používá v právních předpisech, někdy dokonce se zvláštní právní definicí odlišnou od definice v původní oblasti. Práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přináší velké množství takových termínů, a proto je nezbytné společně rozhodnout, kdy a jak je zařadit do terminologické databáze a jak zpracovat příslušná hesla. Obecně jsme se rozhodli ukládat, kdykoli je to možné, právní definice a kontexty užití z právních textů pro každý z posuzovaných právních systémů, aby se s těmito termíny zacházelo stejně jako s hlavním souborem právní terminologie. Klíčové termíny z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se vybírají pouze z příslušných právních nebo správních textů, aby se předešlo přílišným technickým podrobnostem. Stejná pravidla se uplatňují na německou část hesel pro každý z posuzovaných právních systémů. Navzdory obavám, že systém bistro zaplaví technická a lékařská terminologie, byly požadavky na zařazení nových oblastí přijaty, jako v případě bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo se o nich uvažuje, jako v případě sociálního bydlení. To znamená, že se pracuje také na terminologii, která není výhradně právní, a vede to k novým přístupům, pracovním metodám i skupinám uživatelů. V budoucnu se systém bistro může otevřít mnoha dalším oblastem a stát se obecnějším zdrojem pro italštinu a němčinu. ZÁVĚRY Tento článek podává přehled vývoje práce na německé právní terminologii v Jižním Tyrolsku od druhé světové války. Metodologické přístupy k terminologické práci se změnily s cílem zvýšit jazykovou kvalitu a přizpůsobit se novým situacím. Metoda mikrosrovnávání italského a německy mluvícího právního systému se v průběhu let stala charakteristickým rysem terminologické práce v institutu Eurac Research v Bolzanu. U italských právních pojmů analyzovaných interdisciplinárním týmem terminologů a právních odborníků jsou uvedeny informace o termínech používaných v Jižním Terminologija | 2019 | 26 19 Tyrolsku, ale také o ekvivalentních pojmech, které existují v dalších německy mluvících zemích (Rakousku, Německu a Švýcarsku). Jedinečným rysem terminologické práce v institutu Eurac Research je, že každý termín je jednoznačně přiřazen k jednomu či více konkrétním právním systémům, čímž se plně uznává systémová podmíněnost právní terminologie. Tento přístup umožňuje rozvíjet jihotyrolskou německou právní terminologii a zároveň předcházet nadměrné regionalizaci místního právního a správního jazyka, neboť lze v Jižním Tyrolsku přejímat a používat odpovídající termíny vždy, když jsou k dispozici přijatelné zahraniční ekvivalenty. V zájmu mezinárodní spolupráce a obchodu významně podporuje nadnárodní komunikaci mezi Itálií a německy mluvícími zeměmi. Online systém, který slouží k šíření výsledků této práce, bistro, byl rovněž kompletně přepracován, aby vyhovoval potřebám terminologů i cílových uživatelů. Jednak se tak podařilo držet krok s technologickým vývojem. Zároveň bylo cílem nabídnout intuitivní a snadno použitelný nástroj pro vyhledávání v terminologii, který zahrnuje pokročilé filtrační funkce, rozbalitelné kontexty, přístup k úplným bibliografickým údajům a funkci zpětné vazby. Ta je součástí nové politiky, jež podporuje stále větší interakci s cílovými uživateli, ať už jde o jednotlivce, nebo celé úřady a organizace. Aby se usnadnila tvorba textů a překladatelům poskytly cenné doplňující jazykové informace, obsahuje několik terminologických záznamů v systému bistro oddíl věnovaný právním kolokacím. Terminologické záznamy jsou zpracovány pojmově orientovaným přístupem, zatímco kolokace vycházejí ze slovně orientovaného přístupu a nacházejí se na konci záznamu věnovaného příslušnému heslu. Na žádost uživatelů se systém bistro postupně otevírá také novým oblastem, jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci či sociální bydlení. Tyto oblasti zahrnují značné množství příslušné technické, lékařské a jiné odborné terminologie. Zpracovávat tyto termíny a současně zachovat soulad s metodami používanými pro právní terminologii představuje značnou metodologickou výzvu, kterou jsme se pokusili řešit pragmatickým přístupem. Poučení, které jsme si odnesli ze zavedení všech těchto inovací a změn, spočívá v tom, že terminologická práce se musí pravidelně přizpůsobovat právním, technologickým a společenským změnám, má-li si zachovat svou hodnotu. Metody, nástroje a obsah musí odpovídat proměňujícím se potřebám cílových uživatelů a podporovat šíření terminologie. 20 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents PRÁVNÍ PŘEDPISY Ústavní zákon č. 5/1948 (první autonomní statut). – Legge costituzionale del 26 febbraio 1948, n. 5 “Statuto speciale per il Trentino – Alto Adige”. Dostupné na: http://www.consiglio-bz.org/download/1.Statuto-di-Autonomia-1948.pdf [přístup 19.08.2019]. Prezidentský dekret č. 670/1972 (nový autonomní statut). – Decreto del Presidente della Repubblica del 31 agosto 1972, n. 670 “Approvazione del testo unico delle leggi costituzionali concernenti lo Statuto speciale per il Trentino – Alto Adige”. Dostupné na: http://lexbrowser.provinz.bz.it/doc/it/dpr-1972-670/decreto_del_presidente_della_repubblica_31_agosto_1972_n_670.aspx [přístup 19.08.2019]. Prezidentský dekret č. 574/1988. – Decreto del Presidente della Repubblica del 15 luglio 1988, n. 574 “Norme di attuazione dello Statuto speciale per la regione Trentino – Alto Adige in materia di uso della lingua tedesca e della lingua ladina nei rapporti con la pubblica amministrazione e nei procedimenti giudiziari”. Dostupné na: http://lexbrowser.provinz.bz.it/doc/it/dpr-1988-574/decreto_del_presidente_della_repubblica_15_luglio_1988_n_574.aspx [přístup 19.08.2019]. Usnesení č. 210/2003 zemské vlády Jižního Tyrolska. – Delibera della Giunta Provinciale del 27 gennaio 2003, n. 210 “Utilizzo della lingua ladina da parte degli enti pubblici e negli atti normativi”. Dostupné na: http://lexbrowser.provinz.bz.it/doc/20141121/it/1571/delibera_n_210_del_27_01_2003.aspx [přístup 19.08.2019]. REFERENCES Alber E., Palermo F. 2012: Creating, Studying and Experimenting with Bilingual Law in South Tyrol: Lost in Interpretation? – Bilingual Higher Education in the Legal Context. Group Rights, State Policies and Globalisation. X. Arzoz (ed.), Leiden: Nijhoff, 287–309. Alcock A. 2001: The South Tyrol Autonomy. A Short Introduction, Londonderry / Bolzano: Autonomous Province of Bolzano / Bozen. Ammon U., Bickel H., Lenz A. N. (eds.) 2014: Variantenwörterbuch des Deutschen. Die Standardsprache in Österreich, der Schweiz, Deutschland, Liechtenstein, Luxemburg, Ostbelgien und Südtirol sowie Rumänien, Namibia und Mennonitensiedlungen, Berlin: De Gruyter. Arntz R., Picht H., Schmitz K.-D. 2014: Einführung in die Terminologiearbeit. 7th ed., Hildesheim: Olms. ASTAT – Landesinstitut für Statistik / Istituto provinciale di statistica 2018: Südtirol in Zahlen/Alto Adige in cifre, Bolzano / Bozen: ASTAT. Biere B. U. 2017: Ein Europa – Viele Sprachen: Mehrsprachigkeit in Europa, Brev: Mykum. bistro – Information System for Legal Terminology, Bolzano: Institute for Applied Linguistics of Eurac Research. Available at: http://bistro.eurac.edu/ [accessed 19.08.2019]. Chiocchetti E. 2019: Legal Comparison in Terminology Work: Developing the South Tyrolean German Legal Language. – Disziplinák találkozása: nyelvi közvetítés a XXI. Században. S. Szóták (ed.), Budapest: OFFI, 175–185. Chiocchetti E., Ralli N. 2016: Ein Begriff, zwei Sprachen, unterschiedliche (Rechts)Kulturen. – Terminologie und Kultur. Akten des Symposions, Mannheim, 3.–5. März. P. Drewer, F. Mayer, K.-D. Schmitz (eds.), Munich et al.: Deutscher Terminologie-Tag e.V., 103–112. Chiocchetti E., Kranebitter K., Ralli N., Stanizzi I. 2019: 25 Jahre Bozner Methode: Terminologiearbeit in Südtirol. – Terminologie: Epochen, Schwerpunkte, Umsetzungen. Zum 25-jährigen Bestehen des Rats für deutschsprachige Terminologie. P. Drewer, D. Pulitano (eds.), Berlin: Springer Vieweg, 175–191. Chiocchetti E., Kranebitter K., Ralli N., Stanizzi I. 2013: Deutsch ist nicht gleich Deutsch. Eine terminologische Analyse zu den Besonderheiten der deutschen Rechtssprache in Südtirol. – Diatopische Variation in der deutschen Rechtssprache. M. M. Brambilla, J. Gerdes, C. Messina (eds.), Berlin: Frank, Timme, 253–285. Chiocchetti E., Ralli N., Stanizzi I. 2017: From DIY Translations to Official Standardization and Back Again? 50 Years of Experience with Italian and German Legal Terminology Work in South Tyrol. – Terminological Approaches in the European Context. P. Faini (ed.), Cambridge: Cambridge Scholars, 254–270. Coluccia S. 2000: Il linguaggio giuridico in Alto Adige. – Heimat. Identità regionali nel processo storico. Antonio Pasinato (ed.), Rome: Donzelli, 379–388. De Groot G.-R. 1999: Das Übersetzen juristischer Terminologie. – Recht und Übersetzen. G.-R. de Groot, R. Schulze (eds.), Baden Baden: Nomos, 11–46. Terminologija | 2019 | 26 21 De Groot G.-R. 2002: Rechtsvergleichung als Kerntätigkeit bei der Übersetzung juristischer Terminologie. – Sprache und Recht. U. Haß-Zumkehr (ed.), Berlin: De Gruyter, 222–239. Deputat PD 2016: La legge sulle unioni civili. Dossier n. 145. Available at: http://www.deputatipd.it/files/documenti/145_La_legge_sulle_unioni_civili_(1).pdf [accessed 19.08.2019]. Drewer P., Schmitz K.-D. 2017: Terminologiemanagement. Grundlagen – Methoden – Werkzeuge, Berlin: Springer Vieweg. Eurac Research – Institute for Applied Linguistics. Available at: http://www.eurac.edu/linguistics [accessed 19.08.2019]. Forcher M., Peterlini H. K. 2010: Südtirol in Geschichte und Gegenwart, Innsbruck: Haymon. Forget P. 2014: La phraséologie chez les jurilexicographes: les exemples linguistiques dans la deuxième edition du Dictionnaire de droit privé et lexiques bilingues. – Legal Lexicography. A Comparative Perspective. M. M. Aodha (ed.), Abingdon: Routledge, 223–264. Gamper J., Dongilli P. 1999: Primary data encoding of a bilingual corpus. – Sammelband der Jahrestagung der GLDV 99. J. Gippert (Hrsg.), Prague: Enigma, 323–331. Grass T. 2014: Principes terminologiques pour la constitution d’une base de données pour la traduction juridique. – Legal Lexicography. A Comparative Perspective. M. M. Aodha (ed.), Abingdon: Routledge, 103–114. Heid U., Gows R. H. 2006: A Model for a Multifunctional Dictionary of Collocations. – Proceedings of the XII EURALEX International Congress (Turin, 6–9 September 2006), Vol. 1. E. Corino, C. Marello, C. Onesti (eds.), Alessandria: Dell’Orso, 979–988. Holderbaum A., Prien M. 2004: Kollokationen im Web: Zur Herleitung einer zweisprachig ausgearbeiteten Kollokationsdatenbank. – AREAS 26, 451–472. Available at: http://areas.iued.uni-heidelberg.de/artikel/Band26.pdf [accessed 19.08.2019]. Lanzafame F. 2014: Rilevazione sulla consistenza e la dislocazione territoriale degli appartenenti alle popolazioni di lingua ladina, mòchena e cimbra (15° Censimento generale della popolazione e delle abitazioni – dati definitivi), Trento: Servizio statistica della Provincia Autonoma di Trento. Available at: http://www.statistica.provincia.tn.it/binary/pat_statistica_new/popolazione/RilevazionePopolazioniLadinaMochenaCimbra.1394031752.pdf [accessed 19.08.2019]. Lerat P. 2014: Pour des dictionnaires juridiques multilingues du citoyen de l’union européenne. – Legal Lexicography. A Comparative Perspective. M. M. Aodha (ed.), Abingdon: Routledge, 89–102. Maganzi Gioeni D’Angiò F., Ralli N. 2010: Data modeling delle collocazioni: fra terminologia e lessicografia. – Fachsprachen in der weltweiten Kommunikation / Specialized Language in Global Communication. Akten des XVI Europäischen Fachsprachensymposiums, Hamburg 2007 / Proceedings of the XVIth European Symposium on Language for Special Purposes (LSP), Hamburg (Germany) 2007. W. von Hahn, C. Vertan (eds.), Frankfurt a. M.: Peter Lang, 99–106. Mayer F. 1997: Terminologiearbeit in Südtirol. – Terminologie et Traduction. W. Osterheld (ed.), Luxembourg: Office des publications officielles, 124–137. Mayer F. 2000: Terminographie im Recht: Probleme und Grenzen der Bozner Methode. – Rechtslinguistik des Deutschen und Italienischen. D. Veronesi (ed.), Padova: UNIPRESS, 295–306. Palermo F., Pföstl E. M. 1997: Normazione linguistica e tutela minoritaria / Minderheitenschutz durch Sprachnormierung, Bolzano / Bozen: Accademia Europea di Bolzano / Europäische Akademie Bozen. Palermo F., Woelk J. 2011: Diritto costituzionale comparato dei gruppi e delle minoranze, 2nd ed. Padova: CEDAM. Pescosta W. 2010: Storia dei ladini delle Dolomiti, San Martin de Tor: Istitut Ladin Micurà de Rü. Pommers S. 2006: Rechtsübersetzung und Rechtsvergleichung, Frankfurt a. M.: Peter Lang. Ralli N., Andreatta N. 2018: bistro – ein Tool für mehrsprachige Rechtsterminologie. – trans-kom. Zeitschrift für Translationswissenschaft und Fachkommunikation 11, 1, 7–44. Sandrini P. 1996: Terminologiearbeit im Recht. Deskriptiver begriffsorientierter Ansatz vom Standpunkt des Übersetzers, Vienna: Termnet. Sandrini P. 1998: Italienisches Recht in deutscher Sprache – Terminologische Überlegungen. – Italienisch und Deutsch im Kontakt und Vergleich: Akten des 7. Treffens der Italienischen und österreichischen Linguisten (17–19 October 1996, Innsbruck, Austria). P. Cordin, M. Iliescu, H. Siller-Runggaldier (eds.), Trento: Università di Trento, 399–417. Streiter O., Ralli N., Ties I., Voltmer L. 2004: BISTRO, the Online Platform for Terminology Management: Structuring Terminology without Entry Structures. – Linguistica Antverpiensia, New Series – Themes in Translation Studies 3, 203–215. 22 Elena Chiocchetti Terminology Work in South Tyrol: New Approaches, New Termbase, New Contents Verra R. 2005: L’insegnamento trilingue nelle località ladine della Provincia di Bolzano. – International Journal of the Sociology of Language 171, 115–131. Woelk J. 2000: Von „Advokat“ bis „Zentraldirektion der Autonomien“: Die Südtiroler Rechtssprache aus Sicht eines „bundesdeutschen“ Juristen. – Rechtslinguistik des Deutschen und Italienischen. D. Veronesi (ed.), Padova: UNIPRESS, 209–222. Zanola M. T. 2018: Che cos’è la terminologia, Rome: Carocci. Zanon H. 2001: Spuren setzen 1999: Die deutsche Sprache bei Gericht in Südtirol. – Die deutsche Sprache in Südtirol. Einheitssprache und regionale Vielfalt. K. Egger, F. Lanthaler (eds.), Vienna / Bolzano: Folio, 168–186. Zweigert K., Kötz H. 1996: Einführung in die Rechtsvergleichung. 3rd ed., Tübingen: Mohr Siebeck. TERMINOLOGIJOS DARBAS PIETŲ TIROLyJE: NAUJI POŽIŪRIAI, NAUJA TERMINŲ BAZĖ, NAUJAS TURINYS S a n t r a u k a Straipsnyje aprašoma teisės terminologijos darbo raida Pietų Tirolyje nuo Antrojo pasaulinio karo laikų iki šių dienų. Pietų Tirolis yra daugiakalbė Šiaurės Italijos provincija, kurioje kaip mažumų kalbos yra įteisintos vokiečių kalba ir ladinų kalba. Daugiausia dėmesio skiriama vokiškos terminijos tvarkybai, atskleidžiami metodų ir požiūrių pokyčiai. Sisteminį, į standartizavimą orientuotą požiūrį neseniai pakeitė labiau aprašomojo pobūdžio metodas, sudarantis sąlygas specialesnei, į tekstą orientuotai terminologijai. Esmine Eurac Research atliekamų terminologijos srities darbų metodologine ypatybe yra tapęs itališkos ir vokiškos (naudojamos Austrijoje, Vokietijoje, Šveicarijoje) kalbų sistemų lyginimas mikolygmeniu. Internete pateikiamoje teisės terminijos informacinėje sistemoje (http://bistro.eurac.edu/) kiekvienas terminas priskiriamas vienai ar kelioms konkrečioms teisės sistemoms ir taip parodomas sisteminis teisės terminijos pobūdis. Kuriant Pietų Tirolio vokiečių kalbos terminiją, toks sistemiškumas padeda išvengti per didelio vietinės teisės kalbos regioniškumo, nes kai tik galimi priimtini atitikmenys užsienio kalba, terminai gali būti adaptuojami ir vartojami Pietų Tirolyje. Šalims bendradarbiaujant ir prekiaujant, tai gerina tarpvalstybinius Italijos ir vokiškai kalbančių šalių santykius. Siekiant tenkinti tikslinių vartotojų poreikius ir reikalavimus, 2016 m. sistema bistro buvo iš esmės atnaujinta. Dabartinė apima teisines kolokacijas, tobulesnes filtravimo funkcijas, išplėstinį kontekstą, prieigą prie visos bibliografinės informacijos, grįžtamojo ryšio funkciją. Vartotojų pageidavimu įtraukiama naujų sričių, pavyzdžiui, profesinė sveikata ir sauga, o tai kelia nemažų metodologinių iššūkių. Kad terminologijos darbai ir toliau turėtų vertę, jie turi būti taikomi prie teisinių, technologinių ir visuomenės pokyčių. Taikomieji metodai, priemonės ir turinys turi atitikti kintančius tikslinių vartotojų grupių poreikius, skatinti terminijos sklaidą. Gauta 2019-08-19 Elena Chiocchetti Eurac Research Institute for Applied Linguistics Viale Druso 1, I-39100 Bolzano E-mail [email protected] Terminologija | 2019 | 26 2 3