scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term

Anastasia Sharapkova

Abstract

    This paper attempts to overview how a fictional character from the Arthurian myth became transferred to biomedical sciences entering complex variance relationship with other terms introduced at the same time. Applying the cognitive linguistic methodology, we first model the structures of knowledge represented by the initial concept through outlining the conceptual characteristics. Then we study the discursive features of using the term “merlin” and pinpoint those characteristics that get actualized in scientific papers. The term allows for great creativity to be unleashed exploiting those structures and transferring them to another knowledge domain. Merlin as a term is preferred in review papers and seems to serve as a marker of some yet unresolved questions of basic science.

Full text

doi.org/10.35321/term28-02 Záhada Merlina v biomedicínských vědách: obraz, koncept, termín ANASTASIA SHARAPKOVA Moskevská státní univerzita M. V. Lomonosova, Filologická fakulta, katedra anglistiky ID ORCID: https://orcid.org/0000-0001-5378-2729 ABSTRAKT Tento článek se pokouší podat přehled toho, jak se fiktivní postava z artušovských mýtů dostala do biomedicínských věd a vstoupila do složitých vztahů variování s dalšími termíny, které se objevily ve stejné době. Nejprve pomocí metodologie kognitivní lingvistiky modelujeme struktury poznání reprezentované výchozím konceptem, a to vymezením jeho konceptuálních charakteristik. Poté zkoumáme diskurzivní rysy užívání termínu „merlin“ a určujeme ty charakteristiky, které se aktualizují ve vědeckých článcích. Termín umožňuje rozvinout značnou kreativitu tím, že se využívají tyto struktury a přenášejí se do jiné oblasti poznání. Merlin se jako termín upřednostňuje v přehledových článcích a zdá se, že slouží jako ukazatel některých dosud nevyřešených otázek základního výzkumu. KLÍČOVÁ SLOVA: merlin, artušovské mýty, terminologická variabilita, koncept, struktury poznání, metafora. ANOTACE Cílem článku je podat přehled toho, jak byla postava z legendy o králi Artušovi přenesena do biomedicínských věd, čímž vznikly složité vztahy založené na variabilitě s dalšími termíny, které se v těchto vědách objevily ve stejné době. Při použití metody kognitivní lingvistiky se nejprve vymezí rysy konceptu a na jejich základě se vymodelují struktury poznání reprezentované původním konceptem. Poté se analyzují diskurzivní rysy užívání termínu merlinas a pojmenují se rysy aktualizované ve vědeckých pracích. Využívání těchto struktur a jejich přenos do jiné oblasti poznání umožňuje značnou kreativitu. Termín merlinas se častěji používá v přehledových článcích a působí jako ukazatel určitých dosud nevyřešených otázek základních věd. KLÍČOVÁ SLOVA: merlinas, artušovská legenda, terminologická variabilita, koncept, struktury poznání, metafora. 28 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term ÚVOD Vědecké psaní neboli jazyk používaný v akademických publikacích různých žánrů představuje „formalizovanou a kodifikovanou varietu jazyka, užívanou ke zvláštním účelům, jejíž funkcí je sdělovat informace odborné povahy na jakékoli úrovni co nejúspornějšími, nejpřesnějšími a nejjednoznačnějšími možnými prostředky“ (Picht, Draskau 1985: 3). Tento diskurz „představuje struktury vědění utvářené v určitém období“ (Novodranova 2007: 139) vědeckou komunitou a, což je ještě důležitější, „poskytuje prostředek k rozvoji vědění“ v konkrétním oboru (Wood et al. 2001). Základními kameny přenosu vědění a jeho utváření jsou termíny, slova „ve své specifické funkci“ (Винокур 1939), která představují nejkoncentrovanější soubory zpracovaného a konstruovaného vědění. Struktury vědění jsou však neporušené jen do určité míry. S pokrokem vědy se mění, proměňují a restrukturalizují, přičemž zahrnují nové vědění získané v rámci daného oboru. Metaforicky řečeno, termín je zároveň vlnou i částicí; je to jazyková jednotka a současně kognitivní jednotka, statická i dynamická entita. Termín je definován jako „slovní označení obecného pojmu v konkrétní oborové oblasti“ (ISO 1087: 3.4.3) a obvykle představuje „jasně vymezený a přesně ohraničený mentální objekt s dobře vyznačenými hranicemi“ (Leitchik, Shelov 2007: 93). Kromě zjevných jazykových rysů jsou dobré a přijímané termíny také nástroji získávání nového vědění, tedy vyznačují se heuristickým potenciálem. Některé termíny mohou být také mnohem komplexnější, vágní a ne zcela určené (Leitchik, Shelov 2007). „Tradiční terminologický argument, že pojmy mají být jasně vymezeny, aby byla zajištěna jednoznačná, a tudíž účinná a efektivní komunikace, není přesvědčivý“ (Temmerman 2000: 7). Důvodem může být ontologický protiklad mezi živým, a tedy neustále se měnícím tělem vědění a uzavřenými, a tudíž statickými jednotkami. Slovo vědění bylo v předchozím odstavci záměrně použito několikrát. Je nejpodstatnější složkou, a proto je nutné zkoumat nejen samotná přesná slova, tj. termíny, ale také diskurz odrážející způsob, jakým se toto vědění modeluje, a přihlížet přitom k lidskému faktoru, kulturnímu a společenskému zázemí i diskurzním praktikám v daném okamžiku. Jazyk je v zásadě „intersubjektivní, historicky a společensky proměnlivý nástroj“ (Geeraerts 2016: 527), který se snadno přizpůsobuje mimojazykovému prostředí. Mnohé Terminologija | 2021 | 28 29 termíny tak na své cestě procházejí dlouhým vývojem, během něhož do sebe začleňují tuto intersubjektivitu. Asociace s historií a kulturou se do jejich struktury včleňují rovnocenně s jasně vymezeným, kondenzovaným vědeckým myšlením. Termíny v diskurzu spíše nepředstavují hotové stavební kameny vědění, nýbrž jeho dynamické a kolektivní aspekty při získávání. Zejména „kognitivní lingvistika zohledňuje mentální a komunikační činnosti aktérů a zahrnuje společenské, psychologické, pragmatické i další stránky lidské interakce“ (Manerko 2019: 52). V další pronikavé poznámce se zdůrazňuje, že „nemůžeme studovat odborný jazyk, aniž bychom znali způsoby a mechanismy jeho vzniku a vývoje“ (Alexeeva et al. 2020: 59). Jak ukázal rozsáhlý výzkum, vědecký diskurz jako celek, a zejména terminologie (Ahmad 2011; Petrović, Golubović 2018), nikdy nebyly prosty této kulturně-emocionální složky. Lékařská a psychologická terminologie má kořeny v řecké mytologii a tento aspekt byl dosud dobře zkoumán jak z tradičního hlediska (Athanasiadis 1997), tak z kognitivního hlediska (Манерко, Новодранова 2012). Nové tisíciletí navíc přineslo určité změny, které překračují informačně orientované představy a stavějí do popředí sociokulturní povahu užívání jazyka. Tyto změny vyplývají ze „situačních, pragmatických a dalších mimojazykových charakteristik“ (Schubert 2011: 29), kognitivních aspektů vědeckého tvořivého myšlení (Temmermann 2000) i utváření identity prostřednictvím jazykových prostředků (Komova 2000; Hyland 2009). Ačkoli se akademické psaní považuje především za informativní, k vědeckému procesu vždy přispívala řada tvořivých vzorců. Jedním z těchto rysů je užívání metafor nejen k objasnění vědeckých pojmů, tedy pojmových metafor, ale také k upoutání pozornosti – nových metafor. Metafory jsou rovněž bohatým a rozmanitým zdrojem terminologie. Zásadní role pojmové metafory ve vědě je dnes do značné míry nezpochybňována (Алексеева 1998; Johnson 2010; Herrmann 2013), neboť pomáhá pochopit, jak vznikají nové vědecké myšlenky, jak se proměňují s rozvojem oboru vědění a jak se šíří prostřednictvím vědeckých článků a monografií. Mnozí badatelé vysvětlovali, proč jsou metafora a analogie nepostradatelnými prvky vědecké tvořivosti, poukazem na konfrontaci starého a nového vědění. „Nové entity a formy zavedené teorií se stávají srozumitelnými pouze tehdy, interpretujeme-li je z hlediska starých entit 30 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term and forms already available” (Harré 2004). “Scientific metaphors are central to the construction of models and to the constitution of new scientific theories and that, especially when they are at the beginning of their formulation, theories should resort to metaphors in order to provide understanding and to allow to extract inferences by using knowledge available from other domains” (Rodriguez, Arroyo-Santos 2011: 84). So, the ability to draw links between the known and the unknown is the vital capacity of scientific thought and a means for knowledge advancement. Metaphor amounts to “that instrument of thought, with the help of which we manage to reach the most distant parts of our conceptual field” (Ortega y Gasset 1990). Význam metafor při tvorbě terminologie byl rovněž uznán (Raad 1989; Tretjakova 2013; Temirgazina et al. 2019). Ukázalo se, že kognitivní metodologie je zvláště přínosná pro pochopení toho, proč v určité oblasti vědění dochází k metaforickému přenosu konkrétního obrazu (Манерко, Новодранова 2012). Význam kulturně specifických pojmů používaných jako zdrojové domény ve vědě byl zkoumán na příkladu metafor Rosettské desky a trojského koně užívaných v biologickém diskurzu (Sharapkova, Manerko 2019). Vyhledávání vhodné metafory ve vědeckém diskurzu a její využití jsou v zásadě otázkou tvořivého emocionálního vhlednutí. Rád bych zde citoval dva vědce, kteří se k tomuto problému stavějí shora dolů a zdola nahoru. Nejprve filozof jazyka G. Kuliev zdůraznil roli emocionálních faktorů ve vědeckém poznávání: „Reakce na novost ve vědecké činnosti začíná... emocionálním šokem“ (Кулиев 1987). Slavný fyzik R. Feynman v jedné ze svých přednášek o povaze vědecké metody řekl: „Nyní budu hovořit o tom, jak bychom hledali nový zákon. Obecně hledáme nový zákon následujícím postupem. Nejprve ho odhadneme, ne, nesmějte se, taková je pravda.“ Oba vědci ve skutečnosti zdůraznili význam emocionálního podnětu / tvořivého vhlednutí / celistvého obrazu, který je základem následného experimentování, racionalizace a kategorizace. Právě to může být patrně i kořenem vzniku metafory. Cíle tohoto článku jsou dvojí. Zaprvé bych rád ukázal, jak známá postava z artušovské mytologie s velkým heuristickým potenciálem prošla mezioborovým přenosem a stala se termínem, čímž přispěla k vědeckému diskurzu v biologii. Zadruhé se věnuji Terminologija | 2021 | 28 31 k otázce terminologické variance, neboť bylo současně zavedeno několik dalších termínů založených na odlišných principech a Merlin, který byl kdysi populární, se přestal objevovat s výjimkou omezeného počtu článků, v nichž se s ním začalo kreativně pracovat. Cílem tohoto empirického výzkumu je také zabývat se otázkou kreativity v čistě informativním vědeckém diskurzu a její úlohou při prosazování vědeckých myšlenek. Pro tyto účely bylo z PubMed shromážděno 2029 článků, které slouží jako korpus a databáze publikací v biomedicínských vědách. Materiál zahrnuje texty obsahující jeden z těchto tří termínů: „merlin“, „schwanomin“ a „Nf2 protein“. Protože hlavním zaměřením této práce je proměna Merlina nejprve v metaforu a poté v termín, před rozborem diskurzivního užití a mapování mezi oblastmi je provedena důkladná konceptuální analýza. MERLIN: MYTOLOGICKÁ POSTAVA A KONCEPT V této části bych rád představil literární a historický kontext a asociace spojené s obrazem Merlina, slavného druida artušovského mýtu. To bude nezbytné pro následné vymezení konceptuálních charakteristik, které jej utvářejí jako koncept, a představení mapování mezi oblastmi. Postup identifikace metafory tradičně probíhá na dvou hlavních úrovních: jazykové a konceptuální. Již dlouho se uznává, že pro identifikaci (pouze jazykovou) i porozumění metaforám je zásadní rozlišovat tři hlavní jevy: jazykové výrazy, konceptuální struktury a samotná mapování mezi oblastmi. Ruku v ruce tak probíhá několik procesů: identifikace metafory, určení zdrojové a cílové oblasti a nakonec porozumění úseku diskurzu – jeho komunikační a pragmatické hodnotě. Při práci s termíny pocházejícími z oblasti umění a humanitních věd, včetně literatury, historie a mytologie, je však zvláště důležité provést důkladnou konceptuální analýzu zdrojové oblasti. Použitá metodologie byla vytvořena s ohledem na teorii konceptuální metafory (CMT), která rozlišuje zdrojovou a cílovou oblast (Lakoff, Johnson 1980). Jde o přelomové dílo, které na desetiletí proměnilo lingvistický i kognitivnělingvistický pohled na metaforu; přesto si vyžádalo další upřesnění, zejména při aplikaci na komplexní koncepty sloužící jako zdrojové oblasti. 32 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Jelikož jde od počátku o komplexní obrazy, tyto metafory si stále zachovávají značnou část svého původního bohatého obsahu, založeného na všech vazbách a asociacích, které někdy zdaleka nejsou přímočaré. Jejich analýza může být poměrně složitá a jejich užití nejednoznačné, zejména pokud při tomto interdisciplinárním přenosu uniknou některé jejich konceptuální charakteristiky. Konceptuální struktura je v kognitivním přístupu chápána jako struktura, která „souvisí s nejazykovými reprezentacemi znalostí, k nimž se slova vztahují a z nichž mohou čerpat v konkrétním jazykovém užití“ (Evans 2009: 4). Novější práce v kognitivní lingvistice zdůrazňují význam rozsáhlých kulturních znalostí, které se ukládají a strukturují v různých kulturně specifických konceptech (Komova 2005). Takto strukturované znalosti slouží jako „základní schéma, jehož prostřednictvím si lidé konceptualizují svět a vlastní činnosti“ (Gibbs 2008: 3) a poskytují připravený konceptuální rámec pro přenos z jedné oblasti do druhé. Obraz Merlina představuje nejnejednoznačnější a nejtajemnější postavu artušovského mýtu; jde o postavu, která se v legendách objevila odděleně od artušovského mýtu a později s ním organicky splynula, čímž jej obohatila o keltské magické motivy. V ústní tradici existuje Merlin od 7th. století (Goodrich 2002). Podle prvních historických záznamů byl Merlin mladým čarodějem Ambrosiem, narozeným z inkuba a jeptišky, a vyznačoval se tak nadpřirozenou schopností znát věci i absencí zlých úmyslů. Dokázal spatřit podzemní jezero a bojující draky (červeného a bílého) a zabránit Vortigernovi ve stavbě pevnosti. Nejoblíbenější verzi příběhu však představil Geoffrey of Monmouth ve 12th. století v díle „Historia Regum Britanniae“, kde došlo ke konečnému spojení historických, legendárních a mytologických postav v jediné postavě Merlina Ambrosia – věštce, druida, čaroděje a mudrce. Merlin se stal jedinečnou postavou středověké literatury, směsicí různých představ předkřesťanské víry a prvním konceptualizováním moci poznání. Obecně existovaly dvě hlavní středověké tradice popisu Merlina: druid-čaroděj a vizionář-politik (Jarman 1960; Thomas 2000). V průběhu dějin literárních ztvárnění se obraz krále Artuše stal ztělesněním královské společenské moci, zatímco Merlin ztělesňoval moc mystických praktik pocházejících z náboženství druidů. Dub a jmelí byly symboly druidů (což se odráží v etymologii slova dru-vid „síla-moudrost“ a jako- Terminologija | 2021 | 28 33 sociated with strength and wisdom) (Guenon 1962). This is the Indo-European type of the priest-king, the shaman or holy man, the image of the wild man, the model of the biblical prophets (Goodrich 2002). His image is a mediator between different worlds: pagan and Christian, magical and knightly, living and dead. His role as a mentor to young Arthur construes the vital component of the legend. His further fate is also important; he disappears from the Arthurian world after falling in love with his female apprentice – Nimue. Despite his visionary abilities and magical knowledge, he could not resist her charms and got trapped in a cave. Still, it is not death in the proper sense; he hangs at the borderline between the living and the dead, returning and embodying the archetype of the eternal Old Wise man “the highest and wisest resources of the unconscious” (Gollnick 1990). V 21st. století, kdy se věda stala natolik nepředstavitelně složitou, že mnohé její koncepty nelze pochopit bez toho, abychom v ně věřili nebo je přijali jako holistické entity, se obraz Merlina Vědce stal ideálním materiálem pro prototypického badatele: ironického, inteligentního a trochu šíleného. To poslední se odráží v četných literárních a filmových dílech. Nyní se zaměřme na vymezení konceptuálních charakteristik prostřednictvím sedmi lexikografických zdrojů, které jsme analyzovali (American Heritage Dictionary of the English Language; European Myth, Legend; Collins English Dictionary; Webster’s College Dictionary; Macmillan Dictionary; Wiktionary). Merlin je především nevyhnutelně spojován s legendami o králi Artušovi, jak je uvedeno v šesti analyzovaných definicích, což poukazuje na diskurzivní povahu existence tohoto obrazu (Шарапкова 2014). Merlin pochází ze starých příběhů a v nich také žije (starých anglických příběhů). Kromě toho existují tři důležité funkční složky. Převládá jeho magická povaha: ve čtyřech definicích je popsán jako kouzelník a ve třech jako čaroděj. Další dvě složky obrazu, které se vyskytují méně často, se obvykle objevují společně. Jde o roli rádce: poradce (2krát) a rádce. Pouze v jedné definici je použito podstatné jméno přítel, které naznačuje přátelský vztah mezi Artušem a Merlinem. A role věštce se odráží v lexikálních jednotkách prorok a věštec. Definice obsahují také informace o jeho smrti: podle jedné z legend jej Morgana/Vivien/Nimue uvěznila v dubu: navždy uvězněn ve stromě ženou, které prozradil své tajné umění. 34 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Protože výkladové slovníky jazyka a kultury nabízejí pouze klíčové informace o základních konceptuálních charakteristikách, obrátili jsme se ke slovníkům asociací, které vycházejí z počítačového zpracování rozsáhlých dat z otevřených internetových zdrojů i z klasické a moderní anglické literatury. Asociace uvedené ve slovníku Word Association Network, který jsme v naší studii použili, umožňují identifikovat nejen základní charakteristiky zkoumaného konceptu, ale také jeho nejbližší periferii a periferii. Zároveň poukazují na vazby k dalším postavám mýtu (viz tabulka 1). Tabulka 1. Rozložení konceptuálních charakteristik (na základě slovníku Word Associations Network) NEJČASTĚJŠÍ ASOCIACE MÉNĚ ČASTÉ ASOCIACE NEJMÉNĚ ČASTÉ ASOCIACE Základní magické schopnosti: Kouzelník, Druid, Proroctví, Čaroděj, Bard, Hawker, Čaroděj, Očarovaný, Eared, Pied, Powered, Magický, Mudrc, Magie, Prorocký, Čaroděj, Čarodějnictví, Sova Nejbližší periferie: Cooled, Očarování, Damsel, Engine, Hůlka, Vulture, Smiley, Kněžka, Vivian Prophesy, Uvěznit Nejbližší periferie, obecné charakteristiky: Spitfire, Učeň, Zplodit Nejbližší periferie, prostor a artefakty: Grál, Výprava, Avalon, Pochva, Briton, Kotel, Vita, Sas, Británie, Barron, Legenda Jádro, ostatní postavy: Lancelot, Artuš, Gwen, Lucien, Tristan, Percival Nejbližší periferie, autoři: Monmouth, Geoffrey, Tennyson Jádro, magické schopnosti: Zaklínadlo, Prorok, Předpovědět Nejbližší periferie, ostatní postavy: Morgan, Emma, Lancaster Periferie, rysy světa před Artušem: Chaos, Nemoc, Král, Fantazie Nejbližší periferie, autoři: Cornwall, Chaucer Nejbližší periferie, artefakty: Drak, Meč, Věže Periferie, ostatní: Zábava, Lektvar, Koňská síla, Cedric, Macbeth, Plavba, Koníček, Posílení, Bbc Nejbližší periferie, konec: Nymfa, Jeskyně, Mořská panna, Prototyp, Lákadlo, Převlek, Vykouzlit, Zabít, Ocasatý, Nesmrtelný Nejbližší periferie, prostor: Velšský, Euroasijský, Britanny, Cornish Jádro, obecné charakteristiky: Mystický, Nebezpečný, Legendární, Vybavený, Mytický, Vnímající, Tamější, Oprávněný Jádro, magické schopnosti: Čarodějnictví, Rada, Kámen, Alchymista Periferie, rysy světa: Rytířství, Dobrodružství, Kroniky, Pád, Nadpřirozený, Víla, Keltský, Radiální Nejbližší periferie, obecné rysy: Nemesis, Drsný, Argonaut, Tah, Prolog, Mytologie, Démon, Přitažlivost, Bohové, Podobnost, Prometheus, Nelegitimní, Aktuální Nejbližší periferie, konec: Žalář, Akvárium, Madam, Kořist, Osud, Závoj, Omnibus, Uvězněný, Zrada Nejbližší periferie, artefakty: Mísa, Pohár Terminologija | 2021 | 28 35 Tento postup vymezení charakteristik jádra a periferie zkoumaného konceptu byl vytvořen na základě tradiční konceptuální analýzy (Болдырев 2014), rozšířené o analýzu asociací a encyklopedických znalostí. Představuje užitečný základ pro další postup mapování mezi doménami (Sharapkova, Manerko 2019), analýzu obrazových schémat a analýzu integrovaných prostorů (Шарапкова, Яковлева 2020), zejména při práci s obsahově bohatým konceptem. Je zřejmé, že Merlinovy ústřední charakteristiky — kouzelník, alchymista a druid — činí tento obraz velmi užitečným pro označování složitých a neuchopitelných entit, které je třeba ve vědě konceptualizovat a kategorizovat. MERLIN SE STÁVÁ TERMÍNEM V PŘÍRODNÍCH VĚDÁCH Ve 21st. století došlo k významnému pokroku ve studiu molekulárních mechanismů, které jsou základem vývojových procesů, a ve vymezování biochemických drah, jejichž narušení vede k různým malformacím. Je zcela jasné, že biologie živého organismu je zároveň mimořádně křehká i neuvěřitelně složitá a odmítá jakékoli mechanistické zjednodušování. Tato rychle se rozvíjející oblast, v níž poznatky přibývaly vysokým tempem, vyžadovala, aby se navrhovaly, odmítaly či přijímaly nové termíny. Pro pochopení a objasnění vědy vyžadovala spletitá síť biologických drah určité prostředkující prostředky, z nichž vzešly metafory. Jedním z mimořádně zajímavých případů je vznik, variabilita a proměna termínu „protein NF2“, 595aminokyselinového proteinu kódovaného genem neurofibromatózy typu 2 (NF2), který byl nazýván „schwannomin“ a „merlin“. Jde o cytoskeletální protein, který se podílí na vývojových procesech. U lidí se podílí na patogenezi nádorů nervového systému, protože je inaktivován nebo nefunkční téměř u všech schwannomů a meningeomů. První práce o tomto proteinu se objevily již v 80. letech a na počátku 90. let; vyšly v nejprestižnějších časopisech „Nature“ a „Cell“ a obě vysvětlovaly volbu tohoto konkrétního terminologického označení. Protože protein odpovědný za vznik nádoru vyrůstajícího ze Schwannových buněk byl poprvé nalezen ve schwannomech, dostal název „schwannomin“ — „slovo odvozené od schwannoma, nejčastějšího nádoru vyskytujícího se u NF2“ (Rouleau et al. 1993). Bylo také navrženo, že má nádorově supresorovou aktivitu, a překvapivě se ukázalo, že jeho sekundární struktura je „podobná strukturám moesinu, ezrinu a radixinu“ (tamtéž). 36 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Zajímavé je, že právě v témže roce zveřejnila jiná skupina vědců další práci na stejné téma. Autoři protein identifikovali na základě studia rodin s dědičným onemocněním neurofibromatózy typu 2: „Tento protein, který jsme nazvali merlin (podle proteinu podobného moesinu, ezrinu a radixinu), může představovat novou třídu nádorových supresorů, jejichž funkce je zprostředkována interakcí s cytoskeletem“ (Trofatter et al. 1993). Současné zavedení dvou různých termínů označujících tentýž objekt (protein) vytvořilo situaci terminologické variance. Oba termíny se zdají být velmi vhodné a splňují požadavky kladené na termíny. „Schwannomin“ souvisí s typem buněk, které jsou mutací postiženy především, a nese tak informaci o svém objevení; řídí se morfologickým vzorcem podobných termínů a lokalizuje proteinový produkt do určité podoblasti — výzkumu mozku. Druhý termín, „merlin“, je akronym. Opakovaně uváděná definice akronymu zní: „akronym je zvláštní druh zkracování slovního spojení, při němž lze toto spojení (obvykle označení jediné entity nebo podstatné jméno, někdy však sloveso) vyslovit jako slovo“ (Grange, Bloom 2000: 3). Cílem není jen vytvořit nové slovo, které lze vyslovit, ale také takové, které připomíná již existující slova; tomuto postupu se říká zpětný akronym a je oblíbený v marketingu. V našem případě výsledný termín nejenže lze poměrně snadno vyslovit díky samohlásce uprostřed, ale také odkazuje na existující tajemnou postavu. Struktura akronymu má dvě zásadní výhody. Zaprvé lépe zapadá do fonetické struktury podobných termínů, protože jde o dvouslabičné, nikoli tříslabičné slovo. „Merlin“ tak vstupuje do již existujícího terminologického systému. Zadruhé pozdější výzkum odhalil, že protein nesouvisí výhradně se Schwannovými buňkami, ale funguje také jako protein vytvářející oporu mezi membránou a cytoskeletem. Proto je vhodnější podoba „merlin“, která postrádá přímou vazbu na schwannomy. Navíc se ukázalo, že jde o poměrně starobylý protein: merlin byl identifikován jako upstream regulátor nádorově supresorové dráhy Hippo, což je funkce konzervovaná u savců (Hamaratoglu 2006), a podílí se tak na buněčné proliferaci, růstu a apoptóze (buněčné smrti) v širším měřítku. Samotná myšlenka starobylého původu a homologie se známými proteiny byla podrobně rozpracována v následující publikaci týchž autorů, kteří metaforu podpořili personifikací. Autoři používají slovo „pedigree“, které obvykle označuje „rodiče a další dřívější členy rodiny… Terminologija | 2021 | 28 37 zvíře či osobu nebo úřední písemný záznam o něčem“ (LDO) v metaforickém kontextu. Možnost, kterou poskytlo mapování na pozadí mezi proteinem merlin a druidem Merlinem: „DNA diagnosis of neurofibromatosis 2. Altered coding sequence of the merlin tumor suppressor in an extended pedigree“ (MacCollin et al. 1993). Studie z roku 1994 navíc odhalila, že nadměrná exprese tohoto proteinu může téměř zázračně zvrátit „the malignant phenotype induced by an oncogenic Ras mutant“ nebo „antagonize the oncogenic action of Ras mutants“ – působení hlavního hybatele většiny karcinomů1 v lidském těle (Tikoo et al. 1994). V následujících letech autoři zajišťovali personalizaci mapování pomocí slov z lidské domény, jako jsou antagonize, fight with, battle off, and abrogate. Zajímavé je, že se v tomto kontextu začíná používat slovo abrogate (úředně ukončit právní dohodu či praxi, LDO), což možná podporuje představu poněkud příliš formálního stylu: „Zatímco mutace v S518 napodobující konstitutivní fosforylaci (S518D) abrogates schopnost merlinu potlačovat buněčný růst a motilitu...“ (Surace at al. 2004). Navíc v mnoha pracích z tohoto období stále není jasné, zda se nový termín píše s malým písmenem, jak se termíny mají psát, nebo s velkým, jako vlastní jméno, což někteří autoři upřednostňují. Termín merlin zahrnuje již existující strukturu znalostí z jiné oblasti. Zaprvé jde o magicko-mytickou složku spojenou s obtížností získávání vědeckých poznatků a složitostí funkcí proteinu, které dosud nebyly plně určeny. Druid je starý a protein plní funkci nádorového supresoru, díky níž mohou buňky déle fungovat a organismus vést plnohodnotný život. Zadruhé, protože přispívá k vývoji a růstu u savců, lze jej chápat jako moudrého rádce, mentora, jehož role se podobá roli, kterou Merlin hraje v mnoha artušovských příbězích. Zatřetí nese veškeré emocionální asociace spojené s literaturou a kulturou, které mohou usnadnit či urychlit přenos znalostí. „Merlin“ je příkladem termínu, jehož význam není plně určen, a který je proto potenciálně otevřený přijímání nových významů či jejich odstínů v závislosti na dynamické povaze vědy. „Neurčitost se může projevovat negativně jako vágnost, ale také pozitivně jako otevřenost, ‚pohostinnost‘ či schopnost pojmout souběžné možnosti“ (Bassey 2007: xvi). 1 Karcinom je zhoubný nádor vznikající z epiteliálních buněk. 38 Anastasia Sharapkova | The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Rád bych se zde vrátil k velmi důležité myšlence, která v 90. letech proměnila studium jazyků pro specifické účely. Jde o pochopení, že jazyk vědy je společným dílem, na němž se podílí mnoho lidí. Jinými slovy, všichni, kdo v daném oboru pracují, přispívají k jazykové normě tím, že píší vlastní práce a dávají přednost některým slovům či vzorcům před jinými. Charles Bazerman také tvrdil, že „považovat vědecký styl za neměnný a epistemologicky neutrální je rétoricky naivní a historicky mylné“ (1987: 125). Terminologie není výjimkou. Bohatá struktura znalostí, kterou poskytuje obraz z jiné oblasti, nám umožňuje uvědomit si některé její sloty, jež fungují jako jakýsi rámec určený k vyplnění. Tato myšlenka byla dále uplatněna i ve vzdělávání a formulována následovně: „Vedle metafor, podle nichž je učení procesem osvojování znalostí jednotlivými studenty (‚monologický‘ přístup) nebo účasti v sociální interakci (‚dialogický‘ přístup), je třeba rozlišovat také ‚trialogický‘ přístup, tj. učení jako proces tvorby znalostí, který se soustředí na zprostředkované procesy, v nichž jsou společné objekty činnosti rozvíjeny společnou prací“ (Paavlova, Hakkarainen 2005: 535). To velmi dobře odpovídá pojmu „kolaborativní tvořivosti“, o němž se v posledních letech diskutuje v kognitivní lingvistice. Zdůrazňuje, že tvořivost je především společným aktem a úsilím, které umožňují již existující struktury znalostí (Заботкина 2019). Jak ukázala studie 2029 článků v PubMedu, oba termíny se používaly stejně často (obr. 1)2. Autoři v mnoha případech následovali model, v němž v jednom článku uvedli oba: „merlin“ – druhý název „schwanomin“, nebo „schwanomin“ – druhý název „merlin“, případně i dvojitý tvar „merlin-schwannomin“ a „merlin/schwannomin“. Některé oblasti poznání se však liší. „Schwanomin“ je jednoznačně upřednostňován ve výzkumu rakoviny, experimentálních pracích na lidských buňkách a klinických případech, zatímco „merlin“ se používá v komplexnějších biologických oblastech, a zejména v přehledových článcích. Nelze navíc vyloučit ani soupeření dvou laboratoří či skupin, což do případu jazykové terminologické variability vnáší významný sociální faktor. V posledních letech převažují práce používající pouze označení produkt NF2 nebo protein NF2, což je pravděpodobně hlavní příčinou poklesu výskytu výrazu merlin v článcích a odráží to tendenci k používání zkratek konzistentních napříč různými oblastmi. Gen NF2 nejspíše 2 Některé z analyzovaných zdrojů zde citujeme v úplném znění a uvádíme je v samostatném seznamu literatury na konci článku. Terminologija | 2021 | 28 39 Obr. 1. Používání klíčových termínů v biologických a lékařských článcích od roku 1993 do roku 2020 logicky vytváří protein NF2, nikoli Merlin či schwanomin, bez ohledu na to, jak užitečné byly tyto názvy na samém počátku výzkumu této oblasti. Potenciál výrazu „merlin“ vyvolat celou škálu asociací spojených s jeho literárním předchůdcem se úspěšně využívá v některých článcích, které vysvětlují volbu tohoto termínu namísto druhého. Předem existující struktura znalostí či matice umožňuje tvořivost a rozšiřuje celkovou interpretaci čistě vědeckého článku. Tyto případy lze chápat jako souběžné působení dvou mentálních prostorů: prostoru rigidní a přesné vědy založené na racionálním myšlení a prostoru mytologických představ založených na emocionálním synkretismu. Nevytvářejí integrovaný prostor, jak je popsán v teorii konceptuální integrace (Fauconnier 1999), nýbrž přidávají rovinu intertextuality, která přináší nové interpretace a propojuje několik myšlenek v jakýsi celistvý útvar. Ve většině případů pozorujeme pouze jednu kreativně rozvinutou charakteristickou vlastnost. Analýzou všech shromážděných příkladů vymezujeme čtyři hlavní cesty, jimiž se „merlin“ může ubírat na základě klíčových konceptuálních charakteristik. Jsou to: druid-ochránce, druid-rádce s přístupem ke znalostem a informacím, druid-kouzelník, který je nepolapitelný a záhadný, a druid-zprostředkovatel (shrnuté na obr. 2). Tyto cesty většinou jasně odpovídají slotům, které poskytuje struktura původního konceptu; uplatňují se především jeho klíčové charakteristiky, zatímco ty periferní uvolňují potenciál tvořivosti. 40 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Obr. 2. Konceptuální charakteristiky MERLINA na pozadí jeho metaforizace ve vědeckých článcích Role Merlina jako druidského ochránce, magického ručitele artušovského království s pozitivními konotacemi, se zdá být v biomedicínských článcích nejoblíbenější, zejména při pojednávání o dosud neznámých funkcích v raných letech zkoumání merlinu. Ukažme tento přenos na následujících příkladech. Články nazvané: „Neurofibromatosis 2: loss of merlin’s ochranného kouzla“ (Gusella et al. 1996); „NF2: čarodějnické umění merlinu“ (Xiao et al. 2003); „Merlin: čaroděj potřebuje stabilitu proteinu, aby mohl fungovat jako nádorový supresor“ (Morrow, Shevde 2012) vycházejí z této myšlenky. V prvním článku autoři zvažují možné funkce na základě homologie merlinu s jinými podobnými proteiny: Merlin by tak mohl hrát roli v řízení tvaru, pohybu, adheze a komunikace buněk nebo přestavby membrány. Jako mytologická bytost se Merlin řadí k dalším mytologickým postavám s nadpřirozenými schopnostmi, jako je Prométheus: „Neurofibromatosis type 2/Merlin: sharpening prométheovského mýtu“ (Drvarov, Cubero 2011). Tento článek zdůrazňuje zásadní roli „merlinu“ při řízení homeostázy niky jaterních kmenových buněk, a tím i jeho význam pro různé procesy včetně regenerace jater, jejíž mimořádná schopnost byla vylíčena v prométheovském mýtu. Merlin působí jako strážce, který řídí proliferaci jaterních oválných buněk. Jde o Terminologija | 2021 | 28 41 ještě komplexnější konceptualizaci, v níž se slévají tři vstupní prostory: mýtus o Prométheovi, artušovský mýtus a vědecké poznatky o tomto proteinu – „merlinu“, obdařeném mimořádnými schopnostmi. Souvislost se životem a smrtí, respektive s růstem buněk a apoptózou, se náhodně ukázala při angiogenezi schwannomů, v níž merlin rovněž hraje roli; cévní prostředí se tak stává potenciálním terapeutickým cílem při léčbě schwannomů. Téměř magická funkce ochrany buněk před vznikem nádorů, která dosud nebyla jasně pochopena, vede ke hře s kontrastem mezi racionálními a iracionálními systémy poznání, přičemž iracionální systém slouží jako zdroj inspirace pro racionální systém. Ačkoli autoři pro tvůrčí účely používají výrazy jako čarodějnické umění, kouzla, magie, vymezují je a vytvářejí v diskurzu opozici: Konečně nám racionální porozumění Merlinovu čarodějnickému umění umožní navrhnout tolik potřebné cílené terapie NF2, mezoteliomu a možná i dalších typů rakoviny (Okada et al. 2007). Jde o verbalizaci a dekonstrukci myšlenkového zprostředkování mezi dvěma mentálními prostory: literárním mytologickým pozadím a vědeckou terminologií. Klíčem se stává porozumění neboli racionalizace. Stejný postup se objevuje v článku „Magické, ale léčitelné? Nádory způsobené ztrátou merlinu“ (Hanemann 2008), který se zaměřuje na nádory vznikající v důsledku ztráty funkce a na možné způsoby jejich léčby. Mechanismu vzniku těchto nádorů dosud nerozumíme, ale léčbu lze najít tak, že se inhibují již známé dráhy související s merlinem. Použití slova magie v názvu zdůrazňuje, že celkový obraz není znám ani pochopen; navíc je tak složitý, že jej lze metaforicky vnímat jako magii. Zprostředkovatelská funkce se odráží v následujících lexikálních jednotkách: viset, mezi, spojovat, např.: Merlin: zavěšuje nádorovou supresi na Rac (Sherman, Gutmann 2001). „Merlin je „magickým spojovacím článkem mezi extracelulárními podněty a intracelulárními signálními drahami, které regulují pohyblivost, proliferaci a přežívání buněk“ a „Merlin reguluje signalizační děje na rozhraní vývoje a rakoviny“ (Stamenkovic, Yu 2010). Merlin by mohl působit v dráze určené k tomu, aby přenášela informace mezi cytoskeletem a buněčnou membránou a odtud do jádra (Gusella et al. 1996). Konceptualizace proteinu prostřednictvím rolí druida-čaroděje a druida-rádce je zvláště užitečná v článcích zaměřených na množství funkcí, které tento protein může plnit. Článek „NF2: čarodějnické umění merlinu“ 42 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term (Xiao et al. 2003) je podrobným přehledem četných předpokládaných funkcí, které tento protein plní při iniciaci a progresi nádorů, aniž by konkrétně podpořil volbu výrazu „čarodějnické umění“, použitého pouze v názvu. Mnohé z těchto funkcí jsou pouze předpokládané, nikoli známé či experimentálně prokázané. Je však zřejmé, že vzhledem k počtu funkcí, které protein může vykonávat, a celkové složitosti těchto procesů, do nichž je zapojeno mnoho biochemických drah, lze jeho roli přirovnat k čarodějnickému umění. Jde o známou oxymorickou formulaci spisovatele sci-fi Arthura Clarkea: „Jakákoli dostatečně pokročilá technologie je nerozeznatelná od magie.“ Lze ji dokonce přeformulovat takto: „Jakoukoli nepředstavitelně složitou vědu lze zjednodušit prostřednictvím magického myšlení.“ Články pojednávající o neznámých či dosud neprokázaných funkcích tohoto proteinu zřetelně volí termín merlin namísto schwannominu a doprovázejí text slovy jako neuchopitelný, neznámý, neobjasněný, záhadný apod. I pro racionální vědecké myšlení působí něco neznámého záhadně a magicky, jako by příroda stále skrývala svá tajemství před lidskou myslí. Tato slova se objevují v názvech následujících článků: „Odhalení Merlinova čarodějnického umění“ (Okada et al. 2007), v němž autoři vycházejí z dobře zavedené konceptuální metafory, která přirovnává poznání ke světlu. Na rozdíl od jiných produktů onkogenů ovlivňuje tento protein maligní procesy nepřímo, prostřednictvím svého zapojení do různých buněčných drah: 1) zdá se, že jiné nádorové supresorové geny působí v procesech, které s řízením buněčného cyklu souvisejí méně zřetelně. Jeden z nejvíce pozoruhodných genů této poslední skupiny je gen neurofibromatózy typu 2 (NF2)1, který kóduje člena proteinové nadrodiny 4.1, merlin; 2) Mechanismus, jímž merlin reguluje buněčnou proliferaci, je stále nejasný (LaJeunesse et al. 1998); 3) Mechanismus, na němž je založena nádorově supresorová aktivita produktu genu neurofibromatózy typu 2 (NF2), merlinu, je z velké části neobjasněn (Neill, Crompton 2001). Tento protein byl mezi podobnými nádorovými supresory zjevně výjimečný a mnohé články na to upozorňují přímým srovnáním: Okamžitě bylo zřejmé, že Merlin není obyčejný nádorový supresor: postrádá jakoukoli zjevnou katalytickou doménu či doménu vázající DNA, ale vykazuje značnou homologii s členy rodiny ERM (ezrin–radixin–moesin) proteinů spojujících cytoskelet (Okada et al. 2007). Přehledový článek nazvaný „Nádorový supresorový protein NF2/merlin: hádanka pokračuje“ (Hovens, Kaye 2001) si s tímto výslovně pohrává Terminologija | 2021 | 28 43 součást původních konceptuálních charakteristik, což proces ještě více komplikuje tím, že se „merlin“ začleňuje do opakující se metafory získávání poznání jako skládání puzzle. Články, které zdůrazňují nedostatek poznání, dávají přednost slovu neuchopitelný: Dosud však zůstává neuchopitelné, jak se tato funkce promítá do potlačování růstu nádorů. Po dlouhou dobu nebyly funkce tohoto proteinu přesně určeny: 1) Gen nádorového supresoru Nf2 kóduje merlin, protein, jehož funkce byla neuchopitelná (Kissil et al. 2003); 2) funkce jeho kódovaného proteinu, Merlin, však zůstává neuchopitelná (McClatchey, Giovannini 2005); 3) Ačkoli biochemická funkce proteinu Merlin zůstávala neuchopitelná... (Okada et al. 2007). Autoři zjevně upřednostňují zesilující prostředky a volí důraznější slova: Odhaleníbiologie těchto nádorů pomáhá objasnit jejich vzorec růstu (de Vires et al. 2015). Merlinova úloha rádce mladému Arturovi, který organizoval Řád kulatého stolu a zprostředkovával vztahy mezi různými rytíři, činí tento termín mimořádně užitečným při popisu složitých biologických drah, v nichž zdůrazňuje koordinační a kooperativní funkci, jak tomu bylo v následujících článcích: „Nf2/Merlin: koordinátor signalizace receptorů a mezibuněčných kontaktů“ (Curto, McClatchey 2008) a „Proteiny interagující s merlinem odhalují více cílů léčby NF2“ (Scoles 2008). Konceptuální metafory vyjádřené slovem regulovat, běžným biologickým termínem, doprovázejí metaforičtější výrazy jako diktovat, kooperativní funkce, přetvářet komunikaci mezi buňkami, stabilizátor mikrotubulů, hlavní organizátor. Například: Funkce merlinu při potlačování nádorů jsou nezávislé na jeho úloze jako organizátoraaktinového cytoskeletu v Schwannových buňkách (Lallemand et al. 2009); Merlin funguje jako klíčový regulátorosteomyelitidy vyvolané bakterií Staphylococcus aureus (Zhou et al. 2021). Nejlepším testem struktury poznání je to, zda je produktivní, či nikoli. Jinak řečeno, zda se v jejím rámci tvoří nové termíny. A Merlin jako termín, spojený s magií a čarodějnictvím, je skutečně produktivní. V nultých letech 21. století se objevil termín „magicin“ v článku „Magicin, nový protein cytoskeletu asociovaný s nádorovým supresorem NF2 merlinem a Grb2“, což je další akronym vytvořený podle navrženého vzorce, který využívá již existující struktury poznání: Popisujeme nový protein, specifického vazebného partnera merlinu, který jsme pojmenovali magicin (cytoskeletální protein interagující s merlinem a Grb2) (Wiederhold et al. 2004). 44 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Since 2014, there have been much more papers devoted to searching for targeted therapies against the tumors associated with Nf2 gene and its product merlin or schwanomin. Interestingly, this protein was shown to contribute to other cancer types and their progression: NF2 mutations and merlin inactivation also occur in spontaneous schwannomas and meningiomas, as well as other types of cancer including mesothelioma, glioma multiforme, breast, colorectal, skin, clear cell renal cell carcinoma, hepatic and prostate cancer (Petrilli, Fernández-Valle 2016). Therefore, there is a slow decline in using the first term and preferring the second in biomedical papers. For clarity and uniformity some authors just prefer “Nf2 gene product” that nearly triples in the period of 2013–2020 (Fig. 1). Merlin seems to be still preferred in those works dealing with fundamental biochemical processes, developmental processes, oxidative stress. Again, in many papers two terms appear together and are introduced as complete synonyms like in the following papers: “Merlin, the NF2 gene product” (Pećina-Šlaus 2013) or “Role of Merlin/NF2 inactivation in tumor biology” (Petrilli, Fernández-Valle 2016). Meanwhile the term “merlin” started to be ousted by Neurofibromin 2, the term related to the gene causing all the malfunctions. Moreover, in 2021 there were 41 uses of the term “merlin” as compared with 34 of Nf 2 protein and only 11 of schwannomin. It seems that the final choice of the one and only term in not made, and this variance is consciously preserved not only for the sociocultural reasons of two schools or groups competing, but precisely because of the necessities connected with knowledge formation and mediation in biology. That is this complexity, fuzziness, and indeterminacy working for heuristic purposes with subtle differences still existing between the terms. Dalším aspektem, který se při diskusích o akademickém psaní obvykle opomíjí, je možnost zahrnout do něj kreativitu či jevy přesahující informačně orientované paradigma. V našem případě platí obojí: na kognitivní úrovni, kdy vzniká nové poznání, i na jazykové úrovni, kde se toto poznání dále zprostředkovává. První úroveň lze tradičními lingvistickými metodami zachytit obtížně, neboť jen velmi vzácné případy, jako je vznik termínu „merlin“, umožňují nahlédnout, jak novinky vznikají. Dvě myšlenky, které jsem citoval výše — emocionální šok (Кулиев) a odhad (Feynman) na samém úsvitu utváření teorie — jsou ve skutečnosti v dobrém souladu s nejnovějším neurologickým výzkumem kreativity: „Tvůrčí myšlení má také zásadní emoční složky, včetně reakce potěšení, která doprovází nové kombinace při ceněném zážitku AHA! Tvorba nových reprezentací zahrnuje spojování dříve nespojených reprezentací způsoby, které zároveň vytvářejí nová emoční propojení“ (Thagart, Stewart 2011). Terminologija | 2021 | 28 45 To zahrnuje reakci potěšení, která doprovází nové kombinace při ceněném zážitku AHA! Tvorba nových reprezentací zahrnuje spojování dříve nespojených reprezentací způsoby, které zároveň vytvářejí nová emoční propojení“ (Thagart, Stewart 2011). Tento moment lze však sledovat studiem metafor ve všech fázích rozvoje poznání. Mezitím, když je protein konečně pochopen, se metaforický potenciál znovu využívá, převážně v přehledových článcích (tabulka 2). Navíc se zdá, že tyto články jsou citovány mnohem častěji, než je pro daný časopis obvyklé. Částečně to lze vysvětlit tím, že přehledové články bývají citovány častěji, může to však být také kreativní název, který přitahuje pozornost a dále zvyšuje citační skóre. Údaje o impakt faktoru a citačním skóre byly získány z Web of Sciences. U několika článků citační skóre výrazně převyšuje impakt faktor. Tabulka 2. Nejkreativnější názvy v našem korpusu spolu s impakt faktorem časopisu a citačním skóre NÁZEV ČASOPIS IMPAKT FAKTOR ROK TYP CITAČNÍ SKÓRE Neurofibromatóza typu 2/Merlin: zostření Prométheova mýtu Hepatologie 2011 komentář 3 Neurofibromatóza 2: ztráta ochranného kouzla merlinu. CurrOpin Genet Dev 5.9 1996 přehledový článek 44 Kouzlo, ale léčitelný? Nádory způsobené ztrátou merlinu. Brain 14.25 2008 přehledový článek 105 Protein NF2/merlin potlačující nádory: hádanka pokračuje J Clin Neurosci. 2.1 2001 přehledový článek 22 Merlin: čaroděj potřebuje ke své funkci nádorového supresoru stabilní protein. BiochimBiophys Acta. 3.4 2012 přehledový článek 23 Odhalování Merlinova čarodějnického umění Trends Cell Biol. 16 2007 přehledový článek 84 46 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term NÁZEV ČASOPIS FAKTOR DOPADU ROK TYP CITAČNÍ SKÓRE Merlin, „magický“ spojovací článek mezi extracelulárními podněty a intracelulárními signálními drahami, které regulují buněčnou motilitu, proliferaci a přežití. Curr Protein Pept Sci. 2.5 2010 přehledový článek 108 NF2: kouzelnické umění merlina. Genes Chromosomes Cancer 4.04 2003 přehledový článek 42 DISKUSE A ZÁVĚR Analyzovaný případ, kdy se obraz stává metaforou a následně dává vzniknout termínu, který je ve specializovaném kontextu akronymem, je obzvláště zajímavý. Upozorňuje nejen na samotnou složitost změn, ale také na úlohu metafor v počáteční fázi diskuse o novém vědeckém konceptu a jeho popisu. Metafory jsou nepostradatelné v populárněvědeckém psaní a při sdělování myšlenek širšímu publiku; zde však pozorujeme, jak byl komplexní, mnohovrstevnatý obraz přenesen z jedné oblasti do druhé, konkrétně aby pomohl uchopit záhadnou entitu, kterou je třeba dále objasnit racionálním myšlením. Právě to činí případ „merlin“ jedinečným i příznačným a poukazuje na určitou přitažlivost zdrojových oblastí, které věda oceňuje pro jejich heuristický potenciál. Zdrojové oblasti využívané ve vědě souvisejí s kulturou, mytologií a literaturou, neboť jde o emocionálně bohaté oblasti poznání. Příklad terminologické multivariance („merlin“, „schwanomin“ a „NF2 protein“/ „NF2 gene product“/ „neurofibromin“) je obzvláště zajímavý, protože tři termíny byly zavedeny, používány a interpretovány téměř ve stejnou dobu a v téže oblasti poznání. Navíc je v různých článcích a k různým účelům používali téměř titíž lidé. Jak Gordin zdůraznil ve své knize o vědecké angličtině, „vědecké jazyky se nerodí, nýbrž se vytvářejí, a to s nemalým úsilím“ (2015), čímž podtrhl význam každé změny a volby. Vzhledem ke složitosti zvoleného materiálu jsme vytvořili následující postup pro vymezení konceptuálních charakteristik, které mají být dále ana- Terminologija | 2021 | 28 47 lyzovány v biomedicínském diskurzu. Nejprve se analyzují lexikografická hesla, aby byly určeny základní charakteristiky, poté slovníky asociací a encyklopedické poznatky, které umožní získat úplnou strukturu konceptu. Následně se analyzuje shromážděný materiál z PubMedu, aby byly sestaveny klíčové způsoby, jimiž je původní koncept využíván ve vědeckém diskurzu. Studie proteinu merlin se pojí s molekulární onkologií, morfogenezí a buněčnou diferenciací, jakož i s původem mnohobuněčných živočichů z evolučního hlediska. Merlin může zároveň hrát důležitou roli v zajímavých procesech, k nimž dochází při tak obecném biologickém jevu, jakým je oxidační stres. Tyto vědecké oblasti spojuje potřeba objasnit základní mechanismy buněčného programování a regulace proliferace. Jde o otázky, u nichž zůstává mnoho informačních mezer a poznání dosud není utvořeno. Merlin možná není klíčem ke všem těmto oblastem, zdá se však být důležitým dílkem skládačky, hádanky či dokonce záhady. Je třeba poznamenat, že akronym merlin se často používá v pracích obsahujících nejvýznamnější a netriviální výsledky, které umožňují poodhalit roušku dosud neznámé záhady. Jakmile je tedy většina otázek víceméně vyřešena a tato odhalení lze využít v praxi (v medicíně či léčbě), záhada se rozplyne a zdá se, že již není třeba používat termín „merlin“, který vyvolává asociace s obrazem čaroděje z artušovského mýtu, jenž dokáže poznat to, co ostatní lidé nedokážou. To podněcuje heuristický potenciál termínu a umožňuje využívat původní struktury poznání a konceptuální charakteristiky. V tomto kontextu není složitost původního obrazu, nesoucího tíhu kulturního poznání, překážkou pro používání termínu. Naopak, usnadňuje uchopení právě tohoto poznání, které je především společným úsilím a do značné míry se opírá o původní složitost. V moderní vědě, zvláště v biomedicíně, je poznání natolik neuvěřitelně komplexní, že se nevyhnutelně zabýváme heterogenními sítěmi zahrnujícími lidi, výsledky jejich intelektuální práce i různé artefakty (Latour 1999). Abychom usnadnili pokrok vědy, musíme se uchylovat ke všem druhům opor zprostředkovaných diskurzem: vytvářet a používat kognitivní artefakty, metafory a nově využívat mentální modely, působivé obrazy a koncepty. Ty „jsou více zatíženy poznáním, inteligentní a autonomní“ (Paavola, Hakkarainen 2005: 536). Mytologické, kulturní a literární obrazy mají překvapivě nebývalý heuristický potenciál. 48 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Nabízejí mentální model, který je komplexní, a přesto celistvý, mnohostranný, a přitom strukturovaný, otevřený a neurčitý, avšak se stabilním jádrem. A co je nejdůležitější, umožňuje kreativně a bez omezení využívat a znovu využívat předchozí poznání, a tím posouvat hranice neznámého. Závěrem lze říci, že neurčitost termínů je přínosem, nikoli problémem, zejména v určitém období rozvoje poznání. Konceptuální struktura původního obrazu, který stojí za termínem, hraje zásadní úlohu: usnadňuje společné úsilí při utváření poznání, a dokonce při jeho rozvíjení ve zcela odlišné oblasti. V každém užití termínu ve vědeckém biomedicínském diskurzu angličtiny se uplatňují konkrétní charakteristiky. Analýza ukázala, že složitější a zásadnější práce upřednostňují termín „merlin“ před „schwanomin“ nebo „NF 2 gene product“. Jakmile jsou objasněny většina vlastností proteinu merlin a jeho úloha v mnoha procesech, četnost jeho užívání klesá. Bylo také zjištěno, že v přehledových článcích se používají kreativnější názvy, které jsou však častěji citovány; tomuto rysu vědeckého diskurzu je třeba se dále věnovat. REFERENCES Ahmad Khurshid 2011: Affective computing and sentiment analysis: Emotion, metaphor and terminology 45, Springer Science, Business Media. Alekseeva Larissa, Mishlanova Svetlana, Picht Herbert 2020: The Metaphor Cycle in a Term-Formation Process. – Terminologija/Terminology 27, 58–80. Athanasiadis Loukas 1997: Greek mythology and medical and psychiatric terminology. – Psychiatric Bulletin 21(12), 781–782. Bassey Antia 2007: Introduction. In Indeterminacy in terminology and LSP: Studies in honour of Heribert Picht 8, John Benjamins Publishing. Bazerman Charles 1987: Codifying the social scientific style: The APA Publication Manual as a behaviorist rhetoric. – The rhetoric of the human sciences, 125–144. Evans Vyvyan 2009: How words mean: lexical concepts, cognitive models, and meaning-construction, Oxford: Oxford University Press. Fauconnier Gilles 1999: Mappings in Thought and Language, Cambridge: Cambridge University Press. Geeraerts Dirk 2016: The sociosemiotic commitment. – Cognitive linguistics 27(4), 527–542. Gibbs Raymond W. 2008: “Metaphor and thought.” The Cambridge handbook of metaphor and thought, ed. R. Gibbs, Cambridge: University Press, 3–14. Gollnick James 1990: The Merlin archetype and the transformation of the self. – Studies in Religion/Sciences Religieuses 3, 319–329. Goodrich Peter H. 2002: Merlin in the Twenty-First Century. – Arthurian studies 51, 149–162. Gordin Michael D. 2015: Scientific babel, University of Chicago Press. Grange Bob, Bloom D. A. 2000: Acronyms, abbreviations and initialisms. – BJU International 86, 1–6. Guenon Rene 1962: The Wild Boar and the Bear. – Studies in Comparative Religion 1(1). URL: http://www.studiesincomparativereligion.com/public/articles/The_Wild_Boar_and_the_Bear-by_Rene_Guenon.aspx. Harré Rom 2004: Modeling: Gateway to the Unknown: a Work by Rom Harré 1, Gulf Professional Publishing. Herrmann J. Berenike 2013: Metaphor in academic discourse. – Linguistic forms, conceptual structures, communicative functions and cognitive representations, 333. Hyland Ken 2009: Constraint vs creativity: Identity and disciplinarity in academic writing. – Commonality and Individuality in Academic Discourse. Linguistic Insights 100, 25–52. Terminologija | 2021 | 28 49 ISO (International Organization for Standardization) 1988–2003: ISO 639 (Parts 1–6). Codes for the representation of names of languages, Geneva, Switzerland: ISO. See http://www.loc.gov/standards/iso639–2/. Jarman Alfred Owen Hughes 1960: The legend of Merlin, University of Wales Press. Johnson Mark 2010: Metaphor and cognition. – Handbook of phenomenology and cognitive science, Dordrecht: Springer, 401–414. Komova Tatiana Andreevna 2005: Concepts of Language in Historical and Cultural Contexts, Moscow: Maks Press Lakoff George, Johnson Mark 1980: Metaphors we live by, Univ. of Chicago Press. Latour Bruno 1999: Pandora’s Hope, Harvard University Press, Cambridge, MA. LDO – Longman Dictionary of Contemporary English Online URL: https://www.ldoceonline.com/dictionary. Leitchik Vladimir Moiseevitch, Shelov Sergey Dmitrievitch 2007: Commensurability of scientific theories and indeterminacy of terminological concepts. – Indeterminacy in terminology and LSP: Studies in honour of HeribertPicht 8, 93–106. Levinson Stephen C. 1997: From outer to inner space: linguistic categories and non-linguistic thinking. – Language and conceptualization, 13–45. Manerko Larissa 2019: Knowledge Structures and Ways of Their Description in Cognitive Terminology Research. – Terminologija 26, 47–72. Novodranova Valentina. 2007: Types of Knowledge and their Representation in the Language for Special Purposes (LSP). – Cognitive Linguistics: New Problems of Cognition 5, 136–140. Ortega y Gasset J. 1990: Dve velikie metafory [Two great metaphors], Arutyunova, ND and Zhurinskaya, MA eds, 68–81 Paavola Sami, Hakkarainen Kai 2005: The knowledge creation metaphor–An emergent epistemological approach to learning. – Science & Education 14(6), 535–557. Petrović Milena, Golubović Marija 2018: The use of metaphorical musical terminology for verbal description of music. – Rasprave. Časopis Instituta za hrvatskijezikijezikoslovlje 44(2), 627–641. Picht Heribert, Draskau Jennifer 1985: Terminology: An introduction, Guildford: University of Surrey. Raad B. L. 1989: Modern trends in scientific terminology: morphology and metaphor. – American speech 64(2), 128–136. Rodriguez Xavier, Arroyo-Santos Alfonso 2011: The function of scientific metaphors: An example of the creative power of metaphors in biological theories. – The paths of creation. Creativity in science and art 9, 81–96. Schubert Karl 2011: Specialized Communication Studies: An Expanding Discipline. – Current Trends in LSP Research: Aims and Methods, Peter Lang, 19–60. Sharapkova Anastasia Andreevna, Manerko Larissa Alexandrovna 2019: Culture-derived concepts in scientific discourse: Transferring knowledge through metaphor. – Fachsprache-Journal of Professional and Scientific Communication 41(S1), 23–47. Thagard Paul, Terrence C. Stewart 2011: The AHA! experience: creativity through emergent binding in neural networks. – Cognitive science 35(1), 1–33. Temirgazina Zifa, Akosheva M., Yrysgul S., Shaharman A., Kurmanova Z., Kairova M. 2019: Metaphors in Anatomical Terminology. – Space and Culture, India 7(1), 143–153. Temmerman Rita 2000: Towards new ways of terminology description: The sociocognitive-approach 3, John Benjamins Publishing. Thagard Paul, Stewart Terrence C. 2011: The AHA! experience: Creativity through emergent binding in neural networks. – Cognitive science 35(1), 1–33. Thomas Neil 2000: The Celtic Wild Man Tradition and Geoffrey of Monmouth’s “Vita Merlini”: Madness or “Contemptus Mundi?”. – Arthuriana 10(1), 27–42. Tretjakova Jelena 2013: Metaphor in terminology: Visualization as a way to term perception. – International Journal of Cognitive and Language Sciences 7(4), 891–894. Wood Alistar, Flowerdew J., Peacock M. 2001: International scientific English: The language of research scientists around the world. – Research perspectives on English for academic purposes, eds. J. Flowerdew, M. Peacock, Cambridge University Press, 71–83. Алексеева Ларисса Михайловна 1998: Термин и Метафора [Term and Metaphor], Perm: Perm University Press. Болдырев Николай Константинович 2014: Когнитивная семантика [Cognitive semantics], Tambov: Tambov State University Press. 50 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term Винокур Григорий Осипович 1939: О некоторых явлениях словообразования в русской технической терминологии. – Труды Московского института истории, философии и литературы: сборник статей по языкознанию, Москва, 3–54. Заботкина Вера Ивановна 2019: Когнитивные основы лингвистической креативности. – Когнитивные исследования языка 38, 208–216. Кулиев Гасан Гусейнович 1987: Метафора и научное познание [Metaphor and scientific thinking], АН АзССР, Институт философии и права, Баку: Элм. Манерко Лариса Александровна, Новодранова Валентина Федоровна 2012: Использование методов когнитивного анализа в терминологических исследованиях [Applying cognitive analysis in terminology studies]. – Когнитивные исследования языка, Тамбов: Изд. ДомТГУим. Г. Р. Державина, 226–228. Шарапкова Анастасия Андреевна 2014: Отражение научных гипотез и легенд и их взаимосвязь в лексикографических источниках (на материале словарных статей XIX–XX вв.). – Вопросы филологии 3–4, 164–175. Шарапкова Анастасия Андреевна, Яковлева Юлия Сергеевна 2020: Семиотика преобразований мифа в XXI в. (на примере рекламного дискурса). – Вопросы когнитивной лингвистики 3, 22–42. THE BIOLOGICAL AND MEDICAL SOURCES Curto M., McClatchey A. I. 2008: Nf2/Merlin: a coordinator of receptor signalling and intercellular contact. Br J Cancer. 2008 Jan 29; 98(2), 256–262. Drvarov O., Cubero F. J. 2011: Neurofibromatosis type 2/Merlin: sharpening the myth of prometheus. Hepatology. 2011 May; 53(5), 1767–1770. Gusella J. F., Ramesh V., MacCollin M., Jacoby L. B. 1996: Neurofibromatosis 2: loss of merlin’s protective spell. CurrOpin Genet Dev. 1996 Feb; 6(1), 87–92. Hamaratoglu F., Willecke M., Kango-Singh M. et al. 2006: The tumour-suppressor genes NF2/Merlin and Expanded act through Hippo signalling to regulate cell proliferation and apoptosis. – Nature Cell Biology 8(1), 27–36. Hanemann C. O. 2008: Magic but treatable? Tumours due to loss of merlin. Brain. 2008 Mar; 131(Pt 3), 606–615. Hovens C. M., Kaye A. H. 2001: The tumour suppressor protein NF2/merlin: the puzzle continues. J Clin Neurosci. 2001 Jan; 8(1), 4–7. Kissil J. L., Wilker E. W., Johnson K. C., Eckman M. S., Yaffe M. B., Jacks T. 2003: Merlin, the product of the Nf2 tumor suppressor gene, is an inhibitor of the p21-activated kinase, Pak1. Mol Cell. 2003 Oct; 12(4), 841–849. LaJeunesse D. R., McCartney B. M., Fehon R. G. 1998: Structural analysis of Drosophila merlin reveals functional domains important for growth control and subcellular localization. J Cell Biol. 1998 Jun 29; 141(7), 1589–1599. Lallemand D., Saint-Amaux A. L., Giovannini M. 2009: Tumor-suppression functions of merlin are independent of its role as an organizer of the actin cytoskeleton in Schwann cells. J Cell Sci. 2009 Nov 15; 122(Pt 22), 4141–4149. MacCollin M., Mohney T., Trofatter J., Wertelecki W., Ramesh V., Gusella J. 1993: DNA diagnosis of neurofibromatosis 2. Altered coding sequence of the merlin tumor suppressor in an extended pedigree. JAMA. 1993 Nov 17; 270(19), 2316–2320. McClatchey A. I., Giovannini M. 2005: Membrane organization and tumorigenesis—the NF2 tumor suppressor, Merlin. Genes Dev. 2005 Oct 1; 19(19), 2265–2277. Morrow K. A., Shevde L. A. 2012: Merlin: the wizard requires protein stability to function as a tumor suppressor. BiochimBiophys Acta. 2012 Dec; 1826(2), 400–406. Neill G. W., Crompton M. R. 2001: Binding of the merlin-I product of the neurofibromatosis type 2 tumour suppressor gene to a novel site in beta-fodrin is regulated by association between merlin domains. Biochem J. 2001 Sep 15; 358(Pt 3), 727–735. Okada T., You L., Giancotti F. G. 2007: Shedding light on Merlin’s wizardry. Trends Cell Biol. 2007 May; 17(5), 222–229. Pećina-Šlaus N. 2013: Merlin, the NF2 gene product. Pathol Oncol Res. 2013 Jul; 19(3), 365–373. Terminologija | 2021 | 28 51 Petrilli A. M., Fernández-Valle C. 2016: Role of Merlin/NF2 inactivation in tumor biology. Oncogene. 2016 Feb 4; 35(5), 537–548. Rouleau G. A., Merel P., Lutchman M., Sanson M., Zucman J., Marineau C., Hoang-Xuan K., Demczuk S., Desmaze C., Plougastel B. et al. 1993: Alteration in a new gene encoding a putative membrane-organizing protein causes neuro-fibromatosis type 2. Nature. 1993 Jun 10; 363(6429), 515–521. Scoles D. R. 2008: The merlin interacting proteins reveal multiple targets for NF2 therapy. BiochimBiophys Acta. 2008 Jan; 1785(1), 32–54. Sherman L. S., Gutmann D. H. 2001: Merlin: hanging tumor suppression on the Rac. Trends Cell Biol. 2001 Nov; 11(11), 442–444. Stamenkovic I., Yu Q. 2010: Merlin, a “magic” linker between extracellular cues and intracellular signaling pathways that regulate cell motility, proliferation, and survival. Curr Protein Pept Sci. 2010 Sep; 11(6), 471–484. Surace E. I., Haipek C. A., Gutmann D. H. 2004: Effect of merlin phosphorylation on neurofibromatosis 2 (NF2) gene function. Oncogene. 2004 Jan 15; 23(2), 580–587. Tikoa A., Varga M., Ramesh V., Gusella J., Maruta H. 1994: An anti-Ras function of neurofibromatosis type 2 gene product (NF2/Merlin). J Biol Chem. 1994 Sep 23; 269(38), 23387–23390. Trofatter J. A., MacCollin M. M., Rutter J. L., Murrell J. R., Duyao M. P., Parry D. M., Eldridge R., Kley N., Menon A. G., Pulaski K. et al. 1993: A novel moesin-, ezrin-, radixin-like gene is a candidate for the neurofibromatosis 2 tumor suppressor. Cell. 1993 Nov 19; 75(4),826. Wiederhold T., Lee M. F., James M., Neujahr R., Smith N., Murthy A., Hartwig J., Gusella J. F., Ramesh V. 2004: Magicin, a novel cytoskeletal protein associates with the NF2 tumor suppressor merlin and Grb2. Oncogene. 2004 Nov 18; 23(54), 8815–8825. de Vries M., van der Mey A. G., Hogendoorn P. C. 2015: Tumor Biology of Vestibular Schwannoma: A Review of Experimental Data on the Determinants of Tumor Genesis and Growth Characteristics. Otol-Neurotol. 2015 Aug; 36(7), 1128–1136. Xiao G. H., Chernoff J., Testa J. R. 2003: NF2: the wizardry of merlin. Genes Chromosomes Cancer. 2003 Dec; 38(4), 389–399. Zhou Z., Chen Y., Min H. S., Wan Y., Shan H., Lin Y., Xia W., Yin F., Jiang C., Yu X. 2021: Merlin functions as a critical regulator in Staphylococcus aureus-induced osteomyelitis. J Cell Physiol. 2021 Aug 11. MERLINO MĮSLĖ BIOMEDICINOS MOKSLUOSE: VAIZDINYS, SĄVOKA, TERMINAS Santrauka Straipsnyje analizuojama, kaip karaliaus Artūro legendos personažas buvo perkeltas į biomedicinos mokslus, taip užsimezgant sudėtingiems, variantiškumu grindžiamiems santykiams su kitais tuo pat metu šiuose moksluose atsiradusiais terminais, o būtent su terminu „švanominas“, kuris atsirado tais pačiais 1993 metais, kaip ir „merlinas“, tačiau jį paskelbė kita tyrėjų grupė kitame žurnale. Iš pradžių abu terminai gyvavo tuo pat metu ir buvo sinonimai, bet vėliau juos imta vartoti skirtinguose mokslo darbuose ir skirtingose biomedicinos tyrimų srityse. „Merlinas“ dažniau vartotas fundamentaliuosiuose moksluose, o „švanominas“ – biomedicinos srities tyrimuose. Kadangi terminas „merlinas“ susiformavo kaip atvirkštinis akronimas (angl. backronym) iš termino „moezino-ezrino-radiksino tipo baltymas“ (angl. moesin-ezrin-radixin-like protein) ir jam pavadinti tinka paslaptingojo personažo vardas, pirmiausia turėjome sumodeliuoti pradinę sąvokos struktūrą. Taikydami kognityvinės lingvistikos metodą (leksikografinių straipsnių analizę, asociacijų žodynus), pirmiausia apibrėžėme pagrindinius sąvokos požymius. Tuomet analizavome diskursyviuosius termino „merlinas“ požymius ir išskyrėme tuos požymius, kurie aktualizuojami moksliniuose darbuose. Analizuodami visus surinktus pavyzdžius, išskyrėme keturias pagrindines šio termino aiškinimo 52 Anastasia Sharapkova The Enigma of Merlin in Biomedical Sciences: Image, Concept, Term kryptis, vadovaudamiesi pagrindiniais sąvokos požymiais: žynys-globėjas, iš kurio kyla nuo navikų susidarymo saugančio baltymo koncepcija; žynys-patarėjas, kuriam yra prieinamos žinios ir informacija, nurodo į tam tikrus signalus perduodantį baltymą; sunkiai surandamas ir paslaptingas žynys-burtininkas, atliekantis daug sunkiai nustatomų ir įvardijamų funkcijų, ir žynys-tarpininkas, kuris gyvena tarp dviejų pasaulių ir taip vienu metu prisideda prie dviejų svarbių biologinių procesų. Šios kryptys visiškai atitinka pradinės sąvokos struktūrą. Panaudojant šias struktūras ir perkeliant jas į kitą žinių sritį, terminas teikia galimybių dideliam kūrybiškumui. Palyginti su „švanominu“, „merlinas“ dažniau vartojamas apžvalgose ir yra tarsi ženklas, žymintis tam tikrus neišspręstus fundamentaliųjų mokslų srities klausimus. Gauta 2021-08-19 Anastasia Sharapkova English department Philological Faculty Lomonosov Moscow State University Leninskie gori 1, building 51, room 1045 119991, Moscow, Russia E-mail [email protected] Terminologija | 2021 | 28 53