Termininiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje

doi.org/10.35321/term29-01 Termínová adjektiva v internetových médiích ASTA MITKEVIČIENĖ Litevský jazykový institut ORCID id: https://orcid.org/0000-0001-5508-1555 ANOTACE Článek navazuje na výzkum užívání termínů v internetových médiích a analyzuje adjektiva se speciálním významem relevantní pro terminologii. Na základě korpusu DELFI.lt si klade za cíl určit tendence v užívání terminologických adjektiv zařazených do všeobecných slovníků. Zkoumá, zda se taková adjektiva v médiích užívají jako součásti termínů, nebo zda pouze rozvíjejí podstatná jména či jmenná spojení plnící funkci termínů, aniž by byla součástí těchto termínů, a zda si terminologická adjektiva v médiích zachovávají odborný význam, který umožňuje považovat je za jednotky odborné lexiky. Užívání adjektiv je analyzováno s ohledem na jejich syntaktickou funkci. KLÍČOVÁ SLOVA: termíny, odborná lexika, adjektiva, korpus, atributivní spojení. ABSTRAKT Článek navazuje na výzkum užívání termínů v internetových médiích a analyzuje adjektiva se speciálním významem relevantní pro terminologii. Cílem je určit tendence v užívání terminologických adjektiv, která jsou zařazena do všeobecných slovníků. Výzkum založený na korpusu DELFI.lt má zjistit, zda se taková adjektiva v médiích užívají jako součásti termínů, nebo zda pouze rozvíjejí podstatná jména či jmenná spojení fungující jako termíny, aniž by byla součástí těchto termínů, a zda si terminologická adjektiva v médiích zachovávají odborný význam, který umožňuje považovat je za jednotky odborné lexiky. Užívání adjektiv je analyzováno s ohledem na jejich syntaktické funkce. KLÍČOVÁ SLOVA: termíny, odborná lexika, adjektiva, korpus, atributivní spojení. 6 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje Za termíny se tradičně považují pouze podstatná jména a jmenná spojení, jmenné fráze1 jako plnohodnotná pojmenování pojmů. Kazimieras Gaivenis například tvrdil, že přídavná jména mohou vystupovat „pouze jako složky složených termínů, za samostatné termíny je však považovat nelze“ (Gaivenis 2002: 31). V některých nejnovějších i zásadních pracích západní terminologie se za termíny považují nejen podstatná jména, ale také přídavná jména, slovesa a příslovce (např.: Cabré 1999 111; L’Homme 2020: 63)2. Termínovost přídavných jmen je konstatována v článku Kaariny Pitkänen-Heikkilä (2015), v němž autorka vychází z botanických údajů (morfologie rostlin)3. Bez ohledu na to, zda lze přídavná jména považovat za termíny, či nikoli (tato otázka nebude v tomto článku dále rozebírána), je zřejmé, že jejich místo v terminologických systémech je nesporné – přídavná jména vystupují jako vedlejší složky složených termínů, tj. spolu s podstatnými jmény nebo jmennými spojeními tvoří terminologické jednotky. Terminologická literatura navíc vymezuje ještě jednu rozsáhlou skupinu atributivních přídavných jmen relevantních pro terminologii a terminografii – kolokáty termínů, které termíny pouze charakterizují (viz de Santiago González, Grcic Simeunovic 2017: 203). Jak kolokáty termínů, tak jejich složky mohou být přídavná jména ze speciální i obecné slovní zásoby. Přídavná jména užívaná ve speciálním (oborovém) významu lze považovat za terminologická přídavná jména4. V litevské terminologii jsou přídavná jména dosud analyzována především jako vedlejší složky termínů – pojednává se o jejich formálním vyjádření a/nebo sémantice (např.: Gaivenis 2014: 60–97; Stunžinas 2004; Auksoriūtė 2016; Zemlevičiūtė 2020 aj.). Jejich terminologičnost se nezkoumá. V tomto článku, v návaznosti na výzkumy užívání termínů v populárních internetových médiích (viz: Mitkevičienė 2020, 2021), 1 Složenými termíny jsou například i podstatná jména spojená souřadným vztahem a řetězce slovních spojení. Podle Gintautase Akelaitise nelze všechny tříslovné a víceslovné termíny považovat za slovní spojení (Akelaitis 2008: 6), není však vysvětleno, o jakou syntaktickou konstrukci by se jednalo. V tomto článku budou složené termíny, jak je v litevské terminologii obvyklé, považovány za slovní spojení. 2 Podstatná jména jsou nadále považována za prototypické termíny. 3 Pro terminografy je aktuální její myšlenka, že speciální přídavná jména užívaná v odborných textech jako predikativa, nikoli jako příslovečná určení (modifikátory), mají mít v terminologických slovnících samostatná hesla, neboť odvozovat z nich abstraktní podstatná jména nebo jmenná spojení s nimi by již bylo nepřirozené. 4 Samostatně je třeba zmínit substantivizovaná přídavná jména plnící funkci termínů. Taková přídavná jména je samozřejmě třeba považovat za skutečné termíny. Přesahují rámec předmětu tohoto článku, avšak skutečnost, že přídavné jméno vystupující jako vedlejší složka může být postupně užíváno namísto celého termínu, posiluje terminologickou hodnotu přídavných jmen. Terminologija | 2022 | 29 7 analyzují se terminologická adjektiva. Cílem je určit tendence v užívání terminologických adjektiv v médiích. Zkoumá se, zda se tato adjektiva užívají jako složky termínů, nebo zda pouze stojí u substantiv či substantivních spojení plnících funkci termínů, aniž by byla jejich součástí, a zda si terminologická adjektiva v médiích zachovávají odborný význam (alespoň přibližný), který umožňuje považovat dané adjektivum za jednotku odborné slovní zásoby. Terminologická adjektiva jsou součástí odborné, neboli věcné slovní zásoby5 a ta nejaktuálnější pro veřejnost se dostávají i do obecného užívání a odtud do všeobecných slovníků (o odborné slovní zásobě Bendrinės lietuvių kalbos žodynė (BŽ) viz Naktinienė 2002; dodejme, že jsou v něm uvedena pouze substantiva). Pro výzkum bylo vybráno 6 adjektiv z oblasti medicíny6, která jsou zařazena do BŽ a Dabartinės lietuvių kalbos žodyną (DŽ). Při výběru adjektiv byla využita funkce podrobného vyhledávání v systému E. kalba a v obou slovnících byla filtrována slova se značkou med.; navíc byla vybrána častá adjektiva bez této značky, která jsou však relevantní pro jazyk a terminologii medicíny. Poté se zjišťovalo, která z vybraných adjektiv se v médiích užívají ve větší míře, třebaže už samotné zařazení těchto adjektiv do všeobecných slovníků nepochybně ukazuje, že nejde (nebo by nemělo jít) pouze o úzce specializované užívání. Při vědomí nevyhnutelné subjektivity byla vybrána tato mezinárodní (přesněji s mezinárodním kořenem) (a) a litevská (b) relační adjektiva7: a) imunitinis, alerginis, antivirusinis a b) lėtinis, erkinis. K těmto adjektivům bylo záměrně přidáno také kvalitativní adjektivum alergiškas, a to v očekávání, že se v opozici k alerginis projeví terminologicky významné vlastnosti, ačkoli lze předem tušit, že funkce složky termínu pro něj není typická. Adjektiva vybraná pro výzkum vznikla v odborném jazyce, tj. do obecného užívání se dostala z terminologie či odborného jazyka, nikoli naopak. Dokládají to lexikografická (viz E. kalba) a terminografická data. Do dosud nejúplnějšího Medicinos terminų žodyną (MedŽ), vydaného již v roce 1980, Apie dalykinės kalbos sąvoką ir santykį su specialiąja kalba žr. Kontutytė 2007. Į LR terminų banką įtraukti angliško termino language for special purposes (LSP) atitikmenys specialioji kalba (iš LST ISO 1087-1:2005), dalykinė kalba, specialioji kalba (iš Lingvodi dak tikos terminų žodyno, 2012). Medicína patří k oblastem, jejichž terminologie se nejčastěji dostává k veřejnosti. Vida Žilinskienė na základě slovníkových značek zjistila, že ve třetím vydání DŽ bylo uvedeno 227 medicínských termínů; početně je převyšovala slovní zásoba 3 oborů (Žilinskienė 1997: 46). Funkcinėje gramatikoje – klasifikuojamieji būdvardžiai (Valeckienė 1998: 123). 8 Asta Mitkevičienė │ Termininiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje samostatnými hesly byla zařazena také adjektiva a mezi nimi lze nalézt i několik předmětů tohoto výzkumu – imuninis, lėtinis, erkinis. Zdrojem výzkumu je korpus DELFI.lt o 70 milionech slov reprezentující internetová média, sestavený z publikací populárního zpravodajského portálu téhož názvu z let 2014–2016 (podrobněji viz LKKŽ 2019: 14–15). Tentýž korpus již byl využit ke zkoumání termínů v médiích (Mitkevičienė 2020, 2021); kromě toho se právě tento korpus (a také databáze vytvořená na jeho základě) používá při výzkumu ustálených spojení v litevštině (např.: Bielinskienė a kol. 2019; Kovalevskaitė a kol. 2021 aj.)8. Po výběru uvedených adjektiv se přešlo k analýze jejich konkordancí. Celkem bylo prohlédnuto více než 3 300 řádků: lėtinis – 1 084, imuninis – 949, alergiškas – 455, alerginis – 434, antivirusinis – 221, erkinis – 170. Podle kontextu byly nejprve vybrány řádky pojednávající o zdraví či medicíně. Tím byly odděleny příklady neodborného, přesněji nemedicínského užití adjektiv. Poté byla na úrovni slovních spojení určena adjektiva rozvíjená (modifikovaná) substantiva a na úrovni věty užití adjektiv v pozici predikativů9. Při analýze užívání adjektiv se přihlíží k jejich syntaktické funkci, proto se zvlášť zkoumají adjektiva jako atributy a jako predikativy (srov. poznámku pod čarou 3). Typickou strukturu termínu a druhovou vlastnost adjektivum signalizuje v atributové pozici; proto se při analýze atributivních adjektiv nejprve zjišťovalo, ve kterých spojeních jsou součástí termínu, tedy závislým členem. Za tímto účelem se spojení s atributem nalezená v korpusu vyhledávala ve slovnících a příručkách z oblasti medicíny, v Banku termínů LR, v Visuotinėje lietuvių enciklopedijoje (VLEe) aj. (viz dále), Google Mokslinčiuje10. Je však třeba uznat, že tento způsob určování terminologičnosti spojení (podle formy a oboru) je nedostatečný; na druhou stranu neexistuje 8 Kaip jau pabrėžta anksčiau (Mitkevičienė 2021), į DELFI.lt tekstyną įeina heterogeniški tekstai: juose pateikiama informacijos iš pranešimų spaudai, mokslo populiarinimo ar mokslinių darbų, tekstuose gali būti cituojama ar atpasakojama tiek medicinos specialisto kalba, tiek tiesiogiai su medicina nesusijusio adresanto teiginiai, pateikiamos žurnalisto interpretacijos ir pan. Tos skirtybės, be abejo, turi įtakos ir terminų bei specialiosios leksikos vartosenai, tačiau dėl šaltinio pobūdžio (žiniasklaidos tekstynas, o ne konkretūs tekstai) šiame tyrime į tas skirtybes nėra atsižvelgiama – tiriamoji medžiaga analizuojama kaip internetinės žiniasklaidos diskurso, kurio adresatas – plačioji visuomenė, dalis. 9 Pojem predikativu zahrnuje sponové predikativy, volné sekundární predikativy a povinné sekundární predikativy; mezi nimi nejsou z morfosyntaktického hlediska ostré hranice (Holvoet, Tamulionienė 2005: 137). Sekundární predikativy se v tradiční gramatice nazývají predikativními příslovečnými určeními (tamtéž: 117). 10 Článek nerozlišuje mezi termíny užívanými ve vědě a v popularizaci vědy ani mezi termíny užívanými medicínskými výzkumníky a praktiky (lékaři aj.). Terminologija | 2022 | 29 9 Zcela spolehlivým a dalším možným způsobem určování termínů je výběr termínů prováděný odborníky v dané oblasti (tento způsob je navíc obtížnější realizovat). Článek se vyhýbá uvádění kvantitativních údajů, protože ne ve všech případech lze s jistotou říci, že konkrétní spojení je termínem; jak bude navíc patrné dále, v různých zdrojích mohou být tytéž pojmy pojmenovány různě. ATRIBUTIVNÍ UŽITÍ Imunitní. Toto přídavné jméno zatím není v BŽ definováno a v DŽ se nevyskytuje. Do databáze ustálených spojení litevského jazyka je zařazeno spojení plnící funkci termínu imunitní systém, jehož frekvence činí 783. To představuje přibližně 83% všech výskytů přídavného jména imunitinis. V korpusu bylo zaznamenáno také více termínů, v nichž toto přídavné jméno plní funkci rozvíjejícího členu: imunitní ochrana, imunitní reakce, imunitní buňky, imunitní mechanismy, imunitní paměť, imunitní procesy, imunitní sérum, imunitní profil a další. Termínovost těchto spojení potvrzují údaje z Výkladového slovníku imunologických a alergologických termínů (AIATŽ), VLEe a/nebo výsledky vyhledávání Google Scholar. Uvedené přídavné jméno tvoří atributivní spojení také s podstatnými jmény abstraktního významu, např.: imunitní produkce, imunitní odpor, imunitní síly, imunitní moc a další; nejde o termíny, přestože se užívají v kontextu zdravotnické tematiky. Podstatná jména ve spojení často vyjadřují pozitivní hodnocení imunitního systému (nebo imunity). Hranice mezi termíny a netermíny však není striktní. Například při výzkumu bylo spojení imunitní příčiny nejprve zařazeno mezi netermíny, později však bylo nutné toto zařazení upravit, protože se zjistilo, že je zahrnuto do terminologické banky LR (zdroji terminologických hesel jsou Nomenklatura lékařské histologie a embryologie (2001) a Termíny veterinární anatomie, histologie a embryologie (1998)). Je třeba dodat, že spojení užitá v korpusu lze považovat za netermíny, mohou však fungovat jako rozvíjející členy termínů (srov. příklad z korpusu imunitní původ a termín kožní reakce imunitního původu v IATE). Kromě toho se v souvislém textu termíny elipticky zkracují a užívají se jejich kratší varianty, takže přídavné jméno rozvíjí jiné podstatné jméno a zastupuje celé spojení; srov. imunitní komponenta v korpusu a komponenty imunitního systému AIATŽ 200. Další skupinou atributivních spojení s imunitní, která se vynořila, jsou spojení, jejichž řídícím členem je lékařský termín, avšak samotná spojení 10 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje neplní funkci termínu, například imunitní hormony, imunitní geny. Přídavné jméno v nich není součástí termínu. Širší kontext spojení umožňuje tvrdit, že tato spojení pomáhají srozumitelněji předávat informace o méně známých pojmech – cytokinech (a) a hlavním histokompatibilním komplexu (MHC)11 (b): (a) Jsou jako takové i m u n i t n í h o r m o n y, které koordinují imunitní reakce, imunitní odpověď. [Gyvenimas] (b) Tyto výsledky nejsou v rozporu s předchozími výzkumy, které ukázaly, že i m u n i – t n í g e n y, známé jako MHC, jsou rozmanitější <...>. [Gyvenimas] Lze tvrdit, že adresáti považují za srozumitelné i pro laiky nejen podstatná jména tvořící tato spojení, ale také přídavné jméno, protože pouze v takovém případě mohou plnit vysvětlující funkci. Alergenní a alergický. Alergenní je v BŽ vykládáno jako „související s alergií“, tedy prostřednictvím slova, které funguje jako termín (alergie). Při prohlídce konkordance tohoto přídavného jména ve zkoumaném korpusu bylo zjištěno, že se nejčastěji užívá ve spojení alergická reakce (přibližně 60% řádků)12, tj. jako rozvíjející člen termínu. V korpusu byla nalezena i další atributivní spojení s alergenní, u jejichž terminologického statusu nejsou pochybnosti, protože jsou stejně jako alergická reakce zařazena do AIATŽ. Jde o alergické bronchiální astma, alergické onemocnění, synonymní termíny alergická rýma a alergická rinitida. V korpusu byly zaznamenány zkrácené varianty lékařských termínů s alergenní, např. alergická dermatitida (srov. alergická kontaktní dermatitida AIATŽ), alergické astma, ačkoli o vztahu posledního z nich k výše uvedenému termínu alergické bronchiální astma lze diskutovat, neboť například MKN-10-AM uvádí právě spojení alergické astma. O terminologickém statusu dalších spojení s alergenní se usuzuje na základě jejich užívání v textech z oblasti medicíny (užití bylo ověřeno v Google Scholar a v malém Alergickém korpusu13). Na tomto základě lze za termíny pravděpodobně považovat spojení alergické procesy, alergický zánět, alergická vyrážka, alergická dermatóza, alergická onemocnění a další. V několika atributivních spojeních z korpusu 11 Zkratka MHC označuje pojem, který se v litevštině pojmenovává různě – hlavní histokompatibilní komplex AIATŽ, komplex tkáňové slučitelnosti VLEe. 12 Započítána jsou zde také spojení s vloženými slovy, např. alergická zánětlivá reakce. 13 Korpus Alergický korpus o 117 000 slovechAlergijos tekstynas sestavila autorka článku automaticky na začátku roku 2021 z textů webových stránek allergomedica.lt a rutadubakiene.com pomocí nástroje Sketch Engine (Kilgarriff a kol. 2014). Terminologija | 2022 | 29 11 Spojení označují pojmenované pojmy, tj. lze je považovat za termíny, avšak přídavné jméno v nich představuje konkurenci genitivu podstatného jména, např.: alerginiai tyrimai, alerginis testas, alerginiai simptomai. Terminičnost spojení alerginis sudirginimas je sporná, ačkoli spojení pochází z oblasti medicíny; alerginiai atvejai, jehož základním členem dokonce není termín, lze vůbec považovat za příklad nepřesného vyjadřování. Příbuzné přídavné jméno alergiškas je do BŽ zařazeno ve dvou významech, z nichž první – přímý – náleží do oblasti medicíny. Tento význam („citlivý na alergeny“) je vysvětlen pomocí podstatného jména alergenas, které funguje jako termín (srov. alerginis – prostřednictvím alergiją)14. Převládající syntaktické užití tohoto přídavného jména je predikativní (přibližně 62% konkordančních řádků), zatímco jeho atributivní užití je sémanticky omezeno15. V korpusu funguje jako přívlastek podstatných jmen označujících živé bytosti (žmogus, asmuo, vaikas, kūdikis, pacientas, vartotojas, dainininkas; šuo, žirgas aj.), z nichž pouze pacientas je termínem z oblasti medicíny a zdravotnických věd16. V nejednom případě se určované slovo vypouští a přídavné jméno se užívá substantivně, srov. Lidem alergickým na med se doporučují zábaly ze speciálního bahna. [Gyvenimas] Vyniká spojení alergiška oda – přídavným jménem je charakterizován lidský orgán a samo spojení je pravděpodobně termínem17. Jiné atributivní vyjádření zachycené v korpusu je chybné, protože přídavné jméno alergiškas je užito v nesprávném významu – „vyvolávající alergii“, tedy namísto alergizuojantis, srov.: alergiškas augalas, alergiškas produktas. Chronický. Přídavné jméno lėtinis je v BŽ vykládáno jako „probíhající pomalu a po delší dobu“, uvádí se synonymum (chroniškas) a příklady pocházejí z oblasti medicíny nebo s ní souvisejí (lėtinė apšvita). Samotný výklad lexikálního významu k medicíně neodkazuje. V terminologické databance LR patří termíny se složkou lėtinis podle zdrojů – slovníků – do oblasti obrany: lėtinė apšvita, lėtinė apšvitos dozė ir lėtinė spindulinė liga. 14 Mnohá přídavná jména relevantní pro odborný jazyk lze vysvětlit pouze na základě odborných informací (L’Homme 2020: 62). 15 První význam slova alergiškas je v BŽ ilustrován pouze příklady jeho predikativního užití. 16 V databázi ustálených spojení litevského jazyka lze najít 2 spojení – alergiškas žmogus (četnost 91) a alergiškas vaikas (23). 17 V korpusu současné litevštiny lze najít spojení alergiškos akys. 12 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje V médiích se probírané přídavné jméno nejčastěji užívá v lékařském či zdravotnickém kontextu. Užívá se jako vedlejší složka termínů, např.: lėtinė liga, lėtinė infekcija, lėtinė depresija, lėtinė sloga, lėtinė obstrukcinė plaučių liga, lėtinė migrena, lėtinė mieloleukemija, lėtinė galvos smegenų išemija, lėtinė dilgėlinė, lėtinė intoksikacija, lėtinis pankreatitas, lėtinis nerimas, lėtinis prostatitas, lėtinis skausmas, lėtinis viduriavimas, lėtinis sinusitas, lėtinis autoimuninis tiroiditas, lėtinis venų nepakankamumas, lėtinis hepatitas C (srov. lėtinis virusinis hepatitas C TLK-10-AM), lėtinis uždegiminis procesas, lėtinis aortos vožtuvo nesandarumas aj. O tom, zda je spojení považováno za termín, či nikoli, se rozhodovalo podle nomenklatury TLK-10-AM a SNOMED CT a také podle výsledků vyhledávání v Google Mokslinčius. Jak je patrné z příkladů, termíny s lėtinis jsou jak vysoce specializované (lėtinis autoimuninis tiroidas), tak užívané v širším rozsahu (lėtinis viduriavimas, srov. synonyma viduriavimas, diarėja). Tímto přídavným jménem se vyjadřuje jeden ze zásadních příznaků nemocí, symptomů či stavů, proto jde o produktivní složku lékařské terminologie i jazyka. Přídavné jméno lėtinis se často užívá při výkladu dalších pojmů, např.: Intersticiální cystitida – chronické, zánětlivé, nebakteriální onemocnění močového měchýře. [Gyvenimas] Chronická neurologická porucha narkolepsie vzniká, když mozek nedokáže správně regulovat cykly spánku a bdění. [Gyvenimas] Přídavným jménem lėtinis se rovněž charakterizují pojmy označované termíny, samo přídavné jméno však není součástí těchto termínů, např.: lėtinė Krono liga, lėtinis diabetas, lėtinis nutukimas aj. – přídavné jméno pouze pojmenovává příznak vlastní pojmu vyjádřenému termínem (Crohnova choroba, diabetes mellitus a obezita jsou chronická onemocnění). Přídavné jméno je v zásadě nadbytečné, k termínu se však pravděpodobně připojuje proto, aby se pro jasnost nebo z didaktických důvodů zdůraznil jím vyjadřovaný příznak. V korpusu byla nalezena spojení, v nichž probírané přídavné jméno charakterizuje něco, co není termínem, a ani samotné spojení není termínem, např.: lėtinės problemos, lėtinės sveikatos bėdos, lėtinis ligos scenarijus aj. Na druhou stranu se i taková spojení užívají ve zdravotnickém kontextu. Antivirový. Přídavné jméno antivirusinis je v BŽ, kde je lze vyhledat s označením med., uvedeno ve dvou významech: první, novější, je z oblasti výpočetní techniky („určený k prevenci a ochraně před počítačovými viry“), druhý, původní, pak z oblasti lékařství („určený k léčbě onemocnění způsobených viry Terminologija | 2022 | 29 13 “). Antivirusinis funguje jako vedlejší složka termínů, zatímco v terminologii výpočetní techniky prošlo transterminologizací (bylo převzato) z oblasti lékařství18. V terminologické databance LR jsou termíny se složkou antivirusinis pouze z oblasti informatiky: antivirusinė programa, antivirusinė buldinti programa, antivirusinė peržiūrinti programa, takže se v nich přídavné jméno užívá v jiném významu. V analyzovaném korpusu bylo přídavné jméno antivirusinis užito v jiném než počítačovém významu v méně než čtvrtině (přibližně 22%) konkordančních řádků. Přídavné jméno funguje jako vedlejší složka lékařských termínů, např.: antivirusiniai vaistai, antivirusiniai preparatai, antivirusinis gydymas aj. Charakterizuje také podstatná jména, která přímo neodkazují k lékařství a zdravotnickým vědám a užívají se v širším rozsahu, takže nelze s jistotou říci, zda jsou taková spojení termíny, či nikoli, např.: antivirusinis poveikis, antivirusinė medžiaga, antivirusinės ypatybės, antivirusinės savybės aj. Teprve širší kontext navíc ukázal, že se tato spojení užívají v kontextu zdravotnických a přírodních věd (mezioborová terminologie a lexikum jsou přirozeným jazykovým jevem), nikoli v kontextu výpočetní techniky. Z užívání přídavného jména vyplývá, že lexikální význam slova antivirusinis je širší („působící proti virům, zaměřený proti virům“), než jak jej uvádí BŽ, kde je spojen pouze s léčbou. Přídavné jméno antivirusinis vytváří v různých významech atributivní spojení, která fungují jako termíny nebo jejich složky, se stejnými podstatnými jmény (např.: apsauga, priemonė), srov.: (a) V roce 2007 skupina vědců <...> objevila a v časopise „Science“ popsala nový systém a n t i v i r u s i n ė s a p s a u g o s bakterií, který pojmenovala CRISPR. [Mokslas] Je nutné se neprodleně postarat o bezpečnost telefonu – nainstalovat a n t i v i r u s i n ę a p s a u g ą. [Mokslas] (b) Nedávné výzkumy prokázaly, že účinně bojuje proti různým infekcím a je účinným a n t i v i r u s i n ė p r i e m o n ė. [Gyvenimas] Experiment jsme provedli, abychom upozornili komunitu zabývající se bezpečností počítačů na nedostatek kontrol mnoha a n t i v i r u s i n i ų p r i e m o n i ų <...>. [Mokslas] 18 Je samozřejmě možné uvažovat, že antivirusinis vzniklo odvozením od počítačového termínu virusas, nelze však popřít, že se toto přídavné jméno v litevštině užívalo již dříve a že jeho užívání navíc pravděpodobně nebylo omezené (srov. termín antivirusiniai vaistai, aktuální i pro širokou veřejnost, zařazený do Medicinos enciklopediją (MedE)). 14 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje Zajímavé je, že příbuzné adjektivum virový se ve zkoumaném korpusu nejčastěji (asi v 77% z téměř 400 výskytů) užívá v lékařském či zdravotním kontextu. Toto adjektivum nejčastěji tvoří termíny společně s infekcí – virová infekce, virové střevní infekce, virové infekce dýchacích cest atd. Uvedené adjektivum vystupuje také jako vedlejší složka termínů v takových spojeních, jako jsou virové onemocnění, virový zánět, virová meningitida, virová hepatitida, virová rýma, virové částice, viroví patogeni atd. Klešťový. V BŽ je podle poznámky med. uvedeno adjektivum klešťový, které samo o sobě, nikoli ve spojení, na základě slovotvorného významu a výkladu lexikálního významu „způsobený klíšťaty“ (BŽ) přímo neodkazuje k oblasti medicíny – základové slovo není pravým lékařským termínem, přestože je pravděpodobně třeba je řadit k lékařské slovní zásobě19. Lze tvrdit, že toto adjektivum se specializuje teprve tehdy, když vystupuje jako vedlejší složka termínu (jak BŽ, tak dvojjazyčné slovníky (viz E. kalba) uvádějí stejný příklad – lékařský termín klíšťová encefalitida). Přesto je adjektivum klešťový, jak bylo uvedeno v úvodu, zařazeno do MedŽ. V korpusu DELFI.lt se nachází 170 konkordančních řádků s adjektivem klešťový a ve všech je zaznamenáno jako atributivní složka užitá v lékařském či zdravotním kontextu. Jak se očekávalo, dominuje (v 97% případů) spojení klíšťová encefalitida – patrně nejznámější termín s tímto adjektivem. Další spojení v korpusu jsou klíšťová borelióza a klíšťová infekce. Nabízí se otázka, zda adjektivum v těchto spojeních plní funkci termínové složky, tj. zda jsou tato dvouslovná spojení termíny. Spojení klíšťová borelióza lze chápat jak jako spojení jednoslovného termínu s vysvětlujícím adjektivem, tak jako elipticky zkrácený termín. K tomuto závěru lze dospět po zjištění názvů onemocnění v informačních zdrojích: lymská borelióza (Lymeská nemoc), borelióza lymská (= borelióza) VLEe; lymská borelióza (borelióza) ULAC; borelióza (lymská borelióza) ligos.lt; lymská borelióza, borelióza VPLŽ; ale lymská borelióza, klíšťová lymská borelióza MedE; lymská borelióza (klíšťová systémová borelióza) ILŽ; lymská borelióza (klíšťová lymská borelióza) Wikipedia. Lze dodat, že termín borelióza je v korpusu mnohem méně častý než lymská borelióza (11, respektive 171 výskytů). Druhé spojení – klíšťová infekce – se nepodařilo najít v prohlédnutých terminologických slovnících ani příručkách a výsledky nepřineslo ani vyhledávání v Google Scholaru, 19 Do MedE je zařazeno heslo klíště. V terminologické databázi LR lze v současnosti najít pouze jeden termín se složkou klešťový – klíšťová léze, což je termín z oblasti oděvnictví a s medicínou nesouvisí. Terminologija | 2022 | 29 15 takže ačkoli má tradiční terminologickou podobu, nelze s jistotou říci, že toto spojení je termín a že klešťový v něm plní funkci druhové složky. PREDIKATIVNÍ UŽITÍ Modifikátory podstatného jména (přívlastky), o nichž se pojednávalo v předchozí kapitole, vyjadřují predikaci na úrovni jmenné fráze, zatímco predikativa vyjadřují predikaci na úrovni věty či souvětí (Čižik-Prokaševa 2010: 2, viz také Holvoet, Tamulionienė 2005: 118). Z probíraných adjektiv se odlišuje kvalitativní adjektivum alergický, protože, jak bylo uvedeno, se nejčastěji užívá právě jako predikativum, např.: Je známo, že alergií na domácí zvířata může trpět až 10% celé populace. [Gyvenimas] Jeho závislá složka – objekt kvality (obsah)20 – se v podstatě shoduje s objektem obsahu termínu alergie (o víceslovných termínech s alergií viz Mitkevičienė 2021: 107–114), srov.: Děti i dospělí mohou být alergičtí na ořechy. [Gyvenimas] <...>, po injekci bakterií Clostridia do úst a žaludku alergie na ořechy zmizela. [Mokslas] Na základě syntaktické sémantiky lze usuzovat, že se adjektivum alergický přibližuje termínům, na rozdíl od příbuzného relačního adjektiva alergický, které nejčastěji plní funkci termínové složky. To by umožňovalo považovat také alergický za termínové adjektivum, přestože pro něj není typická funkce termínové složky ani termínového přívlastku. K určení, zda je predikativní jednotka terminologická, či nikoli, se navíc navrhuje paradigmatické kritérium – morfologická a sémantická souvislost s termínem (L’Homme 2015); adjektiva alergický a alergie toto kritérium splňují. Ostatní probíraná adjektiva nejsou ve zkoumaném materiálu buď užita predikativně (klešťový, antivirový), nebo je jejich predikativní užití vzácné či velmi vzácné – zaznamenáno nejvýše ve dvou procentech konkordančních řádků daného adjektiva (chronický, imunitní, alergický). Predikativně užitá adjektiva a podstatná jména ve funkci podmětu jsou transformovanými víceslovnými termíny (a, b) nebo transformovanými atributivními spojeními se zdravotní tematikou (c), např.: 20 Labutis 1998: 84, 73; Jakaitienė 2010: 67. 16 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje (a) Stres může být akutní i chronický. [Gyvenimas] (srov. chronický stres) (b) Zahájí-li se léčba včas, člověk se rychleji uzdraví, nemoc se nestane chronickou, sníží se pravděpodobnost sebevraždy a opakování deprese. [Gyvenimas] (srov. chronické onemocnění) (c) Je pravda, že příčiny, proč se obočí loupe, mohou být také alergické <...>. [Gyvenimas] (srov. alergické příčiny) Adjektivum transformovaného termínu v predikativní pozici v některých případech nahrazuje jmenné spojení s tímto adjektivem. Lze se domnívat, že cílem je co nejzřetelněji předat odbornou informaci, například: Nejsou-li vyrážky alergického původu, přetrvávají dále ty odolnější dermatitidy s kolísavým průběhem. [Gyvenimas] (srov. alergická vyrážka) PŘENESENÉ (NEMEDICÍNSKÉ) UŽITÍ O významech adjektiva antivirový a jejich vzájemném vztahu se psalo již v předchozí kapitole – oba jsou odborné, jen z různých oblastí poznání. Z ostatních zkoumaných adjektiv má pouze alergický systémový význam vzniklý přenesením, zachycený v lexikografii, srov. alergický „2. snadno něčím podrážditelný; syn. netolerantní, nepřátelský“ BŽ. V médiích se proto užívá i v tomto metaforickém, despecializovaném (již nikoli odborném) významu (alergická vůči vojenským avantýrám aj.), v analyzovaném materiálu však zjevně dominuje přímý význam. V korpusu bylo zaznamenáno i několik termínů s probíranými adjektivy v determinizovaném21 významu. Jde o imunitní systém, imunitní buňky; chronické onemocnění; alergická reakce (poslední uvedený pouze jednou), například: Teroristické útoky ve Francii i ruské pokusy zastrašit své sousedy jsou nebezpečné nikoli proto, že naši protivníci jsou v zásadě silní, nýbrž proto, že náš politický a kulturní imunitní systém je slabý. [Nenurodyta] Tak se nám stále připomíná dědičná chronická nemoc demokracie – zvolení zástupci nejsou schopni zastupovat lidi. [Žinios] To znamená, že nějaká slova či činy premiéra vyvolaly u části obyvatel alergickou reakci. [Žinios] Termíny užívané v determinizovaném významu jsou veřejnosti dobře známé a časté – splňují nezbytnou podmínku determinizologizace (viz Gaivenis 21 Za determinizologizaci se v článku považuje pouze užití slova či slovního spojení, které plní funkci termínu, v přeneseném významu. Jde o úzké pojetí determinizologizace. Terminologija | 2022 | 29 17 Obr. 1. Užívání terminologických adjektiv v médiích 2014: 242). Zde se zastává názor, že determinologizovány jsou samotné víceslovné termíny, nikoli (pouze) jejich složky. Adjektivum erkinis se ve spojeních užívá výhradně ve věcném významu a termíny, v nichž se vyskytuje, se nedeterminologizují. Dalším zkoumaným adjektivem je antivirusinis, které se objevilo v přeneseném spojení antivirusinė programa, avšak toto spojení funguje jako termín v jiném oboru – v informatice. Dodatečnou kontrolou konkordancí těchto dvou adjektiv v korpusu současné litevštiny lze s větší jistotou tvrdit, že se užívají pouze ve věcném významu. Adjektivum lėtinis vystupuje jako atributivní složka ve spojeních, která nesouvisejí se zdravotnictvím, např.: (a) lėtinė defliacija, lėtinis kapitalo bėgimas, (b) lėtinis nepasitenkinimas, lėtiniai vėluotojai aj. Ačkoli se adjektivum lėtinis začalo užívat jako lexikální jednotka medicíny (viz LKŽe a příklady v jeho kartotéce z elektronického jazyka) a právě tak se užívá nejčastěji, jeho význam je poměrně široký. V příkladech, jako jsou ty uvedené, se toto adjektivum užívá buď v základním významu (a), nebo v jiném významu či významovém odstínu, který slovníky nevyčleňují – „opakující se“, „trvalý“, tedy stejně jako chroniškas; srov. „opakující se (obvykle o něčem špatném)“ (BŽ), „trvalý“ (DŽ) (b). Přesto lze předpokládat, že souvislost s nemocemi a z ní vyplývající negativní konotace přetrvává, např.: 18 Asta Mitkevičienė | Termininiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje Již pozorujeme chronický odliv kapitálu ze země, jehož objem každoročně činí asi 4–5% HDP, a rozpočet už takový schodek nedokáže pokrýt. [Byznys] Na základě analyzovaného materiálu lze konstatovat, že adjektivum lėtinis se užívá jak v despecializovaném významu, tak jako složka determinologizovaného víceslovného termínu, tj. v determinologizované jazykové jednotce (lėtinė liga). ZÁVĚRY Analýza užívání šesti adjektiv z oblasti medicíny v populárních internetových médiích (viz obr. 1) ukázala, že se nejčastěji užívají ve speciálním (věcném) významu. U vztahových (klasifikačních) adjektiv imuninis, alerginis, lėtinis, antivirusinis a erkinis převažuje atributivní užití, zatímco kvalitativní adjektivum alergiškas se užívá převážně predikativně. Všechna zkoumaná vztahová adjektiva jsou součástí víceslovných termínů; některé termíny (imuninė sistema, alerginė reakcija, erkinis encefalitas) lze vzhledem k jejich četnosti v konkordanci daného adjektiva považovat za prototypické příklady jeho užívání v médiích. Vztahová adjektiva se užívají také spolu s termíny (např. lėtinis diabetas), přičemž samotné adjektivum není součástí těchto termínů, i když atributivní spojení svou podobou jako termín působí. Adjektivum se pravděpodobně přidává z didaktických důvodů nebo s cílem jasněji předat věcné informace. Adjektiva rovněž charakterizují podstatná jména či jmenná spojení, která neplní funkci termínů (alespoň v medicíně), např. imuninė gamyba; právě tak se adjektivum alergiškas obvykle užívá v atributivní pozici. Analýza predikativního užívání adjektiv potvrdila, že adjektivum alergiškas je rovněž třeba považovat za terminologické: koreluje s příbuzným termínem alergija, neboť se užívá se stejnými závislými slovy, která plní funkci obsahového objektu. Ne všechna zkoumaná vztahová adjektiva se v médiích užívají jako predikativa; ta, která se takto užívají, tvoří s podmětem věty transformace víceslovných termínů nebo atributivních spojení tematicky náležejících do téže odborné oblasti. Přenesené neodborné užití zkoumaných adjektiv v médiích není časté; v despecializovaném významu se o něco častěji užívá alergiškas, jediné ze zkoumaných adjektiv, které má přenesený slovníkový význam. Zkoumaná adjektiva (nikoli však všechna) vystupují také jako složky determinologizovaných spojení – jsou součástí determinologizovaného termínu. Terminologija | 2022 | 29 19 HLAVNÍ ZDROJ Korpus DELFI.lt. Přístup na internetu: https://klc.vdu.lt/pastovuSearch.html. LITERATURA A DOPLŇKOVÉ ZDROJE AIATŽ – Výkladový slovník imunologických a alergologických termínů, sestavili V. A. Tamošiūnas, R. Dubakienė, A. Žvirblienė, Vilnius: Centrum pro vydávání vědecké literatury a encyklopedií, 2012. Akelaitis Gintautas 2008: Sudėtinių administracinių terminų struktūriniai modeliai. – Specialybės kalba: terminija ir studijos: mokslinių straipsnių rinkinys, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras, 5–12. Auksoriūtė Albina 2016: Lietuviški blakių pobūrio vardai. – Terminologija 23, 175–194. Bielinskienė Agnė, Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika, Vilkaitė Laura 2019: Lietuvių kalbos pastoviųjų junginių gramatinis variantiškumas. – Kalbų studijos 34, 91–110. BŽ – Slovník spisovné litevštiny, elektronické vydání, šéfredaktorka D. Liutkevičienė, Vilnius: Institut litevského jazyka. Přístup na internetu: https://ekalba.lt/bendrines-lietuviu-kalbos-zodynas/ [navštíveno v červenci 2022]. Cabré M. Teresa 1999: Terminology. Theory, Methods and Applications, ed. Juan C. Sager, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Čižik-Prokaševa Veslava 2010: Laisvieji antriniai predikatyvai. – Lietuvių kalba 4, 1–19. Prieiga internete: https://www.zurnalai.vu.lt/lietuviu-kalba/article/view/22860/22133. Korpus současné litevštiny, sestavil Centrum počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého. Přístup na internetu: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ [vyhledávání v červenci 2022]. de Santiago González Paula, Grec Simeunovic Larisa 2017: The Polymorphic Behaviour of Adjectives in Terminography. – Meta 62(1), 201–222. Prieiga internete: https://www.erudit.org/fr/revues/meta/2017-v62-n1-meta03122/1040473ar.pdf. DŽ – Slovník současné litevštiny, šéfredaktor S. Keinys, 8. opravené a doplněné vydání, elektronická verze, Vilnius: Institut litevského jazyka, 2021. Přístup na internetu: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/. E. kalba. – Informační systém litevského jazyka „E. kalba“. Přístup na internetu: https://ekalba.lt/. Gaivenis Kazimieras 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Gaivenis Kazimieras 2014: Rinktiniai raštai, sud. J. Gaivenytė-Butler, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Holvoet Axel, Tamulionienė Aurelija 2005: Antriniai predikatyvai. – Gramatinių funkcijų tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 117–137. IATE – Interaktivní terminologie pro Evropu. Přístup na internetu: https://iate.europa.eu/home [navštíveno v červenci 2022]. ILŽ – Laiškonis Alvydas, Bareišienė Marija Vida, Budnikas Vytautas, Vėlyvytė Daiva. Příručka infekčních nemocí, Kaunas: Vitae Litera, 2016. Jakaitienė Evalda 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kilgarriff Adam, Baisa Vít, Bušta Jan, Jakubíček Miloš, Kovář Vojtěch, Michelfeit Jan, Rychlý Pavel, Suchomel Vít 2014: The Sketch Engine: ten years on. – Lexicography 1, 7–36. Kontutytė Eglė 2007: Ką apima sąvoka „dalykinė kalba“. – Kalbotyra 57(3), 149–159. Kovalevskaitė Jolanta, Rimkutė Erika, Vaičenonienė Jurgita 2021: Automatizuotas arbitraliųjų kolokacijų atpažinimas: būdvardžių ir daiktavardžių kolokacijos. – Studies about Languages / Kalbų studijos 39, 71–84. Labutis Vitas 1998: Lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. L’Homme Marie-Claude 2015: Predicative Lexical Units in Terminology. – Language Production, Cognition, and the Lexicon. Text, Speech and Language Technology 48, ed. N. Gala, R. Rapp, G. Bel-Enguix, Springer, Cham, 75–93. L’Homme Marie-Claude 2020: Lexical Semantics for Terminology: An Introduction, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Ligos.lt – Nemoci podle abecedy. Přístup na internetu: https://www.ligos.lt/lt/ligos/. LKKŽ – Slovník kolokací litevského jazyka, sestavili A. Bielinskienė, L. Boizou, I. Bumbulienė, J. Kovalevskaitė, T. Krilavičius, J. Mandravickaitė, E. Rimkutė, L. Vilkaitė-Lozdienė, Kaunas: Univerzita Vytautase Velikého, 2019. Přístup na internetu: https://pastovu.vdu.lt/wp-content/uploads/2021/11/zodynas.pdf. 20 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002), el. variantas, redaktorių kolegija: G. Naktinienė (vyr. redaktorė), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2018). Prieiga internete: www.lkz.lt. Banka termínů LR. Dostupné online: http://terminai.vlkk.lt/ [citováno v září 2022]. MedE – Lékařská encyklopedie 1–2, red. V. J. Grabauskas a kol., Vilnius: Nakladatelství vědy a encyklopedií, 1991–1993. MedŽ – Astrauskas Vytautas, Bizulevičius Stasys, Pavilonis Salezijus, Vaitilavičius Adomas, Vileišis Aleksandras. Slovník lékařských termínů, Vilnius: Mokslas, 1980 [vyhledávání prostřednictvím raštija.lt]. Mitkevičienė Asta 2020: Terminai internetinėje žiniasklaidoje (žvalgomaisiais tyrimas). – Terminologija 27, 108–127. Mitkevičienė Asta 2021: Terminai ir nebe terminai populiariojoje žiniasklaidoje. – Acta Linguistica Lithuanica 84, 98–121. Naktinienė Gertrūda 2002: Specialiosios leksikos pateikimas „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Kalbos kultūra 75, 47–56. Pitkänen-Heikkilä Kaarina 2015: Adjectives as terms. – Terminology 21(1), 76–101. SNOMED CT – Prohlížeč SNOMED CT. Dostupné online: https://www.snomed.lt/snomed-ct/ [citováno v červenci 2020]. Stunžinas Robertas 2004: Sudurtiniai elektrotechnikos terminijos būdvardžiai. – Terminologija 11, 52–69. TLK-10-AM – Systematický seznam nemocí TLK-10-AM, 2015. Dostupné online: http://ebook.vlk.lt/e.vadovas/index.jsp. ULAC – Infekční nemoci. Dostupné online: http://www.ulac.lt/ligos [citováno v červenci 2022]. Valeckienė Adelė 1998: Funkcinė lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. VLEe – Všeobecná litevská encyklopedie, elektronická verze, Vilnius: Centrum pro vydávání vědeckých a encyklopedických publikací. Dostupné online: https://www.vle.lt/ [citováno v srpnu 2022]. VPLŽ – Příručka péče o dítě a nemocí 1, vedoucí red. V. Basys, Vilnius: Institut pro vydávání vědeckých a encyklopedických publikací, 2005. Wikipedia. Dostupné online: https://www.wikipedia.org/. Žemlevičiūtė Palmira 2020: XIX a. pab. – XX a. pr. dv inžodžiai sudėtiniai pavadinimai su pagrindiniu dėmeniu „liga“ ir būdvardžiu reiškiamais priklausomaisiais dėmenimis. – Terminologija 27, 233–257. Žilinskienė Vida 1997: Terminų pateikimas „Dabartinės lietuvių kalbos žodyno“ III leidime. – Acta Linguistica Lithuanica 37, 46–52. TERMINOLOGICKÁ ADJEKTIVA V ONLINE MÉDIÍCH Shrnutí Článek pojednává o adjektivech se speciálním významem relevantních pro terminologii (terminologických adjektivech). Jeho cílem je určit tendence v užívání litevských terminologických adjektiv v médiích. Výzkum se snaží zjistit, zda se terminologická adjektiva v médiích užívají jako součásti termínů, nebo pouze rozvíjejí substantiva či substantivní fráze, které fungují jako termíny, aniž by byla součástí těchto termínů, a zda si terminologická adjektiva v médiích zachovávají alespoň přibližně speciální význam, který umožňuje považovat je za jednotky odborné lexiky. Terminologická adjektiva jsou součástí odborné lexiky a ta, která jsou pro veřejnost nejrelevantnější, pronikají také do obecného úzu a později jsou zařazena do všeobecných slovníků. Článek pojednává o šesti medicínských adjektivech zahrnutých do všeobecných slovníků litevského jazyka. Bez předstírání objektivity byla zvolena následující relační adjektiva: imuninis „imunní“, alerginis „alergický“, antivirusinis „antivirový“, letinis „chronický“ a erkinis „přenášený klíšťaty“. Záměrně bylo kvalitativní adjektivum Terminologija | 2022 | 29 21 alergiškas „alergický“ rovněž zařazeno mezi tato relační adjektiva s cílem poukázat na terminologicky významné rysy v jeho opozici k výrazu alerginis „alergický“. Zdrojem výzkumu je veřejně dostupný korpus DELFI.lt sestavený z publikací stejnojmenného populárního zpravodajského portálu, který reprezentuje online média. Protože byly zohledněny syntaktické funkce adjektiv, byla adjektiva užitá jako atributy a predikativa analyzována samostatně. Typická struktura termínu a obecná vlastnost jsou vyjádřeny adjektivem v atributivní pozici, proto bylo prvním úkolem při analýze atributivních adjektiv určit spojení, v nichž fungují jako součásti termínu. Analýza užívání šesti medicínských adjektiv v populárních online médiích ukazuje, že jsou převážně užívána ve specializovaném významu. Převládající syntaktickou funkcí relačních adjektiv imunitinis, alerginis, lėtinis, antivirusinis a erkinis je funkce atributivní, zatímco u kvalitativního adjektiva alergiškas funkce predikativní. Všechna analyzovaná relační adjektiva fungují jako součásti termínů; vzhledem k jejich frekvenci v konkordanci konkrétního adjektiva lze některé termíny (imuninė sistema „imunitní systém“, alerginė reakcija „alergická reakce“, erkinis encefalitas „klíšťová encefalitida“) považovat za prototypický příklad užití daného adjektiva v médiích. Vztahová adjektiva také rozvíjejí termíny, aniž by byla jejich součástí, ačkoli model atributivní fráze je analogický termínu. Je pravděpodobné, že se adjektivum přidává z didaktických důvodů nebo aby se jasněji vyjádřila informace o dané oblasti. Adjektiva také rozvíjejí podstatná jména nebo jmenné fráze, které neplní funkci termínů (alespoň v medicíně); tak se adjektivum alergické obvykle používá v atributivní pozici. Analýza predikativního užití adjektiv potvrdila, že adjektivum alergiškas lze také považovat za terminologickou jednotku: koreluje se sémanticky a morfologicky příbuzným termínem alergija „alergie“. Obě slova se užívají se stejnými obsahovými slovy. Ne všechna analyzovaná relační adjektiva se v médiích užívají jako predikativa; ta, která takto fungují, tvoří transformace složených termínů nebo atributivních spojení téže oblasti jako podmět věty. Obrazné nespecializované užití zkoumaných adjektiv není v médiích časté; alergiškas, jediné ze zkoumaných adjektiv s obrazným významem ve všeobecných slovnících, se o něco častěji užívá ve svém despecializovaném významu. Analyzovaná adjektiva (nikoli však všechna) fungují jako součásti determinologizovaných spojení: jsou součástmi determinologizovaných termínů. Přijato 2022-10-17 Asta Mitkevičienė Institut litevského jazyka P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected] 22 Asta Mitkevičienė | Terminiai būdvardžiai internetinėje žiniasklaidoje