Antano Lyberio gyvenimas ir darbas – leksikografija

ZITA ŠIMĖNAITĖ Institut litevského jazyka ŽIVOT A DÍLO ANTANA LYBERISE – LEXIKOGRAFIE (Ke 100. výročí narození) A. Lyberis byl svědkem toho, jak vznikala redakce Slovníku litevského jazyka a jak se utvářela litevská lexikografická škola. V roce 1932, ještě jako student, ho Juozas Balčikonis přizval k práci na uspořádání a doplňování kartotéky Kazimierase Būgy. Zapisoval slova pro slovníkovou kartotéku ze svého rodného Eriškiai i z jiných míst a připravoval texty slovníku. Období činnosti redakce Slovníku v letech 1932–1942 A. Lyberis podrobně popsal v článku „Lietuvių kalbos žodynas“ ir jo darbininkai, věnovaném padesátému výročí redakce (Mūsų kalba 1, 1981, 5–17). J. Balčikonis shromáždil kolektiv lexikografů, jehož úkolem bylo zahájit práci na velkém Lietuvių kalbos žodyno, a A. Lyberis v počátcích této práce pilně přispíval. V předmluvě Prakalboje k prvnímu svazku LKŽ, vydanému v roce 1941, jej redaktor uvedl mezi nejbližšími spolupracovníky redakce, „bez jejichž svědomité práce a obětavosti“ by slovník nemohl vyjít. A. Lyberis pokračoval v líčení historie vzniku LKŽ v článku „Lietuvių kalbos žodyno“ darbas (Kalbos kultūra 43, 1982, 4–13). Spolu s učitelem Juozem Starkem objevil část kartotéky Slovníku, která byla za války ukryta v Kaunasu – našli ji ve sklepě kostela sv. Antonína ve čtvrti Žaliakalnis (Konečně nalezena celá kartotéka. – Mūsų kalba 2, 1972, 30–31). Disertace A. Lyberise Lietuvių kalbos sinonimų žodynas ir jo sudarymo principai, kterou napsal v roce 1959, je první teoretickou prací věnovanou problematice tvorby litevských slovníků. Název autoreferátu: I. Dabartinės lietuvių kalbos žodynas ir jo sudarymo principai. II. Lietuvių kalbos sinonimų žodynas ir jo sudarymo principai. Píše se v něm, že práce předložená k obhajobě se skládá ze dvou částí: 1 – textová část Dabartinės lietuvių kalbos žodyno vydaného v roce 1954 Akademií věd Litevské SSR (písmena: b, c, č, f, g, h, i, j, k, n, o, p, š, z, ž – celkem 59 autorských archů) a úvod; 2 – Lietuvių kalbos sinonimų žodynas a teoretický úvod. A. Lyberis tedy získal akademický titul za principy sestavení dvou nových slovníků litevského jazyka. A. Lyberis byl jazykovědec, který se věnoval teoretické i praktické slovníkové práci. Během padesáti let aktivní činnosti pracoval na nejvýznamnějších slovnících litevského jazyka: akademickém Lietuvių kalbos žodyno a Dabartinės lietuvių kalbos žodyno. V letech 1941–1986 připravoval a redigoval celkem 14 svazků akademického Lietuvių kalbos žodyno (I₁, I₂, II₁, II₂, III–VIII, X, XII–XIV). Za práci na slovníku mu byla v roce 1965 společně s dalšími lexikografy udělena státní cena Litvy. A. Lyberis je autorem textu a redaktorem prvních dvou vydání Dabartinės lietuvių kalbos žodyno (1954, 1972). Pro první vydání vybíral slova z kartotéky a napsal většinu textu (část textu napsal Napalys Grigas). Zofija Kėzytė vzpomíná, že ještě před vydáním slovníku 360 KALBOS KULTŪRA | 82 rukopisy používali autoři textu LKŽ. Nejtěžší to měli první z nich: museli vytvořit nejen korpus prvního normativního slovníku litevského jazyka a vybrat příklady užití, ale také vymezit hlavní (nejdůležitější) významy slov a vysvětlit je. Základní korpus tohoto slovníku se později stal východiskem pro nová vydání a opírali se o něj i tvůrci nových dvojjazyčných slovníků. Kalbininkas yra pirmojo Lietuvių kalbos sinonimų žodyno (1961) autorius, aprašęs 720 sinoniminių žodžių lizdų. Vėliau parengė išsamesnį Sinonimų žodyną (1981), kuriame aprašė 5200 sinoniminių žodžių grupių. Šio žodyno 2-ąjį pataisytą leidimą, redaguotą Jono Paulausko, 2002 m. išleido Lietuvių kalbos institutas. První recenze A. Lyberise, otištěné v časopise Naujojoje Romuvoje, se věnovaly Raštams Jonase Jablonskise (1935) a Kalbos patarėjui Leonarda Dambrauskase (1939). Při práci ve vědeckém ústavu se staral také o záležitosti školství. Brzy pochopil, jak důležité a aktuální jsou pro školy otázky pravopisu a správného vyjadřování. Lietuvių kalbos rašybos žodynas mokykloms, který připravil A. Lyberis v roce 1956 (spoluautor N. Grigas), se dočkal 6 vydání, zatímco Mokomasi lietuvių kalbos rašybos ir kirčiavimo žodynas, vydaný v roce 1983 (spoluautor Pranas Kniūkšta), vyšel ve 13 vydáních (nejnovější dotisk v roce 2009). Litevsko-ruské slovníky, které lexikograf připravil, vycházejí dodnes: vyšlo 10 různých vydání a nejnovější v roce 2009. V roce 1956 vydal spolu s V. Kosuchinem školní litevsko-ruský slovník o rozsahu přibližně 2 200 slov; v roce 1985 pak spolu s Kazimierasem Gaivenem a V. Šernem Mokyklinį lietuvių–rusų kalbų žodyną, který nakladatelství „Šviesa“ opakovaně vydalo pod názvem Trumpas lietuvių–rusų kalbų žodynas (1989, 2002 a na kompaktním disku v roce 2003). Lietuvių–rusų kalbų žodynas, vydaný v roce 1962, obsahoval přibližně 37 tisíc slov, v roce 1971 přibližně 50 tisíc a v roce 1988 přibližně 65 tisíc slov. Poslední verze byla znovu vydána ještě třikrát (2001, 2004, 2008) a také na kompaktním disku (2004). Sbírku prací A. Lyberise Leksikografijos teorija ir praktika sestavilo a vydalo v roce 2009 Lexikografické centrum Institutu litevského jazyka. Obsahuje články věnované výzkumu lexikografie, synonymie, lexika a akcentologie, autoreferát disertace, vzpomínky příbuzných, kolegů a žáků i bibliografii jeho prací. Kniha využívá materiály z archivu, který Institutu darovala jeho dcera Jūratė Lyberytė-Lukoševičienė. Fondy knihovny LKI doplnila také sbírka více než 200 jazykovědných knih. Slovníky připravené Antanem Lyberisem žijí dál i ve 21. století: jsou velkou oporou jak tvůrcům slovníků, tak lidem, kteří jazyk prakticky užívají. Z. ŠIMĖNAITĖ. Antano Lyberio gyvenimas ir darbas – leksikografija 361