Iš savojo krašto kalbos istorijos

Z DĚJIN JAZYKA VLASTNÍHO KRAJE Rodná země dosud nezapomněla na významného badatele litevských nářečí a historika jazyka Kazimierase Morkūnase (1929–2008), který se narodil na svatého Kazimíra v osamělé usedlosti Piliakalnis nedaleko Kūniškiů v okrese Ukmergė. A ani by zapomínat neměla – vykonal mnoho práce: především jeho zásluhou vyšlo kolektivní dílo litevské dialektologie minulého století Lietuvių kalbos atlasas (I–III, 1977–1991), spolu se spoluautory připravil první chrestomatii litevských nářečí Lietuvių kalbos tarmės (1970) a napsal přes 300 nejrůznějších publikací o otázkách nářečí a dějin jazyka. Ti, kdo s lingvistou byli v bližším kontaktu, vzpomínají, s jakou mimořádnou láskou a vřelostí Kazys Morkūnas hovořil o svém rodném kraji. I když těžce onemocněl, spěchal s přípravou a redakcí poslední publikace svého života – monografie Gelvonai (2009), kterou vydává nakladatelství „Versmė“ v ediční řadě „Lietuvos valsčiai“. Podle názoru jedné ze sestavovatelek, Vidos Girininkienės, „je kapitola této knihy ‚Významné osobnosti‘ [...] jakýmsi pomníkem významnému lingvistovi, vřelému člověku a spřízněné duši“. Ale ještě ne všechno bylo zahrnuto do knih. Při třídění osobního archivu lingvisty jsme objevili malý svazek zažloutlých listů (5 s.). Jako první upoutal pozornost oficiální dopis ředitele Institutu dějin strany Roma Šarmaitise z 30. března 1970, č.1 19/9, s rezolucí tehdejšího ředitele Institutu litevského jazyka a literatury Kosta Korsakase „s. Morkūnasovi“. Tímto dnes velmi nezvyklým způsobem zaslal R. Šarmaitis soubor místních názvů z bývalého okresu Pabaiskas v okrese Ukmergė, z okolí své rodné vesnice Žūkļiai. Zjistilo se, že tyto místní názvy již dříve byly zařazeny do kartotéky místních názvů Institutu litevského jazyka. Podle Marije Razmukaitė, vedoucí vědecké pracovnice oddělení onomastiky, většinu z nich místní učitelé zaznamenali již v roce 1935. 1 V dopise se používá zkratka №. Iš savojo krašto kalbos istorijos 329 Kazys Morkūnas nakonec místních názvů shromážděných Romem Šarmaitisem nepoužil. A je jasné proč – kvůli četným chybám v označování přízvuku a převodu do spisovné litevštiny, které zanechal nezkušený zapisovatel. Bylo třeba je opravit. Tehdejší vysoké politické a společenské postavení R. Šarmaitise mu to však zřejmě nedovolovalo.2 Při přípravě tohoto seznamu místních názvů k vydání byly opraveny zjevné chyby. Materiál byl porovnán s kartotékou onomastiky Institutu litevského jazyka.3. Místní názvy jsou uvedeny v současném pravopisu, bez transkripce. Poznámky redaktorky jsou uvedeny v poznámkách pod čarou (viz přiložená příloha – seznam místních názvů). Dnes mohou tyto místní názvy, byť byly zapsány chybně, být svědky dějin vlastního kraje a výmluvně vypovídat o lásce lidí zde narozených k rodné zemi. Přijato 2009 12 07 DANGUOLĖ MIKULĖNIENĖ Litevský jazykový institut ul. P. Vileišia 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 2 Romas Šarmaitis, narozený roku 1909 v Žukliai (okres Ukmergė), byl známým činitelem revolučního hnutí (podrobněji viz Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 10, 1983, 537). 3 Celou kontrolu provedla vedoucí vědecká pracovnice oddělení Vardyno Litevského jazykového institutu Marija Razmukaitė. Za to jí upřímně děkuji. 330 KALBOS KULTŪRA | 82 DOPIS (kopie) Proletáři všech zemí, spojte se! – Пролетарии всех стран, соединяйтесь! INSTITUT DĚJIN STRANY při Ústředním výboru Komunistické strany Litvy POBOČKA INSTITUTU MARXISMU-LENINISMU při ÚV KSSS Vilnius, Leninská třída 12 Tel. č. 9-53-58 INSTITUT DĚJIN STRANY při Ústředním výboru Komunistické strany Litvy POBOČKA INSTITUTU MARXISMU-LENINISMU při ÚV KSSS Vilnius, Leninova třída 12 Tel. 9-53-58 Č. 19/94 Vilnius, 30. března 1970. Вильнюс ŘEDITELI ÚSTAVU LITEVSKÉHO JAZYKA A LITERATURY5 s. K. KORSAKOVI Zasílám seznam některých místních názvů z okresu Ukmergė, obce Pabaiskas (nyní území sovchozu Krikštenai v okrese Ukmergė). Znají je pouze starší lidé, kteří žili ve vesnicích nerozdělených na jednotlivé usedlosti. Vesnice Žukliai byla v roce 1935 rozdělena na jednotlivé usedlosti. Mladí lidé už staré místní názvy zapomněli. Místní názvy je třeba zařadit do kartotéky litevských názvů,6 jako jazykový památník. Příloha: uvedený seznam. /R. ŠARMAITIS/ ÚSTAV DĚJIN STRANY při ÚV LKP ŘEDITEL7 4 V dolní levé části listu je zřetelně čitelné registrační razítko dopisu: „V Ústavu litevského jazyka a literatury PŘIJATO dne 7. IV. 1970, č. 88“. Vedle je podpis osoby, která dopis zaregistrovala. 5 V levém horním rohu listu je modrým inkoustem napsána rezoluce Kosta Korsakase s podpisem „S. Morkūnasovi“ a datem – 70. IV. 8. 6 Interpunkce dopisu nebyla upravena. 7 Nad příjmením je čitelný podpis R. Šarmaitis. Iš savojo krašto kalbos istorijos 331 PRIEDAS Místní názvy okresu Ukmergė, obce Pabaiskas místní názvy Žūklių vesnice Margavònės — křoviny. Čižūniškis8 — křoviny. Užūšulnės9 — křoviny. Duobùlis10 — les. Pūčkakalnis — křoviny. Za války Švitrigailase a Žygimantase na něm stála „pučka“, děla. Degimai — vypálené křoviny a pastviny. Prisiektinis — křoviny. Rolníci z vesnice Žūklių přísahali statkáři Olšauskovi, že se statkářových křovin nedotknou. Kapčiai vytyčili hranice křovin. Dùbės11 — křoviny u jezera Žirnajai, na straně od vesnice Žūklių. Kirpičnà12 — pozemek s jílovitou půdou. V letech 1920–1930 se tam pořádaly májové slavnosti. Dříve poblíž stála krčma, kde se občerstvovali rolníci, kteří přijeli mlít obilí do Jurdoniova mlýna stojícího u potoka Žirnaja, vytékajícího z jezera Žirnajai. Mlýn fungoval od konce 19. století do roku 1968. Krėsnakalnis13 — kopec u jezera Žirnajai. Srūdupės14 — příkop15, kterým teče voda obsahující železnou rudu do jezera Žirnajai. Našliùpė16 — údolí, kterým vtéká potok do jezera Žirnajai. Za války Švitrigailase a Žygimantase (1435) tudy procházely vdovy po padlých vojácích a hledaly v jezeře své utopené muže. Od té doby dostalo toto údolí s potokem název Našlių upė (Řeka vdov). 8 Při zápisu bylo vynecháno n. Uvedená podoba má chybně vyznačený přízvuk. 9 Zapsáno podle výslovnosti — Užūšulnos. Uvedená podoba je chybně přízvukována. 10 Zapsáno podle výslovnosti — Dabùlis. Uvedená podoba je chybně přízvukována. 11 Uvedená podoba je chybně přízvukována. 12 Uvedená podoba je chybně přízvukována. 13 Zapsáno Krėsnakalnis. 14 Uvedená podoba je chybně přízvukována. 15 Byla použita termínová podoba griovys. 16 Uvedená podoba je chybně přízvukována. 332 KALBOS KULTŪRA | 82 Zimní cesta – cesta od vesnice Žukliai směrem k jezeru Žirnajai. Když jezero zamrzlo, jezdívali po ní poddaní rolníci z vesnice Žukliai pracovat na panství Žirnajai. Lanka17 – louka nedaleko jezera Žirnajai. Ragėlis – místo u jezera Žirnajai. Alkai – pole, obdělávaná půda. Pečiauyšta18 – hora u jezera Žirnajai. Trakniai – bažina. Pasienis19 – bažina. Ūpės rāvas – údolí, kterým teče potok do jezera Žirnajai. Spókiškis20 – hora. Dielinė21 – louka. Juodūngas22 – bažina. Upėlis – potok. Bendrà – louka, kterou si každý rok někdo kupoval, aby ji posekal. Vìlnonės – louka. Pamelinỹs – bažina. Smėlynė – půda. Platojai – široké selské pruhy polí. Dubėlė23 – příčné pozemkové parcely. Márgiai24 – samota, močál, louka, strouha; močály Margių se rozkládají po obou stranách potoka Žirnaja. Alkà – půda. Žirnijà25 – potok; vytéká z jezera Žirnajai a vlévá se do řeky Šventoji. Magazinas26 – budova určená k uskladnění obilí – sýpka. Za první světové války v ní už rolníci obilí neskladovali. Kolem roku 1925 si rolník Remeikis z Pabaiska koupil sýpku, strhl roubené stěny a odvezl je. Totóriškiai – vesnice, v níž se usadili Tataři, kteří bojovali na Žygimantově straně během jeho války se Švitrigailou. Hned vedle je také hradiště, které prý bylo navršeno ke cti padlých bojovníků. 17 Jako nářeční podoba je uvedena Lunkà. 18 Uvedená podoba má nesprávně vyznačený přízvuk. 19 Uvedená podoba má nesprávně vyznačený přízvuk. 20 Uvedená podoba má nesprávně vyznačený přízvuk. 21 Uvedená podoba má nesprávně vyznačený přízvuk. 22 Při stanovení spisovné podoby se vycházelo ze zápisu z roku 1936. Zde byla uvedena nářeční podoba Jadūngas. 23 Je uvedena nářeční podoba Dubiāla. 24 Uvedená podoba má nesprávně vyznačený přízvuk. 25 Je uvedena nářeční podoba Žirnyjà. 26 Uvedené pohlaví je chybně označeno přízvukem. Iš savojo krašto kalbos istorijos 333 Vintarà – potok, který pramení v mokřině u statku Olšauskas a protéká kolem Pabaiškas do řeky Šventoji. Během války mezi Švitrigailou a Žygimantasem byl tento potok rudý krví vojáků. Na břehu Vintaras je pohřbena kněžna, která zahynula během této války. Vesnice Gailiūnai Trinágė – louka. Užubaliai27 – louka. Pavérsmis – louka. Kapų raistas – louka. Alksnòtės – křoviny. Pakamarelỹs – křoviny. Užuolakės28 – pole. Tirónas – louka. Duburėlis – louka. Vaiteliškių kaimas Ąžuolýtė29 – raistel(is). Ožkų raistas – rašeliniště (nyní odvodněné). Įlgabalis30 – pieva. Belazāriškis31 – krūmai ir pieva. Žāndupės32 – miškas. Ilgaraistis – rašeliništěm protéká potůček. Turonėlis33 – mokřadní louka. Šárkinė – pole, svah. Samanýnas34 – rašeliniště. Pakalnės35 – louka. Gaidžiáraistis36 – rašeliniště. Pupalaiškis37 – louka. Trākas – křoví. 27 Uvedený rod je nesprávně označen přízvukem. 28 Uvedený rod je nesprávně označen přízvukem. 29 Uvedena nářeční podoba Užuolýtė. 30 Uvedená podoba je nesprávně přízvukována. 31 Uvedená podoba je nesprávně zapsána a přízvukována. 32 Uvedena nářeční podoba Žūndupis. 33 Bez přízvuku. 34 Bez přízvuku. 35 Uvedena nářeční podoba Pakalños. 36 Uvedená podoba je nesprávně přízvukována. 37 Bez přízvuku. 334 KALBOS KULTŪRA | 82 Osada Parijõs Parijā — samota; jsou zde čtyři usedlosti. Ilgõji38 — louka. Lāpės kalnas — hora. Kalės kalnas — hora (l se vyslovuje tvrdě). Gailiūnka39 — křoviny. Vaisgėniai40 — bažina (odvodněná). Grigaliūno raistas41 — bažina. Brazilkos krūmai — křoviny (takto pojmenované nedávno). Ves Urnėžiai Õžiar aistis — bažina. Kazareskà42 — bažina. Mohyla u Bartkūnů43 Ves Bagùžiškiai Padumblỹs — louka. Didžiābalė44 — louka. Lesonkų miškėlis45 — lesík. Parijā — potok. Ves Gėgžnai Kriėnlaukis — lesík. Gailiūnka — keř. Kuliaĩ — keř. Ves Girgždžiai Giriamiškis — keře. Degėsiai — bažina. Márgiai — bažina, keře. 38 Uvedený rod je chybně opatřen přízvukem. 39 Uvedený rod je chybně opatřen přízvukem. 40 Uvedený rod je zapsán podle výslovnosti Vaizgėniai. 41 Bez přízvuku. 42 Uvedená forma je zapsána podle výslovnosti Kazareška. 43 Bez přízvuku. 44 Uvedená nářeční forma Didžiābala. 45 Bez přízvuku. Iš savojo krašto kalbos istorijos 335 Vaisgėnių samota Kimšynė46 – močál. Během hitlerovské okupace byly za válečných událostí spáleny dvě usedlosti, které se v samotě nacházely. Zapsáno ústně 18. května 1968 v Žukliech od místních rolníků, kteří se sešli na svatbě. Všechny tyto vesnice nyní spadají do území sovětského statku Krikštėnai (v okrese Ukmergė). R. Šarmaitis47 46 Nepřízvučně. 47 Nad příjmením je podpis R. Šarmaitise. Poznámka redakce. Názvy vesnic v tomto seznamu byly uvedeny bez přízvuků. Správně se přízvukují takto: Žūkliai, Gailiūnai, Vaiteliškiai, Parijà, Urnėžiai, Bagužiškiai, Gėgžnai, Girždžiai, Vaisgėniai. 336 KALBOS KULTŪRA | 82