Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Institut litevského jazyka KE STRUKTUŘE NÁZVŮ ZPRÁV Apie lietuviškų dokumentų pavadinimus rašyta ne kartą (Kniūkšta 2005: 142–165; Vladarskienė 2005: 79–89), jų darymo ypatumai aptarti ir kalbos rekomendacijas teikiančiuose leidiniuose – Kalbos patarimų knygelėse ir Kanceliarinės kalbos patarimuose. Atrodytų, kad dokumentų pavadinimų sandara nusistovėjusi, reglamentuota ir didesnių problemų kelti neturėtų. Deja, laikmečio sąlygos griauna įprastą tvarką. Narystė Europos Sąjungoje (toliau – ES) paveikė ir lietuvių administracinę kalbą. ES dokumentų vertimas į lietuvių kalbą ir lietuviškų dokumentų derinimas prie europinių reikalavimų daro neabejotiną poveikį ir sintaksinei jų struktūrai, todėl prie kai kurių svarstytinų atvejų tenka vėl grįžti. Jedním z takových stále aktuálních témat je užívání předložkových konstrukcí v názvech dokumentů. Lina Murinienė (2008: 173) při psaní o typech názvů překladových dokumentů EU uvedla, že „konstrukce s předložkou apie se častěji užívá spolu s podstatným jménem ataskaita“ a kladla otázku normativnosti této konstrukce. Ve skutečnosti je i v litevských dokumentech, a zejména v překladových dokumentech EU, názvů zpráv s předložkou apie celá řada. Cílem článku je s ohledem na tendence současného užívání pojednat o předložkových variantách názvů zpráv a předložit doporučení pro jejich užívání. K VÝZNAMU SLOVA ATASKAITA Nejprve je třeba pojednat o významu slova ataskaita. Ve Slovníku současné litevštiny (dále jen DLKŽ) se vysvětluje takto: „oficiální ústní nebo písemné sdělení o vykonané práci, určitém stavu věcí apod.: Podat zprávu o práci. Statistická zpráva“. V příručce Kanceliarinės kalbos patarimai (dále jen KancKP) je uvedena užší charakteristika zprávy – jde o sdělení o vykonané R. VLADARSKIENĖ. Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros 41 práci a jejích výsledcích. DLKŽ uvádí, že jsou možné dva významové odstíny tohoto slova, které souvisejí s obsahem zprávy: vyúčtování vykonané práce (např. zpráva o činnosti) nebo popis určitého stavu (např. zpráva o finanční situaci). Zprávy druhého typu jsou typické zejména pro dokumenty EU; ve formulacích názvů některých zpráv se přímo uvádí, že dokument obsahuje přehled statistických údajů, např.: Šestá výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu. Přehled obchodněochranných opatření uplatňovaných vůči třetím zemím (jsou uvedeny statistické údaje za období do 31. prosince 2008 a poznámky k jednotlivým případům a text byly aktualizovány v březnu 2009) (zpráva Evropské komise, 2009–07–101); často se také provádí analýza údajů nebo se zkoumá stávající situace, co bylo vykonáno, s jakými obtížemi se bylo třeba vypořádat, jaký dopad má uplatňování jiných dokumentů na stávající situaci a jaké jsou vyhlídky další činnosti. Tento rozdíl ve významech je důležitý při volbě způsobu vyjádření zprávy. STRUKTURA NÁZVU ZPRÁVY Názvy zpráv mohou být krátké (uvádí se pouze předmět zprávy nebo její zpracovatel, např.: zpráva o auditu, zpráva úřadu) i dlouhé (může se uvádět zpracovatel zprávy, adresát, vykazované období, předmět zprávy, např.: Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o uplatňování ustanovení o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek týkajících se některých dávek, cel, daní a jiných opatření v letech 2005–2008). Zpracovatel zprávy se vždy uvádí v genitivu (bez ohledu na to, čí zpráva to je – úředníka nebo instituce): zpráva prezidenta / vlády / odboru / Záručního fondu / ředitele správy / vedoucího informačního centra. Adresát zprávy se označuje dativem; v takovém případě se obvykle uvádí i její zpracovatel: Zpráva Komise orgánu pro správu rozpočtu. Druh lze označit přídavným jménem s příponou –inis, –ė: výroční / finanční / statistická zpráva. Vykazované období lze uvést genitivem nebo konstrukcí s předložkou už (u názvů 1 Příklady byly shromážděny z databáze právních předpisů Litevského Seimasu (adresa www.lrs.lt). 42 KALBOS KULTŪRA | 82 vhodnější genitiv): zpráva za období 2005–2009 a zpráva za roky 2005–2009; zpráva za minulý rok a zpráva za uplynulý rok; zpráva za tento finanční rok a zpráva za tyto finanční roky. Předmět zprávy se nejčastěji vyjadřuje genitivem (může mít rozvíjející členy): zpráva o plnění rozpočtu práce / výdajů / o změnách cen / o příjmech a výdajích / o bezpečnosti / o monitorování / o činnosti. Předměty zprávy lze vyjádřit také předložkovými konstrukcemi: konstrukce s předložkou apie: zpráva o výsledcích činnosti projektu; zpráva o provedených činnostech a přijatých opatřeních; zpráva o provádění Programu údržby a rozvoje silnic; zpráva o využití prostředků státního rozpočtu; zpráva o výrobě a prodeji bílého cukru a nákupu cukrové řepy; zpráva o stavu národní bezpečnosti Litvy; zpráva o stavu a rozvoji národní bezpečnosti; zpráva o změnách na trzích s plynem a elektřinou; zpráva o světových investicích; zpráva o majetku ve vlastnictví státu; konstrukce s předložkou dėl: zpráva o státním auditu činnosti státního podniku Registrų centras; zpráva o uplatňování směrnice; zpráva o zlepšování tvorby právních předpisů; zpráva o výpůjčkách a půjčkách Evropských společenství v roce 2007; zpráva o regulaci podpory evropských děl v letech 2005–2006; zpráva o plnění cílů v oblasti péče o děti v členských státech; zpráva o transparentnosti bank při poskytování informací o činnosti ovlivněné nedávnými otřesy na finančním trhu; konstrukce s předložkou už: zpráva za vykonanou práci; zpráva za prodané zboží; zpráva za obdržené prostředky. V současnosti se jako názvy dokumentů synonymně používají tyto hlavní varianty vyjádření předmětu zprávy: konstrukce s předložkou apie, konstrukce s předložkou dėl a genitivní spojení: Zpráva o pokroku při provádění směrnic o zdraví v letech 2000–2005 (zpráva Evropské komise, 2006-11-13); Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o pokroku Rumunska v rámci mechanismu spolupráce a ověřování (zpráva Evropské komise, 2009-07-27); Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou (sdělení Evropské komise, 2009-03-11). V tomto článku nebudeme rozebírat všechny možné varianty názvů zpráv v dokumentech Evropské unie, protože jsou rozmanité, ale omezíme se pouze na užívání předložkových konstrukcí. Užívání konstrukce ataskaita apie ką v administrativním jazyce bylo ověřeno v databázi vyhledávání právních předpisů Seimasu (www.lrs.lt, navštíveno 2009-09-04). R. VLADARSKIENĖ. Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros 43 V litevských právních předpisech bylo nalezeno 5466 případů užití této konstrukce, z toho 2019 případů v dokumentech zveřejněných v Valstybės žinios; dále 2575 případů v překladech dokumentů Evropské unie. Je patrné, že v dokumentech, které procházejí větší či menší redakcí (zveřejněných v Valstybės žinios), tvoří zpráva s předložkou apie přibližně třetinu případů užití. V překladech dokumentů Evropské unie se nejčastěji používá akuzativ jednotného čísla: 1222 případů – téměř polovina všech nalezených případů užití. Uvedené údaje ukazují, že tato konstrukce se aktivně užívá. Konstrukce ataskaita dėl je v administrativním jazyce mnohem méně rozšířená: 732 případů v litevských dokumentech, z toho pouze 163 v právních předpisech zveřejněných v Valstybės žinios. V překladech dokumentů EU však bylo nalezeno dokonce 618 případů – téměř stejně jako v dokumentech vypracovaných v Litvě, ačkoli databáze pro vyhledávání posledně jmenovaných obsahuje nesrovnatelně více dokumentů. DOPORUČENÍ K NÁZVŮM ZPRÁV Nejvíce nejasností v názvech zpráv působí uvádění předmětu zprávy a vykazovaného období. V KancKP se uvádí, že předmět zprávy se vyjadřuje genitivem (zpráva o práci, zpráva o činnosti), zatímco konstrukci s předložkou už lze použít pouze pro zdůraznění předmětu nebo času, příklady však nejsou uvedeny; poznamenává se přitom, že jinak se pro oba významy užívá genitiv (KancKP 2002: 38). Pranas Kniūkšta (2005: 159) ve své knize Administracinė kalba ir jos vartosena upřesnil: jako název je nevhodné i zpráva o práci, ačkoli jinak takové vyjádření není chybné. Podobně je tato konstrukce hodnocena i v Kalbos patarimuose – jako vedlejší varianta normy, kterou lze použít k vyjádření vlastnosti vztahující se k určitému časovému úseku: Napsali jsme zprávu kroužku za uplynulý rok (|| zprávu kroužku za uplynulý rok) (KP S2 112–113). Ze zmíněných synonymních variant vyjádření objektu zprávy je nejproblematičtější konstrukce zpráva o. Doporučení týkající se normativnosti užívání konstrukcí s předložkou o jsou uvedena ve druhé příručce Jazykových doporučení, v knize Syntax, Užívání předložek a postpozic. Uvádí se, že předložka o se slovesy vyjadřuje různé významy: místo, čas, množství a objekt. K vyjádření vlastnosti se může užívat s podstatnými jmény označujícími mluvení a podobné významy. Častěji se užívá se 44 KALBOS KULTŪRA | 82 slovesnými podstatnými jmény, zejména pokud sloveso řídí konstrukci s předložkou o, například: vyprávění o válce, přednáška o mezinárodní situaci, údaje o migraci ptáků. Dále se uvádí, že v administrativním jazyce se spojení o čem nehodí do názvů dokumentů, například: O psaní příjmení (=Ve věci psaní příjmení) (usnesení); O udělování prémií (=Ve věci udělování prémií) (příkaz), lze je však užít ve spojeních: potvrzení o pobíraném platu, oznámení o doručení zásilky (KP S2: 32). Podobně jsou zvláštnosti užívání předložky o, avšak mnohem podrobněji, popsány u Jono Šukyse. Uvádí, že konstrukce s předložkou o jsou vhodné pouze k vystižení podstaty obsahu informačních dokumentů, a uvádí příklady: informace o průběhu jednání, oznámení o směrech reformy, potvrzení o složení rodiny (Šukys 1998: 367–373). V uvedených publikacích jsou popsány možnosti správného užívání konstrukcí s předložkou o i případy, kdy se užívat nemají, varianty užívání slova zpráva však zmíněny nejsou. KancKP (2002: 38) teikiama labai aiški rekomendacija – peikiama konstrukcija su prielinksniu apie: „nei su ataskaita, nei su veiksmažodžiu atsiskaityti prielinksnis apie netinka: ataskaita apie normų prisilaikymą (=normų laikymosi ataskaita), ataskaita apie 1996 metų darbą (=1996 metų darbo ataskaita)“. Atsižvelgiant į šią rekomendaciją, atrodo, kad konstrukcijų ataskaita apie neturėtų būti, nes administracinėje kalboje dėl jos šabloniškumo yra gana paprasta paskleisti taisyklingus variantus ir išvengti netaisyklingų. Tačiau, kaip jau minėta, realioji vartosena rodo ką kita. Vadinasi, reikia ieškoti priežasčių, kodėl taip yra. Z přehledu kodifikačních ustanovení lze usuzovat, že hlavním argumentem proti užití předložky o se slovem zpráva je skutečnost, že sloveso, od něhož je toto substantivum odvozeno, tuto předložku neřídí. Tento požadavek však není absolutní, neboť například spojení poznamenal o nutnosti se nemá užívat, zatímco potvrzení o užívat lze. Doporučení, že předložka o se neužívá se slovesem podávat zprávu, se ani v administrativním jazyce ne vždy dodržuje: Řídicí skupina projektu je kolektivním orgánem ustaveným institucí provádějící projekt; pracovníci projektové administrativy (vedoucí projektu, finančník a další) jí podávají zprávu (srov. oznamují) o (=za) průběhu realizace projektu (Žin. 2005, 102–3799); Orgány veřejné moci budou požádány, aby útvarům Komise pravidelně podávaly zprávu (srov. oznamovaly) o (=za) těchto opatřeních (návrh Evropské komise, 2007-08-20). Předložka o se slovesem podávat zprávu se zřejmě stále užívá vlivem analogických konstrukcí: oznámit, informovat o. R. VLADARSKIENĖ. Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros 45 Dalším obecným normativním požadavkem je, že o není v administrativním jazyce vhodné užívat v nadpisech dokumentů k vyjádření obecné oblasti jejich obsahu, to se však týká spíše názvů normativních dokumentů. Naproti tomu o lze užít v názvech některých informačních dokumentů, např.: potvrzení o, oznámení o, informace o atd. Zpráva je rovněž informačním dokumentem a je dokonce definována jako určitý druh oznámení (DLKŽ, KancKP), takže je zcela pochopitelné, že se analogicky užívají názvy zpráv s předložkou o. Tím spíše, že některé dokumenty dokonce ukládají předkládat informace ve formě zprávy: Výbor pro řízení programu má právo: [...] získat od organizační složky, které bylo na základě její působnosti rozhodnutím Výboru pro řízení programu svěřeno provedení určitého úkolu, informace (zprávu) o splnění úkolu (Žin. 2009, 32-1256). Další slovo významově blízké slovu zpráva, totiž údaje, se rovněž užívá s předložkou o – srov. je třeba předložit oznámení / informace / údaje / zprávu o údajích týkajících se poskytování půjček. Slova zpráva a podávat zprávu tedy obsahují sémantický rys oznámení, a proto je uživatelé jazyka řadí k takovým slovům jako oznámení, oznámit; informace, informovat. Sémantická blízkost slov podněcuje i užívání syntaktických konstrukcí se stejnou strukturou. ROZDÍLY VE VÝZNAMU PŘEDLOŽEK O A K V KancKP se uvádí, že předložka kvůli „se v administrativním jazyce široce užívá k vyjádření obsahu předmětu a věcí s ním souvisejících – může označovat příčinu, motivy, povahu popisované skutečnosti nebo prostě oblast, kterou zahrnuje“ (KancKP 2002: 76). Konstrukce s předložkou kvůli se v administrativním jazyce značně rozšiřují; úspěšně konkurují synonymním způsobům vyjádření a nezřídka vytlačují z užívání obvyklé konstrukce. To platí zejména o názvech dokumentů – názvů tohoto typu je mnoho: potvrzení kvůli (potvrzení kvůli posouzení kvalifikace / kvůli nevymáhání škody z objektivních důvodů / kvůli náhradě nákladů); žádost kvůli (žádost kvůli poskytnutí záruky / kvůli financování projektu z prostředků fondů Evropské unie / kvůli určení ekonomické životaschopnosti); žádost kvůli (žádost kvůli výmazu objektu z registru / kvůli souhlasu s ukončením zadávacího řízení / kvůli odkladu lhůty splatnosti půjčky / kvůli přiznání statusu nezaměstnaného). U některých slov lze užívat konstrukce s předložkou o i s předložkou kvůli; rozdíly v jejich významech jsou rovněž uvedeny v KancKP: 46 KALBOS KULTŪRA | 82 Výrazy s předložkou apie označují pouze tematický objekt, zatímco výrazy s dėl – i další skutečnosti související s tematickým objektem, srov.: Informacija apie padėtį mieste (jaká je situace) a Informacija dėl padėties mieste (jaká je situace a jak ji zlepšit, co je třeba udělat) (KancKP 2002: 76). Z tohoto popisu vyplývá, že předložka dėl má širší význam a lze ji užít v názvech zpráv, pokud tyto dokumenty obsahují nejen přehled statistických údajů, ale také analýzu současné situace, její příčiny a rovněž návrhy směrů dalšího postupu. Např.: [Výbor pro rozvoj informační společnosti] Jednou za 5 let vypracovává zprávu o výjimkách z práva uzavírat smlouvy elektronickými prostředky, v níž se uvádí, proč jsou tyto výjimky nezbytné (Žin. 2006, 65–2380). V případech, kdy v názvu zprávy nelze použít genitivní spojení a zpráva neobsahuje pouze statistické údaje, je vhodná konstrukce s předložkou dėl: Zpráva Komise o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států; Zpráva Komise o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2008; Zpráva Komise o provádění programů globálního družicového navigačního systému. Tato konstrukce je obzvlášť vhodná, obsahuje-li široce významná slovesná substantiva: zpráva o uplatňování nařízení / provádění programu / používání ustanovení / fungování směrnice / přípravách na členství. V současnosti široce užívaná konstrukce ataskaita apie je potřebná tehdy, když jiné způsoby vyjádření nejsou vhodné – z významových či jiných důvodů. Zvlášť zřejmé jsou případy, kdy je konstrukce ataskaita apie nevyhnutelná, pokud je objektem zprávy osoba nebo instituce, které by v genitivní pozici mohly být chápány jako subjekt zprávu vypracovávající: zpráva o kontrolovaných a kontrolujících jednotkách a obyvatelích (právní akt přijatý Seimasem Litevské republiky dne 2009-02-19) – srov. zpráva kontrolovaných a kontrolujících jednotek a obyvatel; Každé tři roky se vypracovává zpráva o mládeži v Evropě (sdělení Evropské komise, 2009-04-27) – srov. zpráva o mládeži v Evropě. Zde lze uvést také heslo zpráva o zaměstnancích v terminologickém slovníku EU Eurovoc (angl. staff report). Ataskaita apie je potřebná, když konstrukce s předložkou dėl není vhodná kvůli již zmíněným rozdílům ve významu předložek, tedy když je třeba přímo popsat objekt zprávy, aniž by se uváděly další související skutečnosti, např.: Směrnice o pokusných zvířatech vyžaduje pravidelné předkládání zprávy o počtu a druzích zvířat používaných při pokusech, nejméně jednou za tři roky (zpráva Evropské komise, 2008-07-02) – srov. R. VLADARSKIENĖ. Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros 47 zprávu o počtu a druzích zvířat používaných při pokusech (je třeba předložit přesné údaje o zvířatech používaných při pokusech: jaké druhy a kolik zvířat bylo použito) a – zprávu o počtu a druzích zvířat používaných při pokusech s uvedením důvodů (lze uvést nejen údaje o počtu a druzích zvířat používaných při pokusech, ale také související problémy, například otázky vhodnosti druhů či zvyšování nebo snižování jejich počtu); Zpráva privatizační komise o průběhu privatizace v roce 2000 (závěr výboru, 2001-05-03) – srov. zpráva o průběhu privatizace v roce 2000; Komise by měla do 30. září 2008 předložit Radě zprávu o tomto odvětví na základě posouzení společné organizace trhu se sušenými krmivy (nařízení, 2008-10-01) – srov. zpráva o tomto odvětví; Seimas Litevské republiky se seznámil se zprávou za rok 2003 o majetku ve vlastnictví státu (Žin. 2005, 54-1828) – srov. zpráva o majetku ve vlastnictví státu. Genitivní spojení není příliš vhodné k označení objektu zprávy, pokud výraz v tomto pádě označuje subjekt, který zprávu předkládá, např.: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o odvětví lnu a konopí (zpráva Evropské komise, 2008-05-20). Je třeba upozornit na to, že konstrukci ataskaita apie lze považovat za přípustnou pouze jako nevyhnutelnou v případech, kdy jiné způsoby vyjádření nejsou vhodné. Proto je třeba opravit: Osoby, které si poprvé zřídily pracovní místo pro sebe, předkládají úřadu práce za každé čtvrtletí zprávu o vykonávané činnosti (= za každé čtvrtletí předkládají zprávu o vykonávané činnosti) (Žin. 2009, 98-413); Hřebčíny předkládají službě potvrzení o skutečném počtu kontrolovaných nebo hodnocených zvířat a zprávu o skutečném použití finančních prostředků (= zprávu o skutečném použití finančních prostředků) (Žin. 2008, 64-2427); Zpráva o volbách v dubnu 2009 (= zpráva o volbách v dubnu 2009) bude předložena příští rok (sdělení Evropské komise, 2009-04-23). NÁZEV DOKUMENTU A ROZDÍLY V CHARAKTERISTICE DOKUMENTU Je třeba upozornit také na to, že lze rozlišovat mezi názvem konkrétního dokumentu a charakteristikou dokumentu užívanou v obecném významu. Ta bývá často delší a jejím prostřednictvím se pokoušíme přesně vyme- 48 KALBOS KULTŪRA | 82 zit obsah dokumentu, např.: Oddělení interního auditu ministerstva předkládá radám zprávu o hodnocení činnosti instituce a vnitřní kontroly provedeném za poslední tři roky (Žin. 2009, 41–1600); Správci účtů jsou povinni předložit způsobem a postupem stanoveným ve smlouvě zprávu o stavu účtu finančních nástrojů ke konci posledního dne předchozího roku (Žin. 2007, Nr. 17–627). Rozdílné užívání konstrukcí potvrzují případy, kdy je v témže dokumentu oficiální název zprávy tvořen genitivní konstrukcí, zatímco v textu je předmět této zprávy volně charakterizován konstrukcí s předložkou apie (uvádí se, co má být ve zprávě obsaženo): Každý soudní exekutor je povinen předkládat ministerstvu spravedlnosti Z p r á v u o p ř í j m e c h s o u d n í h o e x e k u t o r a a v ý d a j í c h v y n a l o ž e n ý c h p ř i v ý k o n u e x e k u t o r s k é č i n n o s t i a p o s k y t o v á n í s l u ž e b a Stanovím, že exekutoři předloží ministerstvu spravedlnosti do 1. září 2009 z p r á v u o p ř í j m e c h s o u d n í h o e x e k u t o r a a v ý d a j í c h v y n a l o ž e n ý c h p ř i v ý k o n u e x e k u t o r s k é č i n n o s t i a p o s k y t o v á n í s l u ž e b za první pololetí roku 2009 (Žin. 2009, 79–3312). Z p r á v u z a ___ r o k o v ý k o n u f u n k c e ú p r a v y a r c h i v n í c h d o k u m e n t ů p ř e d a n ý c h s a m o s p r á v á m předkládají obecní úřady do 30. dubna každého roku instituci, která nad nimi vykonává metodický dohled – Litevskému archivu při vládě Litevské republiky, zprávu o výsledcích výkonu předané funkce v uplynulých rozpočtových (vykazovaných) letech (Žin. 2009, Nr. 29–1159). V těchto případech by bylo možné volně charakterizovaný předmět zprávy (nikoli v názvu dokumentu) vyjádřit také konstrukcí s předložkou za: zpráva za příjmy soudního exekutora a vynaložené výdaje; zpráva za výsledky výkonu předané funkce. Takové užití ukazuje, že tento rozdíl mezi konstrukcemi je významný a že při podrobné charakteristice předmětu mohou být konstrukce zpráva o v textu dokumentu užívány častěji než v názvech dokumentů, pokud nelze použít konstrukci zpráva za. ZÁVĚRY Publikace obsahující doporučení uvádějí jako hlavní způsob vyjádření předmětu zprávy genitiv; ten by měl i nadále zůstat nejdůležitější syntaktickou variantou. Autoři zpráv by se měli nejprve pokusit formulovat název dokumentu právě pomocí genitivní vazby. R. VLADARSKIENĖ. Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros 49 K pádové konstrukci lze přistoupit, pokud genitivní vazba nevyhovuje z významových či jiných důvodů. Konstrukci zpráva z důvodu lze užít, jsou-li předkládány nejen statistické údaje, ale také jejich analýza, jsou-li uvedeny příčiny vedoucí k dané situaci, rozebírány obtíže, s nimiž je třeba se potýkat, předpokládané perspektivy činnosti a další skutečnosti související se stávající situací. Konstrukce zpráva o může být odůvodněná, pokud jiné prostředky vyjádření (genitivní vazba nebo konstrukce zpráva z důvodu) nejsou významově vhodné, mohou vést k nejednoznačnosti nebo je-li genitivní pozice již obsazena. LITERATŪRA DLKŽ: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 3-ias elektroninis leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006. KP S2: Kalbos patarimai. Kn. 2. Sintaksė: 2. Prielinksnių ir polinksnių vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Aldonas Pupkis ir Jonas Šukys, vyr. red. Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. KancKP: Kanceliarinės kalbos patarimai. Parengė Pranas Kniūkšta. 5-asis patais. leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2002. Kanceliarinės kalbos patarimai. Sud. Pranas Kniūkšta. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, internetinis leidimas, 2007 (http://lkz.mch.mii.lt/Kanceliarinis). K n i ū k š t a P. 2005: Administracinė kalba ir jos vartosena, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. M u r i n i e n ė L. 2008: Verstinių Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų dokumentų pavadinimų tipai. – Kalbos kultūra 81, 170–184. Š u k y s J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa. V l a d a r s k i e n ė R. 2005: Dokumentų pavadinimų darymo polinkiai. – Kalbos kultūra 78, 79–89. Žin. – Valstybės žinios (oficialus leidinys). Gauta 2009 11 10 50 KALBOS KULTŪRA | 82 ON THE STRUCTURE OF TITLES OF REPORTS Summary The paper discusses prepositional phrases used in the titles of reports in the context of present-day tendencies of usage and provides recommendations. Publications offering recommendations give reference to the genitive case as a major means of expressing the object of report. Thus, report titles should first of all include genitival constructions. Prepositional phrases could be used if the genitival construction is unsuitable for semantic reasons. The phrase ataskaita dėl (‘report on’) can be used when the statistical data is given together with its analysis, reasons for the problematic situation, difficulties, predicted outcomes and other issues related to the existing situation. The phrase ataskaita apie (‘report about/on’) can be used when other means of expression (like the genitival construction or the phrase ataskaita dėl) are unsuitable for semantic reasons, are ambiguous or when the position of the genitive is already taken. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] R. VLADARSKIENĖ. Dėl ataskaitų pavadinimų sandaros 51