Studentų kalbos kultūros žinių taikymo įgūdžiai

KĘSTUTIS BREDELIS Vilniuská univerzita DOVEDNOSTI STUDENTŮ PŘI UPLATŇOVÁNÍ ZNALOSTÍ JAZYKOVÉ KULTURY Článek přináší přehled dovedností studentů při uplatňování znalostí jazykové kultury. Analyzovány jsou výsledky testu provedeného v letech 2003–2010 (celkem bylo testováno 1618 studentů 1. ročníku lékařské fakulty). Při výzkumu byly zohledněny tyto faktory: změny zadání státních maturitních zkoušek v letech 2002–2009 (dále jen VBE), studenty uvedená závěrečná známka z litevského jazyka v 12. třídě a bodový výsledek z VBE z litevského jazyka. Na základě rozboru těchto údajů se článek pokouší posoudit, nakolik dovednosti studentů v oblasti jazykové kultury závisí na změnách ve vzdělávání na všeobecně vzdělávacích středních školách. Výuku jazykových předmětů na všeobecně vzdělávacích středních školách upravují Obecné programy základního a nižšího sekundárního vzdělávání a Obecné programy vyššího sekundárního vzdělávání. Na základě ustanovení obsažených v těchto dokumentech se pro žáky připravují učebnice litevského jazyka. V některých učebnicích pro 11.–12. ročník (Salienė, Smetona 2004) jsou požadavky jazykové kultury popsány stručně a větší pozornost je věnována rozvíjení dovedností správného jazykového užívání prostřednictvím různých úloh na porozumění textu a psaní. Jiné učebnice (Šukys 2001) obsahují teorii jazykové kultury a rozvíjejí dovednosti uplatňování znalostí. Při posilování jazykověkulturních dovedností žáků a při výuce předcházení nenormativnímu užívání slovní zásoby, pádů, předložek a spojení se vychází z rozhodnutí zveřejněných na internetových stránkách Státní komise pro litevský jazyk a z prací jazykových kodifikátorů Prana Kniūkšty, Aldonase Pupkise, Jonase Šukyse a dalších (KKP 1998; Pupkis 1980; Šukys 1998). Během posledního desetiletí byla výuka jazykové kultury na všeobecně vzdělávacích středních školách reformována: samostatný kurz zanikl a otázky jazykové kultury se probírají při výuce morfologie, syntaxe a dalších jazykových předmětů. Se změnami vzdělávacího obsahu se mění také význam znalostí jazykové kultury při zkouškách. Při hodnocení písemných prací žáků závisí část výsledné známky na gramatické a lexikální správnosti napsaného textu K. BREDELIS. Studentų kalbos kultūros žinių taikymo įgūdžiai 297 u. V zadáních VBE se podíl hodnocení dovedností jazykové kultury každoročně mírně zvyšoval (viz tabulku 1). V samostatných (izolovaných) úlohách z jazykové kultury ve VBE z litevského jazyka (mateřského) se objevovaly různé typy zadání: vybrat správné z několika variant věty; posoudit správnost vět výběrem odpovědi ano nebo ne; doplnit správný tvar slova. Postupně jich však ubývalo, až zcela vymizely. V zadání VBE z litevského jazyka (nemateřského) bylo třeba vybrat správné z několika variant věty pouze v roce 2003. TABULKA 1. Podíl úloh z jazykové kultury na celkovém hodnocení VBE (v procentech) Litevský jazyk (mateřský) Roky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Správnost v písemné úloze — — — — — — 3,85 3,85 Doplnit správný tvar 5,46 3,08 3,28 — — 1,89 — — Vybrat správné z několika variant věty — 11,54 8,20 8,62 — — — — Posoudit správnost ANO/NE 18,18 3,85 — — — — — — Litevský jazyk (nemateřský) Roky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Správnost v písemné úloze 5,71 6,67 14,81 11,76 16 20 20 20 Doplnit správný tvar — — — — — — — — Vybrat správné z několika variant věty — 6 — — — — — — Posoudit správnost ANO/NE — — — — — — — — Na základě údajů poskytnutých studenty Lékařské fakulty (studenti uvedli svou závěrečnou známku z litevského jazyka v 12. třídě a bodový výsledek z VBE) nelze tvrdit, že by studenti v některém z let byli výrazně slabší či nadanější. Průměrná závěrečná známka z litevského jazyka se pohybuje od 7,99 do 8,85 (viz tabulku 2). Průměrný státní výsledek se pohybuje od 75,86 do 85,71. 298 KALBOS KULTŪRA | 83 TABULKA 2. Průměrné známky z litevského jazyka ve 12. ročníku a průměrné bodové výsledky VBE Roky 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Průměrná známka za školní rok 8,57 8,85 8,54 8,72 8,71 8,77 7,99 8,76 Průměrný počet bodů ve VBE 75,86 85,71 82,5 85,65 83,58 85,27 83,39 80,82 Poměr těchto ukazatelů (viz obr. 1) ukazuje, že vyčnívají roky 2002 (známky za školní rok byly poměrně vysoké, ale bodové výsledky státní maturitní zkoušky byly výrazně nižší než v jiných letech) a 2008 (opačný výsledek – bodové výsledky zkoušky byly vysoké, zatímco roční známky byly o něco nižší). Přesto jde o poměrně vysoké výsledky, takže lze předpokládat, že i dovednosti v užívání jazyka by měly být pevné. OBR. 1. Poměr mezi známkami z litevského jazyka ve 12. ročníku a bodovými výsledky VBE Od roku 2003 do roku 2010 absolvovali studenti každý rok stejný test. Za úkol z jazykové kultury bylo možné v testu získat 24 bodů. K. BREDELIS. Studentų kalbos kultūros žinių taikymo įgūdžiai 299 Studenti měli ze tří vět vybrat jednu nebo dvě správné; takových trojic bylo celkem 12 (viz tab. 3). TABULKA 3. Úloha v testu jazykové kultury 4. Označte správné věty (V každé trojici vět může být taková věta jedna nebo dvě.) VÝBĚROVÉ ODPOVĚDI 1. A. Tehdy dospěli ke stejnému názoru. B. Tehdy dospěli ke stejnému názoru. C. Tehdy dospěli ke stejnému názoru. 2. A. Remigijus dobře zná ekonomii. B. Remigijus se dobře vyzná v ekonomii. C. Remigijus dobře rozumí ekonomii. 3. Výtržníci budou zřejmě potrestáni. B. Výtržníci budou nejspíš potrestáni. C. Výtržníci budou pravděpodobně potrestáni. 4. A. Co se týče studia práva, nemám pochybnosti. B. Pokud jde o studium práva, nemám pochybnosti. C. Pokud jde o studium práva, nemám pochybnosti. 5. A. K dnešnímu dni zatím nemáme žádné zprávy od prokuratury. B. Do dnešního dne zatím nemáme žádné zprávy od prokuratury. C. Dnes zatím nemáme žádné zprávy od prokuratury. 6. A. Tentokrát se všechno nepovedlo. B. Tentokrát všechno nevyšlo. C. Tentokrát se všechno nevyvíjelo dobře. 7. A. Poraďte se, prosím, s advokátem. B. Poraďte se, prosím, s advokátem. C. Poraďte se s advokátem. 8. A. Musíme být trpělivější. B. Musíme být trpělivější. C. Musíme být trpělivější. 9. A. Zítra se sejdeme kvůli schůzi. B. Zítra se sejdeme na schůzi. C. Zítra se sejdeme, abychom jednali. 10. A. Uprav úvod zprávy. B. Zrediguj úvod zprávy. C. Zpracuj úvod zprávy. 11. A. Zapamatoval jsem si takový výraz H. Ibsena: „Čisté svědomí je nejlepší polštář.“ B. Zapamatoval jsem si takové rčení H. Ibsena: „Čisté svědomí je nejlepší polštář.“ C. Zapamatoval jsem si tato slova H. Ibsena: „Čisté svědomí je nejlepší polštář.“ 12. A. Tady tráví dovolenou převážně mladí lidé. B. Tady tráví dovolenou hlavně mladí lidé. C. Tady tráví dovolenou většinou mladí lidé. Nejnižší průměr získaných bodů byl v roce 2009, nejvyšší v roce 2004 (viz tabulka 4). 300 KALBOS KULTŪRA | 83 TABULKA 4. Počet bodů získaných za úlohu z jazykové kultury Roky 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Průměrný počet bodů získaných za testovou úlohu 16,20 19,29 18,44 18,48 18,55 16,66 15,99 16,13 Analýza křivek rozložení bodů získaných studenty (viz obr. 2) odhaluje dva trendy: výsledky studentů, kteří ukončili školu v letech 2003–2006, se výrazně posouvají doprava (tj. jsou vyšší), zatímco výsledky studentů z roku 2002 a let 2007–2009 jsou více uprostřed (tj. nižší). OBR. 2. Křivky rozložení bodů získaných za úlohu z jazykové kultury Znepokojující je, že mezi studenty, kteří ukončili školu v letech 2008 a 2009, nebyl nikdo, kdo by úlohu vypracoval bez chyb nebo udělal jen jednu chybu. Analýza vztahu mezi výsledky testu a ročníkovým hodnocením (viz obr. 3) ukazuje, že podle výsledků testu se studenti dělí do dvou skupin: výsledky testů studentů, kteří ukončili školu v letech 2003–2006, jsou mnohem lepší než výsledky maturantů z roku 2002 a let 2007–2009, přestože jejich ročníkové známky jsou poměrně vysoké (s výjimkou maturantů z roku 2008). K. BREDELIS. Studentų kalbos kultūros žinių taikymo įgūdžiai 301 OBR. 3. Vztah mezi ročníkovým hodnocením z litevštiny ve 12. třídě a výsledky testu V roce 2002, kdy státní maturitní zkoušky teprve začínaly (první státní maturitní zkouška z litevštiny se konala v roce 2001), mohli být budoucí studenti méně připraveni, protože systematický kurz jazykové kultury, který se vyučoval v 11. třídě, již absolvovali. Zhoršování výsledků testů, které začalo v roce 2007, se však shoduje se zrušením samostatných (izolovaných) úloh z jazykové kultury ve státní maturitní zkoušce. Stejné trendy ukazuje i srovnání výsledků testů s body ze státní maturitní zkoušky (viz obr. 4). Výsledky testů se rozdělují do stejných dvou skupin, zatímco výsledky státní maturitní zkoušky jsou ve všech letech poměrně vysoké (nižší jsou pouze v roce 2002). Z analýzy údajů lze vyvodit, že výsledky kolísají jako na houpačce: v jednom roce jsou nižší, v dalším vyšší, pak opět nižší atd. Pro podrobnější analýzu bylo vybráno 46 testů ze skupiny studentů z roku 2009. Z 36 vět v úloze, jejichž správnost měli studenti posoudit, bylo 20 správných a 16 nesprávných. Studentům šlo snáze rozpoznávat nesprávné věty; počet chyb se pohyboval od 0 do 5 a třetina studentů udělala pouze dvě chyby (viz obr. 5). 302 KALBOS KULTŪRA | 83 4 OBR. Vztah mezi body u VBE a výsledky testu 5 OBR. Hodnocení nesprávných vět (v procentech) Pro studenty bylo mnohem obtížnější rozpoznat, že některé věty jsou správné (viz obr. 6) – téměř polovina z nich udělala 7–8 chyb a počet chyb při hodnocení těchto vět se pohyboval od 1 do 10. K. BREDELIS. Studentų kalbos kultūros žinių taikymo įgūdžiai 303 6 OBR. Hodnocení správných vět (v procentech) Při analýze údajů o jednotlivých položkách úkolu se zjistilo, že studenti nejsnáze posuzovali správnost či nesprávnost těchto vět: Výtržníci, matomai, budou potrestáni; Výtržníci budou pravděpodobně potrestáni; Atredaguok úvod zprávy; Kas link studia práv, nemám pochybnosti; Zde tráví dovolenou daugumoje mládež; Tentokrát se všechno nevyvinulo tak, jak mělo. Nejobtížnější bylo posoudit tyto věty: Tentokrát to nedopadlo tak, jak mělo; Poraďte se prosím s advokátem; Tehdy dospěli ke stejnému názoru; Poraďte se, prosím, s advokátem; Zítra se sejdeme na schůzi; Uprav úvod zprávy. Statistiky jednotlivých vět potvrzují předpoklad, že pro studenty bylo snazší rozpoznat nesprávné věty a obtížnější ty správné. Rozlišovací schopnost otázky pomáhá zjistit, zda studenti / žáci, kteří skutečně dosáhli nejlepších výsledků, zvládli daný úkol úspěšněji než uchazeči se slabšími dovednostmi. Zde jsou uvedeny věty, jejichž rozlišovací schopnost je blízká nule nebo dokonce záporná (tj. slabší studenti zvládli úkol správně lépe než ti silnější): Poraďte se, prosím, s advokátem; Poraďte se prosím s advokátem; Zapamatoval jsem si tato slova H. Ibsena: „Čisté svědomí je ten nejlepší polštář“; Remigijus dobře ví ekonomii; Musíme být trpělivějšími. Z toho vyplývá, že tyto věty nepomohly posoudit ani znalost jazykové kultury studentů, ani jejich jazykové dovednosti obecně (tyto věty také nesouvisejí ani s ročním hodnocením, ani s výsledky maturitní zkoušky). 304 KALBOS KULTŪRA | 83 Na základě analyzovaných údajů lze vyvodit závěr, že dovednosti studentů uplatňovat znalosti jazykové kultury, získané na všeobecně vzdělávací škole, poněkud slábnou. Důvody mohou být následující: ve škole se již jazyková kultura nevyučuje jako samostatný předmět a rozvíjení dovedností v oblasti jazykové kultury dosud nebylo úspěšně začleněno do výuky jiných jazykových předmětů; v úloze VBE již nejsou samostatné (izolované) úlohy z jazykové kultury; váha bodů přidělovaných za znalost jazykové kultury v závěrečném hodnocení VBE není dostatečně významná. Je tedy třeba říci, že při hodinách opakování nebo rozboru písemných prací je nutné věnovat větší pozornost rozvíjení dovedností v oblasti jazykové kultury. LITERATŪRA Pradinio ir pagrindinio ugdymo bendrosios programos. Vidurinio ugdymo bendrosios programos. – Prieiga per internetą: http://www.pedagogika.lt/index.php?-1469555137 Valstybinių brandos egzaminų užduotys. – Prieiga per internetą: http://www.egzaminai.lt/37/ Didžiųjų kalbos klaidų sąrašas, patvirtintas Valstybinės lietuvių kalbos komisijos 1997 m. gruodžio 18 d. nutarimu. – Prieiga per internetą: http://www.vlkk.lt/lit/klaidos KKP 1998: Kanceliarinės kalbos patarimai. Parengė Pranas Kniūkšta, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. P u p k i s A. 1980: Kalbos kultūros pagrindai, Vilnius: Mokslas. S a l i e n ė V., S m e t o n a A. 2004: Lietuvių kalba. Vadovėlis XI–XII kl., Kaunas: Šviesa. Š u k y s J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa. Š u k y s J. 2001: Lietuvių kalba. Kalbos kultūra. Vadovėlis XI kl., Kaunas: Šviesa. Gauta 2010 10 29 STUDENTS’ SKILLS IN THE USE OF LANGUAGE S u m m a r y The article decribes a study of language use skills as they are reflected in test scores of a language test, formal assessment records and state examination scores of first-year medical students. The data has been used to establish whether lin- K. BREDELIS. Studentų kalbos kultūros žinių taikymo įgūdžiai 305 guistic competence of the students correlates with changes in the teaching process at school which have been caused by the recent development of the state examination of Lithuanian. The process of language teaching in Lithuania is prescribed by the General Curricula for primary, basic, or lower secondary, and secondary education. The provisions of the General Curricula provide a basis for school textbook writing in all disciplines, Lithuanian included. The last decade has witnessed a major reform in the teaching of proper language use. As a consequence, language use has disappeared from the curriculum as a separate discipline and is currently integrated in the topics of morphology, syntax and other aspects of language. Furthermore, the final assessment of written tasks has been developed to include a criterion of grammatical and lexical accuracy. As regards the state examination of Lithuanian, the weight of language accuracy assessment in the examination paper has been constantly increasing while the number of isolated language use tasks has been decreasing till such tasks have completely been abandoned. The data of the study reveals that the average final assessment of medical students at school was between 7,99 and 8,85. The average state examination score is 75,86–85,71 points. These high marks suggest that their language use skills should also be good. In the period from 2003 till 2010, a test of language use was administered to the subjects. The test scores show that the best results were achieved in 2004 while the worst in 2009. The analysis of test scores and final assessment revealed two distinct groups of students in terms of success in the language use test: subjects who finished secondary education in 2003–2006 were consistently better in the language use test than those who finished school in 2002 and 2007–2009. The observed decrease in the test scores coincides with the elimination of certain language use tasks from the state examination of Lithuanian in 2007. Moreover, none of the subjects who finished secondary education in 2008 and 2009 managed to do all the test items correctly or only err in a single test item. The study suggests that language use skills of the first-year students are weaker than in the previous years. One of the reasons might be related to the absence of language use as a separate discipline in the school curriculum and its inadequate integration in the teaching of other aspects of language. Besides, the state examination paper does not include a task specifically focused on language use while the weight of this aspect is too low in the final assessment of writing. KĘSTUTIS BREDELIS Vilniaus universitetas Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius [email protected] 306 KALBOS KULTŪRA | 83