Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Institut litevského jazyka VYJÁDŘENÍ OMEZENÉHO ČASU DĚJE V DOKUMENTECH EVROPSKÉ UNIE KLÍČOVÁ SLOVA: čas omezeného děje, předložkové konstrukce, administrativní jazyk. Pojem času je v administrativním jazyce velmi důležitý, protože je zde často nutné uvádět začátek, konec, trvání nebo posloupnost regulovaných činností. Ačkoli je vyjadřování času v obecné litevštině popsáno v gramatikách (LKG 1976: 492–500; DLKG 1996: 540–542), monografiích (Valiulytė 1998; Šukys 1998; Labutis 2001) a doporučujících a výukových publikacích (Kalbos patarimai 2003; Celiešienė, Džežulskienė 2009), problém vyjadřování časových hranic v administrativním jazyce je nadále aktuální, zejména při překladu dokumentů Evropské unie (dále jen EU) do litevštiny. Charakteristickým rysem těchto dokumentů je co nejpřesněji a nejjasněji uvést časové hranice regulovaného úkonu; někdy je třeba uvést nejen hodinu začátku nebo konce události, ale také časové pásmo, například: Elektronické formuláře žádostí je nutné podat online do 12 hodin příslušného konečného dne pro podání žádostí, středoevropského času (středoevropského letního času) (poledne bruselského času). Výzva EK k podávání žádostí, Úř. věst. C 285, 29. 9. 2011. Cílem článku* je na základě překladů dokumentů EU do litevštiny analyzovat strukturu konstrukcí vyjadřujících čas omezeného děje a pojednat o problematických případech jejich užívání. Čas omezeného děje mohou označovat časová nebo kvantitativní určení a jim odpovídající vedlejší časové věty. Časové a kvantitativní významy jsou v administrativním jazyce, pokud jde o omezení doby děje nebo časové vztahy, ve skutečnosti velmi úzce propojeny. Omezený čas může označovat dobu začátku či konce děje nebo hranice jeho trvání. * Článek vznikl v rámci projektu „Výzkum jazyka dokumentů Evropské unie“, financovaného Státní komisí pro litevský jazyk v rámci „Programu výzkumu fungování a proměn spisovného litevského jazyka, nářečí a dalších jazykových variet na období 2011–2020“. 116 KALBOS KULTŪRA | 84 1. STRUKTURA KONSTRUKCÍ VYJADŘUJÍCÍCH OMEZENÝ ČAS DĚJE 1.1. Předložkové konstrukce Základním způsobem vyjádření omezeného času děje v administrativním jazyce jsou konstrukce s předložkami do, od, po, před. Ostatní předložky uváděné v gramatikách litevského jazyka (LKG 1976; DLKG 1996) nejsou pro administrativní jazyk typické. Konstrukce s předložkami do, od, po, před se používají: a) s názvy časových jednotek (s názvy časových pojmů označujícími roky, roční období, měsíce, týdny a dny): do léta, od podzimu, ode dne ukončení činnosti, po roce, před dvěma týdny, před rokem; b) se slovy označujícími hranice časových fází (slova s neurčitým významem je třeba upřesnit nebo se jejich konkrétnější význam musí vyjasnit z kontextu): do konce roku, do konce stanoveného období, do zahájení činnosti, od začátku lhůty, před koncem období; c) s názvy časových úseků obecného významu (je třeba je upřesnit nebo se jejich konkrétnější význam vyjasní z kontextu): do konečné lhůty, po počáteční fázi, před závěrečnou fází, před uvedeným obdobím; d) s konkrétním datem: do února 2011, do 15. ledna 2013, od roku 2008, po srpnu 2010; e) se slovesnými podstatnými jmény konkrétnějšího významu: po prohlídce, po složení přísahy, před přezkoumáním; f) s názvy přírodních jevů: do povodně, po suchu, po hurikánu, před zemětřesením; g) se slovy označujícími určité události: do nehody, po požáru, po incidentu, po události, před krizí, před katastrofou; h) s názvy procesů: do udělení povolení, od zveřejnění žádosti, od vstupu tohoto nařízení v platnost, po závěrečném projednání; i) předložky do, od se používají se příslovci označujícími čas: až dosud, od nynějška; j) předložka před se používá s přechodníky: před vstupem nařízení v platnost, před předložením návrhů, před potvrzením rozhodnutí, před uzavřením smlouvy. R. VLADARSKIENĖ. Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose 117 1.2. Srovnávací výrazy s příslovci, která lze stupňovat Příslovce druhého stupně (dříve, později, předtím) obvykle srovnávají pořadí provedení dvou úkonů a určují, který z nich nastal dříve: Výbor regionů [...] se domnívá, že diskuse o budoucnosti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU musí probíhat d ř í v e n e ž diskuse o přezkumu finančního systému EU. Výhledové stanovisko Výboru regionů, OL C 232, 2010 08 27. Někdy lze použít také pouze jedno příslovce, aniž by byl uveden srovnávaný úkon; v takovém případě se má za to, že srovnání se vztahuje k právě probíhajícímu nebo projednávanému okamžiku: Taková reforma by však vedla k ještě větší rozmanitosti složení velkého senátu n e ž d ř í v e (v současnosti je stálých pět ze třinácti členů, zatímco po reformě by zůstali pouze dva z patnácti). Stanovisko EK KOM(2011) 596, 2011 09 30. Srovnávaný úkon lze popsat vedlejší větou: Člen nezveřejní rozhodnutí rozhodčího senátu ani jeho části d ř í v e, n e ž bude zveřejněno podle této dohody. Návrh EK COM/2010/326, 2010 06 22; Předseda svolá Radu ředitelů d ř í v e, n e ž je stanoveno, pokud o to požádá třetina členů s hlasovacím právem. Rozhodnutí Rady guvernérů, OL L 266, 2011 10 11. V překladech dokumentů EU se rozšířily srovnávací konstrukce s konkrétním datem, v nichž lze dobu trvání úkonu omezit uvedením nejdřívějšího nebo nejpozdějšího možného okamžiku jeho provedení: Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená d ř í v e n e ž 2 1. č e r v n a 2 0 1 2 je však rovněž platná, pokud splňuje podmínky stanovené v článcích 6 a 7. Nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, OL L 343, 2010 12 29; N e j p o z d ě j i d n e 1. l i s t o p a d u 2 0 1 6 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování této směrnice s ohledem na vývoj digitálního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, OL L 265, 2011 10 11; Článek 4 nařízení (ES) č. 78/2008 stanoví, že Komise n e j p o z d ě j i d o 3 1. č e r v e n c e 2 0 1 3 předloží závěrečnou zprávu o provádění opatření pro průběžné monitorování [...]. Zpráva EK COM/2011/639, 2011 10 10; Členské státy zajistí, aby příslušné strany n e j p o z d ě j i d o 5. ú n o r a 2 0 1 5 provedly bezpečnostní posouzení všech používaných systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d). Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, OL L 305, 2011 11 23. 118 KALBOS KULTŪRA | 84 V těchto případech by byly běžnější konstrukce s předložkou iki; konstrukce s příslovcem byly zřejmě zvoleny proto, že je třeba zdůraznit, že uvedené časové hranice děje nelze za žádných okolností překročit. 1.3. Konstrukce s polovětným příčestím a přechodníkem Konstrukce s polovětným příčestím a přechodníkem mohou vyjadřovat různé významy příslovečných určení (časové, podmínkové, příčinné, přípustkové). Omezený čas děje nejzřetelněji označují takové skupiny příslovečných určení, v nichž se užívají polovětná příčestí vyjadřující různé časové fáze spolu s podstatnými jmény označujícími obecnější časové pojmy nebo konkrétní časové jednotky, případně s vedlejšími větnými členy: Funkční období šesti dalších soudců končí u p l y n u t í m š e s t i l e t é h o o b d o b í po vstupu tohoto nařízení v platnost, kdy proběhne druhá výměna části soudců Tribunálu. Stanovisko EK KOM(2011) 596, 2011 09 30; Je-li žádost o prodloužení období, po které musí celní orgány uplatňovat opatření dohledu, podána m é n ě n e ž 3 0 p r a c o v n í c h d n ů před uplynutím platnosti tohoto rozhodnutí, může příslušný celní orgán prodloužení tohoto období odmítnout. Návrh EK COM/2011/285, 2011 05 24; Tato možnost by měla nastat p o u p l y n u t í p ř i m ě ř e n é l h ů t y, která je poskytnuta výrobci zvukového záznamu k provedení obou těchto úkonů souvisejících s užitím. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU, OL L 265, 2011 10 11; Není-li ve smlouvě výslovně stanoveno jinak, má se za to, že smlouva o převodu nebo postoupení [...] nabývá účinnosti p o u p l y n u t í d o b y, p o k t e r o u podle čl. 3 odst. 1 ve znění platném ke dni 30. října 2011 již výkonný umělec není chráněn. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU, OL L 265, 2011 10 11. 1.4. Vedlejší větné členy Časové hranice děje lze označit vedlejšími větnými členy, které upřesňují časová příslovce nebo slova vyjadřující časové pojmy neurčitého významu: Některým výkonným umělcům se za to vyplácí záloha na honorář a platby obdrží t e p r v e t e h d y, k d y ž výrobce zvukového záznamu získá zpět vyplacenou zálohu a provede srážky stanovené ve smlouvě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU, OL L 265, 2011 10 11; Aby bylo zajištěno odstranění těchto překážek, měla by se na všechna tato díla, která jsou chráněna o d d a t a, o d k t e r é se od členských států požaduje, aby tuto směrnici provedly, vztahovat jednotná a harmonizovaná doba ochrany ve všech členských státech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU, OL L 265, 2011 10 11. R. VLADARSKIENĖ. Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose 119 Tato forma vyjadřování umožňuje přesně vyjádřit časové vztahy, avšak větu prodlužuje, a proto není vždy vhodná pro mimořádně dlouhé věty v dokumentech EU. 1.5. Složené konstrukce Aby byly časové vztahy činností upravených dokumenty EU přesně popsány a nevznikaly nejednoznačnosti ani nejasnosti, vymezují se časové hranice činností pomocí různých složených konstrukcí, utvořených z již probraných spojení s jednodušší strukturou: Výsledky musí být zaslány Komisi elektronickou poštou nejpozději pět pracovních dnů před koncem měsíce podle harmonogramu, který bude předložen v dohodě o grantu. Výzva k podávání návrhů (2011/C 330/08), 2011 11 12; Příslušný příslušný orgán oznámí příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi nejpozději dva týdny před udělením povolení důvody, na jejichž základě by podle jeho názoru mělo být konkrétní povolení uděleno. Návrh EK KOM(2011) 542, 2011 08 31; Generální ředitel WTO po konzultaci se stranami sporu musí nejpozději do 20 dnů od obdržení takové žádosti oznámit oběma stranám jmenovaného člena (členy) smírčí komise. Návrh EK COM/2011/725, 2011 11 10. 2. VÝZNAMY PŘEDLOŽKOVÝCH KONSTRUKCÍ V současné gramatice litevského jazyka se omezený čas děje rozděluje na čas začátku nebo konce děje, čas omezený z obou stran, čas předcházející nebo následující ději a současnost dějů (DLKG 540–542). Elena Valiulytė ve své monografii Syntaktická synonyma současného litevského jazyka nejprve na základě shody / neshody uskutečnění děje s časovým úsekem vyjádřeným syntaktickou formou jako nejvyšší sémantickou opozici rozlišuje významy souběžného a nesouběžného času (Valiulytė 1998: 190). Lingvistka uvádí podobný sémantický systém syntaktických forem nesouběžného času jako v Současné gramatice litevského jazyka, zde však navíc řadí i přibližný čas (ten není pro administrativní jazyk typický). Při zkoumání vyjadřování časových hranic v dokumentech EU je vhodné rozlišovat konstrukce označující: dřívější nebo pozdější čas děje, čas začátku nebo konce děje; tyto konstrukce použité v jedné větě vymezují časové hranice z obou stran. 120 KALBOS KULTŪRA | 84 Předčasnost děje, tj. děj probíhající před určitým okamžikem či událostí, o nichž je řeč, se vyjadřuje konstrukcemi s předložkou prieš (LKŽ 2005; DLKŽ 2006). Jonas Šukys (1998: 481) vymezuje tento čas děje tak, že jde buď o konkrétně určenou dobu, kdy uvedená věc či událost vznikla nebo začala existovat, anebo o neurčitý, zpravidla krátký časový úsek před okamžikem, o němž je řeč. Pro jazyk dokumentů EU jsou typické oba případy: hovoří se zde nejen o uskutečněných věcech, ale také o regulovaných činnostech, a modeluje se tedy možná posloupnost událostí: Fyzická nebo právnická osoba, subjekt či organizace, které hodlají plnit související závazek, oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž jsou usazeny, činnost nebo transakci nejméně 7 pracovních dnů předem. Nařízení Rady (EU) č. 878/2011, Úř. věst. L 228, 2011 09 03; Většina NRI [vnitrostátních regulačních orgánů] provádí vnitrostátní konzultace před konzultacemi s Komisí. Sdělení EK KOM/2006/0028, 2006 02 06. Následnost děje, tj. čas, časový úsek nebo událost, po jejichž uplynutí či skončení se něco děje, se vyjadřuje konstrukcemi s předložkou po. Tyto konstrukce jsou pro administrativní jazyk obzvlášť typické také proto, že se mohou pojit s podstatnými jmény různého významu (označujícími časové pojmy, časové jednotky, procesy, přírodní jevy či samovolné události) a mohou vyjadřovat jak posloupnost konkrétních, již uskutečněných činností, tak vztah regulovaných činností: Po těchto konzultacích obě organizace vypracovaly plán nápravných opatření. Prováděcí nařízení EK č. 1197/2011, Úř. věst. L 303/14, 2011 11 22; V červnu byla po konzultaci s občanskou společností a po dialogu s Evropským parlamentem přijata strategie na období 2007–2010. Zpráva EK Radě a Evropskému parlamentu, KOM(2008) 379, 2008 06 23; Po úvodní fázi šetření bylo zjištěno, že úroveň spolupráce Ruska byla nesprávně vyhodnocena. Návrh EK nařízení Rady, KOM(2008) 34, 2008 01 28. Časové hranice vyjadřují konstrukce s předložkami nuo (začátek) a iki (konec). Předložka iki označuje počáteční čas děje, tj. dobu, od níž děj začíná, zatímco nuo označuje dobu, po kterou děj trvá, tj. jeho časovou hranici. Jsou-li tyto konstrukce užity společně, vymezují časové hranice z obou stran: Má-li se období počítané ve dnech počítat od okamžiku začátku události nebo činnosti, má se za to, že den, kdy k dané události nebo činnosti došlo, se do příslušného období nezapočítává. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. R. VLADARSKIENĖ. Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose 121 2011/83/EU, Úř. věst. L 304, 2011 11 22; Právní akt může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Rada informovala Komisi, že nemá v úmyslu vznést námitky. Návrh EK COM/2011/121/2, 2011 10 03; Od roku 2008 do roku 2013 se tato činnost provádí podle nařízení Rady (ES) č. 78/2008. Zpráva EK Evropskému parlamentu a Radě, COM/2011/639, 2011 10 10. Opakovaně se klade otázka významu konstrukce s předložkou iki, která označuje konec období: započítává se do období i okamžik, do něhož činnost probíhá? Ve skutečnosti lze tuto konstrukci interpretovat dvojím způsobem: a) podstatné jméno v konstrukci může označovat časový úsek, před jehož začátkem se děj uskuteční (tento význam považuje Elena Valiulytė (1998: 315) za základní), např. vrátil se před Vánocemi; b) konstrukce iki (ligi) může označovat čas, kterého se děj dotýká, nebo jej dokonce zahrnovat celý, např. sněžilo až do večera, čekal do dvanácti hodin. Právě kvůli této možné dvojí interpretaci časové hranice jsou v litevském administrativním jazyce rozšířena zpřesňující slova včetně, započítávaje (KancKP 2007). V dokumentech EU se začátek a konec lhůt stanoví podle nařízení Rady Evropy, s jehož ustanoveními jsou v souladu také ustanovení občanského zákoníku Litevské republiky: „Lhůta začíná běžet následující den od nula hodin nula minut po kalendářním datu nebo události, jimiž je její začátek vymezen, nestanoví-li zákon jinak. <...> Je-li pro provedení určitého úkonu stanovena lhůta, musí být tento úkon proveden nejpozději do dvacáté čtvrté hodiny nula minut posledního dne lhůty.“ (Občanský zákoník Litevské republiky, kniha I, část IV, kapitola VI). V administrativním jazyce, a tedy i v dokumentech EU, proto konstrukce s předložkou iki odkazující na konkrétní data zahrnují také den, kdy má být regulovaný úkon proveden; je-li tedy uvedeno: předložit dokumenty do 10. října, znamená to, že dokumenty lze předložit ještě 10. října. 3. PROBLEMATICKÉ UŽÍVÁNÍ PŘEDLOŽKOVÝCH KONSTRUKCÍ Při překladu dokumentů EU do litevštiny vznikají problémy s užíváním předložkových konstrukcí vyjadřujících časové vztahy; nejvíce nejasností se objevuje u předložkových konstrukcí se slovesnými podstatnými jmény. 122 KALBOS KULTŪRA | 84 Jak vyplývá z analýzy struktury a sémantiky vyjadřování časově ohraničeného děje, existují dva páry předložkových konstrukcí: předchozí a následující čas označují předložky před a po, zatímco časové hranice děje vyjadřují od a do. V jazykových doporučeních (KP S2: 72–73; 82) se spojení předložek po a před se slovesnými podstatnými jmény s příponou -imas (-ymas) považují za nevhodná (Před tiskem (–Před vytištěním) je třeba pečlivě přečíst korekturu; Po dokončení umělecké školy (–Po absolvování umělecké školy) byl poslán pracovat do Kaunasu). Užívání předložek od–do se slovesnými podstatnými jmény se nehodnotí záporně. Do s genitivem abstraktních slovesných podstatných jmen ve významu času se hodnotí jako vedlejší normativní varianta (Začal pracovat do skončení školy // až když končil školu), zatímco užívání předložky od s abstraktními podstatnými jmény není normativně vymezeno. Administrativní jazyk se obecně vyznačuje množstvím abstraktních slovesných podstatných jmen a při překladu z angličtiny se tato forma vyjadřování stává velmi častou i tam, kde lze děje vyjádřit slovesy. Množství slovesných podstatných jmen v překladech dokumentů EU může podporovat snaha co nejpřesněji vystihnout původní myšlenku; přesnost se však někdy chápe příliš primitivně – překládá se stejnými vyjadřovacími prostředky. Při prohlédnutí velkého množství překladů dokumentů EU je patrné, že konstrukce s předložkou před jsou častější s polovětnými vazbami: Řecko mělo vážné problémy s finanční stabilitou již před vstupem nařízení (EU) č. 407/2010 v platnost. Návrh EK, KOM(2011) 482, 2011 08 01; Před propuštěním zboží do volného oběhu se celním orgánům oznamují výsledky kontrol. Nařízení Komise (EU) č. 284/2011, Úř. věst. L 077, 2011 03 23; Účetní dvůr doporučuje [...] Komisi přísněji posuzovat klíčové prvky programů rozvoje venkova před jejich schválením. Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2011, 2011 09 22. Konstrukce se slovesnými podstatnými jmény s příponou -imas, jejichž užívání nedoporučují Jazyková doporučení (KP S2), se používají méně často. Lze je snadno nahradit polovětnými vazbami: Zákon, kterým se mění zákon o ochraně nezletilých před negativním vlivem veřejných informací a který přijala litevská Seimas dne 14. července 2009, dosud nevstoupil v platnost a musí být znovu posouzen ještě před vstupem v platnost (–před vstupem v platnost). Usnesení EP ze dne 17. září 2009 (2010/C 224 E/04), 2010 08 19; Také při auditu Účetního dvora v navštívených členských státech byly zjištěny nedostatky při provádění kontrol před propuštěním zboží (–před propuštěním zboží) do volného oběhu. Zpráva Účetního dvora (2011/C 326/01), Úř. věst. C 326, 2011 11 10. R. VLADARSKIENĖ. Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose 123 V překladech dokumentů EU se ne vždy dodržuje ani doporučení Kalbos patarimų vyhýbat se užívání genitivu slovesných podstatných jmen s příponou –imas ve spojení s předložkou po: Změny týkající se rozhodného práva provedené po uzavření smlouvy (– po uzavření smlouvy) nemají vliv na její formální platnost a nemohou nepříznivě zasáhnout do práv třetích osob. Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 78/2011, Úř. věst. L 262, 2011 10 06. Srovnání užívání konstrukcí s předložkami po a před v překladech dokumentů EU ukazuje, že předložka po se slovesnými podstatnými jmény s příponou –imas užívá mnohem častěji. Lze rozpoznat několik důvodů, proč se v překladech dokumentů EU, které usilují o prestižní vyjadřování a v nichž jsou často i vedlejší varianty normy kritizovány jako nevhodné, šíří nevhodné užívání. Zaprvé lze konstrukce s předložkou před, které se nedoporučují k vyjádření dřívějšího času děje, snadno nahradit přechodníkovými konstrukcemi, protože předložka vyjadřující časové vztahy zůstává v obou konstrukcích zachována. Konstrukce s předložkou po jsou jiné: ve variantě uvedené zde, tedy v rozvitých příslovečných určeních, již nezůstává předložka vyznačující časovou hranici. Je třeba upozornit na to, že rozvité přechodníkové příslovečné určení nemá výrazný význam hranice (referenčního bodu) a často nelze jeho přesný význam určit ani z kontextu. To však u dokumentů nevyhovuje, protože je nutné uvést přesnou časovou hranici děje. Druhým důvodem, proč konstrukce s předložkou po, kterým je třeba se vyhýbat, konkurují doporučovaným ekvivalentům, je skutečnost, že s předložkou po lze užít genitiv konkretizovaných podstatných jmen s příponou –imas; jejich konkretizaci naznačují přívlastek (např. prvotní, počáteční, konečný) nebo množné číslo: Je-li podáno několik námitek, po prvotním posouzení jedné nebo více takových námitek nemusí být možné žádost o registraci přijmout. Nařízení Komise č. 607/2009, Úř. věst. L 193, 2009 07 24; Tato povinnost by se měla uplatnit v případě, že po počátečním varování Komise jsou kroky členského státu [...] nadále nedbalé a potenciálně škodlivé pro řádné fungování hospodářské a měnové unie. Návrh Komise, COM/2010/524, 2010 09 29; Závěry většiny soudců učiněné po závěrečné poradě určují rozhodnutí Soudu pro veřejnou službu. Konsolidované znění jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu EU ze dne 25. července 2007, Úř. věst. C 177, 2010 07 02; Pokud jde však o takovou volbu, po úvahách o proporcionalitě a dodržování základních práv občanů se přikláníme ke schválení druhů oznámení, které mají být do systému zahrnuty. Sdělení Komise, COM/2011/429, 2011 07 13. 124 KALBOS KULTŪRA | 84 Zatřetí užívání předložky po podporuje skutečnost, že se v překladech dokumentů EU ustálila jako šablona následující věta: Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Začtvrté působí i analogie s konstrukcemi s předložkami do a od, které lze spojovat s abstraktními slovesnými podstatnými jmény. Podobnost je patrná zejména tehdy, když jsou takové předložky užity v jedné větě: Tato služba umožní každé společnosti z EU účastnit se evropských veřejných zakázek v kterémkoli členském státě a bude zahrnovat elektronické postupy zadávání veřejných zakázek před uzavřením smlouvy i po něm. Návrh Komise, COM/2011/657, 2011 10 19. Bylo by možná příliš odvážné tvrdit, že uvedené důvody podporující nevhodné užívání jsou dostatečným základem pro jeho ospravedlnění. Vhodné náhrady za konstrukce s předložkou po, kterým je třeba se vyhýbat, lze nalézt v týchž překladech dokumentů EU; někdy se mohou hodit konstrukce s předložkou od, jindy vedlejší větné členy: Pět let po nabytí účinnosti tohoto nařízení (srov. „po“ v litevském znění) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Návrh Komise, COM/2010/119, 2010 03 31; Údaje jsou zasílány 48–24 hodin před plánovaným odletem a ihned poté, co jsou uzavřeny nástupní brány. Sdělení Komise, COM/2011/680, 2011 10 25. Další věcí je, že tam, kde je zapotřebí mimořádná přesnost, konstrukce předložky a genitivu abstraktního slovesného podstatného jména není kvůli své neurčitosti nejvhodnějším způsobem vyjádření. Slovesné podstatné jméno pouze pojmenovává děj; i u předložek do, od se často dějové podstatné jméno konkretizuje přidáním slov vyjadřujících čas, jako jsou den, datum, okamžik: Majetek této kategorie se klasifikuje jako oběžná aktiva, pokud se očekává jeho realizace do 12 měsíců ode dne sestavení rozvahy. Sdělení Komise (2011/C 332/01), Úř. věst. C 332, 2011 11 14; Jejich [splatné částky] se připisují v požadované výši od okamžiku obdržení žádosti. Sdělení Komise, Úř. věst. C 332, 2011 11 14; Soud prvního stupně rozhodl, že je třeba R. VLADARSKIENĖ. Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose 125 zohlednit okolnosti, které se změnily ode dne podání protestu do dne přijetí rozhodnutí o tomto protestu. Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2009 (pátý senát). Takto lze konkretizovat také konstrukci s předložkou po: Pokud se Komise domnívá, že je třeba požádat o doplňující informace, šestiměsíční lhůta začíná běžet ode dne obdržení požadovaných doplňujících informací. Pozměněný návrh EK COM/2011/742, 2011 11 09; Tyto orgány vydají nové osvědčení do pěti pracovních dnů ode dne obdržení úplné žádosti o vydání nového osvědčení. Návrh EK COM/2011/710, 2011 11 11. ZÁVĚRY V překladech dokumentů EU se čas omezeného děje vyjadřuje konstrukcemi s předložkami (do, od, před, po), srovnávacími výrazy, přechodníkovými konstrukcemi, vedlejšími větami a složenými konstrukcemi. Konstrukce pro vyjádření času omezeného děje se používají k označení dřívějšího času děje (konstrukce s předložkou před), pozdějšího času děje (konstrukce s předložkou po) a časových hranic (konstrukce s předložkami od (počátek) a do (konec)). V administrativním jazyce zahrnuje konstrukce s předložkou do, v níž je uvedeno konkrétní datum, také regulovaný úkon. Nevhodné konstrukce s předložkou po a genitivem abstraktních slovesných podstatných jmen se nahrazují nejen přechodníkovými konstrukcemi s neurčitým významem, ale lze je nahradit také konstrukcí s předložkou od, vedlejšími větami, případně lze abstraktní děj konkretizovat doplněním upřesňujících slov dne (data, okamžiku). ZKRATKY EHP – Evropský hospodářský prostor EK – Evropská komise ET – Evropská rada EP – Evropský parlament Úř. věst. – Úřední věstník 126 KALBOS KULTŪRA | 84 LITERATŪRA DLKŽ 2006: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 3-ias elektroninis leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. Vytautas Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. KancKP 2007: Kanceliarinės kalbos patarimai. Sud. Pranas Kniūkšta. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, internetinis leidimas. Prieiga per internetą: http:// kanceliariniaipatarimai.lki.lt (žiūrėta 2011 10 10). Kniūkšta P. 2005: Administracinė kalba ir jos vartosena. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Labutis V. 2002: Lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. LKG 1976: Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė. Vyr. red. Kazys Ulvydas, Vilnius: Mokslas. LKŽ 2005: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: www.lkz.lt. LR CK: Lietuvos Respublikos civilinis kodeksas. Valstybės žinios, 2002 04 06, Nr. 36-1340. KP S1: Kalbos patarimai. Kn. 1. Sintaksė: 1. Linksnių vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Vitas Labutis, Aldonas Pupkis ir Jonas Šukys, vyr. red. Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. KP S2: Kalbos patarimai. Kn. 2. Sintaksė: 2. Prielinksnių ir polinksnių vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Aldonas Pupkis ir Jonas Šukys, vyr. red. Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. Šukys J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa. Valiulytė E. 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Župerka K. 1995: Kalbos priemonių konkurencija kaip lietuvių kalbos stilistikos objektas, Šiauliai: Šiaulių pedagoginis institutas. Gauta 2011 12 05 R. VLADARSKIENĖ. Apriboto veiksmo laiko raiška Europos Sąjungos dokumentuose 127 EXPRESSING LIMITED TIME OF ACTIVITY IN EUROPEAN UNION DOCUMENTS Summary The notion of time in administrative language is very important, since it often includes the beginning, end, duration or sequence of certain regulated activities. The paper aims at examining structures referring to a limited time of activity and discussing problematic cases. The investigation is based on EU documents translated into Lithuanian. EU documents translated into Lithuanian express limited time of activity by prepositional structures, where the prepositions prieš (‘before’), po (‘after’), nuo (‘since, from’), iki (‘until, to’) are employed, comparative expressions, participial and half-participial structures, elements of subordinate clauses and complex structures. Depending on the context, structures with the preposition po (‘after’) and the genitive case of abstract deverbal nouns should be replaced by gerundial or half-participial structures with an indefinite meaning; moreover, they could be also replaced by the structure with the preposition nuo (‘since, from’), elements of a subordinate clause or giving more details to the timing of an abstract activity by adding the words day(s) (moment). KEY WORDS: limited time of activity, prepositional structures, administrative language. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 128 KALBOS KULTŪRA | 84