Nauji duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje

DEIMANTĖ KRIKŠTAPONYTĖ Vilniuská univerzita NOVÉ ÚDAJE O DVOJNÉM ČÍSLE ZÁJMEN V SOUČASNÉ LITEVŠTINĚ KLÍČOVÁ SLOVA: dvojné číslo zájmen, hlavní a vedlejší normativní varianty, nové tvary, rostoucí frekvence užívání. Dříve se dvojné číslo poměrně živě užívalo v třídách sloves a jmenných slov (Jablonskis 1957: 194, 205, 226–228, 249). Tvary obou těchto tříd se navzájem shodovaly. Jako příklad lze uvést následující užití, které je již považováno za reliktní a nenormativní: My dvě jsme se stáhly do tmavého kouta za keře, kde nehořela ani jedna svíčka (viz 2013 01 09, krásná literatura1). Dodnes si dvojné číslo zachovala část zájmen, která se ve větě obvykle pojí s tvary podstatných jmen, sloves a příčestí, avšak neshodují se s nimi v čísle (Valeckienė 1998: 225), například: My dva jsme sami od sebe začali si říkat navzájem jmény, a stalo se to zcela přirozeně a jednoduše (viz 2013 04 15, krásná literatura). „Tvary zájmen užívaných adjektivně v duálním čísle se také obvykle neshodují v čísle s tvary podstatných jmen v množném čísle“ (Valeckienė 1998: 225), například: Ty dvě babičky nám už byly známé (viz 2013 03 29, krásná literatura). Adele Valeckienė odůvodňuje zachování duálních tvarů zájmen (zejména osobních; podrobněji o motivaci vzniku dvojného čísla, jeho zániku a jeho etapách viz Rosinas 2009: 377, 380, 492–493, 498, 500) tím, že k substantivním zájmenům nebyla připojována přídavná jména, takže se jich problém shody netýkal. Za těchto okolností užívané tvary zájmen v dvojčísle považuje za varianty množného čísla, neboť říká, že „[o]značují-li se dvě osoby, lze říci: Přicházíme i My dva přicházíme, proto se vedle jednotného a množného čísla užívají určité duální tvary zájmen“ (Valeckienė 1 Data byla shromážděna z korpusu současné litevštiny Univerzity Vytautase Velikého; v závorkách je uvedeno datum vyhledávání a oblast užívání jazyka. D. KRIKŠTAPONYTĖ. Nauji duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje 179 1998: 225, 354). Vladimir Plungian zdůrazňuje, že dvojné číslo se v zájmenných systémech vyskytuje častěji než v systémech podstatných jmen a že v některých jazycích jsou zájmena jedinou skupinou, v níž se rozlišuje dvojné číslo. Jako příklad je uvedena litevština (Plungian 2011: 75). Článek dále představuje skutečný (nebo jemu blízký) stav užívání zájmen v dvojčísle v současné litevštině, který dokládá, že duální tvary zájmen se vyskytují v textech všech funkčních stylů. TVARY A ČÍSLA Před předložením tabulky 1 a diskusí o jejích údajích je třeba stručně nastínit metodiku sběru dat a uvést, že prvním krokem práce bylo vyhledat tvary dvojného čísla zájmen užívané v Dabartinėje lietuvių kalbos gramatikoje, Lietuvių kalbos gramatikos I tome, A. Valeckienės Funkcinėje lietuvių kalbos gramatikoje. Teprve poté se zjišťovalo, zda se tyto tvary užívají v korpusu současného litevského jazyka Vytautovy Velké univerzity (dále jen VDU). Je třeba také zdůraznit, že autorka článku v korpusu vyhledávala na základě nalezených tvarů zájmen v duálu všechny možné, snad někdy i ne zcela možné a pro tvoření duálu zájmen netypické tvary. Tvary zájmen v duálu užívané v korpusu VDU, uvedené v tabulce 1, byly shromážděny ze všech funkčních stylů korpusu, tj. z krásné a odborné literatury, administrativních textů, publicistiky a mluveného jazyka. V řádcích na levé straně jsou uvedeny tvary zájmen v duálu. První, tučně vyznačený tvar se považuje za základní normovou variantu, zatímco následující tvar je vedlejší. Varianty tvarů jsou uvedeny podle KP 2009. Na pravé straně jsou uvedeny statistické údaje o jejich užívání. Některé tvary pádů shodných u různých zájmen nejsou v tabulce 1 konkrétně rozlišeny, tj. pokud se tvar zájmena v korpusu užívá jak v nominativu, tak v akuzativu, jsou uvedeny společné statistické údaje o jejich užívání. Pokud se však určitý tvar zájmena v duálu užívá v korpusu VDU například pouze v nominativu, uvádí se jen počet jeho výskytů v nominativu. Údaje o pádech shodných u základních a vedlejších normových variant jsou v tabulce 1 uvedeny poněkud odlišně: u těchto variant je samostatně uvedena statistika výskytů v každém pádu, aby bylo možné sledovat tendence v jejich užívání a vzájemné konkurenci. 180 KALBOS KULTŪRA | 86 TABULKA 1. Tvary zájmen v duálu v korpusu VDU Tvar zájmena Počet výskytů Mudu (nom., ak.) 5571 Mudvi (nom., ak.) 1296 Mudviejų 1342 Mudviem / mudviems (dat.) 643 / 6 Mudviem / mudviems (instr.) 1 / – Judu (nom., ak.) 776 Judvi (nom., ak.) 140 Judviejų 491 Judviem / judviems (N.) 103 / 5 Judviem / judviems (Įn.) 1 / – Jiedvi / jodvi / juodvi (V.) 183 / 78 / 49 Jiedvi / jodvi / juodvi (G.) 3 / 2 / 1 Jiedviejų 3 Jiedviem / jiedviems (N.) 168 / 5 Jiemdviem (N.) 1 Jodviem (N.) 3 Juodu / jiedu (V.) 1813 / 3658 Juodu / jiedu (G.) 369 / 3 Těch dvou 97 Juodviem / juodviems (N.) 47 / 3 Juodviem / juodviems (Įn.) 1 / – Těch dvou 781 Ony dvě (V.) 2 Oněm dvěma (N.) 3 Oněm dvěma (N.) 1 Anuodu / aniedu (V.) 17 / 50 Anuodu / aniedu (G.) 17 / – Oněch dvou 1 Oněch dvou 5 D. KRIKŠTAPONYTĖ. Nauji duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje 181 Zájmenný tvar Počet výskytů Šiedvi / šiodvi / šiuodvi (V.) 24 / 2 / 2 Šiedvi / šiodvi / šiuodvi (G.) 5 / 2 / 3 Těchto dvou 1 Šiedviem (N., Įn.) 2 Šiemdviem (N.) 1 Šitiedvi (V.) 2 Šituodu / šitiedu (V.) 2 / 2 Šituodu / šitiedu (G.) 1 / – Šiuodu / šiedu (V.) 48 / 263 Šiuodu / tito dva (G.) 54 / – Těchto dvou 4 Těchto dvou 29 Tyto dvě / ty dvě / tu dvě (V.) 14 / 6 / 6 Těchto dvou / těch dvou / těch dvou (G.) 2 / – / – Těm dvěma (N., Įn.) 4 Těm dvěma (N.) 1 Těm dvěma (N.) 1 Tuodu / ti dva (V.) 134 / 285 Těch dvou / těch dvou (G.) 77 /2 Těm dvěma (instr.) 2 Těch dvou 5 Obě (ak.) 208 Oběma (instr.) 7 Oba (nom.) 70 Oběma / oběma 7 / 1 Oběma (instr.) 10 Oběma / oběma 18 / – Obě 110 V obou 90 V obou 31 182 KALBOS KULTŪRA | 86 Zájmenný tvar Počet výskytů Oba (akuzativ) 27 Obou (genitiv) 55 Obě (nominativ, akuzativ) 11183 Obě dvě (nominativ, akuzativ) 153 Obou dvou (genitiv) 1 V obou (lokál) 1478 V obou (lokál) 776 Obou (genitiv) 12830 Oběma / oběma (dat.) 3653 / 668 Oběma / oběma (instrumentál) 2092 / – Oba (nominativ, akuzativ) 21863 Oba dva (nominativ, akuzativ) 1020 Každý z obou (nominativ) 3 Kituodu (V.) 3 Kuriedvi (V.) 3 Který z těch dvou / kteří dva (V.) 3 / 4 Který z těch dvou / kteří dva (G.) 1 / – Pačiudu (V.) 1 Vienidvi (V.) 1 Vienudu (V.) 60 Je vidět, že nejčastěji se užívají zájmena abu, abi a jejich tvary. Osobních zájmen je o něco méně. Mnohem méně často se užívají zájmena ukazovací a jiná neurčitá. Pozornost upoutává také neobvyklý genitivní tvar zájmen abudu, abidvi abidviejų: – Dobře, dobře. Ano. No, ještě nevím. – Nikdo si je nebere. – Nikdo si je nebere. – Abidviejų (viz 26. 3. 2013, mluvený jazyk). Jde nejspíše o útvar mluveného jazyka. V tabulce nejsou zvlášť uvedeny tvary zájmen mužského a ženského rodu, protože rod bývá často poměrně obtížné určit. Tvary nominativu a akuzativu ženského i mužského rodu jsou vždy zřejmé, například: Přesně v půl druhé mudvi jsme stály v Amandině knihovně (viz 11. 12. 2012, krásná literatura). Potíže nastávají tehdy, když genitivní, dativní a instrumentální tvary zájmen ženského i mužského rodu D. KRIKŠTAPONYTĖ. Nauji duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje 183 Tvary pádů se shodují, například: V obci Galai A. Vilemu V. Mikaliakas zavraždil po nich dvou vzájemném konfliktu (viz 2012 12 11, publicistika); Zpočátku se na ni Vanda zlobila, později kvůli tomu málem zaniklo jejich přátelství. Sofi se totiž strašně, smrtelně bála zapojit do hlavní činnosti a Vandě se takové vyhýbání boji zdálo nejen nepatriotické... (viz 2012 12 11, krásná literatura). V těchto příkladech pomáhají morfologický rod zájmena určit podstatná jména, která zájmeno ve větě zastupuje. V prvním příkladu je zájmeno v genitivu mužského rodu, ve druhém ženského rodu. Někdy lze rod zájmena zjistit jen z předchozí nebo následující věty, v níž se zájmeno vyskytuje, například: ...starší Valdas vychovává syny Mantu a Luku, mladší Darius dcerku Emiliju. Ale kdysi maminka oběma říkávala totéž: „Nezáleží na tom, zda se z turnajů vracíte jako šampioni, nebo ne – prádla tím neubývá“ (viz 2013 05 09, publicistika). Zde lze pozorovat jednu z funkcí typických pro zájmena – anaforu, která podle Alberta Rosina „spojuje dva komunikační akty se společným referentem“ (Rosinas 1996: 10). Rod zájmen druhé deklinace v dativu a instrumentálu lze rozlišit o něco snadněji, například: Markas o tom Vilis nikdy nevyprávěl. Ti dva zaparkovali auto na malém tržišti v El Palmaru. Sotva jim dvěma vystoupili, Markas se znovu pustil do čilého hovoru (viz 2013 05 09, krásná literatura). Z tvaru zájmena je v této větě patrné, že se užívá morfologický mužský rod zájmena, srov. ženský rod: Motusė kráčela po schodech krok za krokem, jako by ji na světě nikdo nedokázal zastavit ani přimět, aby šla rychleji, a Tonis s Kerimem kráčeli po jejích bocích jako nějací princové (viz 2013 05 09, krásná literatura). U pádů dativu a instrumentálu zájmen první deklinace je tomu jinak, protože tvary mužského a ženského rodu se shodují, například: Když jsme my dvě dorazily na vrchol schodiště, Hacumomo začala bušit na dveře a volat Matku. Ta si při zapínání pásu otevřela dveře a zle si nás změřila pohledem. – Co se vám dvěma stalo! – vykřikla (viz 2012 12 12, krásná literatura); – Nechoď, Jogailo, – zadržel ho Marianas Zigizmundas. – Oni za to nemohou. Umění člověka povznáší, ale také ho sráží do propasti. Taková je jeho moc. Děkuji vám dvěma. A tobě, Jogailo. A tobě, Kazimierasi... že v těžké chvíli projevujete soucit... (viz 2012 12 12, krásná literatura). V prvním příkladu zájmeno označuje osoby ženského pohlaví, ve druhém osoby mužského pohlaví. Je-li třeba označit osoby ženského i mužského pohlaví, užívá se zobecněný mužský rod, například: Raimis se přestěhoval do Kaunasu, blíže k Viliji, a oba začali hledat prostory pro kancelář (viz 2013 05 09, publicistika). Shodné tvary pádů ženského a mužského rodu lze tedy většinou určit pouze z širšího kontextu. Ukázalo se, že údaje z korpusu VDU k tomu ve většině případů nestačily. 184 KALBOS KULTŪRA | 86 HLAVNÍ A VEDLEJŠÍ NORMOVÉ VARIANTY Z údajů v tabulce 1 je patrné, že v korpusu VDU se užívají různé tvary zájmenného duálu, které zdánlivě znamenají úplně totéž. Například juodu a jiedu. Význam je naprosto stejný – „on a ještě někdo“. Některá zájmena a jejich tvary se však považují za hlavní normové varianty, zatímco jiná za vedlejší. Kořeny nominativních a akuzativních tvarů zájmena mužského rodu v hlavních normových variantách se vyznačují prvkem <uo>, zatímco kořeny nominativních a akuzativních tvarů ženského rodu prvkem <ie> (KP 2009: 23). Markas Roduner a Veslava Čižik-Prokaševa nazývají zájmena vedlejší normové varianty plurálovými, protože se domnívají, že složené tvary, jejichž první složkou je plurálový tvar s číslovkou du, dvi, není účelné považovat za tvary duálu. Zdůrazňují, že opisné konstrukce (například šie du) i tvary vedlejší normové varianty ukazují na ústup zájmenného duálu (Roduner, Čižik-Prokaševa 2006: 76–77). Zigmas Zinkevičius označuje tvary juodvi, tuodvi, šiuodvi, jodvi, todvi, šiodvi, jiedu, tiedu, šiedu za jazykové paskvily a navrhuje užívat staré správné tvary juodu, tuodu, šiuodu, jiedvi, tiedvi, šiedvi (Zinkevičius 1996: 58). A. Rosinas má na to zcela jiný názor a tvrdí, že všechny tvary zájmenného duálu jsou přípustné a správné, protože vznikly v souladu se zákonitostmi morfologického vývoje litevského jazyka (nářečí) (Rosinas 2000: 10). Statistika užívání zájmen uvedená v tabulce 1 ukazuje, že v korpusu VDU jsou hlavní normové varianty zájmen ženského rodu v duálu mnohem častější než vedlejší. Osobní zájmeno mužského rodu v nominativu juodu však počtem výskytů zaostává za zájmenem jiedu, které se považuje za vedlejší normovou variantu (nominativ); v korpusu VDU se užívá téměř několikanásobně častěji. Vedlejší varianty ukazovacích zájmen šiedu, tiedu, aniedu (nominativ a akuzativ se počítají společně) se užívají téměř dvakrát častěji než zájmena považovaná za hlavní normové varianty šiuodu, tuodu, anuodu. Při srovnání četnosti užívání akuzativních tvarů hlavních a vedlejších variant je však patrné, že tvary šiedu a aniedu se v akuzativu v korpusu VDU vůbec nevyskytují. Naproti tomu akuzativ zájmena tiedu se sice užívá, ale mnohem méně často než zájmeno tuodu. Souhrnná statistika ukazuje, že varianty kuriuodu a kuriedu se vyskytují stejně často, avšak častější je nominativní tvar kuriedu a akuzativní tvar kuriuodu. Stejná je také četnost výskytu nominativních tvarů šituodu a šitiedu. V korpusu VDU se akuzativní tvar šitiedu vůbec neužívá. D. KRIKŠTAPONYTĖ. Nauji duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje 185 Je patrné, že nominativní tvary vedlejších variant duálu zájmen mužského rodu postupně vytlačují hlavní varianty. U akuzativních tvarů je však tendence užívání opačná, neboť převažují hlavní varianty zájmenného duálu. TVARY DATIVU A INSTRUMENTÁLU Je třeba probrat také tvary zájmen v dativu a instrumentálu, z nichž jeden se píše se <s>, druhý bez něj. Jejich pravopis kolísá; dativní a instrumentálové tvary bez <s> se považují za základní varianty normy, zatímco tvary psané s tímto písmenem za vedlejší (KP 2009: 22). V Konzultační bance Státní komise pro litevský jazyk se zdůrazňuje, že lze užívat jak tvary s <s>, tak bez něj, přednost se však dává tvarům bez <s>, například oběma.2 Opačně jsou hodnoceny množné tvary duálu zájmen: oběma, oběma se považují za základní varianty normy, zatímco oběma, oběma za vedlejší (KP 2009: 22). Je jasně patrné, že se v korpusu VDU počty užití základních a vedlejších normativních variant zájmen v dativu a instrumentálu duálu výrazně liší. Základních variant normy je několikanásobně více. Lze předpokládat, že většina textů zařazených do korpusu byla redigována, proto jsou základní a vedlejší varianty normy tak zřetelně rozlišeny. NOVÉ TVARY Proberme paradigmata zájmenného duálu. Jsou dvě. K prvnímu paradigmatu patří tvary první a druhé osoby a také zájmen abu (abudu), abi (abidvi), k druhému tvary třetí osoby (juodu, jiedvi, tuodu, tiedvi aj.). Z údajů v tabulce 1 je patrné, že korpus VDU obsahuje také tvary zájmenného duálu, které se nevyskytují v Gramatice současné litevštiny (2006: 280). Zde jsou (tvary v korpusu nejsou označeny přízvukem): V. aniedu, šiedu, šiodvi, šiuodvi, šitiedu, vienudu, vienidvi, pačiudu, kuriedu, kituodu, jodvi, juodvi, tiedu, tuodvi, todvi; K. abidviejų, anuodviejų, anųdviejų, šiedviejų, šiuodviejų, juodviejų, jiedviejų; 2 http://vlkk.lt/lit/2509, navštíveno 14. 5. 2013. 186 KALBOS KULTŪRA | 86 N. anie(m)dviem, juodviem, juodviems; G. šiodvi, šiuodvi, jodvi, juodvi, tiedu; I. tuodviem, juodviem. Lze se domnívat, že genitivy šiuodviejų, juodviejų, jiedviejų, anuodviejų, aniedviejų, anu̇dviejų, šiedviejų jsou tvary zájmen mužského rodu šiuodu, juodu, jiėdu, anuodu, aniedu, šiedu nebo zájmen ženského rodu šiuodvi, juodvi, jiedvi, anuodvi, aniedvi, šiedvi. Z korpusu VDU se podařilo zjistit, že pouze tvary genitivu, dativu a instrumentálu mužského rodu jsou: šiuodviejų, anuodviejų, aniemdviem a tuodviem. Tvary juodviejų, jiedviejų, juodviem však označují morfologický rod ženský i mužský, například: Každý den jsem po vyučování chodila domů sama. Připadala jsem si tak hloupá. Žalostné. Nemohla jsem jít za Lucym, když juodviem s Nestou bylo všechno v pořádku (srov. 2013 01 12, krásná literatura); V jednom městě hluboko ve vnitrozemí ho považovali za vtěleného Jupitera a Pavla za Merkura, a tak městský kněz vyhnal ověnčené býky, aby je obětoval juodviejom (srov. 2013 01 12, krásná literatura). První příklad označuje ženský rod, druhý mužský rod. U ostatních tvarů, tj. anu̇dviejų, šiedviejų, aniedviem, juodviems, se rod nepodařilo určit, protože chyběl širší kontext. Tvar abidviejų již byl probírán v oddíle Tvary a čísla. Skloňování zájmen tiedu, todvi, která nebyla zařazena do paradigmat ani A. Valeckienė, ani Gramatiky současné litevštiny, uvádí A. Rosinas (2000: 11): V., G. ti̇edu, tȯdvi; K. tu̇dviejų; N. tie(m)dviem, tó(m)dviem; I. tie(m)dviem, tó(m)dviem. Ve srovnání s druhými paradigmaty vymezenými A. Valeckienė a Gramatikou současné litevštiny (Valeckienė 1998: 356; DLKG 2006: 280) je patrné, že tvary těchto zájmen v genitivu, dativu a instrumentálu se tvoří stejně. Liší se pouze nominativ. A. Rosinas (2000: 10) ještě zdůrazňuje, že tiedu, todvi lépe odpovídají příslušným tvarům množného čísla. Paradigmata dalších zájmen by bylo možné sestavit pouze tehdy, kdyby bylo možné najít všechny jejich tvary v textu některého jediného autora. Na základě korpusu VDU to nelze. Je však třeba poznamenat, že paradigmata těchto zájmen mužského a ženského rodu jsou nejspíš smíšena: tvar jednoho pádu— D. KRIKŠTAPONYTĖ. Naujų duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje 187 —může pocházet z jednoho skloňovacího paradigmatu, zatímco jiný z jiného. Lze se domnívat, že některá zájmena hlavní a vedlejší normové varianty se skloňují podle stejného paradigmatu. Zřejmým příkladem mohou být tvary jiedvi a jodvi. Oba jsou ve třetí osobě a ženském rodě, takže paradigma nepřímých pádů zájmena jodvi by pravděpodobně mělo být přesně stejné jako paradigma zájmena jiedvi. V korpusu bylo nalezeno ještě více takových variant pádových tvarů. ČASTĚJŠÍ UŽÍVÁNÍ Bylo zjištěno, že počet výskytů tvarů zájmen v duálu v korpusu VDU vzrostl. K doložení této skutečnosti byl využit článek M. Rodunera a V. Čižik-Prokaševové „Kategorie čísla“ z roku 2006, v němž autoři uvedli více než dvacet různých duálových tvarů zájmen z korpusu VDU (srov. Roduner, Čižik-Prokaševa 2006: 77) a zaznamenali četnost jejich užívání. Porovnejme četnost užívání tvarů mužského rodu v korpusu VDU v letech 2006 a 2013: 2 TABULKA. Četnost užívání duálových tvarů zájmen v korpusu VDU v letech 2006 / 2013 Tvar zájmena | Četnost užívání v letech 2006 a 2013 | Tvar zájmena | Četnost užívání v letech 2006 a 2013 Mudu | 2757 / 5571 | Šiedu | 199 / 263 Judu | 323 / 776 | Šitiedu | 0 / 2 Jiedu | 2004 / 3661 | Šituodu | 1 / 3 Juodu | 846 / 2182 | Šiuodu | 35 / 102 Aniedu | 30 / 50 | Tiedu | 183 / 287 Anuodu | 9 / 34 | Tuodu | 89 / 211 Při porovnání statistik za roky 2006 a 2013 je patrné, že počet užití duálových tvarů zájmen výrazně vzrostl. Částečně je to třeba přičíst růstu samotného korpusu. Zároveň to však ukazuje, že duál zájmen nevymizel, a s novými zdroji, které korpus rozšiřují, roste i počet jeho výskytů. 188 KALBOS KULTŪRA | 86 ZÁVĚRY 1. V současné litevštině se mění užívání základních a vedlejších normativních variant dvojného čísla zájmen, tj. vedlejší varianty postupně vytlačují základní. To je však charakteristické pouze pro tvary mužského rodu v nominativu, neboť vedlejší varianty se neužívají častěji než tvary dvojného čísla zájmen považované za základní normativní varianty ani v nominativu a akuzativu ženského rodu, ani v dativu a instrumentálu. 2. V korpusu VDU se objevily nové, analogicky vytvořené tvary dvojného čísla zájmen, které nejsou uvedeny ani v Mluvnici současné litevštiny, ani ve Funkční mluvnici litevštiny A. Valeckienė. Paradigmata těchto tvarů nelze z korpusu VDU určit, bylo však zjištěno, že paradigmata mužského a ženského rodu jsou pravděpodobně smíšená. 3. Dvojné číslo zájmen ze současné litevštiny rozhodně nemizí a užívá se poměrně živě. Jasně to dokládá srovnání statistických údajů o tvarech dvojného čísla zájmen mužského rodu z let 2006 a 2013, z něhož vyplývá, že s novými zdroji, které korpus rozšířily, přibylo i tvarů dvojného čísla zájmen. ZKRATKY V. – nominativ; G. – akuzativ; N. – dativ; Įn. – instrumentál. ŠALTINIAI Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Vytauto Didžiojo universitetas, Kompiuterinės lingvistikos centras. Prieiga per internetą: <http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/menu?page=advanced>. DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Redagavo Vytautas Ambrazas. Ketvirtoji pataisyta laida, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LKG I 1965: Lietuvių kalbos gramatika. Redagavo Kazys Ulvydas, Vilnius: Mintis. V a l e c k i e n ė A. 1998: Funkcinė lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. D. KRIKŠTAPONYTĖ. Nauji duomenys apie įvardžių dviskaitą dabartinėje lietuvių kalboje 189 LITERATŪRA J a b l o n s k i s J. 1957: Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. KP 2009: Gramatinės formos ir jų vartojimas. Sudarė Rita Miliūnaitė, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijos leidybos institutas. P l u n g i a n V. 2011: Gramatinių kategorijų tipologija 2, Vilnius: Vilniaus universitetas, asociacija „Academia Salensis“. R o d u n e r M., Č i ž i k - P r o k a š e v a V. 2006: Skaičiaus kategorija. – Daiktavardinio junginio tyrimai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 67–100. R o s i n a s A. 1996: Lietuvių bendrinės kalbos įvardžiai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. R o s i n a s A. 2000: Dėl įvardžių dviskaitos. – Gimtoji kalba 7–9, 9–11. R o s i n a s A. 2009: Baltų kalbų semantinė ir morfologinė struktūra, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. VLKK KB – Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Konsultacijų bankas. Prieiga per internetą: <http://vlkk.lt/lit/2509>. Z i n k e v i č i u s Z. 1996: Apie įvardžių dviskaitą. – Kalbos kultūra 68, 58. Gauta 2013 09 17 Priimta 2013 12 20 NEW DATA ABOUT THE DUAL NUMBER OF PRONOUNS IN MODERN LITHUANIAN S u m m a r y The article New Data about the Dual Number of Pronouns in Modern Lithuanian provides the forms of the dual number of pronouns whose inventory was made on the basis of the data kept in the Corpus of Vytautas Magnus University. However, it should be noted that the forms of the dual number of pronouns were first sought in the Grammar of Modern Lithuanian, Volume I of the Grammar of Lithuanian and A. Valeckienė’s Functional Grammar of the Lithuanian Language. The article addresses the problem of identification of coincident forms of masculine and feminine gender and discusses specific examples. Based on Language Recommendations, principal and secondary variants of the norm are singled out. Statistical data prompt a conclusion that the secondary variants of the dual number of masculine pronouns in the nominative case are more commonly used than the principal variants; however, the secondary variants of the dual number of pronouns in the genitive case are far less commonly used than the principal 190 KALBOS KULTŪRA | 86 ones. For example, the forms of the principal variants of the norm of the dual number of feminine pronouns used in both the nominative and the accusative case are far more common than the forms of secondary variants. What is more, the principal variants of the norm in the dative and instrumental case are far more common than secondary variants. The article further presents and discusses the forms of the dual number of pronouns, which do not belong to the first or the second paradigm and are most likely formed on the basis of equivalent forms of the said paradigms. The article ends with the comparison of statistics of the masculine variants in the nominative case of 2006 and 2013 leading to the conclusion that the forms of the dual number of pronouns in the Corpus of Vytautas Magnus University are on the increase. Of course, it is associated with the growth of the corpus itself; however, it is obvious that as the corpus is growing, the number of the forms of the dual number of pronouns tends to increase rather than decrease. KEYWORDS: dual number of pronouns, principal and secondary variants, new forms, more frequent use. DEIMANTĖ KRIKŠTAPONYTĖ Vilniaus universitetas Universiteto g. 3, LT-01513 Vilnius [email protected] D. KRIKŠTAPONYTĖ. Naujì duomenys apie įvardžių dv is k aitą dabartinėje lietuvių kalboje 191