Tarptautinių žodžių vartosenos aktualijos latvių kalboje

DZINTRA ŠULCE Liepājská univerzita, Lotyšsko 1. Největší obtíže souvisejí se zachováním kvality samohlásek. Dochází ke dvojím odchylkám od normy: a) místo krátké samohlásky se vyslovuje dlouhá, např.: lot. kino, radio, albums, atoms, automobilis, šampanietis, radiator s, mobilis, mediji, stabilis, chybně se vyslovuje a píše se dlouhá samohláska místo krátké; b) místo dlouhé samohlásky se vyslovuje krátká, např.: lot. pozicija, bibliotēka, drāma, mūzika, flomāsters, garāža, depozīts, chybně se vyslovuje a místo dlouhé samohlásky se píše odpovídající krátká. 2. Zaměňuje se kvalita samohlásek: lot. filalogija (= filologija), acitons (= acetons), fraziologija (= frazeologija), sandeles (= sandales), komendants (= komandants), alkahols (= alkohols), trenēžieris (= trenažieris). 3. Vynechávají se samohlásky: lot. orgināls (= oriģināls), adminstrācija (= administrācija), kombinzons (= kombinezons). 4. Zaměňují se souhlásky, např.: místo c se vyslovuje z: licenze (= licence); místo s se vyslovuje z: zolīdi (= solīdi), penzija (= pensija); místo souhlásky s se užívá c: finances (= finanses); tvrdé l se vyslovuje jako měkké ļ: šašļiks (= šašliks); místo souhlásky b se vyslovuje p: apsolvents (= absolvents), apsurds (= absurds); místo souhlásky h se užívá g: begemots (= behemots). 5. Je třeba zohlednit kvantitu výslovnosti sonantů: sam mits (= samits), num-murs (= numurs). 6. Zaměňují se slovní zakončení -s a -ss: komiks (= komikss). 7. Zaměňují se významy mezinárodních slov s podobným zápisem, např.: lot. efektivus a efektīgs, interesenti a interesanti, kompetenti a komponenti. 8. V praxi se ukázaly obtíže spojené s dodržováním nejnovějších usnesení Lotyšské komise expertů pro jazyk při Státním jazykovém centru (VVC LVEK), protože se tato usnesení nedostatečně propagují. 9. Problémy působí také skutečnost, že při adaptaci mezinárodních slov vznikají varianty, např.: Islande a Īslande, islandieši a īslandieši (od června 2011 se na základě usnesení LVEK užívají jako souběžné varianty). Příčiny problémů s adaptací a užíváním jednotlivých mezinárodních slov je třeba hledat v dějinách jazyka. V emigraci (která opustila Lotyšsko během II. světové války) se utvářela odlišná tradice adaptace a pravopisu mezinárodních slov. Tyto rozdíly jsou z velké části důsledkem několika jazykových reforem provedených v Lotyšsku (v letech 1946 a 1957; některé z těchto otázek byly upraveny také usneseními z let 1967 a 1968), které se týkaly i pravopisu mezinárodních slov (Strautiņa, Šulce 2009: 76–78). D. ŠULCE. Tarptautinių žodžių vartosenos aktualijos latvių kalboje 125 Jazyková praxe však ukazuje, že většina nesprávně užívaných internacionalismů vzniká v důsledku nepozornosti a povrchnosti, neboť jejich pravopis se již po dlouhá desetiletí nemění, např.: lat. šampanietis, flomāsters, ananāss, balzams, kēkss, krēms, kombinezons, alkoholiskie dzērieni, vinegrets, sandales, šašliks, albums, kino, radio, ekskavators, Venera (Svešvārdu vārdnīca 1999, 2005, 2008; LVPPV 1995). Velká část internacionalismů užívaných v lotyštině je nesklonná, z čehož lze vyvodit, že po příchodu do lotyštiny nebyly adaptovány, např.: lat. kino, radio, kakao, rokoko, komūnikē, kapučīno, kivi, ampluā, ragū, auto, loto, moto, kakadu. Litevci si s většinou internacionalismů poradili úspěšněji a plně je přizpůsobili gramatickému systému litevštiny, např.: lit. kìnas, kakavà, rā̊dijas, rokòkas, komunikãtas, kapučìnas, sùšis, eũras. Ačkoli existují i podobnosti – některé internacionalismy zůstaly nesklonné také v litevštině, např.: žabò, tabù, sòlo, fojē, metrò, ateljē. V jazykovém úzu se často zaměňují významy internacionalismů. Je třeba říci, že obtíže způsobují nejen nejnovější internacionalismy, ale také ty, které jsou v jazyce tradičně zakořeněny již déle než několik desetiletí. Někdy se setkáváme s paradoxy, kdy ani sami lingvisté dobře nechápou významy internacionalismů užívaných ve svých odborných pracích, např.: Lotyšsky Par to, ka šī grāmata ir uzrakstīta, pirmkārt jā pateicas visiem tiem filologiem un valodniekiem manā mūžā, kuri gadu gaitā apliecinājuši [...] (Strelēvica-Ošiņa 2011: 11). Litevsky Za to, že byla tato kniha napsána, je třeba především poděkovat všem filologům a lingvistům, které jsem ve svém životě potkal a kteří v průběhu let potvrdili [...]. Srov. definice: Filologie – lat. filologia < z řec. philologia – láska ke slovu – soubor zahrnující jazykovědu, literární vědu a folkloristiku, a filolog – řec. philologos – odborník v oblasti filologie (Svešvārdu vārdnīca 2008: 256). Z toho vyplývá, že termín filologie zahrnuje i pojem lingvisty, takže text uvádí nadbytečnou informaci. Stejné vysvětlení se uvádí i v dalších slovnících internacionalismů (Svešvārdu vārdnīca 1999: 223; Ilustrētā svešvārdu vārdnīca 2005: 227). Analyzovaný materiál ukazuje, že se internacionalismy užívají v nepřiměřeném množství, tím spíše, že v lotyštině existují jejich synonyma. V každodenní praxi internacionalismy nejčastěji ztěžují předávání informací 126 KALBOS KULTŪRA | 86 osvojování, ačkoli nepochybně existují oblasti, v nichž jsou mezinárodní slova potřebná. Příslušný internacionalismus je srozumitelný v různých jazycích, avšak i ve vědeckých pracích bychom se měli vyhýbat nadměrnému užívání mezinárodních slov. Ve čtených textech se někdy myšlenka vyjadřuje téměř výhradně, nebo dokonce výhradně mezinárodními slovy (Petre 2008: 17), např.: Lotyšsky Tomēr H. M. Encensbergera literārajā epistemā modernās poētikas relevantie elementi organiski iekļaujas kopējā struktūrā – mūsu laikmetā tie atraisa fantāziju, tā piešķirot „empīriskajām vērtībām“ jaunu kapacitāti un sniedzot plašas „labirintiskas“ iespējas. [...] Mācība par modernisma topoloģisko raksturu H. M. Encensbergeram nozīmē paradigmas orientācijas un dezorientācijas dialektiku (Kastiņš, Belozjorova 2013: 144). Litevsky Avšak v literárním epistémé H. M. Enzensbergera se relevantní prvky moderní poetiky organicky začleňují do společné struktury – v naší době osvobozují fantazii, a propůjčují tak „empirickým hodnotám“ nové schopnosti a poskytují široké „labyrintické“ možnosti. [...] Nauka o topologickém charakteru modernismu znamená pro H. M. Enzensbergera dialektiku orientace a dezorientace paradigmatu. V rámci výzkumu bylo naplánováno provést průzkum o současném užívání mezinárodních slov a byly připraveny dotazníky v litevštině a lotyštině, avšak vyplnil je poměrně malý počet respondentů. Dosud zpracované odpovědi ukazují pouze obecné tendence a nemohou podrobně odrážet postoje k nastoleným problémům (dotazníky v lotyštině vyplnilo 47 respondentů, v litevštině 29 – převážně studenti a vyučující z oboru filologie). Autorka výzkumu se domnívá, že by bylo perspektivní cíleně porovnat adaptaci a užívání mezinárodních slov v lotyštině a litevštině a také rozšířit okruh otázek v připraveném předběžném dotazníku. Dotazník v lotyštině byl širšího záběru a obsahoval otázky na různá témata, např. respondenti byli dotazováni na kritéria, podle nichž uživatelé jazyka rozlišují cizí slova od slov zděděných; zda věnují pozornost novinkám v pravopisu cizích vlastních jmen; v jakých zdrojích hledají informace o obtížích při užívání cizích slov; byli požádáni o uvedení konkrétních příkladů užívání cizích slov a návrhů, jak lépe osvojovat mezinárodní slova v lotyštině. Respondentů z Litvy se výzkumníci ptali, zda věnují pozornost novinkám v adaptaci a pravopisu cizích slov; kterou z uvedených variant cizích slov užívají v každodenním životě; zda se setkávají s problémy při užívání a/nebo pravopisu cizích slov. Pokusili se také zjistit jejich postoje k užívání mezinárodních slov v litevštině. Respondenti ve svých odpovědích nejčastěji zdůrazňovali, že se dnes bez mezinárodních slov nelze obejít, avšak větší pozornost by se měla věnovat D. ŠULCE. Tarptautinių žodžių vartosenos aktualijos latvių kalboje 127 jejich adaptaci, pravopisu a užívání. Texty bychom neměli zatěžovat mezinárodními slovy, pokud lze myšlenku vyjádřit jinými slovy, tedy slovy mateřského jazyka. Uživatelé obou jazyků navrhují nepodléhat přílišnému nadšení pro anglicismy, které jsou nyní módní (na rozdíl od dřívějších ruských a německých slov). Přesto bychom neměli hledat lotyšská (či litevská) řešení v případech, kdy mezinárodní slova znějí lépe než slova vlastního jazyka a jejich přizpůsobení není snadné. V různých institucích a médiích je třeba věnovat větší pozornost pravopisu mezinárodních slov a jejich správnému užívání; navíc by se měly více popularizovat usnesení jazykových komisí o užívání mezinárodních slov. Uživatelé jazyka ne vždy sledují jazykové změny, a proto v každodenní řeči užívají starou, zažitou variantu. Mezinárodní slova, která se již v jazyce ustálila, bychom neměli měnit. V litevštině a lotyštině se častěji užívaná mezinárodní slova shromažďují ve slovnících cizích slov, které uvádějí jazyk, z něhož daná slova pocházejí, výklad jejich významu a specifika jejich užívání v konkrétním jazyce, který si je vypůjčil. Za zmínku stojí slovníky mezinárodních slov vydané v posledních letech v Litvě: Tarptautinių žodžių žodynas (2001, 2007, 2008), v Lotyšsku: Svešvārdu vārdnīca (1999, 2005, 2008). Jazykovými otázkami se v Litvě soustavně zabývá Státní komise pro litevský jazyk, v Lotyšsku Komise expertů pro lotyšský jazyk Státního jazykového centra (internetové zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury a pramenů). S nejnovějšími výzkumy lotyšského jazyka a doporučeními se lze seznámit také ve sborníku Valodas prakse: vērojumi un ieteikumi (2005–2013). Některé z nich obsahují také zvláštní oddíl jazykových konzultací, z něhož je zřejmé, že mezinárodní slova uživatelům jazyka stále působí obtíže, a proto je třeba této otázce věnovat více pozornosti. Výzkum potvrdil, že při objasňování sporných otázek má velký význam Lotyšská jazyková agentura, která poskytuje jazykové konzultace písemně i ústně. Provedený výzkum znovu potvrzuje, že veřejnost je třeba lépe seznamovat s novinkami v adaptaci a pravopisu mezinárodních slov; to by lidi povzbudilo k jejich správnému psaní a užívání i v každodenním prostředí. Analyzovaný materiál ukazuje, že problémy s adaptací, pravopisem a užíváním mezinárodních slov budou přetrvávat (nejen v lotyštině a litevštině), a proto by se každé slovo mělo posuzovat samostatně a v konkrétním případě zvolit nejvhodnější řešení. Téma tohoto přehledu je a bude mimořádně aktuální v době globalizace a aktivní migrace, a proto je zapotřebí podrobnější výzkum mezinárodních slov v litevštině a lotyštině. 128 KALBOS KULTŪRA | 86 LITERATŪRA Ilustrētā svešvārdu vārdnīca 2005: Rīga: Avots. Kastiņš J., Belozjorova L. 2013: Hansa Magnusa Encsenbergera literārā epistēma. – Aktuālās problēmas literatūras zinātnē. Rakstu krājums 18, Liepāja: LiePA, 139–145. LVPPV 1995: Latviešu valodas pareizrakstības un pareizrunas vārdnīca, Rīga: Avots. Laua A. 1981: Latviešu leksikoloģija, Rīga: Zvaigzne. Petre B. 2008: Vēlreiz par neveiksmēm zinātnisko rakstu valodā. – Valodas prakse: vērojumi un ieteikumi 3, Rīga: LU Akadēmiskais apgāds, 13–19. Strautiņa V., Šulce Dz. 2009: Latviešu valodas pareizruna un pareizrakstība, Rīga: RaKa. Strelēvica-Ošiņa D. 2011: Kāpēc mēs gribam, lai valoda ir pareiza: ieskats preskriptīvisma vēsturē, teorijā un praksē, Rīga: LU Latviešu valodas institūts. Svešvārdu vārdnīca 2008: Rīga: Avots. Svešvārdu vārdnīca 1999: Rīga: Jumava. Valodas prakse: vērojumi un ieteikumi 2005–2013: Rīga: Latviešu valodas institūts. VPSV 2007: Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca, Rīga: Latviešu valodas institūts. Latviešu valodas aģentūra, Rīga: Latviešu valodas aģentūra. Pieeja per internetā: <http://www.valoda.lv/> (žūrēta 2013 m. spalio 9 d.). Latviešu valodas ekspertu komisijas lēmumi, Rīga: Valsts valodas centrs. Pieeja per internetą: <http://www.vvc.gov.lv/advantagecms/LV/komisijas/lemumi.html> (žūrēta 2013 m. spalio 11 d.). Valsts valodas centra Latviešu valodas ekspertu komisija, Rīga: Valsts valodas centrs. Pieeja per internetą: <http://www.vvc.gov.lv/advantagecms/LV/komisijas/lvek.html> (žūrēta 2013 m. rugsėjo 17 d.). Valstybinė lietuvių kalbos komisija. Prieiga per internetą: <http://vlkk.lt/> (žiūrėta 2013 m. rugsėjo 12 d.). Gauta 2013 11 12 Priimta 2013 12 20 TOPICAL ISSUES OF USING FOREIGN WORDS IN THE LATVIAN LANGUAGE Summary Nowadays, the term ‘foreign word’ is generally used in the following meaning: a word borrowed from another language and grammatically adapted to the system of the recipient language, the foreign origin of which (according to certain pho- D. ŠULCE. Tarptautinių žodžių vartosenos aktualijos latvių kalboje 129 netic and/or morphological characteristics) is perceived by the majority of recipient language users. In order to reproduce a foreign word in a different language, it is assimilated on the basis of three principles: 1) phonetic assimilation; 2) morphological assimilation; 3) semantic assimilation – the borrowing keeps the original meaning, but the meaning in the recipient language can change. The most frequently used foreign words in a language are usually compiled in dictionaries of foreign words indicating the original language, giving explanation of the meaning and the specific features of their usage in the corresponding recipient language. At present, the latest issues of foreign language dictionaries published in Latvia are (1999, 2005, 2008), which give the user an opportunity to check the spelling of foreign words and their meaning. The Terminology Commission and Latvian Language Expert Commission are the bodies that regularly make decisions on reproduction and spelling of foreign words. There are also such dictionaries in the Lithuanian language – Tarptautinių žodžių žodynas (2007, 2008, 2010); they are also available on the Internet, for example, http://www.zodziai.lt/, http://www.tzz.lt/ and others; decisions on the most important foreign word usage issues are taken by the Lithuanian State Language Commission (Valstybinė lietuvių kalbos komisija). Lithuanian linguists (like in Latvia) are worried about the rapid inflow of anglicisms into the language. In Latvian a large part of foreign words are indeclinable, and hence we can assert that they were once not sufficiently adapted to the Latvian language, for example, kino, radio, kakao, rokoko, komunikē, kapučīno, kiwi, ampluā, ragū, auto, loto, moto, eiro. By contrast, Lithuanians have more successfully managed most of these words and have fully adapted them to the Lithuanian grammar system, for example, kinas, kakava, radijas, rokokas, komunikatas, kapučinas, euras. The analysed material shows that there will always be difficulties in reproducing foreign words, their spelling and usage (not only in the Latvian language); they should be viewed from various aspects and the most appropriate decisions should be made in any given situation. KEYWORDS: foreign words, assimilation of foreign words, contemporary problems of the use of foreign words. DZINTRA ŠULCE Liepājas Universitāte Kūrmājas prospekts 13, LV-3401 Liepāja [email protected] 130 KALBOS KULTŪRA | 86