Priesagos „-iklis“ naujadarų apibrėžčių sistemiškumas

DAIVA MURMULAITYTĖ Institut litevského jazyka SYSTEMATIČNOST DEFINIC NEOLOGISMŮ SE SUFIXEM -iklis KLÍČOVÁ SLOVA: neologismus, odvozenina, názvy nástrojů, lexém, sémantická struktura, slovotvorný význam, lexikální význam. Článek se zabývá sémantikou nových slovesných odvozenin se sufixem -iklis – názvů nástrojů (prostředků). Cílem článku je objasnit jejich sémantickou strukturu, vztah mezi slovotvorným a lexikálním významem a vytvořit co možná nejsystematičtější definice. Nejprve se podává přehled toho, jak jsou odvozeniny tohoto slovotvorného typu zpracovány ve Slovníku současného litevského jazyka – jak se člení podle významů, jak jsou definovány, jaký je vztah mezi jejich slovotvorným a lexikálním významem apod. Poté je zkoumána skupina neologismů s tímto sufixem a jejich sémantická struktura, jak je zachycuje Databáze neologismů litevského jazyka. Jsou probírána kritéria, na jejichž základě by bylo možné systematičtěji definovat útvary této lexikálně-sémantické skupiny při jejich uvádění ve výkladových slovnících, lexikálních databázích a podobných dílech. Slovesnými odvozeninami se sufixem -iklis se označují různé prostředky určené k provádění činnosti vyjádřené základovým slovesem, nejčastěji nástroje, přístroje, mechanismy nebo jejich části (psací nástroj, sekáč, spínač, motor), a také (chemické) látky (rozpouštědlo, bělidlo). Podle slovotvorného významu k tomuto slovotvornému typu patří také lexikalizované odvozeniny, které získaly specifičtější významy: dělitel, násobitel, (hmyzí) tykadlo, ukazatel apod. Na konci 20. století bylo známo přibližně 100 běžnějších odvozenin s tímto sufixem (DLKG 1996: 129). V pozdějších pramenech (AŽ, DLKT, DŽ₇, DKK aj.) jich bylo nalezeno celkem přibližně 200 různých. V Databázi neologismů litevského jazyka (dále ND), která zaznamenává nejnovější lexikum, jež dosud neproniklo do slovníků, bylo k 26. 8. 2014 přibližně třicet odvozenin se sufixem -iklis. Slovotvorné typy názvů nástrojů se obvykle nevyznačují produktivitou (DLKG 1996:129)1. Probíraný slovotvorný typ je spolu s odvozeninami se sufixem -tuvas, kterých je dvakrát více, hlavním slovotvorným typem názvů nástrojů (DLKG 1996: 129; Keinys 1975: 21; srov. též Girčienė 2000: 38–39). Pomocí sufixu -iklis se tvoří řada neologismů a utváří se samostatná lexikálně-sémantická skupina názvů potravinářských přídatných látek tohoto slovotvorného typu (barvivo, dochucovadlo, kypřidlo, nadouvadlo, okyselovadlo, sladidlo, ochucovadlo, zahušťovadlo aj.). 1 Jinde se uvádí, že slovotvorný typ je produktivní, alespoň z diachronního hlediska, „jestliže podle jeho vzoru vznikly v jazyce desítky či stovky odvozenin“ (Urbutis 1978: 266; více o produktivitě slovotvorných typů z historického a synchronního hlediska viz Urbutis 1978: 262–267). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 2 Bylo zjištěno, že v některých případech mají neologismy tohoto slovotvorného typu konkrétně vymezitelné významy, zatímco v jiných se jejich lexikální význam shoduje se slovotvorným významem a lexém lze definovat poměrně široce – jako prostředek k provádění činnosti vyjádřené základovým slovesem. 1. VZTAH MEZI SLOVOTVORNÝM A LEXIKÁLNÍM VÝZNAMEM V DEFINICÍCH NÁZVŮ NÁSTROJŮ (PROSTŘEDKŮ) Slovotvorný význam odvozeného slova vzniká z významů slovotvorných složek (základového slova a slovotvorného formantu) a jejich vzájemného vztahu (Keinys 1999: 106–107). To umožňuje hledat společné rysy ve významech odvozenin tvořených stejným způsobem, „obecná pravidla, která by odhalila typické sémantické asociace mezi motivovanými a motivujícími slovy. [...] je vhodnější a systematičtější nezkoumat každý derivát zvlášť, ale spojovat je do určitých skupin, v nichž mezi motivovanými a motivujícími slovy vznikají podobné asociace“ (Girčienė 2003: 23). Jinými slovy, odvozeniny s příponou -iklis, stejně jako slova z jiných lexikálně-sémantických skupin, je účelné zkoumat systematicky, v tomto případě jako soubor slov se stejným slovotvorným formantem a společným slovotvorným významem, který se někdy výrazněji, jindy méně zřetelně projevuje skrze lexikální význam a někdy se mu zcela rovná. To je důležité jak při zkoumání tvoření neologismů, tak při snaze vhodně je zpracovat lexikograficky. „Lexikální významy a významy vyplývající ze slovotvorby bývají obvykle propletené a vzájemně na sobě závislé“ (Keinys 1999: 14). „Slovotvorný význam je schematičtější, méně určitý, zatímco lexikální význam je konkrétnější, podrobnější a bohatší.“ (Urbutis 1978: 147). Souvislost mezi slovotvorným a lexikálním významem derivátu se projevuje také v tvrzení, že význam derivátu se určuje na základě významu základového slova, nikoli na základě popisu skutečnosti, kterou derivát označuje, přičemž se zároveň uznává, že úkolem slovotvorby je také vysvětlovat předpokládané významy slov [tedy lexikální významy, neboť jiné být nemohou – pozn. autora] (srov. Кубрякова 1981: 7, 166). „Slovotvorný význam je pouze přibližné sémantické schéma, které ukazuje stavba slova. Derivát se stejným slovotvorným významem může být užíván v různých lexikálních významech“ (Girčienė 2003: 23). Slovotvorný význam bývá zpravidla abstraktnější a širší než lexikální, mnohem vzácněji užší (Urbutis 1978: 148). Je třeba také připomenout, že existuje několik druhů slovotvorných významů – individuální, skupinový a obecný (kategoriální) –, které se liší mírou abstrakce. Individuální slovotvorný význam odvozeniny, utvářený z lexikálních významů základového slova a formantu a jejich vzájemného vztahu (srov. Keinys 1999: 104), je nejméně zobecněný; „vyplývá přímo ze slovotvorby každého jednotlivého derivátu“ (Keinys 1999: 20–22). Při jeho definování se obvykle užívá základové slovo, např. šveitiklis „prostředek, nástroj k drhnutí“, atskyriklis techn. „oddělovací zařízení“, skiediklis „ředicí látka“, tirpiklis „látka, která rozpouští“ (definice DŽ₇). Z hlediska sémantiky je tedy individuální slovotvorný význam nejblíže lexikálnímu významu derivátu. U některých derivátů se jejich nespecifikovaný, jasněji nevymezený lexikální význam prakticky neliší od slovotvorného významu. To platí především pro abstraktní názvy dějů a vlastností, např.: delsimas, gydymas, godumas. K takovému ztotožnění slovotvorného a lexikálního významu dochází i v jiných slovotvorných kategoriích (v názvech činitelů a nositelů slovesných vlastností, výsledků děje apod.), např.: delsėjas „ten, kdo otálí“, gaminys „to, co bylo vyrobeno“ apod. (Urbutis 1978: 147–148). Výjimkou nejsou ani některé názvy pracovních nástrojů (prostředků), částečně také slovesné deriváty s příponou -iklis. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 3 Názvy nástrojů se v tomto ohledu samozřejmě abstraktům nevyrovnají. Posuzujeme-li celou kategorii, názvy nástrojů se nevyznačují úplnou totožností lexikálního a slovotvorného významu (Urbutis 1978: 111). Tato slovotvorná kategorie má mutační (nominativní) povahu (Urbutis 1978: 163); její deriváty mají mutační slovotvorný význam, tj. označují jiné věci, které mají k věcem označovaným základovými slovy vztah pouze jako k jednomu ze svých příznaků (nominativnímu). V takovém případě „má slovotvorný význam obvykle velmi obecnou, neurčitou povahu a poskytuje derivátu mnoho sémantických možností, jejichž aktualizaci v užívání lze jen obtížně předvídat“ (Urbutis 1978: 171). Možná však právě z tohoto důvodu – neurčitosti slovotvorného významu a jeho sémantických možností – se značný počet odvozenin s příponou -iklis ve slovnících definuje více či méně konkrétními, avšak v podstatě slovotvornými významy, neboť takové definice se hodí i pro názvy nových skutečností, dokud nejsou dostatečně lexikalizovány, aby mohly být uváděny jako samostatná lexémata. Některé typy slovotvorného významu názvů nástrojů mohou být určeny spíše k tvoření názvů těch nejjednodušších nástrojů, jiné pak názvů složitých zařízení. „[...] je samozřejmé, že podrobnější rozdělení derivátů téhož typu podle složitosti označovaných nástrojů se v zásadě už opírá o lexikální, nikoli slovotvorné významy derivátů.“ (Urbutis 1978: 253). Pohlížíme-li na věc obecněji, lexikum je systematický celek slov, nikoli seznam či rejstřík jednotlivých lexémů. Systémová povaha slovní zásoby vyžaduje také systematické zkoumání sémantiky. Kategoriální slovotvorné významy jsou univerzálnější a lze je určit objektivněji než významy lexikální. Zkoumání těchto významů i vztahu mezi slovotvornými a lexikálními významy umožňuje systematičtěji zkoumat sémantiku derivátů a systematičtěji je lexikograficky zpracovávat, protože slovotvorba se při studiu paradigmat derivátů zabývá také změnami sémantiky konkrétních slov a lexikem jako systémem (srov. Кубрякова 1981: 19, 106; Кубрякова 1972: 376). To vše je třeba zohlednit při snaze co nejsystematičtěji definovat neologismy s příponou -iklis. Za tímto účelem byly nejprve prozkoumány lexikografické definice odvozenin s tímto slovotvorným formantem, které byly ve slovnících zaznamenány již dříve. 2. ODVOZENINY S PŘÍPONOU ZAZNAMENANÉ VE SLOVNÍKU SOUČASNÉ LITEVŠTINY -IKLIS ZE SÉMANTICKÉHO HLEDISKA Ve Slovníku současné litevštiny (dále jen DŽ7) je 137 odvozenin s příponou -iklis, z nichž 131 patří do slovotvorné kategorie názvů nástrojů. Některé z nich mají několik významů, takže celkem existuje přibližně 150 lexémů označujících nástroje (prostředky). V některých případech je slovo formálně uvedeno jako jedno lexéma, ve skutečnosti však lze možná rozlišit několik lexémat. Například kėliklis (techn.) má dva významy: 1. „přenosný zvedací mechanismus“ a 2. „součást mechanismu určená ke zvedání něčeho“. Podobné významy lze rozlišit také u brėžiklio a daužiklio, jsou však uvedeny jako jedno lexéma: brėžiklis „nástroj na rýsování nebo jeho část“; daužiklis techn. „nástroj k úderům nebo část zařízení“: Úderník pušky. Úderník síta. Druhé lexéma sugėriklio je uvedeno jako dva odstíny jednoho významu: 2. chem., techn. „látka, která absorbuje; zařízení s ní“: Absorbér vlhkosti, plynů, pachů. V jiných případech se však názvy nástroje a prostředku (látky) uvádějí jako samostatná lexémata, srov. valiklis 1. techn. „čisticí nástroj“: Čisticí kartáč děla má hlavici se štětkou. Čisticí kartáče sít. 2. „chemický čisticí prostředek“: Odstraňovač skvrn, rzi. Je pravda, že v tomto případě se liší také BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 4 oblasti použití, avšak v zásadě by k tomu, aby se tato pojmenování považovala za samostatná lexémata, měly stačit pouze diferenciační sémy názvu nástroje a názvu materiálu. Existuje několik případů, kdy se derivát s příponou -iklis odkazuje na jiné slovo, které má více než jeden význam, např.: kabiklis viz p a k a b a, srov. pakaba 1. „očko, poutko k zavěšení oděvu“: Kailinių p. nutrūko. Įsiūk pākabą, ~ėlę. 2. techn. „části spojující kola s rámem nebo karoserií“: Linginė p. Svirtinė p. Podle údajů LKŽe je kabiklis synonymní k pakabai (přesněji – pakabui), avšak pouze v prvním významu, takže je třeba způsob uvedení tohoto derivátu v DŽ₇ upřesnit: kabiklis viz p a k a b a 1. Kirtiklis 3. zool. „kluzká nažloutlá rybka se třemi páry vousků a řadou tmavých skvrn po stranách (Cobitis taenia)“ patří do jiné slovotvorné kategorie – nikoli k názvům nástrojů, nýbrž k názvům nositelů slovesné vlastnosti (LKG 1965: 334). Lze ji tedy považovat za homonymum názvů nástrojů kirtiklis 1. „nástroj k sekání zmrzlé půdy, ledu apod., krumpáč“ a 2. „nástroj k řezání kůží“, tj. za jiné slovo. Totéž (vzhledem k příslušnosti k jiné slovotvorné kategorii a k homonymii) lze zřejmě říci i o badiklis 2. „trn“: Rožės su ~iais. Tato lexémata, stejně jako názvy nositelů slovesné vlastnosti (sklandiklis, švaistiklis), názvy nositelů jmenné vlastnosti (tarpiklis, vardiklis) nebo názvy výsledků děje (rodiklis 3. „vyjádření, údaj o výsledcích činnosti, kvalitě a kvantitě“ – srov. Keinys 1975: 32; poslední výraz je navíc lexicalizovaný), nejsou předmětem této studie. Většinu (přibližně 81%) derivátů pojednávaného slovotvorného typu vytvořených pomocí přípony -iklis tvoří názvy nástrojů (přístrojů, zařízení), např.: raižiklis „nástroj k rýhování“, roviklis techn. „zařízení k vytrhávání“, gesiklis „zařízení k hašení“, išleidiklis techn. vypouštěcí zařízení: Oro i.; skerdiklis „porážecí nůž“. Podstatně méně je názvů prostředků – přibližně 11%; téměř ve všech případech (16 ze 17, snad s výjimkou žymiklį „to, čím se označuje, vyjadřuje“) jde o názvy látek, např.: ėsdiklis chem. „prostředek k leptání“, lėtiklis techn. „látka zpomalující proces“, skiediklis „ředicí látka“, tirpiklis „látka, která rozpouští“: Riebalų t. Některá další lexémata jsou více lexicalizovaná a mají zvláštní význam (přibližně 7%), např. matematické termíny daliklis, daugiklis, dále daviklis techn. „zařízení převádějící sledovanou veličinu na signál vhodný k měření, zaznamenávání, přenosu apod.“: Greičio, slėgio d. Optinis, skaitmeninis d., vícesektorový termín jaudiklis psych., fyz. „zdroj podráždění“ aj. Jedno lexéma vzniklo přenesením významu – variklis 2. přen. „podnět“: Svarbiausias žmonijos veiksmų v. yra laimės troškimas. Deriváty zkoumané lexikálně-sémantické skupiny jsou v DŽ₇ definovány několika způsoby. 1. Často (v 55 případech, přibližně 36% všech definic) se uvádí individuální slovotvorný význam derivátu (shoduje se s lexikálním významem): drožiklis „nástroj k hoblování“, kaliklis „nástroj k zatloukání něčeho“, skirstiklis „rozváděcí zařízení“, skaidr iklis „čiřicí látka“, skalbiklis „prací prostředek, látka“. 2. Slovotvorný význam se často konkretizuje: uvedením oborové značky techn., méně často chem. (29 lexémat, neboli přibližně 53% všech případů, kdy se lexikální význam shoduje se slovotvorným), např.: ižemiklis techn. „uzemňovací zařízení“, ėsdiklis chem. „prostředek k leptání“; uvedením synonym, např.: kamšiklis „nástroj, tyčka k ucpávání něčeho“, rakiklis „to, čím se zamyká, šťourá“; konkrétnějším pojmenováním nebo popisem nástroje, přístroje či látky, např.: skerdiklis „porážecí nůž“, sodiklis „nástroj k sázení, používaný v lesnictví“; uvedením dokladů užití (slovních spojení nebo vět) apod., např.: skiediklis „ředicí látka“: Dažų s.; rinkiklis techn. „zařízení ke sběru čísel apod.“: Telefono numerių r. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 5 3. Termíny z různých oborů a názvy reálií tradičního způsobu života jsou více lexikalizovány; jejich lexikální významy jsou konkrétnější a neshodují se s významy slovotvornými. Definice takových odvozenin jsou podrobnější a uvádějí více charakteristických, rozlišovacích znaků předmětu označovaného odvozeninou. Např.: adiklis 1. „velká jehla se zahnutým koncem na zašívání punčoch apod.“ 2. nář. „kolík na spravování lýkových sandálů“; brūžiklis 1. „drsný předmět na drhnutí (hrnců, stolu)“. 2. „hrubý, velký [předmět] na tření a vyhlazování dřeva, kopyt apod.“; naikiklis hud. „znak rušící křížek nebo béčko“; rodiklis 4. mat. „číslo udávající, kolikrát se bere jiné číslo“: Stupeň, odmocnina r.; tepiklis vých. „kousek slaniny na vymaštění pánve“. 4. V některých případech se odvozeniny s příponou -iklis nedefinují, nýbrž se odkazuje na jiná slova: griežiklis viz s t r y k a s; rūikiklis 2. kniž. viz r ū k l y s; uždegiklis viz d e g i k l i s; traukiklis viz k a m š č i a t r a u k i s; čiupiklis viz č i u p t u v a s. 3. SÉMANTIKA NOVÝCH SLOV S PŘÍPONOU -IKLIS A JEJICH LEKSIKOGRAFICKÉ DEFINICE Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne 2014 08 25 buvo pateiktas 31 priesagos -iklis naujadaras arba nauja šios priesagos vedinio leksema (reikšmė): atsakiklis, bandiklis, blizgiklis, dažiklis, gaiviklis, gardiklis, kietiklis, kildiklis, kirkiklis, kvapiklis, kvėpiklis, naikiklis, naridiklis, ploviklis, prausiklis, pritraukiklis, puriklis, rietiklis, rūgštiklis, saldiklis, skaniklis, skon iklis, slopiklis, spalviklis, standiklis, stingdiklis, stipriklis, švelniklis, talpiklis, trukdiklis (pavienis vedinys), žvalgiklis². 23 ND pateikti vediniai (74,19 proc.) turėjo 1 reikšmę, 6 (19,35 proc.) – 2 reikšmes, 2 (6,45 proc.) – 3 reikšmes. Dažniausios šių naujadarų vartojimo sritys – bendroji vartosena, chemija, maistas, buitis. Po vieną kitą žodį ar leksemą yra iš žvejybos, technikos, statybos, administravimo, gyvenimo būdo (stiliaus), teisės ir teisėtvarkos, verslo, žemės ūkio, politikos, technologijų, elektrotechnikos sričių. Pažymėtina, kad tas pats naujadaras gali priklausyti kelioms vartojimo sritims, pvz., maisto priedų pavadinimai dažiklis, puriklis, standiklis, saldiklis ir kt., ppr. pavadinantys natūralią ar sintetinę medžiagą, suteikiančią maistui kokią nors savybę, vartojamą maisto produktams vienaip ir kitaip pakeisti, pagerinti ir pan., priklauso maisto ir chemijos vartosenos sritims, buitinės chemijos priemonių pavadinimai (ploviklis, blizgiklis, kvapiklis, kvėpiklis ir kt.) – chemijos, buities, bendrosios vartosenos sritims ir pan. Dvi naujai pasidarytos leksemos (kirkiklis ir trukdiklis) yra pavieniai dariniai. Pirmoji, reiškianti reklamos žanrą – trumpą vaizdinę užuominą apie pasirodysiantį filmą, kompiuterinį žaidimą, automobilį ar pan. (plg. nevartotinus tyzeris, treileris), 2012 11 23 internete motyvuota taip: „[...] anglakalbiame pasaulyje yra toks terminas tyzeris („teaser“). Čia ne visiškai tas pats, kas anonsas. Matyt, lietuviai tai galėtų vadinti kirkikliu? Įkroviklis – įkrauna, o kirkiklis – sukirkina.“ (http://blogas.ateitis.lt/tiesiogines-laidos-1-kirkiklis-ir-1-anonsas/, žiūrėta 2014 08 25). Trukdiklis, reiškiantis teisines priemones, trukdančias atlikti kokius nors.................... 2 ND shromažďuje novou slovní zásobu, nová slovní spojení, zkratky a významy slov, které se objevily a objevují ve veřejném užívání litevštiny na konci 20. a ve 21. století. Je průběžně doplňován, upřesňován a zdokonalován (Miliūnaitė 2012: 10; http://naujazodziai.lk.lt/Index.asp?zodis=&kodas=0, navštíveno 2014 09 07). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 6 úkony; bylo užito jako antonymum slova saugiklis ve významu přeneseném, např.: „Ve spěchu přijaté ‚pojistky‘ pro nabývání půdy se proměnily v ‚trukdikliais‘, které vracejí Litvu do feudálních časů.“ (http://www.balsas.lt/naujiena/786827/liberalai-praso-prezidentes-vetuoti-zemes-isigijimo-trukdikliu-paketa; navštíveno 2014 08 25). Na internetu bylo nalezeno asi 80 takových užití, všechna však nějak souvisejí s projevy poslance Eugenijuse Gentvilase z dubna 2014 o překážkách stanovených v projednávaném zákoně o prodeji půdy cizincům. Trukdiklis má i další význam, který rovněž není zaznamenán v LKŽe ani DŽ₇, ale je uváděn v experimentálních slovnících vojenských termínů (2003–2008): trukdiklis jammer; automatinis paieškos ~ automatic search jammer (Laugalienė, Mironaitė 2004; Laugalienė, Mironaitė 2008); brouilleurₘ trukdiklis; ~antiradar radiolokační rušicí stanice; ~ à poursuite automatique automatický rušič vyhledávání; ~ chercheur rušič vyhledávání (Pukienė, Rukštelienė 2003). Jeden či dva příklady tohoto lexému („zařízení k rušení rádiového spojení“), náležejícího do oblastí vojenského a elektrotechnického užití, byly nalezeny i v internetovém užívání (navštíveno 2014 08 25)³: Samotný rušič mobilních telefonů trukdiklį vynalezla izraelská společnost „Netline“, načež se této myšlenky chopily japonské elektronické firmy. „Nikkodo“ prodává svá zařízení kavárnám a nemocnicím, zatímco další společnost, SIC, nabízí menší rušiče určené k osobnímu užívání s dosahem 3 m trukdiklius. http://rtn.elektronika.lt/mi/9901/japonai.html; Všichni DSO se museli naučit obsluhovat složitou techniku B-58, která se skládala z elektronických trukdiklių, elektronických senzorů, které upozorňovaly na nepřátelské radary, zařízení pro vypouštění metalizovaných fólií a automatického šestihlavňového kanónu ráže 25 mm. http://www.ginklai.net/index.php?module=publications&view=publication&publication_id=101; No a kdyby vydávali povolení, řidičům by bylo možné legálně vyrábět levné rušiče rádiového záření s povoleným výkonem [...] http://www.infolex.lt/Portal/start.asp?act=disk&fwd=komentarai.asp%3FdskID%3D54669%26view%3D88&groupID=1. Tento lexém tedy rovněž patří do ND. Předpokládá se, že rozbor sémantické struktury několika dalších nových slov s příponou -iklis odhalí, jaké významy se při zkoumání jejich užívání na internetu vynořují, jak spolu souvisejí a o jaká kritéria by bylo možné se opřít, aby bylo možné sémantickou strukturu těchto odvozenin správně a systematicky zachytit v lexikografických dílech. Dažiklis je v LKŽe definováno jako „nástroj k malování, štětec“, v dodatcích k DŽ₇ jako „látka používaná k barvení“ a v ND jako „přírodní nebo syntetická barvicí látka“ (oblasti užití: obecné užívání, potravinářství, chemie). Soudě podle užívání tohoto slova na internetu, barviva se používají především v potravinářském průmyslu, ale také v chemii, textilním průmyslu, kosmetice a polygrafii. Zatím však zřejmě není důvod rozlišovat ve slovnících samostatné významy tohoto slova podle oblastí užití, protože ve všech případech vycházíme ze stejného významu základního slovesa dažyti, „barvit namáčením v barvě nebo natíráním barvou“. Dažiklis dosud není dostatečně lexikalizováno; jeho lexikální význam se prakticky shoduje s významem slovotvorným, tj. jako dažiklis lze snadno označit jakýkoli barvicí prostředek (látku) určený k barvení čehokoli. Srov.: Jestliže je tvoje oblíbená zmrzlina jen nízkotučná zmrzlá voda se sladidlem, barvivem a aromatem, tak odsud vypadni, nechci poslouchat tvoje nářky o kaloriích. 7ravioli.com. 3 Zde i dále nebyl jazyk ilustračních příkladů užití jazykově upravován. Vynechané části textu jsou označeny [...]. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 7 A lékařka, která se pořadu účastnila, výstižně poznamenala a doporučila, abychom při čtení etiket, kde se píše o rozpouštědlech, sladidlech, barvivech a změkčovadlech, vždy si v duchu doplnili „játra, mozek (rozpouštědlo, změkčovadlo atd.)“. commonsense.lt. Podle účelu barviva nebo jejich směsi lze rozdělit na potravinářská, textilní, tiskařská a kosmetická. lt.wikipedia.org. STUDIE O PIGMENTECH A BARVIVECH [...] Samostatnou část knihy tvoří přírodní organické barvicí látky, označované jako organická barviva. Přírodní rostlinná či živočišná barviva se odedávna používala v domácnosti jako potravinářská či kosmetická barviva, jako léčivé látky a později také k barvení přízí a tkanin. Syntetická organická barviva se začala používat až ve druhé polovině 19. století. culture.lt. Jako samostatné lexéma či odstín významu by bylo možné uvést snad jen název potravinářské přídatné látky. Protože velká část názvů potravinářských přídatných látek rovněž patří k tomuto slovotvornému typu odvozenin se sufixem -iklis, bylo by u vícevýznamových slov možné vyčlenit názvy potravinářských přídatných látek jako samostatná lexéma (pokud to opodstatňuje sémantická struktura základového slovesa), nebo alespoň jako odstíny významu. Takové zpracování by bylo systematičtější. Obdobně by bylo možné postupovat i v případě leštidla. Toto slovo označuje prostředky, které dodávají předmětu lesklý vzhled. Tak je definováno v ND, kde je uvedeno jako jedno lexéma, ačkoli leštidly se označují velmi rozmanité chemické přípravky určené k tomu, aby dodaly lesklý vzhled velmi různým věcem. Například: Koupil(a) jsem aerosolový přípravek na lesk listů na lesk, ale prodavačka tvrdila, že vytváří neprodyšný film a rostlina nemůže dýchat. supermama.lt. Lakování panelu [...] A celé lakování probíhá tahy; jako všude, po zaschnutí laku by měl být povrch jakoby zaprášený. V takovém případě prach setřeme co nejjemnější látkou a ještě nespěchejte s nastříkáním a vyleštěním nalakovaných míst levnými aerosolovými leštidly; raději si kupte čisticí prostředek od nějaké lepší značky na tekuté povrchy, ale to je jen rada. old.voyager.lt. Obsah kabelky: peněženka, telefony, zrcátko, lesk na rty na rty, hřeben... respublika.lt. Automobilový lesk. Snadno leští a chrání všechny vnější povrchy automobilu. alloriginal.lt. Tento přípravek se používá jako závěrečná tečka péče o srst, dodává chlupům mimořádný lesk a příjemnou vůni. Produkt obsahuje aminokyselinu hedvábí, vitaminy E a F, které zvýrazňují přirozenou barvu srsti a zvlhčují ji, čímž jí dodávají lesk. Na rozdíl od většiny ostatních přípravků na lesk srsti přípravků pro lesk tento dodává chlupům lehkost a vitalitu a hlavně je nezatěžuje, neslepuje ani nemastí. [...] Doporučuje se nastříkat psům dlouhosrstých plemen před výstavním kruhem, aby se odstranila statická elektřina a elektrizování a srst získala přirozený lesk. pet24.lt. Leštidlo, jinak také nazývané glazovací látka (angl. glazing agent), je potravinářská přídatná látka, která dodává povrchu potraviny lesklý vzhled nebo ochranný povlak. Mnohá leštidla jsou na bázi vosků. lt.wikipedia.org. Textilní barvy lesk , zlatá barva, 110ml [nadpis]. artinn.lt. Obuvi lesk „Erdal“, 75 ml [...]. S přírodním mandlovým olejem zaručuje rychlou a kvalitní péči o veškerou hladkou kůži. Krém osvěžuje pokožku a okamžitě dodává obuvi lesk bez dalšího leštění. svarosprekes.lt. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 8 Ve všech případech se při pojmenovávání různých leštidel vychází z téhož významu základního slovesa „učinit, aby se něco lesklo“. V současnosti lze říci, že lexikální význam leštidla je totožný s derivačním významem a leštidlem lze snadno nazvat jakýkoli nový prostředek k leštění něčeho. Možná se výraz leštidlo používá o něco častěji pro prostředky k leštění obuvi, to však není dostatečný důvod k vyčlenění samostatného lexému „prostředek k leštění obuvi“. Ledaže by se tak neoznačovala samotná lešticí látka, ale nádobka určitého tvaru, například lahvička, naplněná touto látkou a opatřená malou houbičkou na nanášení látky na obuv. Další věcí je, že leštidlo je také potravinářská přídatná látka. Pokud by slovník všechny deriváty této lexikálně-sémantické skupiny uváděl jako samostatné lexémy, pak je třeba takový význam systematicky vyčlenit i v sémantické struktuře leštidla. ND rozlišuje dva lexémy osvěžovače, oba jsou užívány v obecném jazyce a v chemii: 1. „prostředek, který osvěžuje, dodává svěžest a svěží vůni“, např.: Nepříjemný zápach, který vzniká po nikotinu, cibuli nebo jiných jídlech či nápojích, odstraňují různé ústní osvěžovače nebo mentolové bonbony – jen je mějme v kabelce nebo v kapse saka. Laima. Protože MB je voják, každé čtyři dny se mu v kanadách potí nohy, a to i v létě [...]. Věřte mi, jaký „zápach“ býval, když si po návratu ze služby sundal boty. Vyzkoušeli jsme snad všechno... Už nějakou dobu jsme spokojeni s těmito dvěma prostředky: sprejem do bot (osvěžovač) KIWI DEO FRESH a antiperspirantním deodorantem na nohy FUSS FRISCH. Opravdu velmi účinné přípravky! su-permama.lt. Osvěžovačevzduchu jsou také jedním z faktorů znečišťujících naše životní prostředí. Na trhu je jich obrovský výběr. Jde o rozprašované aerosoly, vonné destičky či mýdla, vonné lístky, svíčky, kadidla a zařízení uvolňující vůni, která se zapojují do elektrické zásuvky. Vůní je opět tolik, že se člověku při výběru může zatočit hlava. Izinios.lt. Osvěžovače místností a prádlavůně vám umožní vychutnat si jemné vůně pouště Kalahari. Jde o univerzální spreje – hodí se do koupelny, předsíně, na vaše vlasy a oblečení, ručníky i k osvěžení vzduchu v místnosti. Lze je použít na prádlo, ložní povlečení nebo jako tělový osvěžovač – vždyť nejdůležitější je, že vám tato přírodní vůně pomůže cítit se dobře! douglas.lt. 2. „prostředek, který osvěžuje a dodává vitalitu“: [...] želé-emulze „Lumene Lifting Magic Drops“ (39 Lt) – okamžitě pleť osvěží a rozjasní. V takovém případě by se hodil také rychle působící kosmetický osvěžovač „Decleor Instant Beauty Booster“ (106 Lt): nejenže odstraňuje únavu, ale také uvolňuje obličejové svaly a tonizuje. Cosmopolitan. „Viva Color“ – první dlouhotrvající barva na vlasy s osvěžovačem barvyvůně. vddb.library.lt. Když jsou sedadla z přírodní kůže trochu odřená, potírají se nějakým speciálním olejem, několik hodin se počká a pak se potírají znovu; údajně se tím kůže oživí. Potom asi po dni se rozleští nějakým barevným oživovačem, který je v různých barvách; barva sedadel se obnoví a drobné oděrky zmizí. forumas.bmwfan.lt. Suede Renovator (obnovovač barvy) – jeho účel je přesně stejný jako u barevného oživovače Suede Fresh. Speciální formule „3 in 1“ na boty ze semiše, veluru a nubuku, která obnovuje barvu kůže. Oživuje kožní vlákna. Chrání před deštěm a různými skvrnami; rozdíl je pouze v tom, že se nestříká, ale je tekutý. danija.lt. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 9 Je zřejmé, že tyto dvě lexémy vycházejí z různých významů základového slovesa gaivinti – „osvěžovat“4 a „oživovat“. To je dostatečný důvod uvádět je jako samostatné lexémy, ačkoli jejich slovotvorný význam – „prostředek k osvěžování něčeho“ – je stejný. Puriklis – derivát se sufixem -iklis od sloves purinti, purenti, označující prostředek či látku k nakypření něčeho, k tomu, aby se něco stalo kyprým, kypřejším (to je jeho slovotvorný význam). I v tomto případě je třeba rozlišovat dvě lexémy, které vycházejí z různých významů základového slovesa5. Toto sloveso je zase víceznačné kvůli slovotvorné opozici mezi různými významy základového přídavného jména purus, -i. Srov.: purenti 1. „činit kyprým“: P. půdu, záhony. 2. „načechrávat, kartáčovat, česat“: P. vlasy, peřiny; purus, ~i 1. „porézní, pórovitý“: P. sníh. ~i půda, chléb. P. koláč. 2. „načechraný, rozcuchaný“: ~i hlava. ~i polštář. Kypré mraky (DŽ₇). V prvním případě je puriklis názvem potravinářské přídatné látky, ve druhém kosmetického přípravku. Příklady užití: 1. „přírodní nebo syntetická potravinářská přídatná látka přidávaná do těsta, aby bylo pečivo kypřejší“: Když už těsto nevykynulo, nedá se nic dělat. Možné chyby: nevyhřátá trouba, nepřidané puriklių nebo jsou staré a neúčinkují, příliš promíchané těsto. forellesreceptai.lt. Biochemická purikliai – droždí. Chemická purikliai – jedlá soda a uhličitan amonný. Výživa. Jíme samé svinstvo a jsme nemocní, protože potraviny bez E, puriklių, zahušťovadel a „zlepšovadel“ chuti a vůně se nedají sehnat, anebo jsou zatraceně drahé. sirvinta.net. 2. „kosmetický přípravek určený k tomu, aby vlasy byly kypřejší“: A když se vrátím k šamponům a balzámům a puriklių, šampony Avon jsou všechny docela dobré, jenže, jak už jsem psala, po spreji na zvětšení objemu mi lupí hlava [...]. zebra.15min.lt. Přípravek na zvětšení objemu vlasů puriklis slouží ke zvednutí vlasů od kořínků. Přípravek je zvláště vhodný pro jemné a poškozené vlasy. Jde o pěnu tekuté konzistence, která pokrývá vlas tenkým průhledným filmem, a tím chrání vlasy před vlhkostí, zpevňuje účes a dodává vlasům objem. divalis.net. Chcete-li mít vlasy ještě nadýchanější, nastříkejte na vlasy umyté šamponem purikliu „Condition Naturel“, který se nemusí oplachovat. Zdravý člověk. Dalším argumentem pro rozlišování dvou lexém puriklio je jejich odlišná sémantická kombinovatelnost. V prvním případě se puriklis (potravinářská přídatná látka) do jídla přidává, ve druhém (kosmetický přípravek) se obvykle nastříkává; lze jej, nebo není třeba jej, oplachovat. Od prvního se snad přibírá, je výživný, způsobuje tloustnutí; užití druhého lexému s těmito slovesy si lze jen stěží představit. První patří při širším pohledu do téže lexikálně-sémantické skupiny jako různé názvy předkrmů, druhý lze sémanticky spojit s názvy přípravků pro péči o vlasy, jako jsou šampón, balzám, kondicionér apod. Ze stejných důvodů se rozlišují také dvě lexémy rūgštiklio, které vycházejí z různých významů základového slovesa rūgštinti (toto sloveso je zase víceznačné kvůli slovotvorné opozici mezi různými významy základového přídavného jména rūgštus, -i). Srov.: rūgštinti 1. „činit kyselejším, dodávat kyselejší chuť“. 2. agr. „okyselovat“: Amonný ledek 4 Tyto významy slovesa gaivinti neuvádějí DŽ₇ a LKŽė. 5 Srov. DŽ₇ maišiklis 1. „nástroj k míchání materiálu nebo několika materiálů“ (: maišyti 2. „dávat dohromady, spojovat různé věci v jeden celek“ (LKŽė)); 2. „zařízení k rušení signálů, frekvencí apod.“ (: maišyti 14. „překážet, rušit“ (LKŽė)). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 10 mírně okyseluje půdu; kyselý, -á 1. „který obsahuje kyselinu“: Kyselý hrozen [...]; 2. chem., agr. „související s kyselinami“: Kyselá reakce se vysvětluje interakcí soli a vody. Kyselé půdy vznikají, když se při procesu podzolizace sloučeniny vápníku vyplavují do hlubších vrstev a místo vápníku nastupuje vodík (srov. LKŽe). V prvním případě je okyselovadlo označením potravinářské či krmné přísady, ve druhém prostředku, který zvyšuje kyselost půdy či podobně. Oblasti užití: potravinářství, zemědělství (druhá lexéma pouze v posledně uvedené oblasti). Příklady užití: 1. „přírodní nebo syntetická potravinářská či krmná přísada používaná k dosažení kyselé chuti“: Dobře vyvážené okyselovadlo v krmivu může statisticky urychlit růst brojlerových kuřat. Veterinářství a zootechnika. Kyselina fumarová se jako čerstvá surovina používá k medicínským a farmaceutickým účelům, kyselina se používá také jako potravinářská přísada (okyselovadlo, antioxidant, antihepatokarcinogen, antipsoriatikum, protinádorová látka). bernardinai.lt. 2. „látka, která zvyšuje kyselost půdy nebo snižuje její zásaditost“: Chceme-li více okyselit rašelinnou půdu, měli bychom aplikovat podstatně větší množství agresivnějšího okyselovadla. ebi-blioteka.lt. Sníží-li se pH půdy na 5,2–5,5, barva květů se změní na modrou. K tomuto účelu můžete použít různá okyselovadla. Než nalijete jakékoli okyselovadlo do půdy, je třeba rostlinu vydatně zalít. soltra.lt. Ničič je derivát s příponou -iklis utvořený od slovesa naikinti, jeho slovotvorný význam je „prostředek k ničení něčeho“. Někdy se kryje s lexikálním významem, když se ničičem označuje prostředek domácí chemie určený k ničení nepříjemných pachů, mechu v trávnících apod. V hovorovém jazyce se však ničiči nejčastěji nazývají určitá zařízení, která zpravidla v institucích znehodnocují tajné či již nepotřebné dokumenty jejich rozsekáním na nečitelně malé kousky (skartovačka dokumentů). Stejnými přístroji (určenými ke stejnému účelu) lze ničit také kreditní a podobné karty, CD či DVD, kancelářské sponky, pevné disky počítačů aj. V tomto případě je lexikální význam slova ničiče konkrétnější a užší než jeho slovotvorný význam. Tento příklad ukazuje, že dalším argumentem pro rozlišování jednotlivých lexém novotvarů jsou názvy nástroje (přístroje, zařízení, mechanismu či jeho části apod.) a prostředku (látky). Do ND se toto slovo dostalo jako dva sémantické novotvary (tj. nové významy již zaznamenaného derivátu), protože LKŽe uvádí pouze hudební termín naikiklis „znak, který ruší posuvku nebo béčko; odrážka“, jehož obecný slovotvorný význam je stejný jako u nových lexém. Příklady užití nových lexém: 1. „zařízení, které ničí dokumenty, plastové karty, kompaktní disky, pevné disky počítačů aj. jejich rozsekáním“: Odolná skartovačka dokumentů, která je drtí na proužky, pro velkou kancelář. Široký vstupní otvor zajišťuje pohodlné používání. Najednou skartuje 39–41 listů na proužky široké 6 mm. Objem koše je 200 litrů. Elektronický bezpečnostní systém a ukazatel množství skartovaných listů zajišťují bezpečné používání. fellowes.lt. Je lepší využít službu skartování dokumentů než si pořídit vlastní skartovačku [...]. vsa.lt. VÝPRODEJ skartovaček dokumentů a řezaček. hansab.lt. Multifunkční skartovačka. Ničí také plastové karty a CD. rutana.lt. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 11 Ničitel dokumentů naikiniklis FELLOWES PS-79Ci, s odpadkovým košem [...] Ničení sešívacích sponek, kancelářských sponek, CD disků a plastových karet. Samostatný otvor pro ničení kreditních karet a disků CD/DVD. eurobiuras.lt. 2. „prostředek k ničení něčeho“: S tímto pohlcovačem zápachu kočičí toalety naikikliu budou všechny problémy s čichem vyřešeny, domov bude vonět svěžestí a čistotou. Šetří životní prostředí, protože nepoužívá žádné chemikálie, a je dobré vědět, že nebude třeba měnit žádné filtry a vůně bude dostatečně silná, aby překryla pachy domácích mazlíčků. delfi.lt. Hnojivo „Na trávníky – ničitel mechuničitel“ – je směs hnojiv určená k rychlému ničení mechu na trávnících. achema.lt. Odstraňovač zápachu naikiklis (používá se jako mýdlo). skelbimai.lt. Zahušťovadla se nazývají přírodní nebo syntetické přísady zahušťující potraviny (1) a látky dodávající hustotu barvám, mazivům apod., používané v prostředcích pro domácí chemii, kosmetice a péči o automobily (2). Například: 1. Teď jsem se zamyslel, jestli se tomu zahušťovadlu do džemu tirštiklis opravdu říká pektin [...]. Každopádně se dá koupit ve všech supermarketech. Pokud si dobře vzpomínám, ve složení zahušťovadla je škrob, trocha kyseliny citronové, cukr a ještě něco. supermama.lt. Přesto existuje poměrně mnoho dobrých zahušťovadel a zahušťovadel rostlinného původu, jejichž výživová hodnota a přirozenost nevyvolávají pochybnosti. ekodiena.lt. Zástupkyně ředitele společnosti „Dorena“, která dováží mléčné výrobky, Rožė Mikolaitytė řekla deníku „Lietuvos rytas“, že „Ehrmann“ brzy nahradí želatinu jiným zahušťovadlem, nebo bude výrobky vyrábět zcela bez zahušťovadla. [...] želatina je dobré zahušťovadlo a kolagen vyrobený z hovězí kůže se přidává téměř do každého krému. Lietuvos rytas. 2. Zahušťovadlo barev AVANTGARDE tirštiklis na vodní bázi. Zabraňuje roztékání barev. Naneste houbičkou nebo širokým štětcem zahušťovadlo. Nechte zaschnout. Poté lze pracovat s barvami Avantgarde. decotex.lt. Film vypráví o malíři Huguesovi de Montalembertovi, kterému se při střetu s útočníky dostala do očí velká dávka zahušťovadla barev tirštiklio a umělec navždy oslepl. bernardinai.lt. ND zahušťovadlo neuvádí, protože je uvádějí LKŽe a DŽ7 – posledně jmenovaný s označením tech. a definicí „látka dodávající hustotu“. Srov. dvě významy rozlišené v LKŽe: zahušťovadlo 1. „lepkavá látka dodávající barvám hustotu“: Vezme se nějaká barva, rozpustí se ve vodě a přidá se nějaké zahušťovadlo. 2. „zahušťující látka“: Bývá [omáčka] teplá nebo studená, zahuštěná opraženou moukou, škrobem, anebo bez zahušťovadla. Pouhý rozdíl v oblastech užití ani v tomto případě není dostatečným důvodem k tomu, abychom v sémantice zahušťovadla rozpoznávali dvě různá lexémata; v obou případech se derivát opírá o tentýž význam základového slovesa zahušťovat „činit hustým, hustším“ (DŽ7, LKŽe); srov. hustý, ~á 1. „málo tekoucí, viskózní“: ~á zakysaná smetana, kaše, polévka. (DŽ7); hustý, ~á 1. „s malým obsahem vody, viskózní“; opak: řídký 2 (LKŽe). Při izolovaném posuzování by se v tomto případě patrně dalo hovořit o dvou odstínech jednoho významu. Samostatná lexémata se ukazují, když na toto slovo nahlédneme systémově, jako na člena lexikálně-sémantické skupiny názvů potravinářských přísad tvořených příponou -iklis (srov. barvivo, leštidlo). V každém případě je zpracování v DŽ7 nepřesné – ani při uvedení zahušťovadla jako jednovýznamového slova by se nemělo používat označení tech., protože je zřejmé, že oblast jeho užití je širší. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 12 Při zkoumání užívání odvozenin se sufixem -iklis, jejich vztahů k základovým slovům a základovým slovům předchozích slovotvorných stupňů i sémantických vztahů k dalším slovům týchž lexikálně-sémantických skupin se tedy ukazuje, že při definování významů neologismů se sufixem -iklis a určování jejich sémantické struktury je třeba přihlížet k sémantice a významové struktuře základových sloves a základových slov předchozích slovotvorných stupňů, k sémantickému vývoji samotného neologismu, utváření jeho významů a jejich struktuře, k tomu, zda jednotlivé lexémy vycházejí z různých významů základového slovesa, zda je jejich sémantická spojitelnost stejná, či odlišná, zda se jejich oblasti užívání liší, či jsou totožné, zda se významy neologismu vyvíjejí jeden z druhého (zpravidla zužováním významu), ke vzájemným vztahům slov téže slovotvorné a lexikálně-sémantické skupiny a k dalším podobným okolnostem. 4. NOVÁ ODVOZENINA, NEBO SÉMANTICKÝ NEOLOGISMUS? Při určování typu neologismu se v ND často setkáváme s dilematem: jde o neologismus, nebo o nový význam již zaznamenaného slova, již existujícího derivátu, tj. o sémantický neologismus (o těchto neologismech viz Jakaitienė 2009: 211–213)? Při hledání odpovědi na tuto otázku je třeba připomenout, že „[...] mnohé deriváty použité v řeči [...] si vybavujeme jako celistvé lexikální jednotky a jen část z nich je buď slovotvorně obnovována, nebo – takových je zvláště málo – vytvářena zcela nově“ (Urbutis 1978: 264). Při objasňování každého konkrétního případu je pak opět třeba nejprve zkoumat významovou strukturu základového slovesa. Jestliže se nový lexém opírá o jiný význam základového slovesa než již zaznamenané lexémy, lze se domnívat, že slovo bylo nově utvořeno nebo slovotvorně obnoveno. Při tvoření nového slova se totiž obvykle sémanticky vychází nikoli z celé sémantické struktury základového slova, ze všech jeho významů, nýbrž z jednoho lexému. V řečovém aktu se v podstatě tvoří nové lexémy (tj. slova v jednom ze svých významů), nikoli celá mnohoznačná slova (ledaže by šlo o nové abstrakty od sloves či jmen apod.)6. Je-li základové sloveso jednovýznamové nebo se vychází z téhož jeho významu jako u dříve zaznamenaných odvozenin, je třeba podrobně zkoumat sémantickou strukturu obou (základového slova i odvozeniny) a zjišťovat, zda nový význam nemohl vzniknout sémantickým vývojem, tj. vyvinout se z významu existujícího lexému jeho zužováním7 či rozšiřováním, nebo přenesením názvu jedné skutečnosti na jinou (Jakaitienė 2009: 212–213), a nikoli novým odvozením slova se sufixem -iklis od téhož slovesa. Například kietiklis je v DŽ7 definován jako „látka používaná k něčemu, co má ztvrdnout“. To je individuální slovotvorný význam této odvozeniny. V současnosti se kietiklis nejčastěji používá pro prostředek, který vytvrzuje beton, barvy, laky (stavební i na nehty) a podobné výrobky chemického průmyslu: Suché vsypové zpevnění betonového povrchu kietiklis s minerálními plnivy pro průmyslové a jiné podlahy. basf-cc.lt. Základní nátěr a pojivo na vodní bázi pro dřevěné podlahy [...]. Lze použít také s kietikliu i bez kietiklio. dazas.lt. 6 Srov. „Derivát nemusí nutně vycházet ze všech lexikálních významů mnohoznačného základového slova“ (Keinys 1999: 21). K vycházení z různých významů základového slova viz také Urbutis 1978: 72. 7 „Zužování významu v litevštině dobře ilustrují slova, jejichž nový význam se utváří vzdalováním od slovotvorného (tj. strukturou slova podmíněného) významu“ (Jakaitienė 2009: 212). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 13 Ahoj, na zpevnění nehtů používám nepříliš drahá nehtová zpevňovače z běžných obchodů, žádné oplachovací přípravky ani séra. supermama.lt. Další oblastí použití zpevňovače je potravinářský průmysl, kde se používá jako tzv. potravinářská přídatná látka: zpevňovač – látka, která zachovává nebo dodává slupce ovoce a zeleniny pevnost či křehkost nebo v kombinaci se želírující látkou vyvolává či zesiluje želírování. Litevská hygienická norma HN 53: 2003 „Povolené potravinářské přídatné látky“. Jde tedy o termín používaný alespoň ve dvou oblastech, který je již víceméně lexikalizovaný a svými lexikálními významy se vzdálil od slovotvorného významu uvedeného v DŽ7. Obě lexémy jsou sémanticky založeny na významu výchozího slovesa kietinti „učinit tvrdým, tvrdším“ (DŽ7, LKŽe), které zase souvisí s významem výchozího přídavného jména kietas „nepodléhající, odolný vůči ohýbání a tlaku“. Tentýž význam lze určit při užití tohoto přídavného jména k popisu kamene i vejce či masa, ačkoli jejich tvrdost je zjevně různého druhu; srov. věty LKŽe: Proč tu kaši tak zahušťuješ, tj. vaříš ji do husté konzistence. Plentouliai zpevňují silnici. Dešťová voda neobsahuje zpevňující příměsi ilustrují tentýž uvedený význam slovesa kietinti „učinit tvrdým, tvrdším“8. Rozdílná sémantická spojitelnost a rozdílné oblasti užití uvedené ve zmíněných slovnících tedy nejsou dostatečným důvodem pro rozlišení dvou významů výchozího slovesa kietinti a přídavného jména kietas. U odvozeniny s příponou –iklis je tomu poněkud jinak – označení potravinářské přídatné látky se od ostatních zpevňujících látek neliší jen sémantickou spojitelností a oblastí užití, ale také tím, že jde o termín, který spolu s dalšími odvozeninami obdobné formy (s příponou –iklis) z oblasti potravinářství tvoří systém. Tyto argumenty by mohly stačit k tomu, aby se označení potravinářské přídatné látky považovalo za samostatnou lexému, která vznikla zúžením (specializací, lexicalizací) dříve definovaného významu kietiklis, případně obnovením této odvozeniny, když bylo třeba pojmenovat novou konkrétní skutečnost. V ND je tato lexéma hodnocena jako nový význam odvozeniny s příponou –iklis „zpevňující potravinářská přídatná látka“. Označení látek zpevňujících barvy, laky, beton apod. se za novou lexému nepovažuje, přestože i v tomto případě lze pozorovat zúžení významu oproti významu uvedenému v DŽ7, které odpovídá slovotvornému významu. Taková analýza vyžaduje dostatečné množství dokladů užití a důkladné prozkoumání užití neologismu, jeho sémantické spojitelnosti, příslušnosti k lexikálně-sémantickým skupinám aj. Přesto je v praxi obtížné jednoznačně určit, zda jde o nový význam již zaznamenaného slova, nebo o znovu vytvořené slovo, protože vždy zůstává možnost, že lexéma byla podle již známého slovotvorného modelu podle potřeby vytvořena (obnovena), a nikoli že vznikla přenesením významu již existující lexémy po jeho zúžení či rozšíření. Dar vienas pavyzdys. LKŽe stipriklis pateikiamas iš XX a. viduryje (1932–1954) išleistų žodynų, žymima vartojimo srities pažyma tech. ir apibrėžiamas „medžiaga kam sustiprinti“. Tai yra individuali įrankio (priemonės) pavadinimo, su priesaga –iklis padaryto iš veiksmažodžio stiprinti, darybos reikšmė ir tokia apibrėžtis rodo, kad stiprikliais gali būti vadinamos bet kokios priemonės (medžiagos) kam nors įvairiai stiprinti. Při zkoumání současného užití zesilovače a analýze sémantických struktur výchozího slovesa stiprinti a jeho výchozího přídavného jména stiprus je patrné, že v současnosti lze rozlišit dva významy slova zesilovač. Toto slovo se užívá k označení 1) prostředku či látky, která něco posiluje, zpevňuje, činí odolnějším (nehty, vlasy, řasy) tím, že zlepšuje 8 LKŽe uvádí za svislou čarou také ilustrační větu Mléko působí projímavě i zácpuje. Takto se v tomto slovníku uvádějí ne zcela obvyklá, situační, sporadická užití slova, která se dosud nehodnotí jako významové odstíny (http://www.lkz.lt/dzl.php?127; zhlédnuto 8. 9. 2014). DŽ7 však již vyčleňuje samostatnou lexému kietinti 2. „způsobovat zácpu“: Ty léky ~a zácpu. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naudojančių apibrėžčių sistemiškumas | 14 vlastnosti podporují lepší účinnost a fungování (nafty, oleje9, lepidel aj.) nebo 2) činí něco intenzivnějším, umožňují, aby se něco výrazněji projevilo (chuť, vůně). Například: 1. Barevný zpevňovač nehtů zesilovač. Zpevňovač nehtů zesilovač s vápníkem. Zpevňovač nehtů zesilovač (proti okusování nehtů). nagai.lt. Jde o jedinečný zpevňovač vlasů zesilovač s peptidem Asstresin B. Výborně chrání před stresovými hormony a účinně zastavuje vypadávání vlasů. kvepalusala.lt. Výzkum ukázal, že ženám, které denně používaly sérum–zesilovač PROLASH+, narostly řasy o 2,5 až 9 mm! [...] Zavřete oči na 2 minuty. Nechte sérum–zesilovači zcela proniknout do řas. bionaturoaze.lt. Jde o zpevňovač oleje nejnovější generace zesilovač a přípravek pro péči o kov – v jedné lahvičce. Nejde o běžnou přísadu do motorového oleje. [...] Zvyšuje hustotu kovového povrchu a činí jej pevnějším a hladším než jiné běžné povlaky. [...] Zpevňovač oleje zesilovače stačí na dávku 8 litrů maziva. nanolinija.lt. ZESILOVAČE PRO LEPIDLA A TMELY. Všechny polyesterové tmely se dodávají se dvěma složkami: lepidlem a zesilovačem. Zesilovače lze zakoupit i samostatně. stonera.lt. Red Line 85 Plus, aditivum do motorové nafty zesilovač 355 ml [...] Zlepšuje vlastnosti nejnovějších paliv s nízkým obsahem síry. [...] Zlepšuje proces spalování a lépe maže palivovou soustavu. shop4race.com. 2. [...] zvýrazňovač vůně a chuti zesilovač – látka, která zesiluje stávající aroma a/nebo chuť potraviny. Litevská hygienická norma HN 53: 2003 „Povolené potravinářské přídatné látky“. Zesilovač vůně zesilovač Dynamite baits MARINE HALIBUT BAIT DIP 200 ml [...] Vhodný pro všechny druhy nástrah (umělé i přírodní, živočišného původu...) Velmi účinný při použití v kombinaci s boilies MARINE HALIBUT. zvejys.lt. Posledně uvedené lexéma (název potravinářské přídatné látky, která zesiluje chuť a/nebo vůni) se používá patrně nejčastěji a ve slovnících se dosud neuvádí. Srov. Chemijos terminų aiškinamasis žodynas uvádí putodaros stipriklį – tedy „látku, která zvyšuje schopnost pěnění“. ND vzhledem ke svému specifickému zaměření uvádí pouze nové lexéma „látka k zesílení chuti, vůně apod., k jejich zintenzivnění“. Obecně lze k současnému užívání tohoto odvozeného slova říci, že ve srovnání s údaji LKŽe, kde má stipriklis velmi obecný význam, totožný s významem slovotvorným, se objevily dva konkrétnější, užší významy. Zřejmě jde o výsledek sémantického vývoje, nikoli o další odvozené slovo vytvořené stejným slovotvorným formantem z téhož slovesného lexému. ZÁVĚRY 1. Lexikum je systém, nikoli seznam jednotlivých lexémů. Systémový charakter slovní zásoby vyžaduje také systematický výzkum sémantiky. U odvozených slov nelze ztrácet ze zřetele obecnější kategoriální slovotvorné významy ve srovnání s lexémy a vztah mezi nimi a lexikálními významy. 9 Je možné, že při pojmenování určitých přísad do nafty a oleje nebylo novotvořené slovo stipriklis zvoleno jako příliš přesný ekvivalent anglického booster, enchancer. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 15 2. Slovotvorný význam odvozeného slova vzniká z významů základového slova a slovotvorného formantu a z jejich vzájemného vztahu. Odvozená slova téhož slovotvorného typu, tj. se stejným slovotvorným formantem, tedy mají stejný obecný (kategoriální) slovotvorný význam. Při definování odvozených slov se stejným slovotvorným formantem (v tomto případě příponou -iklis) je nutné zohlednit tento význam i individuální slovotvorné významy jednotlivých odvozených slov. Z hlediska sémantiky je třeba je systematicky zkoumat jako samostatnou lexikálně-sémantickou skupinu. 3. Názvy potravinářských přídatných látek, které tvoří samostatnou podskupinu této lexikálně-sémantické skupiny, by mohly být ve slovnících uváděny jako samostatná lexéma, pokud má novotvar kromě tohoto významu, tedy významu potravinářské přídatné látky, i další významy. Při určování sémantické struktury odvozeného slova a sestavování jeho slovníkového hesla je však v každém jednotlivém případě třeba přihlížet k sémantice základového slovesa a k dalším činitelům utváření významů. 4. Při definování významů novotvarů s příponou -iklis a určování jejich sémantických struktur je třeba zohlednit následující: • sémantiku základových sloves a základových slov předchozích slovotvorných stupňů, strukturu jejich významů, • sémantický vývoj samotného novotvaru, utváření jeho významů a jejich strukturu, • opírání jednotlivých lexémů o různé významy základového slovesa, • totožnost či rozdílnost sémantické slučitelnosti jednotlivých lexémů, • rozdílnost či totožnost oblastí jejich užívání, • rozvíjení významů novotvaru jeden z druhého (obvykle zužování významu), • vzájemné vztahy mezi slovy téže slovotvorné a lexikálně-sémantické skupiny aj. 5. Konstatovat, že byl zjištěn nový význam již existujícího odvozeného slova, nikoli nové odvozené slovo, lze pouze na základě dostatečného množství dokladů z užívání a po ověření, že nové lexéma vzniklo sémantickým vývojem, nikoli slovotvorným způsobem. Není-li důvod tvrdit, že se nový význam vyvinul z již existujících významů, vždy zůstává možnost, že slovo mohlo být podle známého slovotvorného modelu rekonstruováno nebo nově utvořeno z téhož základového slova, a to na základě téhož či (tím spíše) jiného jeho významu. ŠALTINIAI AŽ 1995: Atgalinis dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Sud. V. Žilinskienė, Vilnius: Matematikos ir informatikos institutas, Lietuvių kalbos institutas. Chemijos terminų aiškinamasis žodynas 2003. Red. K. Daukšas, J. Barkauskas, V. Daukšas [ir kt.]. 2 pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. DLKT: Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ (žiūrėta 2014 m. vasario–gegužės mėn.). DŽ7 2012: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Red. S. Keinys. 7 leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DKK: Didžiųjų kalbos klaidų sąrašas (žodžių sandaros). Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/lit/lt/klaidos/zodziu (žiūrėta 2014 m. balandžio mėn.). Laugalienė G., Mironaitė M. 2004: Lietuvių–anglų kalbų karybos žodynas. Eksperimentinis leidinys, Vilnius: Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija. Prieiga internete: http://www.andriuz.skynet.lt/knygos/Anglu/Lietuviu%20-%20Anglu%20Kalbu%20Karybos%20Zodynas.pdf (žiūrėta 2014 08 25). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 16 Laugalienė G., Mironaitė M. 2008: Mokomasis anglų–lietuvių ir lietuvių–anglų kalbų karybos žodynas. Eksperimentinis leidinys, Vilnius: Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija. Prieiga internete: ika.freshmedia.lt/download/1302/zodynas.pdf (žiūrėta 2014 08 25). LKŽ 2008: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: www.lkz.lt (žiūrėta 2014 vasario–rugsėjo mėn.). ND: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Sudarytoja R. Miliūnaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujazodziai.lki.lt/ Index.asp?zodis=&kodas=0 (žiūrėta 2014 m. vasario–rugsėjo mėn.). Pukienė M., Rukštelienė J. 2003: Karinis prancūzų–lietuvių kalbų žodynas. Eksperimentinis leidinys, Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija. Prieiga internete: www.lka.lt/.../karinis%20prancuzu-lietuviu%20kalbu%20zodynas_2003.pdf (žiūrėta 2014 08 25). Vartosenos pavyzdžių ieškota interneto paieškos sistema Google. LITERATŪRA DLKG 1996: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. V. Ambrazas. 2 leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Girčienė J. 2000: Naujųjų skolinių atitikmenys – naujadarai. – Acta Linguistica Lithuanica 42, 33–57. Girčienė J. 2003: Žodžio reikšmė leksikologijos ir žodžių darybos požiūriu. – Žmogus ir žodis 1, 21–29. Prieiga internete: http://etalpykla.lituanistikadb.lt/fedora/get/LT-LDB-0001:J.04~2003~1367159665964/DS.002.0.01.ARTIC. Jakaitienė E. 2009: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universitetas. Keinys S. 1975: Priesaginė lietuviškų terminų daryba. – Lietuvių kalbotyros klausimai 16: Lietuvių terminologija, Vilnius, 7–56. Keinys S. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1. Vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. Miliūnaitė R. 2012: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. – Gimtoji kalba 6, 3–11. Prieiga internete:http://www.kalbosnamai.lt/images/dokumentai/mili%C5%ABnait%C4%97_nauja%C5%BEod%C5%BEi%C5%B3%20duomenynas_gk.pdf. Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas. Кубрякова Е. 1972: Словообразование. – Общее языкознание. Внутренняя структура языка. Москва: Просвещение, 344–393. Кубрякова Е. 1981: Типы языковых значений: семантика производного слова, Москва: Наука. Gauta 2014 09 23 BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA MURMULAITYTĖ. Priesagos -iklis naujadarų apibrėžčių sistemiškumas | 17 THE SYSTEMATICITY OF THE DEFINITIONS OF THE NEOLOGISMS WITH THE SUFFIX –IKLIS Summary Recently, a number of new derivatives with the suffix –iklis signifying instruments have been and still are formed, e.g. dažiklis, ploviklis, puriklis, kvėpiklis, etc. Their definitions are created aiming at systematicity, which is necessary in order to provide them in dictionaries, for instance. It has been noticed that in some cases the neologisms of the lexico-semantic group considered have specific meanings, while in other cases their lexical meaning coincides with the derivational one and therefore the lexeme can be defined relatively broadly – as an instrument for performing an action expressed by a base verb. This depends on the semantics of the base verbs (and the base words of the previous derivation stages), the semantic development of the very neologism, formation of its meanings and structure thereof, connection of individual lexemes to different meanings of the base word or development of the neologism’s meanings from one another, etc. In addition, in the definition of an individual neologism, one should not leave out of consideration the rest of the words of the relevant semantic group and their interrelationship. For instance, in the supplementary information given in Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (Modern Lithuanian Dictionary) dažiklis (‘dye’) is defined as ‘medžiaga, naudojama dažymui’ (‘material used for dyeing’). Dyes are usually used in the food industry, as well as in chemistry, textiles, cosmetics, poligraphy. Yet so far there is probably no reason to distinguish the individual meanings of this word by fields of consumption in dictionaries as all of them refer to the same meaning of the verb dažyti (‘to dye’) – ‘spalvinti mirkant dažuo­se ar tepant dažais’ (‘to dye by immersing in or covering with dye’). Dažiklis has not lexicalised enough, its lexical meaning practically coincides with the derivational one, i.e. dažiklis easily denotes any dyeing instrument (material) for dyeing anything. Only the food additive name could be distinguished as an individual lexeme or at least as a shade of meaning. Food additive names, comprising the subgroup of this lexico-semantic group, are formed with the suffix -iklis on a systematic basis – this type of word formation covers a substantial part of such names. Thus, they could be presented more systematically in the dictionaries, i.e. in cases of polysemous words, food additive names could be distinguished as individual lexemes (if this is based on the semantic structure of the base verb) or at least as shades of a single meaning (if all lexemes are based on the same meaning of the base verb). On the other hand, quite often an individual derivative with the suffix -iklis is used to denominate many realia and formulating an individual definition for each of them would mean excessive fragmentation of the semantic structure of the neologism as well as creation of an overly complicated dictionary article in disagreement with the common system (for instance, presenting polishers (blizgikliai) of leather articles (especially shoes), dishes, furniture, floor, cars, hair, fur, plant leaves, dye, etc. as different lexemes), not to mention that this neologism is used to denote ever changing realia, its current lexical meaning essentially equals the derivational one, and the word is recreated anew as needed. The article examines the explanation and presentation of derivatives with the suffix -iklis denoting tools (instruments) given in Dabartinės lietuvių kalbos žodynas; a group of neologisms with the said suffix analysed is selected from Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas (Database of Lithuanian Neologisms). The relationship of derivational and lexical meanings in the lexicographic definitions of the selected derivatives is of interest. Criteria for a more systemic definition of the derivatives of the considered lexico-semantic group in dictionaries, lexical databases, and similar pieces of work are discussed. KEYWORDS: neologism, derivate, nomina instrumenti, lexeme, semantic structure, derivational meaning, lexical meaning. DAIVA MURMULAITYTĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204