Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje

RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Institut litevského jazyka SLOVA OZNAČUJÍCÍ DOKUMENTY V ADMINISTRATIVNÍM JAZYCE KLÍČOVÁ SLOVA: dokument, druh dokumentu, administrativní jazyk, význam slova. V litevštině se pevně ustálilo mezinárodní slovo dokumentas, pocházející z latiny [lat. documentum — poučný příklad; svědectví, důkaz] (TŽŽ 2013). Je to nejčastější mezinárodní slovo v litevštině (ve zkoumaných textech bylo nalezeno 1872krát v 654 vzorcích) (Grumadienė, Žilinskienė 1998 XXXIV, 76). Toto slovo je obzvláště aktuální v administrativním jazyce. Jeho užívání samo o sobě větší problémy nepůsobí, je však třeba začít právě jím, chceme-li objasnit systém druhů dokumentů a slova, s nimiž mohou slova označující dokumenty vytvářet spojení. Cílem článku je po pojednání o pojetí slova dokumentas a možných klasifikacích objektu označovaného tímto slovem stanovit tvoření a původ slov pojmenovávajících dokumenty a objasnit případy působící potíže při jejich užívání. 1. VÝZNAMY SLOVA DOKUMENTAS TŽŽ 2013 uvádí dva významy slova dokumentas: 1 písemnost, kterou se něco oznamuje nebo potvrzuje; 2 hmotný objekt (papír, kresba, fotografie, filmový pás), v němž jsou zaznamenány nějaké informace. V litevských slovnících jsou tyto významy rovněž popsány podobně. LKŽ rozlišuje tři významy: 1. písemnost týkající se záležitostí, která potvrzuje nějakou skutečnost nebo právo na něco: Peněžní doklady DŽ. Doklad o oprávněné absenci rš. 2. písemný důkaz něčeho, akt, písemnost, dílo apod. mající historický význam: Každé slovo jazyka, jsouc výtvorem generací lidí, kteří žili, je pro nás dokumentem historie K.Būg. Všechny starověké dokumenty budou posbírány S.Dauk. 3. průkaz totožnosti, pas: Ukažte své doklady rš. DŽ uvádí dva významy tohoto slova: 1. písemnost týkající se záležitostí: Bankovní, účetní, právní, technické ~y. Osobní, služební d. Úřední ~y. Potvrzený, padělaný, fiktivní d. Doklad o oprávněné absenci. 2. hmotný zdroj informací: Historické ~y. Písemný, grafický, strojový d. Zveřejňování ~ů. Soubor ~ů. BŽ rovněž rozlišuje stejné dva významy tohoto slova, pouze jsou popsány o něco přesněji, přičemž definice jsou stejné jako v TŽŽ 2013: RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje 1. písemnost, kterou se něco oznamuje nebo potvrzuje: Dokumenty instituce. Podepsat dokumenty. Ukažte (osobě) doklady. Dokument připravuje pracovní skupina. Dokumenty se připravují k předání do archivu. Dokument byl přijat absolutní většinou hlasů. 2. hmotný objekt (papír, kresba, fotografie, filmový pás, nosič apod.), v němž jsou zaznamenány nějaké informace: Historické dokumenty. Vydávání dokumentů [sbírka]. KancKP 2007 dokument definuje jako písemnost týkající se záležitostí v nejširším slova smyslu, v níž je zaznamenána a potvrzena něčí činnost nebo fakta. Zde se také připomíná, že dokumenty nemusí být pouze písemnosti, ale také informace uchovávané v jiné podobě. Jak vyplývá z definic uvedených ve slovnících, zřetelně se odlišují dva významy tohoto slova označujícího hmotnou věc; první z nich souvisí s určitou regulací, neboť dokument je charakterizován jako písemnost či písemnost týkající se záležitostí1, která se chápe jako text s právním významem, obvykle vypracovaný podle určitých požadavků, protože písemnost má také význam „právní nebo jiný kancelářský dokument“ DŽ. Druhý význam slova dokument (hmotný zdroj informací) je mnohem širší, pro administrativní jazyk však není tak důležitý, přestože se vyskytují i případy užití v tomto významu. Je důležité zjistit, jaké významové odstíny toto slovo nabývá, když se užívá jako termín. V LRTB bylo v různých zdrojích zaznamenáno 12 výskytů jednoslovného termínu dokument (Encyklopedickém slovníku vojenství, Výkladovém slovníku telekomunikačních termínů, Encyklopedickém slovníku informatiky; Pětijazyčném výkladovém slovníku metrologických termínů; litevské normě LST ISO 5127:2008 Informace a dokumentace). Také v LRTB jsou zřetelně odlišeny dva již probírané významy: při širší charakteristice dokumentu jsou uváděny tyto jeho znaky: hmotný objekt, v němž jsou zaznamenány údaje, rovněž jakákoli forma uchovávání informací nebo určité množství informací; druhý význam je specifičtější – informace jsou více konkretizovány, jde o informace zaznamenané při činnosti instituce; úřední písemnost, v níž jsou uznána určitá fakta, údaje o činnosti, jejích výsledcích apod.; písemnost vytvořená nebo přijatá a spravovaná institucí, organizací či osobou při plnění právních nebo provozních závazků; informace zaznamenaná jakýmkoli způsobem, formou či na jakémkoli nosiči v činnosti právnické nebo fyzické osoby. Zde vystupují do popředí právní aspekty přípravy dokumentu. Z uvedených definic vyplývá, že v administrativním jazyce se dokument užívá ve významu „písemné potvrzení činnosti fyzické či právnické osoby, vypracované nebo obdržené institucí či osobou k tomu oprávněnou“. Dále se článek bude zabývat pouze dokumenty chápanými v tomto významu. 1 Mimochodem, v hovorovém jazyce má význam úředního dokumentu slovo papír, jehož původním významem je materiál, na který se píše (DŽ), zatímco 3. význam slova papíru je v LKŽ uveden jako „úřední písemný dokument“. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje 2. MOŽNÉ KLASIFIKACE DRUHŮ DOKUMENTŮ Dokument je slovo s poměrně širokým významem. Objekt označovaný tímto slovem se podle různých kritérií člení na mnoho druhů. Například v Registru právních předpisů (dále jen TAR) (https://www.e-tar.lt/portal/index.html) lze vybírat z 217 druhů dokumentů; některé jejich názvy jsou víceslovné a jednoslovných názvů dokumentů je 118. Některá označení jsou ovšem poměrně obecná (dokument obecné povahy, informace apod.), víceslovné názvy označují poddruhy jednoho druhu dokumentu; například existuje sedm poddruhů závěrů (závěr o hodnocení protikorupčních opatření, závěr komise, závěr výboru, kriminogenní závěr, závěr hlavního výboru, závěr právního odboru, závěr z koordinace). Některé z nich lze považovat za dokumenty pouze ve druhém významu uváděném ve slovnících litevského jazyka, např.: disertace, rozhovor, monografie, pro memoria, článek, televizní zprávy. V Registru právních předpisů se samozřejmě do kolonky druh dokumentu snažili uvést co nejvíce možných druhů dokumentů, které by mohlo být nutné do tohoto registru vložit, avšak rozhodně ne všechny by byly považovány za právní předpisy2. Chceme-li proto slovo užívat jako označení právního dokumentu, lze se o tento seznam opírat pouze zčásti, protože řada slov v něm uvedených může mít pouze druhý slovníkový význam slova dokument: „hmotný objekt, v němž jsou zaznamenány nějaké informace“. V pravidlech pro vypracovávání dokumentů se dokumenty dělí na právní předpisy (usnesení, rozhodnutí, příkazy, opatření a dokumenty jimi schvalované statuty, pravidla, programy, jiné dokumenty) a na dokumenty vypracovávané institucemi; ty se dále dělí na dokumenty instituce odesílané (dopisy, potvrzení apod.) a interní dokumenty instituce (záznamy, protokoly apod.). Existují také samostatné dokumenty, které píší běžní občané, když potřebují vyřizovat úřední záležitosti (žádosti, životopisy apod.). Soudy mají svébytnou strukturu dokumentů; patří sem různé odpovědi3 (odpověď na odvolání / samostatné odvolání; vyjádření k žalobě); zpětvzetí (zpětvzetí stížnosti); žaloby (žaloba o rozvod manželství, žaloba na popření otcovství (mateřství), žaloba ve věci veřejných zakázek); návrhy (návrh na zpětvzetí stížnosti / žádosti; návrh na vyloučení soudce; návrh na prohlášení za mrtvého, návrh na uzavření smíru; návrh na vydání rozsudku pro zmeškání); oznámení (oznámení o souhlasu s předáním sporu nebo jeho části do soudní mediace, oznámení o nesouhlasu s ustanovením soudním mediátorem); žádosti 2 Některé druhy dokumentů zatím v TAR ještě nejsou uvedeny. 3 Uvádíme příklady názvů dokumentů z portálu elektronických služeb litevských soudů (https://e.teismas.lt/lt/public/home). Posouzení správnosti konkurenčních konstrukcí v názvech dokumentů viz Vladarskienė R. K předložkové konstrukci dėl v administrativní litevštině, Spisovný jazyk 87 http://www.bendrinekalba.lt/Straipsniai/87/Vladarskiene_BK_87_Straipsnis.pdf. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje (návrh na rozvod manželství, návrh na zastavení řízení, návrh na obnovu řízení, žádost o nahlédnutí do elektronického spisu, návrh na nařízení předběžných opatření, návrh na odročení jednání); vzájemná žaloba; námitky (námitka proti návrhu věřitele na vydání platebního rozkazu); opravné prostředky (samostatný opravný prostředek, odvolání, stížnost na postup soudního exekutora); souhlasy (souhlas se zpětvzetím žaloby, souhlas s ustanovením soudním mediátorem). Zvláštní oblast představují dokumenty institucí Evropské unie zveřejňované v databázi právních předpisů Evropské unie a dalších veřejných dokumentů „EUR-Lex“ (http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm). V ní jsou v různých jazycích zpřístupňovány různé typy právních předpisů. Základní typy: smlouvy – představují primární právo Evropské unie (Lisabonská smlouva, Smlouva o založení Evropského společenství, Smlouva o Evropské unii, Smlouva o Euratomu, smlouva o přistoupení a další smlouvy a protokoly); mezinárodní dohody se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, dohody a úmluvy mezi členskými státy; sekundární právní předpisy – normativní právní akty přijímané orgány Evropské unie při uplatňování ustanovení smluv (nařízení, směrnice, rozhodnutí, usnesení, stanoviska, doporučení, prohlášení, pokyny, jednací řády orgánů, interní dohody); přípravné právní akty – návrhy právních aktů, stanoviska, iniciativy, společný postoj Rady, usnesení, sdělení, zelené knihy, bílé knihy, zprávy, doporučení; soudní praxe – rozhodnutí zveřejněná orgány vykonávajícími soudní moc (rozsudky soudů, usnesení soudů, stanoviska generálních advokátů); otázky Parlamentu – písemné otázky, ústní otázky, otázky položené během doby vyhrazené pro otázky. Jak je vidět, druhy dokumentů typické pro jednotlivé oblasti regulace se mohou lišit a dělí se do skupin podle specifické logiky (podle způsobu přípravy dokumentů nebo jejich zpracovatele, podle rozsahu oblasti regulace, podle významu dokumentu v hierarchii dokumentů apod.). Některé druhy dokumentů mají tradici tvorby sahající více než desetiletí do minulosti a označují se běžnými slovy spisovného jazyka, objevují se však i případy, kdy určitá oblast potřebuje typ dokumentu, který je pro ni specifický; například účastníkům soudního řízení může být předložen dokument vzájemná žaloba (toto slovo není ani v DŽ, ani v KancKP, ani v LRTB), jde však o používaný právní termín označující žalobu, kterou žalovaný za určitých podmínek podává proti původnímu žalobci4. 4 Podrobněji viz Konzultační banka VLKK (www.vlkk.lt). BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje Nové druhy dokumentů tedy vznikají podle potřeby při utváření různých regulačních postupů. Uzavřená nomenklatura dokumentů, stejně jako jejich jednotná klasifikace, proto neexistuje. 3. TVOŘENÍ A PŮVOD SLOV OZNAČUJÍCÍCH DOKUMENTY Aby bylo možné zjistit, jakými slovy se dokumenty obvykle označují, byl analyzován původ a tvoření jednoslovných názvů druhů dokumentů v KancKP 2007 a TAR. V KancKP bylo nalezeno 72 jednoslovných termínů označujících dokumenty, z nichž 43 jsou odvozeniny od sloves: 28 příponových odvozenin -imas (-ymas), např.: aprašymas, atsiliepimas, atsišaukimas, įgaliojimas, įsakymas, įstatymas, kreipimasis, kvietimas, leidimas, liudijimas, nurodymas, nutarimas, pasiaiškinimas, pareiškimas, pasiūlymas, pavedimas, pažymėjimas, pranešimas, prašymas, siuntimas, sprendimas, sutikimas, teikimas, užsakymas a 15 podstatných jmen vytvořených od sloves jinými způsoby tvoření (odvozeniny jiných přípon, např.: taisyklės, atmintinė, raštas, skundas; odvozeniny koncovkami ataskaita, aprašas, įstatai, nuostatai, paraiška, pažyma, sąskaita, potvarkis); 3 složená slova aplinkraštis, lydraštis, žiniaraštis; a také 26 mezinárodních slov, např.: aktas, anketa, biuletenis, charakteristika, dekretas, diplomas, instrukcija, kvitas, metrikai, rekomendacija, pasas, pretenzija, programa, protokolas, reglamentas, sertifikatas, statutas, standartas. V TAR bylo nalezeno více jednoslovných názvů označujících druhy dokumentů; značná část z nich se shodovala se slovy uvedenými v KancKP, část byla odlišná. Ze 118 slov 60 odvozenin od sloves: 32 příponových odvozenin -imas (-ymas), např.: atitaisymas, atsišaukimas, išaiškinimas, pakeitimas, paklausimas, patikslinimas, raginimas, skelbimas; 28 podstatných jmen vytvořených jinými způsoby (odvozeniny jiných přípon, odvozeniny koncovkami), např.: apžvalga, išvada, išrašas, padėka, nuoroda, tvarka, įsakas, pataisa, sąlygos); 5 složených slov, např.: aplinkraštis, atvirlaiškis, darbotvarkė, žemėlapis; 48 mezinárodních slov, např.: direktyva, interpeliacija, kodeksas, komentaras, komunikatas, koncepcija, konstitucija, konvencija, korespondencija, memorandumas, nota, paktas, pozicija, projektas, protestas, registras, rezoliucija, stenograma, strategija, tarifas. Tabulka znázorňuje srovnání tvoření a původu slov označujících dokumenty uvedených v analyzovaných zdrojích. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje TABULKA. Tvoření a původ slov označujících dokumenty KancKP TAR Počet Procenta Počet Procenta Odvozeniny s příponou -imas (-ymas) 28 38,9 32 27,1 Slovesa odvozená jinými způsoby 15 20,8 28 23,8 Složená slova 3 4,2 5 4,2 Mezinárodní slova 26 36,6 48 40,7 Ostatní 0 0 5 4,2 Celkem 72 100 118 100 Dokumenty Evropské unie se označují podobně jako dokumenty připravované v Litvě a většina z nich je stejná: odvozeniny od sloves, např.: změna, usnesení, návrh, oznámení, rozhodnutí, dohoda, smlouva, pravidla (je jich však podstatně méně), nebo mezinárodní slova, např.: deklarace, směrnice, nařízení, rezoluce, doporučení. Při bližším pohledu na slova, jimiž se označují různé druhy dokumentů, je patrné, že více než polovina názvů druhů dokumentů jsou podstatná jména odvozená od sloves; zvláště časté jsou odvozeniny s příponou -imas (-ymas). Jde o obvyklý vývoj významu slov: nejprve se podstatným jménem pojmenuje regulovaný úkon, a pokud se úkon opakuje, začne se spojovat s různými postupy, je písemně zaznamenán a tato písemná forma se stane standardní, pak se stejným slovem jako samotný úkon pojmenuje i jeho výsledek – určitý dokument. V administrativní litevštině je běžné, že podstatné jméno odvozené od slovesa označujícího projev vůle může nabýt významu názvu dokumentu, jímž je tento projev vůle formalizován. Takové konkretizování názvu úkonu nabytím významu názvu dokumentu odpovídá tendencím vývoje významu slov v litevštině, neboť, jak uvádí Saulius Ambrazas (1993: 20), názvy dějů mají v důsledku jistého rozporu mezi významem dějového příznaku, který je vlastní slovesu, a substantivní morfologickou formou i syntaktickou funkcí sklon nabývat konkrétnějších a přesněji vymezených významů. V KancKP 2007 je uvedeno několik případů, kdy stejné slovo označuje jak název úkonu, tak dokument, např.: plná moc – může znamenat název úkonu nebo písemné zmocnění; zaslání – název úkonu i doklad o zaslání; rozhodnutí – kromě názvu úkonu označuje také určité usnesení, tedy řídicí dokument kolektivního orgánu. Druhý konkrétní význam těchto slovesných podstatných jmen je odůvodněn tendencemi sémantických změn. Takové podstatné jméno může mít i více významů; například KancKP uvádí, že varování může označovat buď obecně akt varování, nebo určitý disciplinární trest. Ačkoli zde význam „dokument“ označen není, v reálném úzu jej toto slovo zjevně již získalo, např.: BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje Dopustí-li se správce při výkonu svých funkcí méně závažného porušení, <...> orgán dozoru a kontroly mu předá písemné upozornění, v němž uvede spáchané méně závažné porušení a způsob jeho nápravy TAR, 2015-11-04, Nr. 17524; M ě n í m formulář upozornění FR1093, schválený příkazem č. VA-71 ze dne 26. května 2011 vedoucího Státní daňové inspekce při Ministerstvu financí Litevské republiky „O schválení formulářů oznámení a upozornění“, a vydávám jej v novém znění TAR, 2015-08-17, Nr. 12346; Příjemce podpory nepředloží dokumenty ani jiné informace související se správou projektu, které jsou uvedeny ve smlouvě o podpoře / žádosti / žádosti o platbu, v dopisech, dotazech, podáních nebo upozorněních obdržených od Agentury TAR, 2015-08-13, Nr. 12268. Méně časté jsou případy, kdy odvozeniny od sloves tvořené jinými způsoby vedle svého základního významu nabývají také významu dokumentu. Některé případy jsou podobné jako u odvozenin s příponou -imas (-ymas) – existuje zřejmá souvislost se základovým slovesem označujícím děj související s obsahem dokumentu, např.: popis popisuje se, přehled podává přehled; zpráva se podává zpráva, potvrzení potvrzuje se, stížnost podává se stížnost; smlouva se sjednává. Jiné případy, u nichž je sémantická souvislost mezi odvozeninou a základovým slovesem méně zřejmá nebo hůře pochopitelná, jsou méně typické, např.: stanovy, pravidla. Existuje několik případů, kdy je obtížné spojit podstatné jméno označující dokument se slovesem, na němž závisí obsah dokumentu, např.: závěr, názor, nebo kdy podstatné jméno označující dokument vůbec není odvozeno od slovesa, např.: pokyny, dopis. Význam těchto podstatných jmen souvisí s uspořádáním určitých obsahů, obvykle v písemné podobě, a proto za určitých podmínek mohou nabýt významu dokumentu, když z kontextu vyplyne, že se provádějí určité úkony spojené s formálním vyhotovením dokumentu, např.: 20. Závěr specialisty se vyhotovuje takto: 20.1. Specialisto išvada surašoma Muitinės laboratorijos blanke, ją pasirašo tyrimą atlikęs specialistas (specialistai). 20.2. Závěr specialisty se předkládá řediteli Celního laboratorního ústavu (zástupci ředitele) ke schválení. <...> 20.3. Specialisto parašas tvirtinamas Muitinės laboratorijos antspaudu. <...> 21. Závěr specialisty a přílohy se sepíše v jednom originálním vyhotovení, které se předá objednateli; jeho kopie zůstane v Celním laboratorním ústavu. TAR, 2015-09-01, Nr. 2015-13325. Dalším typickým rysem slov označujících dokumenty je, že mnohé dokumenty se pojmenovávají mezinárodními slovy, jejichž významy jsou popsány jak ve slovnících litevského jazyka, tak ve slovnících cizích slov. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje Znamená to, že je-li třeba pojmenovat dokument v litevštině, obvykle se buď vytvoří podstatné jméno ze slovesa, nebo se převezme slovo z jiného jazyka. 4. PROBLEMATICKÉ PŘÍPADY Proč je důležité rozlišovat, zda slovo označuje dokument? Především proto, že se s ním užívají příslušná slova popisující úkony, které lze s dokumenty provádět, neboť dokumenty lze vypracovávat, přijímat, měnit, doplňovat, schvalovat, pouze ony mohou nabýt účinnosti nebo pozbýt účinnosti, např.: Nákupní dokumenty, na základě údajů obsažených v nákupní žádosti–zadání vyplněné iniciátorem nákupu, vypracovává Komise nebo organizátor nákupu TAR, 2015–08–26, Nr. 2015–13003; Vláda Litevské republiky rozhoduje: / Schvalují se pravidla pro přípravu a provádění projektů pozemkových konsolidací pravidla TAR, 2015–09–02, Nr. 2015–13378; S c h v a l u j i pokyny k podávání projektů financovaných z prostředků Fondu na podporu kultury pokyny TAR, 2015–09–08, Nr. 2015–13596; ministr obrany a ministr zdravotnictví do 31. prosince 2015 přijmou prováděcí právní předpisy TAR, 2015–04–30, Nr. 2015–06587; V zásadě souhlasit s návrhem zákona o doplnění zákona Litevské republiky o geneticky modifikovaných organismech článkem 121¹ k zákonu návrhu TAR, 2015–08–26, Nr. 2015–13007; M ě n í m příkaz ředitele Státní zdravotní pojišťovny ze dne 15. října 2004 příkaz TAR, 2015–08–11, Nr. 2015–12217; Zrušit platnost rozhodnutí Litevské komise pro rozhlas a televizi ze dne 28. ledna 2004 rozhodnutí TAR, 2015–10–20, Nr. 2015–15764; Ministrovy příkazy se zveřejňují a nabývají účinnosti způsobem stanoveným právními předpisy Litevské republiky TAR, 2015–04–28, Nr. 2015–06443. Dalším důležitým aspektem, kdy se konkrétní význam dokumentu přisuzuje slovesným abstraktům, je rozlišení mezi materiální a abstraktní věcí. Jak již bylo objasněno výše, dokument označuje materiální věc a slovo, které ji pojmenovává, může mít určité gramatické rysy vlastní pouze slovům označujícím materiální věci; může se například skloňovat podle čísla a jeho lokál bude zcela srozumitelný, protože v dokumentu lze něco uvést, napsat apod5. Jak již bylo uvedeno, význam slova dokumentas lze chápat velmi široce, a proto vyvstává otázka, zda se jakékoli podstatné jméno může stát názvem dokumentu. Někdy je třeba v dokumentech upravit různé podmínky činnosti6, stanovit určitá kritéria7 pro určitou činnost 5 Nedoporučuje se užívat abstraktní podstatná jména v množném čísle KP G 20; lokál KP S1 93–98, 115, 120–121. 6 Podmínky znamenají buď požadavky dohody, nebo okolnosti, za nichž se něco děje KancKP. 7 Kritérium – základ hodnocení rozhodnutí, měřítko DŽ. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje stanovené požadavky8, stanovit sazby9, hodnoty10, normy11 apod., přičemž tato slova se začínají užívat jako názvy druhů dokumentů, ačkoli označují abstraktní záležitosti, určité regulované aspekty, nikoli však konkrétní text. Zde je třeba rozlišovat dva případy: 1) když jsou uvedené záležitosti schvalovány přímo v textech právních předpisů (v nařízení, usnesení), např.: Nařízení „O stanovení kritérií rozdělování žlutých autobusů na rok 2015“ <...> / S t a n o v u j i tato kritéria rozdělování žlutých autobusů kritéria na rok 2015 <...> TAR, 2015-05-06, Nr. 2015-06814; <...> obecní zastupitelstvo r o z h o d u j e: / 1. Schválit sazby služeb poskytovaných společností UAB „Skuodo vandenys“ sazby: / 1.1. Sazba za jednu hodinu využívání bazénu: / 1.1.1. pro děti a žáky po předložení žákovského průkazu – 2 Eur; / 1.1.2. pro dospělé – 3 Eur TAR, 2015-04-02, Nr. 4928; 2) když jsou uvedené záležitosti upraveny v samostatném dokumentu schvalovaném daným právním předpisem, např.: S c h v a l u j i přiložené: <...> podmínky smlouvy o poskytování administrativních elektronických služeb úřadu podmínky TAR, 2015-12-31, Nr. 21217; S c h v a l u j i výši odměny státnímu podniku Registrų centras za vyhledání jednoho exekučního spisu a rozšířené vyhledání jednoho exekučního spisu v Informačním systému soudních exekutorů hodnoty (přiloženo) TAR, 2015-08-26, Nr. 2015-13001; Schvaluji Požadavky na zařízení pro dálkové hazardní hry (přiloženo) TAR, 2015-11-18, Nr. 18289. Ve skutečnosti lze schvalovat nebo stanovovat normy, podmínky, kritéria i určité hodnoty, pokud souvisejí s regulovanou činností (1). Uvedená slova však nemohou označovat dokument, a proto se k jeho pojmenování nehodí (2); že se v těchto případech jedná o dokumenty, jasně ukazuje velké počáteční písmeno prvního slova názvu, např.: <...> s c h v a l u j i Normy územního plánování (přiloženo) TAR, 2014-01-08, Nr. 91. Ještě zřetelněji je patrné, že se zkoumaným slovům přisuzuje význam dokumentu, když tvoří spojení se slovy popisujícími práci s textem, srov. Doplnit <...> rozhodnutím zastupitelstva okresní samosprávy ze dne 25. září 2014 č. <...> „O <...> schválení sazeb za placené služby pedagogicko-psychologické poradny“ schválené <...> sazby za placené služby pedagogicko-psychologické poradny sazby v řádku 19 TAR, 2015-04-03, Nr. 5128; <...> zastupitelstvo r o z h o d u j e: / 1. Změnit kritéria nákupu stravovacích služeb pro žáky kritéria schválená <...> rozhodnutím zastupitelstva okresní samosprávy ze dne 31. května 2007 č. T-129 „O schválení kritérií nákupu stravovacích služeb pro žáky“: / 1.1. změnit bod 3.2 a formulovat jej takto: <...> TAR, 2015-10-23, Nr. 16714. 8 Požadavky mohou znamenat povinný postup a jeho pravidla KancKP. 9 Sazba – stanovená cena, hodnota DŽ. 10 Hodnota – velikost (výška, šířka aj.) DŽ. 11 Norma – 1. uznávané závazné pravidlo, ustanovení: právní n. jazyková n. pravidla chování 2. stanovené množství, velikost: výkonová n. norma zavlažování DŽ BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje Podobný případ zkoumal před deseti lety Pranas Kniūkšta. Dokázal, že slovo řád není vhodné pro označení dokumentu; toto slovo tradičně označuje abstraktní význam, pojmenování jevu, způsob práce nebo činnosti odpovídající určitým požadavkům, a proto bylo jako název dokumentu navrženo spojení slov popis postupu (2005: 156–158). Toto spojení je dnes v administrativním jazyce široce rozšířené, přesto se stále objevují i nevhodně formulované názvy dokumentů, např.: <...> zastupitelstvo r o z h o d u j e: / 1. Schválit postup organizace a provádění stavebních prací na silnicích, ulicích a inženýrských sítích financovaných z prostředků Programu údržby a rozvoje silnic (přiloženo) TAR, 2015-09-29, Nr. 14415; <...> zastupitelstvo r o z h o d u j e: / Schválit <...> postup přidělování a využívání prostředků na neformální vzdělávání dětí okresní samosprávy v roce 2015 postup (přiloženo) AR, 2015-10-21, Nr. 16611; zastupitelstvo u s n á š í s e: / 1. Schválit postup předkládání a posuzování oznámení o koncentraci postup (přiloženo) TAR, 2015-08-13, Nr. 12247. Dokumentem může být popis12, souhrn13, jsou-li regulované záležitosti podrobně popsány, např.: Státní komise pro kontrolu cen a energetiky u s n á š í s e: / 1. Schválit popis postupu a podmínek stanovení průměrné ceny biopaliv postupu a podmínek Valstybės žinios, 2013-12-31, Nr. 141-7143; S c h v a l u j i popis kritérií a metod hodnocení dovedností a schopností ovládání motorového vozidla kritérií a metod Valstybės žinios, 2013-12-28, Nr. 137-6957; M ě n í m nařízení ministra dopravy Litevské republiky ze dne 17. července 2006 č. 3-297 „O schválení popisu požadavků na systémy řízení bezpečnosti železniční dopravy“popisu požadavků“ TAR, 2015-08-24, Nr. 2015-12553; M ě n í m nařízení ministra hospodářství Litevské republiky ze dne 7. května 2009 č. 4-209 „O schválení popisu opatření VP2-2.3-ŪM-02-V opatření „Částečná kompenzace úroků“ popisu“ Valstybės žinios, 2013-12-30, Nr. 138-6979; Komise rozhoduje: / 1. Schvaluje se souhrn podmínek používání sítí pro přenos tepla souhrn podmínek (přiloženo) TAR, 2015-01-20, Nr. 846; M ě n í m e zdravotní požadavky pro osoby ucházející se o přijetí do vnitřní služby, <...> souhrnu, schváleného příkazem ministra vnitra Litevské republiky a ministra zdravotnictví Litevské republiky ze dne 21. října 2003 <...> poznámku pod čarou 3 TAR, 2015-08-19, Nr. 2015-12425 nebo seznam14, jestliže jsou regulované záležitosti pouze vyjmenovány, např.: Vláda Litevské republiky u s n á š í s e: / Změnit seznam konkrétních výší státních poplatků seznam výší, schválený usnesením vlády Litevské republiky ze dne 15. prosince 2000 TAR, 2015-10-14, Nr. 15168; Vláda Litevské republiky u s n á š í s e: / Změnit seznam placených služeb z 12 Popis – soupis a charakteristika údajů, předložení jejich systému DŽ. 13 Souhrn – to, co je sepsáno a shrnuto na jednom místě z různých textů DŽ. 14 Seznam – to, co je sepsáno v určitém pořadí DŽ. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje rozpočtu Fondu povinného zdravotního pojištění na služby zdravotní péče o osoby seznam kritérií, schválený usnesením vlády Litevské republiky ze dne 23. dubna 2014 TAR, 2015-09-21, Nr. 14025; Schválit přiložené placené služby poskytované sportovními školami v Šiauliai ceníky, TAR, 2015-10-30, Nr. 17128. V textu právního předpisu lze pouze popsat regulovanou oblast a název připojeného dokumentu neformulovat; název lze správně uvést až při předložení textu připojeného dokumentu, např.: <...> taryba n u s p r e n d ž i a: / 1. Pritarti viešosios įstaigos krepšinio akademijos „Saulė“ taikomiems įkainiams (pridedama). / <...> VIEŠOSIOS ĮSTAIGOS ŠIAULIŲ KREPŠINIO AKADEMIJOS „SAULĖ“ ĮKAINIŲ SĄRAŠAS TAR, 2015-03-27, Nr. 4387. Ačkoli je tedy v slovnících uveden široký význam slova dokument, přesto by se tento význam neměl přisuzovat libovolným podstatným jménům označujícím abstraktní jevy ani jimi nazývat připojené dokumenty schvalované právními předpisy. ZÁVĚRY V litevštině se pevně vžil mezinárodní výraz dokumentas, který pochází z latiny. Jde o nejčastější mezinárodní slovo v litevštině, zvláště důležité pro administrativní jazyk. V litevských slovnících se rozlišují dva významy slova dokumentas: 1. písemnost, kterou se něco oznamuje nebo potvrzuje; 2. hmotný objekt (papír, kresba, fotografie, filmový pás, nosič atd.), v němž jsou zaznamenány nějaké informace. V administrativním jazyce se dokumentas obvykle užívá ve významu, který přísluší slovnímu spojení oficialusis dokumentas „písemné potvrzení činnosti fyzické nebo právnické osoby, vyhotovené nebo přijaté institucí či osobou, která k tomu má oprávnění“. Nové druhy dokumentů vznikají podle potřeby v souvislosti s utvářením různých regulačních postupů. Proto neexistuje konečná nomenklatura dokumentů ani obecná klasifikace dokumentů. Více než polovina názvů druhů dokumentů jsou zpravidla podstatná jména odvozená od sloves; zvláště výrazná jsou odvození pomocí přípony -imas (−ymas). Vyskytují se také podstatná jména odvozená od sloves jinými slovotvornými postupy (odvození koncovkami a jinými příponami) a složená slova. Značný počet dokumentů (v analyzovaných zdrojích více než třetina) se označuje mezinárodními slovy. Ačkoli je v slovnících uveden široký význam slova dokument, neměly by se tento význam přisuzovat libovolným podstatným jménům označujícím abstraktní jevy ani jimi nazývat právní BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje pripojené dokumenty schvalované právními akty (např., rozměry, sazba, kritéria, normy, podmínky). V takových případech se doporučuje tvořit slovní spojení se slovy popis, soupis, pokud je činnost podrobně upravena (např., popis kritérií, soupis podmínek); pokud jsou upravované záležitosti pouze vyjmenovány, tvoří se spojení se slovem seznam (např., seznam rozměrů, seznam sazeb). LITERATŪRA Ambrazas S. 1993: Daiktavardžių darybos raida. T. 1. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas). Prieiga internete: http://bkz.lki.lt. DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. 2011. Vyr. red. Keinys St. Šeštas (trečias elektroninis) leidimas, Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: http://dz.lki.lt. Dokumentų rengimo taisyklės, patvirtintos Lietuvos vyriausiojo archyvaro įsakymu, Valstybės žinios, 2011-07-15, Nr. 88-4229. EUR-lex – Europos Sąjungos teisės aktų ir kitų viešų dokumentų bazė „EUR-lex“. Prieiga per internetą http://eur-lex.europa.eu/lt/index.htm. Grumadienė L., Žilinskienė V. 1997. Dažninis dabartinės rašomosios lietuvių kalbos žodynas: (mažėjančio dažnio tvarka), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. KancKP 2007: Kanceliarinės kalbos patarimai. Sud. Pranas Kniūkšta. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, internetinis leidimas. Prieiga per internetą http://lkz.mch.mii.lt/Kancel(i)arinis. Kniūkšta P. 2005: Administracinė kalba ir jos vartosena. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. KP G – Kalbos patarimai. Gramatinės formos ir jų vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Aldona Paulauskienė ir Rita Miliūnaitė, vyr. red. Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2002. KP S1 – Kalbos patarimai. Kn. 1. Sintaksė: 1. Linkšnių vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Vitas Labutis, Aldonas Pupkis ir Jonas Šukys, vyr. red. Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003. LKŽe 2005: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą www.lkz.lt. LRTB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga per internetą: http://www.vlkk.lt/lit/terminai. TAR – Teisės aktų registras. Prieiga per internetą: https://www.e-tar.lt/portal/lt/index. BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje TŽŽ 2013: Tarptautinių žodžių žodynas. Red. taryba: A. Kaulakienė, S. Keinys, B. Kurkulis, V. Račiūnaitė, V. Žalkauskas, Vilnius: Alma littera. Valstybės žinios – oficialus leidinys. Gauta 2015 12 22 Priimta 2016 01 22 WORDS DENOTING DOCUMENTS IN THE ADMINISTRATIVE LANGUAGE S u m m a r y The word dokumentas ('document'), originating from Latin, is entrenched in the Lithuanian language. It is the most frequent international word in the Lithuanian language especially relevant to the administrative language. The aim of the article is – after discussing the conception of the word dokumentas and possible classifications of the object denoted by this word – to identify the formation and origin of words denoting documents and to explain problematic instances of use. Lithuanian dictionaries provide two meanings of the word dokumentas: 1. a paper informing on or approving something; 2. a material object (a paper, drawing, photograph, film, file, etc.) holding pieces of some information. In the administrative language, dokumentas usually refers to the meaning characteristic to the phrase oficialusis dokumentas ('official document') – "a written confirmation of the activity of a natural or legal person prepared or obtained by an authorised institution or person". Different types of documents emerge in the development of certain required regulation procedures; therefore, there is no final nomenclature of documents, and unified classification of documents also does not exist. More than half of names of document types mostly comprise nouns derived from verbs, particularly derivatives with the suffix -imas (-ymas), as well as verbal nouns derived by other ways of word-formation (derivatives of inflections and other suffixes). Quite a few documents are named by international words. Regardless of the broad meaning of a document given in dictionaries, one should not grant it to every noun denoting abstract phenomena, or refer by this name to documents attached to related legal acts (e. g. dydžiai ('quantities'), įkainis ('valuation'), kriterijai ('criteria'), normos ('norms'), sąlygos ('conditions')). In such cases, it is recommended to form a combination of words: if the activity is extensively regulated, one might use words aprašas ('description'), sąvadas BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204 RASUOLĖ VLADARSKIENĖ. Dokumentus reiškiantys žodžiai administracinėje kalboje ('collection') (e. g. kriterijų aprašas, sąlygų sąvadas); if the regulated subjects are merely listed, combinations of words should be formed using only the word sąrašas ('list') (e. g. dydžių sąrašas, įkainių sąrašas). KEYWORDS: document, document type, administrative language, word meaning. RASUOLĖ VLADARSKIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSSN 2351-7204