Bendrinės kalbos normų pateikimas „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“

DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Institut litevského jazyka UVÁDĚNÍ NORMA JAZYKOVÉHO STANDARDU SLOVNÍKU LITEVŠTINY SPISOVNÉ KLÍČOVÁ SLOVA: slovník, spisovný jazyk, normování. ÚVOD Úkolů lexikografů z Ústavu litevského jazyka, kteří připravují a již začali na internetu zveřejňovat Slovníku spisovného litevského jazyka1 (dále jen BŽ), je několik. Hlavním úkolem, stejně jako u mnoha slovníků, je výklad slov. Jak však napovídá samotný název, jde o slovník spisovného jazyka, a proto v něm nemají být nenormativní prvky. Při rozhodování o tom, která slova do slovníku zařadit a jakými větami či spojeními je ilustrovat, se jeho tvůrci setkávají s různými variantami užití na všech jazykových rovinách. V současnosti se obvykle rozlišují čtyři stupně hodnocení variantních jazykových jevů: základní norma, vedlejší norma, varianta, které je vhodné se vyhýbat, a nepřípustná varianta. Do BŽ se zařazují pouze slova či jejich významy hodnocené jako varianta základní nebo vedlejší normy. Nepřípustné ani nežádoucí jazykové jevy ve slovníku nejsou – přesněji řečeno, usiluje se o to, aby v něm nebyly. O tom se píše také v předmluvě BŽ: „Jde o normativní publikaci, která zachycuje lexikum skutečně fungující v jazyce a správné užívání slov spisovného jazyka. Nejsou v ní nenormativní, nepřípustná ani nežádoucí slova. Vedle slovní zásoby, tvoření slov, přízvukování a dalších variant základní normy se ve slovníku uvádějí také varianty vedlejší normy. Je třeba zdůraznit, že užívání variant vedlejší normy se nepovažuje za jazykovou chybu.“2 Tato poslední věta je pro tvůrce slovníku velmi důležitá. Mohlo by se zdát zvláštní o tom psát, vždyť norma – základní i vedlejší – je stále normou. Bohužel však příliš horliví jazykoví korektoři často považují variantu vedlejší normy za nepřípustnou a automaticky ji bez ohledu na styl či kontext nahrazují variantou základní normy. Podle tvůrců slovníku tím dochází k ochuzování jazyka. Spisovný jazyk totiž zahrnuje mnoho oblastí společenského života, a proto se ve slovníku nechápe pouze jako úřední, redigovaný jazyk psaných textů – patří k němu také jazyk hovorový, expresivní slovní zásoba i synonyma. Problémy samozřejmě nastávají, když je třeba rozhodnout, zda je slovo součástí hovorového jazyka, nebo slangismem. Otázka, zda je určitý jazykový jev normativní, či nenormativní, vyvstává obecně už při výběru slov a stále se vrací při rozlišování jejich významů, určování přízvuku a výběru ............................ 1 Na internet byly dosud nahrány kompletně dokončené texty jedenácti písmen. Tato písmena jsou označena modře. Začalo také nahrávání textů dalších čtyř písmen, která jsou červená. Slovník je dostupný na internetu: http://bkz.lki.lt/. Kromě toho byla na internet nahrána samostatná část BŽ – Antraštynas. Dostupná na internetu: http://bkz.lki.lt/antrastynas/. 2 Dostupné na internetu: http://bkz.lki.lt/?pg=bendros_zinios. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 Danutė Liutkevičienė. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 2 ilustrační příklady, a dokonce i pravopis. Redaktoři slovníku nemohou vždy sami rozhodovat o těchto otázkách, proto se opírají o různá díla jazykové kultury (KKP, KP aj.), poradenské a jiné databáze (LVvGDB, ND, NSDB, VLKK KB), litevské slovníky (LKŽₑ, DŽ, LNKŽ, MLKŽ, LKVJŽ, PVE, PVA, PVAAAO, PVAz aj.), gramatiky a další díla (DLKG, DLKSS, FLKG, LKE, LKG) a Terminologickou databázi Litevské republiky (TB)³. Již napsané a redigované texty BŽ posuzují recenzenti jmenovaní Státní komisí pro litevský jazyk (dále jen VLKK) (prof. dr. Albinas Drukteinis, doc. dr. Lina Murinienė, Gimtosios kalbos šéfredaktorka Rita Urnėžiūtė). Vznášejí připomínky, které se následně spolu s texty BŽ projednávají v podkomisi pro slovník při VLKK. Děje se tak proto, že BŽ má být schválen jako normativní slovník. 1. PRAVOPIS 1.1. Obecné poznámky Na počátku přípravy slovníku se u některých slov uvádělo několik pravopisných variant, později však bylo rozhodnuto uvádět pouze jednu, považovanou za základní. Ve slovníku tedy pravopisné varianty nejsou. Situace, kdy jsou možné dvě pravopisné varianty (jde o níže uvedená slova), se hodnotí jako jakési přechodné období, protože časem se stejně kodifikuje jedna varianta (stačí si připomenout případy biaurus / biaurus, spiauti / spjauti apod.). Například BŽ uvádí: Dniepras podst. m. (2) řeka v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině, která ústí do Černého moře: V osmnáctém století se po Dněpru dopravovalo dřevo a další litevské a ukrajinské zboží. Hirošima podst. m. (2) město na jihu Japonska: Na Hirošimu byla svržena první atomová bomba na světě. Hirošima se dříve nazývala „Hirosima“. fjord podst. m. (1) úzký, hluboký a dlouhý mořský záliv s vysokými strmými břehy: Norská krajina je rozbrázděna fjordy. Plavba po fjordech zanechává silný dojem. forsythie podst. ž. (1) okrasný keř, který kvete časně na jaře žlutými květy (Forsythia): Forsythie už žloutnou. Zatím je obvyklé psát tato slova trochu jinak: Dnepras, Hirosima, fiordas, forzitija. Je třeba zdůraznit, že při stanovování pravopisné normy se vychází z doporučení VLKK, která má pravomoc udělovat souhlas; pravopisné otázky se projednávají v podkomisi VLKK pro gramatiku, pravopis a interpunkci. Redaktoři slovníku se opírají také o další novější slovníky, příručky a encyklopedie. Proto bylo rozhodnuto psát uvedená čtyři slova právě takto⁴. Do BŽ jsou zařazena také některá slova, která se píší jinak než v jiných zdrojích: bachata podst. ž. (2) romantický párový tanec dominikánského původu: Tančit bachatu. | její hudba: Zní melodie bachaty. čá-čá-čá podst. ž. neskl. rychlý společenský párový tanec pocházející z Jižní Ameriky: Učí se tančit čá-čá-čá. | jeho hudba: Zní čá-čá-čá. ........................ 3 Samozřejmě zde nejsou zdaleka uvedena všechna díla ani všechny zdroje, z nichž redaktoři BŽ vycházejí. 4 K podobě Dniepras jako základní variantě srov. VLKK KB a PVE: 105; k podobě Hirošima – PVAz: 156 (VLE VII, 586 uvádí jako základní variantu Hirosima, PVAz je však novější zdroj); k podobě fjordas srov. VLKK KB; k podobě forsitija – TB. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 3 čakra podst. (2) podle tibetské a indické medicíny – kterékoli z energetických center v lidském těle (obvykle sedmi): Čakry se nacházejí na konci páteře, v oblasti pohlavních orgánů, v pupku, v srdci, v hrdle, mezi obočím a nad hlavou. Je možné čakry otevřít? čanač podst. (2) kavkazský masový a zeleninový pokrm dušený v čanačnici: Pravý čanač se připravuje jen z jehněčího. Dáš si čanač s telecím, nebo s vepřovým? Tato slova se psala bez změkčovacího znaménka: bačata, ča ča ča, čakra, čanačas a podobně. V seznamu ekvivalentů cizích slov VLKK se však5 uvádějí dvě varianty – se změkčovacím znaménkem i bez něj (bačata, bačiata; ča ča ča, čia čia čia). Poté, co podkomise VLKK pro slovník vyslovila souhlas, bylo rozhodnuto zařadit do BŽ tato slova v podobě odpovídající jejich výslovnosti. Norma jejich pravopisu se tedy již postupně mění. 1.2. Zápis velkých a malých písmen V BŽ jsou také vlastní podstatná jména a ta se píší s velkým počátečním písmenem. Někdy se však stává, že jeden význam slova může být vyjádřen vlastním jménem (psaným s velkým počátečním písmenem), jiný pak obecným podstatným jménem (psaným s malým počátečním písmenem). Jsou však i případy, kdy se velké písmeno píše z úcty, na základě určitých konvencí apod. Takové případy jsou ve slovníku vyznačeny. 1.2.1. Jestliže se slovo v určitém významu píše jiným písmenem než heslové slovo (obvykle velkým), připojuje se k tomuto významu poznámka a uvádějí se ilustrační příklady: bakchanálie podst. (1) 1. (píše se s velkým počátečním písmenem) mn. slavnost starých Římanů na počest Bakcha, boha vína a vinařství: Senát zakázal slavení bakchanálií. 2. bezuzdné hýření; syn. orgie: Po takových bakchanáliích jsem ráno nedokázal rozeznat hlavy od včelího roje. Dokud nezačaly jejich veřejné bakchanálie, díval jsem se na ně ještě tolerantně. bráhman, bráhmanka podst. (2) 1. příslušník nejvyšší kasty v Indii, často duchovní: Bráhman získává tajné vědění přímo, přichází k němu skrze jeho srdce. Narodil se v rodině bráhmanů. 2. (píše se s velkým počátečním písmenem) muž. j. neosobní duchovní princip, nejvyšší objektivní skutečnost, existující nezávisle na prostoru a čase: Brahman existoval dlouho před tím, než se zrodila mysl a intelekt, proto není možné Brahman pochopit myslí a intelektem. Kerberos podst. (1) 1. (píše se s velkým počátečním písmenem) j. m. mytická bytost starých Řeků – trojhlavý pes střežící vchod do podsvětní říše Hádu: Obyčejní smrtelníci zkameněli, když spatřili Kerbera. 2. obec. velmi ostražitý a zlý hlídač: Na kolejní večírek se včera nedalo dostat – sedí tam takový Cerber [Cerberka] a všechny vyhání. úděl podst. (4) 1. osud (2 r.), úděl (2 r.): Takový už je můj úděl: poslouchat zpovědi všech kamarádek. Někdy mám chuť svůj úděl proklínat. • srov. neblahý úděl. 2. (píše se s velkým počátečním písmenem) j. m. mytická bytost starých Litevců zosobňující lidské štěstí: Někteří mytologové spojovali Daliu s bohyní Laimou. 1.2.2. Jestliže lze slovo v některém významu psát s velkým i malým počátečním písmenem (záleží na kontextu), ukazuje se to pouze ilustračními příklady: akt podst. (2) <...> 2. úřední dokument, písemnost, protokol: Normativní akt. Záznam o kontrole. Akt o nezávislosti Litvy se jinak nazývá aktem ze 16. února. 5 Přístup na internetu: http://www.vlkk.lt/aktualiausios-temos/svetimzodziu-atitikmenys/svetimzodziu-atitikmenu-sarasas-su-paaiskinimais. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 4 bánkas podst. (1) 1. instituce provádějící různé peněžní operace (přijímající peníze do úschovy, půjčující je, směňující je): Evropská centrální banka. Bankovní služby. Co způsobilo bankovní krizi? O půjčku požádejte v bance. Ukládat peníze v bance. Vybral jsem si peníze z banky <...> 2. PŘÍZVUKOVÁNÍ V BŽ je přízvuk vyznačen nejen u heslového slova, ale také v celé ilustrační větě nebo slovním spojení. Je-li to možné, snaží se uvést obtížnější případ přízvukování, tj. zvolit tvar heslového slova, v němž se nejčastěji chybuje (např. instrumentál singuláru, lokál singuláru, akuzativ plurálu): Babylóňané podst. mn. (2) národ, který žil v Babylonii a mluvil jedním ze semitských jazyků: <...> Asyrští králové se snažili napodobovat Babyloňany, jejichž kultura byla mnohem starší. babitt podst. j. (2) slitina cínu nebo olova s jinými kovy snižující tření: <...> Vačkový hřídel se otáčí v pouzdrech, jejichž vnitřní povrch je vylit babitem. Badmakiai podst. mn. (3b) vesnice v okrese Telšiai: Cestou se zastavíme v Badmakiích. V Badmakích žije málo obyvatel. spodní prut podst. (2) 1. rybářský prut k lovu ryb u dna: <...> Rybář chytal na spodní prut. hipodrom podst. (2) místo pro jezdecké a vozatajské závody a zkoušky koní – velká, obvykle oválná plocha: Na hipodromu se trénují koně a pořádají závody. Má-li heslové slovo dvě přízvukové varianty, jsou uvedeny, ale ve větě se používá pouze první (hlavní) varianta6: cukerný, cukerná příd. jm. (1), cukerný, cukerná (2) obsahující cukr, sladké chuti: Cukerná jablka. kůže podst. (1), kůže (4) 1. svrchní vrstva lidského nebo zvířecího těla: Peeling kůže. Dětská kůže je jemná a hladká. Stárnutím organismu se kůže vrásní. Koupil jsem si krém na suchou kůži. <...> Není pochyb o tom, že ani druhá (vedlejší) přízvuková varianta se nepovažuje za chybu. Přízvukové varianty se stanovují podle nejnovějších usnesení VLKK. Proto se v BŽ u některých slov vyznačuje přízvuk jinak než v DŽ: dárgana (1), darganà (3a) (v DŽ bylo dárgana); Jõninės (1), Jonìnės (2) (v DŽ bylo Jonìnės (2), Jõninės (1)); Vė̃linės (1), Vėlinès (2) (v DŽ bylo Vėlinès (2), Vė̃linės (1)); Žõlinė (1), Žolinė (2) (v DŽ bylo Žolinė (2), Žõlinė (1)); baũdžiava (1), baudžiavà (3b) (v DŽ bylo baũdžiava (1)). Je třeba říci, že VLKK průběžně projednává přízvukové normy a redaktoři BŽ ne vždy dokážou na změny rychle reagovat. Situaci však sledují a přízvukové varianty upřesňují. Je to možné díky tomu, že slovník je internetový. 6 Redaktorům BŽ bylo také navrženo uvádět v ilustračních příkladech v závorkách druhou přízvukovou variantu. V tomto slovníku se však závorky několika druhů někdy používají k jiným účelům a jejich množství by ilustrační větu znesnadnilo, navíc by šlo o nadbytečnou informaci. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 5 3. SLOVA A JEJICH VÝZNAMY 3.1. Již bylo zmíněno, že ve slovníku BŽ nejsou slova, která se nemají užívat nebo jimž je vhodné se vyhýbat. Redaktoři slovníku již dostali otázky, proč jsou do slovníku zařazena slova balius, bintas, čarteris, domkratas, kaladė, kaladėlė, samovaras. V některých jazykových zdrojích byla skutečně po určitou dobu považována za slova, jimž je vhodné se vyhýbat, nebo dokonce za nepřípustná. Jejich normativní hodnocení se nyní změnilo, a proto se jako normativní slova dostala do BŽ. KP4₂ uvádí jako hlavní normativní variantu slovo bintas a jako vedlejší normativní varianty – balius, domkratas, kaladė, kaladėlė. Slovo samovaras se považuje za etnografismus a lze je užívat. Pokud jde o slovo čarteris, samo slovo není nepřípustné, nepřípustný je pouze jeden jeho význam7. čárteris podst. (1) smlouva o pronájmu námořní nebo letecké dopravy: Termínovaný [cestovní] čárteris. bìntas podst. (1) obvaz z velmi řídké bavlněné tkaniny k převazování ran: Sterilní bìntas. Ovaž bìntasem nohu. Odstřihni bìntas. bãlius podst. (2) hovor. PLES, HODOVÁNÍ: Benátský maškarní bãlius. Pozvat na bãlius. Uspořádat [zorganizovat] bãlius. | VEČÍREK: Pokoj studentek vypadal po bãliu příšerně. domkrãtas podst. (2) [tech.] ZVEDÁK 1: Auto zvedli domkrãtasem. Zmenšenými verzálkami se označuje hlavní normativní varianta; jinými slovy, vedlejší normativní varianta je takto odkazována k hlavní. K vhodnější variantě může být odkázán také ten či onen význam slova: fãktorius podst. (1) 1. ČINITEL 1: Rizikový fãktorius. Analýza sociálních fãktoriů. Vzájemné působení fãktoriů. 2. v matematice – činitel, faktor: Číslo, kterým se násobí jiné číslo, se nazývá fãktorius neboli činitel. • srov. Rh faktor. Je třeba poznamenat, že zmenšenými verzálkami se označuje také frekventovanější synonymum nebo hlavní varianta slova užívaného méně často, vedlejší varianty z hlediska terminologie, stylisticky příznakového či nářečního slova8: diplòminis2 podst. (1) hovor. DIPLOMOVÁ PRÁCE: Kdy už napíšeš diplòminis? begemòtas podst. (2) HIPOPOTAM: Viděli jsme žirafy, begemòty, zebry a mnoho dalších zvířat savany. Vědecký název begemòta je hroch velký. bãlso stýga HLASIVKY: Při dlouhém mluvení se hlasivky unaví. Nenamáhej si hlasivky. 3.2. Do BŽ bylo zařazeno přes 9000 nových slov9 a řada nových významů, které v DŽ nebyly – jak dávno známé termíny, již rozšířené ve spisovném jazyce, tak nová slova, která dosud nebyla ve slovnících zachycena, např.: botanika – aktinidija, arachis, araukarija, cukinija, finikas, forsitija, frezija, gardenija, kardamonas aj.; medicína – analgètikas, artròzė, ateroskleròzė, celiùlitas, encefalìtas, eufòrija, glaukomà, katèteris, laringìtas, miomà; zoologie – bãsetas, bòkseris, 7 Srov. KP4₂, 21: čarteris cizí slovo, nevhodné. = objednaný spoj. 8 Apie tai išsamiau žr. Liutkevičienė D. 2014: Nuorodinis žodžių aiškinimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 4, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 219–229. 9 U některých zde zmíněných slov (atmintukas, failas, lazánija, rinkmena, spausdintuvas aj.) mohou mít starší čtenáři otázky – vždyť jsou již uvedena v sedmém vydání DŽ (2012). Tato slova však byla do DŽ převzata právě z připravovaného BŽ, nikoli naopak. Při přípravě sedmého vydání DŽ byli redaktoři BŽ požádáni, aby slovní zásobu DŽ poněkud aktualizovali. Tak se také stalo, tato slova však nebyla zařazena do hlavního textu DŽ, nýbrž jsou uvedena v samostatné příloze, za níž stojí: „Sestaveno z připravovaného ‚Slovníku spisovné litevštiny‘.“ Kromě toho je v předmluvě DŽ (s. VIII) tato věta: „<...> byla vložena jinak zpracovaná drobná příloha (téměř dvě stě padesát) slov, která v DŽ nejsou, z připravovaného ‚Slovníku spisovné litevštiny‘.“ BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 6 ještěrkovec, echidna, emu, koala, kolis, vačice, rotvajler, setr; náboženství – opat, exorcismus, mandala, mišol, mantra, monsignore, reformát, reinkarnace; kulinářství – adžika, brie, charčo, edam, cappuccino, kari, lasagne, tequila, tonik, pomazánka; výpočetní technika – paměťová karta, soubor, Facebook, hypertext, modem, soubor, Skype, tiskárna, webová stránka, Twitter, virus, zpráva. V některých případech tedy již bude kodifikována norma slova nebo jeho významu. 4. NORMOVÁNÍ POMOCÍ ILUSTRATIVNÍCH PŘÍKLADŮ V BŽ je ilustrativních příkladů podstatně více než v DŽ. Jejich cílem je nejen rozšířit definici heslového slova, poskytnout o něm více informací a ukázat sémantické okolí toho či onoho slova, ale také upozornit na to, které užití je správné. Proto se do slovníku zařazují konstrukce, v nichž lze udělat jazykové chyby. Takové příklady se vyhledávají v korpusech (DLKT, LMKT), v publikacích o jazykové kultuře, v databázích jazykových konzultací apod. Někdy se v hranatých závorkách uvádí ještě další, doplňková varianta užití – jiný pád, předložka apod. Takové uvedení znamená, že obě (nebo všechny) uvedené varianty jsou rovnocenné a lze je užívat: ševèc, ševče podst. m. (3b) ten, kdo šije nebo spravuje obuv: <...> V mládí byl můj otec kovářem i ševcem [kovář i švec]. <...> být, je (bývá, bývalo, jest), byl sloveso <...> 8. spona jmenného přísudku: <...> Měl jsi být učitelem [učiteli]. Není hezké být takovou lhářkou [takové lhářce]. Být věrný není snadné. <...> čestný, čestná příd. (4) 1. dodržující morální normy, nelžící, nepodvádějící; syn. morální: <...> Vychoval jsem děti v čestné lidi [čestné lidi]. Vychoval syna jako čestného člověka. <...> třást se, třese se, třásl se sloveso 1. (čím, z čeho, od čeho) být vystaven otřesům, chvění působením vnitřních či vnějších sil; syn. chvět se, třást se: <...> Třásla se zimou [od zimy]. Jeho rty se třásly vzteky [vztekem]. 5. ZNAČENÍ SLOVESNÉ VAZBY V BŽ se u sloves, a ve složitějších případech i u přídavných a podstatných jmen, uvádí syntaktická valence. Valence se v BŽ značí pády tázacího zájmena kdo/co (bez předložky nebo s předložkou)10. Čtenář slovníku tak získává dodatečnou informaci o tom, zda lze s heslovým slovem užít ten či onen pád nebo předložkovou vazbu. Mimochodem, syntaktická valence se ukazuje i v ilustrativních příkladech. Například: zastupovat, zastupuje, zastupoval sloveso (koho/čemu) být zástupcem: Poslanci zastupují voliče, jejich zájmy. Na konferenci bude zastupovat naši zemi. hlasovat, hlasuje, hlasoval sloveso (o čem, proti komu/čemu, pro koho/co, co) při volbách nebo při kolektivním rozhodování o něčem odevzdat hlas, vyjádřit názor hlasovacím lístkem (hlasem), zvednutím ruky, telefonicky nebo jinak: Poslanci hlasovali o ratifikaci smlouvy. Dù lidé 10 Apie tai išsamiau žr. Liutkevičienė D., Naktinienė G., Vosylyte K. 2010: Veiksmažodžiai ir jų abstraktai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 2, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 235–251. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 7 hlasoval proti jeho návrhu. Kdo hlasuje pro to, aby publikace byla schválena k tisku? Dnes budeme hlasovat o návrhu usnesení. bodėtis, bōdisi, bodéjosi sloveso zvratné nedokonavé (koho, čím) cítit vůči někomu nepřátelství, nemít rád, nenávidět, vyhýbat se: Za chladného podzimního dne nestojí za to ošklíbat se nad mrholením a mlhami. Dítě se štítí učení. Všichni se mě straní. Nestydťe se před hosty. soulad, souladu podst. jm. ž. (3b) (čeho, čemu) shoda výrobku, produktu, procesu nebo služby se stanovenými či požadovanými požadavky: Soulad s požadavky směrnice. Posuzuje se soulad článku zákona s ústavou. nesoucí, nesoucí příd. jm. (3b) (co) nesoucí s sebou (co): Muži nesoucí kytice květin. Ženy nesoucí děti. Šel jsem domů s košem neseným v ruce. Skupina pochodujících nesoucích vlajky. SHRNUTÍ Slovník spisovné litevštiny plní vedle dalších úkolů také normativní funkci. Jazykové normy jsou ve slovníku BŽ podávány z několika hledisek. 1. Pravopis. Sestavovatelé slovníků průběžně sledují změny pravopisných norem a do slovníku zařazují pouze jednu, nejnovější variantu, třebaže v současném úzu může být rozšířenější i druhá. Text slovníku navíc systematicky – prostřednictvím určitých odkazů a příkladů – ukazuje případy, kdy se obecná slova píší s velkými písmeny nebo naopak vlastní jména zobecňují a píší se s malými písmeny. 2. Přízvuk. Ve slovníku se vyznačuje přízvuk nejen u heslového slova, ale také u všech slov v ilustračním příkladu. Pokud lze slovo přízvukovat dvěma způsoby, uvádějí se jako heslová obě přízvukové varianty. 3. Slova a jejich významy. Slovník BŽ neobsahuje nepřípustná ani nedoporučovaná slova; všechna slova či významy v něm uvedené jsou náležité. Do BŽ bylo zařazeno přes 9 000 nových slov a řada nových významů, které ve slovníku DŽ nebyly. 4. Normativní doporučení prostřednictvím ilustračních příkladů. Příklady v BŽ mají nejen rozšířit definici heslového slova, poskytnout o něm více informací a ukázat sémantické okolí toho či onoho slova, ale také upozornit na to, jaké užití je správné. 5. Označování syntaktické valence. V BŽ se syntaktická valence uvádí u sloves a v obtížnějších případech také u přídavných a podstatných jmen. Tím se poskytují doplňující informace o tom, zda lze s heslovým slovem použít ten či onen pád nebo předložkovou konstrukci. 6. Je pravděpodobné, že se tento slovník v budoucnu stane jedním ze zdrojů kodifikovaných norem. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 8 ŠALTINIAI BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas). Prieiga internete: http://bkz.lki.lt. BŽ Antraštynas – Bendrinės lietuvių kalbos žodyno Antraštynas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/antrastynas/. DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas. DŽ 2011– Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 6-asis pataisytas ir papildytas leidimas, internetinė versija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://dz.lki.lt. DŽ 2012 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 7-asis pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. LMKT – Lietuvių mokslo kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://coralit.lt/. Interneto tekstų ištekli ai naršyti paieškos sistema Google (https://www.google.lt). LITERATŪRA DLKG 1996 – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. V. Ambrazas. 2 leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. DLKSS 1998 – E. Valiulytė. Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. FLKG 1998 – A. Valeckienė. Funkcinė lietuvių kalbos gramatika, Vilnius, Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. KB – Valstybinės lietuvių kalbos komisijos konsultacijų bankas. KKP – Kanceliarinės kalbos patarimai. Sud. P. Kniūkšta. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, internetinis leidimas. Prieiga internete: http://kanceliariniaipatarimai.lki.lt/. KP – Kalbos patarimai.1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2004; 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003; 3, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003; 4 (pirmas leidimas), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2005; 4 (antras leidimas), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras, 2013. Liutkevičienė D. 2014: Nuorodinis žodžių aiškinimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 4, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 219–229. Liutkevičienė D., Naktinienė G., Vosylytė K. 2010: Veiksmažodžiai ir jų abstraktai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 2, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 235–251. LKE 1999 – V. Ambrazas, A. Girdenis, K. Morkūnas, A. Sabaliauskas, V. Urbutis, A. Valeckienė, A. Vanagas. Lietuvių kalbos enciklopedija. Parengė K. Morkūnas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LKG – Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis, 1965; 2, Vilnius: Mintis, 1971; 3, Vilnius: Mokslas, 1976. LKVJŽ – N. Sl文žienė. Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas. 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994; 2(1), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1998; 3, Vilnius, Lietuvių kalbos institutas, 2004. LKŽₑ – Lietuvių kalbos žodynas, elektroninis variantas. Red. kolegija: G. Naktinienė (vyr. red.), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – Atnaujinta versija 2008. Prieiga internete: www.lkz.lt. LNKŽ 2001 – E. Jakaitienė E., S. Berg-Olsen. Lietuvių-norvegų kalbų žodynas = Litauisk-norsk ordbok, Vilnius: Baltos lankos. LVvGDB – Lietuvos vietovardžių geoinformacinė duomenų bazė. Prieiga internete: http://lvgdb.lki.lt. MLKŽ 2000 – M. Norkaitienė, R. Šepetytė, Z. Šimėnaitė. Mokom asis lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Baltos lankos. BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 9 ND – Naujažodžių duomenynas. Prieiga internete: http://naujažodžiai.lki.lt. NSDB – Naujųjų skolinių duomenų bazė. Prieiga internete: http://nsdb.sociolingvistika.lt. PVA 2008 – Pasaulio vietovardžiai. Amerika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. PVAAAO 2010 – Pasaulio vietovardžiai. Afrika. Antarktida. Australija. Okeanija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. PVAz – Pasaulio vietovardžiai. Azija. 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2012; 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2014. PVE 2006 – Pasaulio vietovardžiai. Europa, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. TB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: http://www.lrs.lt/pls/tb/tb.search. VLE VII – Visuotinė lietuvių enciklopedija 7, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2005. VLKK konsultacijų bankas. Prieiga internete: http://www3.lrs.lt/pls/inter3/dokpaieska.showdoc_l?p_id=385140&p_query=&p_tr2=. Gauta 2015 11 02 Priimta 2015 12 28 BENDRINĖ KALBA | 88 (2015) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204