„Meilės“ konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje

AGNĖ ALEKSAITĖ Litevský jazykový institut KONCEPT LÁSKY A JEHO SYNONYMA V OBRAZU SVĚTA LITEVŠTINY KLÍČOVÁ SLOVA: koncept LÁSKA, kognitivní lingvistika, konceptuální metafora, obraz světa litevštiny. Láska nejsou vztahy. Láska spojuje, ale to nejsou vztahy. Vztahy jsou uzavřená záležitost. Je to podstatné jméno. Líbánky skončily, vztah ustrnul na místě. Není radost, není nadšení, všechno skončilo. Ve vztahu můžete pokračovat jen proto, abyste dodrželi dané sliby. Ve vztahu můžete pokračovat, protože je to tak pohodlné, příjemné a hezké. Protože jinak nemůžete. Protože kdybyste vztah ukončili, způsobili byste si spoustu starostí... Vztahy jsou hotová, uzavřená a vyčerpaná záležitost. Láska v žádném případě nejsou vztahy. Láska je komunikace. Láska je vždy jako řeka, plyne a nemá konce. Není to románek, který tady začíná a tam končí. Láska se nikdy úplně nezastaví – líbánky začínají, ale nekončí. Je to dění. Milenci vztahy ukončují, ale láska pokračuje, protože je nepřetržitá. Láska je sloveso, nikoli podstatné jméno. (Osho Láska, svoboda, samota. Vilnius: Cesta lásky. 2013; s. 63) ÚVOD Předmětem výzkumu této studie je 108 dokladů užití slova meilė „láska“ a jeho synonym, vybraných z beletristické a publicistické části Současného korpusu litevského jazyka (dále jen DLKT). Slovník synonym (dále jen SŽ) uvádí, že synonymy slova meilė jsou tato lexémata: zamilování, zamilování se, připoutanost, vášeň (silná, vášnivá láska). Podle názoru autorky článku lze jako synonymum konceptu LÁSKA užívat také slovo sus' BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 2 postihnout některé rýsující se tendence, tím spíše, že koncept LÁSKY dosud nebyl v litevské lingvistice zkoumán. Pravda, existuje řada jednotlivých článků, které zkoumají jiné koncepty – CESTU (Cibulskienė 2005: 51–64), DOBRO a KRÁSU (Aliūkaitė, Sideravičiūtė-Mickienė 2006: 16–22), ZEMI (Aliūkaitė, Šorochova 2006: 4–7; Ruškys 2011: 120–140), NEMOC (Kvašytė, Papaurelyté-Klovienė 2013: 107–117) a mnoho dalších1, proto je vhodné prozkoumat obsah konceptu LÁSKA a jeho synonym, jejich národní specifika a tendence k metaforizaci. Lze předpokládat, že i malý výsek litevského jazykového obrazu světa by odhalil základní hodnotové postoje Litevců (spojené s city). V zahraničí se naopak publikuje řada prací analyzujících koncept LÁSKY (Lv, Zhang 2012: 355–359; Киреенко 2013: 286–291 a další2); dokonce i studenti bakalářského a magisterského studia na univerzitách zkoumají tendence k metaforizaci tohoto konceptu v písních slavných interpretů, například Mariah Carey a Kylie Minogue (Gavelin 2015; Harpela 2015). Cílem tohoto článku je systematizovat konceptuální metafory vybrané z beletristické a publicistické části DLKT a určit tendence k metaforizaci konceptu LÁSKA a jeho synonym v litevském jazykovém obrazu světa. Ke zkoumání konceptu LÁSKA a jeho synonym se používá konceptuální analýza. Podle profesora Aloyze Gudavičiuse (2006: 47) je třeba analýzu konceptuálních metafor považovat za hlavní nástroj k odhalení obsahu abstraktních konceptů (např. LÁSKY) a jejich národních specifik (viz také Rutkovska, Smetona, Smetonienė 2017: 7). Strukturu konceptuální metafory tvoří spojení z d r o j o v é (angl. source domain) a c í l o v é (angl. target domain) o b l a s t i (konceptů). C í l o v á o b l a s t je to, o čem národ přemýšlí a hovoří, zatímco z d r o j o v á o b l a s t je to, o co se opírá, jaký koncept používá, aby si lépe představil, modeloval a strukturoval obsah, o němž přemýšlí (Gudavičius et al. 2014: 18). Tento článek vychází z vylepšené Tomaszovy Pawelovy Krzeszowského teorie konceptuálních metafor uvedené ve slovníku konceptuálních metafor Konceptualiosios metaforos viešajame diskurse, konkrétně z jeho teorie velké 1Významná je kolektivní monografie Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, která vyšla v roce 2017 a jejíž autoři – Kristina Rutkovska, Marius Smetona a Irena Smetonienė – se jako jedni z prvních v Litvě pustili do důkladné a systematické analýzy konceptů. V jedné publikaci, nikoli roztroušeně v samostatných článcích, je představena analýza celkem osmi konceptů – OHNĚ, VODY, DOMOVA, RODINY, PRÁCE, EVROPY, SVOBODY a CTI. 2Tendence k metaforizaci konceptu LÁSKY jsou podrobně popsány v knize George Lakoffa a Marka Johnsona (1980) Metaphors We Live By (Metafory, s nimiž žijeme): LÁSKA JE FYZICKÁ SÍLA (angl. LOVE IS A PHYSICAL FORCE), LÁSKA JE ŠÍLENSTVÍ (angl. LOVE IS MADNESS), LÁSKA JE MAGIE (angl. LOVE IS MAGIC), LÁSKA JE VÁLKA (angl. LOVE IS WAR) atd. Pravda, tento článek se omezuje na zkoumání části litevského jazykového obrazu světa. Bylo by samozřejmě užitečné porovnat tendence k metaforizaci konceptu LÁSKA v litevském a anglickém jazykovém obrazu světa, jde však o téma vyžadující samostatný a rozsáhlý výzkum. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 3 řetězce bytí (lat. scala naturae), schéma [věci – rostliny – zvířata – lidé – bohové] (Gudavičius et al. 2014: 43). Při popisu získaných výsledků a jejich srovnávání s definicemi ve slovnících Dabartinės lietuvių kalbos žodyno (dále jen DŽ7) a Lietuvių kalbos žodyno (dále jen LKŽe) se používají deskriptivní a komparativní metody. NOVÝ POHLED NA JAZYK V KOGNITIVNÍ LINGVISTICE Kognitivní lingvistika se jako nové odvětví jazykovědy zformovala koncem 70. let 20. století (Dirvenas 2009: 11–12). V tomto období došlo k významné změně vědeckého paradigmatu – k přechodu od strukturalistické (objektivní) ke kognitivní (subjektivní) lingvistice (Gudavičius 2000: 5, 65; Mikulskas 2009: 39). Představitelé kognitivní lingvistiky na rozdíl od strukturalistů nezkoumají jazyk jako samostatně existující (uzavřený) systém, ale jako celek tvořený jazykem a lidskými poznávacími schopnostmi, jako jsou smyslové vnímání, paměť, pozornost, emoce, myšlení aj. (Dirvenas 2009: 11–12; Mikulskas 2009: 39). Kognitivisté při hledání souvislostí jazyka se světem lidského vědomí, společností a kulturou, při objasňování místa jazyka v procesech myšlení a při analýze informací aktualizovaných v komunikačním aktu (Gudavičius 2000: 6; 2007: 9; viz také Jakaitienė 2010: 45; Gudavičius 2011: 109) odmítli „strukturální přístup k pojetí významu, při němž se analyzují syntagmatické a paradigmatické vztahy mezi slovy a význam jimi vyjadřovaný“ (Maumevičienė 2010: 11; viz také Mikulskas 2009: 40). Od „imanentní“ lingvistiky, která zkoumá jazyk pouze „sám o sobě a pro sebe“, se přešlo k antropologické lingvistice zaměřené na člověka (Gudavičius 2007: 17). Tato lingvistika se zabývá dvěma hlavními otázkami: „1) jaký vliv má člověk na jazyk a 2) jaký vliv má jazyk na člověka, jeho myšlení a kulturu“ (Rol 1988: 91, cit. podle Gudavičius 2000: 6). „Ačkoli se mluvčímu význam slova jeví jako samozřejmá věc, jeho pojetí se v lingvistice velmi různí a závisí na celkové lingvistické koncepci“ (Gudavičius 2003: 61), proto se pojetí významu u strukturalistů a kognitivistů liší. V průběhu komunikačního aktu se účastníci dorozumívají v různých životních situacích, i když mají zcela odlišné encyklopedické znalosti (dané věkem, zkušenostmi či vzděláním) (Gudavičius 2000: 47), takže je zřejmé, že většina významu je společná všem mluvčím (Gudavičius 2003: 61). Kognitivisté však mají sklon zdůrazňovat BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 4 subjektivní význam podmíněný zkušenostmi jednotlivců, vzděláním, okolnostmi komunikačního aktu a dalšími faktory (Gudavičius 2003: 61; viz také Maumevičienė 2010: 17–18). Při objasňování pojmu subjektivního významu se uvádí, že „lexikální význam je významem pro jednotlivce. Protože se jazykové komunikace účastní veškeré znalosti komunikujících – společné i situační, vztahující se právě k tomuto komunikačnímu kontextu a konkrétní zkušenosti – a rozdíl mezi jazykovým a nejazykovým věděním se neuznává, je zřejmé, že uživatelé jazyka mají vlastní, individuální významy slov“ (Gudavičius 2007: 20–21). V trvalém lexikálním fondu mluvčích samozřejmě nechybějí ani slova, v jejichž „významu se odráží nejen sama skutečnost, ale také její hodnocení – emocionální vztah mluvčího k pojmenovávanému předmětu či jevu“ (Gudavičius 2007: 83). Podle kognitivistů jedinec prostřednictvím jazyka nejen vyjadřuje svůj kladný či záporný emocionální vztah jako mluvčí k pojmenovávané věci, ale také poznává svět (Gudavičius 2000: 126). Zdůrazňuje se, že „slovo označuje význam, který je především výsledkem poznávací neboli kognitivní činnosti, již lze zase vymezit jak jako mentální uchopení, tak jako proces myšlení. Podstatou poznání je členění světa kolem nás do kategorií neboli kategorizace“ (Mikulkas 2009: 40; srov. Gudavičius 2003: 62). Kognitivisté chápou lidskou poznávací činnost jako proces kategorizace, v němž kognitivní kategorie neboli koncepty představují přirozené členění světa obklopujícího jednotlivce, nikoli umělou klasifikaci světových jevů (Mikulkas 2009: 42). Je samozřejmé, že v každém jazyce se svět kategorizuje jinak (podrobněji viz Gudavičius 2003: 62), „a proto je také obraz světa každého národa poněkud odlišný“ (Gudavičius 1992: 3). KONCEPTUÁLNÍ METAFORY Metaforě se věnuje značná pozornost již od antiky. Aristotelés a představitelé dalších klasických lingvistických škol chápali metaforu jako rétorickou figuru, jakousi ozdobu textu, která se dlouhou dobu nacházela na okraji lingvistiky. Srov. definici Mezinárodního slovníku cizích slov (dále jen TŽŽ), který zahrnuje pojem metafory: metafora (řec. metaphora – „přenesení“) – „jeden z druhů tropů (dalšími nejznámějšími jsou metonymie, synekdocha, ironie, hyperbola): srovnání nesouvisejících jevů na základě podobnosti některých jejich vlastností; v metafoře je to, co se přirovnává (tvářičky, ručičky), patrné z kontextu, zatímco to, k čemu se přirovnává, je vyjádřeno BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 5 konkrétním obrazem (růžičky, lilie), např.: kvetou růžičky / na mých tvářičkách; / bílé lilie / na mých ručičkách; / září kvítky / na mých prstících. (Lidová slovesnost)“. Za rysy takové poetické metafory se považují její individualita, novost a nečekanost – tedy to, co vytváří emocionálně-expresivní náboj (Gudavičius et al. 2014: 15). Metafora je ve skutečnosti skryté přirovnání, které bychom měli považovat za jeden ze základních způsobů poznávání, protože mnoho věcí poznáváme právě porovnáváním (Gudavičius 2000: 87). Právě tuto vlastnost metafory zdůrazňuje kognitivní lingvistika, která metaforu neposuzuje jako ozdobu textu, ale jako „prostředek k poznání a vyjádření mentality národa“ (Vaivadaitė-Kaidi 2011: 9). Kniha George Lakoffa a Marka Johnsona Metaphors We Live By (Metafory, s nimiž žijeme), vydaná v roce 1980, významně rozšířila pojetí metafory (Gudavičius et al. 2014: 14). Metafora chápaná tradičně je pouze jazykovým jevem, zatímco kognitivisté nahlížejí na konceptuální metaforu jako na strategii myšlení, způsob myšlení a poznávání, který se v jazyce realizuje metaforickými výpověďmi (Gudavičius et al. 2014: 14)3. Představitelé kognitivní lingvistiky zdůrazňují, že konceptuální metafory zpřístupňují kognitivní proces všem uživatelům jazyka, neboť řada důležitých pojmů je abstraktní a ve zkušenosti uživatelů jazyka se obtížně zachycuje (např. láska); chtějí-li je proto mluvčí upevnit ve vědomí, musí využít názornější pojmy (např. přírodní jev) (Lakoff, Johnson 1980: 115, cit. podle Gudavičius et al. 2014: 14). „Konceptuální metafory usnadňují komunikační proces, protože umožňují hovořit o tom, co se obtížněji chápe“ (Kvašytė, Papaurelytė-Klovienė 2013: 108); jinými slovy, když uživatelé jazyka přiřadí abstraktům (např. pocitu lásky) konkrétní vlastnosti vnímatelné smysly, činí tyto abstrakty srozumitelnějšími (Gudavičius et al. 2014: 14). Konceptuální metafory nejen usnadňují komunikační proces, ale také odhalují obraz světa, mentalitu a hodnoty národa, neboť „jazyk každého národa uchovává zajímavý příběh o úsilí lidí po mnoho staletí poznávat, chápat a podmaňovat si svět, který je obklopuje“ (Копыленко 1995: 19, cit. podle Gudavičius 2000: 8)4. 3 Metafora je tak běžným nástrojem, že ji používáme nevědomky, jako by automaticky, téměř bez jakéhokoli úsilí, a ani si toho nevšimneme (Lakoff, Turner 1989: xi). 4 Srov. známou myšlenku Edwarda Sapira: „Language [is] a symbolic guide to culture. Vocabulary is a very sensitive index of the culture of a people“ (Wierzbicka 1997). „[Jazyk je klíčem ke kultuře národa. Právě v nejpohyblivější vrstvě slovní zásoby lze spatřovat neustálé proměny národa“ – překl. aut.] BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 6 ANALÝZA KONCEPTU LÁSKY A JEJÍCH SYNONYMŮ V LITEVSKÉM JAZYKOVÉM OBRAZU SVĚTA LKŽe uvádí pět významů slova láska, z nichž jsou pro prováděný výzkum důležité tyto: 1. „cit náklonnosti a oddanosti k někomu“; 2. „cit silné přitažlivosti k osobě opačného pohlaví“. DŽ7 uvádí definice čtyř významů tohoto slova, z nichž první dva jsou stejné jako v LKŽe: 1. „cit náklonnosti a oddanosti“; 2. „cit silné přitažlivosti k osobě opačného pohlaví“. Z definic v LKŽe a DŽ7 vyplývá, že při popisu pocitu lásky jsou nejdůležitější tři lexémy: náklonnost, oddanost a (silná) přitažlivost. V rámci výzkumu bylo z beletristické a publicistické části DLKT shromážděno 62 dokladů užití konceptu LÁSKA (prohlédnuto 1682 případů užití tvaru meilė v nominativu jednotného čísla v beletristických textech a 1044 v publicistických textech). Shromážděný empirický materiál ukázal, že nejproduktivnější zdrojovou oblastí je NEŽIVÝ SVĚT (PŘÍRODA) (29%). Analýza zdrojové oblasti PŘÍRODA umožňuje hovořit o třech převládajících konceptuálních metaforách: LÁSKA JE JEVY (OHEŇ) (12,9%), LÁSKA JSOU NEBESKÁ TĚLESA (SLUNCE) (6,5%) a LÁSKA JE VODA (4,8%). Z dokladů DLKT je patrné, že láska je přirovnávána k ohni a vodě – nejdůležitějším prvkům vesmíru, které tvoří sakrální zóny (Čepienė 2014: 57, 58). Konceptuální metaforu LÁSKA JE OHEŇ reprezentují následující příklady užití, které zachycují hlavní stadia vývoje lásky, o niž není pečováno: (1) <...> a v mé hrudi se rozžehla5 láska [S. T. Kondrotas. Meilė pagal Juozapą; 2004]; (2) Pakrazilo se všechno a jeho láska ještě víc vzplála6 [I. Buivydaitė. Telefoninis romanas; 2001]; (3) <...> všechno skončilo, všechno pominulo, jen láska ještě doutná7 v nejhlubším koutku srdce [L. Gutauskas. Sapnų teologija; 2006]; (4) Gailė pocítila, jak hasne8 láska ke Karminovi [R. Kundrotas, A. Lyva. Oro pilis; 2002]. 5 LKŽe žiebti: 1. „rozdělávat (oheň), rozsvěcet“. 6 LKŽe suliepsnoti: 4. „přen. po vzniku, vypuknutí probíhat prudce, aktivně“. 7 LKŽe rusenti: 1. „pomalu hořet, doutnat“. 8 LKŽe blėsti: 1. „hasnout, ubývat ohně, měnit se v popel (o žhavých uhlících)“; 2. „přen. slábnout, blednout“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 7 Na jednom příkladu konceptuální metafory LÁSKA JE VODA se ukazuje, že v litevském jazykovém obrazu světa se síla lásky přirovnává k jednomu ze základních živlů světa – vodě, která „prostupuje a spojuje hlavní vrstvy světové struktury (nebe, zemi a podsvětí), vyznačuje počátek i konec světa (vznik světa z dna prvotního oceánu a jeho potopení do hlubin potopy), provází zásadní okamžiky lidského života (voda při křtu, svatebních, pohřebních a dalších obřadech)“ (Būgienė 1999: 13), např.: (5) Láska Evitu zachvátila jako devátá vlna9 [J. Ivanauskaitė Sapnų nublokšti; 2000]. Drauge su kitais gamtos objektais lietuviai garbino vandens telkinius (Būgienė 1999: 17), manė, kad tik tyras ir tekantis šaltinių bei upių vanduo teigiamai veikia žmogų (Būgienė 1999: 58). DLKT randami du konceptualiąją metaforą MEILĖ YRA VANDUO (UPĖ) reprezentuojantys vartosenos pavyzdžiai: (6) Pochopil, že jeho láska také nepřetéká10 přes okraje [Z. Čepaitė. Moters istorija; 2003]; (7) – Ne, – odporuje, – láska nevyčerpá11, opravdová láska se nemůže vyčerpat [A. Markevičius. Žaliakė gyvatė; 1996]. Tekantis vanduo lietuvių tikėjimuose sietas su saule (Būgienė 1999: 65), manyta, kad abu objektus jungia apvali forma (pvz., vandens telkinio), blizgesys, spindesys ir judėjimas, nusakomas bendru abiem objektams žodžiu tekėti (Būgienė 1999: 64). Be to, lietuviai saulę garbino, kartais laikė net dievybe, į kurią buvo nevalia rodyti pirštu ir nuodėmių sutepam žiūrėti nepridengta akimi į ją (Razauskas 2012: 16, 18). Per konceptualiosios metaforos MEILĖ YRA SAULĖ vartosenos pavyzdžius atskleidžiama, kad meilės, įprasminančios žmogaus būtį, nenuslėpsi: (8) Láska přece vyzařuje [Artuma; 2003]; (9) Láska je jediné světové slunce, které dává život [XXI amžius; 1997]. 9 První asociací, která autorce článku vytane na mysli, je obraz významného marinisty Ivana Aivazovského (Иван Константинович Айвазовский) Devintoji banga.10 LKŽe lieti: 4. „refl. hojně téci; proudit“; 5. „refl. přetékat přes okraj, vytékat z koryta“.11 LKŽe išsekti: 1. „opadnout, vyschnout“; 3. „přen. dospět ke konci, vyčerpat se“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 8 V DLKT zaznamenané konceptuální metafory LÁSKA JE OHEŇ, LÁSKA JE SLUNCE a LÁSKA JE VODA ukazují, že v litevském obrazu světa je láska čistým citem, neboť se přirovnává k posvátným prvkům baltské víry – ohni, slunci a vodě. V oblasti zdrojových domén přírodních jevů lze dále rozlišit tři ojedinělé konceptuální metafory LÁSKA JE VZDUCH, LÁSKA JE VÍTR a LÁSKA JE BARVA (4,8%), které popisují vývojová stadia lásky – počátek a konec, např.: (10) Jeho láska nezeslábla ani nevychladla [Artuma; 2003]; (11) Cítím, že její láska ke mně doléhá jako teplé poryvy větru z jakýchsi hlubin [J. Ivanauskaitė. Pakalnučių metai; 2003]; (12) Časem však láska vybledne jako barvy starého obrazu [N. Pečiūra. Vilniaus kiberpoema; 2004]. Zdrojovou doménu přírodních kovů odhaluje konceptuální metafora LÁSKA JE ŽELEZO: (13) Zkrátka, přísloví, že stará láska nerezaví12, se tentokrát potvrdilo [A. Tamaliūnas. Kriminalinės istorijos 1; 1995]; (14) – Stará láska nerezaví [P. Treinys. Aktorė; 2001]. Z těchto příkladů je patrné, že v litevském jazykovém obrazu světa je rozšířeno přesvědčení, že na vřelé city, které vznikly před mnoha lety, nelze zapomenout. Tento názor potvrzují také výzkumy litevského folkloru, jež ukazují, že láska byla vždy vnímána jako stálý, hluboký a nevyhasínající cit (Mačianskas 1972: 50). Podle produktivity je třetí zdrojovou oblastí NEŽIVÝ SVĚT (PŘEDMĚTY) (19,4%). Příklady užití konceptuální metafory LÁSKA JE PŘEDMĚTY ukazují, že láska je křehký cit, který vyžaduje mnoho úsilí a oddanosti ze strany zamilovaných. Láska, o kterou se nikdo nestará, se přirovnává k rozbitým a roztříštěným předmětům, z nichž zůstane hromada bezcenných střepů a úlomků, např.: 12 LKŽₑ rezivět: 1. „pokrývat se rzí“; 5. „přen. pomalu chátrat, hynout“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 9 (15) – A co když se láska rozbila, a co když nikdy nebyla? – ptáš se a chichotáš [B. Jonuškaitė. Didžioji sala, II d.; 1999]; (16) Pak by se má láska rozbila, jako se rozbije talíř vyhozený z rukou [A. Markevičius. Žaliakė gyvatė; 1996]. V oblasti zdrojové domény přírody se zdůrazňuje posvátnost lásky, zatímco v oblasti předmětů se láska spíše znehodnocuje tím, že se zpředmětňuje a přirovnává k nežádoucím, ba dokonce naléhavě a násilím vnucovaným hmotným věcem: (17) Láska se dnes vnucuje13 násilím [bernardinai.lt; 2006 02 17]. V oblasti zdrojové domény předmětů se vyskytují jednotlivé příklady reprezentující konceptuální metafory LÁSKA JE JÍDLO a LÁSKA JE DOPRAVA (1,6%): (18) <...> prostě omamující14 láska postupně vyprchává, potvrdily výsledky výzkumu [Verslo žinios; 2005 11 14]; (19) Láska proráží krunýř samoty [I. Kanišauskaitė, N. Servinikaitė, S. Žukas. Literatūros vadovėlis 9 klasei; 2006]. V příkladu užití 18 lze rozpoznat motiv alkoholických nápojů, po nichž (stejně jako po lásce) se člověku zatočí hlava a opije se, zatímco v 19. příkladu jde o motiv ledoborce. Vřelé city, které se rodí v srdci, jsou tak mocné (jako loď prorážející led), že člověk je vůči nim bezmocný. Pravda, ve větě 19 lze spatřit nejen motiv ledoborce, ale i nástroje – k proražení tenkého krunýře by zcela postačil i obyčejný pracovní nástroj; přesto nelze odmítnout prvotní asociaci – ledoborce, protože v textech o silných citech se projevuje sklon k hyperbolizaci. Jednotlivé příklady konceptuální metafory LÁSKA JE ROSTLINY (4,8%) ukazují, že láska je jako křehká rostlina, která potřebuje zvláštní podmínky, aby prospívala a kvetla, zatímco vřelé city, o něž se nikdo nestará, mizí stejně jako zanedbané rostliny, které uvadnou: 13 Srov. Databáze neologismů litevského jazyka (dále jen ND) zachycuje neologismus vnucenina: 1. „nežádoucí (obvykle) elektronická pošta, spam“; 2. „něco, co se naléhavě a násilím vnucuje“. 14 LKŽe opít se: 1. „pocítit závrať, opojení; opít se, být podnapilý“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 10 (20) Rozkvetlá láska je jako všemocná [Artuma; 2003]; (21) – Copak i naše láska uvadne jako květina, rozpadne se jako tyto zapomenuté paláce? [R. Kundrotas, A. Lyva. Vzdušný zámek; 2002]. Z příkladů užití reprezentujících zdrojovou doménu předmětů neživého světa a rostlin je patrné, že láska je neovladatelný cit, který vyžaduje mnoho úsilí a oddanosti ze strany zamilovaných. Podle produktivity je druhou zdrojovou doménou ČLOVĚK JAKO FYZICKÁ BYTOST (27,4%). Množství příkladů užití dokládá konceptuální metaforu LÁSKA JE JEDNÁNÍ: (22) <...> láska nás předběhla proti naší vůli [P. Treinys. Láska herce Anupra; 2000]; (23) <...> Anupras se vzpamatoval ze štěstí a pochopil, že do jeho života navždy vstoupila ta pravá láska [P. Treinys. Láska herce Anupra; 2000]; (24) Jeho láska odvalí kámen, který nás drží zavřené v hrobě [bernardinai.lt; 2007 04 08]. V litevském jazykovém obrazu světa není láska pasivním pozorovatelem událostí, nýbrž aktivně určuje jejich průběh. V DLKT je o polovinu méně příkladů užití reprezentujících zdrojovou doménu ČLOVĚK JAKO PSYCHICKÁ BYTOST (12,9%): (25) Láska touží po tom, aby je měl pouze On a byl <...> [Artuma; 2002]; (26) Ne, nebudu vyprávět, že láska přeje jen to nejlepší, protože <...> [A. Zurba. Upokšnis: almanach tvorby školáků; 2003]; (27) Láska však vždy věří na zázraky [bernardinai.lt; 2007 04 08]; (28) <...> spatří syna ještě dřív, než se přiblíží, neboť láska neuznává vzdálenosti [bernardinai.lt; 2007 09 16]. Tyto příklady z DLKT ukazují, že zosobněná láska je čistá a oddaná. Ke zdrojové doméně ČLOVĚK JAKO SPOLEČENSKÁ BYTOST patří jen několik příkladů užití (4,8%); z nich stojí za podrobnější rozbor příklady odhalující následující konceptuální metafory: LÁSKA JE VÁLKA a LÁSKA JE NÁBOŽENSTVÍ. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 11 (29) Jednou řekl: láska jako meč15, jestliže jej neustále neleštíš, začne rezavět [A. Markevičius. Žaliakalė gyvatė; 1996]; (30) Viděl jsem, jak láska sestupuje16 k Magdaleně [XXI amžius; 1997]. V příkladu 29 je láska přirovnána k válečné zbrani vyrobené ze železa – meči; chce se tím zdůraznit, že nepěstovaná láska se stává bezcennou jako zrezivělý meč. V příkladu užití 30 lze spatřit motiv anděla, který zdůrazňuje čistotu lásky. Shrneme-li koncept LÁSKY v litevském jazykovém obrazu světa, lze tvrdit, že v DLKT převažují konceptuální metafory s pozitivní emoční konotací, které ukazují, že láska je v litevském jazykovém obrazu světa čistým, silným, neovladatelným citem, který vyžaduje mnoho úsilí a oddanosti od těch, kdo milují. Z beletristické a publicistické části DLKT bylo prohlédnuto 17 dokladů užití z beletrie a 72 z publicistiky, v nichž je zmíněn koncept ZAMILOVANOST; byla nalezena pouze jedna konceptuální metafora náležející ke zdrojové oblasti přírodních jevů: ZAMILOVANOST JE OHEŇ: (31) Když však zamilovanost vyhasne, nastoupí každodennost a žena si všimne, že <...> [Artuma; 2002]. Z beletristické a publicistické části DLKT byly shromážděny pouhé 3 doklady užití konceptu PŘIPOUTANOST (prohlédnuto 40 případů užití v beletrii a 130 v publicistice), které reprezentují konceptuální metafory PŘIPOUTANOST JE VODA, PŘIPOUTANOST JE TĚLO a PŘIPOUTANOST JSOU ČINY: (32) <...> právě v tomto ponurém měsíci a právě v tento den se Moje Připoutanost vylila do tohoto Dopisu otevřeného srdce tobě! [V. Beitnaras. Mongoliškos glamones; 1995]; (33) Pomalu ve mně rostla připoutanost k rodnému kraji [J. Kačinskas. Gyvenimas ir muzikinė veikla; 1997]; 15 Ačkoli podle kognitivistů metafora a přirovnání nejsou totéž, do tohoto článku bylo přesto zařazeno několik přirovnání, protože „nominální metafory lze parafrázovat jako přirovnání – figurativní (s přeneseným významem – S. V.) přirovnání ve formě X je jako Y, gramaticky totožná s výroky doslovného jazyka. Můžeme tedy říci jak Čas je řeka, tak i Čas je jako řeka“ (Gentner, Bowdle 2008: 119, cit. podle Vasiliauskas 2014: 24–25). 16 LKŽenuleisti: 5. „refl. přiblížit se shora k zemi, k něčemu, co se nachází nízko“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 12 (34) Připoutanost rvala různými směry [J. Ivanauskaitė. Sapnų nublokšti; 2000]. Příklad 33 je třeba podrobněji prozkoumat, protože jej lze interpretovat dvojím způsobem. Ačkoli růst mohou i rostliny, bylo přesto rozhodnuto zařadit tento příklad nikoli do oblasti původu ROSTLIN, nýbrž do oblasti původu ČLOVĚK JAKO FYZICKÁ BYTOST, neboť v zájmenu ve mně se skrývá narážka na matčino lůno, a lze proto spatřovat souvislost s fyziologickými změnami probíhajícími v ženském těle během těhotenství. V DLKT je zahrnut pouze jeden případ užití konceptu ZAMILOVÁNÍ, pravda, v doslovném významu, zatímco pro koncept OKOUZLENÍ bylo vybráno 5 příkladů užití (prohlédnuto 76 případů užití v krásné literatuře a 129 v publicistice). Jedinou nalezenou zdrojovou oblastí je NEŽIVÝ SVĚT (PŘÍRODA). Konceptuální metaforu OKOUZLENÍ JE NEBESKÁ TĚLESA ilustrují následující příklady: (35) Pouze Aurimovi v očích zářilo okouzlení, zatímco Augustinovi – divoký vztek. [P. Treinys. Aktorė; 2001]; (36) <...> avšak jeho nesrovnatelné okouzlení oba ještě krátce zahřívalo [M. Sluckis. Gražuolės sugrįžimas; 1998]. V příkladu 35 lze spatřovat motiv hvězdy, v příkladu 36 motiv slunce, ačkoli zahřívat může nejen nebeské těleso – slunce, ale například i kamna. Konceptuální metaforu OKOUZLENÍ JE VODA zastupují rovněž dva příklady: (37) Zdá se, že okouzlení létajícími stroji neopadlo [Menotyra; 2003]; (38) <...> realita se bude lišit od té představované a okouzlení vyprchá a komunikace ustane [bernardinai.lt; 2008 10 21]. Příklad 38 lze ovšem interpretovat různě: vypařovat se může nejen voda, ale i horké jídlo či půda, avšak ani jídlo, ani půda se nemohou zcela vypařit. V oblasti původu přírodních jevů lze vyčlenit konceptuální metaforu OKOUZLENÍ JE OHEŇ: (39) Avšak první silné okouzlení jimi rychle vyhasne [Šiaurės Atėnai; 1996]. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 13 Shrneme-li synonyma konceptu LÁSKA ilustrovaná několika příklady užití (zamilovanost, náklonnost a okouzlení), lze konstatovat, že tendence metaforizace konceptu LÁSKA a jeho synonym jsou podobné. Mezi zdrojovými oblastmi přírodních jevů převládá konceptuální metafora ZAMILOVANOST, OKOUZLENÍ JE OHEŇ a konceptuální metafora NÁKLONNOST, OKOUZLENÍ JE VODA. V DLKT je mnoho dokladů užití synonyma konceptu LÁSKA aistra. Z beletristické a publicistické části DLKT bylo shromážděno 37 dokladů užití konceptu AISTRA (prohlédnuto 465 případů užití v beletrii a 342 v publicistice). LKŽₑ definuje aistra jako 1. „silné přitahování k něčemu, žádostivost, rozmar“. Srov. DŽ₇: 1. „silné přitahování, žádostivost“. V definici Aistros je nejdůležitější lexém (silná) přitažlivost, touha; znamená to, že aistrą lze charakterizovat jako silnou, vášnivou lásku (SŽ), v níž na rozdíl od toho, co je uvedeno v definici meilės, nejsou důležité takové prvky jako náklonnost a oddanost. Nejproduktivnější zdrojovou oblastí je NEŽIVÝ SVĚT (PŘÍRODA) (40,5%). V rámci zdrojové oblasti přírodních jevů lze vyčlenit konceptuální metafory ilustrované jednotlivými doklady užití: VÁŠEŇ JE VÍTR (2,7%), VÁŠEŇ JE VZDUCH (5,4%) a VÁŠEŇ JE BARVA (2,7%): (40) <...> ty řeči o hře v kostky prostě zavanou17 aistra [Ji; 1996]; (41) <...> a mlýnek času nás rozdělil, aniž by naše aistra vůbec vychladla18 [L. Gutauskas. Laiškai iš Viešvilės; 2000]; (42) Uklidněte se, a ty, bledá19 aistra, pojď, pojď, očisti si srdce [J. Ivanauskaitė. Tibeto mandala; 2004]. Mimořádně produktivní je konceptuální metafora VÁŠEŇ JE OHEŇ (24,9%), patřící do zdrojové oblasti přírodních jevů: (43) Ta prostě plála20 aistra. Všechno se, zdálo se, odehrálo v jediném okamžiku [R. Lonskis. Kelias į niekur; 1999]; 17 LKŽₑ dvelkti: „vanout; šířit se (o vůni)“. 18 LKŽₑ atšalti: 1. „stát se chladnějším, ochladit se (o počasí)“. 19 LKŽₑ blyškus: „bledý, vybledlý, se světlým odstínem“. 20 LKŽₑ liepsnoti: 1. „hořet plamenem“; 2. „přen. být ovládán nějakým silným citem“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 14 (44) <...> v kterémkoli okamžiku může vzplanout21 vášeň [Cosmopolitan; 2004]; (45) Ničivá, spalující, vše v popel obracející vášeň [Nemunas; 2004]. Ačkoli staří Litevci uctívali bohyni ohně Gabiju a obraceli se na ni v modlitbách s prosbou o blahobyt pro domov (aby jej ochránila před požárem) a hojnou úrodu a Baltové Gabiji děkovali za teplo, dokonce jí stlali lůžko (Zavjalova 1998: 6), z příkladů užití konceptu VÁŠEŇ je přesto patrné, že posvátný význam ohně se vytratil; naopak je ztotožňován s ničivým principem. Prostřednictvím konceptuální metafory VÁŠEŇ JE OHEŇ se odhaluje negativní emocionální hodnocení vášně. Ukazuje se, že vášeň vzplane náhle jako oheň, avšak člověk uchvácený silnou, žhavou láskou prožívá nepohodlí, např.: (46) Smála jsem se sama sobě, v noci jsem živou vášní spalovala22 Vytenise [N. Kepenienė. Samota ve dvou; 2000]. V DLKT se vyskytují ojedinělé příklady užití reprezentující konceptuální metafory VÁŠEŇ JE SLUNCE (2,7%) a VÁŠEŇ JE VODA (8,1%); vášeň (stejně jako láska) se tedy přirovnává k posvátným prvkům baltské víry – ohni, slunci a vodě, jenže zde lze jen stěží rozeznat přetrvávající posvátný význam: (47) V obličeji zazáří23 vášeň: jedna vášeň nečekaně potká druhou [Baltos lankos; 1996]; (48) Možná to zní komicky, ale když zaplavi24 vášeň, všechny techniky a pozice z Kámasútry se stávají <...> [Cosmopolitan; 2004]. Zcela neproduktivní zdrojovou oblastí je NEŽIVÝ SVĚT (PŘEDMĚTY) (10,8%), avšak i z ojedinělých příkladů užití odhalujících konceptuální metafory VÁŠEŇ JSOU PŘEDMĚTY a VÁŠEŇ JE JÍDLO je patrné negativní emocionální hodnocení vášně: (49) Tělo znovu začne brnět vášní, tvář zrudne horkem [V. Blažytė. Hledání; 2007]; 21 LKŽė plykstelėti: 1. „náhle vzplanout, rozhořet se“; 2. „blesknout, zablesknout“. Mimochodem, vzplanout může nejen oheň, ale i blesk. 22 LKŽė svilinti: 1. „pálit, opékat“; 3. „silně zahřívat, rozehřívat povrch, rozpálit“; 6. „přen. vyvolávat nepříjemný pocit“. 23 LKŽė nušvisti: 3. „začít svítit, zářit, rozjasnit se“. 24 LKŽė užplūsti: 1. „intr. stoupnout, rozvodnit se“; 2. „intr. být zaplavený, zalitý, zaplavený vodou“; 3. „tr., intr. zaplavit, rozvodnit, zalít“. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 15 (50) Oddávaje se, oddávaje se vášni, tenor tam klokotal kaskádami smyslné lenosti [P. Andriušis. Ano j pusėj ežero; 1997]. V příkladu 49 lze postřehnout motiv bodajícího, píchajícího ostrého předmětu, např. jehly, což znamená, že se má ukázat, že člověka ovládnutého vášní trápí nepříjemné pocity. Ačkoli oblast zdroje ZVÍŘATA zastupují pouhé tři příklady užití konceptuální metafory VÁŠEŇ JE DIVOKÁ ZVÍŘATA (8,1%), i z nepočetných údajů je patrné negativní emocionální hodnocení vášně: (51) Tam všechno páchlo zkaženou vášní, mrtvými chtíči <...> [J. Ivanauskaitė. Placebas; 2003]; (52) Její spodní ret je trochu pootevřený, ale když zaútočí vášeň, kdo se dívá na ty rty?! [V. Rožukas. Aš myliu jus, aš myliu jus, aš myliu jus; 1998]; (53) <...> ačkoli v srdci hřmí a vášeň či nenávist drásá hruď i břicho [G. Aleksa. Adomo broliai ir moterys; 2001]. Vášeň lze přirovnat k mrtvým a páchnoucím zvířatům nebo k nebezpečným divokým zvířatům, při jejichž setkání může člověk zažít nepříjemné pocity, utrpět újmu či dokonce zahynout. V příkladu 51 se vášeň zcela znehodnocuje a znevažuje, zatímco v ostatních příkladech, v nichž lze rozpoznat motiv divokých zvířat (ačkoli zaútočit nebo poškrábat může i pes či kočka), se zdůrazňuje negativní vliv tohoto silného, žhavého citu na zamilovaného člověka. Podle produktivity je druhou oblastí zdroje ČLOVĚK JAKO FYZICKÁ BYTOST (43,8%). Metafory náležející do této oblasti jsou podle produktivity seřazeny takto: VÁŠEŇ JSOU ČINNOSTI (28,1%), VÁŠEŇ JE TĚLO (9,4%) a jednotlivé metafory VÁŠEŇ JE NEMOC, VÁŠEŇ JE POSTIŽENÍ (2,7%). Z nejproduktivnější konceptuální metafory VÁŠEŇ JSOU ČINNOSTI vyplývá, že vášeň (stejně jako láska) je aktivní hybnou silou děje, přičemž pro vášeň je příznačný vše ničící princip, např.: (54) <...> jestliže jde jen o krátkodobé milostné dobrodružství, vášeň by neměla ničit [J. Ivanauskaitė. Sapnų nublokšti; 2000]; (55) <...> vášeň a hněv naruší Rovnováhu, po níž toužíš [J. Ivanauskaitė. Sapnų nublokšti; 2000]; (56) Nebál bych se ani shořet v plamenech vášně. – Ta vášeň tě zahubí. Je to snad láska? [N. Raižytė. Moterys ir sraigės; 2003]. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 16 Shrneme-li příklady užití synonyma lásky vášeň, lze říci, že tendence k metaforizaci konceptu LÁSKA a jeho synonyma jsou podobné. V oblasti původu přírodních jevů převažuje konceptuální metafora LÁSKA, VÁŠEŇ JE OHEŇ, zatímco v oblasti původu člověka jako fyzické bytosti převažuje konceptuální metafora LÁSKA, VÁŠEŇ JSOU ČINY. Emoční hodnocení konceptů LÁSKA a VÁŠEŇ se však zcela liší. Láska je v litevském jazykovém obrazu světa hodnocena jako čistý, silný a věčný cit, který souvisí se sakrálními prvky baltské víry, zatímco vášeň je charakterizována jako silný, avšak přechodný cit, pro který je příznačný ničivý prvek. Lze se domnívat, že pro Litevce je hodnotou láska, nikoli vášeň. ZÁVĚRY 1. Rozsah údajů tohoto výzkumu neumožňuje činit rozsáhlá zobecnění, avšak i v nepočetném empirickém materiálu lze rozpoznat některé rýsující se tendence – tendence k metaforizaci konceptu LÁSKA a jeho synonym (zamilování, zalíbení, připoutanost, vášeň a okouzlení) v jednom fragmentu litevského jazykového obrazu světa – v částech DLKT věnovaných krásné literatuře a publicistice. I nepočetný empirický materiál odhaluje základní hodnotové postoje Litevců (související s city). 2. Nejproduktivnější zdrojovou oblastí konceptu LÁSKA je NEŽIVÝ SVĚT (PŘÍRODA) (29%). Konceptuální metafory LÁSKA JE OHEŇ (12,9%), LÁSKA JE SLUNCE (6,5%) a LÁSKA JE VODA (4,8%) ukazují, že v litevském jazykovém obrazu světa je láska čistým citem, neboť je přirovnávána k sakrálním prvkům baltské víry – ohni, slunci a vodě. 3. Podle produktivity je druhou zdrojovou oblastí ČLOVĚK JAKO FYZICKÁ BYTOST (27,4%). Konceptuální metafora LÁSKA JSOU ČINY ukazuje, že v litevském jazykovém obrazu světa láska není pasivním pozorovatelem událostí, ale aktivně určuje průběh děje. 4. Z příkladů užití reprezentujících zdrojovou oblast NEŽIVÉHO SVĚTA, konkrétně PŘEDMĚTŮ (19,4%) a ROSTLIN (4,8%), vyplývá, že láska je neovladatelný cit, který vyžaduje od zamilovaných mnoho úsilí a oddanosti. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 17 5. Tendence metaforizace konceptu LÁSKA a jeho synonym (zamilování, připoutanost a okouzlení) jsou podobné. V rámci zdrojové oblasti PŘÍRODNÍ JEVY převládá konceptuální metafora ZAMILOVANOST, OKOUZLENÍ JE OHEŇ a konceptuální metafora PŘIPOUTANOST, OKOUZLENÍ JE VODA. 6. Nejproduktivnější zdrojovou oblastí konceptu VÁŠEŇ je NEŽIVÝ SVĚT (PŘÍRODA) (40,5%). Z hlavních konceptuálních metafor VÁŠEŇ JE OHEŇ (24,9%), VÁŠEŇ JE SLUNCE (2,7%) a VÁŠEŇ JE VODA (8,1%) vyplývá, že vášeň (stejně jako láska) se přirovnává k posvátným prvkům baltské víry – ohni, slunci a vodě; posvátný význam se však vytratil a vášeň je ztotožňována s ničivým principem. 7. Z příkladů užití reprezentujících konceptuální metafory VÁŠEŇ JE PŘEDMĚTY, VÁŠEŇ JE JÍDLO, VÁŠEŇ JSOU DIVOKÁ ZVÍŘATA a VÁŠEŇ JSOU ČINNOSTI vyplývá, že v litevském jazykovém obrazu světa převládá negativní emocionální hodnocení vášně. 8. Tendence konceptu LÁSKA a jeho synonyma vášeň k metaforizaci jsou podobné. V oblasti zdroje PŘÍRODNÍ JEVY převažuje konceptuální metafora LÁSKA, VÁŠEŇ JE OHEŇ, zatímco v oblasti zdroje ČLOVĚK JAKO FYZICKÁ BYTOST převažuje konceptuální metafora LÁSKA, VÁŠEŇ JSOU ČINY. Láska je v litevském jazykovém obrazu světa hodnocena jako čistý, silný a věčný cit, který souvisí se sakrálními prvky baltské víry, zatímco vášeň je popisována jako silný, avšak pomíjivý cit, pro nějž je charakteristický ničivý prvek. To umožňuje tvrdit, že pro Litevce je hodnotou láska, nikoli vášeň. ŠALTINIAI DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ [žiūrėta 2018 m. birželio–liepos mėn.]. DŽ7 2017 – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/dabartinis [žiūrėta 2018 m. birželio–liepos mėn.]. LKŽe 2017 – Lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: www.lkz.lt [žiūrėta 2018 m. birželio–liepos mėn.]. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 18 ND – Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. [Tęstinis internetinis žinynas nuo 2011 m.] Sudarytoja R. Miliūnaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://naujažodžiai.lki.lt [žiūrėta 2018 m. birželio mėn.]. SŽ 2015 – Sinonimų žodynas. A. Lyberis. Antrasis pataisytas leidimas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt/sinonimu [žiūrėta 2018 m. birželio mėn.]. TŽŽ 2007 – Tarptautinių žodžių žodynas. Sud. V. Vaitkevičiūtė. Ketvirtasis pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Žodynas. LITERATŪRA Aliūkaitė D., Sideravičiūtė-Mickienė I. 2006: Gėrio ir grožio konceptai lietuvių kalbinėje sąmonėje. – Liaudies kultūra 111, 16–22. Aliūkaitė D., Šorochova I. 2006: Konceptas žemė antologijoje „Žemė“: egzilio žodžio patirtys. – Filologija 11, 4–7. Būgienė L. 1999: Mitinis vandens įprasminimas lietuvių sakmėse, padavimuose ir tikėjimuose. – Tautosakos darbai XI (XVIII), 13–85. Cibulskienė J. 2005: Konceptualioji kelio metafora lietuvių rinkimų diskurse. – Kalbotyra LIV (1), 51–64. Čepienė I. 2014: Kai kurie mitinės pasaulėkūros aspektai lietuvių tradicinėje kultūroje. – Geografija ir edukacija 2, 56–65. Prieiga internete: http://www.ge.leu.lt/index.php/GE/article/view/20/17. Dirvenas R. 2009: Kognityvinė lingvistika. – Kalba ir žmonės, 11–38. Gavelin E. 2015: Conceptual metaphors: a diachronic study of LOVE metaphors in Mariah Carey's song lyrics. Umea: Umea University. Prieiga internete: http://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:902296/FULLTEXT01.pdf. Gudavičius A. 1992: Kalbos tautiškumas. – Gimtoji kalba 6, 1–5. Gudavičius A. 2000: Etnolingvistika, Šiauliai: Šiaulių universitetas. Gudavičius A. 2003: Žodžio reikšmės definicijos tautinis aspektas. – Leksikografijos ir leksikologijos problemos, 61–69. Gudavičius A. 2006: Gretinamosios semantikos kognityvinis aspektas. – Acta humanitarica universitatis Saulensis 1, 41–48. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 19 Gudavičius A. 2007: Gretinamoji semantika. Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Gudavičius A. 2011: Reikšmė – sąvoka – konceptas ir prasmė. – Res humanitariae 10, 108–119. Gudavičius et al. 2014 – Būdvytė-Gudienė A., Gudavičius A., Jurgaitis N., Papaurelėytė-Klovienė S., Toleikienė R., 2014: Konceptualiosios metaforos viešajame diskurse. Konceptualiųjų metaforų žodynas, Šiauliai: Šiaulių universitetas. Harpela J. 2015: Love, Kylie or Metaphors of Love in the Lyrics of Kylie Minogue, Oulu: University of Oulu. Prieiga internete: http://jultika.oulu.fi/files/nbnfioulu-201506051789.pdf. Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kvašytė R., Papaurelėytė S. 2013: Kai kurie koncepto liga bruožai Lietuvos viešajame diskurse. – Filologija 18, 107–117. Lakoff G., Turner M. 1989: More than Cool Reason. A Field Guide to Poetic Metaphor, Chicago: The University Of Chicago Press. Lv Z., Zhang Y. 2012: Universality and Variation of Conceptual Metaphor of Love in Chinese and English. – Theory and Practice in Language Studies 2(2), 355–359. Prieiga internete: https://pdfs.semanticscholar.org/5b0f/acb6cd85facc3d4751a0a75a8ece1bff0741.pdf. Mači persons Mači an skas F. 1972: Grožis ir moralė tautosakoje. – Problemos 9, 45–51. Prieiga internete: http://www.zurnalai.vu.lt/problemos/article/view/5852/3883. Maumevičienė D. 2010: Prototipų teorija ir semantika. – Kalbų aktualijos, 11–18. Mik uls kas R. 2009: Kognityvinė lingvistika ir leksikografijos problemos. – Kalba ir žmonės, 39–80. Raz auskas D. 2012: Iš baltų mitinio vaizdyno juodraščių: Saulė. – Liaudies kultūra 3, 16–41. Ruškys A. 2011: Konceptas žemė lietuvių frazeologijoje. – Res humanitariae 10, 120–140. Rutkovska K., Smetona M., Smetonienė I. 2017: Vertybės lietuvio pasaulėvaizdyje, Vilnius: Akademinė leidyba. BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 20 V a i v a d a i t ė - K a i d i E. 2011: Rojaus konceptualiosios metaforos Sigito Gedos Korano vertime. – Lietuvių kalba 5, 1–11. Prieiga internete: http://www.lietuviukalba.lt/index.php/lietuviu-kalba/article/viewFile/36/88. V a s i l i a u s k a s S. 2014: Konceptualiosios metaforos Leonido Donskio publicistikoje. Magistro darbas, Vilnius: Lietuvos edukologijos universitetas. W i e r z b i c k a A. 1997: Understanding Cultures through Their Key Words: English, Russian, Polish, German, and Japenese. Oxford: Oxford University Press. Z a v j a l o v a M. 1998: Ugnies įvaizdis lietuvių ir rusų užkalbėjimuose. – Liaudies kultūra 58, 6–12. К и р е н к о Е. В. 2013: Концептуальная метафора ЛЮБОВЬ – БОЛЕЗНЬ в украинской, английской и французской фольклорно-магических картинах мира. – Лингвистика XXI века: сб. науч. ст.: к 65-летнему юбилею проф. В. А. Масловой. Серия Концептуальный и лингвальный миры. Вып. 3, 286–291. Prieiga internete: http://dspace.luguniv.edu.ua/jspui/bitstream/123456789/1079/1/Kirienko_21.pdf. Įteikta 2018 07 14 Priimta 2018 11 12 THE CONCEPT OF LOVE AND ITS SYNONYMS IN THE WORLD-VIEW OF THE LITHUANIAN LANGUAGE S u m m a r y The subject of this article is 108 cases of the usage of the word love (Lith. meilė) and its synonyms (crush, fondness, affection, passion, infatuation) found in the fiction and publicistics sections of the Corpus of the Contemporary Lithuanian Language. The tendencies of metaphorisation of the concept LOVE and its synonyms in the world-view of the Lithuanian language were established by structuring the conceptual metaphors: BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 21 2. The most productive source domain of the concept LOVE is the INANIMATE WORLD (NATURE) (29%). The conceptual metaphors LOVE IS FIRE (12.9%), LOVE IS THE SUN (6.5%), and LOVE IS WATER (4.8%) show that, in the world-view of the Lithuanian language, love is a pure feeling for it is compared with sacral elements of the Baltic religions: fire, sun, and water. 3. The second most productive source domain is MAN AS A PHYSICAL BEING (27.4%). The conceptual metaphor LOVE IS ACTION shows that, when it comes to the world-view of the Lithuanian language, love is not a passive observer, but rather an active force that drives the course of action. 4. The cases of usage that represent the source domains of ITEMS OF THE INANIMATE WORLD (19.4%) and PLANTS (4.8%) indicate that love is an unchecked feeling that requires a lot of effort and dedication from those in love. 5. The metaphorisation tendencies of the concept LOVE are similar to those of its synonyms (crush, affection, infatuation). Amidst the source domain of NATURAL PHENOMENA, the conceptual metaphors CRUSH, INFATUATION IS FIRE, and AFFECTION, INFATUATION IS WATER prevail. 6. The most productive source domain of the concept PASSION is the INANIMATE WORLD (NATURE) (40.5%). The underlying conceptual metaphors PASSION IS FIRE (24.9%), PASSION IS THE SUN (2.7%) and PASSION IS WATER (8.1%) show that passion (much like love) is compared to sacral elements of the Baltic religions: fire, sun, and water, only the sacral meaning is no longer there, and passion associates with the destructive spring. 7. The cases of usage that represent the conceptual metaphors PASSION IS THINGS, PASSION IS FOOD, PASSION IS WILD ANIMALS, and PASSION IS ACTION show that there is a negative emotional attitude towards passion in the world-view of the Lithuanian language. 8. The concept LOVE and its synonym passion share similar tendencies for metaphorisation. The source domain of NATURAL PHENOMENA is dominated by the conceptual metaphor LOVE/PASSION IS FIRE, while the source domain of MAN AS A PHYSICAL BEING, by the conceptual metaphor LOVE/PASSION IS ACTION. In the world-view of the Lithuanian language, love is a pure, strong, and eternal feeling, one that is tied BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 AGNĖ ALEKSAITĖ. Meilės konceptas ir jo sinonimai lietuvių kalbos pasaulėvaizdyje | 22 with sacral elements of Baltic religions, while passion is defined as a strong yet fleeting emotion that has a destructive source. It can be said that Lithuanians value love and not passion. Of course, the scope of data does not facilitate making any major generalisations, yet the limited empirical material, too, can give insight into some clear tendencies, all the more as there have been not efforts to study the concept of LOVE in Lithuanian linguistics so far. KEYWORDS: the concept LOVE, cognitive linguistics, conceptual metaphor, world-view of the Lithuanian language. AGNĖ ALEKSAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 91 (2018) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204