Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas

RAMUNĖ VASKELAITĖ Institut litevského jazyka PŘEKLAD ZKRATEK V PRÁVNÍCH AKTECH EVROPSKÉ UNIE: OTÁZKA KRITÉRIA KLÍČOVÁ SLOVA: iniciálová zkratka, slabiková zkratka, vlastní název, obecné označení, symbolický název. ANOTACE V pracích, které stanovují nebo zprostředkovávají jazykové normy, se zkratky obvykle probírají jako objekty pravopisné roviny; z jejich stručného pojednání v pravopisných kapitolách je však zřejmé, že takové zkrácené podoby názvů nesouvisejí pouze s pravopisnou rovinou. Z jiných hledisek se jim však nevěnuje podrobnější pozornost ani v pravopisných kapitolách, natož v pracích zahrnujících další jazykové roviny. Vzhledem k tomu, že zkratek v poslední době stále přibývá, včetně cizojazyčných zkratek, jejichž způsoby tvoření, skloňování a zápisu se s těmi, které jsou uvedeny v litevských pravopisných kapitolách, shodují pouze částečně, vznikají při jejich užívání různé nejasnosti. Tento článek se s využitím překladů právních aktů Evropské unie do litevštiny zabývá jednou z nich – otázkou překladu cizojazyčných zkratek. ÚVOD Práce stanovující normy spisovné litevštiny, jakož i ty, v nichž jsou normy spíše zprostředkovávány než stanovovány (učebnice, příručky apod.), ukazují, že zkratky jsou považovány za objekty pravopisné roviny: jak v normativní Lietuvių kalbos rašyboje ir skyryboje (dále jen LKRS), BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 2 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 se zmiňují v pravopisných kapitolách i v pracích zahrnujících další jazykové roviny. Z krátkého pojednání o zkratkách v těchto kapitolách však vyplývá, že se netýkají pouze pravopisné roviny. Například oddíl LKRS Zkratky názvů tvořené písmeny, neboli zkratky (LKRS 1992: 73–74) ukazuje, že zkratky se mohou skloňovat. Po uvedení těch, které jsou vytvořeny z prvních písmen slov názvu, se uvádí, že některé z nich se v případě nutnosti skloňují, přičemž koncovky se píší za spojovníkem nebo apostrofem (TASS-o nebo TASS’o zpráva), zatímco u zkratek vytvořených z několika počátečních písmen nebo slabik (Elfa a Kuzbasas) se uvádí, že se skloňují často. Tím se zároveň dotýká otázky stavby zkratek: některé jsou tvořeny počátečními písmeny, jiné několika počátečními písmeny nebo počátečními slabikami. U těch druhých se doporučuje jiný způsob psaní než u zkratek tvořených písmeny – pouze s prvním velkým písmenem, tedy jako vlastní jména, jinde pak jako symbolické názvy: „Euratomas“, „Eurostatas“, „Unikodas“ atd. (Kazlauskienė 2008: 73). Aktuální je tedy také otázka vztahu zkratek k názvům či symbolickým názvům. V některých pravopisných kapitolách se zmiňují přejímané či mezinárodní zkratky (Linkevičienė 2013: 29), z čehož vyplývá, že zkratky mohou mít různý původ. I v krátkých pravopisných kapitolách se tedy dotýkáme nejrůznějších aspektů, zkratky se v nich však podrobněji neprobírají. To je pochopitelné – pravopisné kapitoly k tomu nejsou určeny. V pracích normativního zaměření, které zahrnují další jazykové roviny, se však zkratky neprobírají vůbec, a v těchto ohledech tak zůstávají podrobněji neprobrány nikde1. Možná by podrobnější pojednání ani nebylo příliš 1 Odpovědi týkající se užívání jednotlivých zkratek lze nalézt v poradenské databázi Státní komise pro litevský jazyk: http://www.vlkk.lt/konsultacijos. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 3 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 potřebné, nebýt množství a rozmanitosti zkratek, které stále narůstají v důsledku zásadních změn podmínek fungování litevského jazyka: v angličtině se jich užívá mnoho, přinejmenším v textech administrativního a odborného stylu, a jejich tvorba, psaní a skloňování v tomto jazyce se neshodují s tím, co je popsáno v pravopisných kapitolách litevského jazyka. To v úzu působí značné nejasnosti. Na tyto nejasnosti již bylo upozorněno. Gintautas Grigas například ve dvou publikacích pojednal o nejasnostech vyvolávaných anglickými zkratkami šířícími se v počítačové terminologii (Grigas 2006, 2011), autorka tohoto článku pak o nejasnostech, které působí cizojazyčné zkratky užívané v ekonomických textech (Vaskelaitė 2011). Ve studii o symbolických názvech byla odhalena nejasnost týkající se vztahu mezi zkratkami a symbolickými názvy (Vaskelaitė 2019: 10–15, 40–45), zatímco Ruta Marcinkevičienė, která na zkratky nahlížela jako na akronyma, označila v článku z roku 2003 za problematickou otázku vztahu mezi zkratkou a slovem. V závěru tohoto článku se uvádělo, že „otázek týkajících se akronym je mnoho a je třeba na ně rychle odpovědět“ (Marcinkevičienė 2003: 92), ale i článek zveřejněný o pět let později, jehož autorkou byla již jiná badatelka, dospěl k závěru, že „je nezbytné tyto záležitosti co nejdříve projednat a předložit doporučení“ (Kazlauskienė 2008: 74). Jako jedna z otázek, které je třeba projednat, se uvádí překlad akronym: „Jazykoví normotvůrci by měli zvážit, které z nich překládat a které ponechat nepřeložené“ (Marcinkevičienė 2003: 92). A. Kazlauskienė zmínila otázku počešťování, konkretizovala ji však také jako otázku, „které zkratky se mají překládat a které ne“ (Kazlauskienė 2008: 74). Tato otázka je však pouze nastolena a z hlediska jazykových norem se jí nikdo nezabývá. Z tohoto hlediska se jí věnuje pouze několik publikací G. Grigase (2006, 2011), ty se však zaměřují na specifické zkratky – počítačové termíny – a překlad zkratek je v nich zmíněn pouze jako jeden ze způsobů, jak v litevském textu uvádět cizojazyčné zkratky. O to spíše se zkratky zmiňují v souvislosti s překladatelskými postupy v pracích o teorii a praxi překladu, například v podrobné knize Liongina Pažūsia Kalba ir vertimas – zde jsou BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 4 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 minimos aptariant eksplicacinio pobūdžio pakeitimus ar pridėjimus (Pažūsis 2014: 550–553; 557–558). V tomto článku, publikovaném v časopise zaměřeném na jazykové normy a výzkum úzu, bude na překlad zkratek nahlíženo nikoli z hlediska teorie překladu, nýbrž jako na předmět norem a úzu spisovné litevštiny. Z tohoto hlediska je aktuální otázkou kritérium. V pracích, které jazykové normy stanovují nebo předávají, se uznává, že v litevských textech lze používat i nelitevské zkratky, kritérium, kdy se má použít litevská a kdy nelitevská zkratka, však často není formulováno. Určité kritérium je stanoveno v usnesení VLKK, které má normativní sílu, je však poměrně obecné, týká se pouze písmenných zkratek a není zaměřeno na překládané texty. V překládaných textech se toto kritérium uplatňuje obtížně, a když při jeho uplatňování vznikají problémy, hledají se v úzu vlastní kritéria. Právě na tato kritéria se zaměří tato analýza. Pro analýzu byl zvolen úzus v překladech právních předpisů Evropské unie (dále jen EU). To však neznamená, že budou zkoumány zkratky z úzce vymezených oborů, protože v právních předpisech EU se používá mnoho zkratek, které jsou rozšířené či se spíše rozšiřují i v dalších oblastech užívání administrativního jazyka, stejně jako v textech odborného a publicistického stylu a vůbec v obecném úzu. A i pokud jsou některé z nich rozšířené v užším okruhu, stále jsou utvořeny některým ze způsobů tvoření zkratek uváděných v kapitolách o pravopisu nebo probíraných v článcích. I když tedy probírané zkratky nebudou specifické, oblast jejich užívání se vyznačuje určitými zvláštnostmi, které mohou ovlivňovat tendence v jejich užívání. Cílem článku proto nebude překlad zkratek obecně, nýbrž jejich překlad v právních předpisech EU. Cílem článku je zjistit, jaké kritérium či kritéria určují, zda se v překladech právních předpisů EU používá litevská, nebo nelitevská zkratka. Úkoly jsou z vybraného BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 5 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 vzorku vybrat všechny písmenné a slabičné zkratky a na základě různých lingvistických hledisek (podle rozsahu, druhu zkracovaného názvu, označovaného objektu, způsobu tvoření zkratky aj.) porovnáním litevských a nelitevských zkratek zjistit, který faktor či které faktory ovlivňují výběr litevské nebo nelitevské zkratky. Posuzování zkratek z každého hlediska v samostatné kapitole by mělo odhalit hlavní kritérium či kritéria; jejich shrnutí bude uvedeno v závěrech. Taková analýza je důležitá z hlediska jazykové kodifikace, zároveň by však měla být užitečná i pro autory textů, redaktory a překladatele, zkrátka pro všechny tvůrce a uživatele zkratek. Ačkoli se při formulování kodifikačního kritéria hovoří nikoli o překladu zkratek, nýbrž o překladu názvů a tvoření zkratky z přeloženého názvu, zatímco jinde se mluví o užívání zkratek, používání takových termínů v článku by bylo nejen nepohodlné, ale i nepřesné, neboť předpokládají jiný předmět zkoumání. Z těchto důvodů se nebude vyhýbat termínu překlad zkratek, tím spíše, že jej již použili R. Marcinkevičienė, A. Kazlauskienė a G. Grigas ve svých článcích; obdobně se budou používat i termíny kritéria překladu zkratek, překládané (přeložené) zkratky, nepřekládané (nepřeložené) zkratky. Termínem překlad zkratek se ovšem budou zahrnovat nikoli všechny možné způsoby, jak v překladu předat zkratky použité v originále, nýbrž pouze nahrazení či nenahrazení nelitevské zkratky zkratkou litevskou. V tom se tento termín liší od termínu užívaného v pracích o teorii překladu, který při chápání překladu jako nahrazení textu v jednom jazyce textem v jiném jazyce při zachování téhož či téměř téhož významu zahrnuje také rozsah a další způsoby zpracování zkratky – vynechání, nahrazení, přidání apod. (Pažūsis 2014: 550–553; 557–558). K takovým postupům dochází i ve zkoumaném úzu, nebudou však předmětem tohoto článku. Dalším hlavním termínem tohoto článku je zkratky, který se také neužívá jednotně; bude se používat stejně jako v předchozích článcích autorky (Vaskelaitė 2011, 2020), tedy BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 6 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 bude zahrnovat zkratky názvů, nikoli zkráceniny slov (doc., pirm., apyl., vlš.) ani symboly (km, h, kW, Eur, EUR, €)2. 1. ZVLÁŠTNOSTI ÚZU Je samozřejmé, že právní předpisy nejsou autorskými díly, nýbrž texty připravovanými institucemi, a jejich příprava by tedy měla být regulována a koordinována. Dokládá to i množství zdrojů pro přípravu či překlad textů zveřejněných na internetových stránkách institucí EU. Právní předpisy EU se však připravují v několika institucích, nikoli pouze v jedné (v Evropském parlamentu, Radě, Evropské komisi aj.), a koordinace tedy probíhá nejen na institucionální, ale i na mez institucionální úrovni. Jedním ze zdrojů dokládajících mez instituční koordinaci je Příručka pro autory publikací institucí (dále jen LV), která poskytuje vodítko jak autorům Úředního věstníku3, v němž se zveřejňují právní předpisy EU, tak autorům dalších publikací vydávaných institucemi EU. V Úředním věstníku se zveřejňují také překlady právních předpisů do litevštiny, je tedy pochopitelné, že ustanovení formulovaná v LV musí dodržovat nejen autoři textů, ale i překladatelé. Tato ustanovení zahrnují jak požadavky na strukturu právního předpisu (první část) či přípravu publikací (druhá část), tak otázky pravopisu a interpunkce. Ve třetí části jsou uvedena pravidla společná všem úředním jazykům EU, která se týkají takových pravopisných záležitostí, jako je uvádění poznámek pod čarou, zápis adres či telefonních čísel, ale také záležitostí jiných jazykových rovin, například pokynu, že v právních dokumentech se má v nominativu psát název společné měny EU ve tvaru euro (jedno euro). Ve čtvrté části této publikace, vydávané ve 24 úředních jazycích 2 Mimochodem, v jednom z dříve publikovaných článků je uveden také podrobný přehled užívání termínu (Vaskelaitė 2011: 61–66). 3 Úplný název zní: Úřední věstník Evropské unie. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 7 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 V části zveřejněné příručky jsou již uvedena pravidla národního jazyka, v litevské verzi pravidla pravopisu a interpunkce litevštiny. Z úvodních částí LV vyplývá, že má nejen koordinační, ale i normativní charakter: „Obecná pravidla stanovená v příručce mají v zásadě přednost před pravidly stanovenými jinde nebo používanými dříve; musí se uplatňovat ve všech fázích písemného postupu.“ O koordinačním spíše než normativním záměru vypovídá popis terminologické databáze IATE, kterou používají překladatelé EU. Z něj vyplývá, že pojmy do této databáze zapisují sami překladatelé (a terminologové) a mohou je přidávat libovolně – ty, „které jsou podle jejich názoru při práci užitečné“ (DUK 2020). Také se doporučuje používat tuto databázi poměrně volně, s přihlédnutím k označené spolehlivosti termínu: „důležité je, abyste každé řešení posuzovali podle jeho předností. Je-li spolehlivost termínu uvedena jako nízká a nejsou o něm poskytnuty žádné další informace, pravděpodobně se na něj nevyplatí slepě spoléhat. Jsou-li naopak uvedeny definice termínu a spolehlivé odkazy i další informace, můžete mu nejspíš důvěřovat. Při hodnocení spolehlivosti termínů se řiďte vlastním úsudkem a uvedenými kritérii“ (DUK 2020). Další koordinační4 opatření či zdroj je zaměřen již přímo na překladatele. Jde o Příručku pro překlad institucí EU do litevštiny (dále jen VV), která je nejen dostupná v elektronické podobě, ale vyšla také jako samostatná publikace5. Vydaná verze, stejně jako čtvrtá část LV, se věnuje především pravopisu a interpunkci litevštiny, avšak jak se uvádí v úvodu, jde o průběžně doplňovaný dokument (VV 2014: 6). 4 Snaha o meziinstitucionální koordinaci je patrná z úvodu: „oddělení či útvary mnoha institucí EU, které překládají do litevštiny, mají připraveny rozsáhlejší či stručnější překladatelské příručky, pokyny nebo instrukce. Abychom se podělili o získané zkušenosti, sjednotili postoje všech institucí a předložili to, co je pro překladatele skutečně aktuální, začali jsme připravovat společnou Příručku pro překlad institucí EU do litevštiny“ (VV 2014: 6). 5 Příručka pro překlad institucí EU do litevštiny, Lucemburk, 2014. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 8 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Na meziinstitucionální úrovni se tedy koordinují a regulují nejen otázky přípravy textů, ale i jazykové záležitosti; zároveň se však ukazuje, že se nestanovují bez vědomí překladatelů. Jak je uvedeno v předmluvě (VV 2014: 5), VV byla například dohodnuta mezi překladateli všech institucí EU (a redaktory, právními lingvisty). LV je popisována jako „jedinečný výsledek koordinace jazykových redakcí“ a konkrétněji se uvádí, že její přípravou byl pověřen Meziinstitucionální řídící výbor, který jmenoval zástupce každé instituce a každého jazyka; ti pracují pod vedením koordinační skupiny působící v Úřadu pro publikace. Ačkoli jsou zmíněni pouze zástupci, k předkládání návrhů jsou zváni všichni (autoři, redaktoři, právní lingvisté, terminologové, korektoři), včetně překladatelů. Všichni uživatelé LV jsou vyzýváni, aby vyjadřovali své názory, zasílali užitečné informace a upozorňovali na každou chybu či opomenutí. Bez pracovníků institucí EU by bylo obtížnější určit, jaký vliv mohou mít při přípravě všech těchto materiálů odborníci na litevštinu. Z úvodu VV vyplývá, že ji připravil Litevský jazykový odbor Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady, přezkoumala ji zvláštní podkomise VLKK (VV 2014: 6), a publikace tedy byla připravena i posouzena odborníky na litevštinu. Úvod rovněž uvádí, že v úzké spolupráci s Litevským jazykovým odborem byla připravena čtvrtá část LV, která rovněž obsahuje pravidla pravopisu a interpunkce litevštiny. Není však jasné, nakolik mohou odborníci na litevštinu ovlivnit ostatní části LV. Z úvodu LV vyplývá, že u těchto příruček, připravených ve 24 úředních jazycích EU, byly sladěny požadavky různých jazyků; tento úkol je popisován jako náročný: „Sjednotit jazykové požadavky uplatňované na tak velký počet jazyků se zdálo být utopií. Navzdory tomu byla tato náročná práce úspěšně dokončena a její výsledek – Příručka pro přípravu publikací institucí – je dostupný na internetu ve 24 úředních jazycích.“ Dále se ukazuje, že při přípravě příručky se vycházelo z „principu mnohojazyčnosti institucí, podle něhož texty připravené ve všech úředních jazycích musí nejen odpovídat zvláštnostem každého jazyka, ale také BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 9 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 být vzájemně srovnatelné.“ Tento princip mnohojazyčnosti, tedy potřeba sladit požadavky různých jazyků, bude nejspíš hlavním rysem zkoumaného užívání, který je odlišuje od právních předpisů nebo jiných litevských textů připravovaných v Litvě, při jejichž tvorbě není nutné takové principy dodržovat. Otázkami užívání zkratek se zabývají všechny zmíněné zdroje. LV například obsahuje oddíl Zkratky a zkratková slova, v němž se zkratky dělí na akronymy (neboli iniciálové zkratky) a slabikové zkratky. Zkratky se uvádějí také v jiných oddílech, například při výčtu oficiálních názvů institucí a orgánů EU; přílohy LV obsahují seznam hlavních akronymů a zkratek (příloha 2). VV, která se zaměřuje na překlad, stanovuje pravidla pro psaní slabikových zkratek. Zkratky se uvádějí také v databázi IATE; z nerozvinutých názvů uvedených vedle nich je patrné, že některé jsou litevské, jiné jsou vytvořeny z nelitevských názvů. A zcela nedávno byla zveřejněna další pomůcka zaměřená přímo na překlad zkratek – Praxe a doporučení pro užívání zkratek v dokumentech EU překládaných do litevštiny (dále jen SVPR). Uvádí způsoby užívání zkratek v dokumentech EU a stanovuje dokonce kritéria pro volbu litevské či nelitevské zkratky. Tato doporučení však nejsou normativní příručkou, nýbrž pracovní pomůckou určenou překladatelům; stanovená kritéria jsou tedy spíše vodítka a odkazy podané pro potřeby překladatelů a z lingvistického hlediska se do jisté míry navzájem překrývají, přičemž ne všechna jsou lingvistická. Datum uvedené v záhlaví – 2020 04 08 – ukazuje, že pomůcka byla zveřejněna nedávno, avšak samotný název – praxe a doporučení – naznačuje, že může shrnovat také praxi uplatňovanou již dříve. Jak je patrné, existuje více než jedno opatření upravující užívání zkratek v institucích EU; bez pracovníků institucí EU, kteří překládají nebo připravují texty, by proto bylo obtížné posoudit, jaký postup se při jejich BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 10 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 používá, čemuž se dává přednost apod. Zveřejňuje se také více pomůcek, než je uvedeno, například Společná praktická příručka Evropského parlamentu, Rady a Komise určená osobám, které vypracovávají právní akty Evropské unie6, Společný soubor pravidel pro předkládání a vypracovávání aktů přijímaných řádným legislativním postupem7, databáze a terminologické slovníky8. Tendence v užívání zkratek v textech překládaných institucemi EU jsou tedy zřejmě výsledkem kombinovaného či hierarchického uplatňování různých pomůcek a kritérií. Pro analýzu je proto nejlepší zvolit skutečné užití, tedy právní akty přeložené do litevštiny. Tyto dokumenty jsou dostupné v databázi právních aktů EU EUR-lex9. Z ní bylo pro tuto práci vybráno 100 právních aktů patrně největšího rozsahu – nařízení a směrnic –, s možná poněkud větším zaměřením na oblasti ekonomiky a financí. Vzorek tvoří nařízení a směrnice z let 2000–2020; snahou bylo zahrnout dokumenty z každého roku, aby se ukázalo, zda dochází ke změnám v užívání zkratek. Z tohoto vzorku byly vybrány všechny písmenné a slabikové zkratky a analyzovány z různých lingvistických hledisek; užívání zkratek bylo porovnáváno i s odpovídajícími právními akty v angličtině (i ty jsou zveřejněny v databázi EUR-lex). Ne všechny dokumenty mohly být přeloženy z angličtiny, anglické texty však odhalují původ téměř všech použitých zkratek, takže angličtina bude v textu, byť možná poněkud podmíněně, označována za jazyk originálu. Původ několika málo zkratek se na základě těchto textů nepodařilo určit, proto byl jeho základ hledán také v příslušných právních aktech ve francouzštině (i ty jsou zveřejněny v databázi EUR-lex). Tento článek se mimochodem zabývá pouze zkratkami tvořenými z počátečních písmen a slabik, protože se předpokládá, že 6 https://eur-lex.europa.eu/content/techleg/KB0213228LTN.pdf 7 https://www.consilium.europa.eu/media/21451/joint-handbook-lt-may-2016_2017_04_26_def.pdf 8 https://ec.europa.eu/info/resources-partners/translation-and-drafting-resources 9 https://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=lt BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 11 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Otázky překladu jiných typů zkratek (vytvořených zahrnutím dalších zkratek, slov, číslic, symbolů apod.) a také jejich klasifikace by měly být předmětem samostatného článku. 2. KRITÉRIUM ROZŠÍŘENOSTI Normativní kritérium je formulováno v usnesení VLKK O litevském pravopisu a interpunkci (VLKK 1997), v oddílu O písmenných zkratkách. Tento oddíl se sice zaměřuje především na otázku transliterace neboli přepisu zkratek: první podbod stanoví, že „[N]elitevské (mezinárodní) zkratky tvořené latinskými písmeny se v litevských textech píší tak, jak se píší v jazyce originálu“, druhý pak, že „[Z]kratky jazyků užívajících písmo nelatinského původu se přepisují litevskými znaky“. Současně je však uveden třetí podbod, který dodává: „Jsou-li názvy v jiných jazycích široce užívány v překladu do litevštiny, písmenné zkratky se tvoří z jejich litevské podoby.“ Kritérium se tedy orientuje na rozšířenost názvu: je-li název široce užíván v překladu do litevštiny, má se používat litevská zkratka; v ostatních případech může být ponechána v podobě užité v jazyce originálu. Název oddílu však ukazuje, že toto znění se týká pouze písmenných zkratek, což potvrzují i uvedené příklady. V roce 2000 bylo přijato také samostatné usnesení týkající se zkratek; v něm se však pouze vyjmenovává šest zkratek názvů Evropských společenství a názvů oblastí spolupráce mezi členskými státy Evropské unie a uvádí se, že v dokumentech a dalších textech vypracovaných v litevštině se mají používat v litevské podobě (VLKK 2000). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 12 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Kritérium založené na rozšířenosti je poměrně obecné. Vždyť nelze určit, zda je název rozšířený, natož zda je rozšířený široce. Jak autorka již upozornila v popularizačním článku, subjektivitě se nevyhneme ani při posuzování užívání (Vaskelaitė 2002: 4). Prostor k interpretaci skýtá i formulace „široce užívané, přeložené do litevštiny“. Mohlo by se zdát, že se hovoří nikoli o názvu, ale o širokém užívání názvu přeloženého do litevštiny; názvy s přímým významem by se však měly do litevštiny překládat všechny, nejde-li o osobní či místní jména. Na druhou stranu záleží na překladateli, zda se název rozšíří v přeložené litevské podobě (a na překladatelích právních předpisů EU záleží navíc i to, jaká zkratka názvu se rozšíří, protože nařízení EU je Litva povinna uplatňovat a směrnice transponovat do vnitrostátního práva10). Tato stručná formulace se tedy nejspíše nezaměřovala na překládané texty, tím méně na texty překládané v evropských institucích. Možná je ovšem i další interpretace, třebaže ji formulace nenaznačuje: překládat se mají pouze zkratky, které se neužívají bez názvů; pokud je rozšířena pouze zkratka a celý název nikoli, lze zkratku uvést v původním jazyce. V překladu právních předpisů EU se názvy překládají téměř všechny – vlastní i obecná, s výjimkou symbolických. V originále se ve většině případů nejprve uvádí celý název a vedle něj v závorkách zkratka; dále se místo celého názvu užívá zkratka, např.: The harmonised index of consumer prices (HICP) is designed to measure inflation in a harmonised manner across Member States. The Commission and the European Central Bank (ECB) use the HICP in their assessment of price stability in the Member States under Article 140 of the Treaty on the Functioning of the European Union (TFEU). V litevském textu se tomu odpovídajícím způsobem překládá: 10 https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/applying-eu-law BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 13 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Harmonizovaný index spotřebitelských cen (dále jen „HICP“) je určen k tomu, aby byla inflace ve všech členských státech měřena harmonizovaným způsobem. Komise a Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) používají HICP při hodnocení cenové stability v členských státech podle článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). V ojedinělých případech, kdy je v originále nejprve uvedena zkratka a v závorkách celý název, jako například The Commission report on the second phase of the SLIM exercise (Simpler Legislation for the Single Market) recommended that a study be carried out to determine, toto pořadí se zachovává i v překladu: Ve zprávě Komise o druhé fázi SLIM (Zjednodušení právních předpisů pro jednotný trh) se doporučuje provést studii. Několik zkratek, konkrétně EU, EC, IT, OJ, JHA, EEC, ISO, SMS, se v anglických textech užívá bez uvedení názvu – stejně se užívají i v příslušných litevských textech, pouze některé z nich (ES, EB, IT, OL, TVR a EEB) jsou uvedeny v přeložené podobě. Respektuje se tedy originál. Je pravda, že zkratka užitá v originále může být v překladu také vynechána nebo rozšířena o další slovo11, avšak pokud v originále užita není, v litevském textu se zkratka nezavádí. Jinými slovy, překladatel nemá úplnou volnost při zavádění, tvoření a užívání zkratek, jakou má autor. Mimochodem, to je další důvod, proč se v článku hovoří o překladu zkratek, nikoli o jejich vytváření z překládaných či nepřekládaných názvů. Názvy se tedy překládají, avšak některé zkratky se překládají a jiné se ponechávají v podobě užité v originále, srov.: Evropský systém finančního dohledu (dále jen EFPIS) by mělo být usilováno o odstranění těchto nedostatků; Zřizuje se systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (dále jen EMAS); program „Copernicus“ by měl být považován za evropský příspěvek k vytvoření 11 Podobně se uvádí také ve SVPR, například se doporučuje, že pokud se zkratka v původním dokumentu vyskytuje pouze jednou nebo několikrát, je v dokumentu překládaném do litevštiny lepší užít nezkrácené slovní spojení, případně lze ke zkratce připojit odpovídající slovo obecnějšího významu (kód SWIFT, klasifikace NACE) apod. (SVPR 2020: 8). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 14 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Globální systém systémů pozorování Země (dále jen – GEOSS), kterou připravuje Skupina pro pozorování Země (dále jen – GEO)12. Ze srovnání těchto příkladů by nebylo těžké vyvodit, že se uplatňuje normativní kritérium, tj. zkratka rozšířeného názvu se uvádí v litevské podobě (EFPIS), zatímco zkratka méně rozšířeného názvu (jak napovídá kontext – systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit dosud teprve vzniká) má podobu použitou v anglickém textu (EMAS); nelitevské zkratky zůstávají zachovány i v případech, kdy není jasné, zda jsou rozšířené (GEOSS, GEO). To však vyvracejí již samotné názvy právních aktů, v nichž jsou označovány zřizované subjekty. Názvy těchto subjektů jsou stejně málo rozšířené, ale nelitevské zkratky se uvádějí jen u některých, např.: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018, kterým se zřizuje Úřad evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a BEREC podpůrná agentura (BEREC úřad); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP)13. Jiné názvy jsou naopak hned od začátku, ještě předtím, než se stačí rozšířit, uváděny v litevské podobě, např.: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Orgánu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (EERRI) a o zřízení Úřadu; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017, kterým se zřizuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EDVF), EDVF záruka a EDVF záruční fond; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (AIS). 12 Zde a dále se bude citovat pouze souvislá část věty relevantní z hlediska užití zkratky: vynechaný začátek či konec věty se neoznačuje jako výpustka. Protože konkrétní zdroj zkratky není z hlediska této studie relevantní, po uvedení příkladu se neuvádí; seznam všech použitých zdrojů je uveden na konci článku. 13 Nadpisy, stejně jako citované věty, se rovněž uvádějí ve zkrácené podobě. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 15 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 U názvů se však rozšířené užívání zkratky nemění. Pro tento výzkum byly použity materiály za období 20 let a názvy objektů zřízených během něj se měly jaksi rozšířit; některé se široce užívají v jiných právních aktech institucí EU, avšak alespoň tento soubor dokladů přechod od nelitevské ke litevské zkratce neukazuje. Výjimky se v něm vyskytly pouze tři a i ty spíše svědčí o opačném trendu. V nařízeních Evropského parlamentu a Rady ze staršího období, například v nařízení č. 575/2009 přijatém v roce 2013, se užívala litevská zkratka EDPPI (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zatímco v novějších, například v nařízení 2019/1238 přijatém v roce 2019 nebo v nařízení 2020/1503 z roku 2020, se již užívá zkratka anglického původu EIOPA. Název Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu byl v nařízení č. 604/2013 z roku 2013 zkracován jako EPPB, v nařízení z roku 2019 se však již zkracuje jako EASO. Užívání další zkratky by naznačovalo kolísání: ve směrnici 2011/61/EU z roku 2011, v nařízení č. 806/2014 z roku 2014 a v nařízení 2019/1156 z roku 2019 se užívá EVPRI (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), avšak v dokumentech z různých let se vyskytuje také ESMA (nařízení č. 909/2014 z roku 2014, směrnice 2020/1504 z roku 2020). Pravda, v nejnovějších právních aktech (nařízení 2020/1503 ze dne 7. října 2020, nařízení 2020/873 ze dne 24. června 2020) se užívá ESMA, takže i v tomto případě dochází k přechodu ke zkratce anglického původu. Analyzovaný soubor samozřejmě nepředstavuje celou databázi právních aktů EU, dostatečně však odhaluje tendenci užívat v právních aktech zkratky jednotně. O snaze dosáhnout této jednotnosti svědčí i již zmíněné pracovní pomůcky – zveřejňují společné seznamy zkratek pro instituce EU, jednotné zkratky a jednotná pravidla. Samostatně bylo ověřeno také 20 nařízení a směrnic přijatých po zveřejnění SVPR (po 8. 4. 2020); ani v nich nebyly zjištěny změny v užívání zkratek. K jejich projevení by ovšem bylo zapotřebí delšího časového úseku (aby bylo přijato více směrnic a nařízení). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 16 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Je pochopitelné, že v právních aktech EU se užívají nejen názvy zřizovaných objektů, takže kritérium rozšířenosti by jaksi mohlo ovlivnit rozhodování o jejich zkracování. Že takové kritérium může mít určitý vliv, naznačuje také SVPR, kde je uvedeno 7 kritérií pro výběr zkratek (zdroj, tradice, rozpoznatelnost, symbolický význam, rozšířenost, stručnost a zvuková stavba, označovaný objekt); jako druhá je zmíněna tradice. Pravda, není vysvětlena, uvádí se pouze po dvojici příkladů litevských a nelitevských zkratek (ESBO – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, PSO – Světová zdravotnická organizace a NATO, UNESCO), z nichž je obtížné usoudit, zda se míní tradice užívání zkratky obecně, nebo tradice v právních aktech EU. Každopádně je jako první kritérium uveden zdroj a z jeho konkretizace vyplývá, že při překladu zkratek je třeba se řídit především zakládacími dokumenty, jinými právními akty, pokyny příslušných subjektů nebo oficiálními prohlášeními. Zdůrazňuje to i poznámka: „Zkratky názvů agentur a institucí Evropské unie se užívají v podobě uvedené v zakládacích dokumentech. Jelikož zakládací dokumenty neobsahují zkratky názvů všech agentur a institucí, doporučuje se ověřovat je v databázi IATE, která poskytuje nejnovější informace a pokyny příslušných subjektů nebo oficiální prohlášení“ (SVPR 2020: 12). Tím se ukazuje význam metalingvistického faktoru – zkratky se mají užívat v podobě stanovené příslušnými subjekty a použité v dokumentech. To ovšem neznamená, že musí být pouze nelitevské. Například v LV, jímž se mají překladatelé rovněž řídit (SVPR 2020: 12), jsou některé zkratky názvů nelitevského původu (EASO – Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, EUIPO – Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví), jiné jsou litevského původu (EIB – Evropská investiční banka, EAA – Evropská agentura pro životní prostředí, EIVT – Evropská služba pro vnější činnost). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 17 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Mimochodem, kritérium rozšířenosti je v SVPR rovněž zmíněno (jako páté), není však formulováno jako rozšířenost názvu, nýbrž zkratky, a nikoli jako rozšířenost v litevštině, ale v jiných jazycích: „Přejatá zkratka může být zvolena, pokud se široce užívá v jiných jazycích (podle údajů IATE)“ (SVPR 2020: 13). V normativních pracích litevského jazyka se takové kritérium neformuluje, určitý prostor pro jeho interpretaci však vytváří kontext formulace již probíraného normativního kritéria. První podbod v oddílu Dėl raidinių santrumpų stanoví, že nelitevské (mezinárodní) zkratky vytvořené z latinských písmen se mají psát stejně jako v původním jazyce; není-li tento podbod spojován se třetím, lze vyvodit, že tak lze psát všechny nelitevské (mezinárodní) zkratky. I kdyby v tomto případě závorky naznačovaly nikoli ztotožnění pojmů, nýbrž upřesnění (že z „nelitevských“ se mají užívat pouze „mezinárodní“), termín tarptautinė santrumpa není vysvětlen ani v tomto usnesení, ani jinde. Bez vysvětlení poskytuje prostor pro různé interpretace, například pro ztotožnění mezinárodní zkratky a mezinárodního slova, přičemž u posledně uvedeného dnes existuje více než jedno pojetí. Například v Lietuvių kalbos enciklopedijoje je termín tarptautiniai žodžiai vysvětlen jako „výpůjčky přijatelné pro obecný jazyk (nepovažované za barbarismy), jejichž cizí původ jasně potvrzuje alespoň část nejdůležitějších jazyků mezinárodní komunikace (nebo také klasických jazyků) a u nichž nejsou nezpochybnitelné stopy výpůjčky z některého ze sousedních jazyků“ (LKE 2008: 547)14. Použijeme-li takovou analogii na zkratky, skutečně by z toho vyplývalo, že stačí, aby se anglická zkratka užívala v několika jazycích, a už ji není třeba překládat, ačkoli například LKRS uvádí jako mezinárodní pouze zkratky PS nebo P.S. (lat. post scriptum), NN nebo N.N. (lat. nomen 14 Prakticky bylo takové pojetí již uplatněno v nejnovějším slovníku mezinárodních slov (TŽŽ 2013). Podrobný přehled pojetí mezinárodního slova před výkladem mezinárodních termínů z oblasti výpočetní techniky a informatiky podává P. Zemlevičiūtė (2018: 153–154). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 18 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 nescio), MDS nebo M.D.S. (lat. misce, da, signa nebo misceatur, detur, signetur), tedy zkratky utvořené na základě latinských výrazů nebo slov (LKRS 1992: 74). Zda lze analogii mezi mezinárodní zkratkou a mezinárodním slovem vyjádřit lépe, by ukázal výzkum vztahu zkratky a slova, tato otázka však dosud nebyla zkoumána, máme-li na mysli článek R. Marcinkevičienė, nýbrž byla pouze nastolena. Při výčtu zdrojů SVPR je normativní zdroj, za který zde slouží IATE, Banka termínů Litevské republiky, encyklopedie, slovník, učebnice apod., zmíněn až po zakládajícím dokumentu, jiném právním aktu, pokynu příslušného subjektu nebo oficiálním prohlášení (SVPR 2020: 12). To tedy samo o sobě ukazuje, že kritéria pro překlad zkratek používaná v orgánech EU se neshodují s normativním kritériem stanoveným v usnesení VLKK. Jak se ukazuje, zkoumané užívání by měl významně regulovat nelingvistický, neboli metalingvistický, faktor, ale neprojevují se v něm také zákonitosti lingvistické povahy? Právě to bude dále objasňováno. 3. ROZSAH Ve 100 právních aktech bylo nalezeno 214 písmenových zkratek, tj. zkratek tvořených prvními písmeny slov názvu (počítaly se pouze neopakující se zkratky). Tři z nich je z hlediska překladu obtížné posoudit, protože první písmena slov litevského a anglického názvu se shodují: VIS (Vízový informační systém a Visa Information System), ESI (Evropské strukturální a investiční fondy a European Structural and Investment) a ETSI (Evropský institut pro telekomunikační normy a European Telecommunications Standards Institute). Protože se zkratky, jak již bylo uvedeno, v textech uvádějí za názvem, který se v každém případě překládá, nelze zjistit, BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 19 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 na základě kterého názvu byly tyto tři zkratky utvořeny. Z hlediska překladu tedy bude dále hodnoceno 211 zkratek. Skupina dvoupísmenných zkratek nevykazuje žádné zřetelnější tendence. Byly nalezeny pouze dvě nelitevské, totiž CV (Curriculum Vitae) a SE (evropské společnosti), avšak i litevských bylo nalezeno pouze 6: JT (Organizace spojených národů), ES (Evropská unie), IT (informační technologie), EB (Evropské společenství), OL (Úřední věstník) a v jednom právním aktu uvedené MA (platební objem). Všechny litevské dvoupísmenné zkratky s výjimkou poslední se používají bez uvedení názvu; EB je zpravidla součástí názvů citovaných právních aktů, např.: odpovídají současným pravidlům a postupům bankovního sektoru a směrnice 2004/39/EB. Zkratka OL (Úřední věstník) se používá v poznámkách pod čarou při uvádění zdroje, v němž byly citované právní akty zveřejněny, např.: Úř. věst. L 25, 2009, 1, 29, s. 28. Soudě podle SVPR může být takto malý soubor dvoupísmenných zkratek výsledkem snahy se jim vyhýbat – překladatelům se doporučuje, aby se v litevských dokumentech zkratky nepoužívaly, pokud se slovní spojení skládá pouze ze dvou členů nebo je lze zkrátit na dva členy (SVPR 2020: 10). Dlouhé písmenové zkratky se rovněž vyskytují pouze ojediněle. Mezi šestipísmennými nelitevskými byla nalezena CEIOPS (Výbor evropských orgánů dohledu nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním), mezi litevskými pak EŽUOGF (Evropský zemědělský orientační a záruční fond), EŽŪFKP (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) a KIPVPS (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů). Sedmipísmenná zkratka je pouze EDPPPIK (Výbor evropských orgánů dohledu nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním). Jako nejpočetnější se vyčleňují soubory třípísmenných a čtyřpísmenných zkratek (viz tab. 1). Posledně jmenovaný nevykazuje zřetelnější zákonitost: bylo nalezeno 40 litevských písmenových zkratek (AIFV, BEPS, BIAS, FPKG, ECBS, EDVF, EIFT, ESĮ, ETPB, EŽKA, PINO, SESV, SVKI, ŽOFI atd.), BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 20 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 nelitevských – 35 (ACER, BBAN, CISE, EEPR, EPER, EIPA, EMAS, EMSA, EPPO, ETSC, EURI, FADO, GATT, GMES atd.)15, včetně zkratek vytvořených na základě francouzských názvů OLAF a CIFE, které jsou mimochodem jedinými písmennými zkratkami v zvoleném vzorku, jež nejsou vytvořeny na základě angličtiny16. Soubor třípísmenných zkratek však jasně ukazuje převahu litevských zkratek: bylo použito 19 nelitevských třípísmenných zkratek (BIC, CPA, CPC, GEO, EMA, ISO, SMS, DNR, WAL, WAM atd.), zatímco litevských bylo více než čtyřikrát tolik: 79 (AIF, AIS, BKI, BPM, DPS, EEB, EEE, EBI, EIB, EPF, GMO, IRT, MPT, MVI, NCB, OPS, UŽT atd.), a jde o nejpočetnější skupinu litevských písmenných zkratek. TABULKA 1. Alfabetické zkratky podle složení Litevské | Ne-litevské | Celkem Dvoupísmenné | 6 | 2 | 8 Třípísmenné | 79 | 19 | 98 Čtyřpísmenné | 40 | 35 | 75 Pětipísmenné | 11 | 14 | 25 Šestipísmenné | 3 | 1 | 4 Sedmipísmenné | 1 | – | 1 Celkem | 140 | 71 | 211 15 Při počítání se tři uvedené výjimky, totiž zkratky EPPB a EASO, EVPRI a ESMA, EDPPI a EIOPA, započítávají jak do souboru litevských, tak ne-litevských zkratek. 16 V pomůckách určených autorům a překladatelům textů EU se objevuje také některá francouzského původu alfabetická zkratka, např.: SA (société anonyme), TGV (train à grande vitesse), ASBL (association sans but lucratif). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 21 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Pětipísmenných zkratek se používá mnohem méně a alespoň tento vzorek naznačuje, že častější jsou ne-litevské. Bylo jich nalezeno 14: BEREC, CSIRT, GEOSS, ECMWF, ECRIS, EONIA, EIOPA, ETIAS, ICSMS, IOSCO, LIBOR, NARIC, TDAWN, SIENA. Litevských bylo použito 11: BDANP, BKKMN, EDAPP, EFPIS, EJŘŽF, EKSSG, ENADS, EOEVT, EŽŪGF, EDPPI a EVPRI. Od EDPPI se však, jak již bylo uvedeno, přechází k EIOPA, od EVPRI k ESMA, takže po odečtení těchto zkratek by se soubor litevských pětipísmenných zkratek ještě zmenšil. Při uvádění těchto výpočtů se však započítávají pouze zkratky vytvořené čistě alfabetickým způsobem, tj. ty, které jsou utvořeny z prvních písmen všech slov názvu, včetně několika případů, jež se při pojednání o alfabetických zkratkách obvykle uvádějí jako zvláštní případy. V Kanceliarinės kalbos patarimuose se například uvádí, že začátek slova může být někdy označen dvěma písmeny, a jsou uvedeny příklady LST (Lietuvos standartas), VšĮ (viešoji įstaiga) (KancKP 1998: 277). V analyzovaných zdrojích byly nalezeny dvě takové zkratky: NVO (nevyriausybinės organizacijos) a BPeM (bendras pertvarkymo mechanizmas). V pravopisných pracích se však mezi alfabetickými ani mezi slabičnými zkratkami nezmiňují zkratky vytvořené vynecháním některých slov názvu, přestože jich je v analyzovaném materiálu mnoho, a většinou jde o ne-litevské zkratky: EASA – European Union Aviation Safety Agency, EQAR – European Quality Assurance Register for Higher Education, ECVET – European Credit System for Vocational Education and Training, EQAVET – European Quality Assurance Reference Framework for Vocational Education and Training, LETS – European Law Enforcement Training Scheme, MREL – minimum requirement for own funds and eligible liabilities, TRIPS – Trade-Related Aspects of Intellectual Property aj. Z litevských zkratek vytvořených tímto způsobem byly nalezeny pouze tři: ESS (Europos integruotų ekonominių sąskaitų sistema), BLS (Bendrijos bendrųjų tarifų lengvatų sistema) a CASS (centrinė ataskaitų ir statistinių duomenų saugykla). První BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 22 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 dvě byly vytvořeny podle originálu – i v něm se zkratky skládají ze tří písmen, přičemž některá slova názvu jsou vynechána. I třetí svědčí o respektování originálu – tvoří ji stejný počet písmen, jenže při překladu názvu je zapotřebí více slov (srov. CASS – centrinė ataskaitų ir statistinių duomenų saugykla a CRRS – central repository for reporting and statistics). Tím vyvstává otázka, zda jsou způsoby tvoření zkratek litevské, či ne-litevské. Možná i nejasnost odpovědi přispívá k tomu, že litevských zkratek tohoto typu je v analyzovaném materiálu málo. S výjimkou tří již zmíněných případů se ostatní přepisují tak, jak jsou použity v originále, např.: Generální sekretariát Rady zveřejnil autentické dokumenty také ve veřejném internetovém registru autentických cestovních a průkazních dokladů, známém jako PRADO. Pokud do výpočtů alfabetických zkratek zahrneme i takové zkratky, soubory delších ne-litevských zkratek se rozšíří a převáží nad litevskými. Budou však rozebrány později a z pojednání o zkratkách vytvořených typickým alfabetickým způsobem vyplývá, že samotný rozsah hranici mezi překládanými a nepřekládanými zkratkami neurčuje – ve všech skupinách podle rozsahu kromě sedmipísmenných se vyskytují zkratky litevského i ne-litevského původu, ačkoli prvních je celkově dvakrát více než druhých, konkrétně 140 oproti 71. Zřetelně však vyniká převaha litevských třípísmenných zkratek (79 oproti 19), což naznačuje, že se překládají nejčastěji, a vybízí k rozboru alfabetických zkratek i z dalších lingvistických hledisek. 4. DRUH NÁZVU Při popisu alfabetických zkratek v pravopisných oddílech se uvádějí převážně jen příklady zkracovaných vlastních názvů, jako jsou JT (Jungtinės Tautos), LDK (Lietuvos Didžioji BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 23 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Knížectví) nebo KAD (Odbor národní obrany), mezi nimi se však vyskytují také zkratky utvořené z obecných názvů, např.: UAB – uzavřená akciová společnost, PVM – daň z přidané hodnoty (LKŽin 1998). Je dokonce výslovně uvedeno, že zkracovat lze nejen vlastní názvy, ale i názvy obecné: „Víceslovné názvy, vlastní i obecné, se zkracují tak, že se všechna samostatná slova označí počátečními velkými písmeny“ (LKRS 1992: 73). Při zkoumání skupiny písmenných zkratek, které se v právních předpisech EU překládají nejčastěji – třípísmenných zkratek –, se ukazuje, že převažují zkratky utvořené z obecných názvů. Z 79 litevských zkratek jich takových je 48: AIF – fondy alternativního investování, AKM – otevřená metoda koordinace, DFP – víceletý finanční rámec, DPS – mnohostranné obchodní systémy, DTD – detektor vícenásobných identit, IUS – systémy institucionálního zajištění, MKR – kapitálový požadavek na solventnost, MPV – národní centrální banky plátce, OPS – organizované obchodní systémy, PSO – provozovatelé přenosových soustav, PSŠ – ústřední protistrany, SUB – obydlené byty vlastníků, UŠT – zámořské země a území, BPeM – jednotný mechanismus pro řešení krizí atd. Jedna překladová zkratka, EKS, je vytvořena zahrnutím vlastních jmen – Èltetò-Köves-Szulc paritetai –, celý název je však obecný. Poměrně mnoho litevských zkratek utvořených z obecných názvů se vyskytuje také mezi čtyřpísmennými: z 36 litevských je jich takových 17: AIFV (správci fondů alternativního investování), BEPS (společný evropský azylový systém), BIAS (společný informační systém o životním prostředí), BŽŪP (společná zemědělská politika), CVPD (centrální depozitáři cenných papírů), GPPB (společnosti pro přepravu hotovosti), KIJT (poskytovatelé konsolidovaných informačních pásek), ŽOFI (finanční nástroj pro usměrňování rybolovu) atd. Z 11 pětisložkových zkratek byly nalezeny pouze dvě: BDANP (služba pro ověřování shody biometrických údajů) a BKKMN (společné úvěrové BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 24 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 roční procentní sazby). To však neznamená, že se čtyřpísmenné nebo pětipísmenné zkratky utvořené z obecných názvů nepřekládají. Ani mezi cizojazyčnými se téměř nevyskytují. Například mezi 14 pětipísmennými jsou takové pouze CSIRT (týmy reakce na počítačové bezpečnostní incidenty), ELTIF (evropské fondy dlouhodobých investic) a NARIC (národní informační střediska pro akademické uznávání). Z 35 čtyřpísmenných jsou takové pouze BBAN (základní číslo bankovního účtu), IBAN (mezinárodní číslo bankovního účtu), PEPP (celoevropský osobní penzijní produkt) a, pokud se dodržuje zásada překládání názvů, CISE (společné prostředí pro sdílení informací), FADO (systém pro padělané a pravé doklady online), GMES (globální systém monitorování životního prostředí a bezpečnosti). Čtyřpísmenných a pětipísmenných zkratek vytvořených z obecných názvů se tedy používá méně a také méně se jich překládá. Menší počet těchto zkratek ukazuje i celý soubor: z 211 písmenných zkratek je 89 utvořeno z obecných názvů a 120 z vlastních názvů (u zkratek DNS a BGP, použitých bez uvedení celého názvu, nebyl základ jejich utvoření určen). Mezi zkratkami utvořenými z obecných názvů však zřetelně převažují litevské – z 89 jich je litevských 71 (viz tab. 2). Cizojazyčných je pouze 18 (CV, SE, SCE, BIC, CSIRT, ELTIF, NARIC, PEPP, BBAN, IBAN aj.), včetně zkratek několika názvů systémů psaných malými písmeny (FADO, CISE a GMES). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 25 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 TABULKA 2. Písmenné zkratky podle druhu názvu Litevské Cizojazyčné Celkem Utvořené z obecného názvu 71 18 89 Utvořené z vlastního názvu 61 59 120 Celkem 132 77 209 Rozdělení litevských a nelitevských zkratek utvořených na základě vlastního názvu je však vyrovnané. Tři zkratky této skupiny, tj. EPPB, EVPRI a EDPPI, se používají jak v litevské, tak v nelitevské podobě (EASO, ESMA a EIOPA), zatímco z ostatních 117 je 61 litevského původu: EGA – Evropská obranná agentura, EMT – Evropská platební rada, EPP – Evropský vyhledávací portál, JPKG – Společná parlamentní kontrolní skupina, EIVT – Evropská služba pro vnější činnost, SESV – Smlouva o fungování Evropské unie, EŽŪFKP – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova atd. Dalších 59 je nelitevského původu, např.: GEO – Skupina pro pozorování Země, ISO – Mezinárodní organizace pro normalizaci, SIS – Schengenský informační systém, EIPA – Evropský institut veřejné správy, EMSA – Evropská agentura pro námořní bezpečnost, GATT – Všeobecná dohoda o clech a obchodu, ACER – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, BEREC – Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací. Ukazuje se tedy, že nejčastěji se překládají krátké zkratky utvořené z obecného názvu, není však jasné, proč jsou z hlediska překladu téměř rovnoměrně zastoupeny pouze písmenné zkratky utvořené na základě vlastního názvu. Je proto zapotřebí další analýza. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 26 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 5. OZNAČOVANÝ OBJEKT Ačkoli se normativní kritérium zaměřuje na rozšířenost názvu, v roce 2000 bylo přijato ještě jedno usnesení VLKK, které uvádí zkratky 6 názvů Evropských společenství a oblastí spolupráce členských států Evropské unie, konkrétně EB (Evropské společenství), EEB (Evropské hospodářské společenství), EAPB (Evropské společenství uhlí a oceli), BUSP (společná zahraniční a bezpečnostní politika), TVR (spravedlnost a vnitřní věci), Euratomas (Evropské společenství pro atomovou energii), přičemž bylo stanoveno, že v dokumentech a jiných textech vyhotovených v litevštině se mají používat jejich litevské podoby (VLKK 2000). Tato tematická skupina se mimochodem zmiňuje i jinde (Kazlauskienė 2008: 73; Linkevičienė 2013: 28), patrně ve snaze předat normativní stanovisko; současně se uvádějí také zkratky základních dokumentů, například EŽTK – Evropská úmluva o lidských právech (Linkevičienė 2013: 28). To může naznačovat, že při volbě litevské či nelitevské zkratky může hrát roli označovaný objekt. Při zkoumání skupin písmenných zkratek používaných v překladech právních předpisů EU podle tohoto hlediska je patrné, že litevské zkratky utvořené z obecných názvů jsou převážně termíny rozšířené v právních předpisech EU nebo užívané v konkrétním právním předpisu – těchto zkratek je 68: IRT (informační a komunikační technologie), GTV (čistá hodnota aktiv), GMO (geneticky modifikované organismy), PMT (pevné sazby daní), MVĮ (malé a střední podniky), AKM (otevřená metoda koordinace), DTM (mnohostranné mezibankovní poplatky), MKR (kapitálový požadavek na solventnost), MPT (poskytovatelé platebních služeb), PPI (instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění), AIFV (správci alternativních investičních fondů), CVPD (centrální depozitáři cenných papírů BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 27 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 ), KIPVPS (subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů) atd. Kromě nich se jako obecné používají také názvy tří systémů: AIS (systém vstupu a výstupu), BEPS (společný evropský azylový systém) a BIAS (společný informační systém o životním prostředí). Mezi 18 nepřekládanými zkratkami se vyskytují zkratky označující různé objekty, výraznější je však skupina názvů kódů a ukazatelů: BBAN, IBAN, BIC, WAL, WAM, LIBOR, EONIA. Při zkoumání skupiny litevských písmenných zkratek utvořených z vlastních názvů z tohoto hlediska se ukazuje, že mezi nimi převažují zkratky názvů institucí a organizací, včetně společenství (dále souhrnně „organizace“). Do této tematické skupiny patří 47 z 61 litevských zkratek: ES – Evropská unie, EB – Evropské společenství, EEB – Evropské hospodářské společenství, EIB – Evropská investiční banka, EKA – Evropská kosmická agentura, EPF – Evropský rozvojový fond, ESF – Evropský sociální fond, ESRV – Evropská rada pro systémová rizika, EIVT – Evropská služba pro vnější činnost, EŽŪFKP – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, EŽŪOGF – Evropský zemědělský orientační a záruční fond atd. Mezi nelitevskými zkratkami utvořenými na základě vlastního názvu vynikají zkratky označující různé systémové útvary – z 51 nepřekládaných zkratek utvořených na základě vlastního názvu jich je 9: SIS – Schengenský informační systém, ECTC – Evropský systém přenosu kreditů, GEOSS – Globální systém systémů pro pozorování Země, ECRIS – Evropský informační systém rejstříků trestů, SLTD – databáze Interpolu o odcizených a ztracených cestovních dokladech, ETIAS – Evropský systém pro cestovní informace a povolení, EMAS – Systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit, SIENA – Aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací, EPER – Evropský registr emisí. Některé názvy systémů (online systém padělaných a pravých dokumentů, globální životní prostředí a BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 28 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 systém bezpečnostního dozoru, společný evropský azylový systém, informační a komunikační systém pro dozor nad trhem, společné prostředí pro sdílení informací) jsou v právních předpisech psány malým písmenem, a proto jsou jejich zkratky podle pravopisného principu zařazeny mezi zkratky obecných názvů (konkrétně FADO, GMES, BEPS, ICSMS a CISE). Jejich zařazením do této skupiny by se její počet zvýšil; zvláště by vzrostl, kdybychom mezi ně zařadili zkratky utvořené vynecháním některých slov: ECVET (Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání), EQAVET (Evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v odborném vzdělávání), TDAWN (databáze Interpolu týkající se cestovních dokladů hlášených jako odcizené), PRADO (veřejný online rejstřík pravých cestovních a průkazních dokladů), EQAR (Evropský registr zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání) aj. Ještě větší skupinu nepřekládaných zkratek však tvoří zkratky názvů organizací – je jich 25: ETF – Evropská nadace odborného vzdělávání, ISO – Mezinárodní organizace pro normalizaci, CEN – Evropský výbor pro normalizaci, ACER – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, CMFB – Výbor pro měnovou, finanční a platebněbilanční statistiku, CPSS – Výbor pro platební a zúčtovací systémy, OLAF – Evropský úřad pro boj proti podvodům, CIFE – Mezinárodní centrum pro evropské vzdělávání, EASA – Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví, EIPA – Evropský institut pro veřejnou správu, EPPO – Úřad evropského veřejného žalobce, ECMWF – Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí, IOSCO – Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, CEIOPS – Výbor evropských orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním aj. Mimo tuto tematickou skupinu se vyskytuje o něco více zkratek názvů dokumentů, programů a nástrojů, například: GATT – Všeobecná dohoda o clech a obchodu, GATS – Všeobecná dohoda o obchodu službami, TLAC – dokument o podmínkách celkové kapacity pro absorpci ztrát, EEPR – Evropský energetický program na podporu oživení hospodářství, SIENA – program zabezpečené výměnné informační sítě. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 29 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Z toho by vyplývalo, že při překládání zkratek může být důležitý typ označovaného objektu: zkratky termínů se většinou překládají, zatímco zkratky názvů systémových útvarů se zpravidla ponechávají v podobě užívané v původním jazyce. Tímto faktorem však nelze vysvětlit zkratky názvů organizací, kterých je mnoho jak mezi překládanými, tak mezi nepřekládanými zkratkami. Některé z nich se ve vzorku 100 právních předpisů vyskytly pouze jednou, například ETF, EMA, FATF, ECMWF, což jako by naznačovalo, že hranici mezi nimi může určovat kritérium rozšířenosti: názvy málo známých organizací nebo zřídka užívané zkratky se ponechávají v podobě použité v původním jazyce. Zkratky EIPA, EMSA, BEREC, CEIOPS, OLAF se však v právních předpisech používají často, takže jak názvy, tak samotné zkratky jsou rozšířené, ale tyto zkratky se na české nemění. Je tedy možné, že hranici mezi zkratkami této tematické skupiny určují jiné faktory. Tato hranice se ostatně vymezuje také v probíraných překladatelských nástrojích. Například v příloze LV, která obsahuje seznam hlavních zkratek, jsou zkratky BPV (Jednotný výbor pro řešení krizí), EAA (Evropská agentura pro životní prostředí), EPSA (Evropské středisko pro politickou strategii), ESTT (Soudní dvůr Evropské unie), BLES (Hospodářská unie Belgie a Lucemburska), CAVO (Organizace středoamerických států), EESRK (Evropský hospodářský a sociální výbor) aj. uváděny v litevské podobě, zatímco zkratky ETC (Evropská nadace odborného vzdělávání), JRC (Společné výzkumné středisko), FRA (Agentura Evropské unie pro základní práva), EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), EUSA (Evropská škola veřejné správy), EIGE (Evropský institut pro rovnost žen a mužů), EASME (Výkonná agentura pro malé a střední podniky), PARBA (Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci) aj. jsou nepřekládané. V seznamu VV určeném překladatelům se zkratky neuvádějí, některé z nich jsou však zmíněny v přílohách obsahujících seznamy názvů organizací; z nich by se dalo usuzovat, že hranici vymezuje podrobnější členění organizací: zkratky názvů mezinárodních organizací a jejich nejvyšších orgánů BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 30 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 jsou zde uváděny v litevské podobě, například JT (Organizace spojených národů), JTO (Organizace spojených národů), ŠMT (Rada ministrů severských zemí); litevské podoby se uvádějí také u zkratek názvů institucí EU, například EP (Evropský parlament), ET (Rada Evropy)17, zatímco vedle názvů organizačních složek, jako jsou frakce a výbory Evropského parlamentu, se uvádějí nepřeložené zkratky: ECR (Skupina Evropských konzervativců a reformistů), IMCO (Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů) aj. (VV 2014: 64–67). Takové vymezení by zdánlivě odpovídalo normativnímu kritériu, podle něhož lze zkratky méně rozšířených názvů v litevštině nepřekládat. Ještě podrobnější členění institucí a organizací uvádí SVPR, kde je jako šesté zmíněno kritérium označovaného objektu (SVPR 2020: 14–24). Na rozdíl od VV se zde navrhuje používat výpůjčené zkratky názvů mezinárodních organizací (ASEAN, NAFO aj.). U některých zkratek této skupiny se však připouštějí výjimky: jako litevské se uvádějí zkratky názvů orgánů Organizace spojených národů a některých organizací s OSN spojených (GA, TDO, DIGA aj.), zkratky názvů mezinárodních soudů (TTT, TBTBJ aj.) a zkratky organizací v oblasti Baltského moře a severských zemí (BJVT, BJVSBT aj.). Nakonec jsou zmíněny i další organizace, a ukazuje se tak, že výjimka se vztahuje také na ně, přestože zkratky mezinárodních organizací byly označeny za výpůjčené. Ačkoli se tedy hranice mezi zkratkami mezinárodních organizací pokouší vymezit podrobnějším členěním těchto organizací, jasnou hranici stanovit nelze. To ukazuje také pojednání o zkratkách názvů organizačních složek: na rozdíl od VV jsou zde zkratky názvů generálních ředitelství a služeb Evropské komise (JRC, FPI, OLAF, ECFIN aj.) a zkratky názvů složení Rady (EPSCO, EYCS aj.) uváděny jako 17 Názvy lze dále zkracovat na jediné slovo (Evropský parlament – Parlament, Evropská komise – Komise, Rada ministrů Evropské unie – Rada aj.), případně je nezkracovat vůbec (VV 2014: 64). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 31 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 přejaté. Zkratky názvů přípravných orgánů Rady se však uvádějí v litevské podobě (PPK, EPK, SAK aj.), a nakonec i mezi výše zmíněnými přejatými (SCIFA, CATS, COSI aj.). Zahrneme-li podskupinu názvů decentralizovaných orgánů, agentur a společných podniků EU, musíme také konstatovat, že jejich zkratky mohou být jak litevské (EEA, EGA aj.), tak přejaté (EIGE, EASO aj.). Při pokusu rozdělit skupinu organizací podle označovaného objektu se tedy nakonec u téměř každé podskupiny ukazuje, že zkratky mohou být jak litevské, tak nelitevské. Vzhledem k tomu, že se při členění této skupiny opakovaně zmiňuje nelingvistický faktor (např. u zkratek výborů a frakcí se uvádí, že se mají užívat v podobě schválené příslušným subjektem), může se zdát, že výjimku je třeba učinit právě kvůli němu. Při rozlišování dalších skupin označovaných objektů se však tento faktor nezmiňuje, a přesto se ukazuje, že zkratky mohou být litevské i přejaté. Tak se například uvádí u obou podskupin názvů dokumentů: zkratky názvů mezinárodních úmluv a dohod a zkratky programů, plánů, pokynů a nástrojů mohou být jak litevské (VTK, SPG, DFP, BTL, BSP aj.), tak přejaté (UNCLOS, CITES, ABCP, MASE aj.). Zkratky souborů právních předpisů EU jsou zřejmě uváděny jako litevské (KRD, BDAR aj.), ale i zde se počítá s výjimkami (nařízení REACH, nařízení CLP aj.). Výjimečnější jsou pouze skupiny názvů systémů a termínů: o názvech systémů, u nichž se rozlišují dvě podskupiny (Informační systémy, databáze a registry a Metodiky, klasifikátory a ukazatele), se uvádí, že tyto zkratky se obvykle užívají v přejaté podobě (CARE, GEANT, TRACES aj.), zatímco u zkratek termínů se dává přednost litevským (DUK, PDB, IPTR aj.). To by částečně vysvětlovalo, proč se ve skutečném úzu zkratky termínů překládají, zatímco mezi nepřekládanými zkratkami převažují názvy systémů. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 32 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Ve většině ostatních skupin rozlišovaných v SVPR podle označovaného objektu se však uvádějí zkratky litevské i přejaté. Z této příručky určené překladatelům vyplývá důležitost metalingvistického faktoru, ten je však, jak lze usuzovat, významnější pouze u zkratek názvů organizací; přesto se zkratky téměř všech vyčleněných skupin značně různí. Při pokusu roztřídit zkratky podle označovaného objektu se nakonec ukazuje, že téměř v každé skupině mohou být jak litevské, tak přejaté zkratky. To může naznačovat, že v samotném úzu působí jiné faktory, které vymezují hranici mezi zkratkami na jiném základě. 6. ZPŮSOB TVOŘENÍ SVPR způsob tvoření zkratky mezi kritérii vůbec nezmiňuje. Při výkladu každého kritéria jsou uváděny příklady iniciálových i slabikových zkratek bez rozlišování, což ukazuje, že způsob tvoření zkratky není považován za důležitý. Například při vyčlenění podskupiny názvů komisí Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru podle kritéria označovaného objektu se jako příklad uvádí jak iniciálová zkratka CCML, tak slabiková COTER (SVPR 2020: 17–18). Nebo se při rozlišování zkratek názvů systémů uvádí nejen zkratka vytvořená čistě iniciálovým způsobem SITC a zkratka vytvořená z počátečních písmen s vynecháním slov PRADO, ale také TRACES (Trade Control and Expert System) – zkratka tvořená zahrnutím slabiky (ESRV 2020: 21). Je pravda, že faktor způsobu tvoření se nezmiňuje ani při formulaci normativního kritéria. To je ilustrováno pouze příklady iniciálových zkratek (TO – Organizace spojených národů, NVS – Společenství nezávislých států, ES – Evropská unie), a také je formulováno rozhodnutí BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 33 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 skyrelyje Dėl raidinių santrumpų (VLKK 1997). Nutarimas Dėl raidinių santrumpų buvo priimtas jau 1989 m. (KK 1989), tik vėliau perkeltas (kiek papildžius) į rašybos ir skyrybos taisyklių visumą apimantį 1997 m. nutarimą, o tai rodytų, kad formuluojama nuostata greičiausiai yra radusis iš būtinybės pateikti pačias bendriausias nelietuviškų santrumpų rašymo taisykles, kai lietuvių kalboje rusiškas santrumpas ėmė keisti angliškos santrumpos. Trumpame skyrelyje visi santrumpų vartojimo aspektai negalėjo būti aprėpti, o ir išsamiai santrumpų klasifikacijai nutarime ne vieta. Tačiau rašybos darbuose klasifikacija pagal sudarymo būdą populiari ir reikšminga – ji brėžia ribą tarp santrumpų rašymo ir linksniavimo. Tiesa, rašybos darbuose santrumpos vertimo požiūriu neaptariamos, taigi neaišku, ar ši riba svarbi ir vertimui. Počátky dělení zkratek podle způsobu tvoření v litevské lingvistice lze patrně hledat v článku publikovaném roku 1964 v časopise Kalbos kultūroje, v němž se autoři pokoušejí předložit klasifikaci všech zkrácenin užívaných v jazyce. Zaměřují se především na zkracování slovních spojení fungujících jako názvy a rozlišují čtyři způsoby, respektive čtyři výsledky, které navrhují nazývat zkratkami. Jako dva z nich se uvádějí iniciálové zkratky (TSKP, LTSR, VLKJS) a hláskové zkratky (při jejich výslovnosti splývají hlásky v jedno slovo: VRES, HES, TASS, nepas (nová hospodářská politika), FIBA); navrhuje se označovat je společně jako iniciálové zkratky. Další dva výsledky souvisejí se zkrácením složeného názvu na jedno slovo: jedním z nich je zkrácení vzniklé spojením začátku slova s dalším slovem (agitpunktas – z agitacinis punktas, profsąjunga – profesinė sąjunga); takové útvary se nazývají složená zkrácená slova. Jako další způsob zkracování a jeho výsledek se probírají různé případy, které neodpovídají slovotvorným pravidlům a při nichž se spojují začátky dvou slov (krikdemas – krikščionis demokratas, partorgas – partinis organizatorius), přičemž z jednoho slova se přebírá dvouslabičný člen (Kominternas – Komunistų Internacionalas, Proletkultas – Proletarinė kultūros-švietimo organizacija) nebo se přebírá kmen BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 34 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 členu (gruporgas – grupės organizatorius, vietkomas – vietos komitetas). Všechny takové případy, které neodpovídají slovotvorným pravidlům, se zde navrhuje nazývat slabikovými zkratkami; celkově se navrhuje toto klasifikační schéma: rozlišovat složená zkrácená slova a slovní zkratky a ty dále dělit na slabikové a iniciálové, přičemž iniciálové lze dělit na písmenné a hláskové. Jedno schéma se tedy pokouší obsáhnout dva aspekty – hláskovou strukturu a způsob tvoření zkratky. Jak vyplývá z příkladů uvedených v tomto článku, většina z nich jsou ruské zkratky aktuální v dané době. Jejich cizí původ se však pojmenovává i přímo: o slabikových zkratkách se říká, že jde o „slova vzniklá většinou v jiných jazycích a přizpůsobená gramatické stavbě litevštiny“ (Klimavičius 1964: 40), zatímco o hláskových zkratkách (TASS, VRES, FIBA) se uvádí, že jsou „jednoduše převzaté z jiných jazyků nebo jsou kalky. V litevštině není příliš oblíbené spojovat první hlásky do slova, např. JAV nevyslovujeme jako jav. Přirozeným spojením v litevštině může být totiž, bez ohledu na pohodlné rozložení samohlásek a souhlásek pro výslovnost, pouze spojení s koncovkou. Proto mají tendenci číst se s připojením litevských koncovek i zkratky jako hesas, Tasas, šecas, vrecas, zillas“ (Klimavičius 1964: 41). Z toho by vyplývalo, že za typické pro litevštinu se považují pouze písmenné zkratky, zatímco zkratky připomínající slova (hláskové a slabikové) jsou pokládány převážně za přejaté z jiných jazyků. Zároveň je zřejmé, že cílem klasifikačního schématu je obsáhnout jak litevské zkratky, tak i zkratky litevštině vlastními rysy neodpovídající, které v tehdejších podmínkách existence litevštiny zastupovaly ruské zkratky. Později se již slabikové zkratky rozlišují samostatně. V oddílu uvedeném v LKRS se probírají především písmenné zkratky, po jejichž výkladu se však zmiňuje, že existují i takové, které „se skládají z prvních dvou nebo tří písmen každého slova názvu nebo z prvních slabik“, a dodává se, že přesnější by bylo nazývat je slabikovými (LKRS 1992: 74). Ačkoli takový výklad BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 35 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 jako by naznačovalo, že slabičné zkratky jsou zcela odlišné od písmenných, uvádí se však, že se obvykle píší s prvním velkým písmenem a často se skloňují (Elfa a Kuzbasas), takže se na základě způsobu tvoření v podstatě vymezuje hranice jak v psaní, tak ve skloňování. Probírané písmenné zkratky se zde píší velkými písmeny a koncovku se navrhuje připojovat jen k některým, totiž ke zkratkám, které lze vyslovit jako zvuky označené písmeny (zpráva TASS-o nebo zpráva TASS’o), tedy k těm, které byly ve zmíněném článku z roku 1964 označeny jako zvukové. Termín zvukové zkratky se v LKRS nepoužívá, všechny zkratky složené z písmen se nazývají písmennými. Jako hlavní klasifikace zkratek se tedy v LKRS rýsuje klasifikace podle způsobu tvoření. V pozdějších pracích se slabičné zkratky již výslovně rozlišují od písmenných a jako základ tohoto rozlišení se jeví způsob tvoření zkratky, odlišný způsob psaní a skloňování: „Slabičné zkratky se tvoří z prvních dvou či tří písmen nebo prvních slabik slov. Slabičné zkratky se často tvoří nikoli ze všech slov názvu. U těchto zkratek se píše velkým písmenem pouze první písmeno, často mají koncovky a skloňují se, např.: „Euratomas“ (Evropské společenství pro atomovou energii), „Eurostatas“ (Statistický úřad Evropské unie), „Europolas“ (Evropská policie), „Unikodas“ (angl. Unicode)“ (Kazlauskienė 2008: 73). V těchto pracích se však na rozdíl od LKRS slabičné zkratky navíc doporučuje psát v uvozovkách, čímž se vzdalují zkratkám písmenným. Snad poprvé tuto myšlenku vyslovuje A. Kazlauskienė ve svém článku: „Domnívám se, že by bylo možné doporučit psát takové zkratky v uvozovkách, pokud v jazyce fungují jako symbolické názvy“ (Kazlauskienė 2008: 73). V dalších pracích se psaní v uvozovkách již formuluje jako pravidlo: „U těchto zkratek se píše velkým písmenem pouze první písmeno a samotná zkratka se píše v uvozovkách“ (Linkevičienė 2013: 29). Mimochodem, takto je to formulováno i ve VV určeném překladatelům: „Uvozovkami se vyznačují slabičné BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 36 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 zkratky (přirovnávají se k symbolickým umělým názvům a píší se s velkým počátečním písmenem)“ (VV 2014: 20). U několika zkratek (Europolas, Interpolas, Eur atomas, Eurojustas a Eurostatas) se však činí výjimka – z tradice se doporučuje psát je s prvním velkým písmenem a skloňovat. Obecně je patrné, že ačkoli se slabičné zkratky vyčleňují jako druh zkratek, z hlediska pravopisu se na ně má sklon pohlížet spíše jako na druh názvů – symbolické názvy. Z pravopisných prací tak vyplývá dvojí pojetí slabičných zkratek: v pojetí uvedeném v LKRS jsou chápány spíše jako názvy s přímým významem, zatímco při psaní v uvozovkách spíše jako názvy se symbolickým významem. Pokud se při řešení otázky překladu vychází z těchto pojetí, měl by být výsledek odlišný. Názvy s přímým významem se obvykle překládají, symbolické se přepisují podle pravopisu originálu. Část názvů s přímým významem, totiž osobní a místní jména, lze ovšem rovněž psát podle pravopisu originálu (VLKK 1997, 2016), nikde se však neuvádí, že slabičné zkratky lze přirovnávat k místním či osobním jménům. Dva příklady slabičných zkratek uvedené v LKRS Elfa (elektrotechnická továrna, elektrotechnická továrna ve Vilniusu) a Kuzbasas (Kuzněcká černouhelná pánev) na tuto otázku odpověď nedávají a nevysvětlují ani to, zda se slabičné zkratky mají překládat, protože první příklad je zkratka litevského původu a základ jejího tvoření se v litevštině a ruštině shoduje (Kuzněcká černouhelná pánev a Кузнецкий угольный бассейн). Mimochodem, příklady shodné ve dvou jazycích ilustrují také pojednání o slabičných zkratkách, které vychází již ze zkratek anglického původu. Taková je slabičná zkratka Euratomas (Evropské společenství pro atomovou energii a European Atomic Energy Community), která se v usnesení VLKK z roku 2000 ocitla mezi písmennými zkratkami, nebo obvykle zmiňované Eurostatas (Statistický úřad Evropské unie a European Statistics), Europolas (Evropská policie a European Police Office). Takové příklady neodpovídají ani na otázku fonetické adaptace. Uváděné příklady i formulovaná pravidla však ukazují, že BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 37 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 slabičné zkratky by se měly morfologicky adaptovat, tj. měly by se psát s českými koncovkami. N litevské symbolické názvy se foneticky neadaptují – píší se podle pravopisu originálu (VLKK 1997). Jak by vyplývalo z usnesení VLKK z roku 1997, neměly by se adaptovat ani morfologicky, tj. lze je psát bez koncovek18, avšak v usnesení přijatém v roce 2007 se bez koncovek doporučuje psát pouze symbolické názvy následující za druhovým označením (služby poskytované společností „Sonex“), zatímco u těch, které mu předcházejí, se doporučuje skloňování, pokud je lze zařadit do některého z litevských skloňovacích vzorů (VLKK 2007). Mimochodem, někdy se to uvádí i přímo v souvislosti se slabičnými zkratkami: „Tyto zkratky mívají koncovky a skloňují se (např. „Sodra“, „Sodros“, „Sodrai“); při přejímání z jiných jazyků se rovněž připojují příslušné litevské pádové koncovky, např.: „Euratomas“ – Evropské společenství pro atomovou energii; údaje „Eurostato“ (Statistického úřadu Evropské unie); předáno „Europoliui“ (Evropské policii); „Unikodas“ – standard, který definuje kódování abeced téměř všech jazyků a dalších symbolů v počítačích, a podobně.“ (Linkevičienė 2014: 29). Ať tak či onak, i když je možnost psát slabičné zkratky jako symbolické názvy předvídána, otázka jejich morfologické adaptace není jasná. V analyzovaném úzu se slabičné zkratky neadaptují ani foneticky, ani morfologicky, s výjimkou Europolas, Interpolas, Eur atomas, Eurojustas a Eurostatas – tyto se, jak se uvádí i ve VV, píší s prvním velkým písmenem a s koncovkami, např.: Europolas, Eurojustas a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž mohou jmenovat po jednom zástupci do poradní skupiny SIS II; 18 „Nelitevské symbolické názvy periodik, organizací, sportovních, uměleckých a jiných kolektivů, firem, značkových výrobků a další oficiálně používané symbolické názvy v jazycích užívajících latinku (často s čísly nebo jinými zvláštními odkazy) se píší podle pravopisu originálu, bez litevských koncovek“ (VLKK 1997). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 38 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Kai operatyviniai asmens duomenys perduodami iš Eurojusto Interpolui ir valstybėms, kurios yra paskyrusios Interpolo narius, turėtų būti taikomas šis reglamentas, visų pirma nuostatos dėl tarptautinio duomenų perdavimo. O kitos santrumpos rašomos didžiosiomis raidėmis, pvz.: Komisija sudaro su EUMETSAT įgaliojimo susitarimą; Todėl derėtų aiškiai apibrėžti, koks yra CEDEFOP veiklos pobūdis; SOLVIT yra veiksmingas neteisminis problemų sprendimo mechanizmas; ECOICOP taip pat turėtų būti suderintas su Jungtinių Tautų COICOP – tarptautiniu standartu individualaus vartojimo išlaidoms pagal paskirtį klasifikuoti, todėl ECOICOP turėtų būti pritaikytas, siekiant jį suderinti su JT COICOP pakeitimais. Taip rašomos net ir santrumpos EUROFOUND, EUROSUR ar EURODAC, nors jos sudarytos kaip ir Europolas, Eurostatas ar Eurojustas, t. y. iš dėmens Euro- ir kito žodžio pradžios, pvz.: nuo 1975 m., kai buvo įsteigtas, EUROFOUND atlieka svarbų vaidmenį padėdamas gerinti gyvenimo ir darbo sąlygas visoje Sąjungoje; Agentūra turėtų teikti EUROSUR kūrimui ir naudojimui, įskaitant sistemų sąveikumą, būtiną paramą. Išeitų, kad šie trumpiniai laikomi veikiau santrumpomis nei tiesioginėmis ar simbolinėmis reikšmės pavadinimais. Symbolické názvy však mohou být psány verzálkami, což se uvádí i ve čtvrté části příručky LV určené tvůrcům právních předpisů EU. Psaní velkými písmeny tedy může naznačovat, že se ve překladech právních předpisů EU slabičné zkratky staví na roveň symbolickým názvům. Skutečné symbolické názvy se však zde píší v uvozovkách, srov.: Prováděním složky služeb programu „Copernicus“ může Komise pověřit příslušné subjekty, například Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA), Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA) a Satelitní středisko Evropské unie (SATCEN); za tímto účelem by měla instituce spolupracovat s realizátory a sítěmi dalších souvisejících iniciativ Unie, zejména s Evropskou BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 39 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 sítí veřejných služeb zaměstnanosti, Evropskou sítí podniků, „Border Focal Point“, SOLVIT a Výborem vrchních inspektorů práce. Slabičné zkratky psané v uvozovkách se vyskytují jen v několika málo případech, např.: Europol může také jmenovat zástupce do VIS, „Eurodac“ a poradních skupin AIS-ETIAS. Důvodů, proč se slabičné zkratky obvykle nepíší jako symbolické názvy, může být několik. Jak již bylo uvedeno, v normativních doporučeních panují nejasnosti. Navíc lze v textech oficiálního odborného stylu, v nichž je cílem co nejpřesněji zachytit oficiální názvy, adaptaci chápat jako zkreslení oficiálního názvu (Vaskelaitė 2011: 72). Některé příklady naznačují, že svou roli hraje kontext, tj. okolní iniciálové zkratky, např.: Tímto nařízením se společně s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 (34) zřizuje rámec zajišťující interoperabilitu systému vstupu/výstupu (dále jen „AIS“), vízového informačního systému (dále jen „VIS“), Evropského systému pro cestovní informace a povolení (dále jen „ETIAS“), EURODAC, Schengenského informačního systému (dále jen „SIS“) a Evropského informačního systému rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (dále jen „ECRIS-TCN“). Vzhledem k tomu, že jde o překlady, vliv má patrně i originál – v anglicky psaných právních předpisech se takové zkrácené názvy také často píší velkými písmeny, např.: EUROSUR je nezbytný; Komise by měla rovněž využít Evropskou organizaci pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) k provozování specializovaných misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem. A pokud se nepíší velkými písmeny, nejsou ani v uvozovkách, např.: Eurofound by měl v této souvislosti zohlednit také střednědobé a dlouhodobé výhledy; ESP by měl být rovněž vytvořen na podporu cílů systémů EES, VIS, ETIAS, Eurodac, SIS, ECRIS-TCN a údajů Europolu. Kromě toho se zkratky v textu, ať už jsou psány velkými písmeny, či nikoli, používají jako iniciálové zkratky – po uvedení celého názvu následují v závorkách, např.: HICP a harmonizovaný index spotřebitelských cen při konstantních BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 40 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 tax rates (HICP-CT) should be broken down into categories of the European classification of individual consumption according to purpose (ECOICOP). O ir toliau vartojami kaip raidinės santrumpos – atstoja visą pavadinimą: The ECOICOP should also be consistent with the UN COICOP, which is the international standard classifying individual consumption according to purpose, therefore the ECOICOP should be adapted to align it with changes to the UN COICOP. Uvádí-li se celý název, není třeba je dále vysvětlovat, takže se nepoužívají ani vysvětlující slova, která jsou obvykle zapotřebí při užívání takových zkratek v nepřeložených textech (Vaskelaitė 2011); ani to nedovoluje, aby tyto zkratky vystupovaly jako symbolická pojmenování. Navíc je díky takovému přístupu obvykle patrná i souvislost zkratky s celým názvem, který má přímý význam, např.: CEDEFOP (franc. Centre européen pour le développement de la formation professionnelle), ECOFIN (Economic and Financial Affairs), EUMETSAT (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites). Je pravda, že existují i takové zkratky, které s názvem spojuje jediná slabika, například SOLVIT (Market Problem Solving Network) nebo RAPEX (Rapid Alert System for dangerous non-food products), avšak vzhledem k výrazné tendenci uvádět v originále celý název je patrná i jejich souvislost s celým názvem. Jako symbolická pojmenování se tedy nepíší ani tyto útvary, přestože je s delším názvem spojuje spíše symbolická souvislost a tato symboličnost je, jak lze usuzovat ze SVPR, vnímána. Například jako čtvrté kritérium uvádí SVPR symbolický význam: „Přejatá zkratka se volí, pokud je v původním jazyce vytvořena záměrně s cílem propůjčit zkratce symbolický význam, o který by překladem přišla“ (SVPR 2020: 13). Přesto SVPR nedoporučuje psát do uvozovek ani tyto zkratky, které mají s delším názvem jen málo společného. Vzhledem ke způsobu tvoření lze mezi zkratkami vytvořenými různými způsoby v textech vymezit hranici; v pravopisných příručkách se navíc pro všechny slabičné zkratky stanoví jednotný způsob zápisu. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 41 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Všechny slabičné zkratky se s výjimkou několika již zmíněných výjimek píší stejně i v analyzovaném materiálu; volí se pouze zápis velkými písmeny, nikoli v uvozovkách, což by naznačovalo, že jsou chápány spíše jako zkratky než jako symbolická označení. Podle pravidla pro psaní slabičných zkratek stanoveného v LKRS se ani tyto útvary obvykle nepíší, ačkoli pravopis v originále by k tomu v některých případech jakoby vybízel. Kromě již uvedených důvodů by příčinou mohly být normativní nejasnosti související s fonetickou adaptací. LKRS navíc uvádí, že slabičné zkratky se pouze nejčastěji píší s prvním velkým písmenem a pouze nejčastěji se skloňují. Tato publikace je více zaměřena na obecné užívání, takže i z psaní Elfa, Kuzbasas vyplývající možnost překladu zkratek vlastními jmény v ní může být formulována se zaměřením spíše na texty obecného užívání než na specializované užívání. Navíc i v originále, který může mít přímý či nepřímý vliv na překládané texty, se označení vytvořená tímto způsobem zkracování píší s prvním velkým písmenem pouze v některých případech – v ostatních případech se píší velkými písmeny, a jsou tedy chápána jako zkratky. Avšak i v těchto ostatních případech se v litevských textech používá zápis velkými písmeny, srov.: Inspire by měly být založeny na infrastrukturách pro prostorové informace ir INSPIRE by měla být založena na infrastrukturách prostorových informací vytvořených členskými státy; Jelikož se tři tripartitní agentury, konkrétně Eurofound, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU OSHA) a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), zabývají otázkami <...>, je nutná jejich úzká vzájemná koordinace) ir jelikož tři tripartitní agentury, tj. EUROFOUND, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen ES-OSHA) a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (dále jen CEDEFOP), zabývají otázkami <...>, je třeba, aby svou činnost vzájemně úzce koordinovaly. To samozřejmě může ukazovat na způsob psaní té či oné zkratky BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 42 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 o jednotnost, ale současně sklon k zápisu podle vzoru písmenných zkratek by svědčil o tendenci nerozlišovat slabičné zkratky od písmenných. Rozlišit je však na základě anglických zkratek by bylo obtížné. Vždyť existuje mnoho takových, při jejichž tvoření je zahrnuta pouze jedna slabika nebo několik prvních písmen, ale jinak jsou složeny z písmen, například ECOICOP (evropská klasifikace individuální spotřeby podle účelu), ESSPROS (evropský systém integrovaných statistik sociální ochrany), COSME (konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků), EURES (evropská síť služeb zaměstnanosti služby), CEPOL (Collège Européen de Police), takže tyto zkratky neodpovídají charakteristice slabikových zkratek uvedené v dílech o českém pravopisu – že jde o útvary tvořené pouze z několika prvních písmen nebo slabik. Vyskytují se také zkratky vytvořené přidáním jediného dalšího písmene, například ENISA (Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací). Jak již bylo ukázáno při pojednání o písmenných zkratkách, používá se také mnoho zkratek složených výhradně z písmen, které však nejsou vytvořeny způsobem uváděným v dílech o českém pravopisu – z prvních písmen každého slova, například PRADO (Veřejný registr autentických cestovních dokladů a dokladů totožnosti online). Kromě toho, jak bylo v této kapitole zmíněno, existují zkratky tvořené pouze jednou slabikou některého slova v názvu. Bylo by tedy obtížné vytyčit mezi anglickými zkratkami hranici, která se v dílech o českém pravopisu stanovuje na základě způsobu jejich tvoření. V analyzovaném užívání se tato hranice nevymezuje – ani z hlediska pravopisu, ani překladu. Všechny takové zkratky se píší stejně a nepřekládají se, včetně těch, které jsou vytvořeny z prvních písmen, přičemž se vynechávají slova názvu. Analyzovaný soubor vyzdvihuje snad jedinou zkratku NAFTAP (nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby), která nebyla převzata z BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 43 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 originálu, nýbrž byla vytvořena z litevského názvu, avšak možná podle vzoru originálu19. Jednotné zacházení se zkratkami tvořenými různými způsoby v překladech právních předpisů EU by ukazovalo, že pokud se pojem slabičné zkratky vůbec uplatňuje, za slabičnou zkratku se spíše považuje zkratka, kterou lze rozdělit na slabiky nebo vyslovit jako slabiku, než zkratka vytvořená ze slabik. R. Marcinkevičienė v článku o akronymech zmiňuje odlišnou povahu anglických zkratek: při jejich tvorbě se kombinace písmen volí tak, aby se snadno vyslovovaly, proto se často nedodržuje dřívější zásada vybírat pouze samostatná slova, pouze první písmena a pouze jejich přirozené pořadí (ADLA – Danish Association for Applied Linguistics)20; navíc se ve snaze vytvořit snadno čitelnou kombinaci písmen zkouší vymyslet i samotný název tak, aby po zkrácení vzniklo slovo, které už v daném jazyce existuje a má určitý význam, například Speech and Language Technology – SALT (Marcinkevičienė 2003: 92). Z toho by vyplývalo, že u anglických zkratek je relevantním kritériem nikoli způsob jejich tvoření, ale zvuková stavba, která je v daném článku vykládána jako snaha dosáhnout podobnosti se slovem. Takové kritérium by však mezi zkratkami vytyčovalo jinou hranici, než jakou mají tendenci vymezovat litevské pravopisné příručky svým dělením zkratek na písmenné a slabičné. Dále se bude zkoumat, zda je toto kritérium důležité při překladu zkratek v právních předpisech EU. 19 Určit skutečný způsob tvoření je obtížné, protože zkratka FISIM může vzniknout jak z prvních písmen (financial intermediation services indirectly measured), tak zahrnutím prvních dvou písmen jednoho slova (financial intermediation services indirectly measured). 20 Na tomto základě autorka rozlišuje staré neboli přísné a nové neboli volné akronymy (Marcinkevičienė 2003: 92). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 44 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 7. HLÁSKOVÁ STRUKTURA Mohlo by se zdát, že při překladu třípísmenných zkratek není kritérium hláskové struktury důležité. Například mezi početnou skupinou litevských zkratek se vyskytují jak zkratky, které lze vyslovit jako slabiku či krátké slovo (EGA, EKA, EPI, EBI, EIF, EKS, NAC, SUB, TAB, TAS, AIF, AIS), tak zkratky, které slabiku ani spojení slabik netvoří (AGS, AKM, BKI, EEB, EAA, ECB, EPF, EPP, EŽF, IIP, MVI, NKI, NRI, NVO, PPI, PPO, SVA, TDO, UŠT, UPF), nebo jsou dokonce složeny pouze ze souhlásek (BNP, BPM, BVP, DFP, DPS, DTD, DTM, FST, KRS, GTV, MKR, MPT, NCB, PGP, PGS, PRF, PSŠ, PVB, TDS, TVF, TVR). Takové zkratky se vyskytují i mezi zkratkami nelitevského původu, srov. CEN, GEO, IPA, SIS, WAL, WAM, ISO a CPC, DNS, BGP, SMS, SPC, DNR, DFI, ETF. Ve skupině čtyřpísmenných zkratek však zjevně převažují zkratky, které lze přečíst jako slovo. Nejvíce je mezi nimi zkratek nelitevských: EIPA, EASA, EIPA, EMSA, ESMA, SEPA, EMAS, EURI, FADO, NACE, NATO, CIFE, CISE, NATO, EPPO, EASO, EURI, OLAF, ACER, EPER, IFAC, ITER, IBAN. Jiné lze přečíst jako jednoslabičné slovo: GATS, GATT, LETS, GMES, FATF, TLAC, PEPP, SLIM. Takové zkratky převažují i mezi pětipísmennými: BEREC, GEOSS, ECRIS, EONIA, LIBOR, ELTIF, ETIAS, IOSCO, NARIC, SIENA, EIOPA. Taková je i šestipísmenná CEIOPS. Zkratky vyslovitelné jako slabika či spojení slabik se však vyskytují i mezi těmi, které se překládají. Takové jsou čtyřpísmenné BEPS, BIAS, AIFV, EBPO, ESBO, EIVT, EŽKA, ELPA ESIL, ŽOFI, PINO, EFPIS, NMAC, TAST, PATM, SESV. Při jejich srovnání se zkratkami v originále je patrné, že pokud v litevštině vznikne spojení, které se vyslovuje snadněji nebo je z tohoto hlediska podobné původnímu, má se tendence zkratku překládat, např.: BEPS (srov. CEAS), BIAS (srov. SEIS), AIFV (srov. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 45 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 AIFM, EŽKA (srov. EFKA), ELPA (srov. EFTA), ESIL (srov. ESIS), ŽOFI (srov. FIG), PINO (srov. WIPO, EFPIS (srov. ESFS), NMAC (srov. CNACs), TAST (srov. IASB). Pětipísmenných Typických litevských pětipísmenných zkratek utvořených z iniciál je málo, ale ENADS, ESAPP, EFPIS, EŽŪGF, EOEVT lze také vyslovit jako slovo. Tyto údaje ukazují, že kritérium hláskové struktury je důležité. Potvrzuje to i nástroj EVPR určený překladatelům EU, v němž je hlásková struktura zmíněna jako kritérium výběru zkratky: přejatá zkratka může být zvolena, pokud je litevská zkratka dlouhá, složitá a obtížně vyslovitelná (SVPR 2020: 13). Je pravda, že toto kritérium je uvedeno až jako šesté, avšak členění zkratek podle označovaného objektu, které tatáž publikace nabízí, ukazuje, že mezi přejatými zkratkami se obvykle ocitají zkratky vyslovitelné jako slabika či spojení slabik, zatímco mezi litevskými zkratky, které takovou možnost nenabízejí, často souhláskové. Například v podskupině názvů mezinárodních organizací jsou jako přejaté uvedeny PIF, ASEAN, NAFO, ICES, v podskupině složení Rady COMPET, EPSCO, EYCS, ECOFIN, v podskupině pomocných orgánů Rady EUMS, CATS, SCIFA, COSI, v podskupině pracovních skupin Rady DROIPEN, COASI, COMET, v podskupině decentralizovaných institucí EU EIGE, EASO, SATCEN, BEREC, ve skupině názvů systémů CARE, GEANT, TRACES, PRADO, SITC, klasifikátory NACE, EURIX aj. (EVPR 2020: 13–24). Jako litevské se naproti tomu uvádějí TTT, TGS, PPK, EPK, EFK, PSK, TBTR, BJVT, DPPK, BJVSBT, EESRK, EJ RŽF aj. Anglické zkratky uvedené vedle nich (v tomto pořadí ICJ, GSC, TPC, EPC, EFC, PSC, ICTY, CBSS, BSSSC, KLDR, EESC, ESKK, EMFF) ukazují, že netvoří snadno vyslovitelné hláskové spojení. Zdá se tedy, že se překládají zkratky, které v originále netvoří snadno vyslovitelné hláskové spojení, zatímco pokud takové spojení vznikne, nemá se tendence je narušovat. Mimochodem, předpokládá to i další kritérium uvedené v SVPR (třetí) – rozpoznatelnost: „Přejatá zkratka může být BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 46 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 pasirenkama, jei ją išvertus į lietuvių kalbą gali pasunkėti komunikacija“ (SVPR 2020: 12). Tiesa, ji suformulavus užsienama apie tam tikras specializuotas sritis, logotipus, prekių ženklus, ir tai rodytų, kad veikiausiai turimos omenyje būtent tų sričių santrumpos. Analýza skutečného úzu však ukázala, že se nepřekládají ani všechny zkratky záměrně utvořené tak, aby připomínaly slovo: EASA, ESCO, EQAR, EMAS, ECVET, EQAVET, PRADO, TEMPO, SIENA, INSPIRE, CEPOL, SATCEN, SOLVIT, INTCEN, COSME, ESSPROS, RAPEX atd. Tím spíše je lze vyslovovat jako slova nebo slabiky, neboť této podobnosti se dosahuje záměrně. Z toho by vyplývalo, že hranici mezi zkratkami z hlediska překladu nevymezuje způsob jejich tvoření, nýbrž jejich zvuková stavba. A soudě podle 100 právních předpisů jde o zdaleka nejvýraznější kritérium. Výjimek z tohoto trendu bylo nalezeno jen málo. Například nebylo přeloženo 5 čtyřpísmenných zkratek tvořených v angličtině souhláskami: CMFB (Výbor pro statistiku peněžní, finanční a platební bilance), CPSS (Výbor pro platební a zúčtovací systémy), ECTC (Evropský systém převodu kreditů), SLTD (databáze Interpolu pro odcizené a ztracené cestovní doklady) a IPPC (integrovaná prevence a kontrola znečištění). Z pětipísmenných zkratek však v původním jazyce zůstaly pouze ICSMS (informační a komunikační systém pro dozor nad trhem) a ECMWF (Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí). Tyto výjimky mohou být dány jinými faktory, například kritériem původu nebo rozšířenosti; posledně uvedené kritérium SVPR stanoví, že za nelitevskou lze považovat zkratku rozšířenou v několika jazycích. Vliv může mít také kritérium označovaného objektu – usiluje se o to, aby se zkratky označující tentýž objekt posuzovaly z hlediska překladu jednotně. Na druhou stranu může být kritérium zaměřené na zvukové složení, které se samo zřetelně ukazuje v úzu, odpovědí na otázku, proč se nedaří stanovit jednotné zkratky pro skupiny označovaných objektů. Vždyť i skutečný úzus zkratek ukazuje, že se zkratky názvů různých objektů tvoří tak, aby připomínaly slovo BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 47 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 – jak organizací (EIPA – Evropský institut veřejné správy, BEREC – Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací), tak systémů či sítí (GEOSS – Globální systém systémů pro pozorování Země, ECRIS – Evropský informační systém rejstříků trestů), dokumentů, programů a nástrojů (GATS – Všeobecná dohoda o obchodu službami, SIENA – program bezpečné výměny informací v síti, EURI – nástroj Evropské unie na podporu oživení ekonomiky), čísel, kódů a ukazatelů (IBAN – mezinárodní číslo bankovního účtu, EURIBOR – úroková sazba na eurovém mezibankovním trhu) a dalších. A naopak: zkratky všech těchto objektů mohou být utvořeny i bez snahy o podobnost se slabikou či slovem, například: CPSS – Výbor pro platební a zúčtovací systémy, ECTS – Evropský systém převodu kreditů, SLTD – databáze Interpolu pro odcizené a ztracené cestovní doklady, EFSDF – dokument o podmínkách společné schopnosti absorbovat ztráty. Je pravda, že pro pojmenování systémových útvarů je obvyklé uměle vytvářet názvy připomínající slova, což by vysvětlovalo, proč je mezi delšími nebo z jiných než počátečních písmen názvu vytvořenými nelitevskými zkratkami mnoho názvů systémů. Podobnosti se slovem se však nedosahuje ani v angličtině při zkracování termínů, což by vysvětlovalo, proč zkratky termínů tvoří většinu litevských zkratek. Jak vyplynulo z pojednání o klasifikaci zkratek, aspekt zvukové stavby se odráží také v pracích o litevském pravopisu. LKRS zkratky z tohoto hlediska neklasifikuje, rozlišuje pouze písmenné a slabičné zkratky; při výkladu písmenných zkratek se však počítá s různými možnostmi jejich výslovnosti: některé se čtou tak, že se vyslovuje každé písmeno zvlášť, jiné sloučením hlásek, tedy jako slabika nebo slovo (TASS, FIAT, NATO, ELTA). Různě se předpokládají i možnosti skloňování: zkratky vyslovované sloučením hlásek se mohou skloňovat (TASS-o nebo TASS’o pranešimas), zatímco u těch, které mají koncovku ženského rodu, se dokonce doporučuje psát první písmeno velké (Elta), tedy jako BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 48 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 pavadinimą (LKRS 1992: 74). Tai rodytų šių santrumpų artimumą skiemeninėms santrumpoms21, o kartu rodytų, kad garsinės sandaros kriterijus tarp santrumpų brėžia kitą ribą, nei ji čia pat brėžiama pagal sudarymo būdą: panašumo į žodį neturinčios santrumpos (skaitomos raid iškai) ir labiau žodinės santrumpos, apimančios skaitomas suliejant garsus raidines santrumpas ir skiemenines santrumpas. O vienas klasifikacijos ištakas paaiškinantis straipsnis, rašytas anuometinėmis lietuvių kalbos gyvavimo aplinkybėmis, rodytų, kad pastaruosius du pogrupius sieja dar ir nelietuviška kilmė, arba nebūdingumas lietuvių kalbai. Pojednání o zkratkách v současných jazykových podmínkách (Marcinkevičienė 2003; Kazlauskienė 2008; Vaskelaitė 2011, 2020) ukazují, že písmenné zkratky, které lze číst sloučením hlásek, například SEPA, OPEC, EONIA, se již staly běžnými, zatímco slabičné zkratky, ilustrované ruskými příklady a považované za netypické pro litevštinu, jsou aktuální i po změně jazykových podmínek, možná dokonce aktuálnější (srov. jediný přejatý příklad uváděný v LKRS, Kuzbasas, a příklady obvykle uváděné v pracích 21. století: Eurostatas, Europolas, Unikodas, Eurატomas, ECOFIN, TARGET, BUCOM atd.). S šířením těchto zkratek by se – jak lze soudit z článku R. Marcinkevičienė z roku 2003, v němž byla na základě především nelitevských zkratek a nelitevského pojetí zkratek vyslovena myšlenka posuzovat jednotně všechny zkratky, které lze vyslovovat jako slova – měl stát aspekt zvukové stavby důležitějším než způsob tvoření. Zkoumaný úzus, který má s nelitevskými zkratkami přímou souvislost, ukazuje, že tento aspekt skutečně nabývá na významu – ačkoli se formuluje 21 V pozdějších pracích se tato výjimka ruší: A. Kazlauskienė ve svém článku navrhuje psát takto utvořené písmenné zkratky stejně jako ostatní písmenné zkratky, například BAFTA-os (Kazlauskienė 2008: 73), a v další práci se tento způsob psaní uvádí jako základní (Linkevičienė 2013: 29). BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 49 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 různá kritéria upravující tento úzus, přesto se však hranice mezi zkratkami z hlediska překladu vymezuje především na základě jejich zvukové stavby. Je samozřejmé, že zkoumaný úzus spadá do oblasti užívání psaného jazyka, takže zde by neměla být důležitá snadnost výslovnosti zkratky, nýbrž skutečnost, že takové zkratky, podobně jako vlastní jména, plní pojmenovávací a individualizační funkci, neboť připomínají slova (srov. Jakaitienė 2010: 264) – umožňují odlišit objekty téhož typu jeden od druhého. ZÁVĚRY Ačkoli se v novějších pracích o litevském pravopisu hranice mezi zkratkami většinou vymezuje na základě jejich struktury, zkoumání tendencí při jejich překladu ukazuje, že se tato hranice nejspíše vymezuje na základě zvukové struktury, která určuje, zda se zkratka podobá slovu, či nikoli. Zkoumané užívání přímo souvisí s anglickými zkratkami, u nichž je tento aspekt obzvláště důležitý, zároveň však, byť nepřímo, odráží i pojednání o zkratkách v litevských pravopisných kapitolách: ačkoli se podle struktury (a pravopisu i možností skloňování) rozlišují zkratky tvořené písmeny a slabikové zkratky, společné možnosti zápisu a skloňování se předpokládají u zkratek, které lze vyslovit jako splynulou řadu hlásek, tedy u zkratek podobných slovům, a u slabikových zkratek. Z jednoho článku napsaného v dřívějším období je navíc zřejmé, že tyto zkratky jsou většinou cizího původu. Ukazuje se také, že klasifikace zkratek uváděná v litevských pravopisných kapitolách byla nejspíše určena snahou zahrnout jak litevské zkratky, tak zkratky cizího původu užívané v litevštině. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 50 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 Zkratky se však v pravopisných kapitolách podle původu neklasifikují ani neprobírají, a nestanovují se v nich tedy ani kritéria pro překlad zkratek cizího původu. Kritérium formulované v normativně závazném usnesení VLKK, zaměřené na rozšířenost zkracovaného názvu, se vztahuje pouze na zkratky tvořené písmeny, není určeno pro překládané texty a je poměrně jasné. Vzhledem k nedostatku jasných pravidel a výraznému rozšíření užívání zkratek se v praxi hledají vlastní kritéria. Normativní kritérium formulované v praxi zkoumané v této studii se obtížně uplatňuje také kvůli jejím specifikům: jde o právní akty, jejichž příprava je regulována a koordinována, přičemž regulace probíhá nikoli na úrovni Litvy, nýbrž v mnohojazyčném prostředí. Užívání v těchto podmínkách ukazuje, že užívání zkratek regulují nejen lingvistické, ale i institucionální faktory. Jak však vyplývá z práce shrnující praxi užívání zkratek v institucích EU a obsahující doporučení pro překladatele, hledají se také lingvistická kritéria a zkouší se jejich vzájemné sladění. Ze samotného užívání, tedy z překladů právních aktů do litevštiny, však jako nejvýraznější vystupuje kritérium zvukové struktury zkratky, které určuje, zda se podobá slovu, či nikoli: zkratky, které lze vyslovit jako jednoslabičné nebo víceslabičné slovo, se z hlediska překladu zpravidla posuzují stejně a odlišují se od zkratek, jež takovou možnost nenabízejí. Toto kritérium je důležité pro angličtinu, v níž se takzvané akronymy zpravidla tvoří tak, aby představovaly vyslovitelnou kombinaci hlásek — ať už nesmyslnou, nebo tvořící skutečné slovo. Pro psaný jazyk jsou takto vytvořené zkratky významné tím, že podobně jako vlastní jména plní pojmenovací a individualizační funkci, tedy umožňují rozlišit objekty stejného typu. Mají však zároveň i dlouhé podoby, tedy užívají se jako zkratky delších názvů. Protože v překládaném originálu jsou tyto podoby vždy uvedeny a je z nich patrné BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 51 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 propojení zkracovaného názvu se zkratkou, v překladech právních aktů EU se zkratky, které mají podle pravopisu jen malou souvislost s plným názvem, neodlišují od zkratek tvořených písmeny. Jinými slovy, z pravopisného hlediska se všechny zkratky posuzují stejně. Může to být ovlivněno touto vlastností originálu, normativní nejasností či jinými faktory, důležitým důvodem však může být i kritérium, které zvýrazňuje překlad: když se jako nejdůležitější jeví kritérium zvukové struktury (podobnosti se slovem), hranice, kterou se v litevských pravopisných pracích na základě kritéria způsobu tvoření zkratek vymezuje, přestává být adekvátní. ZDROJE122 Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ES) č. 2548/2000 (EU) 2017/1539 (EU) 2020/2004 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 2006/123/ES (EU) 2019/879 2006/43/ES 2001/29/ES 2007/2/ES 2004/48/ES 2009/65/ES 22 Názvy právních aktů EU jsou uvedeny ve zkrácené podobě. Datum přijetí právního aktu udává rok napsaný před pomlčkou nebo za ní. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 2011/61/ES 2014/17/ES 2014/65/ES (EB) 2516/2000 (EB) Nr. 1082/2006 (EB) Nr. 1161/2005 (EB) Nr. 1221/2002 (EB) Nr. 1221/2009 (EB) Nr. 1445/2007 (EB) Nr. 451/2008 (EB) Nr. 924/2009 (ES) 2015/2219 (ES) 2016/1037 (ES) 2016/2135 (ES) 2016/792 (ES) 2016/794 (ES) 2016/942 (ES) 2017/1131 (ES) 2017/1601 (ES) 2018/1727 (ES) 2018/1860 (ES) 2018/1971 (ES) 2019/1024 (ES) 2019/1156 (ES) 2019/1238 (ES) 2019/127 (ES) 2019/128 (ES) 2019/1896 (ES) 2019/515 (ES) 2019/816 (ES) 2019/817 (ES) 2019/881 (ES) 2020/1041 (ES) 2020/1043 (ES) 2020/1503 (ES) 2020/2092 (ES) 2020/2220 (ES) 2020/2221 (ES) 2020/2222 (ES) 2020/2224 (ES) 2020/493 (ES) 2020/558 (ES) 2020/698 (ES) 2020/852 (ES) 2020/873 (ES) Nr. 1052/2013 (ES) Nr. 1092/2010 (ES) Nr. 1094/2010 BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 53 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 (ES) Nr. 1173/2011 (ES) Nr. 1233/2011 (ES) Nr. 1287/2013 (ES) Nr. 1288/2013 (ES) Nr. 1304/2013 (ES) Nr. 2015/760 (ES) Nr. 236/2012 (ES) Nr. 260/2012 (ES) Nr. 331/2014 (ES) Nr. 377/2014 Nařízení Komise (EB) Nr. 1889/2002 (EB) Nr. 264/2000 (EB) Nr. 27/2004 (EB) Nr. 498/2007 (ES) 2020/1434 (ES) 2020/2008 (ES) 2020/2097 (ES) Nr. 220/2010 (EB) 10/2008 (ES) Nr. 472/2013 (ES) Nr. 603/2013 (ES) Nr. 604/2013 (ES) Nr. 806/2014 (ES) Nr. 909/2014 (ES) Nr. 912/2010 (ES) Nr. 978/2012 (ES, Euratomas) Nr. 883/2013 2009/138/EB Směrnice Rady 2001/115/EB 2008/9/EB (EB) Nr. 2012/2002 (EB) Nr. 479/2009 (EB) Nr. 58/2003 (ES) 2020/521 (ES) 2020/672 (ES) 2020/699 (ES) Nr. 1024/2013 (ES) Nr. 407/2010 (ES, Euratomas) 2020/2093 (EB) Nr. 2182/2004 BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 LITERATŪRA DUK 2020: Dažnai užduodami klausimai apie IATE. Prieiga per internetą: https://iate.europa.eu/faq [žiūrėta 2020 12 20]. Grigas Gintautas 2006: Santrumpos terminijoje. – Terminologija 13, 194–199. Grigas Gintautas 2011: Kompiuterijos santrumpos: skolinimasis, vertimas, tarimas. Prieiga per internetą: http://www.vlkk.lt/naujienos/kitos-naujienos/kompiuterijos-santrumpos-skolinimasis-vertimas-tarimas [žiūrėta 2020 11 06]. IATE 2020: IATE. European Union Terminology. Prieiga internete: https://iate.europa.eu. KancKP 2000: Kanceliarinės kalbos patarimai, 4-asis (2-asis patais. ir papild.) leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų institutas. Kazlauskienė Asta 2008: Santrumpos, sutrumpinimai, simboliai. – Specialybės kalba: terminija ir studijos, Vilnius: MRU leidykla, 69–75. KK 1989: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl raidinių santrumpų“ (1989 m. kovo 23 d.). – Kalbos kultūra 59, 9–10. Klimavičius Jonas 1964: Žodžių ir žodžių junginių trumpinimo būdai. – Kalbos kultūra 6, 39–43. LKRS 1992: Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba, 2-asis patais. fotograf. leid. Vilnius: Mokslas. LKŽin 1998: Lietuvių kalbos žinynas, Kaunas: Šviesa. LV – Institucijų leidinių rengimo vadovas. Prieiga internete: http://publications.europa.eu/code/lt/lt-000900.htm [žiūrėta 2019 12 20]. Marcinkevičienė Rūta 2003: Santrumpos – akronimai – nauji žodžiai. – Kalbos kultūra 76, 89–93. Pažūsis Lionginas 2014: Kalba ir vertimas, Vilnius: Vilniaus universitetas. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 55 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 SVPR – Santrumpų vartojimo į lietuvių kalbą verčiamuose ES dokumentuose praktika ir rekomendacijos. 2020 04 08. Prieiga internete: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/lithuanian-resources-guideline_abbreviations_in_eu_documents.pdf [žiūrėta 2020 12 20]. TŽŽ 2013: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera, 2013. Vaskelaitė Ramunė 2011: Santrumpos: samprata ir sintaksinė vartosena. – Kalbos kultūra 84, 60–97. Vaskelaitė Ramunė 2019: Simboliniai pavadinimai: samprata, grupės sudėtis, rašymas: mokslo studija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lki.lt. Vaskelaitė Ramunė 2020: Santrumpos. Klausimai ir atsakymų paieškos. – Gimtoji kalba 2020, 3–9. VLKK 1997: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl lietuvių kalbos rašybos ir skyrybos“ (1997 m. birželio 19 d., Nr. 60). Prieiga internete: https://e-seimas.lrs.lt. VLKK 2000: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl Europos bendrijų pavadinimų ir valstybių Europos Sąjungos narių bendradarbiavimo sričių pavadinimų santrumpų“ (2000 m. spalio 26 d., Nr. 2 (76). Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai/nutarimai. VLKK 2004: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl įmonių, įstaigų ir organizacijų simbolinių pavadinimų darymo taisyklių patvirtinimo“ (2004 vasario 2 d., Nr. N–2 (91). Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai. VLKK 2007: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl simbolinių pavadinimų linksniavimo“ (2007 m. balandžio 5 d., Nr. N-1(110). Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai. BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 56 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 VLKK 2016: Protokolinis nutarimas dėl rekomendacijos „Dėl autentiškų asmenvardžių gramatinimo“ (2016 m. gegužės 26 d., Nr. Pn-3). Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/vlkk-nutarimai/protokoliniai-nutarimai/rekomendacija-del-autentisku-asmenvardziu-gramatinimo. VV – Europos Sąjungos institucijų vertimo į lietuvių kalbą vadovas. Prieiga internete: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/about_the_european_commission/what_the_european_commission_does/documents/interinstitutional_translation_guide_lt.pdf [žiūrėta 2020 12 20]. Zemlevičiūtė Palmira 2018: Kitų kalbų poveikis lietuviškai informatikos ir kompiuterijos terminijai. – Albina Auksoriūtė, Jolanta Gaivenytė-Butler, Solvita Labanauskienė, Asta Mitkevičienė, Robertas Stunžinas, Alvydas Umbrasas, Palmira Zemlevičiūtė. Lietuviškos informatikos ir kompiuterijos terminijos tyrimai, 150–307. Gauta 2020 11 20 Priimta 2020 12 28 BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 57 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 TRANSLATION OF ABBREVIATIONS IN EU LEGISLATION: CRITERION ISSUE Summary Abbreviations in the normative linguistic work are considered as an orthography level object, therefore they are discussed in orthography sections. However, this discussion alone makes it clear that it is difficult to restrict it to the level of an orthography – the structure of abbreviations, origin, relationship with names and other issues are dealt with as well. The purpose of the orthography sections in their turn is to provide orthographic rules, so these questions are just touched instead of being analyzed in a more detailed manner. Moreover, they are not dealt with in the works focused on other linguistic levels. The recent use of abbreviations is extremely abundant, including non–Lithuanian abbreviations, the peculiarities of which in their formation, declension and orthography coincide with the mentioned sections of the Lithuanian language orthography only partially, leads to various uncertainties in use. The article analyzes one of the uncertainties: the issue of translation of abbreviations and acronyms. As the texts of administrative style, namely translations of EU legal acts (directives and regulations) were selected for the analysis, attention is focused on the translation criteria, i.e. seeks to find out what leads in a translation to the selection of a Lithuanian or non–Lithuanian abbreviation. In this respect, two types of abbreviations are considered in the works of the Lithuanian language orthography: Abbreviations (acronyms) formed from the first letters of the words of the name (EU, ECB, OECD) and abbreviations formed by several first letters or syllables of a name (Eurostat, Eurodac, Interpol). It becomes clear that various factors may influence BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351–7204 RAMUNĖ VASKELAITĖ. Santrumpų vertimas Europos Sąjungos teisės aktuose: kriterijaus klausimas | 58 doi.org/10.35321/bkalba.2020.93.14 whether the abbreviations are to be translated, but the criterion of a similarity to a word or a name plays a significant role, i.e. the abbreviations with such similarity, even if they are composed solely of letters, are tend to be left in the same way as they were used in the original language. Thus, from the point of view of translation, the boundary drawn between the abbreviations does not coincide with the boundary that is drawn between them in the Lithuanian language orthography works based on their structure. There is also a lack of conformity with the other limits provided in orthography works, such as based on orthography, inflection, relation to symbolic names. The article pays less of attention to such aspects while giving focus on the translation criteria, but they arise as problematic and unsolved issues in a normative attitude. KEYWORDS: acronym, syllabic abbreviation, proper names, generic names, symbolic names. RAMUNĖ VASKELAITĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 93 (2020) http://journals.lki.lt/bendrinekalba ISSN 2351-7204