Ežerų vardai

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, III LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA NÁZVY JEZER B. SAVUKYNAS Tento článek, zahrnující názvy jezer začínající na písmeno A, je pouze částí připravované rozsáhlejší práce o litevských1 názvech jezer. Tato práce by měla obsahovat etymologický slovník názvů jezer a oddíl, v němž by se podrobněji zkoumaly charakterističtější případy tvoření, morfologie a sémasiologie těchto názvů. Při etymologizaci se vychází ze zásady, že místní názvy je třeba srovnávat především s místními jmény a osobními jmény. U každého názvu jezera se nejprve hledají paralely v litevském, lotyšském a pruském jmenném fondu a teprve poté se etymologizovaný název zkouší spojit s odpovídajícími apelativy baltských jazyků. Tam, kde sémantika není z baltských jazykových dokladů dostatečně jasná, využívá se také lexika dalších indoevropských jazyků. Kmeny místních názvů se člení na slovotvorné prvky až po srovnání různých variant baltských vlastních jmen se stejným kořenem; někdy proto určitý formant nebo přípona nejsou vyčleněny, pokud jejich vyčlenění neukazuje srovnávací materiál jmenného fondu a pokud to není pro etymologii nutné. Toponymický materiál byl převzat ze sbírek jmenného fondu Ústavu litevského jazyka a literatury Akademie věd Litevské SSR. Všude se usiluje o uvedení podob spisovného jazyka a jen někdy nářečních podob, neboť v uvedených sbírkách je jen málo názvů jezer zapsáno nářečně. Snaží se uvést také všechny názvy téhož jezera a všechny místní varianty každého názvu. Některé názvy jezer, u nichž se z dostupného materiálu nepodařilo určit přízvukovou intonaci, jsou uvedeny bez přízvuku. Zkratky Akm okres Akmenė av. avestština Al okres Alytus avd. osobní jméno An okres Anykščiai balt. baltský ang. angličtina BgEŽ kartotéka etymologického slovníku K. Būgy v rukopisném archivu Ústavu litevského jazyka a literatury AV Litevské SSR ap. okolí aps. okres Ar okres Ariogala 1 Za litevské se zde považují také názvy jezer původem z jiných jazyků, které se však přizpůsobily zákonitostem litevštiny. 19. Kalbotyros klausimai, III 289 BgRR K. Būga, Rinktiniai Raštai, Vilnius, I t. 1958, II t. 1959. BgŽ Lietuvių kalbos žodynas. Sudarė K. Būga, I ir II sąsiuvinis. Kaunas, 1924. bělorus. bažina běloruský Brž. okres Biržai bývalý, bývalá CD Codex diplomaticus ecclesiae cathedralis necnon dioeceseos Vilnensis, Kraków, 1948. čes. český dán. dánský bývalý panský dvůr častý, častěji Eiš okres Eišiškės EnGF J. Endzelynas, Baltų kalbų garsai ir formos, Vilnius, 1957. EnLV J. Endzelīns, Latvijas PSR vietvārdi, I daļa, Rīgā, 1956. EnVV J. Endzelīns, Latvijas vietu vārdi, I daļa, Vidzemes vārdi, Rīgā, 1922. EnKLV J. Endzelīns, Latvijas vietu vārdi, II daļa, Kurzemes un Latgales vārdi, Rīgā, 1925. jezero jezírko FrLEW Ernst Fraenkel, prof. dr, Litauisches etymologisches Wörterbuch, Heidelberg — Göttingen, 1955 irt. FsEWG Sigmund Feist, Etymologisches Wörterbuch der gotischen Sprache, Halle, 1909. germ. germánský GerON Die altpreußischen Ortsnamen von Dr. Georg Gerullis, Berlin und Leipzig, 1922. got. gótština gr. starověká řečtina grv. příkop ide. indoevropský ind. indický isl. islandský JbLŽ K. Jablonskis, Lietuviški žodžiai senosios Lietuvos raštinių kalboje, I dalis, Tekstai, Kaunas, 1941. Jńš okres Joniskis Jon okres Jonava Jrb okres Jurbarkas Jz okres Jieznas k. vesnice Kdn okres Kėdainiai kel. silnice kl. hora Klp okres Klaipėda KILWK W. Kalvaitis, Lietuwiszku Wardų Klėtele, Tilžėje 1910. Kvr okres Kalvarija Kn okres Kaunas Kp okres Kupiškis Kps okres Kapsukas Krtn okres Kretinga Kš okres Kaišiadorys KzR okres Kazlų Rūda l. polsky la. lotyšsky lauk. pole LAV Obydlená místa Litvy, Kaunas, 1925. lie. litevsky lk spisovný jazyk LKŽ Slovník litevského jazyka, sv. I—V, Vilnius, 1941—1959. lot. latinsky LsBN Tvorba podstatných jmen v litevštině od Augusta Leskiena, Lipsko, 1891. LVV K. Mūlenbacha Latviešu valodas vārdnīca, Rediģējis, papildinājis, turpinājis J. Endzelīns, I—IV t, Rīgā, 1923—1932. Lzd okres Lazdijai Mlt okres Molėtai město městečko les Mžk okres Mažeikiai Nmč okres Nemenčinė nor. norština Pgg okres Pagėgiai Pkr okres Pakruojis bažina srov. srovnej hradiště Pln okres Plungė Pn okres Panevėžys Pnd okres Pandėlys pr. pruský praef. praefixum, předpona Prn okres Prienai Ps okres Pasvalys pv. louka ret. vzácný, řidčeji Rk okres Rokiškis Rs okres Raseiniai Rt okres Rietavas rus. ruský 290 RŽ Lietuvių kalbos rašybos žodynas, Kaunas, 1948. senovės. SchmTL Raymond Schmittlein, Toponymie lituanienne (Etudes sur la nationalité des Aestii, I t.), Bade, 1948. Skd Skuodský okres. Skdv Skaudvilský okres. skr. sanskrtu SkŽD Pranas Skardžius, Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius, 1941. sl. slovansky SRP Scriptores rerum Prussicarum, Leipzig, 1861—1874. suf. suffixum, přípona. Šd Šeduvský okres. Šk Šakijský okres. Šl Šiauliaiský okres. Šlčn Šalčininkaiský okres. Šlu Šilutský okres. Šr Širvintský okres. Švnč Švenčionyský okres. Tl Telšiaiský okres. Trak trakajský okres TrAS Die altpreussischen Sprachdenkmäler von Dr. Reinhold Trautmann, Göttingen, 1910. Trg tauragėský okres trm. nářečně TrPN Die altpreußischen Personennamen von Dr. Reinhold Trautmann, Göttingen, 1925. TŽ Tauta ir Žodis, periodikum Fakulty humanitních věd, sv. I—VII, Kaunas, 1923—1931. Ukm ukmergėský okres up. řeka upl. potok Ut utenaský okres Užv užventský okres va. horní němčina (Hochdeutsch) Varn varniųský okres Viln vilniuský okres Vlkj vilkijský okres Vlkv vilkaviškiský okres vls. obec WlVW Alois Walde, Vergleichendes Wörterbuch der indogermanischen Sprachen, vydali a zpracovali Julius Pokorny, Berlín a Lipsko, 1927—1930. něm. německy Vrn okres Varėna osada samota vv. místní název Vvs okres Vievis vž. dolnoněmecky (Niederdeutsch) Zr okres Zarasai srov. viz < = hydronymum vytvořené z názvu sídla; slovo pochází z (čeho). Ⅱ = používá se vedle sebe jako rovnocenná varianta. A Abis-avas (BgŽ6) Drobai Viz. srov. Abis-tà řeka Al, Abiz-dra (z < s před d) Žvirgždėnai, okres Daugai, Al; předkř. místní jména Abis-wange GerON 7, osobní jména Abs-ico a Abes-tik Tr PN 11. Přípona -ava-, srov. Säg-avas jezero, Seirijai, Lzd, viz SkŽD 379. jezero Abramaučiznos < Abramaučizna ves, okres Giedraičiai, Mlt. Místní jméno slovanského původu. jezero Abrōm-iškio < Abrōm-iškis ves, okres Užpaliai, Ut: osobní jméno Abrōmas + přípona -iškja-. jezero Abrōm-iškių < Abrōm-iškės ves, okres Pakalniškiai, Vvs. Srov. jezero Abrōmiškio. Ac-intas okres Pabradė, Nmč, srov. osobní jméno Ačys BgŽ 11. Přípona -inta-, srov. Gáil-intas jezero, okres Savilionys, Al, Živv-intas jezero, okres Padovinys, Kps. jezero Adamāvo < Adamāvas ves, okres Kirkūčiai, Švnč. Místní jméno slovanského původu. Adom-aitis okres Mindūnai, Mlt: osobní jméno Adom-aitis BgŽ 14: osobní jméno Adōmas + přípona -aitija-. Agar-ynė okres Didžiasalis, Ign.: āgaras „vodní ořech, trapa natans“ (LKŽ I 21) + přípona -ynė. Srov. lotyš. Agarina En LVI. 291 Agar-inis 1. Pakniškiai, okres. Viz; 2. Ign. Srov. Agar-iniai ves. Šventežeris, Lzd. Viz Agaryńė. Suf. -inja-. Jezero Aginsko ves. Pavirinciai, okres. Kurkliai, Kvr. < příjmení Aginskas <, srov. Ogiński. Jezero Aguónio < Aguònis ves. Liubavas, okres. Klvr, srov. Aguoną příjmení BgŽ 18: litev. aguonà „mák“. Viz FrLEW 2. Ai-būtis okres. Labanoras, Švnc BgŽ 20. Srov. Aibut-óžys ves. BgŽ 20, Ez-butas osada RŽ 393; srov. Ey-buth TrPN 27. Ai- < Ei-. Ai-but-iškis okres. Labanoras, Švnc, viz Aibutis. Suf. -iškja-. Aik-úotas ves. Galmyniai, okres. Degučiai. Viz. Srov. Eik-in-iškis ves. Čedasai, Pnd; příjmení: Aika, Aik-inas, Aikÿs, Eikÿs; lotyšské místní názvy Ažka ir Ažkas EnLV I 6, Eikáu-ežers, Eikava EnLV I 267; pruská místní jména Eyke-medie GerON 33, osada Aycke TrPN 11. Aik (< *Eik)- + suf. -uota-. Viz Sk ŽD 345—50. Ais-età BgŽ 24 || Ais-etas || Ais-etai okres. Labanoras, Švnc, roku 1429 Ise-to CD 747 a Oyszyero CD 133; Ais-età řeka v témže místě. Srov. Aisė řeka, Klp, 14. století Ayse SRP II 667, Ais-énai ves. Pėžaičiai, okres. Klp, příjmení Eis-inas; lotyšské místní názvy Ais-iņi EnLV I 6 a Eis-purw EnLVI 268; pruská místní jména Ayssen GerON 8 a osada Eis-utte TrPN 27. Suf. -eta. K. Būga (RR I 503—5) se domnívá, že názvy řek s Ais- nebo Eis- souvisejí se sanskrtským eša-h „spěšný“ a staroseverským eisa „spěchat prudce vpřed“. Srov. také litev. aisùs „hřmící, ponurý; hořký, bolestný“ LKŽ I 34. Aj-òčis Ajóčiai, okres. Samani, viz. Srov. Ej-účiai ves. Karklėnai, okres. Varn, Aj-ut-iškis ves. Aukštadvaris, okres. Pnd, Aj-utis příjmení BgŽ 28; lotyšské místní názvy Ajas-puros EnLV I 13 a Ej-ušas En LVI 268. Suf. -otja-, srov. Karp-óčius řeka KzR, Drag-óčiai ves. Jon. Ak-ėlė 1. Menčtrakys, Kps, BgŽ 30, 2. okres. Semeliškės, Vvs. Viz Akis. Suf. -elė. Ak-ėlės, dvě jezera Gečialaukis, okres. Nemunaitis, Al. Viz Ak-ėlė. Ak-inis Garbūnai, okres. Zuikai, Ign. Viz Akis. Suf. -inja-. Akis 1. Talokis, Al, BgŽ 37, 2. okres. Gelvonai, Šr, 3. okres. Rečionys, Kš, 4. tamtéž; srov. Ak-jà řeka Užv, Ak-ilnà řeka Jz, Akis řeka Kp; lotyš. Acis jezero, Acireņģe bažina EnLV I 4; pruské Akicz jezero GerON 8: litev. akis „oko; jezerní záliv“ áras, akà, aketė; lotyš. aka „studna“. Jezírko Akių Likiškiai, Al. Viz Akis. Àklas 1. okres. Vepriai, Ukm, 2. okres. Liubavas, Klvr. Srov. lotyš. Aklajs ezeriņš EnLV I 14; litev. áklas „slepý“. Jezírko Àklas Činčikai, Švnc. Aklÿs 1. část jezera Ežeriekiai, Vrn, 2. Ditkūnai, okres. Kovališkiai. Viz. Srov. lotyš. Aklis jezero EnLV I 14. Viz Aklas. Aklà-ežeris okres Laukuva, Rt. Srov. Aklàžeris. Aklàžeris 1. zarostlé jezero, VIkv; 2. obec Ulišiškiai, okres Vindeikiai, Šr; 3. obec Baltrakiai, okres Gižai, VIkv; 4. obec Raišeliai, okres Juodupė, Rk; 5. obec Subartonys, okres Merkinė, Vrn; 6. obec Skaiščiai, okres Liubavas, Klvr; 7. močál, obec Būriškiai, okres Butrimonys, Jz; 8. mokřad, okres Pivašiūnai, Jz; 9. bažina, okres Svėdasai, An. Srov. lotyš. Aklęzers EnLV I 14. Viz Aklas. Aklėžeris 1. okres Imbradas, Žr; 2. okres Antazavė, Žr; 3. obec Trumsiškiai, okres Duo-kiškis, Rk; 4. obec Vilkaičiai, okres Rimučiai, Tl. Viz Aklàžeris. 292 Akležerys 1. obec Kalučiškis, okres Jūžintai, Rk, 2. obec Ščiūrys, okres Kriaunos, Rk. Viz Aklažeris. Akl-ėlis 1. obec Lynežeris, okres Dubičiai, Vrn, 2. les Puščia, Leipalingis, Lzd. Viz Aklas. Suf. -ėl-ja-. Akl-ikas okres Marcinkonys, Vrn BgŽ 40. Viz Aklas. Suf. -ika-. Akl-inis 1. Kurtuvėnai, ŠI BgŽ 41; 2. (1. Oklin jezero, obec Kuków BgŽ 41). Viz Aklas. Suf. -inja-. Akl-in-ūkas (1. Oklinek) obec Akliniai (1. ves Okliny) obec Vižainis, okres Suwałki, BgŽ 41. Viz Aklinis. Suf. -uka-. Akl-iūkas osada Lukoja, Klm. Viz Aklas. Suf. -jūka-. Akulioriai dvě jezera, obec Jat-kuniškiai, okres Sadūnai. Viz: akulioriai „brýle“ < 1. okulary „brýle“ < lat. ocularis. Akulėriai obec Šilėnai, Ign. Viz Akulioriai. Akmenà Viln RŽ 383, srov. Akmenà 1. řeka Viln, 2. řeka Šiluva Klm, 3. řeka Kp, 4. řeka Trg; lotyš. Akmen̨-iškų-ežers EnLV I 15: litev. akmuõ, lotyš. akmens „kámen“. Akmenis 1. obec Šiukščiai, okres Degùčiai, Zr, 2. okres Obeliai, Rk; srov. Akmenė město, Akmeniai obec, okres Subačius, Kp, okres Miškiniai, Lzd; Akmenyš hydronymum. BgŽ 43. Viz Akmenà. jezero Akmenių < obec Akmeniai, okres Miškiniai, Lzd. Viz Akmenis. jezero Ākmeno || Āpvalasai okres Juodupė, Rk: akmuõ (nářeč. ākmenas). malé jezero Akminių < obec Akminiai, okres Vaiguva, Užv.: nářeč. ā˙kminc ~ ākmīnas „kámen“. Srov. jezero Akmenių. Jezero Akn-ystõs < Akn-ystà městys Rk a Akn-ystà 1. řeka tamtéž; 2. řeka v obvodu Debeikiai An. Srov. také Akn-ysčiai vesnice v obvodu Debeikiai An; lotyš. Akn-iša, případně Akn-iste, Akn-upe EnLV I 7, 18. Přípona -ysta, srov. Lok-ystà řeka Trg. Akn-yst-ėlis obvod Leliūnai Ut. Viz jezero Aknystos. Akuōtis vesnice Peleliai, okres Krasnavas, kraj Seinai, srov. Akuočiai vesnice, obvod Meteliai Lzd; lotyš. Akuoti EnLV I 18, pruská místní jména Akotin GerON 8: litev. akuõtė „plotice, perlín, jelec tloušť, leuciscus rutilus“, ā́kūotas „plotice“; lotyš. akots „plotice“; prus. ackons „plotice“; lat. acus „jehla“ FrLEW 5. Alaušai Balninkai Uk m. Viz Ālaušas. Ālaušas 1. Svėdasai Rk, 2. Sudeikiai Ut, Alaušà řeka Užpaliai Ut. Srov. lotyš. Alauksts EnLV I 19. Srov. také Āl-ovė městys Al. Ald-ikis ves Paaldikis Mlt, srov. Ald-ij-ėlės bl. BgŽ 51, Ald-ōnas osobní jméno BgŽ 52; Aldos březový háj ve vesnici Mockai, okres Punkso, kraj Seinai; lotyš. Alde EnLV I 19; pruská osobní jména Aldegut ir Aldewisse TrPn 11, 12; srov. také Audrėlis ir Audėnis. Aleinikai (?) < Aleinikai vesnice v obvodu Kiviškiai Zr, Aleinikai vesnice Šeimyniškiai An; lotyš. Aleimiki EnLV I 20, srov. také Alejà. Alejà (zkr. Alajà; jezero a bažina) obvod Subačius Kp (< *Eleja BgŽ 50), srov. Al-ėjà řeka v obvodu Viduklė Rs, Al-ėjai vesnice Rs BgŽ 53; lotyš. Alejas-kalns EnLV I 19, El-eja řeka EnLV I 268. K. Būga (Ž 53) spojuje tento kořen s litev. alėti „být omýván vodou“. Přípona -eja, srov. Asv-eja jezero Nmn. Alekn-iškis vesnice Polekniškiai, obvod Daugailiai Ut: Aleknà osobní jméno < bělorus. Oaex-ho BgŽ 53. Přípona -iškja-. Jezero Aleksandrāvo < Aleksandrāvas vesnice a bývalý dvůr v obvodu Pajevonys Vlkv. Původ ze slovanského osobního jména. 293 Jezero Alionių < Aliōnys vesnice Šr, srov. osobní jméno Aliō-nis, Alit vesnice v obci Mackenų Ut; lotyš. Alenis EnLV I 20. Alkà Dubingiai Nmc BgŽ 57, Alkà vesnice v obci Imbarės Krtn, Alkas vesnice Rt; srov. Alk-upỹs řeka Vanduogala Kn, Elk-evičė osobní jméno Bg AV 25; lotyš. Ėlk-ezars EnLV I 269; pruská místní jména Alk-ayне GerON 8, osobní jména Alke, Alk-ethe TrPN 12: litev. alkas, alkà „svatyně, pahorek zarostlý stromy“, alkà „bažina, rybník“ LKŽ I 84, lotyš. ęlks „modla, bůžek“ LVV I 567, gót. alhs „chrám“ FsEWG 27. Alkas Kareivonys, obec Jokenų Vrn. Viz Alka. Alksnà obec Rimšės Ign. BgŽ 59, Alksnà potok BgŽ 59 (poloha neuvedena), lotyš. Alksna potok EnLV I 20; srov. Alksnė potok a Alks-n-ėnai vesnice Vlkv; pruská místní jména Alxowe ir Alxwangen GerON 9: litev. alksnà „olšový háj“, alksnis „olše“, lotyš. aleksnis „olše“, prus. alskande TrAS 295 viz abskande. Alksn-aitis 1. vesnice Salų II, obec Motiejūnų Svnč, 2. vesnice Čižiūnų, obec Medeišių Ign. Srov. Alksnaitė řeka, obec Užpalių Ut. Viz Alksna. Přípona -aitja-. Alksnas 1. vesnice Salų II, obec Motiejūnų Svnč, 2. vesnice Perkasynės Mlt, 3. vesnice Daugilio, obec Bikūnų Ut. Viz Alksna Alksn-ėlis vesnice Antalksnės, obec Motiejūnų Svnč. Viz Alksnas. Přípona -elja-. Alksnis vesnice Pūšlių, obec Bainių Zr: litev. alksnis „olše“. Srov. Alksnà, Alksnas. Alkus vesnice Pašilių Vlkj. Srov. Alka. Alm-ajas vesnice Ginučių, obec Palūšės Ign, Alm-ajà řeka, tamtéž; srov. Almė řeka An BgŽ 62, Almis osobní jméno BgŽ 62; lotyš. Almji místní jméno EnLV I 22; pruské Alm-oyn GerON 9: litev. almėti „téci bez přestání, kapat, hnisat“ LKŽ I 88. K etymologii viz také BgŽ 62 a FrLEW 8. Přípona -aja-, srov. Indr-ajas jezero, obec Labanoro Svnč, Kam-ajà řeka, obec Čiobiškio Šr. Alm-enas Svnč BgŽ 62, srov. Alm-ajas a litev. almuõ, -enìs „hnis“ LKŽ I 88. Přípona -ena-, srov. Dėm-enas jezero Lzd. Al̃nas vesnice Kučiūnų, obec Gudelių Lzd, Alnà řeka, tamtéž, Alnaĩ bývalý dvůr, tamtéž; srov. Aln-upis potok Varn BgŽ 63; lotyš. Aln-ava vesnice EnLV I 22; pruské Alna řeka, Alnow místní jména GerON 9: litev. álnis ir élnis „jelen“, lotyš. alnis „los“, prus. alne „los“ viz GerON 9. K. Būga (Ž 63) pokládá toto místní jméno vzhledem k přízvuku za jotvingské. Al̃nis obec Mindūnų Mlt, Alnė vesnice tamtéž, Alnės upėlis potůček tamtéž BgŽ 63: litevský nářeční výraz álnis „jelen“ LKŽ I 88. Srov. Alnas. Jezero Āl-ovės < Āl-ovė městečko Al, Al-ov-ėlė řeka, tamtéž; srov. prus. Al-owe See GerON 9. Srov. dále Āl-au-žas jezero (přípona -auša-, srov. Lōk-auša řeka Rm) a Al-ytùs < *Al-yta (r. 1503 Olyte CD 654₂₈ a Olita CD 669₅,₁₂ a osobní jméno Al-ytà, přípona -yta, srov. také Ap-ytà řeka Dieveniškės Ščn, viz Sk ŽD 355). Jezero Al-sėdžių (r. 1421 lacus Olsedy CD 741) < Al-sėdžiai městečko Al+sėdžiai, srov. Trak-sėdžiai vesnice Šlu, Mō-sėdis městečko Skd. Srov. také místní jména s Al-: Āl-ovė městečko Al, Al-ytùs město. Als-età || Jezero Ruopiškio vesnice Ruopiškis Rk; Als-età řeka, bažina, tamtéž; srov. Alsà řeka Jrb., Rs, Alsė obec Šveikšnos Šlu, Als-aitis řeka Rs, Als-iina řeka Juodupė Rk, Als-ūnė potok Mlt, Als-ēja potok Aukštadvarýs Jz, Als-ut-ura bažina BgŽ 65; srov. také osobní jména Als-butas, Als-ežiba, Als-aitis (Ян Алсайтисъ 1583. Акты Виленской Археолог. Комиссии XIV 268) a Alsiai vesnice Akm, Als-iōnys obec Adutiškio Svnč.; lotyš. Als-ava, Alsi, Als-upes vesnice, Alsin-kalns EnLV I 22; pruská místní jména Als-itten, osobní jména Als-utte GerON 9, Als-aute, Alse-but, Als—une, Als-uthe TrPN 12. 294 Als-uōdis ves Paalsuodės I, okres Salduškis, Ut. Srov. Als-etā. Přípona -uodja- (?). Viz BgŽ 65. Alšià || jezero Pieštuvėnai < Pieštuvėnai ves, Jz, Alšià řeka tamtéž. Srov. řeka Alš-iena, okres Upytė, Pn, lot. Alši vs., Alš-eni ves. EnLV I 23. Al-uonà (jezero a řeka) Rūdiškės, Trak, Al-uonà řeka Josvainiai, Kdn. Srov. řeka Al-uotis, Svedasai, An; lot. Al-uot-ava ves. EnLV I 25. Viz též Al-ovė. Přípona -uona, viz SkŽD 283. Ām-alvas || jezero Am-alv-iškiai < Am-alv-iškiai ves, okres Padovinys, Kps, Am-alvė řeka tamtéž; srov. řeka Am-alė a Am-ālai ves, okres Kužiai, Šl, Am-ālis řeka, okres Josvainiai, Kdn, Am-ālai Kn, Am-ata řeka, okres Pūšalotas, Ps; osobní jména: Ām-alas, Am-āliūs, Ām-aras; Am-ule, Am-uļi, Am-alkra, Am-ata || Am-ada, Am-eļi, Am-uoli ves, Am-eliņk, Amit řeka. GerON 9, 110. Srov. litev. āmālas „taková parazitická rostlina, viscum album“, āmālas, āmāras „vši rostlin, aphididae“, lot. amu(o)ls „jmelí“; viz FrLEW 9. Přípona -alva-, viz Sk. ŽD 389. jezero Ambraz-iškiai < Ambraz-iškiai bývalý panský dvůr, okres Giedraičiai, Mit, srov. Ambraz-iūnai ves. BgŽ 72: Ambraziejus (sl.) <lat. Ambrosius, viz BgŽ 72. Přípona -iškja- jezero Amērikos < Amērika část vesnice Šarnelė, okres Žemaičių Kalvarija, Pln: Amerika „název světadílu“. Ānčia Veisiejai, Lzd, Baltōji Ānčia řeka Kapčiamiestis, Lzd, Juodōji Ānčia Seinai, Ānčia řeka Kražiai, Klm, Ānčia Skdv, srov. Anč-iupis Šilavotas, Prn, Anta Rt, Antē² okres Alko, Rt, Ant-ýt-upis řeka, okres Rimiškiai, Šd, Ant-ininkai ves, Skdv, Ant-in-iškių ves, Eiš; osobní jména: Anča, Ančas, Anč-iūlis, Ančius, Ant-inis; lot. Antes ves, Ant-ene pv., Ant-inu-plava pv., Ant-inenes pv. a další. EnLV I 33, 34; pruská osobní jména Antetau, Antiken GerON 10; další varianty: Ant-evke, Ant-ewe, Ant-ix, Anth-ike TrPn 13: litev. antis, viz FrLEW 11, WIVW 60. Vodní názvy s ant- etymologizuje jinak R. Schmittlein TL 110. jezero Ang-ininkai < Ang-ininkai ves Simnas, Al; srov. Ang-er-ingis pv. Merkinė, Vrn; lot. Ang-ere jezero, Angar-lama bývalé jezero, Ang-aza rokle, Ang-eri ves. EnLV I 30; pruská jména Ang-etete, Ang-erow GerON 10: litev. angis „had“, anginas „užovka, had, představovaný obrovský had“, prus. angurgis „úhoř“, viz FrLEW 10. Přípona -ininka- Āngl-inis (místně Ūnglini.s) 1. ves Bajoriškiai, okres Pakalniai, Ut, 2. Salakas, Zr.; srov. Āngl-inē les Lape, Kn, Angl-ytė louka vesnice Pedžiai, Vandžiogala, Kn; pruská osobní jména Angil-nyken, Angl-iten GerON 10: litev. anglis, lot. uogle, prus. anglis, viz FrLEW 10. Přípona -inįa- An-ýkščiai Kš, An-ýkštis jezero Butrimonys, Jz, An-ýkšta řeka, An, An-ýkščiai město; srov. Ān-iškio ežeras Ūdrija, Al a osobní jména: Anys, An-āitis, An-iūškšis, An-ýkštis, An-eikà; lot. místní názvy An-eni, Ani EnLV 30; pruská osobní jména: An-eyde, Anno TrPn 12. Přípona -ykštja-, srov. Luod-ýkštis jezero Salakas, Zr, Ligaj-ýkštis jezero tamtéž, Nemun-ýkštis přítok Švendubrė, Vrn. An-ýkštis Butrimonys, Jz, viz An-ýkščiai ²Anta a Antē jsou ve stejném vztahu k Ānčia jako řeka Bāla ve Vrn. k řece Bāldžia ve Skdv. 295 Jezero An-iškio < An-iškis bývalý dvůr Ūdrija Al. Viz An-yksčiai. Suf. -iškja-. Ant-akšiai < Ant-akščiái vesnice, okres Alanta. Mlt. Praef. ant- + akstis: litevsky akstis || akstis „bodná zbraň, rožeň, rybí kost, osten, bodec“ LKŽ I 71, ákstinas; lotyšsky aksa|laks „rychlý, čilý, hbitý“. Srov. také Akštinai vesnice, Trg, Klm a příjmení Ákštinas. Jezero Antā-pusnės < Antā-pusnė vesnice, srov. Pusnė vesnice, Mlt. Pusnėlių vesnice, okres Antaplaškiai, Kvr. Praef. antā-. jezero Antā-veršio < Antā-veršis ves. Užuguosčio ap. Jz.; srov. Verš-ėlis jez. Ažubalių k. Verksnionių ap. Rk, Verš-upis ř. Kiduliai Šk, Verš-upys ř. Veluona Vilk, Veršiai ves. Leipalingio ap. Lzd a Žiūrių ap. Jnš; pr. místní jména Wersz-niken, avd. Vers-enik GerON 200: litev. veršis, la. vēršis „býk“, pr. verstian „tele“. Praef. antā-. Jezero Ant-āvìlio < Ant-āvīlis vesnice, Nmč, srov. Avilys. Suf. ant-. Jezero Antā-kolio < Antā-kolis vesnice, okres Krokialaukis, Al., polonizovaná podoba od Antā-kalnis, srov. Antakalnis, předměstí Vilniusu > 1. Antokol. Jezero Ap-eik-iškio < Ap-ēk-iškis vesnice, okres Antanašė, Rk, Ap-eikė potok na témže místě; srov. příjmení Ap-ēkis, Ap-on-iškis vesnice, okres Suginčiai, Mlt; la. Ap-ani vesnice EnLV I 36; pr. příjmení Apus Tr. PN 13. Suf. -eikja- + -iškja-. Api-demė Straciūnai, vesnice, okres Šauliai, Lzd; srov. Apý-demė potok, okres Seredžius, Vlkj, Āp-demis pole, Mžk, Āp-demės louka a pole, okres Seda, Mžk, Āp-demis louka, Plaušiniai, Skd, Api-dėmes (trm. Api-damas) louka, Mažionys, okres Jūžintai, Rk, Api-demės bl. Remeikiai, okres Juodupė, Rk, Api-demė louka, Šadžiūnai, Lzd, Api-demė (trm. Api-dama) Šiaudinė, okres Mielagėnai, Ign, Api-demės pole, Gatakiemis, okres Linkmenys, Švčn, Plg, JbLŽ I 1 a 330 názvů polí ze 16.–17. století: Anudeme, Anudema, opideme, Abdeme, opidoma, Anudemicъ Старе. Srov. obecná slova: apidėmė „božstvo (zlé)“ WP 85“, apidėmė || apýdėmė „společný pozemek mezi dvěma usedlostmi“, apidėmės „pastviny zarostlé křovím; hroby“ a apýdėmis „okolí“ LKŽ I. Praef. apy-. Apidemis || Apidmis okres Bernotiškiai, Žr; viz Apidemė. Apyn-ėlis Stelmūžė, Zr, srov. Apýnė rokle, Stagariai, okres Kriukai, Jnš., Apyn-ėliai křoviny, Zybalai, Rk; la. Apinis vesnice, Apiņi vesnice EnLV I 37: litevsky apynys, la. apiņi. Api-ritýs okres Degučiai, Zr. Praef. api-, srov. Ap(i)-vardai jezero, okres Rimšė, Ign. Srov. Rit-iškis jezero a Rit-iškė potok, Mlt, Rit-inės upelis potok, okres Pikeliai, Mžk, Rit-inų vesnice, Šk, Rit-rikių vesnice, Baisogala, Šd, Rit-ul-iškių vesnice, okres Meižiškiai, Klm, příjmení: Ritas, Rit-ikis, Rit-ēnas; pr. vv. Rytt-eym, Ritt-in a příjmení Rit-il GerON 142; příjmení Ritt-aw, Ritt-auwe TrPN 83: litevsky rìsti, riẽsti, la. ritens „kolo“, litevsky rãtas; ide. *reth- „běžet, kutálet se, klouzat“ WIVW II 368; baltské rat-: rit-, srov. Ratà potok, Tauručiai, okres Paliepiai, Ar. Apskritas Vepriai, Ukm: āpskritas. Apskrityš Joniškis, Nmč, viz Apskritas. Apskrit-eilis vesnice Jutkiškiai a Vainūnai, okres Apsas, oblast Vidžiai, BTSR. Viz Apskritas. Suf. -eilja-. Jezero Āpso < Āpsas městečko, oblast Vidžiai, BTSR; srov. Aps-ingė potok, Merkinė, Vrn., Aps-uonà řeka, Kruonis, Kš, Āpus-inas potok, Viduklė, Rs, a Āpšė potok, Skd; 296 la. Apsa vesnice, Apšas vesnice EnLV I 39; pr. Abs-owe, Abs-wangen, Appos-yn GerON 10: la. apse, pr. abse, litevské apušė || epušė (viz BgRR II 251). Ap-šlavas jezero u vesnice Stabulankiai, okres Leliūnai, Ut; předpona ap-, srov. Ap-vardai jezero, Ign. Kořen šlav- nacházíme v těchto místních jménech: Šlav-ínas jezero, Joniškis, Nmč, Šlav-anìtas jezero Švent ežeris, Lzd, Šlav-antà řeka, okres Igliškėliai, Kps, Šlavė řeka, An; lotyšsky Slav-ašas, Slav-ieši, Slav-iešas, Slav-eka, Slav-ites EnVV 15, 24, 25, 26, 27. Místní jména s tímto kořenem souvisejí s litevským šlioti, šluostyti, lotyšským slaucīt „zametat“. Šluoti je ve vztahu k šlav- jako duobė k dauba. Sémantika hydronym s tímto kořenem se objasňuje prostřednictvím ekvivalentů v jiných indoevropských jazycích: lat. cluo „čistím“, clocāca „podzemní kanál k odvádění nečistot“, řec. χλύζω „oplachovat, mýt, smývat, čistit“, gótsky hlūtrs „čistý, jasný“, česky klouditi „čistit“, rusky клúdь „pořádek“; ide. *klōu- „mýt, oplachovat, čistit“, viz WIVW I 496. Apval-ainis vesnice Denionys, okres Svedasai, An: apvalis „kulatý“. Suf. -ainja-. Apvalas || Akmeno ežeras jezero, okres Juodupė, Rk. Jmenná podoba, viz EnGF 139. Srov. Apvalainis. Ap-vardai okres Rimšė, Ign. < Apy-vardai, srov. Apý-vardė řeka tamtéž. Předpona ap(y)-, srov. Ap-šlavas jezero, okres Leliūnai, Ut. Kořen vard- se vyskytuje v mnoha litevských hydronymech: Vard-uva řeka, Mžk, Vard-ikšnė řeka, okres Baisogala, Šd, Vardas potok, okres Želva, Ukm, Vard-auka řeka, Vrn, Vardàžis potok, Anykščiai, Al, Anu-vardė Jrb, hydronymum Ne-vard-ėlis, srov. lotyšsky Vard-upe místní jména, pr. Wardo GerON 195. Kořen vlastních jmen vard- K. Būga (RR I 136) spojuje s litevským vardas, lotyšským vārds, pr. wirds, německým Wort, latinským verbum. Arim-aičių ežeras < Arim-aičiai vesnice, okres Sadūnai, Rd, srov. Arim-ėnys vesnice, okres Triškonys, Pkr, hydronymum Arim-ėvi-čius. Ar-inas Joniškis, Nmč, srov. Arió-gala, Ar-iškė vesnice, okres Zarėnai, Tl, hydronyma Arýš, Arius; lotyšsky Aruona řeka EnLV I 43, pr. Ar-yngine jezero, Arys GerON 11. Suf. -ina-, srov. Šlav-inas jezero, Joniškis, Nmč. Arklia-šūdis Laugagalio, okres Labanoras, Švnč.: arklys + šūdas. Arm-ėlis vesnice Palivarkas, okres Bikėnai, Zr, viz Arm-onà. Suf. -elja-. Arm-onà (jezero a řeka) vesnice Šinkūnai, okres Meilūnai, Ukm, srov. Arm-enà řeka Veliuona, Vki, Arm-en-ūkas řeka Seredžius, Vlkj, Arm-ukšna řeka, Kvr, Arm-ul-iškis řeka, vesnice Pavešėtai, Pn, Arm-on-iškis řeka Vabalninkas, Brž: litevsky armėnys „hloubka, propast, bezedná tůň“; armuō „bažina, močál, propast, hloubka“, arma „přeslička, equisetum arvense; rozbředlá cesta, bažina“ LKŽ I 251—2. Suf. —oma. Arm-onių ežeras < Armonys vesnice, okres Lukštai, Rk. Viz Armona. Suf. -oni-. Arm-ud-iškių ežeras <Armudiškiai vesnice, okres Dotamai, Klvr. Viz Armona. Suf. -ud- + -iškja-. As-alnai okres Linkmenys, Švnč, srov. As-asà řeka, okres Žirmūnai, rajón Rodūnė, BTSR, As-ėha řeka, okres Linkmenys, Švnč, As-upis Smilgai, Šd, As-upýs okres Eržvilkas, Skdv, hydronymum As-ýris; lotyšsky Aši vesnice, Ašene řeka, As-upe řeka, As-ūne vesnice, As-uote vesnice EnLV I 45; pr. Ase-lauken, As-initen, Assa-kayn, Ass-echen, Ass-un GerON 12, zaniklé As-ayde TrPN 14: litevsky ašys „přeslička, koza brada, equisetum“, lotyšsky aši „equisetum“. Suf. -alna-, viz SkŽD 291. As-aln-ykštis vesnice Salų I, okres Motiejūnai, Švnč. Viz Asalnai. Suf. -ykštja-. As-ėkas vesnice Ginčiai, okres Palūšė, Ign. Viz Asalnai. Suf. -ėku-, viz SkŽD 126. 297 As-õnas v obci Liaukiškiai, okres Beižionys, Vvs. Viz Asalnai. Suf. -ona-. Asv-ejā Dubingiai, Nmč, srov. lotyšské Asva ež. EnLV I 45; pruské Assuenus ež., Aswin ež. Asswene upl. GerON 12; viz Bg RR I 500, TŽ I 34. Suf. -ėja, srov. Alėja ež. Atāvaras Kruopiai, Kd, srov. litevské Atãvarai louka v obci Rukeliai, Rk; lotyšské Atvars vs., Atvarums ohyb řeky EnLV I 49: litevské atãvaras „hlubina řeky, tůň, propastná tůň; nezamrzající, otevřené místo v řece či jezeře; bažina“ LKŽ I 294; lotyšské atvars „propast, hloubka v řece, vír, víření; hluboké místo vytvořené řekou a obklopené křovím“ LVV I 207. At-esýs v obci Atesninkai, okres Simnas, Al, srov. At-ēzas louka Užmelnýčis, Vrn; lotyšské Ata jezero EnLV I 47; pruské osobní jméno Aete TrPN 15: litevské atīs „měkkoploutvá ryba z čeledi platýsovitých, rhombus maximus“ LKŽ I; lotyšské āte „rhombus maximus“, viz BgRR II 299, FrLEW 21. Suf. -esja-. Aud-r-èlis v obci Rudeliai, okres Ragelai, Rk, srov. Ald-rà || Aud-rà řeka Jūžintai, Rk, Aud-r-uvė řeka Iñš, odvozené jméno Aud-r-inis; lotyšské Aud-r-uve řeka, Aūd-r-up-(j)i vs. EnLV I 50: litevské audra || aldra „bouře“, viz FrLEW 6; srov. také Aud-ēnis jezero, Ign. Aud-ēnis v obci Ožionys, Ign, srov. Aud-upė Nemunėlio Radviliškis, Brž, Aud-iniai obec Užv, Aud-en-ėlė potok Tverečius, Ign, odvozené jméno Aud-ēnis; lotyšské Aūda vs. Audēns vs. EnLV I 49–50; pruská Aude, Audda pole GerON 13: litevské aūdenis, audinis „zimní vítr“ LKŽ I 374–5. Srov. také litevské aud-rà a hydronyma: Aud-rà řeka Jūžintai, Rk; Audrelis jezero, Rk, viz WÜW I 222. Au(j)-ēdas (místně Aujiedas) Žiežmariai, Kš, srov. Au(j)-ēdà (místně Aujiedà || Spengla řeka tamtéž; lotyšské Aūjas-plava EnLV I 53; pruská hydronyma Azw-eidin GerON 14, osobní jména Awyorth, Auw-yot, Au-yot TrPN 15. Suf. -ēda-, viz SkŽD 100. Aūk-rakštis v obci Daugai, Al, srov. Aukãi louky Surviliškis, Kd, Aūkai louka Antanašė, Rk, Aukūpė potok v okrese Taučiūnai, Kd, odvozené jméno Auk-ūnas; lotyšské Aukas vs., Aūkas vs., Aūkas-ežers EnLV I 53; pruské Auco, Aucken GerON 12: litevské aukà. Srov. druhou složku — Rakšt-ėliai jezero u obce Rakšteliai, Ign., Rakščioji močál u obce Pagranda, okres Bikėnai, Zr, louka Meškaraištis, Lzd, Rākščios les u obce Papiškiai, okres Suginčiai, Mlt, louka Kapčiamiestis, Lzd, Rākš(t)-daubis řeka Laukuva, Rākšt-uoĭs louka u obce Andriūnai, okrsek Daugai, Al, Rakšt-ulė louka u obce Bajorai, okres Musteikiai, Ut; pruské Raxite, Raxow viz GerON 140: litevské rakštis „jáma, hrob“, rãkti „šťourat, kopat“ BgRR II 195, lotyšské rakt „kopat“. Aukšl-inis 1. v obci Aukšlinė, okres Bagdononys, Vvs, 2. jezero v okrese Kaltanėnai, Švnč: litevské aukštlė „blaja, palakstuonė, viršplaukė, viršvandenė“ LKŽ I 393, lotyšské aukšlēja (aūslēja) LVV I 223, rusky уклейка „albunus lucidus“. Suf. -inįa-. Aukšta-giris okres Akmenynai, Klvr: aukštà + girìa. Aukšta-kalnis < Aukšta-kalniai obec v okrese Diviliškiai, Lzd: aūkštas + kálnas. Aukšta-kalnių ežeras <Aukšta-kalniai obec v okrese Mickūnai, Rk. Srov. Aukštā-kalnis. Aukšl-kalnių ežeras < Aukšl-kalniai obec v okrese Parvalkai, Ps. Srov. odvozené jméno Aukšl-kalnis. O spojovací samohlásce -i- viz SkŽD 419. Srov. Aukštā-kalnis. Aus-ièn-iškių ežeras<Aus-ièn-iškės obec Vvs, srov. odvozená jména: Aus-eikà, Aus-iējus, Aus-iōnis. Suf. -ienja- + -iškė. 298 Aũslas jezero Aũslo v obci Girsių, okres Zr.; srov. lotyšské aũsl-eja „oukle, alburnus lucidus“, LVV I 227, srov. jezero Aukš-linis. Av-ik-inis Joniškis Nmč., srov. vesnici Avikinės v obci Kegų, okres Janapolės, Varn; lotyšské av-ik-inė „ovčín, ovčárna“, LKŽ I 425. Avil-ãitis v obci Kovališkių, okres Zr. Srov. jezero Avilys. Přípona -aitja-. Avilỹs||Aviliai v obci Imbrado, okres Zr.; srov. Avilà u Vaškučiai, okres Degučių, Zr., Avil-ėliai v obci Juknėnų, okres Ut, Avil-ikỹs u obce Stebulių, okres Teizų, Lzd, zkráceně Avil-tis; také řeka Aulė Kl, LWK 68, řeka Aul-amas Pn; lotyšské jezero Aulà, vesnice Aũli, vesnice Aũleni. En LVV I 53: litevské aũlas; aulỹs || avilỹs; lotyšské aũlis, aũle, avelis „úl“, aũrins „budka“. Litevské avilýs je přepracováno z aulio podle odvozenin se zakončeními -ila-, -ilja-, viz LsBN 483, SkŽD 181. Sémantiku místních názvů s tímto kořenem mohou objasnit významy odpovídajících výrazů v jiných indoevropských jazycích: řec. αὐλός „trubka, flétna, trubicovité těleso“, αὐλών „roklina, údolí“, slov. ulica „ulice“, norské nářeční aul „trubka, stonek“; ide. * aulo-s „podlouhlá prohlubeň, koryto“, viz Fr LEW 25. WIVW I 25. Avi-n-ėlis jezero v obci Runionių, okres Alantos, Mlt, srov. řeka Av-in-ėlis Tl, Av-in-upis u Židikai, Mžk, Av-in-iškė řeka Šilavotas, Prn; lotyšské Aveni || Avini vesnice. EnLV I 58 uvádí Av-yne-medien, GerON 14: litevské ãvinas, lotyšské avins, avens: pruské awims. Přípona -ėlja-. Av-in-úostas v obci Maniuliškių, okres Samanių, Zr., srov. řeka Av-in-úosta tamtéž, viz Avinėlis; avinas + přípona -uosta-, viz SkŽD 372, srov. řeku Grab-uosta Mlt. Av-in-uost-ėlis v obci Gruodiškių, okres Baibių, Zr., srov. Avinėliostas. Přípona -ėlja-. Av-iris v okrese Leipalingio, Lzd; řeka Av-ire tamtéž, vlévá se do Nemunu. Přípona (?) -irja-. Ažãgis v obci Vilkanastrų, okres Didžiasalio, Lzd. K. Būga (RR II 100) jej spojuje s pruským assegis „Bartsch“, litevským ėžegỹs „ježdík, acerina cernua“ a pokládá jej za jotvingský; srov. litevské Ažagis || Ažagỹs řeka Šd, Ažag-ėlė řeka u Smilgiai, Šd; pruské Asege-wad jezero, GerON 11. Ažù-balių ežeras <Ažù-baliai obec v okrese Obelių, Pnd; předpona ažu- + balà. Srov. obec Ažù-baliai v okresech Rk, Kp, Mlt, Kvr. Ažù-kalnis v obci Želvos, okres Mikėnų, Zr.; viz: předpona ažù- + kálnas. Srov. obec Ažù-kalniai v okrese Tabariškių, Šlčn; Už-kalniai obce v Al, Klvr, zkráceně Už-kalnis. Ažuol-inis v obci Vajasiškio II, okres Baibių, Zr., srov. Ažuol-upis Vlki, Jnš: ąžuolas „dub“ + přípona -inja-. Ažũo-žerių ežeras (<Ažù-ažerių) < Ažùožeriai obec v An.; předpona -ažù- + ãžeras, srov. jezero Pa-ežerių ežeras ve VIkv. Až-vìntis v obci Ažvinčių, Salakas, Zr. K. Būga (Ž CXXIX) jej spojuje s řekou Ventà Mžk a obcí Ventė v okrese Kintų, Šlu; vykládá název z *Až-véntis a dále jej spojuje s baltským kořenem vėnt- „ohýbat, kroutit“, doloženým v apelativech: litevské vénteris, ven-terỹs, lotyšské vénteris, staroanglické windel „koš“, gótské wandus „prut“, ide. * ṷendh- „ohýbat, kroutit“, Bg RR II 325. Srov. také litevské Vint-arà (< Ventara?) řeku u Pabaiskas, Ukm, pruské Winerinen, GerON 203. Předpona až-. NÁZVY JEZER LITEVSKÉ SSR Б. И. САВУКИНАС Shrnutí Tento článek, který přináší etymologické výklady názvů jezer, je součástí připravované rozsáhlejší práce o litevských názvech jezer. Po porovnání s odpovídajícími litevskými, lotyšskými a pruskými vlastními jmény jsou názvy jezer spojovány také s baltskými obecnými podstatnými jmény. V případech, kdy materiál baltských jazyků nevysvětluje dostatečně sémantiku názvu jezera, se přihlíží také k lexiku jiných indoevropských jazyků. Článek vysvětluje přibližně 140 názvů jezer, tedy téměř všechny litevské názvy jezer začínající na písmeno A.