Lietuvių kalbos lyginamųjų frazeologizmų santykis su aplinka

LEKSIKOS TYRINĖJIMAI LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA VZTAH LITEVSKÝCH SROVNÁVACÍCH FRAZEOLOGISMŮ K PROSTŘEDÍ K. VOSYLYTĖ Za srovnávací frazeologismy považujeme srovnání se stálým lexikálním složením, gramatickou stavbou a sémantikou, která se nevytvářejí v procesu komunikace, ale užívají se zpaměti jako formule kolektivní tvorby. Ze všech frazeologických jednotek jsou srovnávací frazeologismy nejméně zkoumány. Přestože jsou v jazyce poměrně produktivní, dlouhou dobu se o tomto typu frazeologických spojení vůbec nemluvilo. Zajímali se o ně jen málo nejen sovětští, ale i zahraniční lingvisté. Velmi nedůsledně byly zařazovány také do slovníků. Dosud se živě diskutuje i o otázce složení srovnávacích frazeologismů. Je srovnávací frazeologismus dvoučlennou, nebo jednočlennou strukturou, tj. patří srovnávaný objekt do složení frazeologismu, nebo se za frazeologismus považuje pouze samo srovnání? Řekněme, zda za frazeologismy považovat černý jako bota, běží jako smyslů zbavený, nebo jako bota, jako smyslů zbavený? Na tuto otázku existují různé názory. Podle názoru některých lingvistů se srovnávací frazeologismy skládají ze dvou prvků a mají dvoučlennou strukturu1, jiní se domnívají, že frazeologickou jednotku nejčastěji tvoří pouze srovnání, méně často pak srovnávaný objekt spolu se srovnáním2. Ani ve slovnících v této otázce nepanuje důslednost. Například v D. Ušakovově „Výkladovém slovníku ruského jazyka“ (I—IV. sv., M., 1935—1940) se za frazeologismy považují: сидеть как на иголках; как зеницу ока; как две капли воды (похож); как рыба в воде; v „Slovníku ruského jazyka“ (I—IV. sv., M., 1957—1961): быть (сидеть) как на иголках; беречь (хранить) как зеницу ока; как две капли воды; как рыба в воде; v „Slovníku současného ruského spisovného jazyka“ (I—XVII. sv., M.—L., 1948—1965): как на иголках; как зеницу ока беречь, хранить и т. п.; быть, чувствовать, вести себя и т. п. как рыба в воде; v „Frazeologickém slovníku ruského jazyka“ (M., 1967): как на иголках; как зеницу ока; как две капли воды; как рыба в воде. Jak je vidět, není jednotné- ¹ Viz: А. Тихонов, Р. Кунгуров. Об устойчивых сравнительных оборотах (в русском языке). — Труды Самаркандского ун-та, Новая серия, № 139, Краткие сообщения, Самарканд, 1964, s. 41—42. Н. Сидорова. Анализ первых и вторых компонентов устойчивых сравнений типа as + прилагательное + as + существительное в современном английском языке. — Ученые записки Вологодского гос. пед. ин-та, т. 28, Вологда, 1964, s. 194—221 a další. ² Viz: З. Шугурова, Л. Ройзенгон. Основные вопросы изучения сравнительных устойчивых оборотов русского языка. — Материалы конференции „Актуальные вопросы современного языкознания и лингвистическое наследие Ф. Д. Поливанова“. Т. I, Самарканд, 1964, s. 104—107. М. Сидоренко. К вопросу о границах лексического состава фразеологических единиц. — Проблемы фразеологии (исследования и материалы), Москва—Ленинград, 1964, s. 126—130. В. Жуков. Фразеологизм и фразеологическое окружение. — Уч. зап. Московск. областн. педаг. инст. имени Н. К. Крупской, т. 160, Москва, 1966, s. 225—244 a další. 7* 99 st mezi jednotlivými slovníky, ale ani uvnitř jednoho slovníku. Z uvedených slovníků se jediný princip důsledně dodržuje ve „Frazeologickém slovníku ruského jazyka“. Ve Velkém „Slovníku litevského jazyka“ byly srovnávací frazeologismy dlouhou dobu zařazovány pod společné heslo s pořekadly, hádankami a příslovími, což znamená, že se vůbec nepovažovaly za frazeologismy. Teprve v nejnovějších svazcích Slovníku se srovnávací frazeologismy uvádějí společně s ostatními frazeologickými spojeními. Cílem tohoto článku není všestranně prozkoumat srovnávací frazeologismy litevského jazyka. Naším cílem je pokusit se objasnit kritéria, na jejichž základě lze určit hranici mezi srovnávacími frazeologismy a jejich prostředím, a na základě tohoto prostředí popsat stavbu srovnávacích frazeologismů. Srovnávací frazeologismy se stejně jako ostatní frazeologické jednotky užívají pouze v určitém okolí slov. Jejich spojení se slovy tohoto okolí a míra jejich soudržnosti jsou různé a závisí na struktuře frazeologismu a jeho sémantických a gramatických vlastnostech. Lexikální význam a užití některých frazeologismů jsou samostatné (např. pytel síly; pytel lenochů), jiné mají samostatný pouze lexikální význam, avšak s jinými slovy se spojují řízením nebo přimykáním (např. ulítnout uši kam, od čeho), třetí nemají samostatný lexikální význam a vždy se pojí se slovy určité sémantické skupiny³. K poslednímu typu patří i srovnávací frazeologismy. Slova těsně spjatá se srovnávacím frazeologismem si zpravidla zachovávají svou lexikální a gramatickou samostatnost a do složení frazeologismu nepatří. Srovnávací frazeologismus má zase určitou gramatickou stavbu a obsah, avšak jeho význam a gramatická funkce se projevují pouze v okolí slov určité sémantické skupiny. Ustálený celek lexikálních a gramatických prvků volného užití, který se trvale pojí s frazeologismem a bez něhož by nebylo možné jej užívat, budeme nazývat nezbytným frazeologickým okolím. Okolí spolu se srovnávacím frazeologismem tvoří ustálenou srovnávací konstrukci a je jednotkou jazykového systému. Protože srovnávací frazeologismus úzce souvisí s okolím jak významově, tak gramatickou stavbou, bývá někdy obtížné určit lexikální složení samotného frazeologismu. Ne vždy je například jasné, zda srovnávaný objekt tvoří okolí srovnávacího frazeologismu, nebo zda patří do složení frazeologismu. V takovém případě je třeba komponenty srovnávací konstrukce prozkoumat funkčně a sémanticky, tj. určit gramatickou funkci a lexikální význam. Například ve srovnávacích konstrukcích žvaní jako potrhlý, mele jako posedlý jsou slovesa žvaní, mele těsně spjata se srovnáními, zachovávají si však samostatný lexikální význam i slovesnou funkci, a proto do složení frazeologismu nepatří, pouze se s ním spojují. Srovnání jako potrhlý a jako posedlý zde zase mají lexikální význam „mnoho, naprázdno (žvaní, mele)“ a plní příslovečnou funkci. V konstrukcích opilý jako pytel, rozjívený (zlobivý, rozmazlený) jako spratkovo prase je třeba za frazeologismy považovat jako pytel, jako spratkovo prase, protože přídavná jména nebo příčestí s adjektivním významem opilý, rozjívený, zlobivý, rozmazlený mají samostatné lexikální významy a plní funkci přídavného jména, zatímco srovnání plní příslovečnou funkci a mají význam „velmi (opilý; rozjívený, zlobivý, rozmazlený)“. Slovesa a přídavná jména či příčestí s adjektivním významem zde tedy do lexikálního složení srovnávacího frazeologismu nepatří, ale tvoří jeho okolí. 3 Viz В. Жуков, tamtéž. 100 Nyní se podívejme na následující přirovnávací konstrukce: mluví jako do bubnů bije „všichni hodně mluví“: Celá farnost mluví jako do bubnů bije Slnt⁴. hází za ucho (vyhodil, hodil za ucho) „rychle jí, žere, pije; vypil, snědl něco“: Jen mu dej – hází to do sebe jako za ucho Kp. Večer vyhodí hrnec krup jako za ucho KzR. Moje prase jí velmi rychle, vyhodí to jako za ucho Upt. Večer otec tu kaši vyhodil jako za ucho BsV 264. Co je to pro takového muže – hodil to do sebe jako za ucho a dost Skdt. V těchto přirovnávacích konstrukcích jsou předmětem přirovnání slovesa bije, hází (vyhodil, hodil za ucho), zde však nemají samostatný lexikální význam ani gramatickou funkci. Teprve spolu s přirovnáním získávají tato slovesa skutečný význam, který mají v přirovnávací konstrukci. Sloveso je tedy zde součástí lexikálního složení přirovnávacího frazeologismu. Celý přirovnávací frazeologismus plní funkci slovesa. Takových přirovnávacích frazeologismů je v litevštině málo. Z toho vyplývá, že hlavním kritériem pro určení lexikálního složení přirovnávacího frazeologismu je toto: slova, která jsou s frazeologismem trvale spojena, nejsou součástí jeho lexikálního složení, pokud mají samostatný lexikální význam a gramatickou funkci. Synonymické řady mohou tvořit jak slova náležející k samotnému frazeologismu, tak slova z jeho okolí. Uvedené kritérium je však i v tomto případě umožňuje jasně rozlišit. Srovnejme následující příklady: a) jako [rovný] blesku „velmi rychle, prudce (letí, běží, uhání apod.; odběhl, odletěl apod.)“: Přihnal se z Valkininka jako blesk Vlk. Letí jako blesk Krtn, Ms. Odletěl jako blesk Ps. Jako blesk se rozběhl Krs. Jako blesk rychle odjel Brt. Kůň se vytrhl a uháněl přes pole jako blesk Inš. Vystřelil jako blesk Dr. Jak se rozběhl (rozmáchl se k běhu), to je jako blesk! Knv. jako zdechlina „velmi pomalu, zvolna, těžce (jde, vleče se, pohybuje se apod.)“: Plaz se jako zdechlina Vdk. Plouží se jako zdechlina Vkš. Šourá se jako zdechlina Plt. Šinej se jako zdechlina, copak neumíš jít rychleji Vvr. jako žebrákovo prasátko „velmi (nevázaný, zlobivý, rozmazlený apod.)“: Nevázaný jako žebrákovo prasátko Plng. Zlobivý jako žebrákovo prasátko Užv, Vvr. Rozjívený jako žebrákovo prasátko Lkv. Rozdivočelý jako žebrákovo prase Šd. Rozmazlený jako žebrákovo prasátko LTR (Yl). Rozmazlený (rozmazlený) jako žebrákovo prase PPr357. b) jako praštěný do hlavy (hlavou, hlavy, hlavu) [přepraštěný, praštěný, bitý, rozpolcený] „rychle, spěšně (letí, běží; odletěl, odběhl apod.)“: Běží jako praštěný do hlavy Ds. Odběhl jako praštěný do hlavy Užv. Grigovy dívky společně… jako praštěné do hlavy pádí zpátky domů Vaižg. Běží jako praštěný do hlavy J. Jabl. Vyrazil (rychle a potichu vyběhl) jako praštěná do hlavy Vaižg. Běžel jako přepraštěný hlavy J. Jabl. Běží jako přeražený hlavy Krtn. jako [jakoby] zadními [obrácenými] zuby „nerad (jí, žvýká)“: Jíš jako obrácenými zuby Gs. Žvýká jako zadními zuby Gs. V příkladech první skupiny tvoří synonymické řady lexikálně a gramaticky samostatná slova, a jsou tedy komponenty okolí přirovnávacího frazeologismu. Synonymická slova druhé skupiny nejsou lexikálně ani gramaticky samostatná, a proto je třeba považovat za komponenty samotného frazeologismu. 4Zkratky jako v „Slovníku litevského jazyka“. 101 Frazeologismy stejné stavby mohou plnit různé funkce. Funkce frazeologismu do značné míry závisí na jeho gramatickém okolí. Proto je důležité určit, která slova a kategorie tvoří okolí přirovnávacích frazeologismů. Většina litevských přirovnávacích frazeologismů plní funkci příslovce a jen malá část funkci slovesa. Okolí přirovnávacích frazeologismů s příslovečnou funkcí tvoří: 1) sloveso (občas zastoupené zvukomalebným slovem nebo slovním spojením), 2) nepřestupňovaný tvar přídavného jména nebo tvar středního rodu, případně slovní druh zastupující přídavné jméno — příčestí, 3) genitiv podstatného jména. I. Přirovnávací frazeologismy s příslovečnou funkcí 1. Okolí většiny přirovnávacích frazeologismů s příslovečnou funkcí tvoří sloveso, zřídka slovní spojení nebo zvukomalebné slovo zastupující sloveso, např.: Giti, gūti į trobą kaip užprašyta (o koze) Vd. Slovesy v okolí bývají nejčastěji intranzitivní slovesa vyjadřující pohyb (např. Bėga kap pamazgytas Pls. Parkūrė kaip dūmas namo An.), fyzický nebo psychický stav (např. Sėdi lygiai kumelės pamergys Klt. Stovi kap kuolą prarijęs Vlkv.), přechod z jednoho stavu do druhého (např. Užkaito kaip žarija rs.), z jedné vlastnosti do jiné atd.; tranzitivní slovesa se vyskytují méně často. Intranzitivní slovesa jsou s přirovnávacím frazeologismem úzce spojena, a proto se mezi ně jen zřídka vkládají jiná slova. Akuzativní předmět řízený tranzitivními slovesy se obvykle vkládá mezi sloveso a přirovnávací frazeologismus, např.: Žiūrėk vištas kaip savo akį kakt oj, kad neitų į kviečius Sk. Šėmoji kaip už ausų tris viedrus iškukšėjo (vypila) Ds. Někdy se akuzativní předmět řízený slovesem uvádí také před slovesem, např.: Matai, čiela riekė suraitė kaip už ausies Ut. V litevštině příslovce obvykle stojí před slovesem (např. greitai bėga, garsiai šaukia), zatímco přirovnávací frazeologismy bývají většinou postpozitivní a jen občas prepozitivní. Okolí přirovnávacích frazeologismů nejčastěji tvoří určité tvary slovesa. Za jejich základní tvary považujeme tyto: u nedokonavého vidu třetí osobu přítomného času, u dokonavého vidu třetí osobu minulého času. Například: kaip [lyg] bestrėnis prie varškės „pomalu, líně (jde, plouží se, loudá se apod.)“: Ko taip slūkini, kap bestrėnis prie varškės? LTR(Brt). Slenka lyg bestrėnis prie varškės Vrb. kaip kamparas be pipirų „náhle, úplně (zmizel, ztratil se)“: Išnyko kaip kamparas be pipirų Brs, Vdžg. Pranyko kaip kamparas be pipirų LTR(Jrb). Existují frazeologismy, jejichž okolí obvykle tvoří pouze jeden určitý tvar slovesa. V takových případech se za základní považuje právě tento tvar: kaip savo ausis (ausį) iron. „vůbec (neuvidí, aniž by se napil, nedostal apod.)“: Pamatysi kaip savo ausis PP₃₉₉. Tuos pinigus matys kaip savo ausis Alz. Išvysi kap savo ausį Lz. Mato užmokestį matys kaip savo ausį Žem. Galiu jiems tik ačiū pasakyti už jų paslaugas ir triūsą, o dvarą jie matys kaip savo ausis A. Vien. Okolí přirovnávacích frazeologismů se stejným významem tvoří slovesa z jedné sémantické skupiny. Jestliže okolí jednoho a téhož přirovnávacího frazeologismu tvoří slovesa ze dvou či více sémantických skupin, má přirovnávací frazeologismus tolik významů, kolik sémantických skupin sloves se s ním pojí. 102 Tímto způsobem prostředí umožňuje motivovaně vymezit významy přirovnávacích frazémů. Například: jako ovce bez jater 1. „velmi (řádí, dovádí)“: Řádi jako ovce bez jater Db. 2. „bez rozumu, zahálčivě (potuluje se, loudá se)“: Potuluješ se jako ovce bez jater Dr. 3. „těžce, pomalu (dorazil, vlekl se apod.)“: Vlekl se jako ovce bez jater Brs. Prostředí přirovnávacího frazému zde tvoří slovesa ze tří sémantických skupin, a frazém má tedy tři významy. Přirovnávací frazémy se slovesným okolím obvykle vyjadřují způsob nebo intenzitu děje: jako [lyg] na jehlách „velmi neklidně (sedí, stojí, leží)“: Pořád je neklidný, sedí jako na jehlách Jnš. Ošetřuje se, jako by ležel na jehlách Kt. Všichni stojíme jako na jehlách, ti tam za kočárem ani hlasu Žem. jako kámen do vody (ve vodě) 1. „náhle, úplně (zmizel, zahynul)“: Zmizel jako kámen ve vodě LTR. Zmizel jako kámen ve vodě Lš. Propadl se jako kámen ve vodě Svn. 2. „velmi tvrdě (usnul)“: Usnul jako kámen ve vodě Švnč. Tuto sobotu byla Severija jako obvykle unavená denní prací a padla do postele jako kámen do vody... Vaižg. jako černý kůň „hodně, těžce (pracuje)“: Pracuje jako černý kůň Krž. jako za ušima (za uchem) „velmi rychle, hltavě (snědl, zhltal, vypil apod.)“: Podal jsem misku, červenou řepu zhltal jako za ušima Sug. Šemoji jako za ušima tři vědra vyzunkla Ds. Koukni, celý krajíc zhltla jako za uchem Ut. Slaninu jsme zhltli jako za uchem Mlt. jako bez soli „nesmysly, naprázdno (mluví, žvaní apod.)“: Mluví jako bez soli Lkš. Vždyť on je takový žvanil, mluví jako bez soli Sml. jako [lyg] z nebe „velmi silně (prší, lije)“: Leje jako z nebe Grl. Lije jako z nebe Drsk. Déšť se spustí, a to jako z nebe Rtn. jako z kouře 1. „jednotně, svorně (něco dělají, udělali)“: Zpívají jako z kouře Mlt. Všichni jako z kouře vstali a odešli Srv. 2. „dobře, pěkně (roste, zelená se)“: Všechno kvetlo a zelenalo se jako z kouře Šlč. 3. „velmi dobře (daří se, jde)“: Daří se jako z kouře Dv. jako [lygų] ježek (ježice) trápí „velmi (obtěžuje, souží, trápí koho)“: Trápí jako ježice Ggr. Obtěžuje jako ježice Plt. Trápí jako ježice Krtn. jako [it] zubem bolený 1. „velmi (zmítá se, je neklidný)“: Bolí (je neklidný) jako zubem bolený J.Jabl. Zmítá se jako zubem bolený M. Valanč. Bolí a bolí (je neklidný) jako zubem bolený – nikde nevydrží NžR. Zmítá se jako zuby bolený S. Dauk. 2. „velmi (šklebí se)“: Šklebí se jako zubem bolený J. Jabl, PPr411. 3. „velmi (úpí, sténá)“: Úpí jako zubem bolený Mc. jako koťátko od bramborové kaše 1. „velmi (vzpírá se, odmítá, brání se něčemu)“: Proč sebou házíš jako koťátko od bramborové kaše (dušených brambor, kaše)? LTR(VIkv). Nevzpouzej se jako koťátko od bramborové kaše rš. 2. „velmi, silně (kýchá)“: Kýchá jako koťátko od bramborové kaše Gs. jako [it] kočka s přelámaným ocasem „hodně, zlostně (bručí, brblá apod.)“: Bručí jako kočka s přelámaným ocasem Krtn. A mňouká jako kočka s přelámaným ocasem Pln. Proč brbláš jako kočka s přelámaným ocasem LTR (Ms). 103 jako medvěd na kouři (na kouřích) „prudce, rozzlobeně (útočí, skáče, křičí na někoho“: Šoka kap meška an dūmo Gs. Pasakyk jam ką, tai šoks kap meška ant dūmo Vlkv. Ko tu žarnoji (křičíš) kap meška in dūmų Arm. Někdy se srovnávací frazeologismus ve větě neváže přímo na sloveso, ale doplňuje či zesiluje význam příslovce, např.: Gyvena spakainiai, kaip meškos ausyje KrvP(Rod). Išlipė (iškilo) aukštai, kaip iš mielių Ps. Srovnávací frazeologismus se může vázat také na souvztažné slovo ve větě, které označuje jeho syntaktickou funkci, např.: Ma tep jų reikia, kap druskos į puodą Kbr. Truputį nikstelėjo ranką, tai paleido teip gerklę, lyg karti vedamas Jrb. I v těchto případech je však frazeologismus syntakticky závislý na slovesu. Po vypuštění příslovce se funkce frazeologismu a stavba věty v zásadě nemění. Proto lze za okolí těchto srovnávacích frazeologismů rovněž považovat sloveso. Z uvedených vět odvozujeme tyto srovnávací konstrukce: gyvena kaip meškos ausyje; išlipė kaip iš mielių; reikia kaip druskos į puodą; paleido gerklę lyg karti vedamas. Občas se vyskytuje elipsa slovesného okolí. Obvykle k tomu dochází tehdy, když je hlavní složkou struktury srovnávacího frazeologismu sloveso, a proto se celý srovnávací frazeologismus ve větě stává poměrně samostatným, např.: Ruskai — kap ledą kremtu Azl. Žemaitiškai — kaip ledą griaužiu Krtn. Takové frazeologismy mají velmi blízko k těm, které ve větě plní funkci slovesa. I tyto srovnávací frazeologismy se však v jazyce nejčastěji užívají se slovesem okolí, a nelze je tedy oddělit od frazeologismů s příslovečnou funkcí: Skaito — kaip ledą kremta LTR(Grk). Jis kalbėjo, kaip ledą graužė… J. Balč. Vyskytují se případy, kdy okolí téhož srovnávacího frazeologismu může tvořit jak sloveso, tak podstatné jméno blízkého významu — slovesné abstraktum neboli název děje. Takové frazeologismy považujeme za varianty příslušných frazeologismů vázaných na slovesa a samotná podstatná jména za variantní okolí srovnávacích frazeologismů: jako [jakoby] u požáru (do požáru) „rychle, prudce (běží, uhání; přiběhl, přihnal se apod.)“: Lekia tartum in gaisro Kvr. Vamptelėjo kas žodį, ir lekia [dělat prohlídku] jako k požáru… Žem. Petronėlė, celá rozrušená a bez dechu, přiběhla jako k požáru Vaižg. || „prudký, mimořádný (běh, způsob běhu“: A ti lidé běží jako k požáru! Skd. 2. Druhou poměrně produktivní skupinu tvoří srovnávací frazeologismy vázané na jakostní přídavné jméno v pozitivu, na participium zastupující toto přídavné jméno nebo na jeho tvar středního rodu. I v konstrukcích tohoto typu má srovnávací frazeologismus tolik významů, kolik sémantických skupin tvoří jeho okolí. Srovnávací frazeologismus obvykle doplňuje či zesiluje význam přídavného jména, vyjadřuje větší či menší míru vlastnosti předmětu a nejčastěji má význam „velmi“. a) Příklady s přídavným jménem v pozitivu nebo s participiem plnícím jeho funkci: jako okurka 1. „velmi (tlustý, plný, o člověku či zvířeti)“: Būsi tu pilnas kap agurkas Lp. Arklys priedės kap agurkas Lp. 2. „velmi (velký, oteklý, o nose)“: Išbur­bus nosė kaip agurkas nuo slanksto Ssk. jako oko „velmi (plný, naplněný něčím, o nádobě či místnosti)“: Mísa je plná jako oko, jen trochu do ní šťouchneš — a všechno se vylije! Pn. Nalil sklenici plnou jako oko Alk. Tůň je jako oko plná chladné vody J. Avyž. Vědro mléka je plné jako oko Slnt. Pil- 104 ný pytel jako oko, těžko ho rozvážeš Ds. Nako (takové příjmení) plná stodola [sena] jako oko Slm. jako tříska 1. „velmi (hubený, vyschlý o člověku nebo zvířeti)“: Hubené jako tříska Šlu. Vyschlý jako tříska Vlk. Byly hubené jako třísky a bledé jako bramborové klíčky, vytáhlé v temném háji Vaižg. 2. „velmi (bledý, bílý, zbledlý o člověku)“: Ta dívka je bledá jako tříska Vklv. jako škrabka „velmi (tenký, hubený o člověku či zvířeti)“: Hubená holka jako škrabka Ds. Krávy jsou hubené jako škrabky Ds. jako ovčí duch „velmi, úplně (hloupý)“: Hloupý jako ovčí duch Lnkl. b) Příklady s tvarem přídavného jména středního rodu: jako na dlani „velmi, úplně (jasné)“: Jasné jako na dlani Ds. Od začátku až do konce mu bylo jasné jako na dlani — ten vztah není možný, Paukštaitė si ho nevezme Vaižg. jako ve dne „velmi, úplně (jasné)“: Jasné jako ve dne Plv. Cokoli říkal, všechno je jasné jako ve dne Jnš. jako ve vlčím chřtánu „velmi, úplně (tmavé)“: Tmavé jako ve vlčím chřtánu SkrT. jako modlitba pobožnůstkářky „velmi (krásné)“: No to je krása — jako modlitba pobožnůstkářky (mišparas) Dl. V jazyce se poměrně často používá pouze přirovnání k vyjádření vlastnosti předmětu. V takových případech je přirovnávací frazeologismus poměrně samostatný a svou funkcí odpovídá přídavnému jménu: jako hromové krupky „velmi řídké, obvykle o obilí“: Vaše obilí je řídké jako hromové krupky Ds. jako stoh „velmi velká, mohutná, obvykle o ženě“: No taková je moje žena, baba jako stoh! Slm. Sama jako stoh, a nohy jako lžíce Sml. jako i žebrákova hůl „velmi dlouhý, o nudli“: Nudle jako i žebrákova hůl PnmR. jako led „velmi dobré, skvělé, o počasí“: Dnes je počasí jako led Šv. jako modlitba opilce „velmi špatné, nevalné, o něčí práci apod.“: Tvoje práce je jako modlitba opilce VP46. Většina přirovnávacích frazeologismů se však užívá s přídavným jménem, někdy i s ním, i bez něj. Srovnejme: Budeš plný jako okurka Lp. || Muž — jako okurka, žena — jako dýně LTR(Dkk). Vyrůstá mu nos jako okurka po skluzu Ssk. || Jeho nos je jako okurka Ėr. Hubené jako třísky Šlu. || Vždyť u nich nejsou ani ploty, ani vrata, koně jsou jako motyky, krávy jako třísky a prasata jen hromady hnoje… I. Simon. Je třeba poznamenat, že adjektivní okolí v přirovnávacích konstrukcích bývá variantní častěji než okolí slovesné. Za variantní okolí frazeologismů tohoto typu se považují odvozeniny přídavných jmen a slovesa se stejným kořenem nebo náležející do jedné sémantické skupiny, např.: bílý jako plátno, zbělel jako plátno, mohlo by se říci také bělost — jako plátno. Několik příkladů ve větách: jako [jakoby] plátno „velmi (bílý, zbledlý, bledý, o člověku či jeho tváři)“: Bledý jako plátno Sln, Sug. Vrátil se domů bílý jako plátno Prng. Celý zbělelý jako plátno Jnšk. Ležel bez hnutí a bledý jako plátno ve své nádherné posteli J. Balč. || „velmi (zbledl, zbledla)“: Zbledl jako plátno Jnš. Podívej se na ni, povídáš!.. A proč jsi sama zbledla jako plátno?.. V. Krėv. 105 jako kočičí mumie „velmi (vyschlý, vyhublý, zubožený, o člověku)“: Vyschlý jako kočičí mumie Erž. Vyschlý, bledý – takový jako kočičí mumie Erž. Rozesmátý a seschlý jako kočičí mumie Gs. || „velmi (vyschl)“: Vyschl jsi jako kočičí mumie Erž. jako obrázek „velmi krásný, o člověku či zvířeti“: Dívka je jako obrázek Slm. || „nesmírná (krása)“: Krása dívky je jako obrázek Kp. 3. Okolí přirovnávacích frazeologismů ve funkci příslovečného určení může tvořit genitiv podstatného jména. Konstrukce tohoto typu nejsou příliš produktivní. Přirovnávací frazeologismus v nich obvykle vyjadřuje množství: jako komárů „velmi mnoho, o živých bytostech i neživých věcech“: Vylíhla jsem sto kuřat jako komárů, ale slepiček je málo, samí kohoutci Plv. Dům se zaplnil dětmi jako komárů Lš. Koruny stromů jsou plné vran jako komárů, nejspíš bude pršet Plv. Bobulí je jako komárů – celá země je pokrytá jako plachta V.Krev. jako z kaluže „velmi mnoho, zpravidla o živých bytostech“: Lidí se tam sešlo jako z kaluže Kp. Much je tam jako z kaluže Slm. jako blech u psa „velmi mnoho, o živých bytostech i neživých věcech“: U bohatého příbuzného je hostů jako blech u psa Jnš. Má peněz jako blech u psa LTR (J. Jabl.). V této chvíli je volných pokojů jako blech u psa rš. jako hromady „velmi mnoho, o živých bytostech i neživých věcech“: Dětí je plno, jako hromad! I větve se prohýbají: jablek je jako hromad! Trgn. jako syrovátky „velmi mnoho, zpravidla o smíchu či řečech“: Bylo smíchu jako syrovátky Kp. Smíchu jako syrovátky Al. Chlapci měli smíchu jako syrovátky Vaižg. Hned se roznesly řeči jako syrovátky Vaižg. jako ledu „velmi mnoho, zpravidla o neživých věcech“: To bude, bratře, peněz jako ledu! rš. Nasbíral jsem hrachu jako ledu! Lzd. Okolí mnoha takových přirovnávacích frazeologismů mohou tvořit genitivy podstatných jmen s velmi různými významy. Přirovnávací frazeologismy tohoto druhu, které se pojí pouze s podstatnými jmény určitého, vymezeného významu, se vyskytují zřídka, např.: smíchu, řečí jako syrovátky. II. Frazeologismy srovnávací funkce slovesa Frazeologismů srovnávací funkce slovesa je v litevštině málo. Jsou volněji spojeny se slovy svého okolí než frazeologismy srovnávací příslovečné funkce a mají samostatný význam, avšak, jak uvidíme, význam slov jejich okolí, která ve většině případů označují konatele děje, bývá vymezen. Slovesnou složkou srovnávacího frazeologismu bývají nejčastěji osobní slovesné tvary. Frazeologismy srovnávací funkce slovesa mohou mít význam osobních i neosobních sloves. Okolí frazeologismů srovnávacího významu osobních sloves obvykle tvoří vyjádřený nebo předpokládaný konatel děje – osoba vyjádřená nominativem: zapadl jako ledvina do sádla Sim „nečekaně získal dobré místo, dostal se na dobré místo“: Bepigu tau, Marel! Kaip inkstas į taukus įkritai... Žem. Ana kaip inkstas in taukus įkrito in laimą J. 106 jako by ho hodili do ohně „velmi někoho rozzlobil, popudil“: Šį kaip į ugnį įmečiau, kad pasakiau Lnk. — Kaip aš pasakiau, kad ponas nori mums duoti kontraktą, — tęsė toliau Baltaragis, — kaip tik į ugnį įmečiau… iškoliojo mane, išbiaurojo… Žem. vyhrkl jako do zahrady s routou „velmi vybočil, udělal nebo řekl něco nevhodného“: Ji su tuom savo pasielgimu iššoko kaip į rūtų daržą Skr. vyhrkl jako sova z konopí Ds „vložil se do cizí řeči“. jako [jakoby] vpadl s dveřmi „nečekaně, náhle něco řekl, promluvil, vstoupil do řeči“: Na, ir įvirto kaip su durimis su tokiu netikėtu klausimu I. Simon. Lyg durimis įvirto Uostė su naujiena I. Simon. Ale, Viliuk, kodėl tu dar nepasisveikinęs taip bedieviškai ėmei kalbėti? Lyg su durimis įvirtai I. Simon. snědl jako nic „velmi rychle, hltavě něco snědl, spořádal“: Še, veizėk, ir padėjo kaip ant nago torielką putros Plt. Kaip ant nago bliūdą padėj Žeml. Ta dubiji pusbliūdį bulvynės padėjo kaip ant nago Vvr. Su didžiausiu apetitu jinai kaip ant nago padėjo savo bulkutę I. Simon. Z příkladů je patrné, že srovnávací frazeologismy plní funkci tranzitivních (např. kaip ant nago padėjo) nebo intranzitivních (např. iššoko kaip į rūtų daržą) sloves. Okolí frazeologismů s významem neosobních sloves může tvořit vyjádřený nebo nevyjádřený dativní tvar subjektu děje, případně akuzativní tvar objektu děje: jako by se ruce uvolnily „někomu se velmi ulevilo“: Visiems daba kaip rankas paleido, vokyčius kad išvarė Šts. jako [jakoby] ruka odňala [sejmula] někomu něco „úplně pominulo, přestalo (o nemoci, bolesti, únavě apod.)“: Anicetui nuovargį lyg ranka atėmė J. Avyž. Nustojus dumti papirosus, skaudėjimą tą kaip ranka atima V. Kud ir. Pamačiojo šitos liekarstos, kaip ranka nuėmė [skausmą] Skdt. Okolí srovnávacího frazeologismu někdy tvoří slova různých gramatických kategorií, nejčastěji sloveso a přídavné jméno. Frazeologismus pak obvykle mívá tolik významů, kolik gramatických kategorií tvoří jeho okolí (s výjimkou variantního okolí) a kolik sémantických skupin tvoří slova těchto gramatických kategorií. Uvedeme příklady: jako brány 1. „velmi mohutná, nehezká, zpravidla o ženě“: Boba kaip akėčios, pečiai kaip kopėčios KrvP(Ds). 2. „ošklivě, kolébavě (chodí)“: Kervoja kai akėčios Plš. Akėja (negražiai eina) kap akėčios Lp. jako [jako by] bez očí 1. „pomalu, tápavě, zblízka (něco dělá)“: Ką gi čia žablinėji kaip be akių Blnk. Krapaila (sugriuvėlis) krapinė[ją] kaip be akių Erz. Tai jau aklė – spitrijoja, kraplioja tartum be akių Jrb. 2. „prudce, bez ohledu na nic (někam se vrhá, jde)“: Puoli kaip be akių LTR (Šmk). Ėjo kaip be akių – kumštelėjo puodynę šviežaus pieno žemėn Srv. 3. „těžko bez něčeho důležitého“: Be mokslo kaip be akių LTR. jako úl 1. „velmi, silně (hučí, hlučí, dělá hluk)“: Celé město hučelo jako úl A. Vencl. Celé divadlo znělo a hučelo jako úl rš. 2. „velmi (oteklý, napuchlý, o člověku nebo části jeho těla)“: Mám nohy napuchlé 107 jako kopyta Sts. Člověk napuchlý jako kopyto Užv. || „velmi, silně (napuchl, otekl)“: Nos napuchl jako kopyto Žr. 3. „zcela (prázdný)“: Prázdný jako kopyto LTR (Pp). jako [it, lyg] kouř 1. Plv, Užv „velmi dobré, bujné, o obilí, úrodě“: Pšenice jako kouř Gs, Kt. Žito jako žito, ale jařiny jsou všechny jako kouř! Žem. 2. „velmi (opilý)“: Opilý jako kouř Švnč. Potácí se opilý jako kouř Ktk. || „velmi opilý“: Už je jako dým Gs. 3. „rychle, prudce (letí, běží; odběhl, odfrčel apod.)“: Utíkal domů jako kouř An. Kůň uháněl jako kouř Dbk. Jakmile usedl na koně, ten vyrazil jako kouř Arm. Vyrazil přes pole jako kouř Šil. A čert zase odfrčel do pekla jako kouř S131. 4. „rychle (zmizelo, pominulo, někdo zmizel)“: Ten les zmizel jako kouř P. Cvir. Hle, jako kouř zahynou rozmařilci tohoto světa M. Valanč. Mé dny všechny pominuly jako kouř SGII55. jako [lygu] červ od hrachu 1. „velmi (skrčený, ztuhlý, ztuhlý, zesláblý, obvykle o člověku)“: Skrčený jako červ od hrachu LTR (Plng). Zesláblý jako červ od hrachu Prk. Skrčený jako červ od hrachu Krž. Ztuhlý jako červ od hrachu S. Dauk. Ráno se nedá přistoupit ke stádu, ztuhlí jako červi od hrachu Žem. || „velmi (ztuhl[o], ztuhl)“: Ztuhl jsem jako červ od hrachu J. 2. „sotva, těžce, pomalu (jde, vleče se)“: Proč se vlečeš jako červ od hrachu? Brs. A plazí se jako červ od hrachu Krkl. Proč se tak loudáš jako červ od hrachu? Brs. Plouží se sotva živý – jako červ od hrachu Užv. Za zmínku stojí paralelnost stavby některých přirovnávacích frazeologismů a jejich okolí. V takových přirovnávacích konstrukcích mají frazeologismus a jeho okolí stejnou nebo velmi podobnou stavbu: jako pivo bez chmele „k ničemu, něco se nehodí bez něčeho důležitého“: Člověk bez poctivosti je jako pivo bez chmele — k ničemu Sim. jako zahrada bez plotu „něco je k ničemu bez něčeho, někomu se těžko žije bez něčeho důležitého“: Život bez manželky je jako zahrada bez plotu PPr149. jako bez soli „nezajímavé, nudné bez něčeho; nezajímavé, nudné bez něčeho důležitého:“ Bez něj — jako bez soli Plv. Večírek bez Domase a Zosė — jako bez soli Žem. jako bez nehtů „těžko bez něčeho; něco je k ničemu bez něčeho důležitého“: Bez nože jako bez nehtů LTR (Rk). Hospodyně bez pohrabáče je jako bez nehtů Užp. Poznal jsem lidi i svět a pochopil, že bez vzdělání je to jako bez nehtů A. Vencl. jako za hradbou „žije se dobře, snadno se žije s někým, za koho se žena provdala“: S dobrým mužem je to jako za hradbou Dkš. S takovým mužem budeš jako za hradbou Klov. jako psovi běžet „velmi snadné, snadno se daří (mluvit)“: Mluvit je mu — jako psovi běžet Vrb. jako psovi štěkat „velmi snadné, snadno se daří (mluvit)“: Mluvit je mu — jako psovi štěkat Vjkv. 108 VZTAH LITEVSKÝCH SROVNÁVACÍCH FRAZEOLOGISMŮ K JEJICH OKOLÍ К. ВОСИЛИТЕ Resumé Cílem práce je objasnit kritérium, na jehož základě lze stanovit hranici mezi srovnávacími frazeologismy a jejich frazeologickým okolím. Následně je podle okolí charakterizována stavba srovnávacích frazeologismů. Za povinné frazeologické okolí se považuje pevně ustálený soubor lexikálních a gramatických prvků ve volném užití, který frazeologismus neustále doprovází a bez něhož se neužívá. Okolí spolu se srovnávacím frazeologismem tvoří stálou srovnávací konstrukci a je jednotkou jazykového systému. Základním kritériem pro stanovení složení srovnávacího frazeologismu je následující: slova, která frazeologismus neustále doprovázejí, nejsou součástí jeho lexikálního složení, mají-li samostatný lexikální význam a gramatickou funkci. Frazeologismy stejné stavby mohou plnit různé funkce. Funkce frazeologismu závisí na jeho gramatickém okolí. Většina srovnávacích frazeologismů litevského jazyka plní funkci příslovce a pouze malá část funkci slovesa. Slova okolí srovnávacích frazeologismů s funkcí příslovce bývají: 1) sloveso (někdy je nahrazuje zvukomalebná citoslovce nebo skupina slov), např. stovi kaip kuolą prarijęs, 2) přídavné jméno v pozitivu nebo jeho střední rod, případně slovní druh nahrazující přídavné jméno — příčestí, např. sudžiūvęs kaip kačių mėta, aišku kaip ant delno, 3) genitiv podstatného jména, např. juoko kaip krekeno. Protože srovnávací frazeologismy plnící funkci příslovce jsou s okolím těsně spjaty, jejich význam se projevuje pouze v okolí slov určité sémantické skupiny. Srovnávací frazeologismy s funkcí slovesa mají samostatný význam a jsou se slovy okolí spojeny volněji. Srovnávací frazeologismy obvykle mívají tolik významů, kolik gramatických kategorií tvoří jejich okolí (s výjimkou variantního okolí) a kolik sémantických skupin tvoří slova těchto gramatických kategorií. Je zaznamenána paralelnost stavby některých srovnávacích frazeologismů a jejich okolí, např. gyvenimas be žmonos — lyg daržas be tvoros; be peilio kaip be nagų; jam kalbėt — kaip šuniui bėgt. 109