О некоторых семантических проблемах научной терминологии

MOKSLO KALBOS KULTŪROS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIV (1985) ВАЛЕНТИНА СКУИНЯ O NĚKTERÝCH SÉMANTICKÝCH PROBLÉMECH VĚDECKÉ TERMINOLOGIE Pro současnou etapu vědeckotechnické revoluce je charakteristický vznik nových přístupů ke studiu okolního světa a nových věd, které s těmito přístupy souvisejí. Využívání takových věd a vědních směrů, jako jsou kybernetika, systémová analýza a matematické modelování, přispívá k tomu, že se věda stává nejrevolučnějším prvkem technicko-ekonomického pokroku a nejdůležitějším prostředkem společenského řízení 1. V procesu stále rostoucí role vědy má pro vědeckotechnický pokrok velký význam kvalitní informační služba, v níž zaujímá přední místo vědecká literatura. Správnému porozumění textu vědecké literatury a rychlejší výměně informací napomáhá sémantická přesnost termínů. Sémantický aspekt hraje v terminologické teorii velmi důležitou roli. Sémantice termínu je věnována značná pozornost již při výčtu základních požadavků kladených na vědecký termín, a to: 1) sémantická přesnost; 2) jednoznačnost; 3) mononymičnost2 neboli jednotermínovost; 4) nezávislost na kontextu3. Odchylky od těchto i dalších požadavků, zdůrazňovaných v pracích zakladatele sovětské terminologické školy D. S. Lotteho, a posuzování terminologických problémů z čistě obecnělingvistického hlediska bez zohlednění a pochopení terminologické specifičnosti (např. zdůrazňování polysémie a nestálosti významu termínu a popírání tímto požadavku jednoznačnosti a nezávislosti termínu na kontextu, nerozlišování specifičnosti terminologických sémantických procesů od sémantických procesů probíhajících v obecnělin- 1 М а р у с е н к о М. А. Системный подход к научно-технической терминологии.— НТИ, сер. 2, 1983, № 1, с. 1. 2 Požadavek pouze jednoho názvu, jednoho termínu pro označení jednoho pojmu je v článku nazván mononymičností (srov. utvoření výrazu synonymičnost a rovněž srov.: synonymie—mononymie — jako označení odpovídajících jevů). 3 Termín nezávislost na kontextu vytvořil rovněž autor článku jako stručnější pojmenování požadavku na nezávislost termínu na kontextu, který je vyložen v pracích D. S. Lotteho (viz např.: Lotte D. S. Основы построения научно-технической терминологии.— М., 1961, с. 73—75). 138 odborném jazyce, ignorování oborových terminologických zvláštností a všeobecných vědeckých potřeb atd.) 4, jakož i nerozlišování specifik vědecké a profesní terminologie poškozuje teoretické základy terminologie i praktické vytváření terminologických soustav. Správné řešení současných sémantických terminologických problémů nacházíme v pracích V. P. Danilenkové, která mimo jiné zdůrazňuje: „Realizace... sémantických procesů (polysémie, homonymie, antonymie) v terminologii je rovněž určena postavením termínu v systému a jeho vztahem k označovaným skutečnostem, proto se projev sémantických vlastností u termínů specificky liší od jejich projevů u slov obecného jazyka“5. K dosažení sémantické přesnosti při tvorbě nového termínu je třeba plně znát pojem vyjadřovaný termínem a umně vybírat podstatné6 znaky pojmu, které se mají odrazit v jeho názvu. Při upřesňování významu existujícího termínu je obvykle nejprve nutné vymezit hranice označovaného pojmu, určit druhový termín i příbuzné nadřazené termíny a provést potřebné strukturální a sémantické změny. Požadavek jednoznačnosti v terminologii by neměl být chápán formálně. Podle sovětské terminologické školy, založené na výzkumech D. S. Lottea a dalších sovětských terminologů, se za podstatný znak vědeckého termínu i za požadavek na vědecký termín považuje jeho relativní jednoznačnost, tj. přiřazení jazykového znaku termínu jednomu pojmu v rámci pojmového systému daného oboru a příbuzných (sousedních) oborů znalostí7. Za mnohoznačný proto nelze pokládat termín, jehož funkcí je polysémní slovo, jehož různé významy se užívají v různých oborech, např.: окно — ve funkci stavebního a rašeliništnického termínu, вал — ve funkci 4 Viz např.: Novičkovová L. M. K otázce mnohoznačnosti vědeckotechnických termínů (v rámci překladu z jednoho jazyka do druhého).— In: Celoúnijní konference „Zdokonalování překladu vědeckotechnické literatury a dokumentů“. M., 1982, s. 93—94, kde je mnohoznačnost termínů označena za stabilní a zákonitý jev, který je podmíněn vnitřními zákony vývoje jazyka; viz také popis některých sémantických procesů v knize: Petrov V. V. Sémantika vědeckých termínů.— Novosibirsk, 1982. 5 Даниленко В. П. Русская терминология/Опыт лингвистического описания.— М., 1977, с. 53. 6 Jak ukazuje praxe, při vytváření rozměrných víceslovných termínů-ustálených spojení se často zapomíná na nutnost vybrat pro vyjádření v termínu právě podstatné znaky, ačkoli na to D. S. Lotte ve svých pracích opakovaně upozorňoval (viz např.: Baržická O. V. O některých složitých otázkách standardizace vědeckotechnické terminologie.— In: Vědeckotechnická terminologie. M., 1983, sešit 5, s. 1—5). 7 Об этом см.: Лотте Д. С. Основы построения научно-технической терминологии, с. 75. 139 strojírenského, zemědělského a hydrologického termínu apod. Na mnohoznačnost ani sémantickou nestálost v terminologii neukazují ani termíny vzniklé změnou významu slova obecného jazyka nebo termínu z jiného oboru, např.: усталость (v technologii kovů), память (ve výpočetní technice), долговечность (v technických oborech), козлы — (ve stavebnictví) aj. Na konkrétní skutečnosti fungování, nikoli na povahu odborných slov 8, poukazuje prakticky se vyskytující neuspořádanost některých termínů a přítomnost jednotlivých mnohoznačných termínů ve skutečném užívání termínů. Případy mnohoznačnosti termínů v rámci jednoho oboru nejsou příliš rozšířeným jevem; kromě toho se mnohoznačnost podle možností odstraňuje při uspořádávání oborové terminologie. V různých oborech je však třeba počítat s takzvanou kategoriální mnohoznačností 9, jejímž základem je příslušnost odpovídajících slovotvorných útvarů k různým kategoriím, daná celkovým systémem konkrétního jazyka; např. v ruštině: твердость — vlastnost a veličina, давление — proces a veličina, намотка, кладка — proces a výsledek, смазка — proces a látka, образование — v přímém a zvratném významu (srov. významy sloves образовать a образоваться), выравниватель — člověk i zařízení. Kategoriální mnohoznačnost není vadou terminologie 10, kterou by bylo třeba za každou cenu odstranit. Termíny se tím nestávají nesrozumitelnými. Hranice určitého pojmu tím nejsou narušeny: твердость — určitá vlastnost a veličina této vlastnosti odpovídající, выравниватель — vykonavatel (člověk i zařízení) určité činnosti. Konkrétní užití termínu a konkrétní kontext v oblasti jeho fungování obvykle dostatečně názorně odhalují obsah termínu. Kontext přitom nečiní význam termínu závislým jevem (neporušuje požadavek kontextové nezávislosti termínu): pouze odhaluje a objasňuje význam, který je termínu vlastní v oblasti jeho zaznamenávání. Existuje názor, že mnohoznačnost je zvláště typická pro původní slova daného jazyka, protože každý přirozený jazyk je polysémní jazykovou strukturou 11, zatímco výpůjčky jsou v jazyce, který je přejímá, jednoznačné a mají údajně charakter čistého symbolu, a proto mají v terminologii své výhody 12. Výpůjčkám se někdy dává přednost i při výběru jednotlivého druhového termínu, 8 Даниленко В. П. Русская терминология, с. 55. 9 Как работать над терминологией. Основы и методы.— М., 1968, с. 40. 10 Даниленко В. П. Русская терминология, с. 69. 11 Дьяков Б. О полисемантической структуре естественных языков.— Вопросы философии, 1973, № 7, с. 139. 12 Интернациональные элементы в лексике и терминологии.— Харьков, 1980, с. 71. 140 např.: do lotyštiny byla přejata anglicismy parkings — pro označení jednoho druhu parkovišť, kruiz — pro označení jednoho druhu cestování lodí, bermudi — pro označení jednoho druhu módních kalhot, rums — pro označení jednoho druhu nápojů, rauts — pro označení jednoho druhu oslav, šovs — pro označení jednoho druhu představení. Na jedné straně však nejsou všechna původní slova v jazycích mnohoznačná. Ve slovnících lotyšského jazyka se jako jednovýznamová uvádějí např. lotyšská slova ābele „jabloň“, ascenes „brýle“, alksnene „hořčák“, apauši „podbradní řemen“, augājs „vegetace“. V jazyce lze konstatovat tematické skupiny slov, pro něž je bez ohledu na jejich domácí či cizí původ charakteristická jednoznačnost, např.: názvy sportů — basketbols „basketbal“, volejbols „volejbal“, dambrete „dáma“, burāšana „jachting“, rokasbumba „házená“; názvy stromů, květin a jiných rostlin — plūme „švestka“, acālija „azalka“, balanda „lebeda“ atd. Na druhé straně mnohé přejímky, které mají v jazyce původu obecnější význam a tam často představují rovněž polysémní slova, získávají po určité době v podmínkách současných rozsáhlých jazykových kontaktů mnohoznačnost i v jazyce přejímajícím. Např. v ruštině se anglicismus круиз používá nejen pro označení cesty lodí, ale také pro označení letecké cesty, a dokonce i jízdy městem v kočáře taženém koňmi. Vojenský termín камуфляж získal obecnější význam maskování vůbec. Anglicismem bermudi se v lotyšském úzu označují nejen dámské kalhoty pod kolena s ohrnutými nohavicemi, ale také dlouhé kalhoty určitého střihu, a to s ohrnutými nohavicemi i bez nich. Anglicismus шорты rovněž neoznačuje jen jeden určitý druh krátkých kalhot. V lotyšské vědecké terminologii se anglicismus dizains ustálil ve dvou významech: 1) „průmyslový design“ a 2) „výtvarné projektování“ 13. Mnohoznačnost a nestálost sémantiky jsou charakteristické také pro mnohé internacionalismy vytvořené na řecko-latinském základě. Časem se změnil význam internacionalismů концерт, конкурс, манифест, навигация, парад, тактика aj. V různých významech se užívají internacionalismy арматура, культура, морфология, реакция aj. V lotyštině se pro označení určitých časových úseků užívají internacionalismy эпоха (pro označení dlouhého období se zvláštním významem v životě lidstva), 13 Zajímavé je, že v litevských terminologických studiích se jako ekvivalent anglického slova designer v ruštině uvádí ruské slovo чертежник a v litevštině litevské braižytojas (viz např.: Kaulakene A. J. Kalky v současné litevské technické terminologii: Autoreferát disertace... kandidáta filologických věd.— Vilnius, 1983, s. 11). 141 etaps (ve vojenské a sportovní terminologii, jakož i v obecnějším významu dlouhého časového úseku), pro označení jednoho druhu hlášení — raporis (ve vojenské a související terminologii). V poslední době však pod vlivem významů příslušných internacionalismů v ruštině (эпоха, этап, рапорт) získávají tyto internacionalismy v lotyštině obecnější významy, a postupně tak do jisté míry vytlačují z užívání lotyšská slova laikmets, posms, ziņojums. Pro internacionalismy, stejně jako pro jiné lexikální jednotky jazyka, je charakteristická mnohoznačnost jednotlivých prvků. S prvkem -itāte se tak v lotyštině obvykle pojí a nově vznikají internacionalismy s abstraktním významem: stabilitāte, profesionalitāte, eksemplaritāte, situativitāte. Některé z těchto internacionalismů však mají také konkrétní význam: autoritāte, antikvitāte, aktualitāte, novitāte. (Podobný přechod významu od abstraktního ke konkrétnímu lze pozorovat také u lotyšských útvarů s prvky -ība, -ums, např.: aplamība, darbība; darījums, plūksnojums, a v ruštině u útvarů s prvky -ость, -ство, např.: сладость — сладости; новшество.) Dodatečná synonymie, antonymie nebo homonymie někdy vzniká při využití klasických internacionalizovaných kořenových prvků v domácí slovotvorbě, např.: kořen ген- byl použit ve slovech индигенный и генуинный, která nacházíme u litevských a estonských jazykovědců ve společném významu „domácí“. Z uvedených skutečností vyplývá závěr, že výhody přejímek z hlediska sémantiky jsou často velmi sporné a že je třeba souhlasit s výroky sovětských lingvistů, kteří nedoporučují zahlcovat jazyk cizojazyčnými označeními, zejména jde-li o přejímky z jednotlivých národních jazyků. Nejen proto, že jde o označení cizího původu, ale také proto, že do jazyka přejímajícího vnášejí jednotky se svébytnou fonetickou, morfologickou a sémantickou strukturou, které si žádají zvláštní pravopisná pravidla (někdy i výslovnostní), strukturně-sémantický rozbor aj. 14, např.: při přejímání anglicismů lapings, listings, moldings, monitorings, parkings do lotyštiny se prvek -ings vyčleňuje jako samostatný slovotvorný prvek a žádá si místo v celém slovotvorném systému jazyka. Tento prvek však sémanticky duplikuje lotyšský prvek -šana (který odpovídá ruskému -ние), a jazyk tedy neobohacuje, nýbrž do něj naopak vnáší zbytečnou dubletnost. Jednotlivé přejímky vědeckých termínů z jiných národních jazyků mohou narušit terminologickou soustavu, která v daném jazyce existuje, 14 Skvorcov L. I. Pokladnice jazykové kultury (dokončení).— Russkaja reč, 1976, č. 4, s. 19. 142 Proto si zaslouží uznání snaha odborníků při uspořádávání oborové terminologie vyhýbat se nemotivovaným výpůjčkám rozšířeným v odborném úzu a nahrazovat je zdařilými systémovými novotvary, např.: v lotyšské vědeckotechnické terminologii byl místo germanismu šlifs utvořen výraz pieslīpnis, místo šlihs — izskalas, místo štoks — stumbenis, místo klipverks — paminkaltava; v lékařské terminologii byl za ekvivalent internacionalismu рефлукс uznán výraz atvilnis, za ekvivalent anglicismu stress — spriedze. Lotyšské ekvivalenty celé řady internacionalismů byly vytvořeny v ekologické a hydrobiologické terminologii, např.: fitofāgs — augēdājs, heliofobs — saulbēglis, helofīts — purvaugs, hionofils — sniegmīlis. Lotyšští odborníci na elektroniku považovali za zcela správný termín ekrānpults namísto nesystémového anglicismu displejs15. Každý národní jazyk má široké možnosti diferenciace významů slov. V lotyštině k tomuto účelu slouží různé předpony: sagāde „příprava“ — apgāde „zásobování“, pakars „závěs“ — piekars „závěsný díl“, a přípony: drošība „bezpečnost“ — drošums „spolehlivost“, kraušana „nakládání“ — krautnēšana „stohování“, dále příponová koncovka: ierakste „záznam (proces)“ — ieraksts „záznam (výsledek)“, a dokonce i střídání samohlásek a souhlásek v kořeni slova: spraislis „přímá příčná výztuha“ — sprieslis „zakřivená příčná výztuha“, lietēšana „zavlažování deštěním“ — liedēšana „zavlažování rozprašováním ve formě deště“. Diferenciace významů se dosahuje také tvořením termínů — složených slov a termínů-víceslovných spojení: mežmeliorācija „meliorace lesů“ — meža meliorācija „meliorace lesa“, darbavieta „pracoviště“ — darba vieta „pracovní místo“, ūdenslīmenis „hladina vody“ — ūdens līmenis „vodní zrcadlo“. Cenným terminologickým fondem mnoha jazyků jsou různé internacionalismy s ustáleným významem, např.: útvary s prvky -ат, -ид, -ит v chemické terminologii (арсенат, нитрат, сульфат; арсенид, нитрид, сульфид; арсенит, нитрит, сульфит), názvy minerálů na -ит odvozené od místních názvů (алтаит — nalezený na Altaji, беломорит — nalezený u Bílého moře, кубанит — nalezený na Kubě) nebo příjmení významných vědců (авиценнит, бирунит, багратионит, пржевальскит). S několika výjimkami se v určitých významech užívají internacionalismy na -ада (олимпиада, спартакиада, шубертиада), -ация (агитация, концент- 15 Anglicismus дисплей, stejně jako компьютер, дизайн aj., byl kritizován i v jiných jazycích; viz např.: Скворцов Л. И. Сокровищница языковой культуры (окончание). — Русская речь, 1976, № 4, с. 19; Андреев Р. А. К вопросу о формировании терминологии вычислительной техники и информатики во французском языке. — В кн.: Всесоюзная конференция «Совершенствование перевода зарубежной научно-технической литературы». М., 1978, с. 102. 143 рация), -изм (коммунизм, социализм), -ист (коммунист, русист), -итет (авторитет, паритет) aj. Významy základů ферри- a ферро-; элид- a элимин- aj. jsou přísně rozlišovány. V jednotlivých jazycích se používají i jiné způsoby a prvky k rozlišení významů útvarů s internacionalistickým základem. Tak se v lotyšské umělecké terminologii užívají přejaté postfixální prvky -ants a -ieris k rozlišení významů termínů dublants „herec-zástupce, který hraje tutéž roli“ a dublieris „herec-zástupce, který mluví či jedná místo jiného, např. při dabování filmů, při provádění nebezpečných čísel apod.“ Různé významy mají deriváty aktivēt — aktivizēt, gāzēt — gazificēt, internacionāls — internacionalistisks, kompozīts — kompozicionāls, problēmisks — problemātisks, sistēmisks — sistemātisks aj. Obdobné příklady najdeme i v jiných jazycích: srov. v ruštině активировать — активизировать, газировать — газифицировать, интернациональный — интернационалистский, композитный — композиционный, проблемный — проблематический, системный — систематический, v estonštině konstruktiivne — konstruktsiooniline, loogiline — loogikaline, süsteemne — süsteemaatiline16 V poslední době se v praxi lotyšského jazykového názvoslovného usměrňování podle potřeby rozlišují významy synonym připouštěných ve vědecké terminologii, z nichž jedno je domácí a druhé cizí (internacionální), např.: dzinejs „motor“ — motors „motor“. Článek podrobněji pojednává o jednoznačnosti a mnohoznačnosti domácích a cizích termínů a zmiňuje některé možnosti diferenciace významů jednotlivých slovotvorných skupin založených na domácích a internacionalních útvarech. Mimo rozbor zůstaly sémantické problémy spojené s požadavky jednoznačnosti a nezávislosti na kontextu aj. V souvislosti s rostoucí úlohou mezinárodní terminologie a vznikem novotvarů založených na internacionalních základech v mnoha národních jazycích je stále naléhavější potřeba zamyslet se nad způsoby a metodami slaďování sémantiky a formy internacionalních útvarů a nad cestami k uspořádání mezinárodní terminologie v mez jazykovém měřítku, aby se odstranily rozpory existující v praxi (srov.: библиотека, картотека, фильмотека, фонотека, но — дискотека; багаж, километраж, литраж, тоннаж, но — персонаж apod.). 16 К у л ь л Р. Развитие эстонской терминолексики на фоне индоевропейских языков.— В кн.: Контакты русского языка с языками народов Прибалтики. Рига, 1984, с. 123—137. 144 Každý termín musí být vědecky podložen. Při výběru optimálního vědeckého termínu neztratily svou aktuálnost požadavky rozebírané v dílech D. S. Lotta, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo požadavek systematičnosti. Jasnost termínu je zárukou jasnosti myšlení a vyšší úrovně kultury jazyka vědy. 10 Užsak. Nr. 1007