Неоднословные глагольные терминологические образования в современных восточнославянских языках

МОКСЛО КАЛБОС КУЛТОРОС ИР ТЕРМИНОЛОГИЈОС ПРОБЛЕМОС ЛИЕТУВИУ КАЛБОТЫРОС КЛАУСИМАИ, XXIV (1985) ВИТАЛИЙ СТЕПАНОВИЧ СИДОРЕЦ NESLOVNÍ SLOVESNÁ TERMINOLOGICKÁ UTVOŘENÍ V SOUČASNÝCH VÝCHODOSLOVANSKÝCH JAZYCÍCH Vědeckotechnická revoluce, jak známo, podnítila vznik mnoha pojmů, které nacházejí odpovídající terminologické vyjádření v ruštině, běloruštině a ukrajinštině. Hlavním prostředkem tvorby termínů jsou podstatná jména nebo spojení, v nichž podstatná jména vystupují jako gramatické centrum: дарсонвализация, прибавочная стоимость; дарсанвалізацыя, прыбавачная вартасць; дарсонвалізація, додаткова вартість. Jak však zdůrazňuje V. P. Danilenko, „soubor pojmů, které je třeba terminologicky označit, je širší než sémantické možnosti podstatného jména“1. Rozvíjejíc tuto myšlenku, poznamenává, že se v současné odborné literatuře k označování termínů používají také jiné prostředky, zejména sloveso a slovesná spojení. Slovesná terminologická spojení, která jsou komunikativními ekvivalenty sloves (termín prof. V. M. Nikiteviče), jsou četná a různorodá, pokud jde o způsob vyjadřování denotátů. Některá spojení obsahují komponenty, z nichž každý realizuje určitý denotát, např.: наложить бинт, покрывать асфальтом, покрывать пленкой; наложыць бінт, пакрываць асфальтам, пакрываць плёнкай; накласти бинт, покривати асфальтом, покривати плівкою. Schopnost spojení tohoto typu „smršťovat se“ ve slovesa neruší příslušné sémy. Tak je séma „pokrývat něčím povrch něčeho“ implicitně obsažena ve slovese асфальтировать. Jiná spojení zahrnují komponenty, které nejsou z hlediska denotativního příznaku rovnocenné, např.: вести синтез, делать инъекцию, подвергать трубополимеризации; весці сінтэз, рабіць ін’екцыю, падвяргаць трубаполімерызацыі; вести синтез, робити ін’єкцію, піддаватися трубополімеризації. V těchto spojeních slovesná složka nerealizuje primární séma, zachovává si však obecně kategoriální význam — ideu činnosti. V jisté míře desemantizovaná a deleksikalizovaná přebírá funkci klasifikačního ukazatele — jakéhosi 1 Даниленко В. П. Лексико-семантические и грамматические особенности слов-терминов.—В кн.: Исследования по русской терминологии. М., 1971, с. 50. 132 ného formantu. Sémantické centrum spojení — abstraktní podstatné jméno — připomíná z komunikačního hlediska základ odvozeného slova. Zaměříme-li pozornost na spojení s deleksikalizovanou složkou (nazvěme je verbanominanty), přirozeně vyvstane otázka procesů vzniku, utváření i fungování těchto jednotek v současných východoslovanských jazycích. Z hlediska teorie derivace se jednotky té či oné úrovně nechápou jako předem dané seznamem nebo přímo zastoupené v textu, nýbrž jako výsledek generativního procesu, který podle určitých pravidel vytváří složitější jednotky z jednodušších2. Co tedy představuje verbanominant jako odvozená jednotka? Navenek, explicitně jde o slovní spojení vznikající podle syntaktického modelu. Ve své podstatě je to však „necelistvě utvořené“ slovo, přesněji řečeno komunikativní ekvivalent slova, který realizuje jediný denotát. Vezmeme-li v úvahu výše zmíněnou funkční blízkost složek verbanominantu ke strukturním složkám (formantu a základu) odvozeného slovesa, bude logické tvrdit, že derivace verbanominantu je v podstatě nikoli syntaktická, nýbrž slovotvorná. Funkčně-sémantická kategorie slovesnosti, v jejímž centru jsou slovesa a na periferii spojení tohoto i jiných typů, si „vypůjčila“ syntaktické modely, které v průběhu vývoje získaly derivační význam na úrovni slovotvorby. Verbanominanty, z nichž naprostá většina náleží ke knižnímu stylu, jsou v současných východoslovanských jazycích široce rozšířeny a nadále se aktivně rozvíjejí. Hlavním „dodavatelem“ nových verbanominantů v současné době je vědecká a technická literatura, protože procesy, činnosti a jevy nelze vždy terminologicky označit pomocí sloves. Slovotvorný mechanismus, který doplňuje centrum funkčně-sémantické kategorie slovesnosti, nemůže pro každý případ „nabídnout“ hotové, celistvě utvořené slovo. Kategorie slovesnosti přirozeně mobilizuje jiné jazykové prostředky, jejichž uspořádání do určitých jednotek (např. verbanominantů) se orientuje podle jednotek centra: заниматься аэрогелиотерапией, подвергаться механодеструкции, приводить к дивергенции; займацца аэрагеліятэрапіяй, падвяргацца механадэструкцыі, прыводзіць да дывергенцыі; займатися аерогеліотерапією, піддаватися механодеструкції, приводити (призводити) до дивергенції (спричинювати дивергенцію). Mnohé terminologické verbanominanty z oblasti vědeckotechnického stylu přecházejí do jiných stylů, např. publicistického: 2 Сильницкий Г. Г. Теория деривации и ее место в системе лингвистических дисциплин. — В кн.: Теоретические аспекты деривации. Пермь, 1982, с. 4. 133 «Leninův brilantní intelekt vstřebal nejlepší výdobytky světové kultury a dal mocný podnět všestrannému rozvoji marxismu» (Učit. gaz., 1981, 23. dub., s. 1); «Vítězství Velké říjnové socialistické revoluce rozvrátilo celý systém vykořisťovatelských vztahů a dalo podnět revolučnímu hnutí na celém světě» (Gomelskaja pravda, 1980, 28. říj., s. 1); «Oslava tohoto výročí zapíše další památnou stránku do kroniky velkého přátelství ruského, běloruského a ukrajinského národa, všech bratrských národů naší země, a dá nový podnět práci v oblasti vlastenecké a internacionalistické výchovy» (Visnyk AN URSR, 1981, č. 8, s. 6). V současné lingvistice je velmi aktuální problém fungování terminologických verbálních nominantů v ruštině, běloruštině a ukrajinštině. Snadno se řeší u verbálních nominantů typu vést palbu, podléhat mechanické destrukci, které nemají mezi slovesy synonymní protějšky, a mnohem obtížněji, pokud verbální nominanty nejsou jediným prostředkem vyjádření té či oné činnosti. V současných východoslovanských jazycích jsou například zastoupeny verbální nominanty подаваць (-даць) апеляцыю, падагаць (-даць) апеляцыю, подавати (-дати) апеляцію a jim synonymní slovesa апеллировать, апелляць, апеллювати. Nahlédnutí do výkladových slovníků ukazuje, že slovesa jsou zaznamenána se dvěma významy, z nichž jeden, odborný, je realizován výše uvedenými verbálními nominanty. Dva až tři významy mají slovesa аттестовать, атэставаць, атестувати; jeden z nich vyjadřují verbální nominanty дать аттестацию, даць атэстацыю, дати атестацію. Výkladové slovníky současných východoslovanských jazyků uvádějí slovesa консервировать, кансерваваць, консервувати se třemi významy. Například čtyřsvazkový «Slovník ruského jazyka» podává následující výklad slova консервировать: «1. Přeměnit (přeměňovat) na konzervy (ve významu 1). 2. Odb. Chránit (chránit) před poškozením, zničením zvláštním zpracováním, vytvořením zvláštních podmínek skladování. 3. Dočasně zastavit (zastavovat) chod, vývoj, činnost něčeho.»3 Verbální nominanty вести консервацию, весці кансервацыю, вести консервацію vyjadřují třetí význam. Např.: «Vladimir Kovalenok a Alexandr Ivančenkov již provádějí konzervaci četných systémů Saljutu-6» (Izvestija, 1978, 31. říj., s. 3); «Uladzimir Kavalenak a Aljaksandr Ivancankau již provádějí konzervaci četných systémů Saljutu-6»; «Volodymyr Kovaljonok a Oleksandr Ivančenkov již provádějí konzervaci četných systémů Saljutu-6». Jak vidíme, verbální nominanty jsou již svým významem užší a méně polysémní a v jistém smyslu «odlehčují» mnohoznačným slovesům. Je přirozené, že tyto vícečlenné jednotky lépe vyhovují požadavkům terminologizace než slovesa. 3 Словарь русского языка.— М.: Русский язык, 1982, т. 2, с. 91. 134 Užívání verbálních nominantů v jednom případě a sloves v jiném popis zpestřuje a činí jej srozumitelnějším, např.: «Předpony по-, с- a о- umožňují úplnou aspektualizaci (místo plně se aspektualizují. — S. V.) bez ohledu na význam slovesného základu. Ostatní předpony se plně aspektualizují ve spojení se slovesy příbuzných sémantických základů» (Avilova N. S. Vid glagola i semantika glagol’nogo slova. — M., 1976, s. 176); «Předpony по-, с- a о- umožňují úplnou aspektualizaci bez ohledu na význam slovesného základu. Ostatní předpony se plně aspektualizují ve spojení se slovesy příbuzných sémantických základů»; «Předpony по-, с- a о- umožňují úplnou aspektualizaci bez ohledu na význam slovesného základu. Ostatní předpony se plně aspektualizují ve spojení se slovesy příbuzných sémantických základů». Verbální nominanty mohou doplňovat slovesa z hlediska vidu. Slovesa штурмовать, штурмаваць, штурмувати jsou nedokonavá, zatímco verbální nominanty mohou být nedokonavé i dokonavé, např.: брать (взять) штурмом; браць (узяць) штурмам; брати (взяти) штурмом. Verbální nominanty doplňují také chybějící slovesné tvary. Tak například v ruštině se od slovesa пахать netvoří přechodník nedokonavého vidu. Tento tvar má verbální nominant выполнять (осуществлять, производить, делать) пахоту — выполняя (осуществляя, производя, делая) пахоту. Totéž platí v běloruštině: араць — (?), выконваць (рабіць) ворьіва — выконваючы (робячы) ворьіва. V ukrajinštině se přechodník nedokonavého vidu od slovesa орати tvoří: орючи. Užívá se však zřídka, zejména ve zvláštním, terminologickém významu. Přirozenější je zde tvoření od verbálního nominantu виконувати (робити) оранку — виконуючи (роблячи) оранку: «Vždy dobře a na vysoké úrovni prováděli orbu napříč svahy a i tentokrát zůstali sami sobě věrni» (Rozhlasové vysílání) — «Vždy dobře a na vysoké úrovni prováděli orbu napříč svahy a i tentokrát zůstali sami sobě věrni». Verbální nominanty často terminologicky vymezují procesy podle způsobu průběhu přesněji než synonymní slovesa. Na rozdíl od sloves дестабилизировать, дестабілізаваць, дестабілізувати vyjadřují verbální nominanty вести к дестабилизации, весці да дэстабілізацыі, вести до дестабілізації déle trvající, ale méně intenzivní děj s rezultativním odstínem, např.: «Nizozemští komunisté rozhodně odsoudili agresivní zahraničněpolitický kurz americké administrativy, který vede k destabilizaci mezinárodní situace»; «Nizozemští komunisté rozhodně odsoudili agresivní zahraničněpolitický kurz administrativy USA, který vede k destabilizaci mezinárodní situace»; «Nizozemští komunisté rozhodně odsoudili agresivní zahraničněpolitický kurz administrativy USA, který vede k de- 135 стабілізації міжнародної обстановки» (Радянська Україна, 1980, 10 июня, с. 3). Более интенсивным воспринимается действие, выраженное вербаноминантами подвергать аресту, падвергаць арышту, піддава-ти арешту, чем глаголами арестовать, арыштаваць (арыштоуваць), заарештвати (заарештоувати). Глаголы экспериментировать, эксперыментаваць, экспериментувати нейтральны к оппозиции одноактность—многоактность способов действия. Ее терминируют вербаноминанты проводить (провести) эксперимент — проводить (провести) эксперименты, праводзіць (правесці) эксперымент — праводзіць (правесці) эксперыменты, проводити (провести) експеримент — проводити (провести) експерименти. Užití verbálního nominantu namísto synonymního slovesa může být podmíněno různými strukturně-sémantickými zvláštnostmi kontextu. Nahrazení verbálního nominantu дать классификацию slovesem классифицировать například brání přídavná jména частный, семантический v následujícím kontextu: «Množství a rozmanitá sémantika sloves vstupujících do vidové opozice druhého typu neumožňují ani přibližně podat dílčí sémantickou klasifikaci těchto sloves» (Avilova N. S. Vid glagola i semantika glagol’nogo slova.— M., 1976, s. 186). Soběstačným, nevyžadujícím doplnění je ukrajinský verbální nominant здійснювати накопичення (uskutečňovat akumulaci), na rozdíl od slovesa накопичувати (akumulovat) ve větě: «Pouze taková práce je schopna vytvořit produkt, který… umožňuje uskutečňovat akumulaci pro další rozvoj výroby a uspokojování nejrůznějších potřeb společnosti» (Socializm i pracja.— Kyjev, 1978, s. 42) — «Pouze taková práce je schopna vytvořit produkt, který… umožňuje uskutečňovat akumulaci pro další rozvoj výroby a uspokojování nejrůznějších potřeb společnosti». Nemožnost nahradit terminologické verbální nominanty v následujících kontextech lze vysvětlit několika důvody: «Ono (pastvina — S. V.) je rozděleno na ohrady, takže lze provádět cyklické spásání a vždy je v rezervě čerstvý porost»; «Ona (pastvina.— S. V.) je rozdělena na ohrady, takže lze provádět cyklické spásání a vždy je v rezervě čerstvý porost» (Gomelskaja pravda, 1980, 10. června, s. 2). «Ono (pastvina.— S. V.) je rozděleno na ohrady, takže lze provádět cyklické spásání a vždy je v rezervě čerstvý porost». Zaprvé, slovesa стравливать, страўліваць, спасувати jsou obecně užívaná a mají hovorový odstín; zadruhé, jejich spojení s příslovci utvořenými od přídavných jmen цикличный, цыклічны, циклічний jsou z hlediska spisovné normy nepřirozená; a zatřetí, tato slovesa jsou «nesoběstačná» a vyžadují doplnění. 136 Vyskytují se terminologické verbanominanty, jejichž sémantickým centrem je přídavné jméno (nebo jiné slovo) gramaticky závislé na podstatném jménu. Takové podstatné jméno má poměrně obecný význam a potřebuje určité konkretizace ze strany závislého slova, např.: provádět průzkumnou činnost — provádět průzkum, vykazovat tlumicí účinek — tlumit, provádět opravárenské operace — opravovat; vést розвідувальні дії — розвідувати, справляти демпфуючу дію — демпфувати, здійснювати ремонтні операції — ремонтувати. Verbanominanty, které byly zkoumány převážně z typologického hlediska, se tedy vyznačují značnou svébytností při terminologickém pojmenovávání procesů, činností a jevů. Nepochybně představují důležité prvky terminologického systému každého ze současných východoslovanských jazyků.