Įvardžių „kas“, „kuris, -i“ anaforinė vartosena

LIETUVIŲ KALBOS SANDAROS TYRINĖJIMAI LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXVI (1987) ADELĖ VALECKIENĖ ANAFORICKÉ UŽÍVÁNÍ ZÁJMEN KAS, KURIS, -I § 1. Kromě tázací a vztažné funkce mají zájmena kas, kuris, -i v litevštině také anaforickou funkci. Tato zájmena, užívaná v pozici podstatných jmen, zastupují vlastní anaforická ukazovací zájmena užívaná ve stejné pozici. § 2. Zájmeno kas zastupuje bezrodou formu zobecněného ukazování tai i její variantu tas „tai“, jestliže tyto formy stojí na začátku vedlejší věty souvětí a jejich antecedentem je celý výpovědní celek, tj. věta hlavní. Např.: Naše dnešní příjmení, například Daukšas, Daujotas, Gediminas, Daugilas, Dargis, Gedvilas aj., byla ještě v 16. století osobními jmény, což (tai, tas) je zřejmé ze seznamu šlechticů z roku 1528 BūgRR I 203; Když jsem tak dlouho vyprávěl, posluchači začali hlasitě chrápat, a když jsem to spatřil, potichu jsem sfoukl svíčku a šel si lehnout ValPJ 117; Umělá „božstva“ byla aisťanským národům známa, což (tai, tą) ukazují nejen historické prameny, ale i jazyk BūgRR I 143; Slovo „Pavoj aus“ má etymologické „v“ mezi „a“ a „o“, což (tai, tą) dokládá dialektologie, historie slova a jeho původ BūgRR I 107; V dávné minulosti žili v Litvě jeleni, o čemž (apie tai, apie tą) svědčí zde zmíněné pozůstatky IvanPŽ 263; Tento zvyk laumí dodnes dodržují dívky v okolí Biržů a Pabiržė, což (to) v Žemaitsku odedávna neplatí ValPJ 90; V jedné z těch místností se skladovalo obilí, v druhé viselo navážené oblečení, proto (nuo to) se tomu říkalo stodola DaukR I 433; Opakovaně udeřil čelem do tohoto stromu, takže (nuo to) se strom naklonil na stranu IvanPŽ 293. Takové věty s anaforickým kas užíval i náš slavný jazykovědec J. Jablonskis, který toto zájmeno v jiných případech opravoval (viz dále), např.: Jestřáb loví ptáky před očima lidí, dva tři kroky od nich, za což (už za to) někdy zaplatí i vlastní hlavou RR I 534–535. Zájmeno kas v tomto významu se zvláště hodí k včleňování vsuvek nebo dodatečně připojených vět do souvětí, např.: Když někdy musí všichni odejít z domu — což (a to) se stává jen zřídka —, dveře se zevnitř zamknou a poslední vyleze oknem SimonAŠL 84. V této větě je kas vhodné také proto, že dále stojí spojka tai, korelovaná s jeigu. Jde o případ, kdy je zájmeno kas potřebné a vhodné, nikoli tai. Na druhou stranu je anaforické užívání zájmena kas omezeno strukturou věty a širším kontextem. Funguje jako spojovací výraz a stojí na začátku vedlejší věty. Taková pozice tohoto zájmena ve větě mu ne vždy umožňuje nahradit mnohem volněji užívané tvary ukazovacích zájmen tai, tas „tai“. Např.: Kad savas prieš 7. 1835 177 aby si zval na pomoc vlastního společného nepřítele, to se u Žemaitů ještě nestalo! VienPD, K 282. Zde brání změně to na ko stojící vedle to, korelované s kad. Existuje i řada dalších kontextových případů, v nichž transformace co → to, ono „to“ není možná¹. Anaforické užívání zájmena kas je tedy v litevštině omezené: formy zobecněného ukazování to, ono „to“ jsou možné všude, zatímco anaforické významy co se vyskytují pouze v určitých strukturálně vymezených případech. V tomto subsystému jsou primární formy zobecněného ukazování to, ono „to“, zatímco anaforický význam co je sekundární formou. Proto se kas v tomto významu užívá pouze tehdy, když formy zobecněného ukazování to, ono „to“ nejsou vhodné (jako ve výše uvedeném případě). Uměle rozšiřovat užívání zájmena co v anaforickém významu v litevském spisovném jazyce není třeba. § 3. Zájmeno kuris, -i má anaforickou funkci také tehdy, když stojí ve vedlejší větě souvětí. Na rozdíl od zájmena kas anaforické zájmeno kuris, -i zastupuje tvary téhož zájmena pro konkrétní ukazování v mužském a ženském rodě tas, ta. Jejich antecedenty jsou podstatná jména uvedená ve větě hlavní. Např.: Zvedl hlavu a (Vainorius) ukázal prstem na vlaštovky, které (ty) vysoko poletovaly a koupaly se v modrých hlubinách oblohy KrėvŠP 26; Půl hodiny (Pliauga) honil v zahradě prase, které (to) mu sežralo celý záhon brambor, rozrylo… KrėvŠP 183; Potom vezme Juozapėlise a Mikėho za ramena; ti dva (tuodu) stále ještě stojí a drží se jeden proti druhému CvR II 103; Vlk a liška běželi společně kolem pastí, na kterých (na těch) byla zavěšena husa KatkR 267; Kdysi dávno žil starý člověk, jehož (tomu) žena zemřela S I 133; V kraji Dainava je malá vesnička, o které (o té) málokdo slyšel KrėvRg 79; srov. příklady s tas, ta: Žolys vedl Kupstise na pivo. Spolu neopustil ani Petra. Ten, ač se omlouval, musel strýce poslechnout ŽemR I 162 → Spolu neopustil ani Petra, který, ač se omlouval, musel strýce poslechnout; Novinky se dozvídáme od košíku, ten často chodí na trh Balč AP 202 → Novinky se dozvídáme od košíku, který často chodí na trh; Všichni byli obuti, ale ty boty nosili jen do chvíle, než vycházeli z kostela ValPJ 30 → Všichni byli obuti, ale boty nosili jen do chvíle, než vyšli z kostela. Stejně jako užívání zájmena kas místo tai, tas „tai“, je i užívání zájmena kuris, -i místo tas, ta omezeno kontextem a strukturou věty. Nahrazení tvarů zájmen tas, ta zájmenem kuris, -i často vyžaduje změnu slovosledu, změnu typu věty a v některých kontextech není taková změna vůbec možná, například při přímé řeči a řeči autora. Srov.: Šplouch šplouch cákala vodu na děvčata, a když je namočila, chechtala se ki ki ki, protože ty byly vystrojené, jako by byl svátek ValPJ 83; — Le kuk! — vykřikl Baltaragis. Ten se otočil a poslouchal ŽemR II 62. V tomto subsystému jsou tedy primárními formami tas, ta a sekundárními kuris, -i. § 4. Stejně jako zájmeno kuris, -i se ve stejné anaforické funkci užívá také zájmeno kat-ras, -a, např.: Když šli, objevili oba velmi krásnou borovici, jejíž (kuriai, tai) střed byl vyhnilý BM 97. 1 Podrobněji viz Valeckienė A. Bevardės giminės forma tai ir jos santykis su kitomis įvardžių formomis. — Kn.: Žodžių formos ir vartosena (Lietuvių kalbotyros klausimai). V., 1974, t. 15, p. 71. 178 Zájmena kuris, -i a katras, -a jsou volné varianty, avšak katras, -a se v této funkci užívá zřídka; jeho místo zaujímá kuris, -i. Posledně uvedené je primární forma, katras, -a je sekundární. § 5. Zájmena kas a kuris, -i s anaforickým významem jsou rozložena podle principu doplňkové distribuce. Vyskytují-li se ve stejné pozici – na začátku vedlejší věty vztažné –, tato zájmena se navzájem vylučují: kas je náhradou za formy středního rodu obecného odkazu tai, tas „to“, zatímco kuris, -i (katras, -a) je náhradou za formy konkrétního odkazu tas, ta. Podle rysu obecného/konkrétního (neobecného) odkazu tvoří zájmena kas a kuris, -i privativní opozici, v níž je příznakovým členem kuris, -i (katras, -a), zatímco kas je členem nepříznakovým (posledně uvedené zájmeno má širší užití). Vztah těchto zájmen lze graficky znázornit takto: Zájmena s anaforickým významem Izomorfní vztahy těchto zájmen jsou následující: tai, tas „to“: kas = tas, ta: kuris, -i (katras, -a) nebo tai, tas „to“: tas, -a = kas: kuris, -i (katras, -a). § 6. V určitém kontextu se zájmeno kas vyskytuje v pozici neutralizace: rozlišovací rys mezi kas a kuris, -i (katras, -a) se neutralizuje a kas nahrazuje protikladný člen – kuris, -i (katras, -a). Např.: Nematau člověka, kas (kuris) mohl pozdě přijít LnkV; Nebėr mano bermužėlio, kas (kuris) su manim šneka NS 1297; Šit ir atsiradęs toks meistras, kas (kuris) jų vaiką visaip kaip apsėmė išmokyti SlnŠLSA 149; Tur’ per laukelį judą mergelė, kas (kuri) nuramina mano širdelę (d.) Všk.; Ar tu neatmeni Labanoro dūdą, ką (kurią) po pažastim maigydavo? Lb. Tvarově neměnné kas se užívá také místo množného čísla kurie, -ios, např.: Buvę du broliai, kas (kurie) labai pakeleivius priimdavę SlnŠLSA 43; Ner taip baisu, kaip sako tie, kas (kurie) ten niekados nebuvo Myk-PutAŠ 12. Případy neutralizace potvrzují, že zájmeno kas je v uvedené opozici nepříznakovým členem. § 7. V pozici neutralizace zkostnatěla forma akuzativu ką anaforického zájmena kas, přestala se skloňovat a změnila se ve spojku zastupující tvary zájmena kuris, -i ve všech pádech jednotného i množného čísla nebo příslovce kur. Např.: Aš iš karto pažinau tą krypuolį, ką (kuris) buvo atėjęs kadaise pas mane į mišką: Povilas Dovydonis! BaltPV I 119; Man tokis ne žmogus, ką (kuris) sa (= savo) 7° 179 jazyk zapomíná Mrp; Nešťastný je ten chlapec, co (který) poslouchá děvčata Mrk; Požehnaná je ta ruka, co (která) vynalezla sekeru! BaranR I 38; Kde jsou ti muži, co (kteří) tu nocovali? LB 306; A tyto lehké obláčky, co (které) dnes v noci těší tvé oči, se už nevrátí, odletěly do dalekých krajů PietRR 45; Z domů, co (které) stály na konci vesnice, se šířila vůně PietRR 285; Poznávají je (stromy) jen lidé, kteří vyrostli v lese, doktoři a znalci bylin, co (kteří) bloudí po lesích BaranR I 31; Nelze přemluvit ani ty, co (kteří) mají za povinnost pracovat PietRR 256; Ty dva kameny, co (které) leží na kopci, přikázal odvalit do kovárny BsMt I 70. Stejný tvar snad. ką má také významy jiných spojek: že, jako, jestli, místo aby atd. Např.: Protože (že) je mokro, nížina, (obilí) se tam nedaří Vlk; Vyhodit psům své břicho, protože (že) je tak nemocné Kp; Uvědomil jsem si, že už nejsem ten most, co (jako) kdysi KudR I 151; Co (jestli) mám prosit, to raději vůbec (= úplně) nemít Skp; Ať raději nekupuje, než aby mi pokaždé (= pokaždé) něco vyčítal Skp. Srov. také význam ką „kolik“: Kolik stojí libra cukru?; Kolik zdraví mi vzala ta práce². § 8. Systémové užívání zkoumaných zájmen, zejména případy jejich neutralizace, ukazuje, že zájmeno kas a jeho ustálený akuzativní tvar ką namísto kuris, -i pravděpodobně nejsou slovanskou výpůjčkou, jak se dříve domníval J. Jablonskis³, v poslední době A. Piročkinas⁴ a další, nýbrž společným baltsko-slovanským jevem, jak nedávno upozornil J. Palionis⁵. Tento závěr podporují i typologické údaje. § 9. V lotyštině se kas v anaforickém významu užívá častěji než v litevštině a šířeji než zvláštní zájmeno kurš, -a určené pro tento případ⁶, v takových typech výpovědí: Kā gan viņš neklausīs savu māti, kas par viņu tik daudz rūpējusies „Jak by neposlouchal svou matku, která se o něj tolik starala“; Grāmatas, ko mes labprāt būtu lasījuši, bija paņēmuši citi lasītāji „Knihy, které bychom byli rádi četli, si vzali jiní čtenáři“; Uzkāpuši kalniņā pie būdas, mēs sākām vākt malku, ar ko uguni kurt „Když jsme vystoupali na kopeček u chatrče, začali jsme sbírat dříví, kterým jsme chtěli zatopit“⁷. Anaforické kas se vyskytuje také v pruském jazyce, rodově shodné i neshodné s antecedentním podstatným jménem, např.: edeitte, std ast mais kermens, kas perwans dats wirst 7, 21–22 „Esset, Das ist meyn leyb, der für euch gegeben wirdt“, litevsky „jezte, to je mé tělo, které se za vás vydává“; beggi stāi ast Deiwas schlusiniki, quad i stawidan absergisān turri erdaiḱit 57, 22 „Denn es sind ² Grinaveckienė E. Kai kurios lietuvių kalbos tarmių ypatybės (iš 1961 metų dialektologinių ekspedicijų). – Kn.: Lietuvių kalbotyros klausimai. V., 1962, t. 5, p. 165. ³ Jablonskis J. Rinktiniai raštai/Sud. J. Palionis. – V., 1957, t. 1, p. 512. ⁴ Piročkinas A. Jono Jablonskio gramatiniai taisymai. – K., 1976, p. 14. ⁵ Palionis J. [Rec.:] Piročkinas A. Prie bendrinės kalbos ištakų. – V., 1977, 228 p.; J. Jablonskis – bendrinės kalbos puoselėtojas. – V., 1978. – 279 p. – Baltistica, 1979, t. 15(2), p. 162. ⁶ Kabelka J. Latvių kalba. – V., 1975, p. 140. ⁷ Mūsdienu latviešu literārās valodas gramatika/Atb. red. E. Sokols. – Rīgā, 1962, 2, lpp. 671, 670, 673. 180 „Gottes Diener, die solchen Schutz sollen handhaben“, litevsky „neboť ti jsou boží služebníci, kteří mají takovou ochranu zachovávat“; „kiršča wissans swirins, kas nosemien lise-67, 12 „über alles Thier, das auff Erden kreucht“, litevsky „nad všemi zvířaty, která (kdo) se plazí po zemi“8 V latině se užívá odpovídající zájmeno qui, quae, quod, např.: argentum, quod habes, condonamus te9 „stříbro, které (co) máš, ti darujeme“. V ruštině se zájmeno что v odpovídajících typech výpovědí užívá užším způsobem než zvláštní zájmeno который, -ая a má sklon k petrifikaci – přestává se respektovat pro ruštinu charakteristický protiklad кто/что živých/neživých –, что se užívá jak při označení věcí, tak osob, např.: живу от вас через улицу, в этом домике, что против ваших окошек „Bydlím od vás přes ulici, v tomhle domečku, který je naproti vašim okénkům“; Ребята! Надо сходить назад – взять офицера, что ранен там в канаве10 „Chlapci! Musíme se vrátit a vzít důstojníka, který je tam zraněný v příkopu“. V polštině se místo który užívá tvar zájmena co, např.: Zły to ptak, co własne gniazdo kala11 „Špatný je ten pták, který špiní vlastní hnízdo“. V jiných jazycích mají určité tvary zájmena kas také sklon měnit se ve spojku, např. lotyšské ka „že“, staropruské kai „že“, kanaánské „kdy, když“, latinské quod „že“12 a další. § 10. Tvary kas, ką užité místo zájmen kuris, -i (katras, -a) a příslovce kur tedy pravděpodobně nejsou nesprávné a nelze je odsuzovat, vyskytnou-li se příležitostně. V systému současné spisovné litevštiny jde o reliktní, archaický, periferní jev, který se vyskytuje nejčastěji v lidových písních a vyprávěné lidové slovesnosti. Jedna či druhá věta s tímto zájmenem pronikla do jazyka krásné literatury (a odtud i do gramatik), zejména u těch spisovatelů, jejichž jazyk se blíží lidovému hovorovému jazyku (J. Bal tušio, I. Simonai ty tės a dalších). Obecně nemají tvary kas, ką užité místo kuris, -i v současné litevštině silnou oporu. V odpovídajícím užití jsou převládajícími a vhodnějšími tvary zájmena kuris, -i, katras, -a nebo příslovce kur. ANAForické UŽÍVÁNÍ ZÁJMEN KAS (KDO, CO), KURIS, -I (KTERÝ, -Á) Resumé Kromě tázací a vztažné funkce se zájmena kas, kuris, -i v litevštině užívají také v anaforické funkci. Zájmeno kas se v této funkci nahrazuje tvarem středního rodu zobecněného ukazovacího zájmena tai (to), jehož antecedentem je celá fráze, zatímco zájmeno kuris, -i se nahrazuje tvary mužského a ženského rodu konkrétního 8 Mažiulis V. Prūsų kalbos paminklai. – V., 1981, t. 2, p. 77, 181, 207. 9 Hofmann J. B., Szantyr A. Lateinische Syntax und Stilistik (Leuman-Hofmann-Szan- tyr. Lateinische Grammatik, Bd. 2). – München, 1972, S. 555. 10 Грамматика русского языка. – М., 1960, т. 2, ч. 2, с. 273. 11 Szober S. Gramatyka języka polskiego. Wyd. 4/Opracował W. Doroszewski. – Warszawa, 1957, s. 371. 12 Žr. plačiau Valeckienė A. Lietuvių kalbos gramatinė sistema/Giminės kategorija. – V., 1984, p. 71–72. 181 ukazovacího zájmena tas, ta (tento, tato, tamten, tamta) téhož zájmena, jejichž antecedenty jsou podstatná jména, např.: Tolimoje senovėje elnių būta Lietuvoje, apie ką (= apie tai) byloja čia paminėti palaikai Ivan „V dávném starověku žili v Litvě jeleni, o čemž (= o tom) svědčí zde zmíněné pozůstatky.“ Buvo karta vyras, kuriam (=tam) mirė pati, ir buvo moteris, kuriai (= tai) mirė pats Балц „Byl jednou jeden muž, kterému (= jemu) zemřela žena, a byla jedna žena, které (= jí) zemřel muž.“ Z hlediska šíře užívání v anaforické funkci jsou tas, ta, tai primárními tvary, zatímco kas, kuris, -i jsou sekundární. V anaforickém užití se zájmeno kas staví do opozice vůči zájmenu kuris, -i na základě diferenčního rysu zobecněného/nezobecněného (konkrétního) ukazování, stejně jako forma tai vůči tvarům tas, ta. V této opozici je zájmeno kuris, -i příznakovým členem, zatímco kas je členem bezpříznakovým. Opozice zájmen kas a kuris, -i podléhá neutralizaci; v takových případech je příznakový člen kuris, -i nahrazen bezpříznakovým kas, např.: Nemat au žmogaus, kas galėtų vėliavą paimt Lnk „Nevidím člověka, kdo (který) by mohl vzít prapor.“ V pozici neutralizace se akuzativní tvar ką zájmena kas ustaluje a mění se ve spojku. Článek uvádí paralely mezi anaforickým užitím litevského kas a odpovídajícími zájmeny v jiných příbuzných jazycích – lotyštině, pruštině, slovanských jazycích, latině aj. Dochází se k závěru, že užívání kas, ką namísto kuris, -i v litevštině nepředstavuje výpůjčku ze slovanských jazyků, nýbrž společný jev slovanských a baltských jazyků. 18