„Lazūnų tarmės žodyno“ papildymai

LIETUVIŲ LEKSIKOS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIX (1991) ALOYZAS VIDUGIRIS, JONAS PETRAUSKAS DOPLŇKY „SLOVNÍKU LAZŪNSKÉHO NÁŘEČÍ“ Mluva z okolí Lazūnů, jedno z nejarchaičtějších a nejosobitějších litevských nářečí, v dnešním Bělorusku (okres Vija, neboli Ivie, v Grodenské oblasti) v poslední době zcela vymírá. V roce 1890 bylo podle údajů shromážděných A. Platerisem prostřednictvím starostů a zpracovaných Anonymem (J. Rozwadowským?) v takzvaném okolí Lazūnů (tehdy spadajícím do obcí Bókštas, Jūrėtiškės a Lugamėnai v okrese Ašmena) zaznamenáno 3559 litevsky mluvících osob. Jonas Jablonskis, který zde navštívil kraj v roce 1906, se na vlastní oči přesvědčil, kolik lidí tu tehdy ještě mluvilo litevsky; zároveň však litoval, že už bylo mnoho i těch, kdo „mluvili po bělorusku“: ačkoli litevštinu ovládali, v rodinách, zejména smíšených, už mluvili takzvaným prostým jazykem, tj. místním nářečím východních Slovanů (běloruským neboli „poprostu“). Lze se tedy domnívat, že v té době bylo v obcích Lazūnai, Dūdos a částečně Bókštas celkem ještě více než 6000 lidí, kteří litevsky uměli. V roce 1957 byli dokonce i ve vesnici Vinkšnėnai, patřící k farnosti Vija, nalezeni staří lidé, kteří litevštině rozuměli a ještě jí trochu dokázali mluvit. Po první světové válce se v obcích Bebrėnai, Daunoriai, Lazūnai a Pāsaliai ještě pokoušely vznikat soukromé litevské školy a později čítárny, ale polští úředníci je velmi rychle zlikvidovali. Kněz Gumbaragis, který působil jako vikář v Lazūnech a výrazně se zasloužil o místní litevskou kulturu, byl deportován. Pro litevsky mluvící byla vytvořena velmi nepřátelská atmosféra. B. Maknickas, narozený roku 1908 ve vesnici Saliniai, a M. Varanelytė, narozená roku 1910 ve vesnici Mėgūnai, vzpomínají, jak pro ně, už téměř dospělé, bylo těžké začít mluvit „poprostu“. V letech 1952–1960 zde litevští lingvisté ještě našli poměrně mnoho příslušníků starší generace, kteří uměli litevsky. Čas je však nemilosrdně kosil a při výjezdu v roce 1988 zde bylo nalezeno už jen 5 starých lidí, kteří uměli dobře mluvit litevsky: Petras Žaldokas (1903–1989) z vesnice Bebrėnai, který žil u vesnice Lazūnai; Bronius Maknickas, narozený roku 1908 ve vesnici Saliniai, nyní žijící ve vesnici Daunoriai; Bronius Varanėlis, narozený roku 1912 ve vesnici Pasaliai; Jasius Avižius, narozený roku 1913 ve vesnici Pasaliai; a nejmladší Filimona Varanelytė-Avižičienė, narozená roku 1925 ve vesnici Pasaliai. Starých lidí, kteří litevsky rozumějí a ještě jí trochu dokážou mluvit, je podstatně více, ale svůj jazyk rodičů už příliš zapomněli, a lingvistům proto příliš mnoho nepomohou. Inventarizovat jazykovou lexiku neboli slovní zásobu není nikdy snadné, protože jde o neomezený systém otevřený vlivům a neustále se měnící. Proto je sotva vůbec možné zaznamenat naprosto všechna 160 existující, dřívější i možná slova jazyka či nářečí. Do prvního vydání „Slovníku lazūnského nářečí“, V., 1985 (dále LTŽ), se dostala pouze slova, která autoři shromáždili do roku 1982. Autoři však při každoročních návštěvách tohoto kraje i poté sbírali slova nebo jejich významy, jež do uvedeného slovníku nebyly zařazeny. Zvlášť velké množství jich přibylo v roce 1988, kdy se zde materiál delší dobu shromažďoval podle programu Evropského jazykového atlasu zaměřeného na lexikologii. Doplňky tvoří především tvary a významová odvození slov (kořenů), která byla zaznamenána už dříve, ale do LTŽ se nedostala. Jde o předponová odvození (např.: pasi-agraštáuti, papa-akėti, pri-miklyti), odvozeniny s příponami (např.: -audinėti, -mušdėti, malkėlė sf. dem.¹, malkinė sf., rietuvėlė sf. dem.), sémantická neboli významová odvození (kalky) či odvozeniny (např.: baronáitis „bekasina otavní“, broliukas „sirotek“, dėgintis „hledat ježky“). V LTŽ nejsou zahrnuta zvratná slovesa (např.: gyvėntis, pasinorėti, tašytis) a naopak – v LTŽ jsou zaznamenána pouze zvratná slovesa, nikoli jejich nezvratné podoby (např.: daklausti, prisikandalyti, dažinoti). Vyskytují se tvary přítomného času tvořené jiným způsobem, např.: dėnga, grūsta, klėmpa, kliūdžia, minkia, mirkia vedle tvarů uvedených v LTŽ: dengia, grūva, klimpsta, minko... Některá slovesa byla zaznamenána s nezkrácenými předponami, např.: apimti (Apijama lakštus, apijama [kolorado vabalų] kap vuogų, až raudonoz búlboš Psl.), ažušinti (Tep kartų gyvuoninį pašimų ažušyniau Psl.). V důsledku vymírání nářečí a úzkých kontaktů se slovanskými jazyky kolísá u části slov kmen (např.: gražtuvas, skietỹs, žibankštis, srov. LTŽ gražtūvis, skietas, žibankštė), číslo (např.: matavýlai, salotá, srov. LTŽ matavýlas, salótos) a rod (např.: ėsliai, stotyvà, srov. LTŽ ėsles, stotyvas). Byla zaznamenána řada slov lišících se místem přízvuku, např.: boikùs, -i adj. (4) (Oi boikùs bernùkaz búvo Psl.), čeraunýkas sm. (2) (Kūnigas žinój, što ėnas čėraunýkas Psl.). dziędai sm. pl. (2) (In dziędų gi gatávija válgyc gerau jau Bbr.), ketūrnỹtis sm. (1) (Ketūrnỹcis itai vadzinos Bbr.), merkavóti (Jaūgi jūs tep mūsi merkavójat Psl.), miedzis sf. (4) (Miedzis geltóna, graži Psl.), pirkdyti (Ariėlky reikėj pīrgdzyc, o grašų nebūvo Bbr.), reštinis, -ė adj. (2) (Nubėgo reštinis autobusas un Jūrótiskes Psl.). visokis, -ià pron. def. (4) (Rinko ir rinko mani: ir balšavýkai, ir niėmčai, ir visokià chalėrija Psl.), zakristijà sf. (2) (Pilnà zakristijà tų bóbu Psl.), žvaigždė sf. (2) (Žvaigždė kàktoj Psl.). Zvlášť stojí za zmínku zajímavější podoby známých slov nebo jejich užití, které se do LTŽ nedostaly, např.: abidvėp ad. (Manip gi abidvėp dukterėp mašinos šåvos: ir vienåp, ir kitåp Psl.), arkliūoj instr. (O tep arkliūoj važinėja, rovarais važinėja Psl.), tåvo ne bėdà „to není tvůj problém“ (Tåvo ne bėdà, aš móku aškalbėc šūnį, šūnes nelós Psl.), pribūtas, -à „příchozí“ (Cia visi žmonės pribūci, svečimi Rbr.), jiemiem (In-sàkė jiemiem Psl.), radusỹs „nalezený“ (Visókių familių búvo radusỹs Bbr.), prieg šventėmjiem (Sirgo i po tôm gi nùmirė un visų švintūjų, prieg visiem švintėmjiem Psl.), tamiñ in. (Aš jūmi umpilsiu poperålin tamiñ nuožuolnės karós Psl.) káliep 1 Pravopis uváděných příkladů a zkratky (např.: adj. dem. sl, Bbr, Dnr, Psl aj.) jsou stejné jako v LTŽ. Slovní tvary uvedené v úvodu spolu s ilustračními větami se v dalších doplňcích ke slovníku již neopakují. Neopakují se ani nová přejatá slova uvedená bez vět. 11. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t. 161 přísl. (Kāliep maski šunýčiai Gud.), senōpip nebo (Senōpip ažēik, mōža ānas tāu rassa-kis Psl.). Užívají se zvláštní zájmenné empatické tvary, např.: kitãsai nom. (Ir dziėdai būvo, viēnas ir kitãsai Uos.), kūnigojo gen. (Reikia klausyc kūnigojo Psl.), udavój nom. „vdova“ (Aš udavój gi buvaũ tris [metus] su pusī Psl.). Za zmínku stojí také zajímavější frazeologická spojení, která v LTŽ nejsou uvedena, např.: an višōs galvōs „velmi prudce“ (Jai reikia rékc un višōs galvōs, kad anā girdėt kũ Psl.); an vėjo „nadarmo, zbytečně“ (Ot ir visa razlais un vėjo Psl.); až ausių imtis „velmi se podivit“ (Ānas kap pračiitōs pro tavi, tai tu až ausių imsiēs); až živatų rinktis „málem puknout smíchy“ (Ānas kap pračiitōs iš gazētos, tai visi až živatų rankas Psl.); pabučiūoti prabājų „nic nenajít, najít dveře zamčené“ (Pabuciavai prabājų ir namō Psl.); do chalērija „hodně, dostatečně“ (Lasiũ a(ž)sivedē da chalērija Psl.); dantys mūdrascies „zub moudrosti“ (Duncys mūdrascies, mės sākēm Psl.); duōti prikūryti „dát co proto, neodbytně napadat“ (Duōs prikūryc āny [uodai], nepamiegōsi Psl.); Diēvo kar-vāitē „slunéčko sedmitečné“; ir dūko nebūti „nebýt vůbec nic“ (O momōz dukterēs ir dūko nēr Psl.); ciēlų maišą „velmi mnoho“ (Priūtarijau jūmi ciēlų maišų, ciēlų maišų priūtarijau, primelavāu Psl.); kāutis ažvačia „kopat“ (Arklýs kāunas ažvačiu Psl.); kap čebatas „úplně“ (Sakaũ, dūrnas kap čebātas Psl.); kap čērtas „nesmírně“ (Partizōnai gērē kap čertai Psl.); kap kačērga „neohrabaně“ (Kam ānas [kuinas] mān, tįsia kōjas kap kačērgas Psl.); kap zvanai „zvučně“ (Kap būvom Pāsaly, tai būlo giē-mam kap zvanai Psl.); kap žvėris „prudce, rychle“ (Arklýs āima kap žvėris Psl.); ōran nueiti „vykonat potřebu“ (Živati svlā, ōran nenueisi, tep ir smerčis Psl.); pirmā galvā an karkūžēs „člověk středního věku“ (Dar nesēnas — pirmā galvā un karkūžēs Jsk.); nug rāžumo nuvaryti „opít se“ (Kap dāu pāmaku galvōn, ir nug rāžumo nuvārē, o Petrūkų į tų Psl.); nug mažanų dienų „od malička, od dětství“ (Tai āny nug mažanų dzienų mokēi, nu bōcios kalbēi Uos.); liežūvi turėti „umět jazyk“ (Vot kiek liežūvi turū — kēturis liežūviūs — ir Pāsaly sēdziu Psl.); pirmōj polkā „první tanec“ (Svōtu pirmōj čerkā ir pirmōj pol'kā Psl.); strūkas liežūvis když se mluví o „žagūnech“ — mluvčích z řad Lazūnů (Strūkas liežūvis mūs, tolī nenuevisi Jsk.); vyžų daužėtas „popletený, podivný“ (Ānas tokīs kap vyžų dauštas Gud.) Kvůli zapomínání jazyka a těsnému kontaktu se slovanskými jazyky se vyskytuje mnoho různých hybridů, výpůjček a kolísání jednotlivých hlásek, např.: baraznà podst. ž. (4), srov. ežia (Ir toj baraznà, nēr ažōs, o kad būt gi ažā Psl.), bōbočka podst. ž. (4), srov. bōba, bobulė (Bōbočka, rassākai mūmi skāškų Psl.), ōlena podst. ž. (1) „kost“, padāšva podst. ž. (4), srov. pādas, padōbnai přísl., srov. padābnas (Giema kap bāciuska padōbnai Psl.), ponedielnykas podst. m. (1), srov. panedielnykas (Dar mōža ponedielnykan sākē Psl.), sākaras, sāčharas podst. m., srov. cukrus (Sākaro gi nebūvo, īto cūkro Bbr. Ašpīlē vūogas sācharu Bbr.), sarokā podst. ž. (2), srov. šārka, susim přísl., srov. sausēm, sausim (Vo, kad pasāko, tai susim neteip, susim neteip, Psl.), sviežickas -à příd. (3ᵇ), srov. švėžickas (Sviežicki paūtai, gārdūs Psl.), ščestlyvai, ščeslyvai přísl. (Jau sudzievū ščestlyvai Psl.), udaũ-cas podst. m. (2), srov. udaũčius (Ītai udavā su udaucių apsižānio ir dār radāisi aš juosnī Psl.), žōratka podst. ž. (1), srov. žōaratka. Nemalá část z nich jsou zjevné okazionalismy. Jeden Jōškūňan, který dlouho nemluvil litevsky a chtěl říct slovo 162 arklyš, připojil k němu kořen slova „kůň“ a řekl: žirklyš ir kumelė, ale pak pokračoval: Nüvedė arklūš ganýc Jsk. Názvy měsíců se dnes používají převážně ve slovanské podobě, ačkoli část lidí zná i jejich litevské ekvivalenty, např.: saušis podst. m. (2) — stičnius podst. m. (2), vasaris podst. m. (2) — liūtasai podst. m. (2), kóvas podst. m. (1) — mórčius podst. m. (2), balandis podst. m. (2) — kvietnius podst. m. (2), gegužė podst. ž. (2) — mójus podst. m. (2), biržėlis podst. m. (2) — čėrvcus podst. m. (2), liepas podst. m. (1) — lipcus podst. m. (2), rugpjūtis podst. m. (1) — šerpnius podst. m. (2), rugsėjis podst. m. (1) — (v)žesnius podst. m. (2), spális podst. m. (2) — padziėrnykas podst. m. (1), lãpkrītis podst. m. (1) — listapōdas podst. m. (2), gruōdis podst. m. (2) — grūdnius podst. m. (2). V dodatcích je poměrně málo nových slov s novými kořeny nebo novými významy. Větší část z nich tvoří výpůjčky, které často zdvojují litevské výrazy. Dobře je to patrné z odkazů na slova či významy uvedené v LTŽ. Základní tvary se uvádějí pouze u nových sloves (sufixálních derivátů a výpůjček). Ostatní různé předponové či zvratné tvary jsou až na několik málo neshod ojedinělé a zpravidla se neliší od odpovídajících útvarů v LTŽ. Nejprve je uvedena litevská slovní zásoba, tj. slova s litevskými kořeny. Zařazena jsou také mezinárodní slova, která se změnila jen málo, a staré výpůjčky, které přešly do spisovného jazyka. Tato část slovní zásoby tvoří celkem přibližně tři pětiny všech doplnění: abi kuris (hybrid.) neurč. zájmeno kterýkoli: Atvažujit subatōn vot abi kurōn Psl. pasi-agrastáuti jako spis. lit.: Amà sõdan pasagrastáuc Dnr. papa-akėti zcela osít: Žydziūnai jau papaakėji bul’bàs Dnr. Kumpuosa jau visa papaakėta Dnr. ambolatōrija podst. ž. (1) ambulance: Aš jau iš ambolatōrijos bėgu Psl. amērika podst. ž. (1) země hojnosti: Negodni tį žmonės, cionbikai amērika Psl. amerikōnas podst. m. (2) srov. amerikōnčius: Vaikai amerikōnai, tį gimė Bbr. an předl. s gen. podle: Ne šėnas, dar gražūs un jo metų. Pranūkas gražūs un jo metų Psl. apsiavimas podst. m. (2) jako spis. lit.: Apsiauc, tai brungus būvo apsiavimas Bbr. pa-ardýti rozorat: Paardzýe skōra mõžna, o tadiu pastātai kad nori Dnr. pasi-ardnėti rozorat, přeorat: Kap pasardzīnėjo perdzėn, tep, sãko, nāta peciāi sopa Dnr. pasi-árti přiorat: Dãvė ir bernāku kįsnį pasārė, kad prjunkt Dnr. raz-árti (hybrid.) zorat: Nėra ažōs, a kad būt gi ažā, o taigi ažā razartā tį ir tį Psl. artýsis, -i příd. (2) blízký: Pastātė cionbikos tàn galān artysian Psl. papa-aštrinti úplně nabrousit: Kalviep papaštrino visa: ir peiliūs, ir pjāutuvus Dnr. ātomas podst. m. (1) atom: Ir ōt ātomas, visa (potvynį) Džievãs visa kab dâu, tep ir ātomo nereikia Psl. nusi-audýti ohlušet: Nusiaūdai gi jau tū, kō stōvi kap stulpas Dnr. augdinėti, -ėja, -ėjo růst. ap-augdinėti zarůst: Kap runīkos apaugdzinės, bōtas būs žmōj Psl. at-augti 1. jako spis. lit.: Nugūrina (ragą), pakōl’ atauga, būva su vienu ragū Psl. 2. jako spis. lit.: Apėdė (sodus), ir nebūvo lakštį, ale atāugo Bbr. 11* 163 až-augti 2. zanést sazemi: Komín zarostl sazemi Psl. aukštas, -à adj. (3) 2. Označuje kvalitu: Balci mouka, první jakosti, vysoké jakosti Dnr. aukūnė sf. (1) viz alkūnė: Když se ohýbáš, lokty si takhle opři Psl. panusì-aūti zout všem: Přes louky šli všichni bosí Dnr. papa-áusti vše dosvítat: I ve Velūkách už jsme všechno dosvítili Dnr. avãrija sf. (1) jako spis.: Můj syn zemřel při havárii Psl. avýtinis, -ė adj. (1) ovčí, ovcí: Ovčí maso Psl. až předl. s gen. 11. za, v patách: Když je třeba pást krávy, musí se chodit pořád za nimi Jsk. išsi-badžioti potulovat se: Potulovali se příliš dlouho, teď spí Dnr. paiš-baidyti všechny úplně vyplašit: Ten čert vyplašil všechny slepice Dnr. baidlyvas, -a adj. viz bailyvas: Ten je bojácný, bojí se všeho. Plašivý koník se vylekal a plašil Psl. balandà sf. (3ᵇ) jako spis.: Houpej se, holubičko, houpej se Psl. pa-balnóti jako spis.: Koník už je osedlaný, sedni a jeď Dnr. báltas, -à adj. (3) 2. drahý: Po bílém seně jsem seděl a povídal si po svém Bbr., Bžm. pra-bálti jako spis.: Přes podlahu položili prostěradla a pak je sušili na slunci, aby zbělela Bbr. baronáitis sm. (2) chřástal polní: Chřástal seje trávu Psl. paiš-barstyti celé rozsypat: Kap neážrėse maišo, tep ir paišbarstė grūdus un kėlio Dnr. pa-barškinti zaklepat: Pazdairai, kas ti pabarškino? Dnr. išsi-bárti zvrat. viz vynadat: Kap ãny i (š.)sibórė, tep dabar nesuveido krūvõn Dnr. prisi-bedavóti 2. zvrat. naříkat si: Anã nãta prisibedavójo po bõciai Dnr. iš-bėgioti jako lk.: Vaikai kap ragi išbėgiojo Dnr. in-bėgti vběhnout: Aš pirkiõn inbėgau, kačèrgu ėmiau ir bėgõm būdòs Psl. nu-bėgti 4. rychle odjet: Nubėgo reščinis autobūsas Jūrótiškėn Psl. pad-bėgti 3. přijet: Atveža iš Lazūnų, un rõvaro padbėga ir pèrka Bbr. beldinėti, -ėja, -ėjo tlouci, bušit. at-beldinėti ozvat se bušením, přiběhnout: Nu niẽmčai adbel dinėj ir selãz dègino visa Psl. bernūkas podst. (2) 3. svobodný mládenec, starý mládenec: Nebūvo žmonõs nė, ne, bernukū vo tep ir gyvėna Psl. beržūkas podst. (2) zdrob. viz bříza: Beržūkai ir cionbìkai yrà Bbr. pa-bezdėti zapáchat: Kap kadù ãnas ir pàbezda Dnr. pri-bezdėti viz přibezdět: Pribezdėjo, alně nõsi vėrcia Dnr. pa-blaškyti vyškubat, vytrhat: Jaũ visùs linùs tadiù būvom pablàški Dnr. prisi-bliaūti jako lk.: Mãnos kárvės prisibliauš negirdžtos Dnr. pa-bliūžnyti mluvit nesmysly: Ãnas nègal' būc nepabliūzniji Dnr. blogýbė podst. (1) jako v lk.: Ir visókias blogýbes pragývenai Dnr. blogýn přísl. viz blogas 1: Nu gerėsnis kūsni, bo ne blogýn àima Psl. pa-braidyti jako v lk.: Įtas vaikas neištrivõs nepabraidė po ūndeni Dnr. brãzdas podst. m. (4) jako v lk.: Reikia pjáuc kap brãzdas raũndas Psl. až-brinkti nakynout: Išminkyta dúona ažbrinko Dnr. 164 pa-bristi jako v lk.: Pabrėndž' tį kūsni, pazdair, kas tį guli Dnr. broliukas podst. m. (2) sirotek: Broliūkai cik žýzd' daržaly Psl. bronchitas podst. m. (2) jako v lk.: Nù a jùs nuk kõ gėret, nug bronch(i)to? Psl. brūkšterti, -ia, -ė bodnout: Nu õdzina, brāt, brūkšters, sucēinsi kap kaladā Psl. prisi-būdinti jako v lk.: Nėgaliu jō prizbūdzinc, nāta miēkc' Dnr. bulbavienà podst. ž. (3) srov. bulbiena: Makryčā klōjasi apaciōj kur bul'bavienà Bbr. burbalka (hybridní) podst. ž. (1) bublina: Vėrda, liš būrbalkos šokinėja Psl. burokėlis podst. m. (2) červená řepa určená k jídlu: Tai raudōnus burokūs vadzina burokėliais Bbr. an-būti chvíli pobýt, postát: Až vaikų neunbūs manīm ito kundziūko Psl. in-būti 1. zůstat naživu, přežít: Tadù až nēmčų neinbūsi, a(ž)strēlis Psl. 2. pobýt, vydržet: Oijē kap āima kārvēs kakarūžon, tai nē rōdos nē kokiōs nēra, negal' inbūcie Psl. pa-būti 3. stát se, přihodit se: Kōlai i(š)simōko, visa pabūsta Bbr. buža podst. ž. (2) 2. ústa: A co, říkám, možná už budou mít peníze, až požádám Psl. čakoti, -oja, -ojo tikat: Někde tam tikají hodiny Gud. charakteris podst. m. (1) jako lk.: Všichni mají jednu povahu, děti jako čábaty Psl. čikt citoslovce označující úder: A pak vystrčil hlavu a čikt mi do pusy Psl. pa-čiukoti pípat: Tam (kuřátka) pod kvočnou pípají Dnr. cukrinė podst. ž. (2) cukrovka: Cukrovkou trpí ta, která po muži Dnr. čeplys podst. m. (4) srov. čepela 1.: Máika ho nazvala čeplysem, čeplys Gud. čianoj přísl. viz čianai: Už se mi nechce být tady, už dávno bych pracoval Psl. čianuikai přísl. viz čionāika: Kam se to zatoulalo, když jsme tudy chodívali po ulicích Psl. prisi-čiunėti ztichnout: Už jsem dost ztichl Dnr. čiunti, čiūna, čiūno ztichnout. pri-čiunti ztichnout: Říká se, že když jsem přijel do Bōkštanu, ztichl, už nezpíval, už se bál věží Psl. apsi-dairinėti 3. zvrat. dohlížet: Teď je třeba dohlížet i na nohy lidí Dnr. iš-daryti připravit: Je třeba připravit lněné plátno Psl. dausos podst. ž. mn. č. (4) tropy: Potůček teče k jihu a do teplých krajů Psl. at-daužinėti 2. odrážením odseknout: Manām ārkliu karčūs čērtas papynė, reikia iškirpc, ale nekerpa, akmeniu addaužinėja (flk.) Psl. daužinėti, -ėja, -ėjo viz daužd(in)ėti. per-daužinėti viz perdaužinėti: Prišāko vienas kitām nepērdaužinēc tūrgo Bbr. an-daužti 2. zapíchnout, zatlouct: Undauža žamēn pōlku ir ima vadziās Psl. pain-daužti zatlouct mnoho: Paindauža kuolaliūs ir tadū vaikščioja (přehazuje plátno) Bbr. paaž-dėdinėti zakrývat: Un žiemōs reikia pirkātēj visūs lungelius paażdedinēc Dnr. insi-dėdinėti zvrat. viz indėdinėti: Šakėlēs, kur špuliā inzėddinėja Psl. degas, -nti příč. 2. prudký: Degūs arkļys Psl. dėginti 4. mít horečku: Dēgina visų ir gālvu dēgina Psl. 5. zvrat. hledat hřebce: Kumēlē dēginasi, kumeliōp nōri Psl. 165 až-děgti 3. opálit se: Aždegė rūdas visas Psl. in-dėgti rozpálit se: Taigi pridega kūsni pečuj (duona), kap mochai indėga pečius Bbr. insi-dėgti vzplanout: Šuodziai reikia ištrindzinėc, bo insidėks kamini, a(ž)sidėks pirkia Psl. paaž-dengdinėti často zakrývat: Any avurkuš un nakcės paażdíngdzinėja Dnr. deñgti, deñga, -ė srov. zakrývat 1: Tadu šaudais deñga Dnr. ap-diñgti přikrýt: Abdenga šaudais ir kroiku padaro Dnr. až-dėgti 4. zakázat, zavřít: O kap dazinōs vlasčis, da jūmi aždīñks ītu, kaplyčių jūsiu aždīñks Psl. dengtuvas podst. (2) poklop: Dingtuviu kôc kų apdigdzinėjam Dnr. dengtuvelis zdrob. (2): Reikia dingtuvelių apdinge pienų Dnr. dėti 9. uložit: Gyvį ažimde (už javų išganymą) ir štrafų dejo Bbr. až-dėti 5. uhasit: Papritlėjau ūndeniō, čysta aždėjeu ugnį Psl. pasi-dėti 5. zvrat. podívat se: Ītas fūrmanas paždema-nūmirė, gũl neģīvas Psl. dezertýras podst. (2) jako spis. jaz.: Ažemė tuos dezertyrus Psl. diemedis podst. (1) jako spis. jaz. diemedėlis zdrob. (2): Diemedėlis augo tī Psl. dienavóti, -oja, -ojo (hybrid.) trávit den: I vakarōja ir dienavōja Jsk. diešin přísl. neznámo: Atseis ar neatseis, jau dziē(ž)žin Psl. Dievùliau bočiùliau citoslovce (k vyjádření údivu): O tī gi balā, Dzievūliau bočiūliau! Psl. paiš-dirbinėti všechno vyrobit: Ir kô jamp nēr paišdzirbdzinėta! Dnr. pér-dirbdinėti viz perdirbinėti: Nu ale mōža pérdirbdinėj čià ānas Psl. da-dirbti (hybrid.) dokončit práci: Aš paskrebūška, bocià skrebój skrebój ir kōju nedadzirbo (nes šlubas) Psl. išsi-dirbti 5. zvrat. ušpinit se: Klōj skarōčų un stālo, kad stālas nei(š)sidiržint Bbr. pra-dirbti vypustit: Pasimi rūblį ir pradzirbi Psl. dirigúotis, -úojasi, -ávoši kolébat se: Vilkai kap ažžaidzia medzy, tep až mēdzias dirigūjasi Psl. pa-drabstyti vyhrabat: Kūr itai ragėta, vištos daržų padrāpstė Dnr. paapsi-draskýti rozdrásat se (o více osobách): Any (vaikai) kap lis šūveima krūvōn, tep paapsidraško Dnr. draũgas muž. (4) (nově) jako spisovně: Nu draugai jō suvažāvi Psl. dryžinis muž. (2) nástroj k vyřezávání závitů: Dryžiniu pjāuna ravelį ir dėma dūgnų Psl. dukteris žen. (3ᵇ) viz dukte: Aš po bociū Varanėlio Mikalōjo dukteris Psl. paan-duoti předat, rozdělit: Jau ana dukteris paandau až jaunīkio Psl. parazdúoti (hybrid.) rozdělit: Milēnksasai (žemę) tai lis parapkām parāzdavē. Jau āny slūžijo, tai jiem parāzdavē Bbr. prisi-dúoti 3. zvrat. urodit se: Tadu cieji lināciei ka(p) pridzūoma tep nāta gerai Bbr. susi-dúoti zdát se: Sākė, suždāvi būvo gaidžyš Bbr. paaž-dūgnyti všem zasadit dno: Paaždūgnijo visūs kuodžius Dnr. 166 pa-dvėsti jako lk.: Nebi, dābar ānas (telias) nepadvės Dnr. dvilkt citoslovce vyjadřující náhlý pohyb: Un ti um pievos nuvėjo, itai visi dvilkt i nuvėjo (fotografovat se) Psl. dvynyš podst. m. (4), srov. dvynykas: Dzvyniai būvo āny. Anà turėj dzvyniūs Psl. dzaň citoslovce označující zvuk zvonečků: Ėch važiuoja jau ānys – dzaň dzaň dzaň, kap jau žino, kur mergos yra Bbr. iš-džiūboti 3. vysrkat, vypít: Pakusni ir išdžiūbojom tep mės tų vynų Psl. džiovindinėti, -ėja, -ėjo sušit. pér-džiovindinėti přesoušit: Nesudžiūvo kap kārtas, reikia pérdžiovindzinėc Psl. paiš-džiovinti hodně vysušit: Dabar tai nėra bėdės, paiždžiovino ir vėža Bbr. pér-džiovinti sušit znovu: Reikia pérdziovindzinėc šienų, ne kur dė́sies – pérdziovinsim Psl. pra-džiovinti přisušit: Pradžiovinam rugiūs ir mālam Bbr. ėch citoslovce vyjadřující obdiv: Ėch važiuoja ānys, kur mergos yra Bbr. at-eidėti 5. odejít: Kap ataidėm iš pirkios, tep pakavolki atpjóu duonos ir dáu Psl. ap-eiti 6. obejít: Kirmėlėm apėj sōdas, nieko nepadarėm. Slyvàs visàs apėj, visa čysta apėj kirmėlės Bbr. at-eiti 8. odejít, vzdálit se: O bōba laīnda: ataiki, sāko, ir krūcinėn dâu kulokū Psl. da-eit 5. pojít: Un Velýkų kap ašpjōu (kumpį), tep ir veršis daūjo. Un Ažūgavenįų ažūgo, o un Velýkų ne. Ir veršis daūjo Bbr. vyjít začít, nastat: Začali jsme pít, když přišla válka, když přišli bolševici Psl. odejít 6. morálně upadnout: Dnes svět upadl Psl. ponořit se 4. utopit se: Ti tři se ponořili. Tři děti šly do toho rybníka Bbr. přejít 5. změnit tábor: Byli přešli deset tisíc od bolševiků (k Němcům) Psl. rozběhnout se 6. stát se, přihodit se: No takhle to bylo, tak se to stalo Psl. vejce podst. mn. č. (4) viz ėšles: Vejce udělala slepice Psl. sežrat 2. zničit požíráním: A nám zahradu sežrala mráz a nezůstaly listy Bbr. sežrat všechno všechno sníst: Všechno už sežrala: seno i slámu Dnr. fíkus podst. m. (1) jako lk.: Záře až k rtům bude fíkus Dnr. lítost, -i podst. ž. (1) politování, soucit: Není-li lítosti, není ani za čím plakat Psl. vymyslet jako lk.: Nic nevymyslel a nevymyslí – jak to bylo, tak to zůstane jako za starých časů Dnr. dopást dopást: Jeden pastýř pásl, a my jsme několik týdnů dopásali Jsk. dopást jako lk.: A tak pásl celé léto, napásl dva pudy Bbr. vyděsit se 2. zvrat. leknout se: Když se tam něco mihlo, všichni se polekali a utekli, všichni vyskočili Dnr. leknout se leknout se: Vždycky se leknu, když někdo prudce bouchne dveřmi Dnr. trápit se 2. zvrat. motat se: Ó, bylo těžké jednoduše neustále slyšet, jak mluví litevsky Psl. 167 ążsi-gavėti refl. viz ažgavėti: O a(ž)sigavėc un Ažūgavėnių reikia Bbr. geltonavótas, -a (hybrid.) adj. (1) nažloutlý: Geltonavóta markvà tǫj, rudà tumšesnė geltonavóta Psl. paiš-gérti 2. pít trochu po každém: Kap cik paižgera tep ir skaūnasi Bbr. gesýti 2. vystavovat palbě, bombardovat: Araplānai vis skrañda, kūšni abdairė žmonių, balševykų ir gėso Psl. giedodinėti, -ėja, -ėjo zpívat, prozpěvovat. at-giedodinėti odpovídat písní: Ānas ažgiedój, o anà adgiedodinėja jām Psl. at-giedóti odpovědět zpěvem: Ir vėl ažgieme anà, o itoj adgiema jām. Kap nór tep atgiema. Kap jām papūola, tep adgiema Psl. až-giedóti 2. vyhlásit: Al¹ svabōdų ažgiedójo balševýkai, visas frōntas, po visų frōntų ažgiedójo i fsio Psl. pri-giedóti zpívat všelijak improvizovaně: Ir prigiema visāp tī ānas Psl. susį-giñčyti jako lk.: Āny suzginčiojo, o pie kū, paci nežinaū Dnr. pasi-giŕsti 3. pocítit: O kū pagirdot tadū? Psl. pa-gýti jako lk.: Kap pagija, pāts (šašas) nūslupa Psl. refl.: Šašas kap pažgis, pāts nuslūps Psl. gyvénti 5. vydržet: Gi juōkas, nėgalim gyvénc iż ito juōko Psl. gyvéntis refl. viz gyventi 1: Kap gyvėnasi tāu, kas girdėcis? Psl. su-gyvénti 3. získat společným životem: Su juōj anà bērny sugyvėno Psl. gyvuonỹs m. (3ᵃ) viz gyvuonis: Gyvuonỹs nāta sopa. Tep aš kartū gyvuonīn pāšinų ažūšūniau Psl. přikrýt přikrýt, zakrýt: Prigōb¹ tu jū kūoj, kad nesušalt Dnr. až-grānti 2. položit: Nēša kū užgrōvi un kāklo Psl. krásnět, -í, -ěl jako v spisovném jazyce. zkrásnět jako v spisovném jazyce: Pagražėjau kūšni, pajaunėjau Psl. grāžtuvas m. (2) viz grāžtuvis: Nebūvo knōlių, alē sukē gruštuvū ir tadū kuola-liūs kōlē Uos. grebėzdas m. (2) hrubý kartáč: Tadū ivuos grebėzdus primuždinėjo Dnr. grebóti, -ója, -ójo viz graboti: Grebōjom ir vėžem, bo visa saūsa būvo Psl. odvrátit se otočit se: Agōtos dūonos pādema – vējas nūzgrīža šōnan Bbr. uchopit 2. vzít: Jūos ažēmē, pavelėj visūs tijaukai, neižbēgo, ažgriebē balševýkai Psl. zřítit se 4. padnout: Niēkali per ty vījany nepēraisi, pīmps prōsta un galvōs grūna Psl. zřítit se 4. ulehnout, usnout: Gīrtaz buvaū, abgruvaū miegun Psl. vpadnout 2. jít: Būvo keturi (vokiečiai) selōn ingrūvi Psl. mnoha lidem natlačit nahustit: Ītos duōbes jau suvisū paažgrūvi Dnr. provalit se, propadne se viz pargrūti: Dar gēra tōp, kōlai nepārgrūsta, kap pargrūva, gūl¹ Bbr. grōbti, -ia, -ė jako v spisovném jazyce. uchvátit sebrat, vzít pro sebe: O Jūrikas (ponas) tai āpgrobē žāmį ir jau un tolerų pārdavē Bbr. 168 grūntas podst. (2) 1. půda, pozemek: Męs tį jau turėjom cėlių grūntų, cėlių grūntų turėjom, o čia buvo kevirta čėsčis grūnto Psl. 2. povaha, způsob: Āny kažkokį vieno grūnto su tuo Vlādžiku Kuzmičium, vieno grūnto Psl. ažsi-grūsti 4. zvrat. dostat se, dojít: Kur tu dėjes, neišaisi mėkur toli medzi lūgan a(ž) sigrūdi Psl. dasi-grūsti (hybrid.) dočkat se: Lēdzve chalerija, lēdzve dauggrūdau dzenos, bijojau Psl. pāaž-grūsti všechno ucpat: Kur ānas jūs paāžgrūdo, ir paci nežinau Dnr. pa-grūsti 4. nacpat, namačkat: Pagrūstos mašinos bažnyčioj Bbr. 5. postřílet, zabít: Bokščioniūs būvo suvāri visūs strēliōc, daug pagrūdo Psl. Visūs pagrūdo partizōnai, sudėgino sėlų Psl. papa-grūsti všechno rozbít: Dabař papagrūdo visūs aparatus (lihovaru) Psl. susi-grūsti 4. zvrat. namačkat se, shromáždit se: Visi suzgrūdi cionā uliavoja Bbr. gudōninas, -a příd. (1) obyvatel Gudonys: Nūnešė gudōninon ūpên rōkų ir nutāpijo Psl. da-gulėti (hybrid.) vydržet ležením: Mān labai vo sōpa itas dāiktas, aš nègaliu dagulėti Psl. ap-gulti ulehnout, usnout: Susriņki, būvo, ir giema, nu ir visa, kōlėk ābgula Bbr. gumà podst. ž. (4) jako lk.: Iž gumòs visa būvo Psl. pra-gūrinti začít, prolomit se: Oi, sunku būvo pragūrinciē ūtaryc poproštu, gaudais lietuviškai vis Psl. gurklys 4. Adamovo jablko: Žmuōj su dideliu gurkliu Psl. haŕ citoslovce k označení hádky: O jau senì, tep haŕ, haŕ, haŕ vienas un vieno bōramės Psl. iešniekas, -a příd. (3ᵇ) velmi krátký, velmi těsný: Da koki tavi namėliai, koki āny iešniekiūs, koki āny siauriekūs (r.) Drv. ieškoti(s) 3. zvrat. čechrat se: Vištos ieškosi, būs šalna Psl. odpočívat 2. být mrtvý: Ale pak už všichni odešli domů odpočívat. Už všichni odpočívají, všichni Litevci už usnuli Uos. zadržet 5. zadržet, aby bylo možné získat výkupné: U luk už nepustili, živé zajali a postavili stráže. A kolikrát (pán) zajal živé Bbr. vzít 6. vzít, chytit: Chytili je a později všichni… Pel. Chytili dezertéry a všechny Psl. 7. odebrat: Tehdy tam odebrali den v sedle Bbr. 8. zachytit: No tak jsem chytil kus, ale kus chytil déšť Bbr. 9. potkat: Říká, že kdybych ho potkal, byl bych opatrnější Psl. 10. vzít jako výkupné: A zajímá živé a odvádí je Bbr. vybrat 6. vybrat peníze na vkladní knížku: Už jsem šel na poštu a vybral sto rublů Psl. zpracovat 5. sklidit, zpracovat: Sekal jsem seno (ačkoli pršelo), no tak jsem chytil kus, ale kus chytil déšť Bbr. Všechno už je z pole sklizeno Bbr. nádoba (podst. jm.) ženský rod (1), jako spisovně: Zatopil jsem kamna, poprosím o nádoby a sedím Dnr. institut mužský rod (2), jako spisovně: Odvedl mě do ústavu Psl. intrŷs mužský rod (4), viz intrius: Intrŷs byl, jeden pytel Psl. jasmín ženský rod (4), jasmín: Jasmín krásně rostl. Trhali jsme jasmíny Psl. 169 nu-jódyti uštvat, uhnat: Kůň je tak uhnaný, že už ani vůz neutáhne Dnr. Sedí na koni, jen ho neuháněj Dnr. jokìs, -ìa zájmeno, neurčitý tvar od „žádný“: A ona ještě vůbec nemá žádný stroj Psl. jujiškis, -ė přídavné jméno od jména obyvatele, jujiškis (2) Vijòs, Yvijòs: Teď si ten Jujišký postavil vlastní ovčíny, až dvacet lavic. Všechno je jednotné, říká se, že Jujišký je zbožný. Řekněte tomu Jujiškému Psl. kabiniètas podst. m. (2) kabinet: Ona mě přivedla do svého kabinetu Psl. atsi-kabinti 2. zbavit se: Už jsem se jich zbavil Psl. kadà ne kadà přísl. občas: No, občas se napije, ale to ještě není opilství Psl. kadàisnis, -ė příd. (1) viz kadaikščias: To byla práce, tehdy se říkalo, to Uos. kairanÿs (vých.) příd. (4) viz kairinis: Povezou tě na západní nebo levé straně, kde se zatáčí Psl. kairinis, -ė příd. (2) levý: Zatáčíš, zahneš vlevo nebo na západní stranu Psl. an-kaisti zpotit se: To jsem se v tom mokrém oděvu zpotil Psl. pa-kākoti vykonat potřebu: Sedí na hrnci, vykonal potřebu Dnr. kálti 4. (vých.) bodat, probodávat: Prase kvičí, jako by ho někdo bodal Psl. pri-kálti 2. hodně zatlouct: Dunciai jim do takových větví zatloukli (kolíky kolovratu) Psl. 3. zbít, zmlátit: Pořádně jim ho zbili do hlavy všude, to už bylo od tamních obyvatel Bbr. at-kalbėti 2. odčarovat: Měl na hlavě kalťunas, ostříhali mu vlasy, odčarovali ho Psl. pér-kalbėti 1. jako spisovné: No a já jsem tehdy přemluvil ty tam zpátky Uos. 2. pohovořit, popovídat si: Tak jsem si s nimi popovídal, všechno jsem jim řekl, no a já jsem si popovídal Uos. pasi-kalitiuoti vzájemně se zachytit: Āny ir paskalitiuoja kap niėkas nėrag Dnr. kamblÿs subst. (4) viz kamlys: Žolės priranka, àtsuka itus kamblìus ir ėda Psl. kamštis subst. (2) viz kamštv̇s: Āškimsė abūdų galū bačkòs itais kumščiais tokiais Psl. paap-kapóti vše zcela posekat: Gudzìškėse visos medžiagos paapkapótos Dnr. karasÿs subst. (4) viz karosas, karosis: Įtų karasìų daugėl’ būvo Dnr. kardiogramà subst. ž., kardiagramà (2) jako spisovně: Mān padàrė kardiogramų. Nu gerai, ažrašinėja mān tų kardiagramų Psl. ap-karšti 2. obtěžovat: Jaũ mān reikia dàrbas dzirbc, jaũ mān apkarò (kalbėti) Uos. zvrat. Apsikàrsta lig vākari kap dzidėlė dzienà Psl. at-kàrti 2. sundat, co je pověšené, sklidit: Vo gi dár nepastàtėm gòdniai šėpos, ūn neatkórau niėko Psl. pérsi-karti převrátit se: Anà (gyvatė) pérsikara in šakuòs (gimdyti) Psl. pri-kàrti připevnit: O kiek ūn nù papýniau, ojojoj prikòrau ūn pilna pirkioj, dár ūn kumpi pripilta (svogūnų) Psl. kasnÿkas subst. (2) 3. korále pod kohoutím lalokem: Gaidziep po barzdū kasnÿkai karulioja Psl. ažsi-kàsti zvrat. viz ažkasti: Aš a(ž)sikasiua pieskañ Drv. kàstis 3. zvrat. svědit: Užys neskùnda. Slivinÿs geltonìckas slìepas ir kūndasi, inkiš, kad išlìstai un jō Psl. 170 in-kąšti 3. najíst se, zakousnout si: Nu tai biednas neturėjė kavolko duonos inkųsc Psl. 1 kaštōnas podst. m. (2) jako ve spis. lit.: Pie pifkių kaštōnai augo Psl. 2 kaštōnas příd. (2) kaštanový: Mūs buvo kaštōnas arklỹs Psl. katilėlis podst. m. (2) vojenská nádoba: Negrūdo mūs, nevelėj, kacilėlė atnešė – vo jėse Psl. kaušinis (dial.) podst. m. (2) (srov. pauta) vejce: Skvaruškamp reikia undaužė kaušinių Dnr. Vištos godniai dėma kaušinius Dnr. kažkienas, -à příd. (4) neznámo čí: Kaškieną karvė išbėgo Psl. kėkšta podst. ž. (1) sojka: Kėkšta čia pie mūs būsta Psl. kelėlis podst. m. (2) zdrob. viz cesta: Da kadū gi aš sustikšiū, ir kurgi aš lauksiu iš kokio kelėlio, iš kokio kraštelio (r.) Drv. kelỹs podst. m. (4) cesta: Kap aškirtaũ aš kartū (gluodeną) kelý, galvā nulindo, nuodega kap liko, pusis, tep ir gulėj Psl. pauzši-kélti všichni vstát: Jaũ pau(ž)sikėlėt? ap-kėpti prochladnout, omrznout: Pakā ažėjau tijaukai metrų kokių šimtas, o šalna būvo, ir ap-kepiau Psl. su-kėpti 6. podráždit: Tep mán visų kūnų kap dzilginēm kas šukepė, tep degī pazdarė. Visas kūnas mānas kap itai dzilginēm šukeptas Psl. pauž-kiīmšti všechno ucpat: Liš paaškiimiš visas skylās, kad nepūšt Dnr. iš-kīrpti jako ve spis. lit.: Karčūs čėrtas papȳnė, reikia iškīrpė Psl. až-kīršti 2. podřezat, porazit: Aškirto (avį), in kāklo ir spira (vilkas) Psl. pa-kīršti rozsekat: Kirviū pakirsiū lapūš, nu siečkornia nepasatcyta Psl. kītakas zájmeno neurčité: něco jiného: Musel jsem si ještě něco promyslet Psl. kītąroz (hybridní forma) přísl. viz příště: Příště to zapíšu, zapíšu adresu Psl. da-kláusti viz doptat se: Doptám se, dáš vlnu, a už také přízi Psl. an-klīmpti, ānklempa, -o srov. anklimpti: Byly velké kaluže. Když kráva jako uhynulá, tak se také propadá Bbr. kliūdytis, kliūdžiasi, kliūdėsi viz kliudyti: Chyťte toho (hada), vyžeňte ho na cestu… ať se tam střílí, ale tady se nesklouzne, neklouže Psl. paāž-klodinėti všechno přikrýt: V létě jsou všechny louky přikryté senem Dnr. klōti, -ōja, -ōjo 4. (zvr.) položit: Na voze je položili, ale ona si nelehla Psl. iš-klōti 2. rozprostřít: Teď rozprostřou (len), a pak za nějakou dobu uschne Bbr. paaž-klōti všechno přikrýt: Celá stodola byla pokrytá lnem Dnr. pér-kōšdinėti přecedit: Když je třeba, přecedíme (mléko) ještě podruhé Dnr. kramtytis 2. zvr. kousat se: Kůň se kouše Psl. krėpterti, -ia, -ė zemřít, chcípnout: Z Lazūnů už všichni zemřeli hladem Psl. krėstis 6. zvr. třást se: Třásl jsem se jako osika Psl. pri-krikštyti pokřtít mnoho lidí: Kněz Feliks Petkevičius byl v Lazūnech, a tehdy pokřtil všechny Feliksovy Psl./zvr.: Patnáct dětí, pokřtila jsem je, pokřtila jsem děti Psl. krimslė podst. ž. (4) chrupavka: Chrupavky = v mase není Psl. in-krimsti kousnout: Je takový ostrý, nedá se do něj zakousnout, už je zkyslý Bbr. pa-nukristi všem opadat: Ažnac opadaly všechny listy Dnr. 171 paiš-kūlti všechno vymlátit: Anà Jazėbas už všechno vymlátil, všechny už Dnr. su-kūlti 2. smíchat, rozmačkat: Konopí nacpou do pytlíku, roztlučou, roztlučou a hodí do zelí Bbr. kunigáitis subst. (1) dem. viz kunigas: Jõunas je krásný kunigáicis Psl. kurčias, -ià adj. (4) 2. přen. lhostejný: Kùmeli, když ho přemáhá únava, je pak lhostejný, nic neslyší Psl. kvãpas subst. (4) jako v lk.: Je slyšet příjemná vůně, voní máslo Psl. laikyti, laiko, laikė (sl.) jako v lk.: Kùmpis bude krásný, je třeba ho držet a pěstovat Psl. paiš-laižyti celé vylízat: Psi se perou, olízali všechny talíře Dnr. lãjus subst. (2) srov. tukas: Lãjus se bere ze sádla. Tomu tuku říkají lãjus Psl. iš-lãkti 2. vypít: Trochu jsem nevypil všechny skleničky Psl. papri-laižyti hodně nalámat: A začalo se, protože je dřevo hodně nalámané Dnr. lãužti 2. silně bolet: Po noci mě tak bolí noha, pálí, nemůžu jít Uos. aż-leisdinėti pouštět, propouštět: Přišli jsme sem, voda už začala proudit Bbr. dasi-leisdinėti 2. refl. nechat si přistoupit: A ta kráva je, kterou telátku nenechá přisát Psl. leisti 8. popichovat, štvát: Celý týden jsem byl na návštěvě, přes městečko jsem pouštěl psy (flk.) Bbr. atsi-léisti 9. vzpamatovat se, znovu vyrůst: Snědli máslo a listí nebylo, ale před Petrem znovu vyrostlo, právě před svátkem svatého Petra se znovu zazelenalo Bbr. áž-leisti 5. vypustit, přehradit: Ještě nebyl ten rybník, ale vypustil vodu Bbr. da-leisti 4. velmi zanedbat: Je třeba se podívat, jak je zanedbaný lažuňský kostel Bbr. iš-leista 6. vytisknout: A oni tam s tím pánem vytiskli křesťanské a ty Psl. pa-lékti dostat se, přejít: Všechny mé maminky řepy pracovaly, a teď se dostaly všechny na mou řepu Drv. polsky (rt.) přísl. jako lk.: Umím mluvit i polsky Psl. papri-lénkti všem uklonit: Ukloněte hlavy, protože nízké jsou dveře Dnr. čočka podst. (4) čočka: L čočku zaseli, v měsíci. Čočka byla vyseta Psl. 1 at-léti 2. slít, nalít: Mléka se slilo; za sedm týdnů se všechno všechno slilo, prasata se vykrmila, tak se pracovalo Bbr. 1 papri-léti dolít: Dolila jsem vodu, postavila jsem všechno Psl. áž-lýginti uhladit: Ridl nedávala náruč – rukama jsem rozsypala a uhladila Psl. nu-lýginti zarovnat: Udělej uzlík, umyj ruce, aby se to nelepilo, pěkně to zarovná a pak do pece Psl. lněný podst. (1) zdrob. viz len: Tehdy se lněné rostlinky zdají malé, tak to není dobré Bbr. při-lipti přilnout: No, [nejasné] mi, [nejasné] na něj, ať se na něj nepřilepí Psl. ap-lisdinėti viz aplisti: Jak se olupují rty, celé zbělají Psl. ap-lìsti opéct, pokrýt se: Rty jsou jakože popraskané, udělají se bílé Psl. paan-lìsti všichni vejít, usadit se: Tehdy jsme se všichni nastěhovali k hostům do nové [vesnice] Dnr. pad-lýti (hybrid.) zmoknout: Vo itùoj mašinù nuvažiuotumėt, ale vo lietùs padlijo kùšni Psl. 172 lyžt citoslovce jako spis.: Aš aimū, liežuvį lyžt tū gėlažį ir liko visa skūrālė Psl. lopetā podst. (3. pád) 3. lopatka: Jaip lópetos nāta i(š)šišóvi Psl. lópt citoslovce, hlt (označuje rychlé napití): Lópce iżgėrau úndēnio, aškūndau, apsidairāu Psl. lotēlē podst. (2) zdrob. viz lota: Prikišto medzi tokių lotēlių strukickų Dnr. lótis 4. zvrat. plavit se: Lójasi kap kālē Psl. ap-lotúoti přibíjet latě ke krokvím: Tadū jau aplotāvom pírkių Dnr. lūptis 12. zvrat. trhat se, zpívat nepřetržitě: Dróčus, kap pradēs šienāuc pievas, tep ir lūpasi visų nāktį Psl. nusi-lūpti zvrat. viz nulūpti 2: Šašas pāts nuslūps, kap pazgīs Psl. 2 mā osobní zájmeno, dat. sg. mně: O kūnigas padūmoj, što ir mā gi gālas jau Psl. macis podst. (4) učí se: Nu ēm āny tu māci kėpē Psl. In itos Velýkos maciēs āny prikėpē. Momā rēkia un mañi, kad aš neimtāu tōs maciēs Psl. at-maininėti viz atmainyti 2: Osmnáct lidí muselo vystřídat všechny Psl. pra-mainyti 2. vyměnit: Nu itas vartaunýkas aži kitūs metūs stōu, niekas jō nepramainō Psl. insi-maišyti zapojit se: Sāko nu dabar, kad tu insimaišei aš tau zadāču dėjosiu Psl. malkėlē podst. (2) zdrob. viz malka: Priskāldai malkēlēs Dnr. málkinē podst. (1) jako spis.: Mālkų sukraūsim málkinēn Dnr. insi-mālti usadit se, žít: Dauronysā insimōlē būvo, norēj škōlu padarýc Psl. išši-māudyti zvrat. viz išmaudyti: Ūpēj išsimāudīd mūm lingvēs pazdarē Dnr. pa-mazgóti vyprat: Nā pamazgōj mā peciūs, bo nedāstiekiaū Dnr. medinasai adj. důraz. partyzán, člen bandy, lesní muž: Medziniej visūs pastrelioj Psl. ◊ mēdinasai gaidātis pěnkava: Mēdinasai gaidātis su čūbeliū Psl. mēnūlis (nj.) m. (2) srov. menas: Saulālē nusilāidē, mēnūlis uštekējo (d.) Bbr. pasi-mēlstī jako lk.: Kap kadū ir ānas pašmeldžia Dnr. mētytis 3. žít touláním: Vot tai tep ir mētemēs, be sā daīkto Psl. susi-mýgti stáhnout se: Anā susmýgus, senā, macitkā Psl. pri-miklyti připomenout: Primiklijō su sā čebātais un padlōgos, dabar praūš tu jū Dnr. mikrafōnas m. (2) mikrofon: Ti ir mikrafōnų būvo pastāti un stālo Uos. ministras m. (2) jako lk.: Kētūris liežuvīs turū (moku) ir Pāsaly sēdžiu, kap ministras tī Litvōn Psl. aż-minkyti, ažminkią, -ē srov. ažminkyty: Kap ažminkia dūonų, sodzina un ližēs ir pēčun Psl. mintis 2. zvrat. mačkat se: Manip itas pluōščus būvo, ānas nēsmina Psl. minutēlē ž. (2) zdrob. viz minuta: O māno momūlai do jau rešciniā adynēlē, do raščiniā minutēlē (r.) Drv. mirkýti, miškia, -ē srov. mirkyti: Tadū miškiam undenų dzvi nedēlias, abo ir daugiaūs Gud. iš-mirkti, išmerka 2. změknout: Āny (linai) išmerka per nedēlias dzvi, moža tris, kap kadū mirksta Psl. pa-mirkti 2. jak dlouho máčet: Ot undenų vienān pamirks, tadū kitan ir tadū apdziūs (kumpis) Psl. 173 pri-mišti jako lk.: Tak jsem často mluvil, jako maškas, ale teď jsem zapomněl. Uos. pa-mýžti vymočit se: Pamyžu čierkon ir ėžgeru. Psl. atsi-mókyti naučit se tolik, kolik je třeba: Tři roky se učil a pracuje Psl. motýnė (nář.) ž. (2) matka: Bocià grāmatuos, motýnė gramātna Psl. mūginti, -ina, -ino pobízet (o koni): Sedíce na voze všichni pobízeli koně Dnr. pa-mūginti pobídnout, popohnat: Vylezl na vůz a pobídl koně Dnr. mūšyti, mūšdo, mūšdė bít. da-mūšyti (hybrid.) dorazit: Dorazil jedno tele, už užrostlé Bbr. až-mūšti zabít: Mōža ažmušė jį Psl. zmlátit 3. zbít: Nikomu neubližuji, nikoho nebiju a nic nekradu, žiji, jak Bůh přikázal Psl. 4. zabít: Strom spadne a zabije nás Dnr. nei spoj. 2. než: Zemřelo více než deset Bbr. papri-nešdinėti hodně přinášet: Lidé přinesli vyhořelým mouku, kroupy, přinesli úplně všechno Dnr. nešinėti, -ėja, -ėjo nosit. pér-nešinėti při nesení obkročmo přehodit: Když jí noha přehazuje přes přední část, takového koně na jarmark nevedli Psl. išsi-nešti 2. zvrat. odstěhovat se: Jen ti zůstali1 všichni, kdo zůstali naživu, k panskému dvoru, a já jsem se odsud odstěhoval Bbr. pér-nešti 3. přenést, zvednout: Ito negaliu kap sakyč negaliu ito pérnešč Psl. nešulkà (hybrid.) podst. ženského rodu (2) batoh: Nešoji itas nešulkas parinki in pecių Psl. pa-niežėti jako v běžné litevštině: Kap paniežč, paskasau Dnr. pasi-norėti zvratné, viz panorėti: Jėsc nóris, pasnorės per trīs dienās, a tadū jau nesnóris Bbr. nōrma podst. ženského rodu (1) dávka: Aš un stānecos nüvežau nōrmų Psl. 3. částice (prt.) 2. hle: Atvežė mani bocià šėjaukai o un itos bėdōs Psl. pabandeli přísl. po jedné housce: Dāu un kėlio pabundeli ir margarino Psl. pagūdišku (hybrid.) přísl. gudsky, bělorusky: Pagūdišku nemokėjau ū̄taryc maskā Psl. paisas podst. mužského rodu, obvykle množné číslo (2) licousy: Aš menū kap paisus nešōj. Vaikščoj paisus palaidi ir bóobos, ir mērgo Psl. pajūosti přísl. pod pás: Nu pajūosti išāudi iš ty siūly Psl. pakeli přísl. po cestě: Pakelį ti tōliau nėra nieko Bbr. palietuvišku (hybrid.) přísl. viz palietuviški: Visi juōksis tadū, kap mēs ū̄tarysim palietuvišku, āny pabielarušku, o mēs palietuvišku Jsk. pamaiši přísl. po pytli: Ir būl'bu pakāsim ir jūniem pamaiši bul'bu pripilsim Psl. pāmazgos podst. ženského rodu, množné číslo (3ᵇ) jako v běžné litevštině: Pāmazgas kiauālēm addūomam Psl. parāvasai, -ōji (sl.) příd. zdůrazňovací (4) duchovní: Lazūnuosa būvo paravōj mēlnyča Bbr. parkalinis, -ė příd. z konopí (2), srov. perkelinis: Marškiniai drobiniai būvo, itai dabar jau parkaliniai Bbr. perkelinis, -ė adj. (2) jako lk.: Itai dabar perkeliniai, niekali drobiniai būvo visa, nu Bbr. 174 pasakōrius, -ė (hybridní) podst. vypravěč: Ītai tas pasakōrus, kur meluoja visa Psl. paskrebūkas podst. (2) poslední dítě: Paskrebūkas, jau ītai pašliedniasei vaikas Psl. iš-pasnykāuti vydržet půst: Būlo, visų pāšnykų išpasnykāvi, liš un Velykų atsigaivējam Dnr. pāšukos podst. ž. mn. (1) viz. pašukelės: Pāšukos jau ītai, niāu, pāšukos, kū šukūoja Psl. pātalas podst. (3ᵇ) 2. děloha krávy: Mēs vadzinam pātalu. Būsta, kārveip pātalas išāuma laukān Psl. pautāitis podst. (1) plod: Jaũ kap išāuga jaunā bitē, nāta tadū pautāicius dēma Psl. pavakariũ přísl. k večeru: Ganỹc nemožnēj, kab dūoma (uodai) iš rūto albo pavakaruī, tep neinturēsi, išbēks Psl. pavirš předl. s gen. nad: Pavirš ūndeniō plūkauja paukūrus Psl. pēdelis podst. ž. (2) zdrob. viz 2 pēdas: 2. stopa: Pamēc mān chōb savīs piedelīš, chot savīs žodelīš, kadā aš pēdeliūs skaitytau momūti išmindzinētau Drv. 4 pēŗ částice s kas vyjadřující expresivitu: Vaikai atvažiuoja šeī tei ir biega, žinot kas per vaikai, dabar vaikai nāto… Psl. pērti, pėria, pėre bít, tlouct: Apmūkinam ir tadū kultuvēm pėriam Bbr. pēstū přísl. pěšky: Až gi ciongłe aimū pēstū, o nū nuvažavau un rōvaro Psl. ap-pēšti oškubat: Kāp tu mani ēsi su plūnksnom? — O kāp aš tō appēšu Psl. piktas, -à příd. (4) špatný, nekvalitní: Tai gēras šōnas, o ītai piktas šōnas (materiálu) Psl. až-pildinēti zasypat, zahrnout: Da manā momūlē, da manā radnickoī, da jau gi ažpildzinējam tavī, da jaugi neišāisi (r.) Drv. pad-pildinēti (hybrid.) rozhazovat: Salietrū patpildzinējam bul’bās Dnr. pīlnas, -à adj. (3) 6. úplný: Dzvidēšim traji mētai būvo nepilnī Psl. pīlnickas, -à adj. (3ᵃ) docela plný: Nū pilnickų viedrų prilāidēm (pieno) Dnr. in-pīlti nalít: O tadūkai un rytōjo miltų impīla Psl. iš-pīlti 3. vyrazit, vysypat: Ir dēgino ir išpȳte visų veidų šasāis Psl. su-pīlti 2. vyrazit, vysypat: Kap aguōnom visų šūpilīa drabnickai Psl. pynēlē podst. rodu ženského (2) zdrob. 3. malá míra: Tadū jau skaruōčių džirba, pāpina pynelās Bbr. raz-pinti (hybrid.) při pletení rozdělit pěšinku: Un rēdo (skyrimu) raspȳniau kasās Psl. su-pinti 3. zaplést, pomíchat: Galiū supinc, reikia atsilšēc adzynās dzvi Psl. atsi-pīrkti 2. zvrat. vykoupit se: O itas dūkart kūnigas rōdas, kū nok smērčies atsipirko Psl. raz-pirkdinēti (hybrid.) vykoupit, koupit: Nu tadū gi visiem sākē, kas tūri mēšu raspirgdzinēc Bbr. pīrgdinti 2. chytat: Lāpē nāta višṭās pīrgdzina Psl. at-pīrkti 2. koupit: Selōj būvo šniūras tokis (žemēs), būvo atpīrki (iš pono) Bbr. až-pīrkti 2. koupit: Pōnas būvo jēmį lekōjų, kad visa jam paduodinēt, visa čysta, kad dūovot, jam kū ažpīrkt kū tēp Bbr. 175 koupit 2. zaplatit stanovenou cenu: O kolikrát je koupil (živé), a prasnici s mláďaty vykoupí jen za cenu, odpracuje-li za ni rubl nebo dva Bbr. pod-koupit (hybrid.) srov. podplatit 2: Hospodářovy věci byly podkoupené Psl. prstů podst. jm. žen. r. mn. č. viz prsty. prstíček podst. jm. muž. r. (2) zdrob. viz prst: Děti teď mají malíček Dnr. rozřezávat 2. rozdělit, odměřit: Tak Polák rozděloval futra Bbr. pod-řezat 3. podříznout: Chytil baronáče, podřízl, pak vybral Psl. na-řezat 2. odříznout: Tak jsem mu nařezal asi kilogram za tři dny Psl. poštvávat, poštvává, poštvával jako v lk. po-poštvávat jako v lk.: Sám vzal a poštval jejich psa Gud. prát, pere, pral prát. vyprat vyprat: Tehdy jsme to nesli do řeky a vyprali, aby to už bylo čisté a nebylo zablácené Bbr. plácat, plácá, plácal (asi hybridní) plácat: Plácám, plácám, plácám ručičkama, maminka peče koláčky Lz. plácání podst. jm. žen. r. mn. č. (2) tleskání: Plácám, plácám, plácám ručičkama, maminka peče koláčky Lz. plácat 2. cákat: Děti cákají do vody Psl. plout sem a tam, -á, -al plavat: On tam plul a plul a zastavil Bbr. panenka podst. jm. žen. r. (2) zdrob. viz paní: Ne, panenko, nebuďte smutná Psl. porúoti, -úoja, -àvo zapřahat do páru: Bùlo, kap liš pavàsaris, tep ir porúojam árklius Dnr. su-porúoti jako spis.: Ir suporàvė (arklius), ir pavienìdi órèm Dnr. pòsmas podst. (2) jako spis.: O drùobė bùvo pinkiòlikà puòsmų Psl. pozicija podst. ženského rodu (1) fronta, bitva: Kai àjo pozicija, tai medzì bùvom Jsk. pradalgýnas podst. mužského rodu (3) zdrob. viz pradalġys: Dar neišėjai nė pradalgýno, žiūriu ataíma màno mergėlė Psl. pràstas, -à příd. (1) 5. rovný: Vaikų tai unsugdzìnėjau juostu, kad pràstos kòjoz būt ir runkos Psl. pra-prausdinėti vyprat: Tep anà praprausdzìneja, kur reikia Psl. at-praūsti 2. umýt, vydrhnout: Úndeniu neatpraūsi katilàlio, bo riebuš Psl. pravardė podst. ženského rodu (3ᵇ) jako spis.: Mūsų pravardė Avižà Jsk. preparàtas podst. mužského rodu (2) jako spis.: O anà-kokio jái preparàto reikėjo — nuvėjo kitòn kamaràlėn Psl. próhoba podst. ženského rodu (1) prababička: Jáp dar yrà próhoba Psl. pad-puldinėti (hybrid.) přihodit se: Jàmp kokià itai kvarabà patpuldzìneja Dnr. pusėlė podst. ženského rodu (2) půllán: Nebiedni bùvo, turėj pusėlį (žemės) Jsk. at-pūsti jako spis.: Vuot sakai, kurġi tų atnešė gi nejau ši vėjas atpūtė Psl. pri-pūsti naplnit foukáním: Paukštyn prikòčioja, pripučia ir strėlja Psl. putinys (dial.) podst. mužského rodu (3ᵇ) viz putinas: Puciniai àugo, raudònos viùgos Psl. ragutàitės podst. ž. pomn. (1) 2. dolní čelist: Kap dàu per ragutàites, tep ir grūvo Psl. su-rakinti jako spisovné lk.: Jų varė surakinti runkàs Dnr. 176 ramūlis podst. m. (2) 2. kopretina velkokvětá: Ramūlių kiek nori pie pirkių Psl. až-rašinėti 2. zapsat do pořadníku: Kap nežānytas, nea(ž)sakinėja neažrašinėja (į eilę butui) Psl. papri-rašinėti mnoho popsat: Jāp tj viso paprirašinėta un sienos Dnr. pri-rašyti 3. přidat: Mān mētai prirašyta Psl. pri-rūgti jako spisovné lk.: Būvom prirūgę nemažai kopūstų, ir peržiem suvalgēm Dnr. raukšlėlė podst. ž. (2) zdrob. viz raukšlė: Jau ir tavīm raukšlālēs radōs Dnr. iš-rašti 2. vykopat: Ānas muvēj, pazdairē — išraustā duobē Psl. panu-ravėti úplně vyplít: Žmonēsā jau visū pamuravēci daržai Dnr. razdairiklis (hybrid.) podst. m. (2) zvěd, špión: Dabar, kap tadū, tep nuveitai (vaikas), pasakytū, tai aštaisytas maškas razdairiklis, a(ž)strēlyt aškārt Psl. iš-regėti spatřit: Āny sāko, moža kadū išragēsi Psl. zvrat.: Nu alē mės i(š)si-ragēsim dār kadū Psl. pa-rēkauti pokárat: Parēkauc ānas tai gāl' un visū Dnr. rēpti, -ia, -ē brát, chytit. ap-rēpti obejmout, napadnout: Kab liš ažžydēj sōdai, tep ir aprēpe (kirmėlės) Bbr. retai přísl. 3. řídce: Iš pirmo ažruščinėja ratai Psl. malá hromádka dřeva podst. žen. r. (2), zdrob. viz hromada: Naskládal jsem tu hromádku dříví Dnr. svlékat se zvrat. svléknout se: Svlékl se a lehl si spát Dnr. sesbírat posbírat: Ještě teď jsou brouci (mandelinky), kdo je posbírá Bbr. dostat zvrat. dostat, vzít: Ta holčička přichází a prosí o chleba; kde ho vezmeš, tam je těžké ho sehnat Psl. ovázat obvázat: Do šátku zavaž sýr a pak jej nech v té louži Bbr. svléknout svléknout všechno: Tehdy jsme jim z nohou svlékli ty boty Dnr. přichytit se zvrat. přilnout: Tak přemýšlím, počkej, od tebe se něčeho přichytím. A už jsem ji přivolal Psl. válet se sloveso (1) jako menturis: Válejí se děti a rozhazují máslo Psl. přivalit jako v lk.: Ten soudek je třeba přivalit před práh Dnr. zakvičet zakvičet: Ta březí prasnice zakvičela Dnr. rámeček podst. žen. r. (2), rámeček podst. muž. r., rámeček podst. muž. r. (2) rámeček úlu: Včera jsme včelám odebrali hodně rámečků, odebrali jsme rámečky, vyndali rámky a vytočili Psl. obleček podst. muž. r. (2), zdrob. viz oděv: A také dětem v maskách je třeba oblečky přeprat Dnr. rezivět, -í, -ěl rezavět. zrezivět 1. zrezavět: Železo zežloutne a zreziví Psl. 2. zčervenat, zrudnout: Železo zreziví a tehdy zčervená Psl. zkysnout zkysnout: Kysel a vařil se rosol Bbr. hořkost podst. muž. r. (1) jako v lk.: Jak hořce roste Psl. sacharín m. (2) viz sacharin: Sacharín byl vším — anebo cukr nebyl. Tehdy kupovali sacharin a sladili jím Bbr. apsi-sakinėti 3. zvrat. ozvat se, dát zprávu: Odjel jsem někam do Polska a neozval se, že umírám Psl. at-sakinėti srov. odpovídat: Neumím odpovídat, odpovídám polsky. Dokud mi polsky neodpovíš Psl. 12. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t. 177 in-sakinėti přikázat: Běž, zajíci, pořád sem a tam, vrať se, přikazuje Bbr. prisakinėti přikazovat: Nikdo mu nepřikazoval chodit sem do lesa Dnr. pēr-sakyti říci příliš: Málo co řekneš, mnoho toho uděláš špatně (r.) Drv. prisakyti jako spisovně: Žijí tak, jak Bůh přikázal, a dělají, co se jim zlíbí Psl. raz-sakyti 4. objednat: Když si tu věc (brambory) objednáš, spolu s ní i ono, ne tu věc, ne (něco) nařizuje. Chtěl jsem si objednat družstevní byt Psl. salotā ž. (2) viz salát: Zasadila salát Psl. samanūoti, -ūoja, -āvo viz samanōti. ap-samanūoti porůst mechem: Všechno zarostlo mechem, země je mechová Psl. sāmas m. (4) mech: Na březovském místě jsme sekali mech Psl. pa-sapnūoti jako spisovně: Když usnu, také se mi zdají sny Dnr. sēna podst. viz sen 2: Co slyšel, co o tom říkali? — Všechno Psl. senėti, -ēja, -ėjo jako spisovně. an-senėti dozrát: Když už tráva zestárne, je pak hustší Bbr. seseris ž. (3ᵇ) viz sesuoj: Jau tī regėj, seseris regėj ir regėj broliukas mažasnyšai Psl. papa-sėti sít pro několik lidí: O dabar žōli papasēj Psl. sētuvė ž. (3a) viz sētuvelė: O jau kap ātaima Velýkos, tai tadū sētuvėlė, didelēi sētuvī prikrāuna sūrių. Tadū jau pastāto sietuvī ir vālgo Bbr. pri-sirgti hodně prodělat nemoc: Aš tep prisirgī, slobā Psl. až-siūti 2. přišít: Jām gēli a(ž)siūva čia Psl. pri-skandālyti viz prisiskandalyti: Kažkāp tadū itas mānaz girtaz būvo ir priskandālijo Psl. skietys m. (4) viz skietas: Tī skiečys unsidēdzinēja. Skiečys muš tīvuosa būvo Psl. skrad přísl. srov. skradžiai: Aik skrad žāmī, skrad žemliu Psl. skrynėlė ž. (2) rámkový úl: Manīm yra viena skrynėlė bitų Psl. skripkāitė ž. (1) zdrob. viz skripka: Kunigien buvo Vincusis su skripkāiti Psl. at-skrīsti 3. odběhnout: Su striel’bū nūvēj, al’ netoli atskrido, sāko tep metrų šeždesiat mādze Psl. skūrinis, -ė (hybrid.) příd. (2) kožený: Manīm plōnicks skūrinis dziržālis džiēgorop Dnr. slāstas m. (2) past: Petē ihilanda ir tep jį rascisnija slāstas Psl. slýsti, -ta, -do jako lit.: Kap atlyga, sniegūs minkštas, tadū āima gerai rāgutēs, slýsta gerai per sniegų Psl. smēlys m. (4) viz spėlys: Oi itų smēlių būvo vāsarū Psl. snargliūoti, -iūoja, -iāvo jako lit. „apsi-snargliūoti“ jako spisovně: Bōbos lānda apsisnargliāvi jōp Psl. snukys (dž) m. (4) viz snukis: Árklo snukýs dzidelis Psl. snūsti, -sta, -do jako spisovně. „pri-snūsti“ jako spisovně: Tai dziedas, sēnis, kap atsigulė, prisnūdo Psl. 178 „až-sodinti“ 2. zavřít do vězení: Kab nuveisi, liečvc tai pragaiši, turmon a(ž)sodinš Psl. 3. nahnat: Kap ažlaidė kojon (gaidys) šorn, kap a(ž)sodzino litkon Psl. „pa-sodinti“ 5. zavřít do vězení: Norėj turmōn jį pasodzinc Psl. „pere-sopėti“ (hybrid.) přestat bolet: Visa vientara sopėj pakōl¹ peresopėj Psl. spalvà ž. (4) jako spisovně: Nedāranka spalvōs un adžiēžos Dnr. spalvōtas, -a (nj.) příd. (1) jako spisovně: Ažklōj spalvōtų skōterc Dnr. spalgentas m. (1) viz spalgenas: Spalgintus žalžius išrank(a) Psl. spaṅgelis (rt.) m. (1) viz spalgenas: Spaṅgeliai raisti auga Psl. „až-spirti“ přinutit: Any gi maskūs vaikus a(ž)spiria, ir gano Psl. „ansi-statinėti“ zvratné, viz anstatinėti: Ir prūtkelis iton šaudyklei unsistacinēja Psl. „raz-statinėti“ (hybrid.) stavět rozkročeně, rozkročit: Klyšāvas arklÿs placiai kōjas rastacinēja Psl. „in-statyti“ vsadit, zasunout: Pienų išlaja, pōtum pienų pėčun instāto, kad ānas atvirt Psl. „pastatyti“ 11. vsadit: Sāko, būtumēm institutan mēs jū kur pastāti Psl. 12. uzačkovat: Jaū itoj savų avurku pastāte dzvidešimc bōnku Psl. při-stavit 4. ukotvit: Dzvidešimc bōnku avurku pristātė Psl. silný, -á adj. (4) 5. tvrdý: Gerai, kap sciprūs miēgas Psl. zastavit se 3. refl. zastavit se: Tady se ty husy nezastaví, běží dál. Liš cōn pimpe, ūncis cionāi apsistōja Bbr. roz-házet (hybr.) rozmetat: A když je nesušíš, tak rozhází a dál suší (seno) Dnr. strolia sf. (4) takový pták, drozd: Strolia tokiā paukštē graži Psl. vsunout 2. vložit: Liežūvi ir ānas unstūmė Psl. vytlačit 2. přinutit odejít: Jō nezažnorēj, ir iš Lazūnų išstūmė (Gumbaragi) Psl. 3. vystrčit O užžs i(š)stūmė galvų (iš plyšio) Psl. po-strčit 2. postrčit: Cibuliàs bōba kap ravēji rāgi, sussūki (žaltys) kab dėšros, pātstumia rankū Psl. se-strčit, sūstuma srov. naskládat natěsno: Iškulia, tadū šūstuma vienan galan ir tadū vēvykli pilia Psl. po-kroutit (hybr.) kroutit: Když je kůň zdravý, vysoko zvedá nohy a kroutí jimi Psl. sát 6. vrtat: Skylāites sūkė ir kuolaliūs kōlē Uos. za-sát 3. upevnit: Vešų grūndį a(ž)suka Psl. 4. refl. zacuchat se: Plaukai kap kām a(ž)sisuka galvōn, tep vadzina kaltūnū Psl. 5. refl. omámit se: Tōj galvā a(ž)-sūskē, pragaišo tōj bōba Psl. vy-kroutit se 3. vyhnout se, uniknout: To pak překáželo i knězi, ale kněz se vykroutil Uos. Ciej nějak unikl, utekl, a itu aže mē Psl. pro-vrtat 2. vyvrtat: Vot skylēš būvo pai(š)suktos Psl. po-sedat se 5. refl. polehnout: Na brambořišti polehli, špatně se kosí Bbr. supuoklÿnas sm. (3) močál: Tak už nebylo možné, bylo to bláto, byl močál Jsk. surdūtas m. (2) jako lk.: Říkali, že tu odněkud dostali něco jakoby surdūtų Psl. zdravý, -á adj. 4. pevný, statný: Ó, bratře, zdraví chlapci: velcí, jaké mají hrudníky! Psl. Já jsem menší, ale zdravý kluk Psl. 12* 179 zdravý, -á adj. (3b) úplně zdravý: Buď zdráv (říká se při přípitku nebo při loučení) Psl. Buď zdráv (při přípitku). — Dobře, buď zdráv (odpovídá) Psl. vážit, váží, vážil vážit. raz-sverdinėti (hybridní) vážit: Všechny možné práce: v obchodě pořád něco převažují Psl. svetėlis m. (2) zdrob. viz host 1: Už přijíždějí i hosté, je třeba je přijmout Dnr. sviéstis 6. položit: Jakmile mě chytilo v krku, tak i na koně se to přeneslo, kůň sebou praštil na zem Psl. pa-sviésti nechat: Přivezli je, a kam spadly, tam je nechali do rána, (protože) už byla tma Psl. paiš-sviesti všechny vyhodit: Včely vyhlodaly trám, všechno vyházely Dnr. iš-svilinti 2. vypálit: Všechny Dauroniai tam byli vypáleni, spáleni Psl. su-svilinti spálit: A v Jotautuose partyzáni spálili jedenáct taksů Psl. svótas m. (2) 2. otec nebo rodiče ženicha či nevěsty: To je můj svótas; my jsme svótai, protože naše děti se vzaly Psl. svotijà f. (2) svatební družina: A celá svatební družina odjíždí Bbr. šachmãtos f. mn. (2) šachy: Děti už hrají šachy Dnr. šakėlės f. mn. (2) malý výstupek na kolovrátku: Šakėlės, kde se zasazuje špulka Psl. šaldinėti, -ėja, -ėjo mrznout. postupně promrzat: Apšaldzinėja visa ladù Psl. šalikėlis podst. (2) zdrob. viz šalikàs: Jàp sagùtė mėlynička, o šalikėlis žãlickas Dnr. všem promrznout: Kap liš žiemà, tep mūs visi lungai paa(ž)šūla Dnr. šãškos podst. r. mn. (2) dáma: Ir šãškom ãnas moka žãisc Dnr. šaudytis, -osi, -ėsi plivat po sobě: Uži kap itai un kėlio išvarýc, tep šaudosi Psl. pa-šaukdineti zavolat: Pamėc' mán chòc savùs pėdeliùs, chòc savùs žodeliùs, kad aš pėdeliùs skaitytau momùli išmindzinėtau, da aš gi momùlės pašaukdzinėtau (r.) Dnv. šáukti 2. vyhlašovat: Triskàrt šáukia (jungtuves), kùnigas šáukia, žmùoj gi nešáuks Bbr. až-šauti zastřelit: Rasstrėlýs, a(ž)šaũs ir gulėsi Psl. išši-šauti 2. zvrat. vystrčit: Jaũ lopėtos náta i(š)šiòvi Psl. šėrėkas podst. (2) viz šarėkas: O mės be miego, basi, gryni, šėrėkas, ō kap būvo Psl. šėšelis podst. (1) jako spisovně: Šašėlai jau kųsni ilgėja Psl. šėp přísl. viz šiaip: Susirinkį tai šėp, tai tep ùtarijo Uos. šėšerinis, -ė příd. (2) šestispřeží: Aš, sako, šašariniais arkliais galiù važiuoc Psl. in-šienauti nasušit seno: Kiek jau inšienavai? Psl. už-šikti znečistit, říct něco nepříjemného: Britkiai sakė: ù(ž)šiku, uštriedziu táu Psl. oteplovat se, -uje se, -oval se jako spisovně. pa-šiltėti stejně jako v lk.: Vítr se obrátil od jihu a oteplilo se Psl. stonožka subst. (2) stejně jako v lk.: Objevilo se stonožek spousta Psl. šìršna přísl. strašidelno, mrazivo: (Vilkai) visí na západě na podzim, tak je v chalupě strašidelno sedět Psl. 180 šiùltas, -à adj. (4), viz šiltas: Odešel ode mě, v obchodě koupil teplé mléko Psl. šliuoti 2. přen. nakupovat ve velkém: Všechno nakoupil v obchodě, všechno vykoupil Bbr. šmùrkterti, -ia, -ė prostřílet dávkou: Postavili se na tom konci a prostřelili ho Psl. pa-šnekėti stejně jako v lk.: Otevřela a pod nos si zamumlala Psl. až-šokdinėti plést se (o jazyku): Už se mi jazyk čím dál častěji plete Psl. paaž-šokdinėti často zakopávat, plést se: Už má jazyk celý zadrhnutý, už se mu plete Psl. pad-šókti 3. zvednout: Když se zvedneš, první už tam budou, pak už nikdo nevyskočí Bbr. šukúoti 3. česat: Vlnu rozčesávají rukama, rozvolní ji, a potom ji odnášejí česat Psl. pa-šukúoti vyčesat, pročistit: Vyčesala len, a pak přede Bbr. ap-šundinėti rozmazlovat: A ta maskická děvčata ho pořád rozmazlují (zavinout) Psl. šúniojìs, -i přísl. (1) psí: V noci ke mně přišel ježek na dvůr a schoval se do psí boudy Psl. šùst citoslovce označující vyzvání party ke vhazování do pece: Máma pekla bochníky — šust do pece, šust do pece Gud. sváteček subst. ženského rodu (2), zdrob. viz šventė: Přichází sváteček, ten mi nebude milý, bude mi těžko bez mé maminky, dcerky lidí (r.) Drv. rozjasňovat se rozednívat se: Už se rozednilo, musíme vstávat Dnr. za světla přísl. za světla, před setměním: Teď jsem přišel za světla Psl. čerstvý, -á příd. (4) 2. nový, jiný: Naši kněží jsou noví ve Vilniusu? Dnr. tehdy přísl. srov. tehdy: Už tehdy se prasečí chlupy nelepí Psl. tehdy přísl. srov. tehdy, tehdy: Tehdy mu říká Drv. pouštět 1. propustit: Na svátky propouštěl z kostela na Vánoce Dnr. 2. sloužit: (bohoslužby): Kněz slouží bohoslužby z lůžka Dnr. připravovat připravit, nachystat: Připravuje kněze na první velikonoční den, na jitřní. Potom tam připravila kněze, vše čisté Psl. vyvádět 3. dělat, tropit: Štukáš vyváděl, byl to šibálek Psl. propouštět 3. propustit: A hned časně ráno šel kněz do kostela a propustil všechny lidi (domů) Psl. zařizovat 3. vybavit: Koupila, zařídila Dnr. talmud podst. m. (2) 1. jako spis. 2. jakákoli tlustá kniha: Co je to za talmud? Dnr. 3. přen. různé spisy, papíry: Už jste odevzdali všechny ty spisy? Dnr. stmívat se, -á se, -alo se jako ve spisovném jazyce. stmívat se jako ve spisovném jazyce: Jaká jen ta moje chalupa bude velká, jaká jen bude tmavá; když bývalo světlo, tak už se mi setmělo (r.) Drv. tmavounký, -á příd. (3⁰) tmavoučký: Vaše tmavounká světnička, malá okénka Dnr. mezi předl. s gen. 1. označení místa: Mezi nohama sedí kachna Psl. 2. označení vztahu (srov. mezi): Bezdomovci se mezi sebou domlouvají Bbr. dřít se 7. zvrat. těžce žít: Kdyby tu byly moje děti, tak bych se v Pasale tak netrápila, možná bych žila snáz Psl. tečka subst. (4) jako v lk.: Taškais tokis nuvėj Psl. vyvdát se 2. provdat se: Nu jau vienà až jaunikio išėjo, ištekėjo Psl. 181 až-tėkti srov. stačit: Būl'bos nepasakýc gražos, mán ažtėks búl'bu Psl. beran subst. (2) samec (beran): Svečimas tekūnas in mūsias avūtes atskrido Psl. tekūnuoti, -uoja, -avo pobíhat, hledat ovce: Avytė cekūniuoja Psl. pa-tekūnuoti trochu se proběhnout: Jau pacekūninau avytę Psl. tekūtis subst. (2) takový pták: Tekūtis paikštė tokià Psl. telátko fem. (2) nedospělá jalovička: Būvo telyčaitė ir veršalis Psl. tėnakai přísl. srov. tėnaka: O klūoni tėnakai lūngas stóu Gud. až-tėsdinėti 2. zahradit: Nu itep (vadeles) ažtėzdinėjam, kad vilkai nepėrait Psl. iš-tėsti 3. upříst: Itų žiemų nevėpiau, nėvet nė vieno siūlo neištisčiau Psl. 4. obléci: Rūnkos surištos va čia in dratų, balcička marīnarkėlė ištišta Psl. nu-tėsti 2. odvést: Ažrakinai mašinų, ir niekas nenutįs Dnr. pėrsi-tėsti 2. zvrat. objevit se: Vilkų neragėc, izgrūdo achoťnykai, rata kur pėrsitįsia Psl. raz-tėsti 2. vlákat: Gál' rastīs, gál'—čia búlobų yra mūs itų bielaruškų Psl. tfiū citoslovce označující odplivnutí: Bóbos lända apsisnargliävi, lända apsiklóji märšku jau, tfū! Psl. jen přísl. 2. pouze: Přivázal ho u materiálu a jen nahé Psl. přímý, -á příd. (2) pravý: Otáčí se na pravou stranu Psl. telefonovat, -uje, -oval telefonovat (srov. telefonovati): Zavoláme mu do Barisavy Psl. ustat přestat: Přívalové deště ustaly, lze jet Dnr. zlenivět jako spis.: Když nezlenivíš při učení, budeš člověk Dnr. lenoška podst. jm. ženského rodu (1) lenivá žena: Ale ty, děvče, ty lenoško, lenošila jsi, než jsi zasela a okopala (d.) Drv. dort podst. jm. mužského rodu (2) jako spis.: Chutný dort, tak sladký Dnr. šmak citoslovce šmik (označuje náhlý děj): A tu najednou šmik a přijíždí ta dívka Psl. transport podst. jm. mužského rodu (1) jako spis.: Tady si nikdo nevezme žádný transport Psl. roztrhat rozervat: Neslýchalo se, že by (vlci) trhali lidi; když chytí prase, tak je roztrhají na kousky Psl. přinést vzít si pro sebe: Když odcházíš do práce, přinese ti jídlo; tam dají chleba, tam babičky přinesou, dají Psl. vyhodit 2. vyhodit do vzduchu: Rozrazil dveře, nastražil minu a vyhodil je do povětří Psl. utrhnout 3. zlomit: Kosa, kterou neumí (ostřit), tak ji jen přibrousí, jinak ji utrhne nebo jak přibrousí, když to neumí Bbr. 4. vyhodit do vzduchu: Dva sklady vyhozené do povětří Psl. přemluvit přimět, přemluvit k odchodu: Všichni pracovali u Němců, ale partyzáni je přemluvili, aby odešli Psl. rozčechrat 3. načechrat: Ještě rozčechrá vlnu rukama, aby nebyla na kousky, a pak ji nese ke kolovrátku Psl. zavíječ podst. jm. mužského rodu (4) zavíječ: Zavíječ se zavrtává do materiálu a okusuje ho Psl. trijosa přísl. viz trijuosa: Seděli jsme všichni tři a nevypili ani jednu štamprli Psl. 182 iš-trindinėti 2. vymazat: Slova znamenají vymazat, neboť (já) si koupím dům Psl. išsi-trindinėti zvrat. viz ištrindinėti 1: A tkadlec tkala, plátno se vytkávalo Bbr. až-trinti 2. zamíchat: Tak to míchá, ta kaše Bbr. išsi-trinti 3. při tření se vysypat: A když se len vytře, hrsti se svážou do snopů Bbr. nusi-trinti 4. zvrat. vymazat zápis: Jakmile jednu zapíšete, druhá se hned vymaže (magnetofonový pásek) Psl. pa-trinti 3. vymlátit: No, ten mák byl takový jemný, rozetřený Psl. trūmpickas, -à adj. (³ᵇ) velmi krátký: Její sukýnka je nějaká krátounká Dnr. turėti 8. muset: Říkala, že musíme utrácet naše peníze Bbr. ap-turėti uchovat: Tam byla velká voda a tak jsme čítali, kolik čeho zůstalo, počítali jsme, co se zachovalo Psl. paaž-turėti 1. zadržet: Vodu zadržel Psl. 2. všechny zastavit: Koně zastavili uprostřed vsi Dnr. pa-turindinėti 1. podporovat, pomáhat: Spoustu chleba, margarínu, salámu a lidé nás podporovali Psl. 2. přidržovat, upevňovat: Rohy jsou obložené materiálem. Roháč je obložený a drží ho takový kus železa Psl. turklýs podst. jm. (4) jako lk.: A kolik bylo turklů Psl. tvartėlis podst. jm. (2) zdrob. viz tvartas: Do stodoly se přivážejí malí komáři Dnr. pa-tvērti přehradit, ohradit: Přehradili tok potoka Psl. ūch citoslov. srov. och: V zimě, ach, v zimě! Bbr. vychovávat, -ává, -ával viz vychovat. při-vychovat viz přivyknout: Savū avurkụ anà jau priugdini Jujōj būvo Psl. ugi citosl. hle, podívej: Aš pažinau, tōj lāpē neša kų, a ugi žūsl, atėmiau Lz. ūgnė ž. (1) srov. ugnis: Ēm dēkti ūgnē Psl. ūi citosl. ach, ó (vyjadřuje údiv): Ūi ti tai žmonės būvo negodni Psl. ūn citosl. srov. 1 an: O kakarūžų ūn tī pasėjom ir čiā o Psl. ūnakai citosl., unakāi srov. un: Fel'kà tāvas vaikščojo, tī ūnakai tokios Gaganiškos surdūtu Dauronys Psl. Itān gali unakai tījaukai itus, kad pagrūdo Psl. ungurýs m. (3ᵇ) jako v litevštině: Ungurių mūs nēra, āny kap užai, chalērija Psl. až-vadintis 2. nazvat: Palitēusku tai visa ažvadzinosi daiktai Bbr. pa-vadžioti 2. hladit: Īteb va pirštais pavadžioja sāu per kākčių, po lūpas pavadžioja Psl. vaikāitis m. (1) zdrob. dítě: Vo itų māny vienų vaikāiti tūri tōj mergėlė (dcera) Psl. an-vaikščioti projít se, pocestovat: Ītai unvaikščoj daugiau unrazumnējo tadū žmonės Dnr. ap-vālg yti sníst shora: Sugavāu žūvį, mēsų apvālgiau, o kaulus pastatiai Drv. ap-varinėti 2. trochu odehnat, zaplašit: Žukų būvo un bū'l'bu, alē kūsni apvarinėjom Bbr. išpra-varinėti vyhnat, rozehnat: Tep ātaima milicija, išpravarinėj, kad neūtar ytai palitēusku, kad nesmōkyvai Bbr. 183 odhánět odehnat: Na zahradě jich (brouků) bylo hodně, odháněli jsme je Psl. rozehnat vyhnat: No a kdyby je nebyli rozehnali, byli by se poučili, ale neposlechli (Poláci) Bbr. přihnat 2. nahnat mnoho: Vyženou je (z tábora), a ráno je tam zase plno, nahnali jich Psl. překážka ž. (1) jako spis.: Stavěli jsme překážky Psl. sjíždět se sejít se: Sešli bychom se všichni Psl. přijíždět viz přijíždět: Teď sem přijíždějí děti Psl. Když Franūkas žije, tak on ke mně pořád přijíždí Psl. odjíždět viz odjet: Odjíždějí a tam také nocují v krčmě a pijí Psl. Oni ještě chtěli odjíždět do Valdzikiuos Vlādzikop Psl. objíždět jako spis.: On jezdil s ní, objel všechny svatebčany Bbr. rozjet se (hybridní tvar) rozjet se: Děti se rozjely Psl. přejet 2. jako spis.: To si myslím, že přejedu cestu tamtudy, kudy jezdí mladí, a já jsem se svalil na bok Psl. 3. přestěhovat se: Pojedu, už brzy se přestěhuji do Vilniusu Psl. později přísl. viz později: A později bylo třeba, a všechno bylo třeba Psl. obracet převrátit vnější stranu dovnitř: Převracím ptáky na druhý bok Psl. vrátit 3. viz vrátit: Když se podívá dovnitř – září, když se nepodívá dovnitř – tak si svůj vůz neobrátí nazpět Psl. 4. refl. vyskytovat se: Odkud se to všichni tihle vousatí berou Psl. převrhnout 2. převrátit: A tam byly kameny převrácené Psl. převrátit se zvratné, viz převrátit 2: To už je všechno převráceno Uos. navléci navléknout: A husy snesly vajíčka: navlečeno, navlečeno, všechno na takové šňůrce Psl. telátko subst. (2) 2. mladý býk: Kārvį triskārt vadziójau veršaliop Bbr. ažši-vesdinėti pohádat se, dostat se do sporu: Ānas su visais a(ž)sivesdzinėja, tokis jau žmuōj Dnr. pad-vesdinėti (hybridní sloveso) přivést: O kap atvāro kārves ir padvezdzinėja Bbr. ažši-vėsti viz ažvesti 2: Lasių yra, a(ž)sivėdė da chalėrija Psl. až-vėsti 5. (vrt.) navléci: Kiaūlai diržāl ažveda, kad neraūšt žāmės Psl. išsi-vėsti 4. zvrat. vymizet: Kazū tī dzyky būvo, kap avītės vaikščiojo, alė i(š)si-vedė, nèra Psl. pad-vėsti 3. poštvat: Nu tadū až itų kārvį ānas pādvėdė niėmčų Bbr. paiš-vėsti vyhubit: Paišvėdė arklius Bbr. razsi-vėsti 2. rozejít se: Ānas rasivėdį su žmōnu, gėra labai aržielkų Psl. vestūvė (nář.) subst. (2) srov. svatba: Sūnūs ēmė vestūvį Bbr. vėtrinasai, -ōji příd. větrný blázen: Ānas tokis kap kokis vėtrinasai būvo Psl. in-vėžti odvézt: Kū suvėsc reikėja vaikam invėsc Psl. papri-vėžti přivézt mnoho věcí: Parduoūojo tai cukierkās, tai abaronkās paprivėžį Bbr. vič visa přísl. úplně celé: Aždaūža vič visa Psl. vidurys subst. (3ᵇ) 2. střed: Kūnigas jau ir lūngų addārė iš viduro, liš ažaic, patīsc Psl. vienāp přísl. jedním způsobem, z jedné strany: Ir vienāp ir kitāp ragėjau Bbr. 184 an-vilgyti 2. zvlhčit: A já tady, co jsem měl trochu žemlovky, kolik jsem jí namočil, to, co jsem pak polil Psl. vléci, vleče, vlekl jako lk. pa-vilkti nést: Jsem sešel věkem, už ani nohy neutáhnu Bbr. susi-vilkti sejít se: Kdo nemohl jít, ten se na tancovačku dostal (d.) Bbr. at-vírti 1. předvařit: Bába nasbírala houby, nabrala jich plný kotel a uvařila je Psl. 2. zhoustnout: Mléko dali do pece, aby zhoustlo Psl. pér-virsti převrátit se: Jeden vůz (se senem) opatrně dovezli, ale s druhým se vůz převrátil Psl. pér-virti znovu vyvařit: Nasypu cukr do bobulí, a ono se to vyvaří, znovu vyvaří Psl. visickai přísl. docela: Ona pásla krávy, a ta druhá pásla krávy nedaleko od nich Psl. visùrkai přísl. uprostřed: On byl všude, kde byli mladí Bbr. výti 4. tkát, plést: Ani routičku jsem nesbírala, ani věneček jsem neupletla (d.) Bbr. at-võgti 2. ukrást: Bojí se, že mu to někdo ukradne, vezme Bbr. pasi-voliōti poležet si, lenošit: On si rád poležel Dnr. razsi-voliōti (hybrid.) rozpadnout se: Malá místnost se rozpadá Psl. susi-voliōti promarnit se v ničem: Kvůli těm slepicím se nikdo nepromarní Psl. zolžà podst. ž. r. (2) struma, vole, žláza: Taková byla ta struma Psl. zomãšinis, -ė příd. jméno (2) ze vsi Zomašiai: Znáš ty Marilky ze Zomašiů Psl. žagraitė f. (1) zdrob. viz žagrė: Gerai ártie žagraitėm itom Psl. žaidindinėti, -ėja, -ėjo viz žaidinėti. pra-žaidindinėti srov. pražaidinėti: Ānys gi kārves pražaidindzinėjo Psl. až-žaisti 2. rozštěkat se: Kap vākāras, tai kad ažžaidzia (vilkai) medzỹ, tep až medzias diriguojasi, nāta stāugia gražai Psl. žarnėlė sf. (2) zdrob. viz žarna: Tadū ity mėsy žarnėlėn sukemsām Dnr. žarúoti, -úoja, -āvo žeruovat. pér-žaruoti spálit, prohrabat žhavé uhlíky: Tadū kāminų dāro, kap nūveima žārjos, péržaruoja Dnr. žēmickas, -à adj. (3ᵇ) pokorný, skromný: Ir nog manī Maceikai žāmickų žāmickų paklõm Psl. ap-žergti jako lk.: Apžargė čāpėlų, merīgos jojo prieš šūhni ir klašės kuranī šōni lōja šūnes, tai tī ais až jaunīkio Dnr. žibankštis sf. (4) viz žibenksė: Oi gražī žibankštīs, alė neragėc dabar Psl. žich citosl. žbluňk: Ir visa momnà paci ragė̃j — žich žich ūgnė (opilému z úst) Psl. pra-žydėti rozkvést: Kap jurginia pražydz', tep jau skōra ir ruduōj Dnr. žiēsti, -žia, -dė rozhazovat. iš-žiēsti rozházet: Sūdega malka, žarijas duobėten i(s)žiedzia Dnr. žinōti 2. uznat: Kap āni (seni) būvo, Dziēvų žinōj, žinōj Dziēvų, o mēs jau ne tep žinom, lis dárbas, dárbas, dárbas Psl. da-žinōti viz dasižinōti: Mān atsiūnc' kōrtų, kap dažinōsi iš kur āny. Sāko, visa vientara dažinōs kūngas Psl. poznat poznat: Já jsem je znala už dávno, celý týden jsme se navštěvovali Bbr. 185 žirmūniškis, -ė příd. jméno (2) ze Žirmūnů: A se žirmūniškiais jsem včera nebo předevčírem odjela Grōdnion Psl. žmonà podst. jméno ženského rodu (3) 2. žena: Tady je taková žena Jsk. žužlà podst. jméno ženského rodu (4) hmyz: Je tu všelijaký hmyz, víš, ten hmyz Psl. Dále jsou uvedena přejatá slova a různé hybridy s nelitevskými kořeny, které tvoří přibližně dvě pětiny doplňků. přidat přidat: On se učí přidávat Dnr. celé ohoblovat celé ohoblovat: Celé ohobluj všechny latě Dnr. omráčit, -í, -il (sl.) omráčit, ohromit: Ten je úplně mrtvý, ona ho omráčila Bbr. adnaselcus (sl.) podst. jméno mužského rodu (2) nečlen kolchozu, jednotlivec: Nedoporučuji adnaselcovi. Byl jsem adnaselcus Bbr. adrāzu (sl.) příslovce, srov. hned: Které politické řeči hned poznáš Psl. akċizija (sv.) podst. jméno ženského rodu (1) spotřební daň: Za cara (na domácí pálenku) nebyly žádné přísné zákazy, byla spotřební daň Bbr. akċiznykas (sv.) podst. jméno mužského rodu (1) ten, kdo ukládá pokutu, vyměřuje spotřební daň: Výběrčí spotřební daně jezdili sem a tam na koních i na vozech Bbr. všechny zazátkovat zazátkovat všechny lahve: Zazátkovala lahve a postavila je do skříně Dnr. akraikėlis (hybrid.) podst. jméno mužského rodu (2) viz akraičikas: Zbyl jen malý kousek chleba Psl. album (sv.) podst. jméno mužského rodu (2) album: To je album, fotografovali jsme se Dnr. námraza (sl.) podst. jméno mužského rodu (2) ledovka: Námraza přichází a pokrývá všechnu půdu ledem Psl. alionkà (sl.) podst. (2) lýtková kost: Īlgas kāulas vadzinasī alionkà Psl. ambāras (sl.) podst. (2) sklad, stodola: Nūg ito ambāro jos tracià pirkia būs Psl. aṅkrutnis (hybrid.) podst. (1) provaz na svázání vršků svazečků lnu při česání: Unċisnija įtep unkrutniu pédų ir abb r aukō Bbr. an rāzo (hybrid.) přísl. hned, okamžitě: Kap unlàisiu, tep anà įtjaukai pragaiš un rāzo Psl. araplānas (švéd.) podst. (2) letadlo: Araplānai vis skrandà ir skrandà Psl. pa-arendavóti trochu pronajmout: Ānas liš metūs itų žāmi pa arendavoj Dnr. arkestrà (švéd.) podst. (2) orchestr: Kap tràciukārt a(ž) zvānyśiu, ka(d) tavà besiedà šoktū, arkestrà žāist Psl. ārkotis, -ojasi, -ojosi hádat se, rvát se: Škādzinsam vienas vieno, ale visa vientara ārkojamės (su vyru) Psl. arlēkas (sl.) podst. (2) hrdlo, jícen: Arlēkas sōpa. Arlēkas ragēc Psl. paiš-arņyti všechno vyžrat: Paišarņiji žarjās, pauciēni stacyśim Dnr. išarpavóti vyčesat: Išarpavóji nuvē abiēdoc Dnr. paiš-arpavóti všechno vyčesat: Ik nedēliai visa būvom paišarpavóji Dnr. pri-arpavóti vyčesat: Kadāi priarpavójam vien miežų pie dešims maišų Dnr. asōtkai (sl.) podst. mn. č. (2) usazeniny: Asōtkai liki un dūgno Psl. astiñčins (sl.) podst. (2) 2. silnice: Mūmi arċį itas astiñčius Psl. atrutà podst. ž. (2) 2. chemická hnojiva: Atrutù sėja ir sėja, tai i(š)sivedė pimpės Psl. 186 atvaratnýkas (sl.) m. (2) límec, klopa: Apsisėgi maninārkų, nėrā atvaratnýkų Psl. ātvarāgas (sl.) m. (1) tvaroh: Móža válgysi ātvarago su pienu Psl. atvarōgas (sl.) m. (2) viz atvaragas: Iš atvarōgo sūrus dirba Psl. azijōtas (sv.) m. (2) Asiat: Žmónes vedōma ti azijōtai būvo visì Psl. bābuška (sl.) ž. (1) srov. babička: Sāko, bābuška, kap aš pasakiau Psl. paraz-bagotėti všichni zbohatnout: Mėgunai būvo nāta parazbagocēję Dnr. razsi-bagotėti zvratné, viz razbagotėti: Ānas tai jau nāta ra(z)sibagocējo Dnr. su-bagotėti zbohatnout: Dabar subagocējom Psl. bagūnas (sl.) m. cafūnas (2) kohout: Medi bahūnas baltai žýd, baūnas Bbr. bākos (sv.) ž. mn. (2) srov. bakai: Pāsai mōterų, bākos vyrų Psl. balakōnas (sl.) m. (2) chatný plášť: Ānas kaškūokį balakōnų apsisēgė Psl. pa-balamūtyti popovídat si: Ānas lis pabalamūcyc mōka, o gōdo nepasakis Dnr. prisi-baliavōti napít se dosyta: Ot prisbaliavōjom Juskýcip un vesēlios Dnr. baliezniā (sl.) ž. (2) nemoc: O tōj mán pasākė, što manīm yr balezniā kauluosōbi Psl. balšēvykasai, -ōji m. bolševik: O kici ti ruskiej būvo, balšēvykiej Psl. pa-baltōti mluvit nesrozumitelně: Pabaltōjo ir razrińkc nemōžna Dnr. baotėti, -ēja, -ējo (sl.) srov. bagotėti. pa-baotėti zbohatnout: Pabaocējom: būvom suvisū blogōj pirkēlėj, o dar rāgit kokiā Bbr. pa-barabōnyti zazvonit: Ānas paibarabōnji tōm aguōnom: vot, sāko, kiek mēs pridziovinōm Psl. basanožkà (sl.) podst. jm. (2) sandálky: Aš turėjau kitās sāvo basanoškās Psl. baválnā (sv.) podst. jm. (4) bavlna: Bavalnōs siūlais audžia Psl. bazāras (sv.) podst. m. (2) poptávka: Reikia kap turėtum bazārų Bbr. pa-besiedavōti popovídat si: Kap lis šuveimam su jūoj, tep ir pabesiedavōjam Dnr. bielarūsini, -ė příd. (1) Bělorus: Nu kap, ar galētut padēc bielarūsinei Psl. biliētus podst. m. (2) viz líetas: Būvo brūngus biliētus, devýni zlōtai Psl. biliūtnis (sl.) podst. m. (2) bulletin, potvrzení o pracovní neschopnosti: Aisiū mergutōs tilifonavō dukterēs Jujōn, al’ andā dar un biliūtnio Psl. birdāńka (sv.) podst. ž. (1) puška: Ēmiaū birdāńku, kitu aisiū paspilnyc Psl. blechonkā (sv.) podst. ž. (2) chlebová forma: Seniaū nebūvo itų blechōnkų, savā duōna būvo Psl. pa-bliednēti zblednout: Kō tu tep pabliednējai, ar i(š)sigundai? Dnr. blōznas, -ā (sl.) příd. (4) mladý, nedospělý: Jaūgi až dar buvaū blōznas Bbr. bōlis podst. m. (2) srov. bolius: O jau mōčeka priringdzinēja, jau būōli svitaise Drv. bonkā (sv.) podst. ž. (2) sklenice: Baravykų turū dzvi bonkās Psl. bōj (sl.) rozkazovací způsob: podívej se, hleď: Bōj, itoj ruskōj, itai ne mūsu mergutā Psl. bridā (sl.) podst. ž. (4) ohavnost, ohyzdnost: Kāukų, tos bridōs yrā da chalerija Psl. brigadiēris podst. m. (2) viz brigadyrius: Anā brigadiērių gyvena Psl. brikiētas (sv.) podst. m. (2) briketa: Tōrfo brikietus kūrinom Psl. brukēlis (nibr.) podst. m. (2) žaludek, srov. živatas: Brukēlis sōpa Psl. 187 iš-budavóti postavit: Anas pìrkių išbudavójo viențara kap sklenyčà Dnr. | zvrat.: Žydžūnai i(š)sibudavójì alně gražūžì pazdairyć Dnr. pérsi-budavoti přestěhovat se: Jaũ keturólika metų kap mẽs visa ši pérsibudavójì Uos. buláuka (sl.) podst. ž. (1) bambule, hlavička: Buláukos áuga un jų Psl. burčyti 3. vyčítat, hádat se: Jaũ neũtarysìu, burčyja martėlė, kad neimù darbóp Bbr. bùselka (sl.) podst. ž. (1) hůl: Bùselka tadù pasròdo, kab atàima buselai Psl. čėkoti (sl.) (< srov. tėkoti?) viz ciekoti: Avýtės mūsios jaũ čėkuoja Psl. čekūnuoti, -ūoja, -āvo viz tekūnuoti: Avýtė čekūnuoja Psl. pa-čekūnuoti viz patekūnuoti: Avýtė pacekūnàu Psl. cenà (sl.) podst. ž. (2) cena: Kad liš atàis pirmìej, cėnų instatis, tai tep ir būs Bbr. chaladelnykas (sl.) podst. m. (1) lednice: Unstātai pienų chaladelnykan Dnr. chalėrija (sv.) podst. ž. (1) 1. ohavnost: Visókių varmų bùvo, visókios chalėrijos bùvo Psl. 2. množství: Un dývo, kas do chalėrija bùvo kirmelių Bbr. chazéika (sl.) subst. (1) hospodyně: Ītai chazéikos bernukáicis Psl. čilytis, -ijasi, -ijosi viz kilytis. pasi-chilyti pohnout se, dát se do pohybu: Da kaip mán gyvenčie, da kur mán paschilycie, kop mán pristūlycie (r.) Drv. chòdnykas (sl.) subst. m. (1) cestička, rohož: Ītókius áudė in padlògų chòdnykus Bbr. pa-chrapinti pochrupávat: Pachrapina kap kadù ir ánas Dnr. cigòras (sv.) subst. m. (2) doutník: Cigòras iš vieno lãkšto tutūno Psl. cisūnas (sl?) subst. m. (2) kojenec: Cisūnas kumeláicis, bo cicky žinda Psl. cviẽtnasai, -óji (sl.) adj. emph. (4) barevný: Pìrko du tilivizoru cviẽtnõsius Psl. čepelà subst. f. (3ᵇ) 2. část lampy, do níž se vkládá louč: Šakalỹs čepelój undėta dėga Dnr. čėsai (sl.) adv. často: O itai čėsai tep bùsta Psl. čierkà subst. f. (2) viz čerkà: Su savìn nešójùos čierkų. Pàmžų čìėrkon ir ižgėru Psl. čystas, -à adj. (4) 2. čistý, úplný: Visi bùvo čysci litvinai, visi Psl. čystenka adv. viz čyst: Vo liš viena lazuńiškė bažnyčia apláista čystenka Bbr. čystindinėti -ėja, -ėjo viz čystyti. pér-čystindinėti, přečistit: Un grebenių tai pérčyscindzineja Bbr. apsi-čystyti, 2. refl. odstranit poporodní zbytky: Apsičiỹstijo kárvė Psl. čitonià (sl.) f. (2) čtení: Ir kokià manà čitonià Psl. až-čitóti započítat: O darban váikščójo, tai ažčitója (za spásu) Bbr. pasi-čitóti zvrat. pochlubit se: Na im ksiōńšku ir tu pasčitój Dnr. čiubótas, -a (hyb.) adj. (1) chocholatý: Čubóta višta gerėšnė Psl. čiudesà (sl.) f. (4) zázrak: O kokià bùvo čudesà Psl. čmėlyś (sl.) m. (4) viz spėlys: Dar tų čmėlių màža ragėc Psl. dãliai (sl.) přísl. viz dále: Pàsaliai visi palitaušku kalbėjo, o jauã dãliai dãliai pàmirė Psl. 188 dastãyti, -ija, -ijo (sl.) dodat: O kad ir nuvažuos ir mókycis, tai mės nedastãvysim grašų Psl. dėkauka (sv.) f. (1) taška: Dėkaukom diñkta Psl. delščikas (sl.) m. (1) sluha: Lekõjus, visa kap aficėrip delščikas Bbr. dernà (sl.) f. (4) drn: Deŕnų jėmė ir klõjo kanovãs Uos. dernėlė zdrob. (2): Mės tų kišam po žalių dernelį, po geltonų peskelį (r.) Mės tuoji peskelį pricinsynsim, dzernelį aždũksi (r.) Drv. diãkas (sv.) m. (2) jáhen: Sãko, aš bũsiu bãčiuška, o tu bũk diãku Psl. diėdai m. (2) 2. taková bylina: Dziėdai — tokia žolė Psl. diežà (sl.) f. viz dzieškà 2: Dũona gardesnė buvo savà: nu šūmalai, visa dziežos tokiõž buvo, ažraščinõji ir kepi Bbr. dynė (sv.) f. (2) tříslo: Kõjas sõpa iš dỹnių Psl. dirėktorka (sl.) f. (1) ředitelka: Ragiũ, jaũ aima dirėktorka Psl. dõchlickas, -à (hybrid.) adj. (3ᵇ) přeschlý, vyschlý: O až gi buvau tokia sausicka, dochlickà Psl. dõktorka (sl.) sf. (1) lékařka: Tep aima tõj ir manà dõktorka Psl. dõvyti 2. škrtit, zabíjet: Ány (vilkai) avýtez dõvijo Uos. insi-dõvoti dobře se urodit: Buvõja un dzirvōno nãta linai godni unsidũvoja Bbr. dõsits (dõsit) (sl.) adv. viz dos: Až žãmės nereikia sūdzycis, žãmės dõsic, dõsit Bbr. dránka (sl.) sf. (1) hubička: Dránka kap skiedà Psl. Dránkos pridzírbom Dnr. drapõkas (sv.) sm. (2) viz drapočius: Drapokũs ėmei, àtkasei, kap liš radai nestõras šaknis ir lupì Psl. drõžnyti, -ina, -ino (sl.) dráždit: Vienaz drõžnijam, o kitas per gálvų kab dãvem Psl. pasi-durnãčyti trochu si zašprýmovat: Ánas pasdurnãčija kũsni, o tadù sėdzi čiũniu Dnr. su-durnãčyti viz susidurnãčyti: Kap pabuvai nejėd ir negėrė tep sudurnãčiji žmũoj Psl. durnavõtas, -a (sl.) adj. (1) hloupý: Tì kokià bõba durnavõta jam pašãkė Psl. sudurnėti, -ėja, -ėjo (hybrid.) srov. 2 sudurti: Sakìs, sudurnėjau suviš Psl. dũšintis 2. zvr. namáhat se: Dabaŕ jau gerai, tai nėkali dũšinosi, ver̃pė cielų žiemų ir vasarų Bbr. 3. zvr. zápasit: Suskabino, ir dũšinos, ir pargrõvė tų Bbr. až-dũšintis 2. zvr. udusit se: Tas ladìs kap atsigulė und žãmės, tep anos (žuvys) aždũšinosi Bbr. pa až-dũšinti uškrtit, zabít: O vilkų buvo, prieš vaimų tai vilkų buvo, paždũšina ir árklį, ir kárvę Bbr. pa-dũšinti ubít, uškrtit: Ar kas tì padũšino jūs (vištelius), ar ãny pãcys išgaišo Dnr. pa-dziũboti sežrat: Kù jom (vištom) nepãpili, visa padziũboja Dnr. fėstas (vých.) m. (2) svátek: Fėstas dzidelis cionãi buvo Bbr. fraziėrus (vých.) m. (2) holič: Reikia aic jau fraziėrop Psl. fundavõti, -õja, -õjo (vých.) pohostit nápojem. až-fundavõti pohostit nápojem: Aš ažfundavõtau, aš ir ažmokėtau Psl. 189 fūrmonas m. (1) viz furmanas: Čeravnykas sako in fūrmono Psl. futrā (sl.) ž. (2) kožich: Tōj šalnēlē dāu gražū futrū apsisēkce. O čia tōj gražōj futroj, ir žalato Drv. garčēčios ž. pom. (2) srov. arčica: Oi, gerai garčēčos su mėsu ar su skvaruškū suvālgyc Psl. pa-gaspadorāuti hospodařit: Kiek ti ānas pagaspadorāu — liš metūs Dnr. gātarius (vých.) m. (3b) pila: Kur mēlnyča, Lazūnosa gātarius tokis bīvo. O tadū jau gatarai toki jau bīvo palāista Bbr. gōdnas, -ā příd. (4) 2. velký, rozměrný: Anā tokiā kab bacīkas gōdnas Psl. gramatvōdas (sl.) m. (2) hromosvod: Tai gramatvōdai jau bīvo išlāista, o iš pirmo gi nebīvo gramatvōdū Bbr. gramkulia ž. (2) viz gramkulka: Pākulas išsiusiau, šrātū ažspīrau ir gramkulias aždėjau Psl. gricelina (vých.) (2) glycerin: Tadū momā atnēša gricalinos. Tadū gricalinū mōzoja Psl. raz-griešyti odpustit hříchy: Až bāčiuškos spāvedin ka(b) bāčiuška razgriešīs, tadū tai pavōksi (p.) Psl. gryžā (sl.) ž. (4) boule, prasklina: Ir manīm yra gryžā Bbr. grūščikas (rus.) m. (1) nosič: Grūščiku kiekkārt dżirbo po metūs, po dū, tep sveikātos nechvatoja grūščiku dżirpc Psl. guliavōti (rus.) létat, hemžit se: Mōškos drābnos guliavōja, kad chmūrna Psl. guntāvas, -ā (sv.) adj. (4) pokrytý prkénky z tenkých štípaných latí: Liš kad gražai sukrauči būit, gražai paviršāi, ot guntavi toki Bbr. gūzikas m. (3b) 2. bodláková šiška se semenem: Vaikāi guzikais svāidēs Psl. gvāltam (sv.) přísl. hlučně, srov. gvoltu; halasně: Mēs jau gvāltam rēkiam Psl. haladauka (rus.) ž. (2) hlad, hladovění: Momā pāmirē iš haladaukos Psl. indīkas (sv.) m. (2) krocan: Indīkai tai ne mūsiai nē — martēlēs. Indīku nērā mūs Bbr. invalidtkā (sv.) ž. (2) invalidka: Anā invalidtkā Psl. iškolā (sv.) ž. (2) synagoga: Tai āny āj tī iškōlon ir jiem prisāko jau tī načālnykas jau jūjis Bbr. iveiskasai, -oji (rus.) adj. (4) viz jujiškis: Itas Jujōi, iveiskasai kunigas tai gi litaučas, tas jāunas kunigēlis Psl. iziperšnykas (sv.) m. (1) druh trávy: Iziperšnykas yra žolē un aukšto lauko āuga Psl. jāvaras (rus.) m. (1) puškvorec: Un jāvaro kēpēm dioun Psl. generōlas m. (2) viz generolas: Jenerōlip buvai? Gud. jēšli (rus.) spoj. jestliže: Jēšli tu aisi vōke, tu gyvensi Psl. kalis (rus.) přísl. kdysi: Cionāi kalis bīvo Litvā Jsk. kalchōzas (rus.) m. (2) viz kalkozas: (Brambory) parinkdzinēja kap nūveima kalchōzan Dnr. kalērija ž. (1) viz chalerija: Když ten žalud troubí, jako kalērijū ānas Bbr. 190 kaliuška ž. (2) viz kaliučka: On prý krade jablka a tu kaliušku Psl. kamandūti, -ūja, -ūjo viz kamandavoti: Ženich velel všem svatebčanům, všichni ženicha poslouchají Psl. kambājus (vých.) m. (2) viz kombajn: Žito jsme sekali srpem, ale teď už sklízíme kombajnem Bbr. kambikōrmas (sever.) m. (2) kombinované krmivo: Povařím byliny a pak už nasypu kombinované krmivo Bbr. kančenia (sever.) ž. (2) konec, nesmysl: Ve svém dvoře nemá vůbec nic, to je ale konec Psl. dasi-kančiōti končit: A s důchodem už roky končí Psl. pa-kantraliavōti zkontrolovat: Zkontroloval obchody, ale nic nenašel, všechno je v pořádku Dnr. kāpčius m. (2) 3. něco podobného kupce, mraveniště: Mravenců je mnoho, z jehličí dělají kupky Psl. kara (sever.) ž. (4) kůra: On (los) si v zimě bral kůru, dubovou kůru v zimě Psl. karalādskasai, -oji (sever.) adj. kolorádský: Teď už se objevili kolorádští brouci Bbr. karaulātas m. (2) viz kalavaratas: A potom předeme na kolovratu Jsk. karčytis, -ījasi, -ījosi (sever.) ohýbat se, krčit se. ažsi-karčyti skrčit se, stáhnout se: Ona už se skrčila, už chodí jako háček Bbr. karistė (sever.) ž. (2) užitek: On pracuje, ale žádný užitek z toho není Psl. kasavōti, -ōja, -ōjo (sever.) ničit. až-kasavōti zrušeno: Utario staří, utario, ale už ne, když už jednou rozkrojili jazyk Psl. kastrulā (sv.) sf. (2) hrnec: Sama si to připravila, a takových hrnců uvařila spoustu, všichni přijdou, najedí se Psl. katūkas (sv.) sm. (2) ohrazené místo ve chlévě: Ovčí kotec, kotec pro prasnice. Stáj bývá obvykle rozdělena na kotce. Stáje jsou rozděleny na kotce Psl. kaziulkā (sl.) sf. (2) taková tráva, svízel: Kaziūlkos kvetou žlutě Psl. kiliā sf. (2) viz kilogram: Kiliā másla byly dvě stě (rublů) Psl. kleščys (sl.) sm. (4) klíště: Tady jsou klíšťata a je tu hodně červů Psl. klišāvas, -ā (hybr.) adj. (4) křivý, kulhavý: Křivý kůň, široce rozhazuje nohama Psl. kliūčius (sl.) sf. (2) dřevěná palička: A paličkou se tloukalo do střech Uos. klumōkas sm. (2) 2. hrouda: Začaly se tvořit hroudy Bbr. knyškā (sl.) sf. (2) zdrob. viz kniha: Koně byli zapsáni, takové byly kšiōnškos, knížky Bbr. pa-knīruōti 2. hledat prasnice, svině: Prase se vyválelo v blátě Psl. kōklikas (sv.) sm. (3ᵇ) taková koňská nemoc: Má koliku Psl. kombājus (sv.) sm. (2) kombajn: S kombajnem se pracovalo snadno, kombajn vymlátil Bbr. kōniuchas (sl.) sm. (1) koňák: Takový byl koňák z Valdziků Psl. padsi-kosōti vyhrnout si rukávy: Vyhrnul si rukávy, protože tady je hluboko Dnr. kovā (sv.) sf. (4) káva: Co budeš pít, kávu, nebo čaj? Dnr. 191 krempavóti, -ója, -ójo viz krepoti. in-krempavóti svázat: In-krempavój jí vãdziom Psl. krėpkai přísl. viz krėpkiai: Krėpkai ãnas (baronas) káunasi Psl. krepóti, -ója, -ójo (sl.) vázat, upevňovat: Davai jí krepóc vãdziom Psl. kromėlė podst. ž. (2) zdrob. viz kroma: Įtai su kromėlėm ãny važinėi Bbr. krūkelis 6. čtvrt litru: Kas tai arielkos, kad krūkelį pėrka, niekali kad krūkelį tep įtai, ogi arielkõ Bbr. krulickai přísl. viz krulickas: Avýtė ãima laukan krulickai, kap kiškis Psl. kuborkėlė 2. zdrob. (2) konzervová krabička: Ir iton kuborkėlėn bùvo daug prikráuta mešõs Dnr. su-kuliúoti začít kulhat: Ir kõ įtai Krasulià (karvė) sukuliáu? Dnr. kulõčius (sl?) podst. m. (2) čeledín: Nu Brõnius, nu, kulõčiau, kãz girdėc. Nu, kulõčiau, kur varysim ganýc Psl. kunyčia (sl.) podst. ž. (2) kuna: Ir šaškų, ir kunyčių bùvo Psl. kùpkas podst. m. (2) viz kūbkas: Vo inlėj tu itan kùpkan, inlėj dabar šau Psl. kvajėlė podst. ž. (2) zdrob. viz kvaja: Kvajėlė maskickà pie kėlių išaugi Dnr. kvaterà (sv.) podst. ž. (2) byt: Įtai aš un kvatėros ĩ gyvenu Psl. ap-kvorbavóti nud barvit, přibarvit: Mãn apkvorbavuój kiek kėlinių, aš visa vientara vienoski váikščiosiu Psl. pa-kvorbavóti přibarvit: Pakvorbavojau višus lakmonūs Dnr. lopata (sl.) f. (2) lopata, dřevěná lopatka: Děma bundų in lapõtos itos padarė Psl. jelen (sl.) m. (4) los: Lasių a(ž)sivedė da chalėrija Psl. sluha (sl.) m. (2) dvorský sluha: Põnaz bùvo jĩ jėmė až lekõjų, kad visa jam paduodinėc, visa čysta kad duovõt Bbr. lemování (sv.) m. (2) proužek: Čià un rankõvių balci cėj lempãsai jaũ insidzirbĩ Psl. plácačka (sl.) f. (2) plácačka na mouchy: Kadãi bùvo lėpkos mūsiom gaũdyc Dnr. pa-lėpoti mluvit nesmysly, žvanit: Ot kap kadũ ir ãnas palėpoja kų Dnr. lišnia přísl. viz lišnas: Jaũ lišnia gyvenu ir tep Dnr. lišțvėlė f. (2) zdrob. srov. lištva: Piŕkių dãbar apkaldzinėsim lištvėlėm Dnr. litaukà (sl.) f. (2) Litevka: Nemóku atsakyc lietuviškai, ot litaukà Psl. litaũskas, -à adj. (4) viz litauskasai: Mės visa sãkom, što litaũskoj respublikoj daugiau viso yrà Psl. ližà (sl.) f. (2) viz ližė: Tokià ližà padaryta Psl. pa-lõjoti zaplavit: Anà kap kadũ palõjoja Dnr. pri-lõjoti zaplavit, připlavit: Kad anà nebūt prilõjoj un manĩ, tep aš su juói ũtarytau Dnr. lõpterti, -ia, -ė (hybr.) roztrhnout, prasknout: Ir zdõchterė ãnas (vilkas) daikti, širdzis lõpterė Psl. pa-lūmyti pohmoždit: Nu Petrūkas apvajavój, mõcnai apvajavój, mõcnai palūmijo Bbr. maciorà (sl.) f. (2) plemenná prasnice: Turėj kiaũli maciõru. Maciorà, kur paršūs vėda Psl. magazinà (rt.) podst. ž. (2) viz magazinas: Ãny magazinãs turėj, o dabar žmūones magazinūs tūr Bbr. 192 mãgnezas (sv.) podst. m. (1) magnet: Tjįsa mãgnezas a(ž)sikūryc Psl. mãika (sl.) podst. ž. (1) tričko: Rubãškų čỹstų jėmiau, mãikų čỹstų jėmiau, bo mȯža savõj adžiežoj kur̃ (leží) Psl. majõntkas (sl.) podst. m. (2) statek: Gi Mėgãnuosa turėj majõntkų Bbr. majontkėlis zdrob. (2): Visur̃ gi būvo majontkėliai Bbr. malačėjus (sl.) podst. m. (2) pampeliška: Malačėjus geltonai ažỹdž’ po piėvas, po visur malačėjus Bbr. maladėti, -ėja, -ėjo (sl.) mládnout. pa-maladėti omládnout: Kū̃sni pamaladžėjau, pajau nė jau Psl. pa-maliavóti natřít: Grindės nãta britkios kap nepamaliavōtos Dnr. malinárka podst. ž. (1) viz maninarka: Tep itai jau būrnosus siūve, malinarkas Bbr. malõdžyvas podst. m. (1) viz malõdživa. marnavóti 2. marinovat: Oi nedžiovinci baravykai, marnavōti Psl. marščina (sl.) podst. ž. (2) vráska: Susrauki žmuõj – vienos marščinos Psl. mašinka (sv.) podst. ž. (1) medomet: Išėmei romėlį, jau pilnas medaũs, atnėsei mašinkon i(š)sukei ir medūs Psl. matavýlai podst. m. mn. (2) viz matavylas: Yrã toki matavýlai matkùs matúoc výc, džirpc matkùs Bbr. raz-matōti promarnit: Ãnas mõža tadù nuim̃s itùos gražùs ir šį tį razmatuõs Psl. vystěhovat se odhlásit se: Tadù mēs i(š)simeldavojom Bókšti Dnr. trápit soužit: Primenčijo ãny mani un pastarūnko Dnr. mezi (sl.) předl. s gen. viz mezi: Mėž lapõtkų sópa Psl. zeměměřič (sl.) podst. m. (2) zeměměřič: Mūz būvo tokis miernýčasai Bbr. plést se (sl.) plést se: Vienų žõdi lietuviškai, kitų paprõstu, visāp kap, ir aš jau milijójuos Bbr. zmínit se zvratné sloveso viz paminyti: Nu ir pasminijo ãnas važiuodamas iš Jujõs su Šurpickuoj Bbr. omdlévat (sl.) omdlévat: Aš mlėju, kad nug autobūso liksiu Psl. omdlít upadnout do mdlob: Negalėj būce, sumlėj Psl. maceškovský, -á příd. macešky: Tõj duktė ėm mõčiakosi ir sušãlo Drv. měch (sl.) podst. m. (2) měch: Mõlis nãta ėma vilmų Psl. trápit, -í, -il (sl.) soužit: Nemūčij tū ito vaiko Dnr. utýrat umučit k smrti: Čià kùngių ažmūčijo, numirė Psl. mudrlant, -ka (hybrid.) příd. (3ᵇ) chytrák: Bernãicis itokis spraũnickas do mūdrickas Dnr. hnát vyhánět, nutit: Būt ir mani primuštravōji ãnos (vyro seserys), kad nebūtum atsid aliję Dnr. bohoslužba (sl.) podst. ž. (2) bohoslužba: Jujõj jau a(t)taisinėja naboženstvàs Dnr. náčelník (sl.) podst. m. (1) nadřízený: Ãnas un načálnyko mõkosi Dnr. nadiėlas (sl.) m. (2) část půdy, pozemek: Nadiėlas būvo traucina Bbr. naĩradnesnis, -ė adj. sup. viz radnas: Da manà momùtė, da buvai mãn naĩgeresnė, da buvai mãn naĩradnesnė (r.) Drv. 13. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t. 193 naiskariai adv. sup. viz skariai: Mės visa Vilniun važiuojam, ko reikia visa Vilniun važiuojam, naiskariai Vilniun Psl. napiėšu adv. viz piešu: Reiks napiėšu aicie Psl. nastojáščiàs, -ia (sl.) adj. (2) pravý: Tep vot manip nėra itai kad brólis nastojáščas vienós momòs ir vieno bočiós, ir sesú nėra, às viena Psl. nastajáščiai přísl.: A sekal jsem nastajáščai, od babičky neligdaiás Psl. nemčiūra (sl.) f. (2) srov. nemčius: Tokis sveikaz buvo nemčiūrā Psl. nesylà (hybrid.) f. postižení: Cionái gerai kólėk sỹlą, o kap nesylà, kàs būs tadū Bbr. niėnčioti, -ioja, -iojo (sl.) viz nečnyti: Nu ir nuvėj, niėnčioj ti vaikūs Psl. niščėmnas, -à (sl.) adj. (4) suchý, postní: Pelanių dzienā itai jau niščėmnā dzienā, niščėmnai adv.: Kap pelanių dzienā, tai jau tadū niščėmnai (valgom) Bbr. òtpuskas (sl.) m. (1) dovolená: Kadù Irenà ranka òtpuskų? Dnr. pačės (sl.) adv. neustále: Vo tep pačės tai màn nė, màn nesbįzdóvojo Bbr. pačėskos (sl.) f. pl. (1) viz pašukos: Šapeciù jau kap šukúos, tai pačėskos Psl. pačivõncas (sv.) m. (2) dospívající, mladík: Jaũ padáugi, jaũ godi būvom pačivõncai Psl. padkvõšnica (sl.) f. (1) oblast pod ocasem: Itai mes sākóm patkvõšnica kārvės Psl. padnebenė f. (4) viz padnebienia: Padnebenė sopėj Psl. padprūgas (sl.) m. (2) patprūvas, viz paprūga: Patprūgų po árklio pilvū padrizāžinėja. Pavalkai, balnėlis, patpinka, patprūvas, nabėdrikai Psl. padprūvā f. (2) viz paprūga: Padprūvā árkláicip Psl. padūškaitė f. (1) zdrobnělina, viz padūška: Aškabini padūškāiti kokių Psl. padvečėrkas (sl.) m. (2) podvečer: Un padvečėrko valgóm dešrõs ar lašinių, skvarūškos su paštais, pieno rūūkšto ar prėsko, kap kas kó nór Psl. padvešiōlkai (sl.) m. mn. (2) návraty, návštěvy: Un kitós nedėlios būvo padvešiōlkai Psl. paklónas (sl.) m. (2) přání: Ir nog manį Maceikai žāmickų žāmickų paklónų Psl. palūčyti, -ija, -ijo (sl.) dostat: Ėnas palūčija zarpłātų, kam reikia duōvoja Psl. paludnià f. (2) 2. jižní strana, srov. půl dne: Vėjas atsisukė nuk palūdniós Psl. pamastinis (hybridní) m. (2) podkladové trámy na silnici: Tį būvo grėblià, pamastiniai supūvį, važiuoc nāta negėrai Dnr. pamōjemu (sl.) přísl. podle mého názoru: Nu às neprācitavau, kokia mašinà, às nečitójau, ale pamōjemu Živuliai (Žiguliai) Psl. panenka (sl.) f. (2) viz panelė: Nu kap tavā panenka Gud. paperėčyti, -ija, -ijo (sl.) odporovat: Anà kóżnam paperėčija Dnr. až-paperėčyti odporovat: Kų jam nepasakai, ānas visa ažpaperėčija Dnr. papõlsku (sl.) přísl. polsky: Prirašai màn lāksčių papõl'sku Psl. papūtnosai, -óji (sl.) příd. (4) jedoucí kolem / cestou: Stovėjau, āima papūtnosios, nèranka Psl. parūšku (sl.) přísl. rusky: Prirašai màn lāksčių papõl'sku, kad nėgali parūšku prirašyc Psl. 194 pri-parėdkavoti připravit, nachystat: Nik pirmo aisū kąscie (bulvių), tep gi visa reikia gi priparėdkavocie Psl. paskrebūška (dial.) subst. f. (1) poslední dítě: Aš paskrebūška, paskučinis Psl. paštarus subst. m. (1) viz pastyrus. pastupóti, -ója, -ójo (dial.) vstoupit: Gródnion pastupóc dokumentús mūsi niuvezė Psl. pasusiėdsku (dial.) přísl. blízko, v sousedství: Ir aš ti buvaũ pasusiėtsku Bbr. paškuštvà subst. f. (2) viz paskustva: Kūryc tai paškuštvà Psl. pašniūreli (hybr.) přísl. v pruzích, co tvoří pruhy: Bebrėnų laukai pašniūrali vadžinosi, kap itai jau kokį šniūraliai Bbr. patrašyti, -ija, -ijo (dial.) načechrávat. ras-patrašyti načechrat: Rastraukia vilnų, rūikom raspatrašija, o tadi šūkuoc neša Psl. paukŷrus (dial.) subst. m. (2) 1. puchýř: Aš paukŷrų išverzdinėju un kito šóno Psl. 2. tukové kuličky: Paviriš ūndenio plūkauja paukŷrus Psl. pautyna (dial.) subst. f. (2) pavučina: Tį liš paučynos karilįuoja Psl. pavožka (dial.) subst. f. (2) vůz, povoz: Dāvė jam grąžų, pavožkų grąžų Psl. pažemkà (hybr.) subst. f. (2) jahoda: Pažemkų būvo daug raudonų Psl. pažmūisku (dial.) přísl. litevsky: Aštūonis vaikis mókė, pažmūisku mókė Psl. pelavynos (dial.) subst. f. (2) mn. piliny: Kō neválgė: ir pelavynàs valgė, ir žóli visókių valgė Psl. perenósica (dial.) subst. f. (1) prostor mezi očima: Kap dau perenósicon, tep ir abgruvai Psl. perestrojka (rus.) ž. (2) přestavba: No, jak tam ta perestrojka u vás? Psl. pēsenina (rus.?) ž. (1) sveřep: Pēsenina je tvrdá tráva Psl. petlia (rus.) ž. (1) smyčka: Zajíce jsme chytali do ok, smyčky jsme nastražili Psl. nařezat nařezat pilou: Nařežeme dříví, toho bude na celou zimu Dnr. bít, -e, -il (hybrid.) tlouct: A také bít podrážky cepy Bbr. pěšky (rus.) přísl. pěšky: No, musím jít pěšky Psl. pasi-pilmyti 2. napodobovat: Sotva jsem to začala, už mě napodobují Psl. pirnykas (rus.) m. (1) pýr: Pýr se už rozrůstá Psl. pištólmašina (sov.) ž. (1) samopal: Chodil se samopalem a na krku ho měl pověšený Psl. plādýti, -ija, -ijo (rus.) plodit. až-plādýti oplodnit: Mladá matka by měla oplodnit mnoho včel Psl. plāstas (rus.) m. (2) chodidlo: Bolí mě chodidla Psl. plėšnes (rus.) ž. mn. (2) plísně: Už se také objevila plíseň Psl. plėškoti, -oja, -ojo (rus.) ťapkat. pa-plėškoti poplácat: Rozhlédla se po těch papírech, poplácala mě, že jí ještě něco leží na srdci Psl. pletavýkas (rus.) m. (2) žvanil: V Zūbelavysu i v Selós jsou žvanilové, Petruška je žvanil Bbr. plionkà (sv.) f. (2) pruh: Kolikrát jsme už mluvili o tom jednom pruhu Psl. pliūkoti, -oja, -ojo (sl.) šplouchat, prát: Naliješ vody do necků a pak pereš Bbr. 13* 195 plōščius (sl.) m. (2) plášť: Spadl jsem do bláta. Naštěstí jsem měl ten plášť na sobě Psl. pōnčekas (sv.) f. (1) kobliha: A ten jeden je tak tlustý, že, jak se říká, je celý jako kobliha Psl. pōlskas (sl.) adj. (4) viz pols kasai, 4. katolík: Ten je známý Polák a všichni tři jsou Poláci. Já jsem totiž Polák, ale oni neumějí vůbec rusky Psl. pōryti, -ija, -ijo (sl.) vařit. in-pōryti pohostit: A já jsem v žaláři, deset let jsem si pohostil Psl. pōžyva (sl.) f. (1) strava, jídlo: A není ani bušel, protože není jídlo Psl. pradielas (sl.) m. (2) počátek, mezera: Začátek je velký mezi dunskými Psl. praktikavōti, -ōja, -ōjo (sv.) viz praktika uti: On není zlý člověk, ne, ale praktikoval jako kněz Psl. prakūdyt(i), -ija, -ijo (sl.) dovádět. susi-prakūdyt(i) kompromitovat se: No, když se tak kompromitoval, pak ho vyhodili z práce Bbr. prās (sl.) předl. s akuz. přes: Ona telefonovala přes telefon a první žena telefonovala Psl. prāstyti, -ija, -ijo (sl.) narovnávat, upravovat. iš-prāštinti vyčistit: A oni to vyčistili, a tak, no, čistší kosti Psl. pa-prāstyti uklidit: Ona mi uklidila všechno, i postele Psl. prativyti, -ija, -ijo (sl.) odporovat: Daktorkā sāko — āš ka rōs duōsiu tau, tep āš jau nepracivijau Psl. prativniai (sl.) přísl. ošklivě: Lazūnai labai praciniai štārīja Gud. 1 prāuda (sl.) podst. ž. (1) srov. pravda: Ītai būvo prāuda Psl. 2 prāuda (sl.) přísl. srov. pravda: O niēnkali dār ieškojo, čōr žnajet, kurų metų žāmēs, prāuda Bbr. prichadžalas (sl.) podst. m. (2) přistěhovalec: Tai prichadžalai koki, iš kurī primuos stōjē Bbr. pūškā (sl.) podst. ž. (4) pustina, neúrodná půda: Bīvo pīrki pūškų tokių, pūškų selōj Psl. puzȳrius (sl.) podst. m. (2) puchýř: Kas pazdarē, kad sōpa puzȳrus Psl. rabaškavōti -ōja, -ōjo (sl.) viz rabaškauti: Ot vaikas, nemušēdž, visaraba škavōja Dnr. ap-rabaškavōti viz aprabaškauti: Nēr žiniōs, kas susiēdų aprabaškavōjo Dnr. iš-rabaškavōti viz išrabaškauti: Visur išrabaškavōs (vaikai), niēkur nepakūopsi nog jū Dnr. rād imka (sl.) podst. ž. (1) úpon: Rād imka ragēč un kāklo Psl. radȳnos (sl.) podst. ž. mn. (2) narození, porod: Ītamp bērniukip skōra radžynos būs Dnr. rās (sl.) cit. strčit: Āš rās sklēnyčių pastatiau Psl. raščinēti, -ēja, -ējo viz raščinioti. až-raščinēti viz ažraščinioti: Ažraščinēji pastāto in pēčo, kad padrūkt. Iš pirmo ažraščinēja ratai Psl. rāvas podst. m. (4) 2. vráska: Dēlno ravai džideli Psl. 196 paravinti udělat nepořádek, poválet: Testą paravina (vaikas) kūsnį, unispakaė jis Dnr. paansi-rėdyti obléci všechny: Visi bernai paunsirėdį suveji un vešėlios Dnr. pa-rekomendavóti doporučit: Kap niėkas neparakemendavôs, tep ir negãusi dárbo Dnr. rėškėlė (hybrid.) ž. (2) půlkorc: Oi niėkali gi buvo itos džiėškos, riėškėlės nedzidelės Bbr. reštà ž. (2) 2. zbytek: O tadū nuvažiavo, rešė parinko, o jau čia ir dzvylykta Psl. ridliaukà (zast.) ž. (2) pravítko: Atnešė vo rigliaukàs tep vo ilgio ir itep va plocio Psl. rižavótas, -a (slov.) příd. (1) ryzák: Rižavótas arklyš Psl. rõdimka (slov.) ž. (1) srov. rãdimka: Ar jau ti rõdimka, ar tep kas un kãktos Psl. pa-rõdyti poradit: Ir kas parõdžijo gėrc myžalus Psl. | zvrat.: Ar gėra ar blõga, ānos pasrõdija, ānos paũtarija (r.) Drv. Pasrõdzyk su savòm momũlėm Drv. roliūti, -iūja, -iūjo (zast.) kutálet (silou): Kab atstumš, ir roliūc durys, tep sio, visa Psl. rūšinti, -ina, ino (slov.) dotýkat se. pa-rūšinti dotknout se: Aš girdėjau, ānas kap parūšino, tep tį liš traška Psl. rūšyti, -ija, -ijo viz rūšinti. pa-rūšyti dotknout se: Kap parūšija širšas, nėr dáikto Psl. saliõnkinė (hybrid.) ž. (1) solnička: Saliõnkinė, kur pilia druskų Psl. sãltyšas (slov.) m. (1) vesnický starosta, šaltyšius: Tai dár kap saltyšu ānas būvo Psl. samsýnas m. (3) přezdívkové označení obyvatele Dervagiů: Dervagiškiai gudenioniškius nazývali samsvnais Gud. sardėčnykas (sl.) m. (1) druh byliny: Bolí mě srdce, tak jsem navařil sardėčnyku Psl. saviėtas m. (2) viz sovietai: Anu sebrali krávu, no tak jsem šel jako saviėtas. Saviėtas přišel a vyhnal ho, aby kráva vychladla Bbr. sėlyti, -ija, -ijo (sl.) stěhovat obyvatele. iš-sėlyti rozmístit k bydlení: Tehdy je rozestěhovali po vesnicích Bbr. paiš-sėlyti vystěhovat: Byly to Nosūnai, tehdy tedy pán vystěhoval Bbr. razsi-sėlyti rozšířit se, usadit se: V Bebrėnuos bylo před válkou šest set domů, už se tam pořádně rozrostli Bbr. sernička ž. (2) viz serničkas: Ty serničky, tam kousek dál Bbr. skálka (sl.) ž. (1) tříska: To jsou třásky (konopí) a stojí jako košťata (v konopí) Bbr. skarùs, -i (sl.) adj. (4) rychlý: Bylo by dobře, kdybys byl rychlý a silný Bbr. skatà (sl.) ž. (4) srov. skatȳna: Aby je vyhnali, popohnali, popohnali, ale jim (vlkům) stačí maso Psl. skrebóti, -ója, -ójo (sl.) škrábat: Já trochu oškrábu, bába škrábe, škrábe a nohy nedodělala Psl. sklõdas (sl.) m. (2) sklad: Ve skladu bába pracuje, ona uklízí Psl. slidkùs, -i (sl.) adj. (4) kluzký: Voda (šarmu) je žlutá, taková krásná voda a ona je taková kluzká Bbr. 197 šliępčius m. (4) viz sliepokas: Va itoki buini, dideli ir maski, ir sliepi sliepčai, kap mės šakom Psl. šlynoti, -oja, -ojo viz slynyti: Aima kraujis, aima, nuo pravērpi (prstů), visa gi slynoj Psl. słu žanka (sl.) ž. (1) služka: Nesākē, šta služanka, ale panenka Gud. až-slūžyti zasloužit: O jām dāvi būvo desenciu, kur ānas aslužijo, tai vienų daržų Bbr. smurāgas (sl.) m. (2) louka: And turėjo žyvčis, o nei smurāgo, nieko nebūvo Bbr. sōkas (sl., nj.) m. (2) srov. sula: Lāidziam sōku, kōlgi ne, sōku lāidzia Bbr. sotà ž. (2) viz sotka: Trizdešimt sōtų dāv ir ganà Bbr. smiēšnas, -à (sl.) příd. (4) veselý, mající rád žerty: Oi ānas smiēšnas žmogus Psl. smōrgoti, -oja, -ojo (sl.) stírat, třít. ap-smōrgoti otřít: Linus tadū apsmōrgojam, tadū klōjam Jsk. pri-smōrgoti přetřít: Avižų pribraukiau, prismōrhojau Psl. ansi-spakājyti zvrat. viz anspakājyti: Testā paravina kūsni, unsspakājis Dnr. spāryti, -īja, -ījo (sl.) štípat: Kap Dziēvas spāryty jūmi (říká se jedlíkům) Psl. sparyžāvōti, -ōjo, -ōjo viz paralyžāvōti. susparyžāvōti ochrnout: Jaugi ji susparyžāvōj, vienų itų šōnų atriņko Psl. spāvēde ž. (1) viz spaviedis: Tercijōrkos kas mēnas aima spāvēdes Psl. spaviedōtis 2. refl. vyznat se z hříchů: O kū ānos spaviedōjasi, kiba vōgia ānos Psl. 2 an-spēti dozrát: A tadū kap unspēja linai, rāuna, braūko Bbr. 2 in-spēti dozrát (o plodinách): Žinau, dābar inspēs grikiai Psl. spikuliācija (sl.) ž. (1) spekulace, obchodování: Prisāko, spikuliācijū vienas kitām nepēr daužinēs Bbr. spranžināukos (sl.) ž. mn. (2) pružinové brány: Tadū atāj spranžināukom itom pērāidinēj kūsni Psl. spranžinavōti, -oja, -ojo (sl.) kypřit, kultivovat. pa-spranžinavōti zkypřit: Dzirvōny tų paspranžinavōja kūsni, trūšū atvežam, pāaram Psl. staramodnaī (sl.) přísl. staromódně: Sāko aik pazdairīk, kap ānos ūtaria, nāta staramodnaī Bbr. staršīna (sl.) ž. (2) starosta: Ir stārastap ir staršināp buvau, kur nebuvau Psl. stidivkā (sl.) ž. (2) takový pták; sýkora?: Stidukos tokiōs tōža zimavōja Bbr. stojōkas m. (2) viz staīēkas: stojokēlis zdrob. (2): Nu vo blašky linai yr stojokēlis. Ītai pastacīs žuksmu stojokēlis padarȳta Psl. stotyva ž. pomn. viz stotyvas: Vēlanas, stocyvos, tai kur stōvai toki, sēst lintēlē Psl. strakavōti, -ōja, -ōjo (sl.) pojistit: Prik Pōlščai arkļiai jau strakavōci būvo Bbr. strēčnas, -à příd. (4) viz strēčnasai: Tai mānas strēčnas broliūkas Psl. 198 pa-strėlióti postřílet: Odvezli jsme dřevo se Židy a postříleli je Psl. raž-strėlióti viz ašztrelyti: Němci odvezli do Krupļiuos a postříleli je Psl. strōgastis (sl.) podst. ž. r. (1) zákaz, kázeň: Dříve (doma) žádná kázeň nebyla Bbr. strōšyti, -ija, -ijo (sl.) strašit: Neběduj, ona straší, jako by něco spatřila Psl. | zvrat.: Stíny, ale nebojí se, neděsí se Psl. in-strōšyti vyděsit: Když se pak sešli, aby přišel, vystrašili ho Bbr. pa-stūkoti zaklepat: Šli jsme k nim, zaklepali na okno, malý chlapec už spal Dnr. stuškēlē podst. ž. r. (2) zdrob. viz stuška: V tomhle malém pokojíku se jako na trhu děvčata češou Dnr. sudbà (sl.) podst. ž. r. (4) osud: Takový je lidský osud Psl. sūdyna (sl.) podst. ž. r. (2) srov. pasūda: Řepu nasekáme do sudu na kvašení a postavíme Bbr. sūkravičios (sl.) podst. ž. r. (1) hnis: Tady vytekla hnisavá šťáva. A kolik hnisu vyšlo Psl. sumkà (sl.) podst. ž. r. (2) taška: Tam u dveří stojí žena s taškou Psl. surōvatka (sl.) podst. ž. r. (1) syrovátka: Syrovátka vytékala z formy na sýr Psl. survitutas (sv.) podst. m. r. (2) služebnost: Všude bývaly majontkēliai. V Paandavē byly služebnosti Bbr. sustāvas (sl.) podst. m. r. (2) kloub: Všechny klouby bolí Psl. svabodà (sl.) podst. ž. r. (2) svoboda, mír: A pak jsme se rozhlédli, jak vyšla svoboda, kdo si rozhlíží (krávy) Psl. svēkras (sl.) podst. m. r. (4) tchán nebo tchyně: Tohle je sestra mého tchána, otcova otce Psl. svierēpà (sl.) ž. (2) vážení: Un laukō vienos svierēpos paišaugi Psl. svinōkas (hyb.) m. (2) odrostlé sele: Jaū svinōkai, jaū kūsni didesni paršaliai. Kur paršai kūsni didesni, tai svinōkai Psl. svistūoti, -ūoja, -āvo (sl.) pískat: Salavējus svistuoja gražai Psl. šaravōti, -ōja, -ōjo (sl.) třít dotykem, odírat: Bēgdamos kōja až kōjos šaravōja Psl. | zvrat.: Ei, sāko itos bōbos, kur tū tē pie sienu šaravōjies Psl. ap-šaravōti odřít: Skraidzīydamos ānas kōjas apšaravōjo Psl. šašà (sv.) ž. (4) silnice: Tai tep vo šašà, o mēs čia kanōvoj sēdējom Psl. ščebrēlis (hyb.) mateřídouška: Visa ščebrālių privērdū ir gerū Psl. šypas (sl.) m. (4) ostnatec, osten: Skūrōj vieni šypai, vedōma jāunas capūlis Psl. ščiotkà (sl.) ž. srov. kartáček: Ārklip ščotkà pie kapitūs Psl. šipkùs, -ī (sl.) příd. (4) rychlý: Šipkùs arklīs, o gōdniai bēga. Dābar šipkī bōba Psl. šipkiai přísl.: Arklīs skrańda šipkiai. Pavarnejà arklī šipkiau Psl. skarprietkà (sl.) ž. (2) ponožka: In kōjų dżirba skarprietkās Psl. škōlnykas, -ē (sl.) podst. (1) žák: Mani vaikai dar škōlnykai būvo, vaikščoj škālon Gud. šliūpkotis, -ojasi, -ojosi (sl.) cákat se: Nuvėjau paz ūpē, ti žūves šliūpkojasi Drv. šopà (sl.) ž. (2) přístřešek: Pastātē šōpų tokių Gud. špiegas (sv.) m. (4) špión, slídič: Dabař, kap tadū, tep nuveitai, špiegas pasakytų, a(ž)strēlyt ažkait Psl. 199 špygùs (nář.) m. (4) špỹgas (2) kostní dřeň: Kãulo špygùs išlindì. Špỹgas riebùs Psl. špilkà (sl.) 3. brož: Špilkų unsėk krūcinėn Dnr. špilkėlė zdrob. (2): Na tàu špilkėli mãškieckų, unsisėk Dnr. špòras (nář.) m. (2) ostruha: Gaidžiep špòrai. Kap ažláidė kójən špòrų, kap a(ž)sodzino Psl. štampòlius (nář.) m. (2) podpěra mostu: Àtkasė trãcių štampòlių, ákmeni dastójo, pavėlėjo, išmetė viršūn (příč.) Psl. štrãfas (nář.) m. (4) pokuta: Gyvi ažimdė ir štrãfų dėjo Bbr. štukà (sl.) ž. (2) žert, legrace: Oi ródė štukàs Psl. štukõrius (sl.) m. (2) žertéř, šprýmař: Ot štukõrus, ojojoj, kū ānas bīvo štukõrus Psl. švėdras (nář.) m. (2) svetr: Ānas juodu švėdru pagriebė Psl. švėdskas, -à (sl.) adj. (4) švédský: švėdskasai zdůrazň.: Kad žīlas su rudais obuoliais itai švėdskasai arkļīs Psl. švogerka (sl.) ž. (2) švagrová: Ītai švogerka manà bīvo atāji Psl. tabletka (nář.) ž. (2) tableta: Oi mán tep siuñtė ir tabletkãs iš Vilnio Psl. talāčyti, -ija, -ijo (sl.) ubíjet: Vilkai jãs (avis) nāta talāčija Psl. tancavóti, -ója, -ójo (sl.) tančit: Senì jauni ir kupròti, visi nori tancavóti Bbr. Bež. Gud. tāpāckė (sl.) ž. (1) pantofel: O tas tāpāckes pamesiù tī, kur būs rōvaras Psl. až-tāpyti zaplavit: Tī nāto unduõj dzidelis išāj, astāpijo daug žãmės Psl. tarcijorkà (nář.) ž. terciářka (2) řeholnice: Tarcijorkų bīvo Jujō. Tercijorkos kas mēnas āima spāvēdes Psl. hubit, -í, -il (dial.) ničit: Koho oni hubí myši? Dnr. vy-hubit vyhubit: Už nám je všechny vyhubili Dnr. do-hubita úplně vyhubit: Vždyť už je nemáme — jsou vyhubeni Dnr. tìchti, -sta, -o (dial.) ztichnout: utìchnout ztichnout: Už nezpívá, už ztichl Psl. tiẽšytis, -ijasi, -ijosi (dial.) utěšovat se: Utěšuji se svými děvčaty Psl. pasi-tiẽšyti utěšit se: Vždycky se u ní tak utěším Psl. patilifãnavóti zatelefonovat: Ona zatelefonovala lidem do přízemí a prvního patra (i etáže) Psl. timofējauka podst. ž. (1) viz timofeika: Mnoho timofējauka tu bylo Psl. tisninidìnėti, -ėja, -ėjo (smíš.) srov. tisnyti. při-tisninidìnėti přitlačit: Když všechny stěny zapraskají, on je přitlačí Dnr. při-tisnyti utáhnout: Len z konopí, rukou, kolenem přitlačí na prsa a oběma rukama Bbr. při-tisnyti 1. stlačit: Udělají kříž a první svazek, pak prsty stlačují Psl. 2. zatížit: Kameny zatíží, aby len nabral vodu a nebyl bez vody Psl. roz-tisnyti přitlačit, rozmačkat: Na poli stála hromada, tak ji rozmačkali na kusy Psl. 200 tōleras (šv.) m. (1) viz taleris: On už prodal tolerů. Tolerů bylo naloženo, po sto padesáti tolerů na akr Bbr. tōrfas m. (1) viz torpas: Z tōrfa se vyrábějí brikety Psl. trōtyti, -ija, -ijo (sl.) ztratit: Když se zadluží, neodváží se, a tak své peníze nedostanou zpět, ztrácejí je Psl. až-trūčyti otrávit: Víno bylo otrávené, i maso Psl. tulmāčyti, -ija, -ijo (sl.) vysvětlovat: Tehdy jsem se jich už ptal litevsky a tak jsem jí to vysvětloval, vysvětloval Psl. turbācija (šv.) ž. (1) starost, trápení: Tohle je pro mě starost, posílám krávy Psl. tvarōkas m. (2) viz atvarogas: Když vyčistí tvarōkas od plevele, pak to vylévá na záhonek Psl. udōbnas, -à (sl.) adj. (4) pohodlný, dobrý: Tohle je opravdu pohodlná věc, dobrá Bbr. udùšlyvas, -à (sl.) adj. (4) dušný: Dušný kůň Psl. ūksusas (sl.) m. (1) srov. acatas: Ještě toho ūksusa přililo Bbr. uražėinas, -à (sl.) adj. (4) bujný, statný: Dědečkové byli statní, zdraví jako Němci, velcí a silní Bbr. usprāvi (sl.) přísl. spořádaně, správně: Nic se nedělo (špatného), všechno bylo v pořádku Dnr. ūstickas, -a adj. (3ᵇ) viz ūstas: Velmi krásná, zrzavá, vousatá (brada), no mladá Psl. ustupōti, -oja, -ojo (sl.) ustoupit: Když jsou vlci takoví, tu tedy opravdu neustoupí Bbr. pér-ūtarindinėti opakovat: Někdo za mnou mluví, opakuje to mnohokrát Psl. ūtaritis zvrat. viz ūtaryti: Taková koza si povídá sama se sebou Bbr. ūtarți, -ia, -ė srov. ūtaryti: Tep ūtara ūtara abudu su tūoj žmogum Psl. užōrius (sl.) podst. (2) látka: Asnavà drobinė būs, ir lis užōrius būs iš vilnos Psl. valiskà (sv.) podst. ž. (2) kufr: Jām valiskų reikia nunėsc kurãkai kap sėdnāvidjasi į kokian vagōnan, a kurī Bbr. varanaūskasai, -ōji (sl.) příd. zdůraz. (4) varenavský: O dár žintas kadū atvažūos tas su mašīnu varanaūskasai Psl. pa-varāžyti věštit: Anà jós atāj pavarāžyc Dnr. vartavōti, -ōja, -ōjo (sl.) bdít, hlídat: Vartavōjo, kad neriñkt kas Bbr. pa-vartavōti pohlídat: Tāvo nebėdā, aš inhsiū, tu iš mani pavartavōsi Psl. večerinkà (sl.) podst. ž. (2) večerní posezení: Ōi večerinkà cionai būvo Psl. vėjalkà (sl.) podst. ž. (1) řasa: Blakscỹnės ar vėjalkos vientara Gud. venčiavōti, -ōja, -ōjo viz vinčiavoti | zvrat.: Nu ir āny ti Vỹšniavan nuvažāu venčavōcis Psl. su-venčiavōti provést svinčování: Nesuvenčavōci kap skacynà gyvėna Psl. veraplānas (sv.) podst. (2) aeroplán: Veraplānai nakciū skraido Psl. vesėlija (rt.) podst. ž. (1) viz veselija: Mės šiėmet Vilniun gi vot prieš vesėliju važinie-jom mašinū savū Psl. vỹjanas (sl.) podst. (1) pastvina: Niẽkali per tū vỹjanu neprėreiti: pìmpė sprōsta um galvōs grīna Psl. 14. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t. 201 vikrus (sl.) m. (2) vír: Když se vlasy ježí, tak říkáme vikrus na hlavě Psl. vlaštis (sl.) ž. (2) vláda: Pánové, vždyť veškerá vláda byla Bbr. vopnā (sl.) ž. (4) vápno: Ve stěně je vápnem obíleno Psl. atsi-vožyti odvážit se: Neodvažuji se jí podezírat Lz. vožnas, -à (sl.) příd. důležitý: Mně se tohle zdá tak důležité, takoví lidé Psl. žad (sl.) přísl. srov. zpět: Řekni (koni): prrr, zpět, a táhni vůz vzhůru Psl. zajaulenē (sl.) ž. (2) prohlášení: Říká se, jak sám učinil prohlášení Psl. zapāsas (sl.) m. (2) zásoba: Nemáme připravenou zásobu Psl. zarplatā (sl.) ž. (2) odměna: On dostal odměnu Psl. žavadku (sl.) přísl. skokem: Běží po čtyřech nohách, skokem, skokem běží Psl. žbōnas m. (2) 2. sršní plástev: Když sršni udělají plástev, rozebereš ji — rojí se Psl. zbuvētis (sl.) zast. (4) stařeček: Ta stará žena už je stařenka Psl. zdōchterti, -ia, -ē (hybrid.) puknout, chcípnout: Ať chcípne, ten vlk! Psl. zdžēkotis, -ojasi, -ojosi srov. zdžēkavotis: Ach, on si ze mě dělá legraci Psl. zemliānka (sl.) ž. (1) sklep, zemnice: Synové naplnili zemnici bramborami Dnr. zginýti, -ija, -ijo(sl.) zahynout: Zmizely, zbylo jen pár jablíček, zahynula, všechna zahynula Bbr. zladijēs (sl.) podst. m. (2) zločinec: Ānas vōgē, zladijēs, vagis būvo Psl. znakāmas, -à (sl.) příd. (4) známý: O kapgi itai tau znakāmā itoj dōktorka Psl. zoslonā podst. ž. (2) viz zoslonka: Zoslonā aždžinkō pěčų Psl. zovādas (sl.) podst. m. (2) plemeno, dědičnost: Tep pācia dzideli būvo žmōnēs, tep ne visi, zovādas kokis Bbr. zvaliōti,-iōja, -iōjo viz zvalyti. pa-zvaliōti dovolit, nezakazovat: Lietuviškai ūtaryt nepazvaliōjo Bbr. zvanēlis podst. m. (2) rolnička, chrastítko: Zvanēliai āuga pievosa Psl. pa-zvānyti zazvonit: Škāloj pazvānija, kad susrīnkt vaikai Dnr. žagūnskasai, -oji příd. zdůr. (4) viz žagūnskas: Nēgaliu kalbēt jau tep lietuviškai, kap mūsis belarūskasai nu žagūnskasai, tep Psl. žalūdkas (sl.) podst. m. (2) žaludek: Žalūtkas sopēj, atsisākē doktorai, jau neliečis Psl. žandamēras (sv.) podst. m. (2) viz žandorius: Mūs vārē iš Lazūnų žandamērų, Gudemiōnysai sugāu gyvų, žandamērų ažrīnko Psl. žandōrius (sv.) podst. m. (2) četník: Al', brāt, sveikaz žandōrus, dzidelis, sveikas, riebiūs Psl. žydāuškasai, -oji (sl.) příd. (4) židovský: Žydāuškasai (liežuvis) su niemcų nesuveido Psl. žirmūnskasai, -ōji smob. příd. zdůr. (4) viz žirmūniškis: Svōtaz dāu žirmūnskasai Psl. žirnūs, -ī (sl.) příd. (4) tučný, výživný: Ciōn žirni žāmē Bbr. 202 žyvytis 2. refl. živit se: Anà turėjo žyvytis, o niėko nebūvo Bbr. žuravina (sl.) podst. (2) srov. spalgenas: Žuravynų tų prirankam ir žuravynų priesnijam, ir verdi kisėlių Bbr. А. ВИДУГИРИС, Й. ПЯТРАУСКАС DOPLNĚNÍ K „SLOVNÍKU LAZŪNSKÉHO NÁŘEČÍ“ Resumé Článek uvádí slova lazūnského nářečí (vesnická rada Bakšty a Lazdūny, okres Ivje, Grodenská oblast BSSR), která autoři shromáždili v letech 1983–1988 a která nebyla zařazena do „Slovníku lazūnského nářečí“ (1985). V úvodních poznámkách je podána stručná gramatická charakteristika uváděné slovní zásoby a zmiňuje se, že na počátku 20. století mluvilo na území tohoto nářečí litevsky ještě přibližně 6 000 lidí, zatímco dnes už jen několik starých lidí. Shromážděná slovní zásoba (s ilustračními větami) se skládá ze dvou částí. V první části jsou uvedena slova s litevskými kořeny, jakož i staré výpůjčky a mezinárodní slova, která se užívají v systému nářečí stejně jako v litevském spisovném jazyce. Ve druhé části jsou uvedeny nedávné nebo zcela nové výpůjčky a hybridy. 14*