Punsko šnektos skirtumų žodynas

LIETUVIŲ LEKSIKOS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIX (1991) KAZIMIERAS GARŠVA, BIRUTĖ STOSKELIŪNAITĖ, JUOZAS VAINA SLOVNÍK ROZDÍLŮ PUNSKÉHO NÁŘEČÍ Nářečí litevských autochtonů v punské a sejnské farnosti zaujímá souvislé území dlouhé přibližně 40 km a široké 15 km, které v roce 1944 rozdělila hranice mezi SSSR a Polskem. Většina tohoto území patří k jihovýchodní aukštaitštině (západním dzūkům), která se podle hranice farností dělí na dvě části. V severozápadní části dosud žijí kapsové; od nich se poněkud liší nářečí Kreivėnů-Eišeriů, které postupně podléhá asimilaci a nachází se mezi Vižainisem a Rūdelė. Na území obývaném dzūky odpovídají souhláskám spisovného jazyka t (tv), d (dv) před i, į, y, ie hlásky c (cv), dz (dzv), č, dž — c, dz: cieščis „napřimovat se“, pircis „lázeň“, pūrcycis „pařit se“, stacýcis „stavět se“; briedzis „jelen“, dzidialis „velký“, dzidiàšnis „větší“, dzidzýsis „veliký“, džýgc „růst“, màudzycis „koupat se“, cyčòm „schválně“ atd. Zřídka a žertovně se říkalo čėvas „otec“. Starší lidé mohou zachovávat infinitivní koncovku -ie (giárctie „pít“, paškùscie „oholít se“, riešutáutie „sbírat ořechy“); po jejím vypuštění zůstává c: giárc atd. Vyskytují se varianty: niàšč „nést“, niàšč, niàštie, niàščie, niàščie, niàšti, niàšt.1 Souhláskové skupiny šč (< št), ždž (< žd) se asimilují na šč, ždž: mušcis „prát se“, vaikščėis „procházet se“, uždžýrbo „vydělal“. Souhláska l před e, ę, ei, ė, o r, s, š, ž, c, dz, č, dž a před i, į, y, ie a také před samohláskami, které se posunuly dopředu, se vyslovuje tvrdě; odpovídajícím způsobem se mění i následující samohláska: láidzuos „loučím se“, kūlalìus „kolečko“, lantà „stůl“, paslankė „ohnout se“, pialė „myš“, slankščùs „slenky“, bėralis „beránek“, kiaturìeša „ve čtyřech“, Šáivai „Seivai“, šànas „starý“, sapcynì „sedm“, šándzie „dnes“, rùti „ráno“, šarù „krmím“, šaščtinės „šestinedělí“, šùnakc „dnes v noci“, ámžus „věk“, ážaras „jezero“, žànklyc „označit“, pažáunė „žábry“, žóplas „nešika“, mósčoc „máchat“, pacù „sama“, dzaùkcès „radovat se“, viadzagà „nevěsta“, Vilkapėdzai „Vilkapėdžiai“, Vilkapėdzus „švito“, piáčius „pec“, gýrgždžbie „vrzat“. Říká se také bánkartas „bastard“, mėnasìs „měsíc“ atd. Při zjednodušeném přepisu se samohlásky u, ū, e po tvrdě vyslovovaných souhláskách ve slovníku většinou nezaznamenávají. Na začátku slabiky se před uo vkládá v: niaùžvuodzu „necítím“, suvuòsc „cítit“, vúodas „komár“, vuosýș „jasan“. Někdy se v přidává také před ė, e, o, u, o j — před i: su-vėsc „sníst“, jílgas „dlouhý“ apod. V předponách ap(i)-, at- se souhláska před další souhláskou v tradičním nářečí vynechávala, např.: adúnda „otřese“, àviadu „přivedu“, aviàrše „obrátit“, àvagiau „okradl jsem“, àbėrau „obsypal jsem“. Říká se siùklis | asiùklis, su-raštúoti „zatknout“, mušynės | muštynės. 32 Namísto dřívějších nosovek ą, ę se objevují u, i: rū́stas „písmo“, tušýcis „tesat se“, ūžuolas „dub“, „dub“, kȳšč „snášet“, nuskįsę „obrousit“, vaikų „dítě“, kãti „kočku“. Spojení in se pravidelně zachovává pouze v předponě (in-lišč „vlézt dovnitř“, in-miàsc „vložit“, inmūšu „vrazím“, inpýliau „nalil jsem dovnitř“); všude jinde n zaniklo a prodloužilo samohlásku i: aci-mýc „vzpomenout si“, augýcinis „výrůstek“, gamýc „vyrábět“, giesminýkas „zpěvák“, maicýcis „živit se“, pris-pažýc „přiznat se“, vadzýc „nazývat“, vienlykas „jednotný“. Napjatější samohláska e se vyslovuje ve slovech cizího původu (ekspedicija, elektra, gėstas). Jinde bývá otevřená, proto ji v článku zapisujeme jako ia. Na absolutním začátku slova se e mění v a (álnìas „jelen“, ãści „být“, arškėčys „trnka“, su-árzye „rozčilit“), které se zachovává i po předponách. V jiných nepřízvučných slabikách se někdy objevuje i: limiánė „zmiňovat“, siniau „dříve“, žibinkštčis „světlík“. Samohláska ė se občas diftongizuje: miššė, sūkė. Ve zvratné částici si samohláska vypadla; někdy se objevuje v dalších slabikách nebo v předponě: nus-pirkc „koupit si“, nus-pirkai, nūs-piarku, pas-ėjėc, pras-dėc, sus-imc, sus-riñkc. Říká se také niažnó „nevědět“, baldóti „potulovat se“. Mnoho slov z etnografických a folklorních textů zapsal J. Vaina, zakladatel a vedoucí Etnografického muzea Litevců v Punsku. Údaje byly shromážděny z větší části punských a sejnských nářečí; nejodlehlejšími vesnicemi jsou Dafiñokas, Trumpālis, Naujāsodė a Rakėlija. Při vyhledávání vzácnějších slov se pro srovnání využíval také rozsáhlý „Slovník litevského jazyka“ a „Slovník lazūnského nářečí“ A. Vidugirise. V tomto článku lze uvést jen část méně běžných nářečních slov. Všechna slova (asi 5000) jsou uložena v lexikografickém oddělení Ústavu litevského jazyka; jejich kopie jsou v etnografickém muzeu v Punsku. Bylo by třeba z nich připravit samostatný slovník. Jeho základem by měla být diplomová práce B. Stoskelūnaitė „Lexikum punského nářečí“ (VU, 1990). Stručně pojednáme o nářečních slovech a jejich zvláštnostech, které nebylo možné zachytit v následujícím slovníčku. Na rozdíl od spisovného jazyka se část nářečních slov přízvukuje na první slabice kořene: árkliavogis (3ᵃ), ap-si-tūr̃gavoti, ap-si-výnioti, bérništis (1), kiaũliašūdis (1), mólinis, -ė (1), mer̃giščia (1), ne-pértoli, pãgonis (1), póteriauti, pùsryčiauti, vaikėlis (1). Tato tendence se projevuje také ve složených slovech a místních názvech: balžemis, drū́medis, dū́onmaišis, šáltžemis, dūratis „jízdní kolo“, grýn-ledas, línpelis „lněné plevy“, róplapis, Baltsamanynis, Dūbaklonis, Duōbiakalnis, Ėgliabalė (ale basamìnčia, dvilýpuoti, gaidgystà, naktypiečiai, terpūrėties, vabzdžia-lėšys (34ᵇ) atd.). Oslovení mívají častěji přízvuk také v takzvané řeči raiků, např.: Jōnulia „Jónuli“, mar̃cula „snacho“, mõmula „maminko“ atd. Některá slova mají přízvuk na vzdálenějších slabikách: keturlãpis (2), naiki-nimas (1), tunčióti, vaidýtis; atokiai, dantỹs (4), buožė (4), durpinė (3ᵇ) „rašeliniště“, kiamė (4), kultuvė (3ᵇ), pepė (4) „maso“, priedur̃nys (3ᵇ), tolokai, sodžius, uždarbỹs (3ᵇ), vėdarỹs (3ᵃ), voratinklys (3ᵇ), žiogrys (3ᵇ). Přípona -aitė má cirkumflexový přízvuk ve slovech klumpaitė, mergaitė. 3. Lietuvių kalbotyros klausimai 29 t.. 33 Fonetické dialektismy: at-giaivýti, už-kiaũkti; apinastris (1), at-knáibyti, dúobti „dobti“, ganábyti „galabinti“, grabždìnėti, lendrė „nendrė“, miksterti „nikstelti“ (a také bakšterti, bėzderti, blākterti, lāpterti, lēkterti, ōklis (2) „aklys“, lùmpterti, raíkštis, rìsterti, rùgšterti, šlikterti atd.), valáuti „lalauti“, šerdėšnykas; at-selýti „atsėl inti“, į-si-riebulióti, kimščioti „kumščioti“, pastargalỹs (34ᵇ) „pasturgalis“, plūksnos „plunksnos“, põlos (2) „palios“, sėsterti „sėstelti“, sýkterti „siektelti“, šienpjūvỹs (3ᵃ) „šienpjovys“, truškėti „traškėti“, šúokčioti „šokčioti“, šúokterti, švėplys „šveplys“. Odlišují se zakončením kmene, pádem a rodem akìd „akis“, aũsė, avẽ, atskirùs „atskiras“, dùlia, dùros „durys“, kišėnius „kišenė“, klónė „klonis“, kūčia „kūčios“, maišatė, moterė, palýdai, pažastė, prieminia, plúoštis, sapnỹs „sapnas“, skudurỹs „skuduras“, užgavėnios, varnalėšis, žibintis. V nářečí se užívají také slova apskaitliávimas „apskaičiavimas“, at-brýzyti „atpjauti“, at-ritúoti „atriedėti“, at-skersuoti, buižà (4), caplỹs (4) „varveklis“, čiurkom „čiurkšlėm“, dilgėlienė, dimbinėti, dvilinkúoti, dvilypúoti, įgriebti „įtraukti“, iš-si-taisýti „pasveikti“, geibti, grùčė, grùzdas (2), gužýnės (1), juodinỹs „toks audinys“, kiáušas, knývė (1), kraígas (4), krūkas (4), krūkis (2), krūkūtis „įrankis virvėms sukti“, kūkis (2) maínas „mainai“, nóg „nuo“, nuogálius (2) „plikis“, niekočia „geldelė kruopoms“, niekóti, ožkabaŕzdis „toks augalas“, pa-bóti „pabijoti“, pajūostė, pelkynė, plýnė | plýnios, pra-gaišti „dingti, prapulti“, prėškas (1) „keptas valgis iš kvietinių miltų“, pri-si-gyvénti „įsigyti“. Obrazná jsou slova imérkti (akį), iš-plūšyti „ištarnauti“, jūosti „trenkti“, su-marmólyti „sudaužyti“, už-skušti „užduoti“, švéisti „mušti“. Savotiškai vartojami kai kurie priešdėliai ir ypač priesagos: at-baigti „pabaigti“, į-bárti „pabarti“, į-biūryti „supykdyti“, į-mergėti „sumergeti“, sužìlti „pražilti“, sužádyti „pažadinti“, už-kurìnti „apkurinti“, už-sáudyti „pasaldyti“; kiaulėkas (2), veršėkas, vyrėkas; langūtis „langelis“, pradalgūtis „pradalgėlis“, brólýsta „(pa)-broliavimas“, drūčkýsta, kūmýsta, svotýsta, žéntysta, senýsta „senatvė“; katingà „vaikinga“, storingas, -a; glėbiúotis, kačiúotis, pančiúoti „pančioti“, tėmiúotis „matytis“, klūpauti, pajūoduauti, darbūti „dirbti“, pietúti „pietauti“, vagelióti „voginėti“, lūkštyti „lukšten ti“, siūstyti „siųsti“, iš-šaukdyti „paskelbti“, pa-gėrėti „pagerti“, sužemėti „sužemiuoti“. Ypač paplitusi daiktavardžių priesaga -ukas, -ė, o veiksmažodžių — -dinėti, kiek rečiau -(i)oti: čėbrukas „čiobrelis“, lustukas „gabaliėlis“, katìkas, kulnùkas, mėnìkas „mėnesėlis“, ramunùkas „ramunėlis“, sietynùkas, stalinùkė „staltiesėlė“, stūnùkė „šovynėlė“, sátrukė „satrele“; at-imdinėti „atim inėti“, iš-(su-, už-)eidinėti „eiti“, iš-leisdinėti „išleisti, išleidinėti“, ne-iš-imdinėti „ne(iš)imti“, nu-traukd inėti „nutraukti“, pa-dėdinėti „padėti“, per-pindinėti, pridėdinėti; slýščoti „slidinėti“, už-kándžioti „užkąsti (užvalgyti)“, vadelióti „vadelėti“, vógčioti „voginėti“, plg.: siniaũ bóba no bóbos pienų acimzdinėj; išlaisdzinėjo vaikus vakarais laukàn ir t. t. Vietoj daiktavardžių kilmininko pavartojama priesaga -inis, -ė: ántinis (kiaušinis), kálninis (kalno), kėlninis (audeklas), žéntinis. K zakončení podstatných jmen -uo se přidává -j: akmuõj, sesuõj, stuomuõj. Tato souhláska se vyskytuje i v některých zájmenech, srov. jìej (zbytek zájmenné koncovky). 34 A āba neboli: Āba z, āba ty tak děláš abūgaliai zadní části vozu: Prázdné zadní části vozu āmonas člověk najatý punskými Židy během svátku stánků, kterého vodili svázaného, aby se mu posmívali: Āmonů vāiko. Hlupák jako āmonas navždy navždy: Navždy jsem nevěděl, ani neviděl Angličan (2) Angličan: Seděli jsme s Angličany uhlíř (4) obchodník: Během jarmarků všude kolem uhlíři těsno (2) stísněnost: Lidé se natlačili – hrozná tlačenice antājuostis (1) pas kalhot: Atardiau kialnių antājuostį apičiapas (1) strom na koncích trámů nesoucích krokve: An balkių guli apičiapai ap-dairyti, apdairo, apdairė okrást: Apdairė vyrų kap reikia, niapulko nei skaciko ap-dūoti, apdūoda, apdavė překrmit: Kumelbl apdavė rugiais ir toj išgaišo výsměch (1) zesměšňování: Cā ne kokiās apšniakėsīs ar apjūokis apýverpinė (1): Pašukinē to není hadr, ale apýverpinė. Koupila jsem apýverpinės košile āpštis (1) množství: Āpšti si to přinesl. Āpšču už se ti nechce arielýš (4ᵇ) ajeras: Vyměň arielýše za chleba. Vyměnil jsem v lůžku ārėlius aršiau hůře: Když mi učitel nedá, bude mi aršāu ap-sikačiūoti, -ja, -avo: Naše kočka se podráždila atabulūoti odporovat, couvat: Včera jsi mi říkal, ať couvám, a dneska už atabulūoji. Kůň couvá at-ardinėti, -ėja, -ėjo: Sníh na jaře poválel pšenici, a tak ji bylo třeba narovnávat at-aūsti, -džia, -dė: 1. Lněné plátno jsme namočili a vlnu vyprali. 2. Sama jsem si namočila jazyk a sama jsem ho namočila (hovorově) at-būdinėti, -ėja, -ėjo: Bratr býval často nemocným dítětem, a tak jsem za něj zaskakoval at-davinėti, -ėja, -ėjo: Co si půjčil, všechno vrací at-deñgti, odkrývám, odkryl: Odkryj postel atganýti, paseču, pasekl: 1. Byla to jen kůže a kosti, tak jsem ji tak nějak vypásl. 2. Pásni dnes za mě, a já za tebe zase jindy. 3. Pásl jsem tři léta at-kabydinėti, -ėja, -ėjo odkabovávat: Zbývá mi jen odkabovat at-kēpti, dopéká, dopekl: 1. Dopéct chléb (opéct podruhé). 2. Dopéčené koláče (vrácený dluh). 3. Dopekla se kůže ze slaniny at-pūrūoti, -uoja, -āvo přikolébat se, těžce přijít: Oba se přikodrcali přes vysoký kopec at-si-ilseti, odpočinu si, odpočinul jsem si: Když si lehnu, odpočinou si i nohy výš(še) (1), -a naznak: Moka plave výš. Není mnoho vyšších plaveckých kroužků ušatá čepice (1) čepice s klapkami na uši: V zimě lidé nosí ušaté čepice ovčín (2) ovčinec: Otevřel jsem dveře a vyklidil ovčín 3* 35 B starost (3ᵇ) starost: Kolik starostí si naděláš bochánek (2) pecen: Sám snědl všechen chléb v bocháncích nádoba na polévku (2) chrastítko: Žebráci měli hrnce na polévku a chrastítka. Chrastítko se strčilo do kapsy prdola (2) prdoun: Mezi horami je prdola (hádanka – prdí). Ucpěte tu prdolu běháním běžet: Pořád běžel a běžel česací nástroj na len (3ᵇ) Česacím nástrojem česali lněné pazdeří a koudel svazovač (2) uzel: Z kosti uděláš svazovač. Svazovačem svazovali kosti a nohy. Zatáhni, svazovači bramborová bobule (2) plod bramborové nati: Na bramborové nati bývají takové bobule, může se jich urodít hodně máselnice (2) máselná stlučka: Máslo stloukali v máselnici mumlat, mumlám, mumlal jsem mluvit potichu: Mumlal a mumlal jako žebrák modlitby pod nosem čáp (2) čáp: Jak se může čápovi říkat čáp obláček (2) mráček: Nad obzorem se objevil malý mráček, a když se spustí, tak lije a lije (déšť) burōkinė (1) odrůda hrušek: Burōkinēm grūšom kū vadzbīnam, tai vidurin raudōnos, gārdzos D dā ještě: Dā tāu mažai? dāiktas (1) místo: Katram dāikti skauda? Dāiktais palyta dailēšnis, -ė krásnější: Man buvo dailēšnes senōvės vestuvės daugeliese mnoho: Ar daugialiesa šienų piōvē? daugis mnoho: Daugis prabīlo, daugio ner namie da-vinė́ti, -ėja, -ėjo nabízet: Už kārvi davinėj du šimtų – niapardaviau dēmžtelėti, -ėja, -ėjo udeřit: Diāmžiare kūlokū piar marmūzi dešimtiese deseti: Diaš mčiesa bianrų niapakiālt dēdinga (1) snášející vejce: Dēdz ngos cblk vištos, ba gaidzai visai niādiada dešra (4) jelito: Dešrās kēpė, davinėjo didysai: Celý den jsem tloukl a vyšlo z toho *dzbzdzysai (máslo) dikčiai mnoho: Bylo tam mnoho lidí. Zaseli mnoho ječmene dirbdinėti, -ėja, -jo: Čas od času *dzburbdzbnei lžíce dirgėlė (3ᵇ) kopřiva: Inl kē in dzbirgėlas dirgyti, -ina, -ino: V ovčíně má ovce jehně, takže jehňata porodí v náručí draibstýti draibsto, draibstē: Děvčata po dvorech střílejí a rozhazují drēbti, drēbia, drēbė: Když se zlobí, tak také hází do očí. Házej ty nudle na talíř drēkti, drēkia, drēkė pršet: Po poledni pršelo, a pršelo dribdýti, -o, -ė podrazit: Nesl unavený pytel – potácel se na podpatcích driblinīti, -a, -o plížit se: Když se odplížil dribšēnti: Nikdo nic nedělá, jen se loudá po domě 36 drīksterti, -a, -ė: Jestliže bude drobně pršet, seno nepůjde obracet dristūkė (2) řídká stolice: Celý den ji trápil průjem drīžnis (2) domácí (pruhovaná) tkanina: Ušité pruhované šaty nazývali černými dudēnti, -a, -o hlasitě se smát: Směje se jako blázen drunēti, -i, -ėjo podřimovat: Už dost dlouho podřimuješ přes den drūtōrius (2) tlouštík: Kdo nám ukáže toho tlouštíka? dūrīti, -ina, -ino pol. považovat za hlupáka: Proč mě považuješ za hlupáka? durpinė (3b) rašeliniště: Ani v rašeliništích už nenajdeš jediného úhoře (úhoře) dvejōkas (2) svačinový košík: Dvě svačinové košíky z hlíny nesli do polí G gādyti, -ina, -ino držet, chránit: Diašrūki gādzinu sviacām, žiemai gāilytis, -inas, -inos dojímat se: Prisīmiana māmų ir gāilinas gāiselienā (4) mrtvola: Gāiselienōs niėkas niavālgo garānkštyti, -inu, -inau mačkat: Garānkšcytos kiālnės, garānkšcyci marškiniai gelmuō (3) úl: Miādzo liemuōj, bitės gialmuoj, šaudų kiapūrė (včelí úl) gėryba (1) obilí: Išvarbik kārvias iš gėrybos gývis (1) veš: Marškinīuosa rādo gývio opatrovat, opatruje: Niažinia niat kap ty vaikų globsto gōrčius (1) určitá jednotka objemu: Arielkos gōrcus māno tavōrkščūs (dial.) grabōtis, -ōjas, -ōjos škrábat se: Kūr grabōjies su sāvo nagais? grabūzdas (2) (člověk, o kterého všude zavadíš), rostlina bolševník (nářeč.): Ko grabōjies kap grabūzdas? grandūkė (2): Když je velká, je grandzīs, a když menší, je grandūkė zdobit se, -í, -í: Gružblnaūs iš kiālio namō grāztūvas (2) vrták: Gružbldamas skýbl, nulāužau grūžtuvu hrnutí (1): Pribyrēj rugių an grāmdzhmo grínius (2) naháč, plešoun: Grinius chytal děti grūdīnėti, -ėja, -ėjo hroutit se: Hlavu má nakřivo, jde a motá se do stran (strany) grōnioti, -ioja, -iojo slídit: V noci se vrátiv slí­dil po dřevnících grūdāle (2) zrníčko: Vyber z konopí zrníčka gūrėti, gūra, gurėj drolit se: V blátě se to drolí na drobky gurīnys (3b) drobek: Odkud se tu vzalo tolik drobků? gūryti, -ina, -ino drobit: Přestaň drobit chleba gurnūkas (2) drobeček, troška: Našel jsem celou hromadu drobečků z masa I vyhledávačky (2) vypouštějící roj: Přiletěly vyhledávačky včely vykrmit, ingāno, ingānė vykrmit, vychovat: Piārka kupuje koně, dobře ho vykrmí a prodá dráž. Vykrmený hřbet se neohýbá vklínění (1) součást tkalcovského stavu k přidržování látky: S vklíněním se tká lépe 37 polní trať u údolí (1) pole u rokle: Polní trať u údolí byla zoraná zahanbit se, -í, -il zastydět se: Když se zastyděl, už nepřestane křičet vloupat se, -ává, -al vlézt dovnitř: Vloupal jsem se oknem rozednívat se, -á, -alo rozednít se: Probudil jsem se, až když se rozednilo znásilnit, -í, -il znásilnit: Už znásilnil nejednu ženu odpoledne (1) odpolední čas: Odpoledne je vidět, ale z jihu nepřichází vytřeštit, -í, -il obrátit: Proč tak koukáš s vytřeštěnýma očima? Slunce je jako by vytřeštěné K kdysi, -á (1) někdejší: Někdejší šaty byly široké plahočit se, -í, -il: Plahočí se s malými dětmi do stodoly. Už se dost naplahočil čelo (4) 1. jako spis. jaz. 2. přední část pece: Černá jako čertovo čelo pařez (4) stonek: Vršky jsou odříznuté, zůstaly jen pařezy rohová deska (2) hranatá (trojúhelníková) deska: Z rohové desky udělá malý oltář rýč, -ě (2): Rýčem se ryje do řádků špinavá (3): U nás jsou špinavé jen kočky, ale u Mazurů i ovce viset, -í, -el: Co tam visí na větvi? kostnatý, -á (1) kostnatý: Kostnatému stařečkovi ruce lebka (3) lebka: Vlk přinesl lebky lišek šťouchat, -á, -al dráždit, píchat prstem: Proč šťoucháš do dětí? červ (4) červ: U včel je mnoho červů vystrčit se, -í, -il objevit se: Spálili jsme prase a objevil se Žid kulhat, -á, -al pokulhávat: Kůň kulhá chromý, -á (4) chromý: Nejmladší má mnoho chromých koní kryklùkė (2) švestka drobného kultivaru: Kryklùkių mažì ir branduolùkai kriókšti, kriókščia, kriokštė chrápat: Niagalėj užmigc, ba is krókšte. Miega dzvìėja lóvoj ir krókšča krùčkas (2) kaše z krup: Kručkùs su bùlvėm virė vakarieniai, lajaus dėjo krùsnùkė (2) malá kamna (hromádka kamenů): Po grìšu acisėdo an krùsnùkės krùtinùkė (2) hrudníček: 1. Vaikùcu sōpa po krùcinùki. 2. Màrškinius siùvė su krùcinùkėm kùkyti, -ina, -ino bít: Jai kùkyc, tai kukù, o ne kūlokù kùlnas (4) koleno: Acìklaupė an kùlnų. Pasisodzinai an kùlnų kurksà (2) plačka: Duòsiu kurksai kàilin, tai niavarks kutài (4) kořeny pýru: Nùranka tutùs ir sukūrina. Gilùs arìmas kiañkia kutám kùtlius (2) část bradla podobná žokům: Bradzìns susdaro iš kùtliaus ir sparnų kutulỹs (3ᵇ) topení: Bijàus kùtulio kùzabas (3ᵇ) nádoba na výrobu másla: Padarė kùzabų iš àglės žievės kvajýnas (1) borový les: Išlėkė làpė iš kvajýno 38 L lamač (2) nástroj na lámání lnu: Minėja stojí u svého lamače. Můj lamač dobře láme stébla lapāšyti, -ina, -ino bít: Lapāšytau tavi, cik rankos niapākiahi lapiénė (1): Zelná polévka z vařených i sušených listů, když nejsou listy šťovíku lenktinūkas (2) zavírací nožík: Lankcinukų gali niášocis kiašāniun. Lankcinukų drōža šaukštų ledōkas (2) čert: Āina kap liadōkas liepūkas (2) lipový květ: Lipovým květům se říká liepūkas lūnkinis, -ė (1) konopný: Konopná lana se pletla z lýčí, používala se k přivazování lodí v přístavu. Střešní krokve nazývali lūnkinėm M zamotaný, -á (1): Co uděláš ze zamotaného vlákna dřevák (2) dřevák: Dřeváky jsou v komoře, na půdě dřeváček (2) malý dřevák: Do dřeváčku se přilepil sníh utkat se, utká se, -li se závodit, měřit síly: Siláka nazývají „měgýcis“. Závodíte s ním? medový nápoj (2) roztok medu ve vodě: Med rozpuštěný ve vodě se nazývá „mieštikis“ vodnatá švestka (2) vodnatá švestka: Když jsem se najedl, tak jsem se najedl vodnatých švestek počůránek (2) pomočenec: Počůránek, musíš si lehnout na dvůr! špinavá huba (2) nečistá ústa: Dostaneš za hubu, to uvidíš N bručet, bručí, -el: Vyklouzla z čāikos a zabručela do dūgnů povést se, -vede se, -vedlo se: Nepodařilo se ukrást, protože jsem to nestihl. Matce se to podařilo pomáhat s pálením, -á, -alo: Všechny domy shořely, bude třeba pomoci s pálením bát se, -á se, -alo se: Bál se cizích očí pabrūvūkas (2): Matka se vrací s pabrūvūky pohostit, -í, -ilo: Pohostěte mě i s přítelem namáhat se, -á se, -alo se: Jak jsem se tu nadřel, už mě bolí ruce nadrobit, -í, -ilo nadrobit: Nadrobit kuřátkům chleba pověsit, pověsí, pověsil pověsit: Pověs to staré oblečení na plot viset, -í, -elo viset: Teď už dny visí podlaha (1): Ušila podlahu a schovala se prostřít, -e, -el prostřít: Prostři ubrus na stůl podlahy (1) vydlážděné: Vřetena jsou složená na podlahách nárameník (3ᵇ) místo u ramen: Rukávy mají pěkně vyšívané nárameníky. Nárameníky se šily z tenké látky 39 pāraišalas (34b) pásek: Punčochy mi kvůli páskům sklouzávají, uvaž si je paskliundum šikmo: Poskládej šátky rohy k sobě šikmo a svaž je pa-sprāgtyti, -ina, -ino: Nasyp mi na lívance žberníky pastogūtė (2): Zahnala prasata do přístřešku pasijūdinimas (1): Dříve mnoho lidí trpělo pasijūdinimas, strašně to bolelo pa-šaspėti, pašaspši, pašaspėjo, zašeptat: Co jsi mi to zašeptal do ucha? pašertė (1) krmivo: Přidej tam do krmítek seno pašūkinė (2): Pašūkinė to není oděv, ale zavinovačka pēr-si-grabōti -oja, -ojo prodírat se: Nedokázal se prodírat větvemi a spadl pēržiūros (1) prohlídka ženicha nebo jeho hospodářství: Rodiče jedou na prohlídku pieninys (3a) nádoba na mléko: Aby krávy dávaly více mléka, je třeba nádobu na mléko přiložit ke dveřím. Dej nádobu na mléko na plot pieninūkas (2): Nalij mléko do nádoby na mléko pleiskānė (2): semínko konopí: Konopná semínka nazývají plaiškāny plȳgė (1) podřadná ryba: V každém jezeře bývají plȳgės plōstas (1) slehlé kusy sena nebo slámy: Plōstas je přes metr dlouhý i delší. Plōsty kupují na podestýlku plūkoti, -oja, -ojo plout: Truhla s penězi plavala po jezeře překocení (3b) takový záhon: Překopeme hrášek přezdívka (3b) příjmení: Oženil se a získal jinou přezdívku přidržovat, přidržuje, přidržoval: Byla přidržena Niagára. Přidržuj své děti přibližovat se, -uje, -oval přiblížit se: Jak jen se budu moci přiblížit k zákopům nevlastní matka (1) macecha: Říká se jim nevlastní matka i macecha prababička (1) prabába: Vyprávění prababičky R ráhoun (1) součást pluhu: Přes vršek pluhu (přes hlavu) ruční, -í (1): Ruční stopy svázal proutím renklódy (1) odrůda velkých švestek: Vykopali jsme renklódy a zasadili je do země červenolící (2) odrůda hrušek („kazlerka“): Vítr natřásl červenolícími hruškami reketūkas (2) nástroj na stáčení provazů: Rakiatūkas, šapiatūkas, āina kialāli baūb-damas (hádanka – housle) tuk (3b) tuk: Husa je pěkně vykrmená – jen samý tuk. Otři si tuk ze rtů mastit, -í, -il mastit: Prsty mastí stůl S sāmsčioti, -oja, -ojo: Přestaň už šplouchat vodu slunit se -í se, -ilo se: Přestaň už, vždyť se rozednívá – už vychází slunce suchar (1): Ze suchara nic dobrého neuděláš 40 zdraví (2) tělesná kondice, zdraví: Dlouho jsem se nemohl vzpamatovat a nabrat síly (znovu nabýt síly) oblékat se, -á se, -al se oblékat si: Co si oblečeš – kožich, nebo koženkovou bundu? sagūtis (2) knoflík: Ušij mi knoflík senbraukīnys (3a): Nejprve matky spřádaly lněnou přízi. Z ní tkaly pytle senkertinýs (3a): Studna je tam uprostřed dvora sedmnáctiletý, -á (1): Mě už v sedmnácti pustili na tanec serbenta (1): U plotu jsem zasadil rybíz siūbčioti, -oja, -ojo navštěvovat: Často k nám chodí na návštěvu siūsčioti, -oja, -ojo posílat: Nejprve jsem poslal děti k sousedům kastrovat, -uje, -oval kastrovat: Umím kastrovat berany, kdy je budeme kastrovat? skaūspenis (1) belionmnitas, někdy také čertův prst: Když belemnit spadne na člověka nebo zlomí kosti, je to osud i štěstí skerškelis (1) křižovatka: Našel jsem se na křižovatce a nevím, kam jít kapesníček (2) nosní kapesník: Insidėk skiapiatūkį nósiai nusišluoscbc řezničina (1) porážení: Kiek tāu sūmiata už skiardzýsti sytit se, sytí, sytil: Privālgiau, pilvų niat skiača lézt, -e, -l: Ar tu móki sliuōgc in miādžbr'? oblékat se -á se, -al se, chystat se: Smaginauš aíc šókc, nustój grāic obočí (1) obočí: Jō ilgi skruōstai, tai akių niausikraca špinavec (1): Vāikščoja aplvšis kāp skudūrykas špička (3b): Žiēvi lupu no smaigalio měřit na píď, -í, -il: Sprindžuok, niasprindžuok — niapailgēs ubrus (2) ubrus: Paciēsk an stālo stalini mrznout, mrzne, mrzl: být zimou: Scibau laukū bia kailinū ohrádka (1) ohrádka pro dítě: Instacýk vaikų in stovýni ubytování (1) místo k přenocování: Stovýnés būvo pas jānumųje, o šókom susiedzbiion pružinka (4) ocelový drátek: Is mokėj skietan strusčis sudēc stulgínek (2) odrůda jablek: Sukcinukūs da stulgīnukais vadzina, stūlginiais střela (4) náboj: Ustīmiau stūmū durīs, kad kas nianait su-bedžioti, -ōja, -ōjo: Propíchej vidličkami, aby se špekáčky nepotrhaly (jitrnice) su-dailýti -ina, -ino: Uprav mi košile su-dirbti, -a, -o pomluvit: Tak jsem ji pomluvil, že už se neukazuje su-drašýti, -ina, -ino: Popiš to tam, ať se nebojí su-dvilypiuoti, -iuoja, -iāvo: Překvapil jsem se a zdvojil jsem se až do bezvědomí su-gelāsti, -ānda, -āndo: Obrousil mi břitvu (holicí strojek) su-gėryti, -ina, -ino: Ráno ji tak rozesmál, že se dlouho nemohla uklidnit su-ginti, sūgina, sugýnė zpochybnit: Když stáli proti sobě tři, pustili se do hádky a on je přesvědčil su-jūkyti, -ina, -ino: Když jsem položil talíře, tak jsem je rozbil su-kālstyti, -o, -ė: Bylo mu špatně, a tak jsem mu ustlal postel sūkintis, -inas, -inos: Proč se motáš pod nohama? su-klōstyti, -o, -ė: Všechny jsem uložil, naskládal. Pásy jsou poskládané jeden přes druhý su-kočėti, -ėja, -ėjo: Všechno je srovnané, pěkně uspořádané 41 su-glūminti, -ina, -ino: Tiaismė ėmė jų ir niasuglumina su-grūzdyti, -ina, -ino: Padzoviau autūs ir sugruždbnau su-jodinėti, -ėja, -ėjo: Raicbį sujodžbnėj mán vištàs. Sujodžbnėj visų pąbali su-kalyti, -ina, -ino: Sukalykìm margučais, pažiūrėsim katrō drūtiàsnis su-keverzōti, -ōja, -ōjo: Vadialės sūsuktos, sukiavarzōtos — suńku išpainioc su-krizénti, -ėna, -ėno: Kap į pamātēm, tiap visos ir sukrizānom suktinūkas (2) druh jablek (sloupkovitý): Sukcinūkai obuoliai dėl tō, kad pac miādzis susisūkis su-lėisti, -džia, -do: Nešikovný člověk kosu sulāisė (vyrovnat) Kočka si zatnula drápy. Sulāisk ryby do plotu. Sulāidom dirptinias su-lendýti, -ina, -ino: Visķų sulandžbsiu vienón darbón su-lepšėti, -ėja, -ėjo: Suliapšėj kap liāpšys — visái susāno su-mastūoti, -uje, -ovalo: Obvaž lano kolem ruky su-metimas (2) součet: Niamōki sumiacbimo sumiąsc suńkenybė (1) astma: Děvče, máš astma sūplaukės (1) houpačka: Sūplaukės būdavo inkabytos čā su-pliaūškyti, -ina, -ino: Supliaūškinai niai šāi, niai tāi su-ráičioti, -ioja, -iojo: skutálet: Suráicojom rūstus in pastōgi su-rინგiuōtas, -a, -uje, -ovalo: Omotej uši šátkem, můžeš jít domů zrezavět, -í, -il: Kuōj surūdzbnai sukniābl? rozbít se, -í se, -il se: Když se kachny rozbíjejí, tak je ještě vykouřují bylinkami slitovat se, -í se, -il se: Uviděla nebožtíka a slitovala se pohádaný, -á: pohádaný: S každým se pohádal natahovat se, -á, -ala: 1. Unavila jsem se, co mám dělat. 2. Ženská se pohádá s dětmi (2): Když druhá naštve první, pak dojde k hádce zašpinit, -í, -il: Ty jsi mi zašpinil prsty drhnout, vydrhnu, vydrhl bych: Vydrhl bych sádlo, drhnul bych hrnce a vydrhl bych lavici zatemnit, -í, -il: Zatemnilo se mi v pokoji. Zatemnil jsem lampu rozstříknout se, rozstříkne se, -lo se: Kolo narazilo na kámen a rozstříklo se rozcuchat se, rozcuchá se, -alo se: Vlasy se mi rozcuchávaly, rozcuchávaly a už se úplně rozcuchaly rozházet, -el, -ela: Dveře rozházel, kam prasata, kam slepice, kam krávy obrátit, obrátí, obrátil: Zahnali jsme dobytek domů navléknout, navléká, navlékl: Všechny oči upřel na mě Š boční (2): Menší stodoly mívaly dvě boční strany skunk (4) skunk: Dobří lidé říkají, že to smrdí jako skunk dnešní, -ní (2): Dnešní kuřátka přivezli houpat, -á, -al: Nehoupej chléb na stole plácat, -á, -al: Tak to jen plácá blátivé období (1): Kola bývají v takovém blátě šplíchnout, -e, -l: Šplíchni mi trochu vody 42 hltat, -á, -al: Poslouchej, co to hltáš! šourat se, -á, -al: Pomalu se šourá šaty (2) šaty: Vybrala jsem si šaty s puntíky šustit, šustí, šustil: Tady jsem to nepořádně uklidila, protože jsem šustila po dvoře nozdry (1) nozdry: Přidržím koně za nozdry stopa (2) stopa: Kůň má jen stopy po biči. Došel jsem pro ječmen – nezůstala ani stopa běžet, běží, běžel, letět: Ženy jedna za druhou běží nozdry (4) nozdry: Dostaneš přes nozdry, a budeš plakat sáňky (2) sáňky k přepravě dlouhých klád: My jsme se na těch saních spustili z kopce šumsteŕti, -ia, -ėjo vymanit se: Zajel jsi do jezera a sáně se zabořily pod led švagždėsýš (3b): Když mu omrzla noha, slyšel cblk švagždėsýš švapterti, -ia, -ė: Šeptni mi do ucha T taukinė (2) upravený vepřový měchýř: Škvarky dal do měchýře tėkelas (3b): Naše telátko bylo vodnaté tėm̃ptis, -iasi, -ėsi: Napíná se jako žába před deštěm tėpterti, -ia, -ė uhodit, bouchnout: Tak do toho, vždyť jakmile udeřím, hned zatancuješ taisýti, -aũ, -iaũ narovnat: Narovnávám nohy tiėka(ì)s (2): Dívá se na lesní mýtinu. Jedno stádo ovcí pase jeden pasák tiesýš (4) pravý: Zapřáhni ryzáka na pravou stranu tiėstis, -ias, -ės: Uklouzl jsi a natáhl ses pod led tikčiōn, -ioja, -iojo: Dědeček se vrtěl, nemohl usnout tirpčiōti, -ioja, -iojo: Po práci mu ještě brní ruce traikšt: A traikšt zamkla stodolu. Traikšt hůl pro psa trailas, -a (4) člověk, který nevyslovuje r, někdy š, ž: Jeden traila říká: „pislai přijeli“. Jiný traila se ptá: „plio kul přijeli?“ trailiūoti, -iūoja, -ãvo šišlat: I on šišlal trampat, -ia, -ė šlapat: Trampiaũ, trampiaũ kolem stodoly, a nic neudělala prasknout, -ia, -erėjo zlomit se: Praskla v bažině a vrátila se mokrá trūkžolė (1): Mně trūkžolė s vejci velmi chutná tūmės (4) jemná tenká koudel: Nic z koudelí neuděláš, ani z nich neupředeš prázdná tvoje (při rozchodu): Prázdná tvoje tuštimai (3b): 1. Za novu (starého měsíce) nelze nasazovat kuřata. 2. Rozkročila se kvůli tuštimai (rozpažila se do stran) zableskovat, -ioja, -iojo: Blesky zableskují zpod černých mraků zablesk: Zablesklo se a já jsem si myslel, že je to kaktus U uz-bélsti, -džia, -dė zabít: Pàgaliu kàti užbiáldė užbėralas (1) oves nebo jejich mouka: Paduók arkliám šiečkos su užbėralu už-dūrti, uždūria, uždūrė probodnout: Aš į pialių uždūrsiu 43 užėdos (1) výčnělek mozku: Arklys turi užėdas viršuj už priešakinių dantų už-gaišti, -šta, -o: 1. Chodí taková zdržující se. 2. Zdržel se úplně někde už-gąsdyti, -ina, -ino: Vyděsil jsem děti, tak se budou bát už-gręžti, -ia, -ė obrátit: Obrátíš koně a jeď už-imti, užima, užėmė: Zadrž ovce (postav se jim do cesty) už-karšti, užkarsia, užkarsė přejíst se: Já se přejedl slaniny a on se přejí kaší už-karti, užkaria, užkórė pověsit: Pověs plachtu na kůlnu už-kaustyti, -o, -ė špatně okovat: Špatně okovaný kůň nemůže jít už-kietýti, -ina, -ino rozzlobit: Rozhněvané srdce se neuklidní už-krapštyti, -o, -ė ubližovat: Nech děti samotné, budou se méně škádlit už-krūtyti, -ina, -ino dotknout se: Dotkni se mého lokte už-kúlti, užkula, užkúlė přismahnout: Copak jsem ti nešvihl po hlavě násadou od hřibu (nář.) užkurà (3ᵇ) ženitba: Tátovo ženění proběhlo zapálit, zapaluje, zapálil: Když dobře zatopím, to pak přitápí nafackovat, -á, -al udeřit: Co ti jednu vrazím přes hlavu za-šlápnout, zašlápne, zašlápl: Zašlápla jako ženská zadkem udřít se, -ře se, -řel se dřít se: Člověk se udře prací zů-stat, zůstává, zůstal získat: Pár let jsem zůstal u kravičky zů-sta-neček (1): To malé na koni zůstalo za-čít se, začíná, -al začít: Proč jsem s ním začal? za-schránit se, -í se, -il se schovat se: Kde ses schoval? přesolený, -á přesolený, -á: Přesolené okurky se zkazily pře-plněný, -á přeplněný: Přeplněno, plno lidí na-trhat si, natrhá si, natrhal si nasbírat: Kolik peněz si nasbíráš na jarmarku? za-volat, zavolá, zavolal: Zavolali jsme, ať přijde za-bouchnout, zabouchne, zabouchl zavřít, zabít se: 1. V noci zaboucháváme dveře. 2. Motorka se nabourala za-hnat, -al, -ala: Zahnala mi je hnát za-slíbit se, zaslíbí se, -il se přislíbit: Slíbím, že nikomu neprozradím vyprat, vypere, vypral: Vyperu sobě i dětem za-dusit se, -í, -il: Takovým kusem se můžeš udusit za-ztuhnout, ztuhne, ztuhl: zmrznout: Kosaliena zmrzla. Při pomyšlení úplně ztuhnu za-obklopit, obklopí, obklopil: obklíčit: Odtud obklíčili Němci. Obklop mě sklenicí za-spálit, -í, -il: Při pálení brambor jsem spálil plíce za-střelit, -í, -il: zastřelit: Zastřel mě, jestli chceš za-zavolat, zavolá, zavolal: zavolat: Zavolal k sobě na ukázku, co má za-rozsvítit, rozsvítí, rozsvítil: zapálit: Rozsviť mi lampu za-rozednít se, rozednívá se, rozednilo se: svítat: Rozednívá se, až otevře oči, jako když se probudí za-rozžehnout, rozžehne, rozžehl: zrudnout: Jak mu to řekla, hned celý zrudl za-bělit, -í, -il: bělit mlékem: Zableli krupici 44 zavolat, -á, -al zavolat: Zavolej jménem: vždyť je to její vlastní, tak se ozve zvadnout, vadne, zvadlo: Všechny ty routy úplně zvadly omotat kolem krku, omotává, omotal: Šál si omotej kolem krku a bude ti teplo V hádky (1) hádání: Bývá všelijakých hádek hádat se, -á se, -al se plést se, motat se: Jakýsi pejsek se motal pod nohama plodit, plodí, plodil rodit plody: Na jaře mladé stromky málo plodí ponocovat, ponocuje, ponocoval trávit večer: Při ponocování vypráví příběhy valkūnas (1) vůz na kamení: Naložili jsme kameny na valkūnas varýklas (2) úzká cesta na pastviny: Zaveď krávy na pastviny přes varýklas vedžegā (3ᵇ) vřeteno: Nabrus vřetena vřetenovat, vřetenuje, vřetenoval: Budu vřetenovat nitě čertovat se, čertuje se, čertoval se zlobit se: Čertoval jsem, čertoval a čerti si mě odnesli věnteris (3): Věnteris vlezl dovnitř kvůli rybám. Věnteris to ví verstinis, -á (2) převraceč (druh holuba): Chovali jsme převracecí holuby vichřička (3ᵇ): Pes rozfoukal jiskřičku věj (2): Nabral jsem z věčblbl jāvo věncas (3ᵃ) čert: Po věnci je krásně. Věnců dostaneš vidūkelė (1) napůlčelka: Zastav se uprostřed cesty vidūkelis (1): Sejdeme se uprostřed cesty vieneriópas (1): Smíchaný oves s vien(i)arópos vienvagis (1): Jednovágem sotva zoráš tolik co dvouvágem vijūnas (1) úhoř: Vijūni mají rádi kouř vilkadančiai (2) přední zuby koně: Cikánovi vypadly přední zuby, a kůň se polekal vilkūtis (2): Zamotal mi do vlasů vilkūčų vindēlis (2) vřeténko: Vindēli se prodávají na trhu virsterti, -ia, -ė: Převracel jsem se na bok, ale nepřevrátil jsem se vyninūkas (2) mírně kyselá odrůda jablek: Jablkům vyninukūs se také říká vyniniai vištinė (1) kurník: Do kurníku se nedostala liška vištininkė (1) kurník: Postavili jsme kurník vedle ovčína vytinis (2) násada biče z deseti štípaných dubových prutů: Dostaneš vytinū. Tím vytinū ho přetloukl a pohřbil vōgis (2): Udělej louži, hned se také máchá Ž žásina (3ᵃ) míra objemu: Lihoviny prodávají na žásiny a korky ušpiněný, -ā (4) špinavý: Mají špinavé děti osel (3ᵇ): Zapřáhni osla do prostřední části saní vyklíčený, -á vypěstovaný ze semene: Žāldžutom būlvēm sodzbanom 45 mluvit po žemaitsku, -í, -il mluvit jako kapsové nebo zanavští: Iš prie kunigų tai žamačiuoja půda (1): Jak krásně země mluví vdát se, vdává se, vdávají se: Jaũ iš no pavàsaro žánčinos žárovička (3b) třpytka: Nakoupila žárovičky a ozdobila jimi člověk (3) manžel: Můj muž byl z Vidugir řehtání (32b) řehtání: Když jarmarky vystřelují koně, tak rychle řehtání pokračuje К. ГАРШБА, Б. СТОСКЕЛЮНАЙТЕ, Ю. ВАЙНА DIFERENCIÁLNÍ SLOVNÍK PUNSKÉHO NÁŘEČÍ Shrnutí Článek popisuje nářeční slovní zásobu Litevců, kteří jsou nejstaršími dosud žijícími obyvateli okolí Punsku a Sejn (Podleské vojvodství v Polsku). Článek lze zhruba rozdělit na tři části: fonetické zvláštnosti nářečí, pojednání o nářeční slovní zásobě a slovník výraznějších odlišností od spisovné litevštiny.