Kelios pastabos dėl hibr. „stigavoti“

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXX (1993) PERIFERINĖS LIETUVIŲ KALBOS TARMĖS Poznámky. Recenze NĚKOLIK POZNÁMEK K HYBR. stigavóti Hybridní stigavóti „tvrdit, ujišťovat, věřit (zvratné: přít se, odporovat)“ a jeho odvozeniny (įstigavóti, pastigavóti, par-/per-stigavóti, susistigavóti; stigavójimas, stigavónė) je v žemaitském nářečí častým a poměrně rozšířeným slovem (zejména v severozápadních nářečích). Dokládá to také LKŽ (XIII 770). V heslovém hnízdě slovesa stigavóti je zde uvedeno dokonce čtrnáct míst žemaitského nářečí, z nichž většinu tvoří severozápadní Žemaité (Als, Ggr, Gršl, Klp, Ms, Rt, Slnt, Šts, Šv, Vvr). Toto slovo i jeho odvozeniny nejsou vzácné ani v dílech žemaitsky píšících žemaitských kulturních a literárních představitelů 19. století, S. Daukantase a M. Valančiuse. Dokládají to také věty uvedené v LKŽ, jichž je ve slovníkové kartotéce ještě více. Nejasnost se týká pouze pravopisu tohoto slova. LKŽ uvádí jako základní podobu tohoto slova formu s dlouhým kořenným į-stigavóti, vedle níž uvádí také podobu s krátkým - stigavóti. Doklady však ukazují opačný obraz. Severozápadní Žemaité vyslovují slovo stigavóti i jeho odvozeniny s krátkým i. Dva případy s dlouhým i, které uvádí LKŽ, pocházejí z jižní žemaitštiny (stygavós, įstygavólja) Užv, Up), ačkoli hned vedle máme i doklad s krátkým i (stigavójo Rs). Podoby užívané S. Daukantasem a M. Valančiusem se dosud rovněž zapisovaly s krátkým i (srov. jejich díla redigovaná J. Balčikonisem, J. Talmantem a Z. Zinkevičiusem¹, slovník spisů S. Daukantase sestavený A. Kalniusem²). Také příklady z děl M. Valančiuse, které uvádí LKŽ, mají krátké i (stigavojo, susistigavojo, stigavonė), zatímco u S. Daukantase jsou zápisy dvojí (stigavoti, susistigavojo, ale stygavojimas). Zápis s dlouhým i však nemá žádné opodstatnění. Jasně to ukazuje nářečí kraje S. Daukantase a spoléhat se pouze na jeho zápis není spolehlivé, protože S. Daukantas zapisoval dlouhé a krátké samohlásky nedůsledně. Dokládá to právě příklad z LKŽ převzatý z „Darbų“ S. Daukantase³ (písmeno y zde nejčastěji označuje krátké, otevřenější i; srov.: Wynog tu wiru stygawoyimas nieka nie darodis, s. 20). Příklady ze starých slovníků nebo jiných spisů rovněž podporují krátké i. Podoby tohoto slova uvedené souběžně s dlouhým i i krátkým i pocházejí od M. ¹ Žr. Valančiaus Raštai. Redagavo ir žodynėlį pridėjo J. Balčikonis. K., 1931. P. 481; Daukantas S. Lietuvių būdas. Redagavo ir žodynėlį pridėjo J. Talmantas. K., 1935. P. 353; Daukantas S. Rinktiniai raštai. Sudarė M. Lukšienė, tekstą paruošė Z. Zinkevičius. V., 1955. P. 465. ² Kalniaus A. Simano Daukanto spisů slovník (strojopis je v oddělení slovníků Ústavu litevského jazyka). S. 99. ³ Simanas Daukantas. Darbay senuju Lituwiu yr Žemaycziu 1822. Spaudai paruošė Vaclovas ir Mykolas Biržiškiai. K., 1929. 214 Niedermannova slovníku vznikly pravděpodobně spojením dvou heslových hnízd tohoto slovníku (Ndž99). Kromě příkladu s dlouhým i z „Tėvynės Sargas“, který uvádí LKŽ, se ve slovníkové kartotéce nacházela z téhož pramene také věta, v níž je toto slovo zapsáno s krátkým i: jisai jug stigavoja apie mūsų probočių dievabojingumą (1901, IV-V, 14). Jelikož doklady ukazují, že jako heslová podoba by měla být uvedena forma s krátkým i, není jasné, proč se postupovalo opačně. Lze se domnívat, že hybridní stigavoti s dlouhým i bylo přizpůsobeno slovu stýgauti „říkat, vyjadřovat názor, tvrdit“ (LKŽ XIII, 769), které se uvádí u prvního významu stigavóti; i uvedení tohoto slova jako hesla s dlouhým kořenným i však vzbuzuje pochybnosti. Sloveso stygauti s dlouhým i je v LKŽ doloženo třemi příklady: z děl J. Balvočiuse, ze sbírky pohádek J. Basanavičiuse (odtud je uveden také příklad įstygavojimo) a z „Darbų“ S. Daukantase. Ani příklad s dlouhým i ze S. Daukantase, citovaný z „Darbų“, však není přesný stejně jako v prvním případě, protože uvádí pouze zápis. Ve skutečnosti se sem nehodí ani samotný příklad S. Daukantase, neboť ve zmíněné větě nejde o minulý čas slovesa stigauti, ale o přítomný čas slovesa stigavoti. Z kontextu je to jasně patrné: Pinkerson's stygaw[o]ja sawa rasztuse jog Eurley yr Sarmatay winos gymynies buwa yr wina kalba kalbieja. Tą patį saka antras garsus wir's Maltburn stygawodamas... (s. 11). Není tedy spolehlivější opírat se o podobu stigauti (s krátkým kořenným i), kterou uvádějí slovníky A. Kuršaitise, M. Miežinise a M. Niedermanna, a spisovnou podobu s dlouhým i – stygauti – uvádět jako variantní? Srov. ještě slova s týmž kořenem uvedená v LKŽ (XIII): įsistigti „zatvrzele tvrdit“ (s. 773), stignėti „tvrdit“ (s. 771), stiguoti (s. 774). Birutė Vanagienė